Evropa se ocitá na prahu další energetické krize a její dopady se nevyhnou ani Česku. Domácnostem hrozí vyšší účty za elektřinu a plyn, průmyslu další ztráta konkurenceschopnosti a ekonomice nové inflační tlaky, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Energetický trh možná stojí před obratem. Po období zlevňování přichází innogy s oznámením, že od ledna zvýší ceny elektřiny a plynu zákazníkům bez fixace. Rodina s roční spotřebou 20 megawatthodin plynu zaplatí o 6680 korun více. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je to jasný signál: vyplatí se porovnat současné nabídky a fixovat cenu dřív, než podobný krok oznámí další dodavatelé.
Zákazníci ČEZ se smlouvou na dobu neurčitou si od ledna připlatí za elektřinu i plyn. Zdražení zasáhne 1,6 milionu odběratelů a bude se týkat stávajících i nových klientů bez závazku. Podle společnosti vzroste cena elektřiny bez fixace o 3,5 procenta, u plynu půjde o 6,5 procenta.
Plyn na evropských burzách překonal hranici 100 eur za megawatthodinu a české ekonomice hrozí další nepříjemný řetězec událostí. Dražší energie, vyšší inflace, rostoucí náklady na státní dluh a nakonec i hypotéky s úroky nad šesti procenty. Pro vládu je to hned trojitá rána. A pro Čechy, kteří doufali v levnější bydlení, pořádně studená sprcha.
Evropský plyn vystoupal až na 100 eur za megawatthodinu, nejvýše od prosince 2022, a proti loňskému říjnu je zhruba trojnásobně dražší. Pokud vysoké ceny vydrží, mohou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy citelně zasáhnout české domácnosti, průmysl i inflaci. Ve svém komentáři upozorňuje, že největší riziko hrozí odběratelům bez fixace a energeticky náročným firmám, zatímco domácnost s vyšší spotřebou může v krajním modelovém případě zaplatit ročně o desítky tisíc korun navíc.
Českému průmyslu hrozí další energetický šok. Důvěra průmyslových podniků se propadla na nejnižší úroveň za půldruhého roku a evropská cena plynu mezitím vystřelila téměř ke 100 eurům za megawatthodinu. Oproti Spojeným státům je takřka třináctinásobná. Kombinace drahých energií a slabé poptávky může podle ekonoma Lukáše Kovandy přinést omezování výroby, investic i propouštění. A v krajním případě také návrat stagflace.
Příběh firmy Uniper, kterou musel po ruské agresi na Ukrajině převzít německý stát, ilustruje nové trendy v evropské energetice. Role státu posílila, ale nyní už je zase potřeba zapojit dynamický soukromý kapitál. Majoritní podíl v Uniperu je na prodej, zajímá se o něj i Daniel Křetínský. Plyn je stále v centru dění, ale už ne ten ruský, a v byznysově-marketingovém prostředí byl opět „nalakován narůžovo“. Zdůrazňuje se jeho role při flexibilní výrobě elektřiny.
Dohoda mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem o dodávkách nafty zastínila jiné zprávy, které můžou mít dalekosáhlejší a dlouhodobější dopad na geopolitiku i světovou energetiku. Trumpovi vyslanci propojili rozhovory o míru na Ukrajině s dalšími „třaskavými“ tématy. S Rusy jednají o prodeji ropných aktiv Lukoilu a restartu plynovodu Nord Stream. Rýsuje se scénář, kdy na ruské ropě a plynu vydělají podnikatelé blízcí Trumpově rodině.
Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích, komentuje příčiny nedostatku zemního plynu a jejich možné řešení odborník na energetiku Jan Palaščák.
Levnější fixace vydržely jen chvíli. E.ON i Pražská plynárenská v posledních dnech zvýšily ceny některých tarifů elektřiny a plynu, místy o stovky korun za megawatthodinu. Firmy reagují na růst velkoobchodních cen po eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Zdražení se ale týká nových zákazníků a nově uzavíraných fixací, lidem se stávajícími smlouvami se ceny nemění.
Česká energetická skupina MND ze skupiny KKCG Karla Komárka chce dál rozšiřovat těžbu na Ukrajině. S tamním státním Naftogazem podepsala memorandum o možné spolupráci na třech ropných a plynových projektech. Jejich počáteční investice by mohla dosáhnout 60 milionů dolarů.
Konference COP31 dnes překonala rekord v délce trvání 🌎🌎🌎 klimatických konferencí Organizace spojených národů, píše agentura AFP. Jednání se protáhla o 44 hodin po plánovaném konci, jelikož se zúčastněné země nemohou shodnout na společné deklaraci. Irské předsednictví EU uvedlo, že unie a její členské státy nesouhlasí s přijetím konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
Papírenské 📝📝📝 skupině KRPA Holding z Hostinného na Trutnovsku loni klesly tržby o osm procent na 2,03 miliardy korun. Zisk společnost znásobila na 126,3 milionu korun z předloňských 14,5 milionu korun. Vyplývá to z konsolidované účetní závěrky za loňský rok. KRPA Holding patří k největším papírenským skupinám v Česku. Navazuje na tradici Krkonošských papíren, které s výrobou papíru začaly před více než 190 lety.
Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku ❌❌❌ absolutně nepřijatelný, řekl dnes premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu zveřejněném na síti X. Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
Společnosti Glasspol z Kroměříže, která obchoduje s materiálem pro stavbu inženýrských sítí, loni vzrostly💰💰💰 tržby na 425,5 milionu korun. Meziročně byly vyšší o 76,1 milionu korun. Naopak čistý zisk firmě klesl, zatímco za rok 2024 dosáhl 18 milionů korun, loni činil zhruba 13,7 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.
Nejnovější a zřejmě finální návrh deklarace klimatické konference OSN COP31 v turecké Antalyi nezmiňuje 🛢️🛢️🛢️ fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování, píše agentura AP. Nevyzývá ani k postupnému přechodu od uhlí, ropy a zemního plynu, jejichž spalováním se uvolňují skleníkové plyny do atmosféry, k jiným zdrojům energie. Kvůli neshodám na závěrečné deklaraci byla konference prodloužena již o dva dny. Delegáti konferenci postupně opouštějí a organizátoři se obávají, že o návrhu proto nebude možné hlasovat.
Vzácné předměty patřící cestujícím na zaoceánském parníku🛳️🛳️🛳️ Titanic se v sobotu vydražily za rekordní částky. S odvoláním na jihoanglickou aukční síň Henry Aldridge and Son o tom informoval web stanice BBC. Nejdražšími byly kapesní hodinky cestující třetí třídy Mary Manganové, které se prodaly za 250 tisíc liber (přes 7,1 milionu), a diamantový prsten slavné pasažérky Lady Duff-Gordonové vydražený za 140 tisíc liber.
Malou 🥚🥚🥚 elektronickou hračku v podobě zvířátka Tamagoči představil japonský zábavní koncern Bandai 23. listopadu 1996. Tato hračka koncem 90. let minulého století vyvolala mezi dětmi doslova šílenství. V letech 1996 až 1999 se jí prodalo po celém světě na 40 milionů kusů. V roce 2025 celkový počet prodaných kusů Tamagoči překročil 100 milionů.