Inflace v Evropské unii v červenci zrychlila na tři procenta a v eurozóně na 2,9 procenta. Česko se však podle harmonizovaných údajů Eurostatu drží výrazně níž: s inflací 1,3 procenta mělo druhé nejnižší tempo růstu cen v celé EU.
Inflace v Česku v červenci zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 1,7 procenta, zatímco v červnu růst činil 1,5 procenta. Hlavním důvodem byly dražší pohonné hmoty, které meziročně zdražily téměř o 17 procent. Proti vyšší inflaci naopak působily levnější potraviny, výrazně zlevnilo například máslo, mléko nebo vepřové maso.
ČNB se sazbami nepohnula a trh dostal jasný vzkaz: rychlá změna měnové politiky není na stole. Repo sazba zůstává na 3,75 procenta, inflace se podle nové prognózy může na přelomu roku znovu mírně zvednout a bankovní rada dál vidí víc rizik směrem k vyšším cenám než k jejich rychlému ústupu.
Dovolené zdražily za poslední dva a půl roku celkem o 15 procent. Letní sezona ale umí s cenami zahýbat mnohem ostřeji: loni v srpnu platili Češi za organizované dovolené a zájezdy téměř o 42 procent více než na začátku roku 2024. Data ČSÚ tak ukazují, že dražší dovolená není jen pocit – i když cenový skok se nejvíc soustředí do hlavní sezony.
Inflace v Česku v červenci mírně zrychlila, dál ale zůstává pod dvouprocentním cílem České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 1,7 procenta. Nejvíce zdražovaly služby, naopak potraviny a energie oproti loňsku zlevnily.
České domácnosti si loni odkládaly stranou 19,2 procenta svých příjmů. Společně s Němci tak spořily nejvíce v celé Evropské unii. Velkou část peněz však Češi nechávají na běžných a spořicích účtech, kde jejich hodnotu ukrajuje inflace, upozorňují odborníci.
Zlato a stříbro se po výprodeji znovu nadechly, návrat na rekordy ale podle analytiků nebude snadný. Stříbro se dostalo na 59,47 dolaru za unci, tedy zhruba 1259 korun, zlato na 4119 dolarů, asi 87 212 korun za unci. Podle CNBC trh táhnou spíš levné nákupy po předchozím poklesu než zásadní změna geopolitiky nebo makroekonomického výhledu.
Nový britský premiér Andy Burnham od října zruší pětiprocentní DPH z elektřiny pro domácnosti. Průměrná rodina by díky tomu měla ročně ušetřit přibližně 45 liber. Vláda opatření zaplatí zrušením kritizovaného programu digitálních průkazů.
Svět sleduje Hormuz, ale ještě větší rána může přijít z Rudého moře. Pokud by Íránem podporovaní Húsíové uzavřeli průliv Bab al-Mandab, přezdívaný Brána nářků, ropa i nafta by mohly prudce zdražit. Pro Česko by to při konci regulace cen pohonných hmot znamenalo rychlý náraz u čerpacích stanic – a politický problém pro Babišovu vládu.
Wall Street má za sebou další silný týden. Investory nezastavila nová rizika kolem Hormuzského průlivu ani další útoky USA proti Íránu. Hlavní roli převzala výsledková sezona, kterou odstartovala rekordní čísla JPMorgan, a také zpomalení inflace v americké ekonomice. Index S&P 500 se díky tomu posunul nad 7600 bodů.
Ceny průmyslových i zemědělských výrobců, na nichž závisí spotřebitelská inflace, šly v červnu dolů. Do konce roku se to ale asi neudrží. Takt a tón budou vedle výrobků z ropy diktovat potraviny.
Ceny ropy 🛢 na začátku nového týdne klesají. Investoři si vybírají zisky a čekají na podrobnosti o nových amerických sankcích vůči Íránu, které by mohly dále narušit dodávky z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent ztrácí 2,2 procenta na zhruba 92,30 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zlevňuje o 2,6 procenta na asi 84,80 dolaru za barel.
Pražská burza navázala na páteční růst a dál posilovala 💪. Index PX dnes přidal 0,35 procenta na 2794,43 bodu. Dařilo se mimo jiné finančnímu sektoru. Akcie pojišťovny VIG zpevnily o 1,18 procenta na 1720 korun, akcie skupiny Erste zdražily o 0,44 procenta na 2942 korun, Komerční banky o 0,28 procenta na 1058 korun a Monety Money Bank posílily o 0,15 procenta na 199,30 koruny.
