Zajímá nás
Co čtenáře Newstreamu nejvíce zaujalo v roce 2022? Válku na Ukrajině i energetickou krizi trumfla reportáž z Řecka
Rok 2022 se do historie zapíše zejména negativními událostmi v čele s největším válečným konfliktem od druhé světové války v podobě ruské invaze na Ukrajinu a s ní související energetickou krizí a zdražováním energií a inflací nejen v Evropě. Z více než pěti tisíc článků, které byznysový server Newstream v letošním roce dosud zveřejnil, ale možná překvapivě nejvíce zaujala čtenáře reportáž Zdeňka Pečeného založená na velmi negativních zážitcích z cestování po Řecku. Kterých deset článků vás letos nejvíce zaujalo? Tady je přehled.
1. Řecko? Už nikdy
Reportér Newstreamu a zdatný cestovatel Zdeněk Pečený toho viděl ve světě opravdu hodně. Ovšem tristní zážitky z dovolené v Řecku na ostrově Rhodos na něj natolik hluboce zapůsobily, že je v červenci sepsal do podoby reportáže.
„Super jídlo a pohostinní lidé,“ vyskočí na mě, když otevřu nějakého turistického průvodce o jakémkoliv řeckém ostrově. Dovolím si nesouhlasit. Strávil jsem týden projížděním řeckého ostrova Rhodos ve snaze nalézt nějaké pohostinné lidi. Viděl jsem vše od velmi chladné obsluhy, přes naprosto apatickou (nejčastěji) až po tu agresivní, když se vám něco nelíbí.
REPORTÁŽ: Jel jsem do Řecka a stejnou chybu už neudělám
Enjoy
Nelichotivé vysvědčení pro zemi plnou památek a slunce zaujalo více než půl milionu čtenářů a článek vzbudil i mohutnou diskuzi na sociálních sítích, kdy mu část čtenářů dávala za pravdu a část nesouhlasila. Našli se i řečtí srdcaři, od nichž si autor vysloužil označení „studený čumák" či „zatrpklý egocentrický člověk“... i horší. Na autorově přesvědčení se Řecku vyhýbat to ale nic nezměnilo.
2. Fialův nepříjemný vzkaz pro Německo
Energetika v roce 2022 hýbala Evropou, a to v důsledku ruské únorové bezprecedentní invaze na Ukrajinu a následnou hru „kočky s myší“, kdy Rusko ve snaze omezit podporu EU napadené Ukrajině začalo omezovat dodávky ropy a plynu do Evropy. To mělo za následek prudký růst cen energií a obecně inflace nejvyšší v některých zemích za desítky let a snahu unie zbavit se závislosti na ruských dodávkách do budoucna.
Vše o energetické krizi v Evropě čtěte zde
Z velkého množství energetických zpráv však nejvíce zaujala ta ještě z doby před invazí a energetickou krizí. Hlavní ekonom Trinity Bank a spolupracovník serveru Newstream Lukáš Kovanda rozebral první novoroční projev premiéra Petra Fialy v jeho funkci, v němž mimo jiné premiér vzkázal Evropě v čele s Německem, že Česko hodlá rozvíjet jadernou energetiku. Jasnozřivost sdělení je zřejmá až nyní s odstupem, kdy i samotné Německo kvůli energetické krizi opustilo své rozhodnutí k poslednímu prosinci letošního roku vypnout své jaderné elektrárny a prodloužilo jejich provoz minimálně do jara.
Český premiér svým novoročním projevem připomněl Havla, důležitým vzkazem je – i pro sousední Německo –, že Česko hodlá rozvíjet jadernou energetiku.
Lukáš Kovanda: Fialův nepříjemný vzkaz pro Německo
Názory
3. Každý ať se snaží sám za sebe
Zlepšování životní situace seniorů v Česku je obvyklým námětem politiků ve chvíli, kdy potřebujou „nahnat“ politické body, zejména, když se blíží nějaké volby nebo popularita vlády prudce klesá. Ovšem skutečná důchodová reforma i třicet let po sametové revoluci stále přes množství důchodových expertních komisí chybí.
