Červnová inflace ve výši 1,5 procenta představuje bezesporu dobrou zprávu. Potvrzuje, že se České národní bance podařilo dostat růst cen pod kontrolu a inflace se již několik měsíců pohybuje v blízkosti dvouprocentního cíle. Přesto by bylo chybou připisovat celý úspěch pouze měnové politice centrální banky. Svou roli letos sehrála i konkrétní rozhodnutí vlády.
Investice do luxusního zboží loni mírně ztratily, za poslední dekádu ale stále vykazují výrazné zhodnocení. Trh se však mění: po éře plošného růstu už investoři víc rozlišují mezi uměním, hodinkami, vínem nebo whisky.
Evropská centrální banka je po červnovém zvýšení sazeb podle člena Rady guvernérů Emmanuela Moulina v lepší pozici. Rychlý pokles cen ropy zmírnil inflační tlak a otevřel prostor k opatrnějšímu postupu, i když další rozhodnutí ECB zůstává nejisté.
První odhad letošní sklizně ukazuje na slabší zemědělský rok. A to ještě nezahrnuje extrémní vedra z konce června. Pokud se horší výhled potvrdí, může skončit období, kdy levnější zemědělské suroviny tlumily ceny potravin.
Zlato po slabých datech z amerického trhu práce znovu zdražuje a míří k hranici 4200 dolarů za unci. Investoři omezili sázky na to, že Fed bude muset dál zvyšovat sazby. To drahému kovu, který nenese úrok, rychle pomohlo.
Česká ekonomika se zatím drží v relativně dobré kondici, inflace je pod kontrolou a Česká národní banka nemá důvod k dramatickým zásahům. Přesto bývalý guvernér slovenské centrální banky a člen dozorčí rady Trinity Bank Ivan Šramko varuje, že ve světě panuje mimořádná míra nejistoty. O budoucím vývoji rozhodnou konflikty na Blízkém východě a obchodní politika Donalda Trumpa, naopak vliv války na Ukrajině je nyní minimální.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Rostoucí ceny komponent donutily výrobce prémiové výpočetní techniky zvýšit ceny. V USA budou iPady zdražovat o více než 15 procent, MacBooky i o 20 procent.
Česko má druhou nejnižší inflaci v EU. Pomohly tomu státní zásahy do cen energií a paliv, samostatná měnová politika ČNB i silná koruna – a ukazuje se, že vyšší deficit sám o sobě inflaci automaticky neroztáčí.
Evropské akcie se po měsících slabší výkonnosti vracejí do hledáčku investorů. Podle agentury Bloomberg jim pomáhá naděje na uklidnění situace na Blízkém východě, pokles cen ropy a přesun peněz z amerických technologických titulů do bank, automobilek a průmyslu.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Lidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
Číst více
