Sporná novela rozpočtových zákonů začne platit. Poslanci vládní koalice přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla, podle něhož změny ohrožují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabují kontrolní roli Sněmovny. Vláda bude moci snadněji navyšovat výdaje na obranu a strategickou infrastrukturu. Při zhoršení bezpečnostní situace by mohla letošní rozpočet zvýšit až o 240 miliard korun.
Kanada od 8. září zavede cla ve výši 15 až 50 procent na zhruba 700 druhů amerického zboží v hodnotě 27,6 miliardy kanadských dolarů. Ottawa tak v plném rozsahu odpoví na nová americká cla a zároveň uvolní 7,5 miliardy kanadských dolarů na pomoc firmám a pracovníkům zasaženým obchodní válkou.
Obchodní konflikt mezi USA a Kanadou nabírá další, tentokrát symbolický rozměr. Poté, co premiér Ontaria Doug Ford obvinil Donalda Trumpa ze snahy „vykrvácet“ kanadskou ekonomiku a pohrozil omezením dodávek do USA, americký prezident oznámil, že vážně zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na Americké.
Spojené státy chtějí novými sankcemi co nejvíce izolovat Írán od světové ekonomiky a hrozí odříznutím od dolarového systému každému, kdo Teheránu pomáhá s finančními transakcemi. Největší dopad může mít americký tlak na Čínu, která odebírá zhruba 90 procent íránského vývozu ropy, ale také na SAE, Turecko, Irák a Indii.
Rusko se podle Kyjeva chystá doplnit armádu o dalších 300 tisíc mužů. Kreml ale mluví o „informační kachně“ a tvrdí, že jde o snahu destabilizovat zemi. Spekulace o nové mobilizaci přitom sílí ve chvíli, kdy se znovu řeší vysoké ruské ztráty a zpomalování postupu ruské armády na frontě.
Trump chystá další clo na Čínu. Peking podle něj zaplavuje svět levným zbožím. Podle agentury AP by nové clo mohlo činit 7,5 procenta.
Ještě nedávno byl Elon Musk Trumpovým poradcem, teď je americký prezident akcionářem jeho nejcennější vesmírné firmy. Trumpovo portfolio v červnu nakoupilo akcie SpaceX za více než milion korun. Investice přichází v době, kdy Trumpova administrativa přijímá rozhodnutí, která mohou mít na budoucnost dominantního hráče amerického kosmického průmyslu přímý dopad. Bílý dům se případné pochybnosti o střetu zájmů snaží rozptýlit tvrzením, že Trump své investiční portfolio neřídí a o jednotlivých nákupech nerozhoduje.
Jednání zkrachovala a místo dohody přicházejí cla, výhrůžky a osobní útoky. Kanada se chystá vrátit Spojeným státům jejich 50procentní cla ve stejném objemu, zatímco Donald Trump hrozí mnohem tvrdšími následky a dalším zásahem proti kanadskému automobilovému průmyslu. Ottawa přesto tvrdí, že dohoda ještě není mrtvá.
Mnoho států kvůli hormuzské krizi vyloženě strádá. Amerika a Čína se ale zasloužily o to, že ropný šok je celosvětově mírnější, než mnozí očekávali. USA posilují pozici těžařské supervelmoci, pro prezidenta Trumpa to však může být i kvůli vysokým cenám pohonných hmot Pyrrhovo vítězství. Skutečným vítězem je Čína, která dokáže svou poptávku po „černém zlatě“ pružně přizpůsobovat.
Donald Trump dál vyostřuje obchodní konflikt s Kanadou. Od ledna chce zvýšit cla na dovoz kanadských automobilů a součástek z 25 na 50 procent, což může tvrdě zasáhnout úzce propojené dodavatelské řetězce mezi oběma zeměmi.
Ropa od konce února zdražila zhruba o čtvrtinu, evropská nafta dokonce o více než 70 procent. Šest zemí EU proto tlačí na návrat windfall tax pro ropné firmy. Argument je jednoduchý: kdo na energetické krizi mimořádně vydělává, měl by podle nich více přispět na zmírnění jejích dopadů.
