Šest let byl šéfredaktorem týdeníku Ekonom. Jako garant ekonomického obsahu celého vydavatelství Economia určoval, o čem a jak psát v Hospodářských novinách či na Aktuálně.cz. Předtím byl zástupcem šéfredaktora Lidových novin. Pomáhal založit a etablovat deník E15, stál u rozjezdu programu ČT24 v České televizi či vedl domácí ekonomiku v Hospodářských novinách. Kontroverzní a neotřelý pohled na svět.
Dalibor Martínek: Novela stavebního zákona jako vlajková loď vlády? Možná Titanic
Když byla koncem minulého týdne schválena ve Sněmovně ve třetím čtení novela stavebního zákona, v závěrečném slovu po hlasování prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová, že podle ní nikdo v Poslanecké sněmovně vlastně neví, co bylo schváleno. Patrně nejlépe vystihla situaci kolem nových předpisů o stavebním řízení.
Česká národní banka bude rozhodovat o výši úrokových sazeb. Všeobecné očekávání trhu je, že bankovní radní zvýší základní úrokovou sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Stane se tak? A co by to znamenalo pro českou ekonomiku?
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Národní rozpočtová rada vznikla v roce 2017, za premiérování Bohuslava Sobotky. Měla to být ukázka „objektivnosti“ vlády. Máme tady experty na rozpočet, můžete být občané v klidu, výdaje státu jsou pod kontrolou. Bylo to politické sdělení. Jenže tento nezávislý orgán se trochu utrhl ze řetězu. Aktuálně říká vládě, že moc utrácí. Nepěkná slova se těžko poslouchají.
Prezident Petr Pavel se přišel letmo podívat na zasedání vlády. Chtěl sdělit, že by rád letěl na summit NATO v červenci v Ankaře. Vláda ho oslyšela, a on odešel. Co bude dál s touto českou misí, která skoro půl roku zaměstnává vrcholné české politiky i média? Nabízí se dva scénáře.
Odboráři úřadu vlády vstoupili do jednodenní stávky. 58 pracovníků nepřišlo do práce. Protestují proti reorganizaci na úřadu. Je to poprvé v dějinách, kdy pracovníci úřadu vlády protestují touto ostrou formou proti vlastní vládě.
Stát přestal dotovat Sdružení nájemníků ČR, které je jedinou organizací v zemi, která se věnuje ochraně práv nájemců. Ta nyní nemá peníze na svůj provoz a patrně zanikne. „Není žádná alternativa, není nikdo jiný,“ říká Lenka Veselá, předsedkyně sdružení. Vzhledem k rostoucí poptávce po nájemním bydlení se přitom nájemci dostávají do stále slabší pozice vůči majitelům.
Na začátku volebního období vlády se zdálo, že Babišovou prioritou bude schovat se před stíháním za podvod kolem financování Čapího hnízda. To se mu úspěšně povedlo, nechal v tom u soudu vykoupat svou poradkyni Janu Nagyovou. No, vykoupat je silné slovo. Půlmilionová pokuta představuje její měsíční příjem v Europarlamentu, kam jí Babiš za dobré služby umožnil dostat se. Babiš má však jiné problémy.
Češi si za duben nabrali rekordní množství hypoték. Tento fakt působí poněkud v nesouladu s geopolitickým děním. Krize v Perském zálivu zvyšuje inflaci, odrazuje od spotřebitelských aktivit. Nové byty v Praze rychle zdražují, přesáhly hranici 180 tisíc korun za metr. Přesto si Češi rekordně půjčují. Proč?
Vláda chystá opatření, které má regulovat takzvané sdílené ubytování. Typicky přes známé platformy Airbnb, Booking nebo Tripadvisor. Na ministerstvu pro místní rozvoj se líhne návrh zákona, podle kterého by se měl monitorovat tento způsob ubytování. Do koaliční rady by měl jít návrh v červnu.
Babišovi visí na krku Macinka s Turkem, a taky Okamura. Solidní zátěž. Ale Andrej Babiš si ji sám vybral, chce vládnout. Chce pomník. Zůstat u vládnutí, dokud mu v mozku nepraskne cévka.
Zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách, jehož uzákonění navrhli premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga (oba ANO), vláda patrně 👍 podpoří. K jejich novele školského zákona by se měl kabinet ANO, SPD a Motoristů postavit podle podkladů pro pondělní schůzi kladně.
Dva 🚢 ropné tankery vybuchly a začaly hořet poté, co propluly zaminovaným pásmem jižně od Hormuzského průlivu, uvedly podle íránských médií revoluční gardy. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP. Podle Teheránu je tato významná námořní cesta mimořádně nebezpečná a zcela uzavřená.
Bilance obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele 📈 vzrostla na 5069. Dalších 16 740 lidí je zraněno a 17 907 je bez domova, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Počet obětí uváděný ve čtvrtek byl 4930, zatímco počet zraněných a vysídlených je již několik dní stejný.