I když je „teflonový“ šéf NATO Mark Rutte teflonový jako obvykle, je aliance v krizi. Je do značné míry vydána na milost americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Otázka tedy zní, zda se má Evropa podvolit jeho novému stylu nebo si od něj udržovat odstup? Cena za udržení přízně USA však může být dosti vysoká – klidně i od vazalství po účast na válečných zločinech.
Komunální volby ve Francii ukázaly, nebo lépe řečeno potvrdily, jak je tamější politická scéna fragmentovaná. Krajní pravici se dařilo, i když méně než její lídři doufali, silnou pozici má i radikální levice. Umírněné tábory na levici i pravici zase těžko hledají prostor. Hotovo však ještě není, na příští neděli se chystá druhé kolo s typickou tvorbou více či méně nahodilých spojenectví.
Příslušníci šlechtických rodin měli stovky let automatické právo zasedat v britském parlamentu, což byl nejkřiklavější příklad slabé legitimity Sněmovny lordů. Tato praxe brzy skončí, labouristická vláda prosadila reformu horní komory a privilegium se už dědit nebude. I tak v ní stále zasedají biskupové, sponzoři stran i nikým nevolený britsko-ruský magnát. Těžko se při pohledu na změny nelze nezeptat klasickou otázkou: A není to málo?
Skoro by se dalo konstatovat, že kam přijde pravicový populismus, tam brzy vypukne chaos, a politika se změní v absurdní podívanou. Třeba kvůli vzestupu Donalda Trumpa je svět nepředvídatelnějším a brutálnějším místem. Populističtí lídři ukazují, že umí vyhrát volby, ale s vládnutím si většinou nevědí rady.
Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.
Nerovnost je problémem evropských ekonomik, Česko není výjimkou, i když se o tom moc nemluví. Naopak se stále více objevují návrhy, které by situaci ještě zhoršily. Jako třeba platby na vysokých školách.
Venezuela, Grónsko, celní smršť. Spojené státy aktuálně nejsou zrovna spolehlivým partnerem. Donald Trump se konfliktů nebojí, ostatně má v rukou řadu nástrojů, jak si vynucovat poslušnost. Jedním z nich mohou být i obyčejné platební karty. Evropané si to začínají uvědomovat. Zdá se, že nejdál jsou Britské banky.
Mnichovská exhibice Petra Macinky byla bezpochyby neúspěchem a ukázkou slabosti české vlády. Proč si tedy i přesto najdou tací, kteří šéfa české diplomacie chválí? Protože v dnešní politice na schopnostech vlastně moc nezáleží. Důležitá je prezentace, která dokáže divy. Bohužel.
Podzimní volby do Kongresu mohou napovědět, jak bude vypadat budoucnost Donalda Trumpa. Americký prezident sám působí nervózně. Není divu, protože jeho pozice není i přes silácká vyjádření nijak zvlášť silná. To všechno vyvolává obavy, že si volby bude chtít nějakým způsobem „pojistit“. Nebojí se přitom zpochybnit stovky let staré pořádky, které dosud republikáni bránili.
Krajní pravice a populisté napříč Evropou brojí proti migraci. Pravdou však je, že migrace je pro evropské ekonomiky velmi důležitá. Pokud by ji státy omezily na minimum, výrazně zpomalí růst a zatíží už tak zatížené rozpočty, což by dost možná vyústilo ve zvyšování daní. „Lidová“ politika by tak dopadla hlavně na „obyčejné“ lidi, kterými se populisté ohání.
Zatímco Donald Trump mluví o sobě a o USA takřka výhradně v superlativech, z Evropy se stal příklad neúspěchu a zmaru, k čemuž přispívají i depresivní představitelé. Trumpova vyjádření nikdo neovlivní, ale sami Evropané by se sebeponižováním měli přestat. K ničemu smysluplnému to nevede.
Vítěz maďarských voleb a lídr středopravicové strany Tisza 👨 Péter Magyar prohlásil, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské čtyřky, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko. První zahraniční cesta povede do Polska, pak do Bruselu a Vídně, řekl v prvním povolebním projevu příznivcům.
Evropské srdce dnes v Maďarsku bije silněji, země si vybrala evropskou budoucnost. V reakci na vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách to dnes napsala předsedkyně Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová, jejíž instituce měla s dosavadní vládou premiéra Viktora Orbána dlouholeté spory.
V Maďarsku ❌ skončily parlamentní volby, jejichž výsledek určí další osud premiéra Viktora Orbána vládnoucího od r. 2010. Vzbudily rekordní zájem voličů, do 18:30 přišlo hlasovat 77,8 procenta voličů, před čtyřmi lety jich bylo o deset procentních bodů méně.
Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International. Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o 2️⃣0️⃣0️⃣ mrtvých a zraněných.
Prezident 👨 Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti Severoatlantické aliance, uvedl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na dnešní prohlášení českého ministerstva zahraničních věcí, v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
Svůj hlas v maďarských parlamentních volbách přišly na velvyslanectví v Praze mezi 15:00 a 16:00 odevzdat nižší desítky lidí. Někteří chvíli počkali před budovou, než se uvolní hlasovací místnost. Lidé přicházeli jednotlivě i v menších skupinách, dopoledne se u velvyslanectví tvořily fronty. Podle informací na webu je v Praze zaregistrovaných přes 7️⃣0️⃣0️⃣ voličů, své hlasy mohou odevzdat do dnešních 19:00.
Maďarsko je pod vedením premiéra 👴 Viktora Orbána demokratická země a dnešní volby budou svobodné. V nedělní debatě České televize to řekl europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Také bývalý eurokomisař Pavel Telička odmítl, že by v Maďarsku byl autoritářský režim, připustil ale, že volební kampaň v zemi nebyla zcela férová. Oba očekávají vítězství někdejšího Orbánova spolupracovníka, později kritika a vyzyvatele Pétera Magyara, který by podle nich zlepšil vztahy Budapešti s EU.
Americký prezident 👴 Donald Trump oznámil, že námořnictvo Spojených států zahájí blokádu Hormuzského průlivu a že mu nařídil zadržovat v mezinárodních vodách lodě, které za plavbu touto trasou zaplatily Íránu poplatek. Teherán šéf Bílého domu zároveň obvinil z vydírání celého světa a uvedl, že se Írán odmítl vzdát svých jaderných ambicí.
Rusko je připraveno napomoci k urovnání konfliktu na Blízkém východě, uvedl ruský prezident 👴 Vladimir Putin v dnešním telefonickém rozhovoru s íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem. Ten podle Kremlu informoval Putina o íránsko-amerických rozhovorech v Islámábádu.
Vláda dál 👍 počítá se zastropováním důchodového věku na 65 letech. Strop zavede spolu s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese. V debatě České televize to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle lidoveckého poslance a bývalého ministra práce Mariana Jurečky by kabinet měl také říct, zda se zvýšené důchodové výdaje pak pokryjí na dluh, nebo se zvednou odvody, či sníží penze.