Ďábelských 66 dní zbývá do komunálních a senátních voleb. Úterý 4. srpna je datem, kdy musely být odevzdány všechny kandidátní listiny. Od tohoto okamžiku už se jede naostro. V bitvě o Senát rezonuje jediný tón: ovládne Babišova koalice i druhou komoru parlamentu?
Péter Magyar jde po dědictví Viktora Orbána. Maďarsko zakládá silnou agenturu, která má podle Bloombergu dohledat zneužité veřejné peníze a rozplést majetkové struktury vzniklé během šestnácti let Orbánovy vlády.
Vláda výrazně omezila území, na kterém se má zrychlit výstavba větrných a solárních elektráren. Z původně plánovaných 2685 kilometrů čtverečních zůstalo pouze 297 kilometrů čtverečních. Kabinet změnu zdůvodňuje tisíci připomínek obcí a krajů i snahou zmírnit dopady nových elektráren na krajinu a životní prostředí.
Výnos českých desetiletých dluhopisů se meziročně zvýšil nejvíce v celé Evropské unii. Z toho však nelze automaticky vyvozovat, že investoři trestají současnou vládu za její rozpočtovou politiku. Většina nárůstu totiž nastala ještě za předchozího kabinetu a riziková přirážka vůči Německu se od nástupu nové vlády dokonce mírně snížila.
Prezident Petr Pavel vrátil Babišově vládě první zákon. Snažil se poctivě vyargumentovat, co je na zákonu o rozvolnění rozpočtové odpovědnosti špatně. Všem je přitom jasné, že nešlo jen o kvalitu zákona, ale také o gesto.
Prezident se poprvé postavil vetem zákona vládě. Andrej Babiš to popisuje jako předvolební strategii prezidenta. Ten naopak přinesl dobré argumenty, proč zákon vetoval. Nicméně, je to boj marný, jen gesto.
Novela stavebního zákona, schválená 10. července Sněmovnou, putuje do Senátu. Ten ji pravděpodobně koncem léta vrátí poslancům, a ti ji vahou vládní koalice potvrdí. Bude se čekat na podpis prezidenta, který v době eskalace sporů vlády a prezidenta není jistý. Jedním z velkých témat novely je osekání pravomocí památkářů.
Prezident vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Podle něj by vládě umožnila výrazně více financovat výdaje prostřednictvím dluhu a zároveň by oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany Poslanecké sněmovny. Vládní koalice se nyní může pokusit prezidentské veto přehlasovat.
Česká politika čím dál víc připomíná fotbalovou ligu malých ambicí: strany si hlídají vlastní kotel fanoušků, místo aby se snažily oslovit širší společnost a vyhrát skutečný zápas o budoucnost země. Kompromis se bere jako slabost, soupeř jako nepřítel a veřejná debata se mění v chorály pro vlastní publikum, píše ve svém komentáři analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
Nástup Radomíra Lašáka do čela Letiště Praha se mění v politický střet. Opozice tvrdí, že vláda Andreje Babiše znovu dala přednost loajalitě před odborností, a chápe stávkovou pohotovost odborů. Kritici připomínají Lašákovo působení v Českých aeroliniích a varují, že letiště je klíčová infrastruktura, se kterou si stát nemůže dovolit experimentovat.
Prezident Petr Pavel varoval před tím, aby politici podkopávali důvěru veřejnosti v soudy a právní stát. Označování justice za podjatou, zpolitizovanou nebo aktivistickou podle něj vysílá nebezpečný signál. Jeho slova přicházejí krátce poté, co vláda kvůli sporu o summit NATO obvinila soudce Ústavního soudu Pavla Šámala ze soudního aktivismu.
Největší polská petrochemická skupina Orlen v letošním prvním pololetí téměř 📈 ztrojnásobila čistý zisk na 15,87 miliardy zlotých (zhruba 89,5 miliardy korun) z 5,67 miliardy zlotých před rokem. Oznámila to dnes firma, která v České republice vlastní rafinérskou společnost Orlen Unipetrol.
Senát, horní komora polského parlamentu, dnes ❌ odmítl udělit souhlas s uspořádáním celostátního referenda o klimatické politice Evropské unie, známé jako Green Deal, které – již podruhé a opět neúspěšně – navrhl prezident Karol Nawrocki. Pro odmítnutí prezidentova návrhu hlasovalo 59 senátorů, 32 bylo proti a jeden senátor se zdržel, uvedl list Rzeczpospolita.
Příměstské vlaky v Praze a Středočeském kraji budou od roku 2030 provozovat 🚅 České dráhy, tedy stejný dopravce jako dosud. Cena tendru na 30 let je 165 miliard korun. Výsledek tendru dnes schválili středočeští krajští radní, ještě jej budou potvrzovat pražští radní, informovaly Hospodářské noviny na webu.
Pražská burza sedmým růstem po sobě uzavřela na novém 📈 maximu. Přepsala dosavadní nejvyšší závěr z letošního února. Index PX dnes vzrostl o 1,30 procenta na 2805,12 bodu. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Víc než tři procenta přidaly akcie Erste Bank a přes pět procent cenné papíry pojišťovny VIG.
Americká investiční společnost Apollo Global Management se dohodla na koupi britských nízkonákladových aerolinek easyJet za 5️⃣,7️⃣ miliardy liber (zhruba 161 miliard korun). Firmy o tom dnes informovaly v tiskové zprávě. Oznámení přišlo krátce poté, co se z boje o převzetí easyJetu stáhl konkurenční uchazeč, kterým byla americká investiční společnost Castlelake.
Americká investiční společnost Castlelake se ❌ vzdala plánů na převzetí britského nízkonákladového leteckého dopravce easyJet. Oznámila to dnes firma Castlelake ve společném prohlášení s aerolinkami easyJet. Vedení easyJetu minulý měsíc podpořilo konkurenční nabídku na převzetí od firmy Apollo.
Bankovní rada České národní banky vidí v české ekonomice převažující ☝️ rizika ve směru vyšší inflace. Rada potvrdila své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvou procentního cíle. To nyní vyžaduje ještě relativně přísnou měnovou politiku, řekl novinářům po dnešním jednání rady guvernér ČNB Aleš Michl.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ✅ ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Naznačovaly ho i výroky některých členů bankovní rady před jednáním.
Británie uvalila nové sankce proti ruským 🚢 lodím, bankám a průmyslovým podnikům ve snaze narušit příjmy z prodeje ropy, které by Moskva mohla využít k financování války proti Ukrajině. Na svém webu to dnes oznámila britská vláda. Rusko se k tomu bezprostředně nevyjádřilo, uvedla agentura Reuters.
Šestici největších tuzemských bank 📈 stoupl v prvním pololetí letošního roku čistý zisk o pět procent na celkem 48 miliard korun. O rok dříve to bylo 45,9 miliardy. Za růstem zisků stojí podle analytiků hlavně příznivá makroekonomická situace, díky níž se zvyšují vklady u bank. Zájem se zvedl i o investiční produkty a hypotéky.