Zákazníci ČEZ se smlouvou na dobu neurčitou si od ledna připlatí za elektřinu i plyn. Zdražení zasáhne 1,6 milionu odběratelů a bude se týkat stávajících i nových klientů bez závazku. Podle společnosti vzroste cena elektřiny bez fixace o 3,5 procenta, u plynu půjde o 6,5 procenta.
Dohoda mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem o dodávkách nafty zastínila jiné zprávy, které můžou mít dalekosáhlejší a dlouhodobější dopad na geopolitiku i světovou energetiku. Trumpovi vyslanci propojili rozhovory o míru na Ukrajině s dalšími „třaskavými“ tématy. S Rusy jednají o prodeji ropných aktiv Lukoilu a restartu plynovodu Nord Stream. Rýsuje se scénář, kdy na ruské ropě a plynu vydělají podnikatelé blízcí Trumpově rodině.
Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích, komentuje příčiny nedostatku zemního plynu a jejich možné řešení odborník na energetiku Jan Palaščák.
Levnější fixace vydržely jen chvíli. E.ON i Pražská plynárenská v posledních dnech zvýšily ceny některých tarifů elektřiny a plynu, místy o stovky korun za megawatthodinu. Firmy reagují na růst velkoobchodních cen po eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Zdražení se ale týká nových zákazníků a nově uzavíraných fixací, lidem se stávajícími smlouvami se ceny nemění.
Česká energetická skupina MND ze skupiny KKCG Karla Komárka chce dál rozšiřovat těžbu na Ukrajině. S tamním státním Naftogazem podepsala memorandum o možné spolupráci na třech ropných a plynových projektech. Jejich počáteční investice by mohla dosáhnout 60 milionů dolarů.
Amerika má plynu přebytek a platí za něj zlomek evropské ceny. V EU se mezitím velkoobchodní plyn vyšplhal k 84 eurům za megawatthodinu. Téměř desetinásobný rozdíl začíná být vážným problémem pro evropský průmysl.
Ropa znovu prudce zdražuje kvůli eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem. Brent vystoupal nad 105 dolarů za barel a americká WTI překročila stovku. Trhy se obávají dalších útoků na lodní dopravu a energetickou infrastrukturu, zatímco v Bílém domě se podle amerických médií už diskutuje i o scénáři, že konflikt může pokračovat až do roku 2029.
Klidné léto je definitivně pryč. Trhy znovu řeší drahou ropu, prudce rostoucí ceny plynu a výnosy dluhopisů, zatímco investoři vyhlížejí zářijové rozhodnutí Fedu. Proti rostoucí nervozitě stojí alespoň jeden silný příběh: AI boom dál plní pokladny technologických firem, jak ukázaly výsledky Dellu.
Evropa vstupuje do závěru léta s nízkými zásobami plynu a může ji čekat tvrdý boj s Asií o dodávky LNG. Podle Bloombergu chybí zemím EU přes 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti zásobníků. Česko je na tom lépe a má zásoby téměř ze 70 procent, i tady ale drahý plyn postupně míří do cen pro domácnosti.
Stačí pár chybějících tankerů a účet platí celá Evropa. Přestože plyn proudící přes Hormuz pokrývá jen asi tři procenta spotřeby EU, jeho výpadek dokázal evropské ceny dramaticky vystřelit. USA stejný šok téměř nepocítily. Důvod ukazuje jednu z největších slabin evropské energetiky.
Evropský plyn zdražil na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku a jeho růst už dopadá i na české úrokové sazby. Státu zdražuje financování dluhu a bankám dlouhodobé peníze pro hypotéky, takže prostor pro jejich další zlevňování prakticky mizí. Pokud tlak vydrží, mohou sazby hypoték na podzim naopak růst, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ředitelství silnic a dálnic v prosinci otevře nové nadjezdy nad Pražským okruhem mezi Ořechem a Slivencem. V ulici K Austisu bude zprovozněn 18. prosince, v ulici K Zadní Kopanině o dva dny později. Nové mosty se staví kvůli plánovanému rozšíření této části okruhu ze čtyř na šest pruhů. Nové jízdní pruhy by se totiž pod původní nadjezdy nevešly.
