Aliance znovu potvrdila závazek ke kolektivní obraně podle článku 5 Washingtonské smlouvy. Členské země zároveň oznámily nové nákupy vojenského vybavení za 50 miliard dolarů a slíbily další posilování obranného průmyslu.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie ukazují, jak rychle se mění moderní válčení. Dle stanice CNBC už zkušenosti z bojiště ovlivňují také investiční priority NATO. Aliance chce během pěti let vložit více než 40 miliard dolarů do dronů a obrany proti nim. Nový trh může otevřít prostor i českým technologickým firmám.
Severoatlantická aliance zvažuje, že v příštím roce neuspořádá tradiční summit lídrů členských zemí. Setkání plánované v Albánii by se mohlo odložit až na rok 2028. Důvodem jsou obavy z dalšího vyhrocení vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i nízké výdaje hostitelské země na obranu.
Napětí mezi Washingtonem a Madridem přerůstá z diplomatické roztržky v ekonomickou hrozbu. Donald Trump prohlásil, že se Španělskem nechce mít nic společného, a nařídil zastavení veškerého obchodu. Španělské trhy reagovaly poklesem.
Válka na Ukrajině, americké údery proti Íránu a spor o Grónsko zkoušejí soudržnost NATO. Mark Rutte ale před setkáním aliančních lídrů s Donaldem Trumpem nasadil sebevědomý tón: aliance je podle něj silnější a Rusko proti ní nemůže zvítězit.
Česká republika patří spolu s Albánií a Slovinskem k zemím, které v NATO vydávají na obranu nejméně. Závazek dosáhnout dvou procent HDP letos podle premiéra Andreje Babiše nesplní. Nápravu slibuje až v rozpočtu na příští rok.
NATO musí být dostatečně silné, aby si na něj nikdo netroufl zaútočit, prohlásil Mark Rutte v Ankaře. Od spojenců očekává podporu Ukrajiny i rychlejší plnění obranných plánů, které přijali na loňském jednání v Haagu.
Hormuzský průliv se znovu stává ohniskem konfliktu. USA zaútočily na desítky íránských vojenských cílů a plavidel, Teherán následně oznámil údery proti americkým základnám. Šéf NATO Mark Rutte americký postup označil za nezbytný.
Marine Le Penová navzdory potvrzenému rozsudku za zpronevěru evropských peněz oznámila kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2027. Odvolací soud jí zkrátil zákaz ucházet se o veřejné funkce, elektronický náramek ale krajně pravicová politička odmítá a obrátí se kvůli němu na kasační soud.
Maďarská veřejnoprávní televize M1 dočasně zastavila zpravodajství a divákům se omluvila za dlouholeté šíření lží. Nová vláda premiéra Pétera Magyara zahájila rozsáhlou přestavbu médií, která kritici za vlády Viktora Orbána označovali za propagandistickou mašinu. Z vedení už odcházejí první lidé.
Nigel Farage rezignoval na poslanecký mandát kvůli sílícím pochybnostem o nepřiznaných darech, z politiky ale neodchází. Šéf Reform UK chce v Clactonu znovu kandidovat a doplňovací volby proměnit v souboj „lidu proti establishmentu“. Jakékoliv porušení pravidel odmítá.
