

Německo vyhlásilo kvůli nejistotě dodávek plynu z Ruska stav výstrahy, který je druhým ze tří varovných stupňů. Oznámil to ministr hospodářství Robert Habeck.
Investice do energetiky mají v letošním roce vzrůst o osm procent na 2,4 bilionu USD (56,5 bilionu korun). Tato částka zahrnuje rekordní výdaje na obnovitelé zdroje energie. Ani tento vysoký růst však nebude stačit k vyřešení současné klimatické a energetické krize.
Plyn se ukázal jako největší zbraň Ruska při současné válce na Ukrajině. Když bude Evropa zlobit, například pomáhat Ukrajině bránit se před raketami a děly, přijde o plyn. O ten již přišlo Polsko nebo Bulharsko. Pro výstrahu ostatním evropským zemím.
Několik let bude trvat, než se vybudují dostatečné kapacity na jiné zdroje energií, míní šéf energetického gigantu RWE Markus Krebber. Do té doby budou účty za plyn a energie stále výrazně vyšší než dlouhodobý průměr.
Poučka ostřílených traderů říká, že dění na trzích předznamenává situaci v reálné ekonomice zhruba o půl roku. Pokud se to letos potvrdí, tak nejhorší situace nastane v druhé polovině prosince, tedy symbolicky na Vánoce. A bohužel to nejspíš není scénář katastrofický, ale spíš realistický.
Když přijdete na hlavní pobočku společnosti Pražská energetika v Jungmannově ulici v centru Prahy, postarší člen ochranky vás hned u dveří upozorní, že firma nenabírá nové klienty. Chcete zjistit situaci se zdražujícím plynem a elektřinou, ověřit možnosti na trhu. A hned u vchodu dostanete ránu. Žádné další klienty nebereme! Což vám následně potvrdí paní za přepážkou.
Česká republika ve spolupráci se skupinou ČEZ získala část kapacity v připravovaném terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Uvedl na Twitteru ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Deník N napsal, že ČEZ uspěl v tendru na pronájem kapacity dvou plovoucích LNG terminálů.
Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur (3465 korun) za megawatthodinu. Ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov podle agentury RIA Novosti řekl, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1. Ten je přitom hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU.
Dodavatelé energií zhruba od dubna posílají nově nastavené zálohy na energie. Nárůst cen není o šestnáct procent, což je aktuální meziroční inflace. Energie, tedy plyn a elektřina, jsou pro zákazníky oproti loňskému roku dražší o sto procent. A u některých dodavatelů ještě více.
Klíčové výbory Evropského parlamentu (EP) odmítly označení jádra a plynu za přechodně udržitelné zdroje energie. K nelibosti Česka, které změnu takzvané taxonomie spolu s většinou členských zemí podporuje. Informaci jako první přinesl server euroactiv.cz.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby ministerstvo financí předložilo analýzu, kterým odvětvím se aktuálně daří. Na základě dat lze podle něj uvažovat o sektorové dani, byl by rád, pokud by byla zavedena na omezenou dobu. Čtyři koaliční strany podle nedělního vyjádření jejich představitelů pro Českou televizi připouštějí zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Piráti a hnutí STAN by měli návrh předložit na příštím jednání koaliční rady.
CNN: Představitelé Bílého domu ztrácejí jistotu, že se Ukrajině podaří získat zpět celé území, o něž přišla za čtyři měsíce války s Ruskem. Tento názor mezi americkými představiteli převládá, i když teď USA a spojenci Ukrajině dodávají modernější a výkonnější zbraně. „To, zda se jim podaří území dobýt zpět částečně nebo zcela, závisí na tom, jakou podporu jim poskytneme,“ sdělil jeden z poradců působících v Kongresu.
Moskva uvalila sankce na 25 Američanů, včetně Bidenovy ženy a dcery, píše agentura TASS, podle níž jsou mezi sankcionovanými Američany lidé „zodpovědní za formování rusofobního kurzu“. O den dříve Moskva oznámila, že zakázala vstup do Ruska 43 Kanaďanům v reakci na západní sankce uvalené na režim prezidenta Vladimira Putina kvůli ruské invazi.
Číst víceEvropská centrální banka půjde v boji s vysokou inflací tak daleko, jak bude třeba. Při zahajovacím proslovu na Fóru ECB o centrálním bankovnictví to řekla prezidentka banky Christine Lagardeová. ECB chce mít inflaci v eurozóně na dvou procentech, ve skutečnosti je ale teď inflace asi čtyřikrát vyšší. Lagardeová hovořila o nadměrně vysoké inflaci, která podle ní taková v eurozóně „ještě nějaký čas“ asi přetrvá. Míra inflace v 19 zemích eurozóny v květnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta.