Nekončící hormuzská krize je pro Evropu dalším silným varováním. Válka na Blízkém východě zatím způsobila větší problémy jiným oblastem světa, ale hrozba, že se Evropanům příští zima prodraží, stoupá. Děsivý je i (snad) dočasný návrat k ruskému plynu. Lekce od Vladimira Putina i Donalda Trumpa ukazují, že Evropa musí dovoz plynu co nejrychleji omezovat.
Stále přesnější ukrajinské údery způsobily citelné škody ruskému ropnému průmyslu. Nedá se říct, že by pro něj byly likvidační, ale důležitý je také jejich psychologický efekt. Zda skončí „slavná“ éra ruské ropy, záleží na dalším vývoji. Mimo jiné i na tom, jak se k ruským fosilním palivům po válce postaví Evropa.
Putin poprvé otevřeně připustil, že Rusko má kvůli problémům s dodávkami nedostatek paliva v některých regionech. Moskva po ukrajinských útocích na rafinerie zvažuje zákaz vývozu nafty a chce posílit protivzdušnou obranu ropné infrastruktury.
Ruský válečný veterán ve virálním videu obvinil velitele na Ukrajině z mučení a vražd vlastních vojáků a pohrozil Putinovi vzpourou armády. Kreml tvrdí, že záznam zatím neviděl, ale slibuje se jím zabývat.
Vladimir Putin odmítá přímé jednání se Zelenským a tvrdí, že Ukrajina útočí na civilisty, aby destabilizovala Rusko. Kyjev obvinění odmítá a uvádí, že v hloubi ruského území míří na vojenské, logistické a ropné cíle.
Donald Trump tvrdí, že Vladimir Putin i Volodymyr Zelenskyj jsou ochotni udělat kroky k ukončení války. Průlom ale zatím nepřichází: Moskva trvá na územních požadavcích a odmítá ukrajinský návrh zastavit boje na současné linii.
Británie, Francie a Německo podpořily návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog s Ruskem. Podle agentury AFP to uvedli lídři těchto zemí po jednání v Londýně.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Vladimir Putin i Volodymyr Zelenskyj přistoupí na kompromisy, které navrhl. Podrobnosti ale neupřesnil. Moskva zároveň uvedla, že je ke kompromisu připravena, pokud totéž udělá Kyjev.
Andrej Babiš chce, aby za Evropskou unii jednal o ukončení války na Ukrajině německý kancléř Friedrich Merz. Podle premiéra by měl dostat mandát Evropské rady a komise, protože konflikt nemůže pokračovat donekonečna a Donald Trump se nyní soustředí hlavně na Blízký východ.
Těžba ropy v Rusku se od začátku letošního roku snížila. Poprvé to veřejně připustil zástupce ruské vlády, vicepremiér Alexandr Novak, uvedla agentura Reuters. Rusko je třetím největším producentem ropy na světě, údaje o těžbě ale přestalo zveřejňovat v dubnu 2023, více než rok po začátku invaze na Ukrajinu.
Ruská vláda poprvé od začátku invaze na Ukrajinu zakázala vývoz leteckého paliva, a to až do konce listopadu, vyplývá z pondělního vládního komuniké. Půlroční zákaz má podle vlády zajistit „stabilitu na domácím trhu“. Omezení souvisí s nálety ukrajinských dronů na ruské rafinerie, soudí nezávislá média.
Počet zaměstnanců německého chemického koncernu BASF v hlavním sídle na západě Německa poprvé od roku 1954 klesl pod 30 tisíc. Podle agentury DPA to dnes řekl šéf tohoto největšího chemického podniku na světě Markus Kamieth. Od začátku roku 2024 zaniklo v koncernu po celém světě 7000 pracovních míst.
Americký prezident Donald Trump přislíbil Ukrajině licence na výrobu střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl televizi Fox News prezident Ruskem napadené země Volodymyr Zelenskyj po úterní schůzce s Trumpem. Šéf Bílého domu na své síti Truth Social označil setkání za velmi dobré.
Jihokorejskému výrobci čipů SK Hynix vzrostl ve druhém čtvrtletí čistý zisk o více než 1200 procent na rekordních 94 bilionů wonů (1,34 bilionu Kč). Firmě pomohla vysoká poptávka po jejích paměťových čipech z odvětví umělé inteligence (AI), ale také zisky z investičních aktiv.
Údery Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku dnes zabily nejméně deset lidí, píše agentura AFP s odkazem na koalici polovojenských skupin Hašd Šaabí, což jsou lidové mobilizační síly (PMF). USA dříve informovaly, že se Saúdskou Arábií podnikly údery proti Íránem podporovaným milicím v Iráku, které útočily na saúdskoarabská ropná zařízení.
Americká technologická společnost Apple se dnes nakrátko stala druhou veřejně obchodovanou firmou v historii, jejíž tržní hodnota přesáhla pět bilionů dolarů (106 bilionů korun). Čtyřbilionovou hranici přitom podnik překonal ani ne před rokem v říjnu 2025. Informovala o tom agentura Reuters. Jako první dosáhl pětibilionového milníku výrobce čipů Nvidia.