Inflace v Česku v září zrychlila na 2,5 procenta a vyrovnala letošní maximum z dubna. Hlavním důvodem jsou pohonné hmoty, které proti loňsku zdražily o 37,5 procenta. Elektřina a plyn naopak zlevnily, domácnosti ale dál pociťují růst nájmů a dalších nákladů na bydlení.
Trhy zatím Česku za rozpočtovou politiku nové vlády netrestají. Od loňských voleb zdražilo české desetileté půjčování o 80,9 bazického bodu, německé o 76,1, rozdíl je tedy pouhých 4,8 bodu. Hůře než Česko dopadlo 13 z 23 sledovaných zemí EU. Vysoký výnos tak vychází spíš z doby před volbami.
V minulém týdnu na trhy jako živá voda působil pokles cen ropy, který byl způsoben zlepšením toků v oblasti Blízkého východu, a pozitivní výhled společnosti Micron, který dodal investorům chuť riskovat na trzích. Potěšila i lepší data v oblasti cen v rámci americké ekonomiky, kde vyšel nižší PCE index sledovaný americkou centrální bankou. Hlavní americký index S&P 500 se pak vrátil na 7 700 bodů.
Válka, rostoucí ceny energií, nestabilita. To vše ovlivňuje světové trhy a centrální banky to musejí započítávat do svých modelů budoucího vývoje. Ukazuje se, že inflační tlaky sílí. Když se k tomu připočte rostoucí zadlužování států a nárůst potřeby investic do AI infrastruktury, výsledek je podle Tomáše Kudely ze SAB Finance jasný: Náklady na dluh se budou těžko vracet na hodnoty, na které jsme byli zvyklí před covidem.
Hostem podcastu Newstream Byznys Talks byl Vladimír Holovka, šéf investiční platformy XTB pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. Hlavním tématem pořadu je inflace, která je aktuálně největších strašákem pro investory. „Největší vliv na ni mají v současnosti ceny energií. A nejistá geopolitická situace poklesu inflace dál nenahrává,“ říká Holovka. Jak na to mají reagovat investoři?
Extrémní počasí stále víc zasahuje do cen potravin. Nová analýza spojuje letošní zdražování řady komodit od kukuřice přes hovězí až po rajčata s vedry, suchem a přívalovými srážkami. Také česká stopa je výrazná: tuzemští pěstitelé zeleniny už do poloviny září vyčíslili přímé škody téměř na 700 milionů korun a letošní produkce může kvůli suchu klesnout zhruba o třetinu.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla o něco pomaleji, než se dosud zdálo, zásadní problém to ale nepředstavuje. Domácnostem rostou reálné příjmy i spotřeba, stále však odkládají mimořádně velkou část peněz stranou. Pokud by začaly více utrácet, mohly by právě ony dodat ekonomice další výrazný impuls.
Garáže a garážová stání zdražují téměř ve všech velkých městech v České republice. V některých případech jejich ceny v září meziročně vzrostly o více než 60 procent. Nejdražší jsou v Brně, kde se garáže i místa k parkování pohybují okolo 900 tisíc korun. Nejlevnější garáže jsou v Ostravě, kde stojí zhruba 300 tisíc korun, a stání jsou nejlevnější v Olomouci s cenou asi 490 tisíc korun. Vyplývá to z analýzy realitní platformy Valuo.cz.
Americké akcie během týdne navázaly na předchozí růst, z nových maxim ale rychle ustoupily. Investory znervózňuje návrat výnosu desetiletých amerických dluhopisů nad 5,10 procenta, silná ekonomická data i možné omezení vývozu nafty z USA. Do centra pozornosti se zároveň dostávají vysoké valuace technologických firem před očekávaným listopadovým IPO společnosti Anthropic.
Dluhopisové trhy zažívají další prudký výprodej a investorům přestává stačit ani pětiprocentní výnos. Americké státní bondy se dostaly na nejvyšší úrovně za téměř dvě desetiletí, tlak se přelévá do Evropy, Japonska i Česka a trh stále více sází na další růst sazeb Fedu. Dražší ropa a rostoucí náklady na obsluhu amerického dluhu napětí ještě zvyšují.
Za prvních sedm měsíců letošního roku se v České republice prodalo 28 571 starších bytů. To bylo meziročně o tři procenta a oproti stejnému období v roce 2024 o pětinu více. Nejvíce prodejů se letos uskutečnilo v červnu a červenci. Mediánová cena v červenci činila 4,3 milionu korun, což je dosavadní historické maximum. Vyplývá to z analýzy realitní kanceláře Maxima Reality využívající data z katastru nemovitostí.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
