Zákazníci ČEZ se smlouvou na dobu neurčitou si od ledna připlatí za elektřinu i plyn. Zdražení zasáhne 1,6 milionu odběratelů a bude se týkat stávajících i nových klientů bez závazku. Podle společnosti vzroste cena elektřiny bez fixace o 3,5 procenta, u plynu půjde o 6,5 procenta.
Dohoda mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem o dodávkách nafty zastínila jiné zprávy, které můžou mít dalekosáhlejší a dlouhodobější dopad na geopolitiku i světovou energetiku. Trumpovi vyslanci propojili rozhovory o míru na Ukrajině s dalšími „třaskavými“ tématy. S Rusy jednají o prodeji ropných aktiv Lukoilu a restartu plynovodu Nord Stream. Rýsuje se scénář, kdy na ruské ropě a plynu vydělají podnikatelé blízcí Trumpově rodině.
Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích, komentuje příčiny nedostatku zemního plynu a jejich možné řešení odborník na energetiku Jan Palaščák.
Levnější fixace vydržely jen chvíli. E.ON i Pražská plynárenská v posledních dnech zvýšily ceny některých tarifů elektřiny a plynu, místy o stovky korun za megawatthodinu. Firmy reagují na růst velkoobchodních cen po eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Zdražení se ale týká nových zákazníků a nově uzavíraných fixací, lidem se stávajícími smlouvami se ceny nemění.
Česká energetická skupina MND ze skupiny KKCG Karla Komárka chce dál rozšiřovat těžbu na Ukrajině. S tamním státním Naftogazem podepsala memorandum o možné spolupráci na třech ropných a plynových projektech. Jejich počáteční investice by mohla dosáhnout 60 milionů dolarů.
Amerika má plynu přebytek a platí za něj zlomek evropské ceny. V EU se mezitím velkoobchodní plyn vyšplhal k 84 eurům za megawatthodinu. Téměř desetinásobný rozdíl začíná být vážným problémem pro evropský průmysl.
Ropa znovu prudce zdražuje kvůli eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem. Brent vystoupal nad 105 dolarů za barel a americká WTI překročila stovku. Trhy se obávají dalších útoků na lodní dopravu a energetickou infrastrukturu, zatímco v Bílém domě se podle amerických médií už diskutuje i o scénáři, že konflikt může pokračovat až do roku 2029.
Klidné léto je definitivně pryč. Trhy znovu řeší drahou ropu, prudce rostoucí ceny plynu a výnosy dluhopisů, zatímco investoři vyhlížejí zářijové rozhodnutí Fedu. Proti rostoucí nervozitě stojí alespoň jeden silný příběh: AI boom dál plní pokladny technologických firem, jak ukázaly výsledky Dellu.
Evropa vstupuje do závěru léta s nízkými zásobami plynu a může ji čekat tvrdý boj s Asií o dodávky LNG. Podle Bloombergu chybí zemím EU přes 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti zásobníků. Česko je na tom lépe a má zásoby téměř ze 70 procent, i tady ale drahý plyn postupně míří do cen pro domácnosti.
Stačí pár chybějících tankerů a účet platí celá Evropa. Přestože plyn proudící přes Hormuz pokrývá jen asi tři procenta spotřeby EU, jeho výpadek dokázal evropské ceny dramaticky vystřelit. USA stejný šok téměř nepocítily. Důvod ukazuje jednu z největších slabin evropské energetiky.
Evropský plyn zdražil na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku a jeho růst už dopadá i na české úrokové sazby. Státu zdražuje financování dluhu a bankám dlouhodobé peníze pro hypotéky, takže prostor pro jejich další zlevňování prakticky mizí. Pokud tlak vydrží, mohou sazby hypoték na podzim naopak růst, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký dolar oslabuje. Jednoznačné vítězství demokratů v amerických kongresových volbách zmírnilo nejistotu na finančních trzích a podpořilo poptávku po rizikovějších aktivech.
Ceny ropy se prudce snižují, severomořská ropa Brent tak poprvé za čtyři týdny sestoupila pod psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel. Investoři nyní posuzují, jaký vliv bude mít vítězství demokratů v amerických kongresových volbách na další postup Washingtonu ve válce s Íránem.
Republikáni utrpěli porážku ve volbách do Kongresu kvůli válce s Íránem, napsal dnes americký viceprezident J.D. Vance na sociální síti X. Připustil to i prezident Donald Trump, poznamenal. Důvod neúspěchu Republikánské strany si všichni uvědomují, což musí být začátek konverzací o jejím dalším směřování, míní Vance. Republikáni ve volbách přišli o většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Přinést bezpečnější on-line prostředí, přísnější pravidla pro on-line tržiště a sociální sítě má nový zákon o digitální ekonomice, který přijala Sněmovna. Zákon přizpůsobuje české zákony evropskému nařízení o digitálních službách DSA (Digital Services Act). Nařízení má například pomoci posílit ochranu dětí v kyberprostoru. Zákon poslancům už v minulém volebním období předložila bývalá vláda Petra Fialy (ODS), ale Sněmovna ho do loňských voleb nestihla schválit.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ve čtvrtek opět klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 21 haléřů na 48,79 korun za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 42,64 koruny, což je o 40 haléřů méně než dnes.
Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané zřejmě vzrostou příští rok zhruba o 13 miliard korun. Vyplývá to z novely, kterou dnes schválila Sněmovna. Vláda původně navrhovala meziroční růst o 21 miliard. Dolní komora částku koaličním pozměňovacím návrhem snížila. Důvodem je očekávaný vyšší výběr pojistného i nárůst počtu pečujících osob, které rovněž patří mezi takzvané státní pojištěnce.
Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat a v příštím roce zůstanou na nynější úrovni. Zákon navíc změní dosavadní jednodenní dálniční známku na známku 24hodinovou. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Senát umožnil přijetí tohoto zákona tím, že k němu nepřijal žádné usnesení.
Rusko doufá, že výsledky kongresových voleb ve Spojených státech nebudou mít vliv na úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trumpovi republikáni v úterních volbách ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.