Péter Magyar jde po dědictví Viktora Orbána. Maďarsko zakládá silnou agenturu, která má podle Bloombergu dohledat zneužité veřejné peníze a rozplést majetkové struktury vzniklé během šestnácti let Orbánovy vlády.
Novela stavebního zákona, schválená 10. července Sněmovnou, putuje do Senátu. Ten ji pravděpodobně koncem léta vrátí poslancům, a ti ji vahou vládní koalice potvrdí. Bude se čekat na podpis prezidenta, který v době eskalace sporů vlády a prezidenta není jistý. Jedním z velkých témat novely je osekání pravomocí památkářů.
Prezident vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Podle něj by vládě umožnila výrazně více financovat výdaje prostřednictvím dluhu a zároveň by oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany Poslanecké sněmovny. Vládní koalice se nyní může pokusit prezidentské veto přehlasovat.
Česká politika čím dál víc připomíná fotbalovou ligu malých ambicí: strany si hlídají vlastní kotel fanoušků, místo aby se snažily oslovit širší společnost a vyhrát skutečný zápas o budoucnost země. Kompromis se bere jako slabost, soupeř jako nepřítel a veřejná debata se mění v chorály pro vlastní publikum, píše ve svém komentáři analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
Nástup Radomíra Lašáka do čela Letiště Praha se mění v politický střet. Opozice tvrdí, že vláda Andreje Babiše znovu dala přednost loajalitě před odborností, a chápe stávkovou pohotovost odborů. Kritici připomínají Lašákovo působení v Českých aeroliniích a varují, že letiště je klíčová infrastruktura, se kterou si stát nemůže dovolit experimentovat.
Prezident Petr Pavel varoval před tím, aby politici podkopávali důvěru veřejnosti v soudy a právní stát. Označování justice za podjatou, zpolitizovanou nebo aktivistickou podle něj vysílá nebezpečný signál. Jeho slova přicházejí krátce poté, co vláda kvůli sporu o summit NATO obvinila soudce Ústavního soudu Pavla Šámala ze soudního aktivismu.
Evropský trh s naftou se dostává pod mimořádný tlak. Zásoby klesají, rafinerie nestíhají a rozdíl mezi cenou nafty a surové ropy je nejvyšší v historii. Pokud se situace nezlepší, čeští řidiči musejí počítat s dalším zdražováním. Vláda by pak mohla znovu zasáhnout do cen pohonných hmot.
Vláda se rozhodla, že navrhne Ústavnímu soudu, aby zamítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ohledně účasti na summitu NATO v Ankaře. To je legitimní nápad. Vláda však také požaduje, aby soud z projednávání této věci vyloučil ústavního soudce Pavla Šámala. To je přes čáru. Spletli si soudruzi ve vládě dobu?
Půl roku po volbách přichází vystřízlivění. Spokojenost voličů s vládou Andreje Babiše klesla a největší problém mají Motoristé, jejichž práci hodnotí nejhůře vlastní příznivci. Slábne ale i důvěra v opozici, která podle expertů působí rozloženě a bez silného lídra.
Britská Labouristická strana má nového lídra. Andy Burnham, který patří k jejím nejpopulárnějším politikům, v čele strany vystřídal Keira Starmera. V pondělí by po jeho demisi měl převzít také funkci britského premiéra. Zemi slibuje nový ekonomický směr, podporu podnikání a silnější sociální politiku.
Nehoda poslance Filipa Turka poškodí Motoristy a může vrhat negativní světlo také na celou vládu, vládní koalici ale podle politologů nerozbije. Předseda Motoristů Petr Macinka za svou nejvýraznější stranickou postavou pevně stojí, zatímco premiér Andrej Babiš by se podle experta Turka rád zbavil. Jeho stranu však potřebuje k udržení většiny.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
