Prezident Petr Pavel se přišel letmo podívat na zasedání vlády. Chtěl sdělit, že by rád letěl na summit NATO v červenci v Ankaře. Vláda ho oslyšela, a on odešel. Co bude dál s touto českou misí, která skoro půl roku zaměstnává vrcholné české politiky i média? Nabízí se dva scénáře.
Tomio Okamura znovu předvádí svou nejvýnosnější politickou disciplínu. Dokáže proměnit odpovědnost za vlastní kampaň v údajné pronásledování. Zatímco soud řeší nenávistné plakáty SPD, její předseda se nestaví k podstatě věci. Místo toho rozehrává starý kus o umlčovaném vlastenci, kterému systém bere svobodu slova. Jenže svoboda slova není licence k tomu, aby se z menšin dělaly výstražné cedule na cestě k volební urně.
Stát dosud Sdružení nájemníků ČR přispíval pěti miliony korun ročně. Sdružení pomáhá nájemníkům, poskytuje jim právní rady a další služby. Nyní mu hrozí zánik. Stát už peníze nechce dávat.
Začátkem roku tvrdil vicepremiér Karel Havlíček v rozhovoru pro Newstream, že ve státních firmách vymění nekompetentní politické nominanty v dozorčích radách za odborníky. „Skončí všichni politruci,“ prohlašoval. „Budeme tam dávat lidi z oborů,“ říkal. Co se v posledních měsících děje? Pravý opak. Vládní koalice obsazuje jednu státní firmu za druhou svými nohsledy.
Opozice už prakticky rezignovala na souboje s vládou. Po půl roce Babišova vládnutí jsou hranice nakresleny. V ODS nebo u Starostů zjistili, že sice mohou dlouze mluvit u sněmovního pultíku, ale kormidlo neposunou ani o milimetr. Pozornost obracejí ke komunálním volbám.
Český premiér poskytl rozhovor britskému deníku The Financial Times. V něm se přihlásil k podpoře amerického prezidenta Donalda Trumpa a Evropskou unii přirovnal k hroutící se Římské říši. Zároveň připustil, že závazek vůči NATO ve výši dvou procent na obranu ale Česko letos nesplní.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Vláda ustupuje od rozsáhlé reformy veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř potvrdil, že koalice už nechce měnit celý systém fungování České televize a Českého rozhlasu, ale zaměří se pouze na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Financování obou médií by se tak mělo přesunout pod státní rozpočet jednodušší novelou stávajících zákonů. Spor tím ale nekončí: otevřené zůstává, kolik peněz ČT a ČRo dostanou a jak bude zajištěna jejich nezávislost na vládě.
Stát mění Novou zelenou úsporám z dotačního programu hlavně na systém bezúročných úvěrů. Majitelé rodinných domů si budou moci na komplexní renovaci půjčit až dva miliony korun, SVJ a bytová družstva až 750 tisíc korun na byt. Přímé dotace zůstanou jen nízkopříjmovým domácnostem v NZÚ Light, které mohou získat až 400 tisíc korun.
Protiinflační dluhopisy vypadají jako férový způsob, jak domácnostem ochránit úspory. Pro stát ale mohou být mimořádně drahé. Česká zkušenost z let 2021 až 2023 i varovný příklad Velké Británie ukazují, že při návratu vyšší inflace se z atraktivního produktu pro občany může stát nákladné riziko pro veřejné finance.
Přesun agendy rovnosti žen a mužů z Úřadu vlády na ministerstvo spravedlnosti vyvolal ostrý odpor části odborné veřejnosti. Podmíněnou rezignaci už podalo 53 členek a členů vládní rady, jejích výborů a pracovních skupin. Pokud kabinet své rozhodnutí nepřehodnotí, chtějí skončit ke konci června.
