Co dělá vláda v Česku a co se děje v zahraničí? Jaké zákony politici chystají? A vede si vláda dobře, nebo špatně? Sněmovna, Senát, poslanci, opozice, novely zákonů, státní rozpočet, zahraniční politika, prezident, Praha. Názory politických lídrů na celostátní i komunální úrovni.
Trumpův plán nebo nejistá pomoc Evropy? Zelenskyj stojí před klíčovým rozhodnutím
Evropští lídři začali týden s opatrným optimismem poté, co víkendová jednání v Ženevě naznačila, že je americký prezident Donald Trump ochoten zvážit jejich výhrady k jeho návrhu na ukončení války na Ukrajině. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila rozhovory za „dobrý pokrok“ a uvedla, že silná evropská účast vytváří „solidní základ pro další vyjednávání“. Server Politico upozorňuje, že už samotné přizvání zástupců EU a Británie představovalo zásadní změnu – původní americký 28bodový plán je z jednání zcela vylučoval.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je připravený pozastavit vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert, pokud se vlastník holdingu předseda hnutí ANO Andrej Babiš stane premiérem a nadále bude ve střetu zájmů. Uvedl to generální ředitel SZIF Petr Dlouhý. Případné pozastavení by podle něj trvalo do doby, než by si byl SZIF jistý, že poskytnutí dotací není v rozporu se zákonem.
Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že bude v Moskvě jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách energií a možnostech uzavření míru na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters.
Umělá inteligence v příštích několika letech zruší miliony pracovních míst. Ekonomiku technologie sice nakopnou, ale mnoho lidí se dostane do úzkých, protože o jejich práci nebude zájem. Nemusí to však dopadnout tak špatně, podmínkou ale je, že se naše systémy na změny inteligentně připraví – což vzhledem ke zkušenostem se státním aparátem není zrovna uklidňující.
Předseda ANO Andrej Babiš odmítl odpovídat na dotazy poslanců, jak před očekávaným jmenováním premiérem vyřeší budoucí střet zájmů ohledně svého holdingu Agrofert. Babiš to uvedl na závěr svého projevu při mimořádné schůzi Sněmovny, v němž zhruba půldruhé hodiny líčil své podnikání a politické působení.
Předseda ANO a možný budoucí premiér Andrej Babiš nebyl dosud schopen vysvětlit, jaké kroky podnikne, aby neporušoval zákon a neohrožoval přítok peněz z EU. Ročně může kvůli Babišovu osobnímu prospěchu ohroženo až 60 miliard korun, uvedl předseda ODS a premiér v demisi Petr Fiala. Babiš v úvodu schůze řekl, že on žádný střet zájmů nemá.
Slovenský premiér Robert Fico studenta, jenž proti němu nedávno křídou napsal nápisy na chodník, spojil s opozičním hnutím Progresivní Slovensko (PS). Ministerský předseda před poslanci slovenské sněmovny také tvrdil, že gymnazista za to mohl dostat peníze na marihuanu. Žák Michal, který vystupuje pod přezdívkou Muro, se už dříve vymezil vůči všem politickým stranám.
Jihočeský hejtman Martin Kuba opouští ODS. Odůvodnil to tím, že se se současným vedením strany rozchází v pohledu na politiku. Kuba, jenž zůstává jihočeským hejtmanem, chce nyní založit nové hnutí, řekl. Hnutí vznikne nejprve na jihu Čech, ale Kuba ale nevyloučil možnost, že později přeroste v celostátní politický subjekt. Končící předseda ODS Petr Fiala uvedl, že Kuba nevyužil prostor před lednovým kongresem strany pro vystoupení s alternativním programem.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po zasedání vlády premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
Americký návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení války na Ukrajině, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin před novináři v hlavním městě Kyrgyzstánu Biškeku. Putin podle tiskových agentur také prohlásil, že Rusko je připraveno potvrdit závazek, že nemá v úmyslu napadnout Evropu. Varoval však, že konfiskace ruských aktiv by prudce snížila ruskou důvěru k Evropě.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Italské odbory dnes ráno zahájily rozsáhlou stávku proti vládě premiérky Giorgie Meloniové, informuje agentura DPA. Odbory se rozhodly svolat protest proti rozpočtovému zákonu, velkým investicím do armády a na podporu Palestiny.
Zástupci členských států EU se shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.
