Český maloobchod čeká velká změna. Nizozemský Ahold, který v tuzemsku provozuje prodejny Albert, převezme Tesco v Česku a na Slovensku. Za transakci včetně závazků z nájmů zaplatí přibližně 1,7 miliardy eur, tedy 41,4 miliardy korun. Britský řetězec tak po třiceti letech opustí český trh. Obchod ještě musí schválit regulátoři.
Výrobní závody Škody Auto čekají velké proměny. Někde už začaly. „V okolí Mladé Boleslavi proto nyní uvidíte rozsáhlé stavební projekty, které následně osadíme nejmodernějšími technologiemi. Jejich postupné zprovoznění plánujeme na roky 2029 a 2030,“ říká v rozhovoru pro Newstream Holger Peters, člen představenstva podniku zodpovědný za finance, IT a právní záležitosti, který momentálně dočasně zastává i post předsedy představenstva. Za modernizací je i přechod na takzvaný unboxing, který zásadním způsobem změní tradiční výrobní proces automobilů.
Temelín dělá zásadní krok k omezení závislosti na ruském jaderném palivu. Při současné odstávce prvního bloku zaveze do reaktoru nové palivové soubory americké společnosti Westinghouse, které prošly osmi lety analýz a zkoušek. Elektrárna zároveň dokončí přechod na osmnáctiměsíční palivový cyklus, který má přinést více vyrobené elektřiny a efektivnější provoz.
Český zbrojařský miliardář Michal Strnad si vyhlédl kořist daleko za hranicemi obranného průmyslu. Za italský rodinný holding Delfin, který drží klíčový podíl ve výrobci ikonických brýlí Ray-Ban a investuje také do významných evropských bank a pojišťoven, nabízí přibližně 730 miliard korun. Podle Bloombergu jde o nabídku se třicetiprocentní slevou proti hodnotě aktiv holdingu. Jenže italská rodina se svého impéria vzdát nechce.
České a polské firmy chtějí posunout vzájemné ekonomické vztahy na vyšší úroveň. Téměř dvě desítky velkých společností a investičních skupin včetně PPF, Penty, CSG, Allegra, Eurowagu či Škody Group podepsaly ve Varšavě memorandum o vzniku Polsko-české obchodní rady. Ta má od roku 2027 pomáhat s investicemi, průmyslovou spoluprací i prosazováním společných zájmů v Praze, Varšavě a Bruselu.
Ani technologičtí giganti nemají bezedné kapsy. Microsoft se po devíti letech vrací na americký dluhopisový trh a chce od investorů získat nejméně 25 miliard dolarů. Důvodem jsou mimo jiné astronomické investice do umělé inteligence. Technologický sektor si přitom letos na podobné projekty půjčil už stovky miliard dolarů. A na Wall Street sílí nervozita, zda se gigantické sázky na AI vůbec vyplatí.
Projekt nových jaderných bloků v Dukovanech narazil na komplikaci. Korejská KHNP bez dohody ukončila jednání o stavební smlouvě s konsorciem Daewoo Engineering & Construction a Doosan Enerbility kvůli rozdílným postojům k zásadním podmínkám. Firma nyní připravuje další postup včetně možnosti nového tendru na dodavatele stavebních prací. Zda změna zasáhne harmonogram nebo cenu projektu za stovky miliard korun, zatím není jasné.
Když se mateřskému Volkswagenu hroutí zisky, česká Škodovka dál vydělává miliardy. Za prvních devět měsíců letošního roku zvýšila provozní zisk na téměř 47 miliard korun. Celému německému koncernu se přitom zisk propadl o bezmála 99 procent. Zatímco Volkswagen doplácí na problémy v Číně, drahou transformaci a sílící konkurenci, jeho mladoboleslavská dcera roste. Škoda se tak stává jedním z nejvýraznějších světlých bodů v jinak pochmurných výsledcích německého automobilového obra.
Americká technologická skupina Alphabet, pod kterou spadá Google, zvýšila ve třetím čtvrtletí tržby o čtvrtinu na 127,6 miliardy dolarů, tedy zhruba 2,7 bilionu korun. Čistý zisk se však meziročně propadl o 25 procent a výsledky zaostaly za očekáváním analytiků. Investory znepokojil především výrazný odliv hotovosti související s investicemi do cloudové infrastruktury. Akcie společnosti v reakci na výsledky oslabily o 8,5 procenta.
Americký technologický gigant Microsoft vstoupil do nového finančního roku s výrazným růstem. Čistý zisk společnosti meziročně vyskočil o 32 procent na 36,6 miliardy dolarů, tedy zhruba 799 miliard korun. Tržby překonaly 92 miliard dolarů. Hlavním motorem růstu zůstávají cloudové služby a poptávka po technologiích spojených s umělou inteligencí.
Boom umělé inteligence začíná mít stále viditelnější energetickou i politickou cenu. Nová datová centra v USA potřebují obrovské množství elektřiny a jejich provozovatelé proto stále častěji sázejí na zemní plyn. Podle analýzy Sierra Clubu by plánované projekty mohly do roku 2030 zvrátit zhruba 15 let snižování emisí americké energetiky. Zároveň proti výstavbě center roste odpor místních obyvatel, kteří se obávají hluku, spotřeby vody, dražší elektřiny i zásahů do krajiny.
