Vítězství demokratů v obou komorách amerického Kongresu vzbudilo v Kyjevě naději na silnější podporu Spojených států. Volodymyr Zelenskyj doufá, že nové rozložení sil ve Washingtonu vytvoří protiváhu Donaldu Trumpovi a přinese více peněz i zbraní pro Ukrajinu. Silnější americká pomoc by podle něj mohla přimět Vladimira Putina přehodnotit pokračování války.
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe otevřeli přímý komunikační kanál s Vladimirem Putinem. Severská dvojice s ruským prezidentem telefonicky probírala možnosti ukončení války na Ukrajině a navázala tak na sérii diplomatických kontaktů, do nichž jsou zapojeny Spojené státy i Kyjev. V listopadu má následovat trilaterální jednání Ruska, USA a Ukrajiny v Abú Zabí.
Evropa hledá člověka, který by jejím jménem jednal s Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Mezi pěticí zvažovaných kandidátů je podle britského The Telegraph také český prezident Petr Pavel. Ve hře jsou vedle něj Giorgia Meloniová, Alexander Stubb, Mette Frederiksenová a Jonas Gahr Störe.
Evropa si začíná připouštět, že pokud chce ovlivnit jednání o konci války na Ukrajině, bude muset mít vlastní přímý kanál k Vladimiru Putinovi. Spor se ale vede o to, kdo by měl za Evropu mluvit. Ve hře jsou António Costa, Ursula von der Leyenová, Kaja Kallasová i finský prezident Alexander Stubb.
Trumpův zmocněnec Steve Witkoff pochválil Vladimira Putina za propuštění 74letého Američana Stephena Hubbarda a označil ruského prezidenta za „humanitárního“. Výrok okamžitě vyvolal ostrou reakci mezi republikány. Jeden ze senátorů označil Putina za „chladnokrevného vraha“, další Witkoffovu poznámku za trapnou a pobuřující.
Napětí mezi Donaldem Trumpem a částí republikánů kvůli Ukrajině dál roste. Zákonodárce popudilo prezidentovo rozhodnutí nakupovat ruskou naftu, obejít část sankcí proti Moskvě a možnost omezení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Někteří už hrozí blokováním důležitých plánů Bílého domu, zároveň ale přiznávají, že jejich možnosti Trumpa zastavit jsou omezené.
Donald Trump znovu překvapil výrokem o válce na Ukrajině. Americký prezident prohlásil, že Rusko se vůči napadené zemi „chová v pořádku“ a „moc toho nedělá“, přestože ve stejný den ruský dronový útok zabil šest lidí včetně dvou dětí a předchozí noc Moskva útočila na Kyjev balistickými raketami. Trump zároveň připustil společný summit s Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem a hájil uvolňování amerických sankcí proti Rusku.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nastal čas, aby mírová jednání za Ukrajinu vedl někdo jiný než prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak na jeho kritiku, že Spojené státy tlačí Kyjev ke kapitulaci před Ruskem.
Vladimir Putin navrhuje bezprecedentní summit s Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem, na kterém by se jednalo o ukončení války na Ukrajině – bez účasti Volodymyra Zelenského. Podle The Wall Street Journal chce Kreml využít oteplení vztahů s Washingtonem a schůzku uspořádat už v listopadu v Číně. Trump zatím souhlas nedal, Peking ale podle zdrojů proti jednání nic nenamítá.
Putin přišel o Orbána, ale dlouho nesmutnil. Nyní buduje vztah s Ficem. Slovensko po pěti letech obnovuje oficiální spolupráci s Ruskem. Na stole jsou plyn, ropa, jaderné palivo i ruští sportovci. Politico píše, že právě Fico se nyní stává nejvýraznějším spojencem Kremlu uvnitř EU.
Vladimir Putin nabízí pomoc s ukončením konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy. Moskva je podle něj připravena udělat vše, co je v jejích silách, aby přispěla k urovnání situace. Nabídka přichází v době, kdy samotné Rusko dál vede válku proti Ukrajině a dosavadní pokusy o její ukončení selhaly.
