Polská vláda chce znovu prosadit mimořádnou 60procentní daň z nadměrných zisků ropných firem. Výtěžek chce použít ke zlevnění pohonných hmot, premiér Donald Tusk ale musí znovu narazit na prezidenta Karola Nawrockého, který návrh už jednou zablokoval.
Euro Slovensko před inflačním šokem neochránilo a tamní domácnosti navíc měly výrazně menší možnost kompenzovat růst cen vyššími úroky na vkladech. Od začátku covidu byla kumulovaná inflace na Slovensku dokonce mírně vyšší než v Česku, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vyhlídky nejsou dobré. Dosud krotily českou inflaci levné potraviny. To však skončí, potraviny jsou komoditou, která rychle mění ceny. A v současnosti vše hraje pro růst cen. Ceny paliv ještě porostou, ceny energií jsou na maximech, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Elektřina na burze dramaticky narostla nad 130 eur za megawatthodinu. Ceny plynu překonaly 60 eur za megawatthodinu. To se postupně bude propisovat do faktur domácností a firem,“ tvrdí. Česká národní banka bude podle něj muset na tento vývoj dříve či později reagovat zvýšením sazeb.
Inflace v Česku v srpnu zrychlila na 1,9 procenta, největší tlak na ceny přicházel z dopravy a bydlení. Pohonné hmoty meziročně zdražily o více než čtvrtinu a nafta byla nejdražší od října 2022. Proti tomu ale výrazně zlevnily některé potraviny – máslo téměř o 39 procent a mléko či vepřové maso zhruba o čtvrtinu.
Pro Česko, jako otevřenou a exportně orientovanou ekonomiku závislou na dovozu energií, má ropa za 100 dolarů okamžité a hmatatelné důsledky. Projeví se v peněženkách řidičů, v inflaci i ve výrobních nákladech tuzemského průmyslu. Růst cen ropy na burze se do koncových cen promítá s předstihem jednoho až dvou týdnů.
Zlato dál oslabuje a jeho cena se dostala i pod 4 400 dolarů za unci. Silnější americký trh práce zvýšil sázky na to, že Fed zvedne sazby už příští týden, zatímco napětí na Blízkém východě žene vzhůru cenu ropy a zvyšuje inflační obavy. Podle agentury Bloomberg teď bude pro další směr zlata klíčová především inflace v USA.
Klidné léto je definitivně pryč. Trhy znovu řeší drahou ropu, prudce rostoucí ceny plynu a výnosy dluhopisů, zatímco investoři vyhlížejí zářijové rozhodnutí Fedu. Proti rostoucí nervozitě stojí alespoň jeden silný příběh: AI boom dál plní pokladny technologických firem, jak ukázaly výsledky Dellu.
Evropské centrální banky začínají přehodnocovat, kde drží své zlaté rezervy. Nizozemsko přesunulo desítky tun zlata z USA a Kanady do Londýna, Francie část rezerv vrátila domů a podobný krok už dříve udělalo Německo. Nejde o předzvěst kolapsu, ale o snahu být lépe připraven na geopolitické a finanční otřesy, píše BBC.
Snižte sazby, nebo přestaneme obchodovat se zeměmi, vůči nimž vykazujeme obchodní deficit. Donald Trump vytahuje v souboji s americkou centrální bankou mimořádně tvrdou kartu. Pokud by Trump svou hrozbu uskutečnil doslova, týkala by se i Česka.
Inflace v Česku v srpnu zrychlila na 1,9 procenta. Cenovou hladinu tlačí vzhůru zejména dražší pohonné hmoty, jejich dopad ale zatím tlumí zlevňování potravin. Podle ekonomů tento příznivý efekt postupně odezní a na začátku příštího roku se může inflace přiblížit třem procentům.
Bitcoin se znovu pokusil prorazit hranici 80 tisíc dolarů, přesvědčivý útok na vyšší úrovně ale zatím nepřichází. Američtí investoři zůstávají opatrní, příliv peněz do bitcoinových ETF kolísá a další překážkou může být jestřábí Fed. Podle analytiků navíc nad trhem visí prodejní tlak kolem 83 až 86 tisíc dolarů, píše Bloomberg.