(Ne)korektní komentáře Dalibora Martínka čtěte zde
(Ne)korektní komentátor Newstreamu Dalibor Martínek si tak dovolil v polovině srpna natvrdo říct, že důchodový systém je zastaralý a zvrácený a stát by měl konečně přestat přidávat důchodcům, protože za deset let už drtivá většina pracujících prožije život v čistém kapitalismu a mělo by tedy být zejména na nich, jak si naspoří na důchod, a ne na státu. Prostě každý ať se snaží sám za sebe. Ale senioři mohou zůstat klidní – ani půl roku poté se plány na skutečnou důchodovou reformu nikam nepohnuly.
Dva vysloužilí politici, Mirek Topolánek a Mirek Kalousek, navrhují vládě omezit valorizaci důchodů. Napsali o tom článek. V něm tvrdí, že na neustálé zvyšování penzí za chvíli nebude stát mít peníze. Už teď je schodek důchodového účtu asi padesát miliard korun.
Dalibor Martínek: Přestaňme přidávat peníze důchodcům. Každý ať se snaží sám za sebe
Názory
4. Putin ztrácí dlouholetého spojence, Orbán drží s Evropou
Vděčným námětem zpravodajství je populistický evropský i antievropský maďarský prezident Viktor Orbán. Peníze z evropských fondů chce, nedodržovat politickou kulturu a demokratické principy a budovat autoritářský režim blízký Putinovi, kterého velmi uznává, ano. Ovšem vpád Ruska na Ukrajinu i to částečně změnil.
Maďarsko se tak na začátku března ke všeobecnému překvapení postavilo za Ukrajinu. Rozhodlo, že jako ostatní členské země EU bude přijímat Ukrajince prchající před válkou a podpoří také žádost země o vstup do EU. Schválilo rovněž tvrdé sankce proti oligarchům a ruské ekonomice. A touha po penězích z evropských fondů je natolik velká, že během roku se i euroskeptik Orbán a maďarská vláda začali snažit zlepšit politické prostředí v zemi tak, aby o dotace země nepřišla.
Dlouholetý spojenec Vladimira Putina, maďarský premiér Viktor Orbán, překvapil politiky i politology. Prozatím dal místo Ruska přednost EU, píše server CNBC. Maďarsko podpořilo žádost Ukrajiny o členství v EU a také přijme ukrajinské uprchlíky. 
Nečekaný zvrat. Putin ztrácí dlouholetého spojence, Orbán drží s Evropou
Politika
5. Putin „přechytračil“ Evropu. Nord Streamem 1 již teče plyn
Ruské hrátky s dodávkami plynu byly nedílnou součástí situace v Evropě po začátku invaze. V červenci fungoval plynovod Nord Stream na 40 procent kapacity, když tu Rusko ohlásilo desetidenní „pravidelnou“ údržbu plynovodu a tedy úplné přerušení dodávek. Evropa pochopila, že musí přijmout krizový plán pro případ nedostatek plynu, neboť převážil názor, že Rusové plyn ani po deseti dnech odstávky Nord Stream 1 nespustí.
Nastal ovšem pravý opak – plynovod se normálně rozjel. Cenou útěchy pro evropské politiky se špatným odhadem alespoň bylo to, že poté zase na chvíli klesla cena plynu.
Pouhý den po zveřejnění krizového plánu Evropské unie na případ nedostatek plynu, začal plynovodem Nord Stream 1 opět téct plyn. A to navzdory předchozím upozorněním ze strany Ruska, že k tomu pravděpodobně nedojde. Podle ekonomů dojde k razantnímu propadu ceny plynu.
Putin opět přechytračil Evropu. Nord Streamem 1 již teče plyn
Money
6. Expert Šándor: Proč se Rusové zadrhli?
Druhý den po začátku invaze na Ukrajinu se ruští vojáci objevili i na letišti jen pár kilometrů od Kyjeva. Málokdo by si vsadil na to, že konflikt potrvá déle než pár týdnů, natož přes tři sta dnů, jako nyní. Jenže už po pár dnech se kremelský armádní stroj začal zadrhávat a experti začali rozebírat, co dál, když bleskový plán na obsazení Kyjeva nevyšel. Čtenáře tehdy zaujal rozhovor s bezpečnostním expertem a generálem ve výslužbě Andorem Šándorem, vydaný čtyři dny po začátku invaze. Co z toho se naplnilo?
