Zvýšení úrokových sazeb se očekávalo. O růstu inflace v příštím roce nad tři procenta se mluví dlouhé týdny. Čeká se zdražení energií, ceny služeb rostou přes čtyři procenta, meziroční růst platů v Česku je přes šest procent. Proinflačních tlaků víc než dost, nebyl jediný důvod sazby nezvednout.
Prezident Petr Pavel ostře zpochybnil vládní plán rozvoje české armády do roku 2040. Podle něj navržená koncepce nezajistí plnění závazků vůči NATO ani dostatečnou připravenost na konflikt vysoké intenzity. Česko podle projednávaného dokumentu neplní 70 procent požadovaných cílů výstavby schopností a u nejnáročnějších z nich zaostává o pět až deset let. Odpovědnost podle Pavla neleží na armádě, ale na politické reprezentaci.
Ovládnout Českou televizi a Český rozhlas se pro vládu Andreje Babiše stává stále větší zátěží. Tomio Okamura si myslel, že zestátněním televize si vyřídí své účty. Jenže se stal pravý opak. Šéf Poslanecké sněmovny vyvolal odezvu, která přesáhne jeho volební období. Zítra bude stávka.
Václav Klaus byl ojedinělý v tom, že jako premiér prosazoval vyrovnaný rozpočet státu. V letech 1993 až 1995 se mu to povedlo. Potom to po něm nezopakoval nikdo. Rozhazování na dluh se stalo módou. Babiš se v tomto směru stal premiantem, přesto dostává od Klause palec nahoru. Zvláštní myšlenkové přemety.
Po prohraných senátních volbách Andrej Babiš prohlašoval, že Senát, o který měl předtím eminentní zájem, nepotřebuje, protože má ve Sněmovně převahu sto osmi hlasů, demokraticky zvolených, a prosadí si tedy, co chce. Pár dní nato v nočních hodinách zahájil zestátňování České televize. Nepočítal s jedním aspektem, s ulicí.
Dostavba klíčového úseku dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí se přiblížila zahájení. Vláda schválila koncesionářskou smlouvu s konsorciem ViAlliance35, které má více než 35 kilometrů dálnice postavit, financovat a následně udržovat za 71,32 miliardy korun. Pokud dokument rychle schválí i Sněmovna, první přípravné práce by mohly začít ještě letos.
Česká koruna má získat silnější ústavní ochranu. Vláda Andreje Babiše podpořila návrh SPD a Motoristů, podle kterého by případné nahrazení koruny jinou měnou vyžadovalo třípětinovou většinu v obou komorách Parlamentu. Návrh přijetí eura přímo nezakazuje, jeho prosazení by ale podmínil výrazně širší politickou shodou, než jaká je potřeba při běžném hlasování.
Z boje o Českou televizi a potažmo rozhlas se stala otevřená válka mezi koalicí a opozicí. Jedni mluví o neškodné změně způsobu financování, druzí o demontáži demokracie. Zůstává záhadou, proč se vláda věnuje zrovna televizi, fungujícímu mechanismu. Nabízí se jediné vysvětlení.
Brněnské náměstí Svobody zaplnily tisíce lidí, kteří protestovali proti chystanému zrušení koncesionářských poplatků a převodu financování České televize a Českého rozhlasu na stát. Demonstranti varovali před oslabením nezávislosti veřejnoprávních médií a kritizovali také způsob, jakým koalice ANO, SPD a Motoristů návrh ve Sněmovně prosazuje. Spor se dál vyostřuje: zaměstnanci ČT a ČRo chystají stávku a opozice se chce obrátit na Ústavní soud i Evropskou komisi.
Prezident Petr Pavel se vložil do vyhroceného sporu o zrušení koncesionářských poplatků. Neočekávané zařazení návrhu a noční víkendové hlasování podle něj podkopávají víru v dobré úmysly jeho předkladatelů a vyvolávají vážné pochybnosti o jejich záměrech. Hlava státu zároveň vyzvala koalici i opozici ke zklidnění situace a požaduje, aby případným zásadním změnám ve financování České televize a Českého rozhlasu předcházela široká debata.
Vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel po téměř dvacetihodinovém jednání prvním čtením. Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla opoziční pokusy předlohu zamítnout či vrátit k přepracování. Česká televize a Český rozhlas by nově dostávaly peníze přímo ze státního rozpočtu, zároveň by ale měly k dispozici méně prostředků než letos.
