Na klimatickou politiku a ekonomickou konkurenceschopnost se často pohlíží jako na dvě protichůdné síly. Letošní léto však ukazuje, že bez péče o klima nebude ani prosperující ekonomika. Ať se vám to líbí, nebo ne, osud klimatu i ekonomiky je propojený. Už letos přicházíme o miliardy. A může být hůř. O dost hůř.
Dlouho se opíral do ostatních, nyní politická kauza dohnala i jeho. Proč parlament vyšetřuje Nigela Farage? Proč rezignoval na svůj mandát? A konečně, proč mají Britové raději držet palce chlápkovi s odpadkovým košem na hlavě?
Irsko začátkem července převzalo předsednictví Rady Evropské unie. Na pořad se v příštích měsících mají dostat regulace umělé inteligence a technologického sektoru. Objevují se však otázky, zda Irsko nepůjde technologickým firmám příliš na ruku, protože je jeho ekonomika na nich nezdravě závislá.
Na ministerstvu zemědělství prý v tichosti vzniká návrh, který by v konečném důsledku mohl přihrát tisíce hektarů půdy největším konglomerátům. Podle kritiků omezí vlastnická práva drobných majitelů, následně pak bude vytlačoval z trhu malé zemědělce. Přitom český venkov potřebuje něco docela jiného, než aby se pole stala rejdištěm agrobaronů.
Evropa se vaří a klimatická krize přestává být abstraktní debatou. Vedra zabíjejí, zhoršují zdraví, prodražují život a odhalují slabiny domů, nemocnic i dopravy. Přesto se v Česku stále vedou spory o to, zda problém vůbec existuje.
Bývalí premiéři často sepisují memoáry. Pro Keira Starmera bych měl jeden tip na název: Jak se nestát úspěšným premiérem. Přesně tak totiž vypadaly necelé dva roky jeho působení v Downing Street 10.
BBC je instituce, kterou mohou Britům v zahraničí závidět. Má skvělé zpravodajství, zahraniční redakce a zpravodaje i silné regionální pokrytí. K tomu divákům servíruje seriály a filmy světové kvality prakticky zadarmo. Nové vedení však chce šetřit, čímž ohrožuje toto všechno. Nejvíce bude tratit divák, zvláště ten méně majetný.
Švýcarské referendum kladlo voličům otázku, zda nezastropovat rychlý populační růst. Může to na první pohled působit jako rozumný návrh chránící blahobyt země, ovšem efekt by byl opačný. Jako by nestačil příklad brexitu. Voliči naštěstí tento populismus odmítli.
Fotbalové mistrovství světa má být oslavou sportu, kterému propadla celá planeta. Jenže šampionát pořádaný ve Spojených státech v éře Donalda Trumpa zatím provází spíš atmosféra strachu, skandály a obavy z prázdných tribun. Namísto inkluzivní akce se rýsuje turnaj poznamenaný tvrdou imigrační politikou, chaosem a politickým napětím. A tratit na tom mohou nejen fanoušci, ale i pořadatelská města a americký byznys.
Miliardář Jeff Bezos navrhuje zrušit daně polovině Američanů. Je to čirý populismus. Ve své podstatě ale nemá smysl se s jeho teoriemi vážně zabývat, protože je to jen další úhybný manévr od důležitější otázky – zda by on a další ultrabohatí neměli platit vyšší daně. Nebo alespoň nějaké.
V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.
Lídr britské populistické strany Reform UK Nigel Farage vyhrál doplňovací volby 🗳 v Clactonu, a vrátí se tak do britského parlamentu, informuje BBC. Politik v červenci po skandálu s nepřiznanými dary v hodnotě milionů liber oznámil, že se vzdává svého poslaneckého mandátu a bude se o něj znovu ucházet. V doplňovacích volbách nyní získal více než 22 tisíc hlasů.
Stíhačky NATO sestřelily dron nad Lotyšskem. Dnes nad ránem to oznámila lotyšská armáda. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.
