Odbory veřejného sektoru znovu tlačí na vládu Andreje Babiše, aby začala jednat o platech na příští rok. Premiéra žádají o konkrétní termín schůzky a varují, že září už může být pozdě, protože rozpočet na rok 2027 bude v pokročilé fázi příprav. Argumentují propadem reálných příjmů, nedostatkem lidí i tarify, které jsou v části veřejné sféry pod minimální mzdou.
Vláda výrazně omezila území, na kterém se má zrychlit výstavba větrných a solárních elektráren. Z původně plánovaných 2685 kilometrů čtverečních zůstalo pouze 297 kilometrů čtverečních. Kabinet změnu zdůvodňuje tisíci připomínek obcí a krajů i snahou zmírnit dopady nových elektráren na krajinu a životní prostředí.
Výnos českých desetiletých dluhopisů se meziročně zvýšil nejvíce v celé Evropské unii. Z toho však nelze automaticky vyvozovat, že investoři trestají současnou vládu za její rozpočtovou politiku. Většina nárůstu totiž nastala ještě za předchozího kabinetu a riziková přirážka vůči Německu se od nástupu nové vlády dokonce mírně snížila.
Prezident Petr Pavel vrátil Babišově vládě první zákon. Snažil se poctivě vyargumentovat, co je na zákonu o rozvolnění rozpočtové odpovědnosti špatně. Všem je přitom jasné, že nešlo jen o kvalitu zákona, ale také o gesto.
Prezident se poprvé postavil vetem zákona vládě. Andrej Babiš to popisuje jako předvolební strategii prezidenta. Ten naopak přinesl dobré argumenty, proč zákon vetoval. Nicméně, je to boj marný, jen gesto.
Novela stavebního zákona, schválená 10. července Sněmovnou, putuje do Senátu. Ten ji pravděpodobně koncem léta vrátí poslancům, a ti ji vahou vládní koalice potvrdí. Bude se čekat na podpis prezidenta, který v době eskalace sporů vlády a prezidenta není jistý. Jedním z velkých témat novely je osekání pravomocí památkářů.
Prezident vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů. Podle něj by vládě umožnila výrazně více financovat výdaje prostřednictvím dluhu a zároveň by oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany Poslanecké sněmovny. Vládní koalice se nyní může pokusit prezidentské veto přehlasovat.
Česká politika čím dál víc připomíná fotbalovou ligu malých ambicí: strany si hlídají vlastní kotel fanoušků, místo aby se snažily oslovit širší společnost a vyhrát skutečný zápas o budoucnost země. Kompromis se bere jako slabost, soupeř jako nepřítel a veřejná debata se mění v chorály pro vlastní publikum, píše ve svém komentáři analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
Nástup Radomíra Lašáka do čela Letiště Praha se mění v politický střet. Opozice tvrdí, že vláda Andreje Babiše znovu dala přednost loajalitě před odborností, a chápe stávkovou pohotovost odborů. Kritici připomínají Lašákovo působení v Českých aeroliniích a varují, že letiště je klíčová infrastruktura, se kterou si stát nemůže dovolit experimentovat.
Prezident Petr Pavel varoval před tím, aby politici podkopávali důvěru veřejnosti v soudy a právní stát. Označování justice za podjatou, zpolitizovanou nebo aktivistickou podle něj vysílá nebezpečný signál. Jeho slova přicházejí krátce poté, co vláda kvůli sporu o summit NATO obvinila soudce Ústavního soudu Pavla Šámala ze soudního aktivismu.
Evropský trh s naftou se dostává pod mimořádný tlak. Zásoby klesají, rafinerie nestíhají a rozdíl mezi cenou nafty a surové ropy je nejvyšší v historii. Pokud se situace nezlepší, čeští řidiči musejí počítat s dalším zdražováním. Vláda by pak mohla znovu zasáhnout do cen pohonných hmot.
