Babišovi visí na krku Macinka s Turkem, a taky Okamura. Solidní zátěž. Ale Andrej Babiš si ji sám vybral, chce vládnout. Chce pomník. Zůstat u vládnutí, dokud mu v mozku nepraskne cévka.
Velký kus mediální pozornosti si za poslední měsíc ukousl keporkak, velryba, která se zamotala v mělčinách u německých pláží. Po celý měsíc měl svět dostatek zpravodajského „masa“. Nyní v Česku přitahuje pozornost požár v Českém Švýcarsku. Co mají obě události společné? Jsou banální.
Příběh nehorázných Macinkových zpráv prezidentovi končí. Podle policie nebyly jeho noční výplody trestným činem. Možná ne. Macinka se však navždy zapsal jako nejhorší ministr diplomacie, jakého Česko kdy mělo.
V Česku pracuje legálně milion a osmdesát tisíc cizinců, vyplývá z aktuální analýzy statistického úřadu. Číslo vychází z expertních odhadů ministerstva práce a průmyslu. Zahraničních pracovníků přibývá, ale jen pozvolna.
Ministryně Mrázová bydlela v době svého starostování v Bílině v obecním bytě s nájmem v řádu několika tisíc korun, jak nyní „odhalilo“ jisté médium. Má to být vážně nová vládní kauza?
Debata o tom, jestli by se Česko vojensky ubránilo protivníkovi, je bezpředmětná. Česko se historicky neubránilo ani Němcům, ani Rusům. Prezident Pavel aktuálně prohlásil, že Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo. Má pravdu. Vůbec to však nesouvisí se schopností země ubránit se.
Zatímco Evropa slaví změnu režimu v Maďarsku, kde padl mnohaletý vůdce Viktor Orbán, paktující se s Putinem a nabourávající jednotnou evropskou politiku, na Slovensku se srdce zastavila. Vztahy Slovenska a Maďarska jsou specifické, citlivé, mimo rozlišovací schopnosti Bruselu. A teď podstupují zatěžkávací zkoušku.
Za pár dnů si budou lidovci volit nové vedení. Jediný kandidát na předsedu, jihomoravský hejtman Jan Grolich, si dává mediální kolečko. A nečekaně v jednom rozhovoru prohlásil, že si umí představit podporu Babiše v některých tématech. To by od možná budoucího lídra opoziční strany nikdo nečekal. Nebo ano?
Andrej Babiš, jak sám prohlásil, uznává pragmatickou, nikoli hodnotovou politiku. Jedinou hodnotou, kterou uznává, jsou patrně peníze. Právě přes ty chce nyní ovládnout neposlušnou Českou televizi a rozhlas.
Posedlost politiků Českou televizí hraničí s fetišismem. Z nějakého záhadného důvodu se politici domnívají, že ČT jim tak nějak patří. Že mají právo chodit do ní do diskusních pořadů. Přitom jsou v Česku tisíce jiných médií. Ne, prostě ČT.
Premiér Babiš bezelstně oznámil, že Pavel nebude součástí vládní delegace na summit NATO v Turecku. Neumím si představit, co by tam dělal, prohlásil. Obrazně řečeno, Pavel se tlačil do letadla směr Ankara, Babiš ho ze schůdků bez skrupulí srazil.
