Ďábelských 66 dní zbývá do komunálních a senátních voleb. Úterý 4. srpna je datem, kdy musely být odevzdány všechny kandidátní listiny. Od tohoto okamžiku už se jede naostro. V bitvě o Senát rezonuje jediný tón: ovládne Babišova koalice i druhou komoru parlamentu?
Prezident Pavel vytáhnul žolíka, když oznámil, že se zúčastní neformální večeře na setkání NATO v Ankaře. Macinka na něj několik minut před tímto oznámením dělal dlouhý nos. Babiš by si měl konečně uvědomit, že ne Macinku, ale Pavla by si měl hýčkat.
Hurá, sláva. Už zanedlouho se naposledy musíme zabývat trapným soubojem Hradu a vlády o summit NATO v Ankaře. Akce se uskuteční, pak už přijde jen její vyhodnocení a konec. Tento tyátr mezi Babišem a Pavlem znechutil úplně všechny.
Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.
Měsíce natahovaný spor o to, kdo bude Česko zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře, je u konce. Vláda prezidenta Pavla nepustila do delegace. Prezident ještě může spor protahovat pomocí kompetenční žaloby u Ústavního soudu, patrně však nikam nepoletí. Paradoxně, nejde o spor prezidenta a premiéra. Šlo o mocenský boj uvnitř vlády.
Česká národní banka bude rozhodovat o výši úrokových sazeb. Všeobecné očekávání trhu je, že bankovní radní zvýší základní úrokovou sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Stane se tak? A co by to znamenalo pro českou ekonomiku?
Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?
Národní rozpočtová rada vznikla v roce 2017, za premiérování Bohuslava Sobotky. Měla to být ukázka „objektivnosti“ vlády. Máme tady experty na rozpočet, můžete být občané v klidu, výdaje státu jsou pod kontrolou. Bylo to politické sdělení. Jenže tento nezávislý orgán se trochu utrhl ze řetězu. Aktuálně říká vládě, že moc utrácí. Nepěkná slova se těžko poslouchají.
Prezident Petr Pavel se přišel letmo podívat na zasedání vlády. Chtěl sdělit, že by rád letěl na summit NATO v červenci v Ankaře. Vláda ho oslyšela, a on odešel. Co bude dál s touto českou misí, která skoro půl roku zaměstnává vrcholné české politiky i média? Nabízí se dva scénáře.
Odboráři úřadu vlády vstoupili do jednodenní stávky. 58 pracovníků nepřišlo do práce. Protestují proti reorganizaci na úřadu. Je to poprvé v dějinách, kdy pracovníci úřadu vlády protestují touto ostrou formou proti vlastní vládě.
Stát přestal dotovat Sdružení nájemníků ČR, které je jedinou organizací v zemi, která se věnuje ochraně práv nájemců. Ta nyní nemá peníze na svůj provoz a patrně zanikne. „Není žádná alternativa, není nikdo jiný,“ říká Lenka Veselá, předsedkyně sdružení. Vzhledem k rostoucí poptávce po nájemním bydlení se přitom nájemci dostávají do stále slabší pozice vůči majitelům.
Francie podezřívá Rusko ze šíření dezinformací o prezidentských kandidátech 🗳, píše AFP s odkazem na své bezpečnostní zdroje a na jednoho z dotčených politiků. Francouzské úřady minulý týden odhalily dezinformační kampaň zaměřenou na Raphaëla Glucksmanna, levicového poslance Evropského parlamentu a hlasitého kritika Kremlu. U Glucksmanna se očekává, že se příští rok bude ucházet o prezidentský úřad.
Ceny ropy 🛢 klesají poblíž třítýdenních minim poté, co výroky katarských představitelů a amerického ministra financí Scotta Bessenta podle agentury Reuters vzbudily naději na diplomatické řešení konfliktu s Íránem, což by mohlo zlepšit přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Brent ztrácí 3,7 procenta na 80,67 dolaru za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesá o 4,14 procenta na 77,01 dolaru za barel.
