Vláda už na začátku roku schválila snížení počtu míst ve státní správě o 322 pozic. Další změny přicházejí od 1. července. Odpovědi ministerstev ukazují, že realita škrtů je rozdílná: někde jde hlavně o neobsazená místa v tabulkách, jinde už o obsazené pozice.
Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.
Ústavní soud obdržel kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ve sporu o jeho účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. Pavel rozhodnutí vlády vyloučit ho z delegace považuje za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok. Podle Hradu jde také o omezení ústavních pravomocí hlavy státu.
Měsíce natahovaný spor o to, kdo bude Česko zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, je u konce. Vláda prezidenta Pavla nepustila do delegace. Prezident ještě může spor protahovat pomocí kompetenční žaloby u Ústavního soudu, patrně však nikam nepoletí. Paradoxně, nejde o spor prezidenta a premiéra. Šlo o mocenský boj uvnitř vlády.
Martin Abel, právník, analytik a absolvent Oxfordské univerzity skončil na jaře ve Výzkumném ústavu pro krajinu poté, co veřejně označil výroky vládního zmocněnce Filipa Turka za nesmysly. Nyní se stal šéfem správní rady prvního enviromentálního fondu v zemi, jehož vznik inicioval developer Luděk Sekyra. „Fond se chce zaměřit na tři oblasti změny, a to na kultivaci myšlení, kultivaci dialogu a kultivaci rozhodování,“ říká Abel.
Ondřej Prokop, kandidát na pražského primátora za ANO, se stal vítězem pomyslné ankety ‚kauza týdne‘. Svými zatajovanými nákupy bytů zaujal média i šéfa strany Andreje Babiše.
Ve veřejné debatě se úředník stal skoro karikaturou a nadávkou, razítko, paragraf, alibismus, překážka. Ale bez schopných úředníků nefunguje stát, kraje, města, nemocnice, armáda, doprava ani školy. A bez lidí, kteří jsou ochotni pravidla nejen dodržovat, ale také je zlepšovat a inovovat, se každá země začne pomalu propadat do nehybnosti. Mnozí politici mají tendenci svou vlastní neschopnost házet na úředníky. Je to tak snadné, a přitom tak hloupé a krátkozraké. Bez kvalitních úředníků politici nezmění vůbec nic, budou jen prázdně žvanit.
Koruna není podle ekonoma Lukáše Kovandy sentimentální přežitek, ale pojistka proti vládnímu rozhazování. Euro by dnes znamenalo nižší sazby, pohodlí pro dlužníky a větší riziko, že úspory sežere inflace.
Zvýšení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 procenta může přinést vyšší úročení na spořicím účtu, zároveň ale zdraží půjčky. Třeba i ty na bydlení. Jde o úrokový krok České národní banky proti Čechům a vládě, nebo centrální bankéři jen brzdí českou ekonomiku, která je nyní založená na utrácení? „Politici by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Česká národní banka bude rozhodovat o výši úrokových sazeb. Všeobecné očekávání trhu je, že bankovní radní zvýší základní úrokovou sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Stane se tak? A co by to znamenalo pro českou ekonomiku?
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
