Média jsou plná zpráv o všeobecném vzestupu krajní pravice. Tento problém se ovšem možná vyřeší sám, protože mladí lidé a nastupující generace v těchto stranách spasitele povětšinou nevidí. Co však se svými radikalizovanými rodiči a prarodiči mají společné, je nechuť k neslané a nemastné politice tradičních stran. Politika se nemusí stát kořistí pravicového populismu, ale aby se zachránila, musí se dost zásadně změnit.
Česká rodinná politika nastavila podivné rovnítko mezi dítětem a budoucím daňovým poplatníkem. Téměř žádá debata o porodnosti se neobejde bez zmínek o důchodech. Pokud tuto mentalitu „chovatelů skotu“ neopustíme, nikam se nedostaneme. Rodinná politika je ve skutečnosti velmi komplexní, promlouvají do ní ekonomické problémy mladých lidí i ekonomické a genderové nerovnosti. V první řadě by se politici měli snažit situaci rodin zlepšit, přepočítávání důchodového účtu nechat na potom.
Žebříček prestižního magazínu The Economist, který Česko zařadil mezi ekonomické premianty, vyvolal tradiční vlnu sebechvály politiků a současně i gaslightingu názorových oponentů. Víc než cokoliv jiného se ukazuje, že neumíme číst v ekonomických ukazatelích. Ty tu nejsou od toho, aby se po jejich publikaci otevíralo šampaňské, ale aby se podle nich tvořila politika.
Středové a levicové vlády houfně požadují zpřísnění migrační politiky. Doufají, že tak zastaví nástup populistické krajní pravice. Demokratičtí politici se ale snaží zapůsobit na někoho, kdo jimi pohrdá, přitom ale jsou zklamáním pro své přirozené příznivce. Tato taktika je předem odsouzená k neúspěchu, ve výsledku krajní pravici ještě umete cestičku k moci.
Americký prezident Donald Trump nemá na domácí scéně příliš mnoho efektivních oponentů. Zdá se však, že jednomu z jeho krajanů se daří i v MAGA světě prosadit. Papež Lev XIV. má připomínky vůči americkému postupu na Ukrajině, tvrdé imigrační politice a všeobecnému nárůstu nesnášenlivého populismu i ekonomickým nerovnostem. Vypadá to, že ačkoli papež i Trump mluví o křesťanství, každý z nich popisuje něco úplně jiného.
Umělá inteligence v příštích několika letech zruší miliony pracovních míst. Ekonomiku technologie sice nakopnou, ale mnoho lidí se dostane do úzkých, protože o jejich práci nebude zájem. Nemusí to však dopadnout tak špatně, podmínkou ale je, že se naše systémy na změny inteligentně připraví – což vzhledem ke zkušenostem se státním aparátem není zrovna uklidňující.
Londýn je cílem desítek milionů turistů ročně. Zatímco podobné metropole běžně vybírají od turistů poplatky za pobyt, britské hlavní město nikoliv. To by se ale mohlo brzy změnit. Jakými přístupy by se Londýn mohl inspirovat?
Rozmohl se tu takový nešvar: přepočítávat ceny bytů na lattéčka či avokádové toasty, případně aby starší generace poučovala dnešní mladé, jak si na bydlení vydělat. Přece oni to tak udělali a fungovalo to. Hlasatelé těchto názorů si však neuvědomují, že srovnávají nesrovnatelné. Trh s bydlením se v posledních letech změnil a dosavadní jistoty přestávají platit. Britský průzkum naznačuje, že by si i starší generace dnes ze svých příjmů mohly dovolit sotva kafe a toast. U nás to může být velmi podobné.
Kodaň následuje New York a do svého čela si poprvé v historii zvolila demokratickou socialistku. Více než století přitom hlavní město Dánska vedli političky a politici sociální demokracie. Podobných příkladů je po Evropě více. Znamená to, že umírněný střed už není pro voliče atraktivní?
Odborníci bijí na poplach, studie názorně ilustrují, jakým peklem může skončit ignorování klimatických cílů. A společnost? Diskutuje o tom, co si o klimatu myslí Bill Gates. Vlivní na konferenci o emisích létají soukromými tryskáči. Chtělo by to drastickou změnu perspektivy.
Vídeň je město přívětivé ke svým obyvatelům, za což může i rozsáhlé a dostupné sociální bydlení. Trh s byty kvůli němu není utržený z řetězů, jako je tomu jinde po Evropě. I když systém není bez problémů, stojí za to se jím inspirovat. Pokud ale příkladu ze zadluženého Rakouska nedůvěřujete, koukněte se do Dánska. Tam zvládnou udržovat obojí, velký neziskový bytový fond i fiskální disciplínu.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonátu řekl svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, že Rusko přehodnotí svůj postoj v mírových jednáních poté, co Ukrajina podle Moskvy zaútočila na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti. Uvedl to Putinův poradce Jurij Ušakov, píše agentura Reuters. Trump byl podle něj šokován, když mu Putin sdělil, že Kyjev podnikl dronový útok na ruské prezidentské sídlo.
Ukrajina v noci na dnešek zaútočila 91 bezpilotními letouny na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina v Novgorodské oblasti, všechny drony byly zničeny, prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie dodal, že Moskva reviduje svou vyjednávací pozici, a že útok nenechá bez odpovědi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzápětí podle agentury Reuters označil tvrzení Moskvy o ukrajinském útoku na Putinovo sídlo za lež.
Cena mědi vystoupala na maximum 🔝, dostala se na téměř 13 tisíc dolarů (268 tisíc korun) za tunu. Růst ceny pohání globální nedostatek dodávek. Měď má za sebou velmi úspěšný rok, mohl by být její nejlepší od roku 2009, píše agentura Bloomberg.
Pražská burza oslabila 📉 z historických maxim. Index PX při nízké aktivitě klesl o 0,28 procenta na 2664,86 bodu. Nedařilo se pojišťovně VIG, ztrácely také akcie Erste Bank nebo plzeňských strojíren Doosan Škoda Power. Posílila naopak Moneta Money Bank.
Česká měna stagnovala k euru i dolaru. Zůstala oproti předchozímu závěru beze změny k euru na 24,29 Kč/EUR a k americkému dolaru na 20,63 Kč/USD.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s newyorským rádiem WABC prohlásil, že Spojené státy minulý týden podnikly úder na zařízení ve Venezuele. Podle amerických médií se jedná o zřejmou narážku na zařízení související s obchodem s drogami. Jde o první americký útok na pevninské Venezuele, ke kterému se USA přihlásily od chvíle, kdy v září v Karibském moři zahájily vzdušné údery na lodě, jejichž posádky viní z pašování drog do USA.
Digitální jüan začne v příštím roce generovat úrokové příjmy, Čína tak zintenzivňuje úsilí o podporu používání digitální měny své centrální banky. Od 1. ledna ponesou tzv. e-jüany uložené v elektronických peněženkách úrok na základě sazeb vkladů na spořicích účtech, a stanou se tak první úročenou digitální měnou centrální banky na světě. Znamená to, že e-jüan postupuje od digitální hotovosti do éry digitálních vkladů, uvedla čínská státní televize CCTV.
Ruský miliardář Vladimir Potanin získal prostřednictvím společného podniku Catalytic People čtvrtinový podíl ve společnosti Selectel, která je poskytovatelem infrastruktury pro technologický sektor včetně cloudových služeb. S odkazem na sdělení jednoho z partnerů podniku o tom informuje agentura Reuters. Hodnota podílu činí asi 16 miliard rublů (4,2 miliardy korun). Moskva se tak snaží podpořit vývoj domácích modelů umělé inteligence (AI).
Číst více
Čínský automobilový gigant BYD letos zřejmě předstihne Teslu a stane se největším prodejcem elektromobilů 🔋🚗 na světě. Obě firmy by už brzy měly zveřejnit své konečné údaje za letošek, na základě dosavadních dat o prodeji v tomto roce je ale téměř nemožné, aby si americká automobilka vedená Elonem Muskem udržela vedoucí pozici, napsala agentura AFP.
Číst více
Společnost FutureLife z holdingu Hartenberg, který spravuje zejména investice premiéra Andreje Babiše (ANO), koupila síť reprodukčních klinik Atentica Fertility Clinic se sídlem v rumunském městě Iasi. Součást akvizice jsou tři kliniky reprodukční medicíny a tři embryologické laboratoře. Napsal to dnes server e15.cz.
Číst více
