Prezident Petr Pavel odmítl Babišova slova, že si vykládá ústavu po svém a poškozuje Českou republiku. Premiér by podle něj měl tak závažná tvrzení doložit konkrétními důkazy, nebo je vzít zpět. Spor obou ústavních činitelů dál vyhrocuje debata o summitu NATO v Ankaře.
Prezident Petr Pavel v úterý ráno odletí vládním speciálem z pražských Kbel do Ankary na summit NATO. Jeho účast potvrdila Kancelář prezidenta republiky. Cestu hlavy státu umožnilo předběžné opatření Ústavního soudu, který vládě uložil, aby prezidentovi účast na summitu zajistila. Českou delegaci ale i přes spor s Hradem povede premiér Andrej Babiš.
Zatímco investoři počítali ztráty po Trumpově celní ofenzivě, prezidentovy investiční účty přikupovaly akcie Applu, Nvidie, Amazonu či Microsoftu. O den později Trump napsal, že je „skvělý čas nakupovat“, aby vzápětí oznámil částečný ústup od cel. A spustil tím tržní rally, na které vydělal.
Irsko začátkem července převzalo předsednictví Rady Evropské unie. Na pořad se v příštích měsících mají dostat regulace umělé inteligence a technologického sektoru. Objevují se však otázky, zda Irsko nepůjde technologickým firmám příliš na ruku, protože je jeho ekonomika na nich nezdravě závislá.
Francouzská vláda míří k hlasování o nedůvěře kvůli zvládání vlny veder. Levice tvrdí, že kabinet zemi na extrémní horka nepřipravil a oslabil veřejné služby. Zdravotnické úřady přitom během poslední vlny horka zaznamenaly zhruba o tisíc úmrtí více, než bývá obvyklé.
Německo posílá k soudu Ukrajince Serhije K. kvůli explozím na plynovodech Nord Stream. Podle prokuratury měl jako důstojník ukrajinské armády vést skupinu, která sabotáže připravila na příkaz ukrajinských státních orgánů. Kyjev podíl na útoku dlouhodobě odmítá.
Vláda už na začátku roku schválila snížení počtu míst ve státní správě o 322 pozic. Další změny přicházejí od 1. července. Odpovědi ministerstev ukazují, že realita škrtů je rozdílná: někde jde hlavně o neobsazená místa v tabulkách, jinde už o obsazené pozice.
Další ruský úder na ukrajinskou metropoli má mít i politickou dohru v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tvrdí, že pouhé odsouzení nestačí, a chce další sankce.
Umělá inteligence se stává politickou otázkou první kategorie. OpenAI podle Financial Times jedná s Trumpovou administrativou o tom, že by americká vláda získala pětiprocentní podíl ve společnosti, která stojí za jazykovými modely ChatGPT. Šéf firmy Sam Altman podle deníku navrhuje, aby podobný podíl poskytli i další velcí hráči v umělé inteligenci.
Austrálie byla první zemí, která přistoupila k zákazu sociálních sítí pro mladší 16 let. Po pár měsících však opatření moc nefunguje. Není to však argument pro opuštění regulace, ale pro její důslednější vymáhání a tvrdší přístup vůči technologickým firmám, které vynikají tendencemi dělat si, co chtějí.
Plán SPD odebrat Volodymyru Zelenskému Řád bílého lva narazil i u ministra zahraničí Petra Macinky. Šéf diplomacie uvedl, že k takovému kroku neexistuje zákonná cesta, a návrh koaličního partnera označil za politické gesto.
