Vyšší rozpočtové schodky v Česku samy o sobě inflaci nezvyšují, protože jejich dopad tlumí Česká národní banka vyššími sazbami. V eurozóně by však tato brzda fungovala slaběji a Česko by mohlo čelit vyšší inflaci i zadlužení, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká národní banka pod vedením Aleše Michla zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rozhodnutí však prošlo nejtěsnější možnou většinou, když pro něj hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Guvernér Aleš Michl ujišťuje, že nejde o začátek dalšího cyklu zdražování peněz. Nová prognóza ČNB ale přináší varování: inflace má příští rok zrychlit na 3,2 procenta, zatímco česká ekonomika poroste pomaleji, než se dosud čekalo. Někteří ekonomové navíc připouštějí další zvýšení sazeb.
Češi dál utrácejí, ale jejich nákupní apetit už není tak dravý. Maloobchodní tržby v září meziročně vzrostly o 4,1 procenta, přesto zaostaly za očekáváním ekonomů. Skutečný boom však zažívají internetové obchody, jejichž tržby vyskočily o 14,5 procenta. Pomáhají jim rostoucí mzdy a podle části odborníků také nová cla na levné zásilky z Číny. Obchodníci už vyhlížejí mimořádně silné Vánoce, ekonomové ale varují, že příští rok může Čechům chuť utrácet zkazit inflace.
Drahé energie znovu roztáčejí zdražování v eurozóně. Říjnová inflace vystoupala na čtyři procenta, nejvýše za tři roky a na dvojnásobek cíle Evropské centrální banky. Ta řeší nepříjemný souběh rizik: energetický šok zvyšuje ceny a zároveň ohrožuje hospodářský růst.
Česká inflace v říjnu nečekaně zpomalila na 2,4 procenta. Radost z levnějších potravin ale může mít krátké trvání. Ekonomové varují, že prudké zdražování energií se do peněženek domácností teprve promítne a začátkem příštího roku může inflace vystřelit téměř ke čtyřem procentům. Českou národní banku navíc už ve čtvrtek čeká rozhodování o úrokových sazbách, které by podle odhadů mohly vzrůst.
Svatomartinská husa letos zdraží do deseti procent. Češi tradiční zálibou v husách živí hlavně maďarské chovatele, domácí produkce totiž nestačí.
Český průmysl vstoupil do podzimu ve výrazně lepší kondici, než čekali analytici. Nové zakázky, export i zaměstnanost zrychlují a tuzemský zpracovatelský sektor překonává eurozónu už osmý měsíc v řadě. Silnější aktivita ale zároveň zvyšuje inflační rizika a může oddálit levnější úvěry, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropská centrální banka (ECB) dnes ponechala své úrokové sazby na dosavadní úrovni. Jak v rozhovoru pro Newstream podtrhuje hlavní ekonom společnosti Investona Vojtěch Olbrecht, překvapením bylo pouze oznámení šéfky ECB o jejím odstoupení.
Plyn na evropských burzách překonal hranici 100 eur za megawatthodinu a české ekonomice hrozí další nepříjemný řetězec událostí. Dražší energie, vyšší inflace, rostoucí náklady na státní dluh a nakonec i hypotéky s úroky nad šesti procenty. Pro vládu je to hned trojitá rána. A pro Čechy, kteří doufali v levnější bydlení, pořádně studená sprcha.
Evropský plyn vystoupal až na 100 eur za megawatthodinu, nejvýše od prosince 2022, a proti loňskému říjnu je zhruba trojnásobně dražší. Pokud vysoké ceny vydrží, mohou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy citelně zasáhnout české domácnosti, průmysl i inflaci. Ve svém komentáři upozorňuje, že největší riziko hrozí odběratelům bez fixace a energeticky náročným firmám, zatímco domácnost s vyšší spotřebou může v krajním modelovém případě zaplatit ročně o desítky tisíc korun navíc.
Českým domácnostem hrozí další zdražení úvěrů na bydlení. ČNB zvažuje, že už příští týden zvýší základní sazbu ze 3,75 na čtyři procenta, zatímco průměrná nabídková sazba hypoték už v říjnu vystoupala na 5,79 procenta. Nejcitelnější dopad mohou pocítit lidé, kterým končí fixace starších levných hypoték – u běžného úvěru může jejich roční splátka vzrůst zhruba o 70 tisíc korun, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
