Co dělá vláda v Česku a co se děje v zahraničí? Jaké zákony politici chystají? A vede si vláda dobře, nebo špatně? Sněmovna, Senát, poslanci, opozice, novely zákonů, státní rozpočet, zahraniční politika, prezident, Praha. Názory politických lídrů na celostátní i komunální úrovni.
Kde končí provokace a začíná válka? Rusko zkouší, co mu NATO dovolí
Drony nad Evropou, požáry ve zbrojovkách i útoky na kritickou infrastrukturu. Podezření z ruských sabotáží přibývá a bezpečnostní představitelé varují před rizikem další eskalace. Kreml podle nich zkouší, kam až může zajít, aniž by vyvolal přímou reakci NATO.
Havarované automobily se objevily na čtyřech frekventovaných místech v centru Prahy. Nejde o pozůstatky skutečných nehod, ale o preventivní instalace upozorňující na zdánlivě běžná rozhodnutí, která mohou mít za volantem vážné následky. Patří mezi ně krátký pohled na telefon, nedodržení bezpečné vzdálenosti nebo přesvědčení, že řidič má situaci pod kontrolou.
Krajní pravice sílí, i když ne každé volby přinesou její úspěch. Například ve Švédsku skončili tamější Švédští demokraté za očekáváními. I přes výhru levicového bloku je však patrné, jak populismus mění politiku a společnost i v tak progresivní zemi, jakou je Švédsko. Nebo jakou bývalo?
Rusko podle polských tajných služeb připravuje hybridní útoky na země podporující Ukrajinu, včetně Polska. Premiér Donald Tusk varuje před drony a raketami i před snahou Moskvy oslabit odhodlání NATO. Za nejkritičtější období války označil nadcházející podzim a zimu.
ANO si v zářijovém volebním modelu Ipsosu drží první místo, za ním ale sílí STAN a zvětšuje náskok před ODS. Vládní SPD si polepšila, zatímco Motoristé by zůstali před branami Sněmovny. Podpora vládní koalice je podle agentury v součtu zhruba o šest procentních bodů nižší než při loňských volbách.
V Rusku začínají parlamentní volby, jejichž výsledek zřejmě nebude tím nejzajímavějším. Pozornost se upírá spíš k tomu, kolik lidí přijde hlasovat a jak silnou podporu získá Putinovo Jednotné Rusko. Podle analýzy CNBC totiž Rusové stále citelněji narážejí na ekonomickou cenu války – růst se zadrhl, stát zvyšuje daně a rozpočet zůstává pod tlakem. Do toho sílí spekulace, že po volbách může přijít další mobilizace.
Donald Trump pohrozil Evropě novými cly i omezením obchodu kvůli snaze přiblížit Kanadu k Evropské unii. Ottawa se přitom právě kvůli obchodní válce s Washingtonem snaží svou závislost na Spojených státech zmenšit a hledá užší vazby s Evropou.
ANO, SPD a Motoristé našli kompromis, který má otevřít cestu ke schválení rozpočtu na příští rok. Schodek 389 miliard korun klesne jen o jednotky miliard, další úspory mají přijít až později. Součástí dohody je i konec debaty o karenční době, vyšší důchody a zachování obranných výdajů.
Evropa by měla spojit síly a vybudovat vlastní společný systém obrany proti balistickým raketám. Premiér Andrej Babiš projekt nazývá Euro Patriot a představuje si ho podobně jako Airbus – namísto roztříštěných národních programů by evropské státy spojily peníze, technologie i výrobní kapacity. Projekt by podle něj mohl posílit evropskou část NATO a otevřít příležitosti také českým zbrojařským firmám.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý sankční balík proti Rusku. Prezident Donald Trump by podle něj mohl uvalit až stoprocentní cla na největší odběratele ruské ropy a plynu, včetně Číny a Indie. Zákon už prošel i Senátem a čeká na Trumpův podpis.
Ursula von der Leyenová navrhla otevřít Kanadě cestu k přidruženému členství v EU. Jenže členské státy o jejím záměru předem nevěděly a unijní smlouvy takový status ani neznají. Brusel teď musí vyjasnit, co by nové partnerství vlastně znamenalo.
Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun považují dvě třetiny občanů za příliš vysoký a měl by se podle nich snížit. Pro 14 procent lidí je přijatelný a čtyři procenta by byla ještě pro jeho zvýšení. Necelá pětina nedokáže výši schodku posoudit, vyplynulo z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.
Slovenský premiér Robert Fico kvůli nemoci zrušil svou dnešní očekávanou cestu na Ukrajinu, na třídenním summitu takzvané Karpatské osmičky ho zastoupí ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Informoval o tom portál The Kyiv Independent, který se odvolává na informace od úřadu ukrajinského prezidenta.
Automobilky v Česku vyrobily za osm měsíců letošního roku 966 888 osobních automobilů, což je meziročně o 1,4 procenta více. V červenci a v srpnu měly i přes odstávky a dovolené produkci 187 280 aut.
Státní podnik Lesy České republiky udělá po letošním velmi suchém létě mimořádný audit stavu lesních porostů. Kromě dopadů sucha lesníci zmapují i míru ohrožení lesů kůrovcem. Uvedla to mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují 1,2 milionu hektarů lesů, což je téměř polovina lesních pozemků v Česku.
Nedělní volby 🗳 v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko podle nového průzkumu vyhraje sociální demokracie (SPD), strana Alternativa pro Německo (AfD) skončí s rozdílem procentního bodu na druhém místě.
Dánská odpadová firma 🚮 Marius Pedersen oznámila, že do exkluzivních jednání o prodeji svých českých a slovenských aktivit vstupuje s francouzskou společností Paprec. Hodnota transakce se předpokládá zhruba 15 miliard korun. Napsal to server Hospodářské noviny (HN). Mezi sedmi zájemci, kteří podali závazné nabídky, byly také české investiční skupiny.
Japonská centrální banka (BoJ) dnes podle očekávání na závěr zasedání k měnové politice rozhodla o zvýšení 📈 základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom v dnešním prohlášení.
Evropská unie v pátek uvolní pro Ukrajinu 3,3 miliardy eur 💶 (zhruba 80 miliard korun) na nákup raket a dronů. Oznámila to na síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, žesouhlasí s prodejem 48 bojových letounů F-35 a dalšího souvisejícího vybavení Saúdské Arábii. Zakázka má odhadovanou hodnotu 24,3 miliardy dolarů 💲 (515 miliard korun). Podle ministerstva prodej letounů posílí schopnost Saúdské Arábie odstrašit současné i budoucí hrozby.
Lotyšsko si chce koupit houfnice Morana od české zbrojovky Excalibur Army, píše server Delfi. Původně se vláda této baltské země rozhodla pro model od švédské společnosti BAE Systems Bofors, od plánů ale upustila. Kolik systémů si Lotyšsko plánuje pořídit a za jakou částku, server nezmiňuje. Mluvčí CSG, pod který Excalibur Army spadá, Andrej Čírtek jednání s lotyšskou stranou potvrdil, detaily ale nekomentoval.