Odboráři úřadu vlády vstoupili do jednodenní stávky. 58 pracovníků nepřišlo do práce. Protestují proti reorganizaci na úřadu. Je to poprvé v dějinách, kdy pracovníci úřadu vlády protestují touto ostrou formou proti vlastní vládě.
Začátkem roku tvrdil vicepremiér Karel Havlíček v rozhovoru pro Newstream, že ve státních firmách vymění nekompetentní politické nominanty v dozorčích radách za odborníky. „Skončí všichni politruci,“ prohlašoval. „Budeme tam dávat lidi z oborů,“ říkal. Co se v posledních měsících děje? Pravý opak. Vládní koalice obsazuje jednu státní firmu za druhou svými nohsledy.
Opozice už prakticky rezignovala na souboje s vládou. Po půl roce Babišova vládnutí jsou hranice nakresleny. V ODS nebo u Starostů zjistili, že sice mohou dlouze mluvit u sněmovního pultíku, ale kormidlo neposunou ani o milimetr. Pozornost obracejí ke komunálním volbám.
Český premiér poskytl rozhovor britskému deníku The Financial Times. V něm se přihlásil k podpoře amerického prezidenta Donalda Trumpa a Evropskou unii přirovnal k hroutící se Římské říši. Zároveň připustil, že závazek vůči NATO ve výši dvou procent na obranu ale Česko letos nesplní.
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Vláda ustupuje od rozsáhlé reformy veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř potvrdil, že koalice už nechce měnit celý systém fungování České televize a Českého rozhlasu, ale zaměří se pouze na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Financování obou médií by se tak mělo přesunout pod státní rozpočet jednodušší novelou stávajících zákonů. Spor tím ale nekončí: otevřené zůstává, kolik peněz ČT a ČRo dostanou a jak bude zajištěna jejich nezávislost na vládě.
Stát mění Novou zelenou úsporám z dotačního programu hlavně na systém bezúročných úvěrů. Majitelé rodinných domů si budou moci na komplexní renovaci půjčit až dva miliony korun, SVJ a bytová družstva až 750 tisíc korun na byt. Přímé dotace zůstanou jen nízkopříjmovým domácnostem v NZÚ Light, které mohou získat až 400 tisíc korun.
Protiinflační dluhopisy vypadají jako férový způsob, jak domácnostem ochránit úspory. Pro stát ale mohou být mimořádně drahé. Česká zkušenost z let 2021 až 2023 i varovný příklad Velké Británie ukazují, že při návratu vyšší inflace se z atraktivního produktu pro občany může stát nákladné riziko pro veřejné finance.
Přesun agendy rovnosti žen a mužů z Úřadu vlády na ministerstvo spravedlnosti vyvolal ostrý odpor části odborné veřejnosti. Podmíněnou rezignaci už podalo 53 členek a členů vládní rady, jejích výborů a pracovních skupin. Pokud kabinet své rozhodnutí nepřehodnotí, chtějí skončit ke konci června.
Nastala nám poměrně nečekaná situace. Premiér Babiš začal vyjadřovat jakési názory k fungování České národní banky. Chtěl by nižší sazby. A to v době nejasné geopolitické situace a rozhazovačné politiky vlády. Chce Babiš prolomit nezávislost ČNB?
O Dluhopisy Republiky, což je půjčka státu na své útraty, je větší zájem, než se čekalo. Lidé si zatím objednali dluhopisy za 44 miliard korun, plánovaný objem byl 20 miliard. Ministerstvo financí poptávku vyslyší a dluhopisů vydá víc, nabídka státu bude pokračovat až do konce června. Podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma společnosti BH Securities, dává nákup dluhopisu smysl. Dluhopis slibuje dobré a bezpečné zhodnocení. Podle Křečka jsou podmínky státního dluhopisu tlakem na banky, aby vylepšily úroky či snížily poplatky u spořících účtů a termínovaných vkladů.
