Donald Trump dál určuje tempo jednání o Ukrajině a Evropa marně hledá způsob, jak do hry výrazněji zasáhnout. Když finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre zavolali Vladimiru Putinovi, místo evropské jednoty přišla ostrá roztržka. Spor ukazuje, jak hluboce je Evropa rozdělena v otázce, zda s Kremlem jednat, nebo ho dál držet v diplomatické izolaci.
Ve hře je schůzka, která by k jednomu stolu přivedla tři nejmocnější geopolitické hráče současnosti. Američtí, ruští a čínští představitelé podle Financial Times jednají o možném setkání Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga v polovině listopadu v čínském Šen-čenu. Jedním z hlavních témat by mohla být válka na Ukrajině, definitivní dohoda ale zatím není.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že jednání o ukončení války na Ukrajině zaznamenávají výrazný posun a že osobní schůzka Vladimira Putina s Volodymyrem Zelenským by se mohla uskutečnit velmi brzy. Jeho vyjádření přichází v době zesíleného diplomatického úsilí Washingtonu a před plánovaným listopadovým jednáním zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států.
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe otevřeli přímý komunikační kanál s Vladimirem Putinem. Severská dvojice s ruským prezidentem telefonicky probírala možnosti ukončení války na Ukrajině a navázala tak na sérii diplomatických kontaktů, do nichž jsou zapojeny Spojené státy i Kyjev. V listopadu má následovat trilaterální jednání Ruska, USA a Ukrajiny v Abú Zabí.
Evropa hledá člověka, který by jejím jménem jednal s Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Mezi pěticí zvažovaných kandidátů je podle britského The Telegraph také český prezident Petr Pavel. Ve hře jsou vedle něj Giorgia Meloniová, Alexander Stubb, Mette Frederiksenová a Jonas Gahr Störe.
Evropa si začíná připouštět, že pokud chce ovlivnit jednání o konci války na Ukrajině, bude muset mít vlastní přímý kanál k Vladimiru Putinovi. Spor se ale vede o to, kdo by měl za Evropu mluvit. Ve hře jsou António Costa, Ursula von der Leyenová, Kaja Kallasová i finský prezident Alexander Stubb.
Trumpův zmocněnec Steve Witkoff pochválil Vladimira Putina za propuštění 74letého Američana Stephena Hubbarda a označil ruského prezidenta za „humanitárního“. Výrok okamžitě vyvolal ostrou reakci mezi republikány. Jeden ze senátorů označil Putina za „chladnokrevného vraha“, další Witkoffovu poznámku za trapnou a pobuřující.
Napětí mezi Donaldem Trumpem a částí republikánů kvůli Ukrajině dál roste. Zákonodárce popudilo prezidentovo rozhodnutí nakupovat ruskou naftu, obejít část sankcí proti Moskvě a možnost omezení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Někteří už hrozí blokováním důležitých plánů Bílého domu, zároveň ale přiznávají, že jejich možnosti Trumpa zastavit jsou omezené.
Donald Trump znovu překvapil výrokem o válce na Ukrajině. Americký prezident prohlásil, že Rusko se vůči napadené zemi „chová v pořádku“ a „moc toho nedělá“, přestože ve stejný den ruský dronový útok zabil šest lidí včetně dvou dětí a předchozí noc Moskva útočila na Kyjev balistickými raketami. Trump zároveň připustil společný summit s Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem a hájil uvolňování amerických sankcí proti Rusku.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nastal čas, aby mírová jednání za Ukrajinu vedl někdo jiný než prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak na jeho kritiku, že Spojené státy tlačí Kyjev ke kapitulaci před Ruskem.
Vladimir Putin navrhuje bezprecedentní summit s Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem, na kterém by se jednalo o ukončení války na Ukrajině – bez účasti Volodymyra Zelenského. Podle The Wall Street Journal chce Kreml využít oteplení vztahů s Washingtonem a schůzku uspořádat už v listopadu v Číně. Trump zatím souhlas nedal, Peking ale podle zdrojů proti jednání nic nenamítá.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
