Evropská centrální banka (ECB) dnes ponechala své úrokové sazby na dosavadní úrovni. Jak v rozhovoru pro Newstream podtrhuje hlavní ekonom společnosti Investona Vojtěch Olbrecht, překvapením bylo pouze oznámení šéfky ECB o jejím odstoupení.
V uplynulém týdnu se poprvé pořádně zachvěla i burza v USA. Americké akcie prudce klesaly poté, co se ukázalo, že americká inflace neklesá, ale zrychluje. Vedle toho začala oslabovat důvěra v umělou inteligenci, a s tím spojené investice, v reakci silně poklesly akcie investory milovaných „čipařů“. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil blíže hodnotám kolem 7 700 bodů.
Inflace v Česku v září zrychlila na 2,5 procenta a vyrovnala letošní maximum z dubna. Hlavním důvodem jsou pohonné hmoty, které proti loňsku zdražily o 37,5 procenta. Elektřina a plyn naopak zlevnily, domácnosti ale dál pociťují růst nájmů a dalších nákladů na bydlení.
Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než se ještě na jaře čekalo. Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu HDP na 1,8 procenta a příští rok čeká jen mírné zrychlení na 1,9 procenta. Česko tak podle nové prognózy poroste pomaleji než Polsko i Maďarsko a v roce 2027 má navíc znovu zrychlit inflace.
Držte si peněženky. Povolenky ETS 2 definitivně prošly a od roku 2028 se začnou propisovat do cen benzínu, nafty, plynu i uhlí. Andrej Babiš přitom ještě nedávno hlasitě sliboval, že je Česko nezavede. Po finálním rozhodnutí je ale z vlády slyšet hlavně ticho. Více v ekonomickém diáři Pavla Párala.
Češi si začali zvykat na levnější máslo, mléko i maso. Slaví ale předčasně. Za současným zlevňováním se už hromadí síly, které mohou ceny potravin znovu poslat vzhůru – od dražších energií přes počasí až po geopolitiku. Potravinová drahota už ale znovu číhá.
Krátká česká epizoda s inflací pod dvěma procenty skončila. Spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 2,5 procenta, zatímco v srpnu inflace činila 1,9 procenta. Nahoru ji táhnou především energie a dražší pohonné hmoty, nepolevuje ale ani zdražování služeb. Analytici navíc varují, že tím růst cen nemusí skončit. Ve hře je návrat inflace nad tři procenta i zvýšení úrokových sazeb ČNB.
Trhy zatím Česku za rozpočtovou politiku nové vlády netrestají. Od loňských voleb zdražilo české desetileté půjčování o 80,9 bazického bodu, německé o 76,1, rozdíl je tedy pouhých 4,8 bodu. Hůře než Česko dopadlo 13 z 23 sledovaných zemí EU. Vysoký výnos tak vychází spíš z doby před volbami.
V minulém týdnu na trhy jako živá voda působil pokles cen ropy, který byl způsoben zlepšením toků v oblasti Blízkého východu, a pozitivní výhled společnosti Micron, který dodal investorům chuť riskovat na trzích. Potěšila i lepší data v oblasti cen v rámci americké ekonomiky, kde vyšel nižší PCE index sledovaný americkou centrální bankou. Hlavní americký index S&P 500 se pak vrátil na 7 700 bodů.
Válka, rostoucí ceny energií, nestabilita. To vše ovlivňuje světové trhy a centrální banky to musejí započítávat do svých modelů budoucího vývoje. Ukazuje se, že inflační tlaky sílí. Když se k tomu připočte rostoucí zadlužování států a nárůst potřeby investic do AI infrastruktury, výsledek je podle Tomáše Kudely ze SAB Finance jasný: Náklady na dluh se budou těžko vracet na hodnoty, na které jsme byli zvyklí před covidem.
Hostem podcastu Newstream Byznys Talks byl Vladimír Holovka, šéf investiční platformy XTB pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. Hlavním tématem pořadu je inflace, která je aktuálně největších strašákem pro investory. „Největší vliv na ni mají v současnosti ceny energií. A nejistá geopolitická situace poklesu inflace dál nenahrává,“ říká Holovka. Jak na to mají reagovat investoři?
