Amerika má plynu přebytek a platí za něj zlomek evropské ceny. V EU se mezitím velkoobchodní plyn vyšplhal k 84 eurům za megawatthodinu. Téměř desetinásobný rozdíl začíná být vážným problémem pro evropský průmysl.
Evropský plyn zdražil na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku a jeho růst už dopadá i na české úrokové sazby. Státu zdražuje financování dluhu a bankám dlouhodobé peníze pro hypotéky, takže prostor pro jejich další zlevňování prakticky mizí. Pokud tlak vydrží, mohou sazby hypoték na podzim naopak růst, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropa vstupuje do topné sezony s dražším plynem a nejistým výhledem. Zemní plyn je na velkoobchodních trzích zhruba dvakrát dražší než před rokem a rizikem zůstává stav evropských zásobníků i geopolitické napětí. Českým domácnostem se proto může vyplatit cenu plynu na příští jeden až dva roky zafixovat.
Německý průmysl začíná s obavami sledovat blížící se zimu. Plynové zásobníky jsou naplněné jen z necelých 51 procent, zatímco před rokem to bylo kolem 86 procent. Podle provozovatelů jsou zásoby pro tuto část roku nejnižší od roku 2011 a strojírenské firmy varují, že nedostatek nebo prudké zdražení plynu by pro ně znamenaly vážný problém.
Evropa hledá nové zdroje energie mimo Rusko a jedním z nich se má stát východní Středomoří. Kypr chce už od roku 2028 posílat plyn z ložiska Cronos přes Egypt na evropské trhy a připravuje rozvoj dalších nalezišť.
Zásobníky zemního plynu v Evropské unii jsou pro tuto část roku naplněny nejméně minimálně od roku 2009. Podobně špatně je na tom i Česko. Nedostatek plynu zřejmě nehrozí, domácnosti a firmy ale mohou během zimy čelit citelně vyšším cenám energií.
Němci před lety zahájili velkou energetickou přeměnu odchodem od jádra a také kancléř Friedrich Merz uznává, že to byla strategická chyba. Následuje útlum uhlí. Stabilní elektrárny jsou však stále potřeba. V Berlíně rozhodli, že si koupí čas budováním plynových zdrojů, které později přejdou na zelený vodík. Jenže vodíkové technologie jsou v nedohlednu a plynové plány se výrazně redukují.
Nekončící hormuzská krize je pro Evropu dalším silným varováním. Válka na Blízkém východě zatím způsobila větší problémy jiným oblastem světa, ale hrozba, že se Evropanům příští zima prodraží, stoupá. Děsivý je i (snad) dočasný návrat k ruskému plynu. Lekce od Vladimira Putina i Donalda Trumpa ukazují, že Evropa musí dovoz plynu co nejrychleji omezovat.
Americký ministr energetiky Chris Wright využil evropskou vlnu veder k obhajobě zemního plynu. Podle něj je chlad větším zabijákem než horko a klimatickou změnu vyřeší technologie.
Britská vláda se stala terčem kritiky kvůli odmítání nové těžby ropy a plynu v Severním moři. V reakci na íránskou krizi prosazuje rychlejší transformaci energetiky, sází na celkovou elektrifikaci a obnovitelné i jaderné zdroje. Opoziční pravice v čele s Nigelem Faragem se naopak hlásí k Trumpovu sloganu „Drill, baby, drill“, neboli „Vrtej, baby, vrtej“. Pomíjí tak zkušenosti z další globální krize fosilních paliv.
Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.
Nedělní volby 🗳 v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko podle nového průzkumu vyhraje sociální demokracie (SPD), strana Alternativa pro Německo (AfD) skončí s rozdílem procentního bodu na druhém místě.
Dánská odpadová firma 🚮 Marius Pedersen oznámila, že do exkluzivních jednání o prodeji svých českých a slovenských aktivit vstupuje s francouzskou společností Paprec. Hodnota transakce se předpokládá zhruba 15 miliard korun. Napsal to server Hospodářské noviny (HN). Mezi sedmi zájemci, kteří podali závazné nabídky, byly také české investiční skupiny.
Japonská centrální banka (BoJ) dnes podle očekávání na závěr zasedání k měnové politice rozhodla o zvýšení 📈 základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom v dnešním prohlášení.
Evropská unie v pátek uvolní pro Ukrajinu 3,3 miliardy eur 💶 (zhruba 80 miliard korun) na nákup raket a dronů. Oznámila to na síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, žesouhlasí s prodejem 48 bojových letounů F-35 a dalšího souvisejícího vybavení Saúdské Arábii. Zakázka má odhadovanou hodnotu 24,3 miliardy dolarů 💲 (515 miliard korun). Podle ministerstva prodej letounů posílí schopnost Saúdské Arábie odstrašit současné i budoucí hrozby.
Lotyšsko si chce koupit houfnice Morana od české zbrojovky Excalibur Army, píše server Delfi. Původně se vláda této baltské země rozhodla pro model od švédské společnosti BAE Systems Bofors, od plánů ale upustila. Kolik systémů si Lotyšsko plánuje pořídit a za jakou částku, server nezmiňuje. Mluvčí CSG, pod který Excalibur Army spadá, Andrej Čírtek jednání s lotyšskou stranou potvrdil, detaily ale nekomentoval.