Ve Francii se znovu protestuje, hoří auta a rabují obchody. Bylo by snadné mávnout rukou, že k tamní politice pouliční bouře zkrátka patří. Jenže tentokrát může být ve hře mnohem víc. Francouzům dochází trpělivost s tradičními politiky a země se stále více přiklání k radikálním alternativám. Je to jen francouzská krize, nebo předzvěst budoucnosti celé Evropy?
V jakém stavu se nachází Evropská unie? Věří v ní vůbec obyvatelé našeho kontinentu? Obraz úpadku a zmaru, který často předkládají média a sociální sítě nakonec nemusí být úplně přesný. Podle nové studie evropská integrace může dostat nový náboj, ale je třeba, aby lídři začali fungovat trochu jinak.
Dovedete si představit, že přijdete na audienci ke králi v teplácích? V Norsku na tom není nic zvláštního. Tamní monarchie je civilní, střídmá a pevně zasazená do demokratického systému. Ukázal to i nástup Haakona VIII., kterému místo okázalé korunovace stačila přísaha před parlamentem.
Islanďané se v referendu o obnovení jednání o vstupu do EU těsně vyslovili proti. V kampani se mluvilo o ekonomice, rybách i Donaldu Trumpovi. Jaké argumenty nakonec převážily?
Nástup umělé inteligence začíná měnit i start kariéry mladých lidí. Nabídek pro absolventy ubývá a první pracovní zkušenost je stále těžší získat.
Islanďané příští týden sice nebudou hlasovat o členství v Evropské unii, referendum je k němu však může výrazně přiblížit. Proč zrovna teď? A co to znamená pro Brusel?
Na klimatickou politiku a ekonomickou konkurenceschopnost se často pohlíží jako na dvě protichůdné síly. Letošní léto však ukazuje, že bez péče o klima nebude ani prosperující ekonomika. Ať se vám to líbí, nebo ne, osud klimatu i ekonomiky je propojený. Už letos přicházíme o miliardy. A může být hůř. O dost hůř.
Česká dálnice je džungle, kde platí právo silnějšího. Přitom západní praxe rok za rokem ukazuje, že pomalejší jízda a důraznější vymáhání pravidel vedou k výrazně vyšší bezpečnosti. Za benevolenci Češi ročně platí desítkami životů navíc.
Irsko dlouhodobě ctí vojenskou neutralitu. Zbytek Evropy na něj proto často pohlíží jako na černého pasažéra evropské obrany. Ostatně Irové na obraně šetří nejvíc z EU. Nyní však nejde jen o peníze, ale také o to, zda svou nedůrazností nenechávají Rusku prostor ve velmi citlivém prostoru.
Nový britský premiér Andy Burnham zvládl přechod k moci na výbornou. Teď ale začíná fáze, kdy se popularita začíná tříštit. Skvělý politický marketing mu sice pomůže, bude ho ale muset přetavit do každodenní politiky. Výzvy před Andym Burnhamem jsou nelehké, na své straně však má vysokou popularitu, většinu v parlamentu i oddanou stranu. Dokáže nasměrovat labouristy zpět k úspěchu?
Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem nemá konce. Ani jedna ze stran nemá v ruce takové karty, aby druhou donutila přistoupit na své podmínky míru. Pokud Donald Trump nepřejde na realističtější strategii, těžko se v brzké době dočkáme stabilního řešení. Nyní se v podstatě jedná o střet dvou nevypočitatelných aktérů.
