Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.
Nebýt dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Evropa by dnes zažívala ještě krušnější chvíle. Vladimir Putin už před vojenským útokem na Kyjev začal ruskou surovinu využívat jako součást své hybridní války proti Evropě. Nynější blokáda Hormuzského průlivu dočasně odřízla od okolního světa plyn dalšího předního exportéra – Kataru. Rostoucí závislost na americkém LNG ale v době nepředvídatelné administrativy ve Washingtonu přináší také hodně nových starostí.
České domácnosti patřily ve druhé polovině loňského roku k těm, které v Evropské unii platily jedny z nejvyšších cen elektřiny. Podle nových dat Eurostatu byla elektřina v Česku šestá nejdražší v EU. U plynu byla situace příznivější, jeho ceny zůstaly pod unijním průměrem a meziročně klesly nejvíce ze všech členských států. Pokles cen energií by měl podle energetiků pokračovat i letos.
Evropa čelí nečekanému problému: zatímco kvůli válce s Íránem omezuje spotřebu paliv a snaží se předejít jejich nedostatku, ve skutečnosti nemá přesný přehled o tom, kolik energie má k dispozici.
Maďarsko zakázalo svému provozovateli přepravní soustavy plynu pořádat ve třetím čtvrtletí aukce na dodávky suroviny na Ukrajinu. Uvedla to agentura Reuters, podle níž premiér Viktor Orbán už podepsal příslušné nařízení. Orbán ve středu oznámil, že Maďarsko dodávky plynu na Ukrajinu postupně ukončí. Reaguje tak na přerušení tranzitu ruské ropy přes Ukrajinu, které trvá od konce ledna.
Hrubý domácí produkt Ruska byl letos v lednu o 2,1 procenta nižší než před rokem, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na poradě o ekonomických problémech. Šéf Kremlu stanovil úkol vrátit ruskou ekonomiku na cestu udržitelného růstu a hovořil o potřebě vyvážených rozhodnutí ohledně využití dodatečných příjmů z prudkého růstu cen ropy a plynu na světovém trhu, uvedly tiskové agentury.
České zásobníky plynu jsou po zimě naplněné jen z malé části a meziročně vykazují pokles. Vláda proto jedná s energetickými firmami o jejich včasném doplnění, zatímco ceny plynu v Evropě rostou kvůli napětí na Blízkém východě.
Napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem dramaticky eskaluje. Po balistických útocích na Rijád zazněla dosud nejtvrdší slova. Pokud Teherán nepřestane, může následovat vojenská odpověď. Region, který se ještě nedávno pokoušel o diplomatické uvolnění vztahů, se ocitá na prahu otevřeného konfliktu s potenciálně globálními dopady.
Napětí na Blízkém východě po izraelském útoku na íránskou plynárenskou infrastrukturu vyvolává obavy z prudkého růstu cen energií. Český premiér Andrej Babiš označil zásah za nepochopitelný a varoval před destabilizací trhů. Situací se budou zabývat i lídři EU na summitu v Bruselu.
Studie Mezinárodního měnového fondu (IMF) ukazují, že růst ceny ropy o desetinu zvýší inflaci asi o 0,4 procentního bodu a že tento efekt postupně slábne. Dopad vojenského konfliktu kolem Perského zálivu na růst cen dnes nikdo odhadnout nedokáže. Klíčové totiž je, jak dlouho potrvá. A rekordní inflaci po covidu nezpůsobil jen samotný šok, ale hlavně masivní tisk peněz a fiskální stimulace, připomíná v rozhovoru pro Newstream ekonom a zakladatel společnosti Algorithmic Investment Management Pavel Kohout.
List Wall Street Journal ve včerejším textu konstatuje, že „velkým vítězem“ energetické krize vyvolané válkou v Perském zálivu je Rusko (viz níže). Pro Rusko představuje mimořádný nárůst cen ropy a zemního plynu z tohoto týdne doslova živou vodu, neb jeho hospodářství dosud sláblo nejen vinou západních sankcí, ale také kvůli poměrně nízkým cenám daných energetických surovin. S tím, jak postupně omezují svoji produkci země Perského východu, Rusko získává na důležitosti coby klíčový alternativní dodavatel. Vstříc mu vychází vlastně i sama americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump dnes vyzval Izrael k zastavení 💥💥💥 úderů v Libanonu, útočit by podle něj neměla ani druhá strana. Prohlásil rovněž, že dohoda, která by zajistila mír v regionu, je velmi blízko. Izrael dnes zaútočil na cíle radikálního hnutí Hizballáh na jižním předměstí Bejrútu. Útok přišel v době, kdy se očekává podpis dohody o ukončení války mezi Íránem a Spojenými státy.
Švýcaři podle předběžných výsledků ⛔⛔⛔ odmítli návrh krajní pravice na omezení obyvatel na nejvýše deset milionů. Uvádí to s odvoláním na švýcarskou federální vládu agentura AP. Volební účast dosáhla téměř 60 procent a proti hlasovalo 54 procent voličů, ukazují odhady. V alpské konfederaci nyní žije asi 9,1 milionu lidí.
Číst víceÍrán zatím ❌❌❌ nepřijal definitivní rozhodnutí, jestli podepíše dohodu se Spojenými státy, napsala podle AFP íránská polooficiální agentura Fars.
