Kreml připouští návrat k třístranným jednáním o Ukrajině a nevylučuje ani telefonát Vladimira Putina s Donaldem Trumpem. Konkrétní termín ani místo ale zatím nejsou na stole. Volodymyr Zelenskyj mezitím tvrdí, že klíčové územní otázky mohou vyřešit jen prezidenti Ukrajiny a Ruska.
Zářijové parlamentní volby v Rusku podle politického geografa Michaela Romancova nebudou svobodné ani férové a jejich oficiální výsledek vznikne podle potřeb Kremlu. Přesto mohou být pro Putinův režim důležitým testem. Skutečná data z hlasování totiž mohou ukázat rostoucí únavu společnosti z války a případně vyvolat pohyb uvnitř mocenských struktur.
Češi mají ze světových lídrů nejblíž k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Výrazně hůř dopadá Donald Trump, kterého veřejnost hodnotí podobně jako Vladimira Putina. Výsledek ukazuje, jak silně se do vnímání světových politiků promítá válka na Ukrajině i vztah Čechů k Rusku a Spojeným státům.
Nadcházející zima může být pro Ukrajinu dosud nejtěžší zkouškou války. Země očekává další nápor na elektrárny a teplárny, zároveň ale bojuje s nedostatkem prostředků protivzdušné obrany a nejistotou kolem další americké podpory.
Nekončící hormuzská krize je pro Evropu dalším silným varováním. Válka na Blízkém východě zatím způsobila větší problémy jiným oblastem světa, ale hrozba, že se Evropanům příští zima prodraží, stoupá. Děsivý je i (snad) dočasný návrat k ruskému plynu. Lekce od Vladimira Putina i Donalda Trumpa ukazují, že Evropa musí dovoz plynu co nejrychleji omezovat.
Ruský opoziční politik Boris Naděždin ukončil pokus kandidovat do Státní dumy. Tvrdí, že kampaň zastavil kvůli tlaku úřadů i obavám o své spolupracovníky. Někdejší prezidentský kandidát, kterého úřady nepustily do voleb proti Vladimiru Putinovi, zároveň uvedl, že možnosti legálně dělat opoziční politiku v Rusku se vyčerpaly.
Severoatlantická aliance zvažuje, že v příštím roce neuspořádá tradiční summit lídrů členských zemí. Setkání plánované v Albánii by se mohlo odložit až na rok 2028. Důvodem jsou obavy z dalšího vyhrocení vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i nízké výdaje hostitelské země na obranu.
Válka na Ukrajině, americké údery proti Íránu a spor o Grónsko zkoušejí soudržnost NATO. Mark Rutte ale před setkáním aliančních lídrů s Donaldem Trumpem nasadil sebevědomý tón: aliance je podle něj silnější a Rusko proti ní nemůže zvítězit.
Rusy podle Gallupu zachvátil největší ekonomický pesimismus za nejméně dvě dekády. Většina lidí vidí zhoršování podmínek i životní úrovně, klesá důvěra ve vládu i armádu a náladu dál zhoršuje nedostatek pohonných hmot po ukrajinských útocích na rafinerie.
Stále přesnější ukrajinské údery způsobily citelné škody ruskému ropnému průmyslu. Nedá se říct, že by pro něj byly likvidační, ale důležitý je také jejich psychologický efekt. Zda skončí „slavná“ éra ruské ropy, záleží na dalším vývoji. Mimo jiné i na tom, jak se k ruským fosilním palivům po válce postaví Evropa.
Putin poprvé otevřeně připustil, že Rusko má kvůli problémům s dodávkami nedostatek paliva v některých regionech. Moskva po ukrajinských útocích na rafinerie zvažuje zákaz vývozu nafty a chce posílit protivzdušnou obranu ropné infrastruktury.
Rekordní odměnu v Rusku za zverbování cizince do války💣 proti Ukrajině teď nabízejí úřady v Irkutské oblasti na Sibiři. Tamní gubernátor Igor Kobzev podepsal dekret, podle kterého úřady vyplatí 1️⃣,5️⃣ milionu rublů (asi 370 tisíc Kč) tomu, kdo pomůže, aby cizí občan či osoba bez občanství podepsala kontrakt s ministerstvem obrany. Informoval o tom server Vjorstka, který zveřejnil příslušný dokument. Oblastní úřady stejným výnosem zdvojnásobily odměnu za zverbování Rusů z jiných regionů.
Číst více
