ODS se propadá, ODS se propadá. Titulky v médiích se po různých průzkumech volebních preferencí opakují. A členové strany, která měla před volbami premiéra a po volbách by ho chtěla mít opět, se začali bouřit.
Filip Turek položil na sociální síti otázku, zda není nejlepší blbce ignorovat. Předcházelo jí ujištění, že studoval tři vysoké školy, dvě dokončil s perfektním prospěchem, dokonce by byl na červený diplom, a vzdělání přitom ani nebylo jeho prioritou. Následovalo obsáhlé připomenutí pochval od vedoucího diplomové práce. Na ignorování docela vydatný studijní materiál.
Česko téměř čtyři roky řeší, kde bude nové sídlo evropské vesmírné agentury EUSPA. Jde o prestižní záležitost, EUSPA má na starost kompletně celý evropský vesmírný program. Česko před čtrnácti lety získalo privilegium hostit tuto agenturu. Její sídlo v pražských Holešovicích se ukázalo být nedostačující. Před čtyřmi lety se začalo hledat nové sídlo. Země dosud nedokázala nové sídlo zajistit. Stává se z toho mezinárodní ostuda.
Vláda Andreje Babiše schválila novou koncepci rozvoje české armády do roku 2040. Prioritou mají být protivzdušná a protidronová obrana, modernizace armády i nábor dalších vojáků. Prezident Petr Pavel ale dokument kritizuje: podle něj nezajistí splnění spojeneckých závazků ani dostatečnou připravenost na konflikt vysoké intenzity. Babiš jeho obavy mírní a připomíná, že stát musí vedle obrany financovat také zdravotnictví či dopravní infrastrukturu.
Prezident Petr Pavel ostře zpochybnil vládní plán rozvoje české armády do roku 2040. Podle něj navržená koncepce nezajistí plnění závazků vůči NATO ani dostatečnou připravenost na konflikt vysoké intenzity. Česko podle projednávaného dokumentu neplní 70 procent požadovaných cílů výstavby schopností a u nejnáročnějších z nich zaostává o pět až deset let. Odpovědnost podle Pavla neleží na armádě, ale na politické reprezentaci.
Ovládnout Českou televizi a Český rozhlas se pro vládu Andreje Babiše stává stále větší zátěží. Tomio Okamura si myslel, že zestátněním televize si vyřídí své účty. Jenže se stal pravý opak. Šéf Poslanecké sněmovny vyvolal odezvu, která přesáhne jeho volební období. Zítra bude stávka.
Václav Klaus byl ojedinělý v tom, že jako premiér prosazoval vyrovnaný rozpočet státu. V letech 1993 až 1995 se mu to povedlo. Potom to po něm nezopakoval nikdo. Rozhazování na dluh se stalo módou. Babiš se v tomto směru stal premiantem, přesto dostává od Klause palec nahoru. Zvláštní myšlenkové přemety.
Po prohraných senátních volbách Andrej Babiš prohlašoval, že Senát, o který měl předtím eminentní zájem, nepotřebuje, protože má ve Sněmovně převahu sto osmi hlasů, demokraticky zvolených, a prosadí si tedy, co chce. Pár dní nato v nočních hodinách zahájil zestátňování České televize. Nepočítal s jedním aspektem, s ulicí.
Dostavba klíčového úseku dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí se přiblížila zahájení. Vláda schválila koncesionářskou smlouvu s konsorciem ViAlliance35, které má více než 35 kilometrů dálnice postavit, financovat a následně udržovat za 71,32 miliardy korun. Pokud dokument rychle schválí i Sněmovna, první přípravné práce by mohly začít ještě letos.
Česká koruna má získat silnější ústavní ochranu. Vláda Andreje Babiše podpořila návrh SPD a Motoristů, podle kterého by případné nahrazení koruny jinou měnou vyžadovalo třípětinovou většinu v obou komorách Parlamentu. Návrh přijetí eura přímo nezakazuje, jeho prosazení by ale podmínil výrazně širší politickou shodou, než jaká je potřeba při běžném hlasování.
Z boje o Českou televizi a potažmo rozhlas se stala otevřená válka mezi koalicí a opozicí. Jedni mluví o neškodné změně způsobu financování, druzí o demontáži demokracie. Zůstává záhadou, proč se vláda věnuje zrovna televizi, fungujícímu mechanismu. Nabízí se jediné vysvětlení.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
