Je libo meteorit z Marsu? Na prodej je hned ten největší. Kolik si připravit peněz?
Váží 24,67 kilogramu a je to největší kus Marsu, jaký kdy na Zemi přiletěl a lidé ho našli. Prodávat jej bude aukční síň Sotheby’s. Reaguje tak na současnou sběratelskou módu. Vědci jen doufají, že kupec jim umožní meteorit dále zkoumat.
Kámen našel v listopadu roku 2023 v oblasti Agadez v Nigeru lovec meteoritů (takto anonymně jej zmiňují i oficiální databáze). Oblast je řídce osídlená, takže se tam meteority hledají snáze než v místech, která lidé svou činností několikrát překopali a zastavěli. Mimochodem, ve stejné oblasti se nacházejí i fosilie dinosaurů.
Meteorit dostal oficiální označení NWA-16788 (NWA značí severozápadní Afrika). Hmotností 24,67 kilogramu o hodně předstihl dosud největší známý meteorit z Marsu pojmenovaný Taoudenni 002. Ten byl nalezen v Mali v roce 2021 a vážil 14,51 kg.
Země jako terč kamenů z rudé planety
Pro laika to může znít divně, že se na naší planetě našly už čtyři stovky meteoritů, u nichž se předpokládá, že pocházejí až z Marsu. Mají celkovou hmotnost 367 kilogramů. Jejich původ dokládá chemická analýza, která potvrzuje shodu s marsovskými horninami analyzovanými výzkumnými sondami na Marsu.
Z povrchu planety hmotu vymrštily srážky s asteroidy. Protože má Mars asi třetinovou gravitaci oproti Zemi, vyražené kameny mohly snáze překonat jeho přitažlivost, dostat se do vesmíru a na samostatnou oběžnou dráhu kolem Slunce. Po ní putovaly i miliony let, než některé z nich zachytila gravitace Země a přitáhla je k nám. Některé shořely v atmosféře, jiné dopadly až na zemský povrch. Tady se nacházejí a občas prodávají. Většina, přes tři stovky marsovských meteoritů, byla objevena v saharských zemích (mezi než patří i Niger).
Pro srovnání: Lidské technice se zatím nepodařilo dopravit na Zemi ani jeden vzorek z Marsu, všechny byly analyzovány jen na jeho povrchu. Pojízdný americký rover Perseverance naplnil od roku 2021 na Marsu třicet titanových trubiček o velikosti doutníku vzorky nabranými z různých míst. Podle původních představ měly být dopraveny na Zemi, jenže americká kosmická agentura NASA na to zatím neměla peníze.
Vizionářský miliardář a fantasta Elon Musk čeká, že za třicet let bude na Marsu žít milion lidí. Vědci jeho prognózu neberou vážně, ale stejně zkoumají, jak by si tam lidé mohli vypěstovat jídlo, aby nebyli závislí na dodávkách ze Země.
Jídelníček z Marsu. Pěstování plodin na rudé planetě má pomoci i pustinám na Zemi
Enjoy
Drahá móda
Aukci plánuje newyorská aukční síň Sotheby’s na středu 16. července, začne v 16 hodin našeho času. Vyvolávací cena je 1,6 milionu dolarů, odhadovaná konečná cena pak dva až čtyři miliony dolarů, tedy v přepočtu až 84 miliony korun.
Cassandra Hattonová, která v Sotheby’s vede sekci prodeje předmětů z vědy a populární kultury, už dříve uvedla, že zájem o meteority mezi sběrateli roste. A sbírají je prý nejenom nadšenci pro vesmír, ale i „sběratelé, kteří oceňují meteority jako krásné předměty, jimiž se lze kochat jako vesmírnými šperky nebo sochařskými uměleckými díly“.
Této módě údajně propadli i multimiliardář Elon Musk (bez něhož se snad dnes už nic neobejde) nebo třeba filmový režisér Steven Spielberg. Možná to někdo bere i jako investiční příležitost. Ovšem móda je vrtkavá, ceny meteoritů ještě mohou stoupnout, anebo také z astronomických výšek zase spadnout.
Nález části indické rakety na australském pobřeží připomněl nepříjemnou skutečnost: rostoucí využívání vesmíru přináší i riziko, že nám kosmická technika spadne na hlavu. Zatím ke škodám dochází zřídka, nebezpečí se však bude zvětšovat.
Pozor, padá družice. Vesmírný byznys mohou poškodit nekontrolované dopady zbytků kosmické techniky na Zemi
Enjoy
Zůstane v trezoru?
Kolik času strávil meteorit NWA-16788 ve vesmíru? To se nedá určit, protože nikdo nezaznamenal, ze kterého směru přiletěl, takže jeho dráhu nejde zpětně spočítat. Jsou na něm stopy roztavení po prudkém nárazu, k němuž došlo dopadem tělesa, které jej svým nárazem vymrštilo z Marsu. Jinak jsou však na jeho povrchu jen minimální známky zvětrávání v poušti. To naznačuje, že na Zemi pobyl spíše stovky nebo pár tisíc let, nikoli miliony.
Z toho, že bude meteorit prodán, nemají vědci velkou radost. Pár jeho drobných vzorků zůstává v několika astronomických ústavech, které se podílely na jeho analýze. Ale hlavní objekt se může stát nedostupným.
„Byla by ostuda, kdyby zmizel v trezoru nějakého oligarchy, řekl pro CNN Steve Brusatte z Edinburské univerzity. „Patří do muzea, kde může být studován a kde si ho mohou užívat děti, rodiny a široká veřejnost.“
Méně přísná byla ve stejném pořadu Julie Cartwrightová z univerzity v anglickém Leicesteru. „Kdyby neexistoval trh s hledáním, sbíráním a prodejem meteoritů, neměli bychom jich ve sbírkách ani zdaleka tolik,“ uvedla. Koneckonců, i nový majitel může mít zájem na dalším výzkumu svého majetku z vesmíru – stal by se tak možná ještě cennějším meteoritem s příběhem.
Vláda schválila misi českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), náklady činící dvě miliardy korun rozloží do tří let. 
Češi vyšlou svého zástupce do vesmíru. Stát to bude dvě miliardy
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
