Amerika má plynu přebytek a platí za něj zlomek evropské ceny. V EU se mezitím velkoobchodní plyn vyšplhal k 84 eurům za megawatthodinu. Téměř desetinásobný rozdíl začíná být vážným problémem pro evropský průmysl.
Evropský plyn zdražil na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku a jeho růst už dopadá i na české úrokové sazby. Státu zdražuje financování dluhu a bankám dlouhodobé peníze pro hypotéky, takže prostor pro jejich další zlevňování prakticky mizí. Pokud tlak vydrží, mohou sazby hypoték na podzim naopak růst, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropa vstupuje do topné sezony s dražším plynem a nejistým výhledem. Zemní plyn je na velkoobchodních trzích zhruba dvakrát dražší než před rokem a rizikem zůstává stav evropských zásobníků i geopolitické napětí. Českým domácnostem se proto může vyplatit cenu plynu na příští jeden až dva roky zafixovat.
Německý průmysl začíná s obavami sledovat blížící se zimu. Plynové zásobníky jsou naplněné jen z necelých 51 procent, zatímco před rokem to bylo kolem 86 procent. Podle provozovatelů jsou zásoby pro tuto část roku nejnižší od roku 2011 a strojírenské firmy varují, že nedostatek nebo prudké zdražení plynu by pro ně znamenaly vážný problém.
Evropa hledá nové zdroje energie mimo Rusko a jedním z nich se má stát východní Středomoří. Kypr chce už od roku 2028 posílat plyn z ložiska Cronos přes Egypt na evropské trhy a připravuje rozvoj dalších nalezišť.
Zásobníky zemního plynu v Evropské unii jsou pro tuto část roku naplněny nejméně minimálně od roku 2009. Podobně špatně je na tom i Česko. Nedostatek plynu zřejmě nehrozí, domácnosti a firmy ale mohou během zimy čelit citelně vyšším cenám energií.
Němci před lety zahájili velkou energetickou přeměnu odchodem od jádra a také kancléř Friedrich Merz uznává, že to byla strategická chyba. Následuje útlum uhlí. Stabilní elektrárny jsou však stále potřeba. V Berlíně rozhodli, že si koupí čas budováním plynových zdrojů, které později přejdou na zelený vodík. Jenže vodíkové technologie jsou v nedohlednu a plynové plány se výrazně redukují.
Nekončící hormuzská krize je pro Evropu dalším silným varováním. Válka na Blízkém východě zatím způsobila větší problémy jiným oblastem světa, ale hrozba, že se Evropanům příští zima prodraží, stoupá. Děsivý je i (snad) dočasný návrat k ruskému plynu. Lekce od Vladimira Putina i Donalda Trumpa ukazují, že Evropa musí dovoz plynu co nejrychleji omezovat.
Americký ministr energetiky Chris Wright využil evropskou vlnu veder k obhajobě zemního plynu. Podle něj je chlad větším zabijákem než horko a klimatickou změnu vyřeší technologie.
Britská vláda se stala terčem kritiky kvůli odmítání nové těžby ropy a plynu v Severním moři. V reakci na íránskou krizi prosazuje rychlejší transformaci energetiky, sází na celkovou elektrifikaci a obnovitelné i jaderné zdroje. Opoziční pravice v čele s Nigelem Faragem se naopak hlásí k Trumpovu sloganu „Drill, baby, drill“, neboli „Vrtej, baby, vrtej“. Pomíjí tak zkušenosti z další globální krize fosilních paliv.
Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.
Armáda ve středu zahájí průzkum kontaminované lokality u Zhůří na Klatovsku v národním parku (NP) Šumava a poté oznámí další postup. Řekl to náčelník generálního štábu armády Miroslav Hlaváč. O tom, že sanaci bude dělat právě armáda, informoval v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO).
Moskva považuje návrh amerického prezidenta 👴 Donalda Trumpa, aby Rusko a Ukrajiny zastavily vzájemné útoky na energetickou infrastrukturu, za dobrý nápad a dobrou iniciativu. Dnes to podle agentury AFP řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Poslanci Evropského parlamentu ✅ schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability.
Na českých silnicích zemřelo o prázdninách 100 lidí, což je o 12 více než loni. Počet obětí dopravních nehod se tak vrátil na úroveň roku 2021. Novinářům to sdělila policie. Podle policistů také v červenci a srpnu o 908 stoupl počet kolizí. Bylo jich 15 644.
Rakousko o šest měsíců prodloužilo hraniční kontroly s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Dnes to podle agentury APA oznámil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner, podle kterého jsou stávající opatření proti nelegální migraci a pašerákům nadále nezbytná. Rakousko tvrdí, že dřívější rozšíření kontrol z hranic do hloubky pohraničí bude mít na pravidelné přeshraniční dojíždění co nejmenší dopady.
Vojenská policie zasahuje na několika místech v Česku kvůli podezření na rozsáhlou trestnou činnost mimo jiné při zadávání veřejných zakázek v Ústřední vojenské nemocnici v Praze (ÚVN). Zadržela tři lidi, jsou to bývalí a současní náměstci nemocnice. Policie o tom informovala na síti X. Vedení ÚVN podle policie s vyšetřovateli spolupracuje. Podle nemocnice se vyšetřování týká bývalého vedení.
Čína dnes vyzvala Spojené státy, aby se ❌ přestaly připravovat na válku ve vesmíru, jak tvrdí Peking. Reagovala tak na to, že americká armáda v pondělí poprvé potvrdila, že Spojené státy disponují zbraněmi rozmístěnými na oběžné dráze. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí.
Slovenské 🏭 ocelárny U.S. Steel Košice (USSK) investují asi 900 milionů eur (21,9 miliardy korun) do elektrické pece a do výroby technických plynů v rámci programu na snižování emisí. Oznámili to zástupci společnosti, která dnes podepsala se slovenskou vládou smlouvy o poskytnutí finančního příspěvku na uvedený projekt.
Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v areálu Fakultní nemocnice Brno otevřelo novou budovu, investice včetně vybavení vyšla zhruba na 3️⃣,5️⃣ miliardy korun. Z toho zhruba 1,3 miliardy korun šlo z evropské dotace, 1,8 miliardy ze státního rozpočtu, zbylá část šla z vlastních zdrojů. Jde o zcela novou etapu centra, uvedl jeho ředitel Vlastimil Vajdák.
Alternativa pro Německo (AfD) poprvé v některém z průzkumů k celoněmeckým volbám dosáhla podpory 3️⃣0️⃣ procent. Před Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléře Friedricha Merze, která je druhá, má podle agentury GMS náskok deset procentních bodů. Další dva průzkumy, které vyšly dnes, připisují AfD 29 procent a uvádějí ji rovněž na prvním místě.