Z vojenského hlediska jde zatím o nasazení menší síly, než jakou Rusko disponuje, myslí si Andor Šándor, generál ve výslužbě a bezpečností expert. Podle něj záleží na tom, jaké cíle Putin sleduje. Rozhodně mu s nasazeným počtem vojáků nejde o celkové dobytí Ukrajiny. Podle Šándora chce dobýt správní centra. A Ukrajinu tak rozložit, a podrobit si ji.
Vojenský expert Šándor: Proč se Rusové zadrhli? Putin zdaleka nepředvedl, co umí
Leaders
7. Budeme střílet i na jiné než vojenské cíle, pohrozil Putin
V červnu už bylo jasné, že invaze se protáhne, protože tak silný ukrajinský odpor Kreml rozhodně nečekal. A slovních hrozeb o použití zbraní včetně těch jaderných začalo přibývat. Jestliže Západ začne dodávat na Ukrajinu rakety delšího doletu, Rusko se při svých útocích zaměří na cíle, které dosud nezasáhlo, řekl v červnu Putin. Smutnou pravdou je, že Rusové skutečně začali pálit na civilní objekty včetně nemocnic a škol a na podzim i na energetické cíle s plánem omezit energii na Ukrajině před nastupující zimou a tedy poškodit civilní obyvatelstvo.
Putin pohrozil kvůli americkým raketometům: Když je budete dávat Ukrajincům, budeme střílet i jinam
Politika
8. Exodus západních firem z Ruska
Jen pár dnů po zahájení invaze začaly desítky západních firem oznamovat, že ukončí či alespoň přeruší svůj byznys v Rusku. Další exody začaly přibývat po přijatých sankcích EU. Ruský trh opustily tisíce firem včetně těch největších nadnárodních, jejich ztráty šly do miliard. Ovšem největší pozornost si u čtenářů Newstreamu získala zpráva o odchodu takzvané „velké čtyřky“ poradenských firem, tedy EY, KPMG, PwC a Deloitte. Asi to svědčí o jejich vlivu.
Ruské firmy a vláda přijdou o špičkové poradenské, účetní a auditorské služby. Takzvaná velká čtyřka opouští trh a zbavuje se tamních obřích kanceláří, vyplývá z prohlášení firem.
„Velká čtyřka“ opouští Rusko. Rozloučí se s tisícovkami zaměstnanců
Money
9. Ani obnovitelné zdroje nejsou všemohoucí
Rapidní růst cen energií trápí celou Evropu, která se snaží na jedné straně pomáhat obyvatelům s účty, na druhé pak zbavit se závislosti na ruských zdrojích. Mezi desítkami zpráv na toto téma ale dlouhodobě zaujala jedna velmi nadčasová. Týkala se čínské největší vodní elektrárny na světě Tři soutěsky, která v létě kvůli klimatickým změnám musela zastavit provoz.
Čínská megapřehrada Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang se v létě kvůli suchu zastavila, podobně jako další vodní elektrárny od Kalifornie po Německo. Je to tvrdou připomínkou, že obnovitelné zdroje nejsou všemohoucí, a velkou ironií, že se tak děje v době stále většího celosvětového volání po snižování emisí a přechodu k udržitelným zdrojům, napsala agentura Bloomberg.
Největší vodní elektrárna světa Tři soutěsky ztichla. Tvrdá připomínka, že obnovitelné zdroje mají své limity
Money
10. Zkuste pane Martínku vyžít s důchodem 12 tisíc!
Kontroverzní názory a nepříjemné pravdy mívají velký ohlas, a nejinak tomu bylo u výše zmíněného komentáře na téma (ne)zvyšování důchodů. V redakci se během srpna sešla řada zpětných reakcí čtenářů, jimž se komentář až hrubě nelíbil, a kteří argumentovali drahými energiemi a nájmy, dlouholetou prací a únavou či jinými důvody, proč nelze důstojně vyžít ze současného důchodu. Některé z nich se ani nedaly publikovat. Za pozornost ale určitě stojí ty, které se zveřejnit daly.
Na komentář Dalibora Martínka o valorizaci důchodů přišla do redakce řada reakcí. Některé zde vybíráme.
Dopis čtenáře: Zkuste si vyžít s důchodem 12 tisíc měsíčně
Názory
Magazín newstream CLUB
Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh.
V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.
Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
