Podzimní volby do Kongresu mohou napovědět, jak bude vypadat budoucnost Donalda Trumpa. Americký prezident sám působí nervózně. Není divu, protože jeho pozice není i přes silácká vyjádření nijak zvlášť silná. To všechno vyvolává obavy, že si volby bude chtít nějakým způsobem „pojistit“. Nebojí se přitom zpochybnit stovky let staré pořádky, které dosud republikáni bránili.
Západní veřejnost stále častěji věří, že svět směřuje k rozsáhlému válečnému konfliktu. Vyplývá to z výsledků průzkumu serveru Politico, který probíhal na začátku února a zahrnoval více než dva tisíce respondentů v každé z pěti zemí – USA, Kanadě, Velké Británii, Francii a Německu. Ve všech státech se naprostá většina dotázaných shoduje, že svět je dnes nebezpečnější než dříve.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zrušila vědecké stanovisko z roku 2009, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví. Tím odstranila právní základ federálních klimatických předpisů. Jde o dosud nejrazantnější krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa proti regulacím zaměřeným na boj se změnou klimatu.
Aktuální průzkum agentury CVVM potvrdil, že Češi nejvíc věří prezidentovi. Možná proto, že se mu podařilo proměnit úřad v kombinaci státnictví, životního stylu a pečlivě dávkované odvahy. Ideálně namířené tam, kde nehrozí politický karambol.
Moskva definitivně zablokovala WhatsApp a vyzvala občany, aby přešli na domácí aplikaci MAX. Oficiálním důvodem je porušování ruských zákonů ze strany společnosti Meta, podle kritiků však jde o další krok k upevnění státní kontroly nad digitální komunikací v zemi. Blokace se dotýká zhruba 100 milionů uživatelů.
Americký prezident Donald Trump vsadil na uhlí. Ministerstvu energetiky nařídil finančně podpořit provoz šesti uhelných elektráren a armádě uložil, aby odebírala elektřinu z fosilních zdrojů. Krok zdůvodňuje rostoucí spotřebou energie kvůli umělé inteligenci i „energetickou nouzí“. Kritici varují před dopady na klima i další útlum obnovitelných zdrojů.
Poslanecká sněmovna schválila základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Počítá se schodkem 310 miliard korun, což je více než loni. Zatímco vláda návrh hájí jako realistický, opozice i rozpočtová rada mluví o rozporu se zákonem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal nabídku Spojených států na uspořádání dalšího kola jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Rozhovory by se měly uskutečnit příští týden, pravděpodobně v úterý nebo ve středu, uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro Bloomberg. Není však jasné, zda Rusko bude souhlasit s jednáním na území USA.
Návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun je neodpovědný, vláda porušila zákon o rozpočtové odpovědnosti. Před poslanci se na tom dnes shodli předsedové opozičních ODS a STAN Martin Kupka a Vít Rakušan. Rozpočet, který Sněmovna projednává v úvodním kole, podle Kupky krade budoucnost lidem i firmám. Rakušan soudí, že neobsahuje žádnou vizi udržitelnosti a prosperity.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku. Reagoval tak podle agentury AFP na nedávné nasazení malých kontingentů evropských vojsk na tomto arktickém ostrově. Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat. Severoatlantická aliance dnes v arktickém regionu zahájila vojenské cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž).
Nová vláda předkládá Poslanecké sněmovně rozpočet, který je dílem „realistický“, dílem ale také má mimořádný schodek. Ačkoli mají vládní strany mezi poslanci jasnou většinu, a rozpočet tak nejspíš hladce projde, přinejmenším pro členy Motoristů Sobě by to mělo představovat poměrně kardinální problém. Vyrovnají se s tím nějak?
