První severoamerický papež Lev XIV. se takřka přes noc stal jednou z vůbec nejvlivnějších osobností planety. Do politiky se za každou cenu nehrne, přesto je dnes jedním z lídrů světa, který nepřistoupil na pravidla hry trumpovské Ameriky. Mnohé během svého prvního roku překvapil.
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dochází sebejistota. Evidentně ani on neví, jak ze z íránské pasti ven. Ničivé důsledky konflikt nemá jen na globální ekonomiku, ale i na jeho prezidentství a vyhlídky republikánů. Pohled na americkou domácí politiku může napovědět, proč sledujeme tento nekončící chaos.
Amerika pořádá hony na migranty, Británie se snaží zastavit loďky uprchlíků a odrazovat lidi od příchodu přijetím drakonického migračního systému. Naproti tomu španělská vláda socialisty Pedra Sáncheze zlegalizuje pobyt statisícům lidí bez dokumentů. A zdá se, že jeho počínání má větší logiku než první dva příklady. Nedělá to totiž jen z dobroty srdce.
Proevropský liberální tábor si díky volbám v Maďarsku mohl užít trošku těch dobrých zpráv. Vláda se v Budapešti změní, ale léta propagandou živená protiukrajinská nálada se tak rychle změnit nemusí. Kde má proevropský sentiment Pétera Magyara své limity?
I když je „teflonový“ šéf NATO Mark Rutte teflonový jako obvykle, je aliance v krizi. Je do značné míry vydána na milost americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Otázka tedy zní, zda se má Evropa podvolit jeho novému stylu nebo si od něj udržovat odstup? Cena za udržení přízně USA však může být dosti vysoká – klidně i od vazalství po účast na válečných zločinech.
Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.
Zveřejnění dokumentů o machinacích v daňových rájích v dubnu 2016 odstartovalo velký skandál. Následná opatření problém jen zmírnila, ale jinak se situace ani za deset let příliš nezměnila. Stále fungujeme v systému, kde chudí daně platit musí, kdežto bohatí jen když chtějí.
Evropští populisté a krajní pravice našli v americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi vzor i impuls k volebním úspěchům. Nyní se však zdá, že tato symbióza končí. Už nelze předstírat, že politika Trumpovy administrativy jde ruku v ruce s evropskými zájmy.
Dánské parlamentní volby vyhráli Sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Ve funkci ale zůstat nemusí. O podobě nové vlády dost možná rozhodne menší strana, kterou vede populární centrista, který pije hektolitry kávy, kouří dýmku a zuby si klidně vyčistí mýdlem. A inspiraci pro vznik své strany získal u televize.
Komunální volby ve Francii ukázaly, nebo lépe řečeno potvrdily, jak je tamější politická scéna fragmentovaná. Krajní pravici se dařilo, i když méně než její lídři doufali, silnou pozici má i radikální levice. Umírněné tábory na levici i pravici zase těžko hledají prostor. Hotovo však ještě není, na příští neděli se chystá druhé kolo s typickou tvorbou více či méně nahodilých spojenectví.
Příslušníci šlechtických rodin měli stovky let automatické právo zasedat v britském parlamentu, což byl nejkřiklavější příklad slabé legitimity Sněmovny lordů. Tato praxe brzy skončí, labouristická vláda prosadila reformu horní komory a privilegium se už dědit nebude. I tak v ní stále zasedají biskupové, sponzoři stran i nikým nevolený britsko-ruský magnát. Těžko se při pohledu na změny nelze nezeptat klasickou otázkou: A není to málo?
Ruská federální služba pro ochranu ústavních činitelů v posledních měsících výrazně zpřísnila ostrahu prezidenta Vladimira Putina vzhledem k tomu, že panují obavy z možného puče nebo atentátu provedeného s nasazením dronu. Dnes o tom informuje deník Financial Times, televize CNN a další média s odvoláním na zdroj blízký blíže nespecifikované evropské tajné službě. Kreml se k těmto zprávám nevyjádřil.
Hospodaření Česka podle pravidel pro rozpočty vyjednaných předchozí vládou Petra Fialy (ODS) by vedlo k paralýze základních funkcí státu, řekla dnes ve Sněmovně ministryně financí 👩Alena Schillerová (ANO). Dosavadní opoziční kritika vládní novely zákonů o veřejných rozpočtech se podle ní míjela s realitou. Bez předlohy by podle ministryně nebylo možné sestavit návrh státního rozpočtu v zákonných mantinelech.
Operátor T-Mobile v prvním čtvrtletí 📈 zvýšil provozní zisk o 5,8 procenta na 3,6 miliardy korun. Tržby vzrostly o 3,8 procenta na osm miliard korun. Spotřeba dat v mobilní síti meziročně stoupla o 23,9 procenta.
Celosvětová nabídka ropy letos ❌ nedokáže pokrýt veškerou poptávku. Na vině jsou dopady války s Íránem, která narušuje produkci suroviny na Blízkém východě a její vývoz na světový trh. V pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Spotřebitelské ceny v Česku rostou nejrychleji za půl roku. V dubnu meziroční inflace 📈 zrychlila na 2,5 procenta z březnových 1,9 procenta. Zdražování znovu táhly hlavně pohonné hmoty. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který dnes potvrdil svůj předběžný odhad. Ve srovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,5 procenta.
Německá pojišťovna Allianz 📈 zvýšila v prvním čtvrtletí provozní zisk meziročně o 6,6 procenta na rekordních 4,5 miliardy eur (109,5 miliardy korun). Firma o tom informovala ve své dnešní tiskové zprávě. Zároveň potvrdila celoroční výhled.
Čína je odhodlaná postavit se proti nezávislosti Tchaj-wanu a její schopnost rozdrtit to, co nazývá tchajwanským separatismem, je ☝️ nezlomná. Několik hodin před příletem amerického prezidenta Donalda Trumpa na návštěvu Pekingu to uvedl čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu,
Americká cla přispěla v loňském roce k dalšímu 📉 poklesu globálního obchodu s vínem. Spotřeba vína pak pokračovala v propadu na nejnižší úrovně za více než 60 let kvůli ekonomickým tlakům a měnícímu se vkusu. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV).
Americký prezident 👴 Donald Trump přijede dnes večer do Číny, návštěva Pekingu potrvá tři dny. Očekává se, že šéf Bílého domu bude tlačit na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ohledně ukončení čínské podpory Íránu. Dále se předpokládá, že se Trump bude snažit o zmírnění obchodního napětí mezi oběma zeměmi.