Úleva na spotřební dani z nafty i regulace cen pohonných hmot platí jen do konce listopadu. Vláda má podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) během týdne až deseti dnů rozhodnout, zda opatření prodlouží také na prosinec. Státní rozpočet stojí samotné snížení daně z nafty přibližně 1,1 miliardy korun měsíčně. Výpadek má pomoci pokrýt chystaná mimořádná daň na rafinerie.
Schodky porostou a s nimi i český dluh. Ministerstvo financí očekává, že deficit veřejných financí příští rok dosáhne 3,5 procenta HDP, a překročí tak základní evropskou hranici. Resort se odvolává na prostor pro vyšší výdaje na obranu. Zadlužení země má do roku 2029 vystoupat téměř k polovině výkonu ekonomiky, přispěje k tomu také půjčka na nové dukovanské bloky.
Zvýšení úrokových sazeb se očekávalo. O růstu inflace v příštím roce nad tři procenta se mluví dlouhé týdny. Čeká se zdražení energií, ceny služeb rostou přes čtyři procenta, meziroční růst platů v Česku je přes šest procent. Proinflačních tlaků víc než dost, nebyl jediný důvod sazby nezvednout.
Když do čela Ministerstva životního prostředí nastoupili Motoristé, bylo jasné, že to s ochranou přírody bude špatné. Což se potvrdilo a nadále potvrzuje. V březnu odvolal správce národního parku KRNAP, v červnu vybral jeho nástupce. Ten nyní vyhodil dva své náměstky.
Filip Turek položil na sociální síti otázku, zda není nejlepší blbce ignorovat. Předcházelo jí ujištění, že studoval tři vysoké školy, dvě dokončil s perfektním prospěchem, dokonce by byl na červený diplom, a vzdělání přitom ani nebylo jeho prioritou. Následovalo obsáhlé připomenutí pochval od vedoucího diplomové práce. Na ignorování docela vydatný studijní materiál.
Česko téměř čtyři roky řeší, kde bude nové sídlo evropské vesmírné agentury EUSPA. Jde o prestižní záležitost, EUSPA má na starost kompletně celý evropský vesmírný program. Česko před čtrnácti lety získalo privilegium hostit tuto agenturu. Její sídlo v pražských Holešovicích se ukázalo být nedostačující. Před čtyřmi lety se začalo hledat nové sídlo. Země dosud nedokázala nové sídlo zajistit. Stává se z toho mezinárodní ostuda.
Vláda Andreje Babiše schválila novou koncepci rozvoje české armády do roku 2040. Prioritou mají být protivzdušná a protidronová obrana, modernizace armády i nábor dalších vojáků. Prezident Petr Pavel ale dokument kritizuje: podle něj nezajistí splnění spojeneckých závazků ani dostatečnou připravenost na konflikt vysoké intenzity. Babiš jeho obavy mírní a připomíná, že stát musí vedle obrany financovat také zdravotnictví či dopravní infrastrukturu.
Prezident Petr Pavel ostře zpochybnil vládní plán rozvoje české armády do roku 2040. Podle něj navržená koncepce nezajistí plnění závazků vůči NATO ani dostatečnou připravenost na konflikt vysoké intenzity. Česko podle projednávaného dokumentu neplní 70 procent požadovaných cílů výstavby schopností a u nejnáročnějších z nich zaostává o pět až deset let. Odpovědnost podle Pavla neleží na armádě, ale na politické reprezentaci.
Ovládnout Českou televizi a Český rozhlas se pro vládu Andreje Babiše stává stále větší zátěží. Tomio Okamura si myslel, že zestátněním televize si vyřídí své účty. Jenže se stal pravý opak. Šéf Poslanecké sněmovny vyvolal odezvu, která přesáhne jeho volební období. Zítra bude stávka.
Václav Klaus byl ojedinělý v tom, že jako premiér prosazoval vyrovnaný rozpočet státu. V letech 1993 až 1995 se mu to povedlo. Potom to po něm nezopakoval nikdo. Rozhazování na dluh se stalo módou. Babiš se v tomto směru stal premiantem, přesto dostává od Klause palec nahoru. Zvláštní myšlenkové přemety.
Po prohraných senátních volbách Andrej Babiš prohlašoval, že Senát, o který měl předtím eminentní zájem, nepotřebuje, protože má ve Sněmovně převahu sto osmi hlasů, demokraticky zvolených, a prosadí si tedy, co chce. Pár dní nato v nočních hodinách zahájil zestátňování České televize. Nepočítal s jedním aspektem, s ulicí.
