Filip Turek položil na sociální síti otázku, zda není nejlepší blbce ignorovat. Předcházelo jí ujištění, že studoval tři vysoké školy, dvě dokončil s perfektním prospěchem, dokonce by byl na červený diplom, a vzdělání přitom ani nebylo jeho prioritou. Následovalo obsáhlé připomenutí pochval od vedoucího diplomové práce. Na ignorování docela vydatný studijní materiál.
Václav Klaus byl ojedinělý v tom, že jako premiér prosazoval vyrovnaný rozpočet státu. V letech 1993 až 1995 se mu to povedlo. Potom to po něm nezopakoval nikdo. Rozhazování na dluh se stalo módou. Babiš se v tomto směru stal premiantem, přesto dostává od Klause palec nahoru. Zvláštní myšlenkové přemety.
Po prohraných senátních volbách Andrej Babiš prohlašoval, že Senát, o který měl předtím eminentní zájem, nepotřebuje, protože má ve Sněmovně převahu sto osmi hlasů, demokraticky zvolených, a prosadí si tedy, co chce. Pár dní nato v nočních hodinách zahájil zestátňování České televize. Nepočítal s jedním aspektem, s ulicí.
Dostavba klíčového úseku dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí se přiblížila zahájení. Vláda schválila koncesionářskou smlouvu s konsorciem ViAlliance35, které má více než 35 kilometrů dálnice postavit, financovat a následně udržovat za 71,32 miliardy korun. Pokud dokument rychle schválí i Sněmovna, první přípravné práce by mohly začít ještě letos.
Česká koruna má získat silnější ústavní ochranu. Vláda Andreje Babiše podpořila návrh SPD a Motoristů, podle kterého by případné nahrazení koruny jinou měnou vyžadovalo třípětinovou většinu v obou komorách Parlamentu. Návrh přijetí eura přímo nezakazuje, jeho prosazení by ale podmínil výrazně širší politickou shodou, než jaká je potřeba při běžném hlasování.
Z boje o Českou televizi a potažmo rozhlas se stala otevřená válka mezi koalicí a opozicí. Jedni mluví o neškodné změně způsobu financování, druzí o demontáži demokracie. Zůstává záhadou, proč se vláda věnuje zrovna televizi, fungujícímu mechanismu. Nabízí se jediné vysvětlení.
Brněnské náměstí Svobody zaplnily tisíce lidí, kteří protestovali proti chystanému zrušení koncesionářských poplatků a převodu financování České televize a Českého rozhlasu na stát. Demonstranti varovali před oslabením nezávislosti veřejnoprávních médií a kritizovali také způsob, jakým koalice ANO, SPD a Motoristů návrh ve Sněmovně prosazuje. Spor se dál vyostřuje: zaměstnanci ČT a ČRo chystají stávku a opozice se chce obrátit na Ústavní soud i Evropskou komisi.
Prezident Petr Pavel se vložil do vyhroceného sporu o zrušení koncesionářských poplatků. Neočekávané zařazení návrhu a noční víkendové hlasování podle něj podkopávají víru v dobré úmysly jeho předkladatelů a vyvolávají vážné pochybnosti o jejich záměrech. Hlava státu zároveň vyzvala koalici i opozici ke zklidnění situace a požaduje, aby případným zásadním změnám ve financování České televize a Českého rozhlasu předcházela široká debata.
Vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel po téměř dvacetihodinovém jednání prvním čtením. Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla opoziční pokusy předlohu zamítnout či vrátit k přepracování. Česká televize a Český rozhlas by nově dostávaly peníze přímo ze státního rozpočtu, zároveň by ale měly k dispozici méně prostředků než letos.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků se dobře prodává jako úleva domácnostem. Náklady na veřejnoprávní média tím ale nezmizí. Vláda je chce přesunout do státního rozpočtu a zároveň financování omezit. Podstatná otázka proto zní, co za své peníze veřejnost dostane a jak budou redakce chráněny před politiky, o jejichž práci mají informovat. Opoziční spekulace o povolebních motivech tuto debatu jen odvádějí stranou.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Schodek má proti letošku vzrůst o 76 miliard na 386 miliard korun a stát ho chce pokrýt především dalším zadlužením. Opozice se návrh pokusila vrátit vládě a požadovala snížení deficitu, koaliční většina to ale odmítla.
