Donald Trump chce výrazně proměnit panorama americké metropole. Jeho administrativa se chystá během dvou týdnů zahájit výkopové práce pro 76 metrů vysoký vítězný oblouk. Projekt přitom ještě nemá konečné povolení a čelí žalobě.
AfD už není jen protestní silou na okraji německé politiky. V Sasku-Anhaltsku míří k drtivému vítězství. Podle posledních průzkumů má podporu kolem 43 procent a za určitých okolností může získat i většinu mandátů. Její lídr Ulrich Siegmund už otevřeně mluví o deportacích, čistkách ve státní správě a zásadní změně školství, píše Bloomberg.
Alternativa pro Německo (AfD) míří v Sasku-Anhaltsku k přesvědčivému volebnímu vítězství. Podle průzkumů může získat přes 40 procent hlasů a výrazně porazit kancléřovu CDU. Friedrich Merz den před hlasováním připustil, že tradiční strany musejí politický boj s AfD vést lépe.
Donald Trump znovu posílá své vyjednavače mezi Moskvu a Kyjev. Steve Witkoff a Jared Kushner už přistáli v ruské metropoli, kde je čeká schůzka s Vladimirem Putinem. Kreml zároveň oznámil, že kvůli jejich následné cestě na Ukrajinu na tři dny zastaví útoky na Kyjev.
Skoro 400 miliard korun v minusu je pro většinu Čechů příliš. Navrhovaný deficit státního rozpočtu podle průzkumu Medianu odmítá 62 procent lidí. Výrazně vstřícnější jsou k němu voliči ANO, zatímco mezi příznivci Spolu, STAN a Pirátů panuje téměř jednomyslný nesouhlas.
Schodek 389 miliard korun začíná být problémem i uvnitř vládní koalice. Motoristé chtějí hledat úspory a zastavovat projekty, na které podle nich stát nemá, SPD zase míří na dávky cizincům a podporu neziskových organizací. Premiér Andrej Babiš ale vzkazuje, že žádný vlastní seznam škrtů nabízet nebude a čeká konkrétní návrhy od partnerů.
Vladimir Putin tvrdí, že stále existuje šance na mírovou dohodu s Ukrajinou a že kontakty mezi oběma zeměmi pokračují. Zároveň ale Kyjev znovu obvinil ze „státního terorismu“ kvůli varování před nebezpečím v ruském vzdušném prostoru a naznačil, že podobné kroky mírová jednání komplikují.
Rusku se na Ukrajině nedaří, a tak obrací pozornost proti evropským zemím, které Kyjev podporují. Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro CNN uvedl, že Moskva sahá k sabotážím, dezinformacím a útokům na měkké cíle. Putin podle něj navíc válkou dosáhl přesně opačného výsledku, než zamýšlel: sjednotil NATO a EU.
Americký prezident Donald Trump navrhl, aby se Hormuzský průliv přejmenoval na Trumpův průliv. Strategickou úžinu, kterou Írán během konfliktu prakticky zablokoval, zároveň opět označil za území kontrolované Spojenými státy. Nejde přitom o první zeměpisný název, který se šéf Bílého domu pokouší změnit.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie podpořili zpřísnění vízových omezení pro ruské turisty a zákaz vstupu do EU pro bývalé ruské vojáky. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové chce Unie také důsledněji bránit obcházení sankcí. Některé státy navíc znovu otevírají debatu o využití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval aerolinky a pojišťovny, že „bezpečné dny na ruském nebi skončily“ a že se nad Ruskem budou objevovat drony ve velkém množství. Moskva jeho slova označila za státní terorismus a tvrdí, že civilní leteckou dopravu vážně narušit nedovolí. Ruská letiště přitom kvůli ukrajinským dronům omezují provoz prakticky denně.
Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes budou ✅✅✅ vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Pokud získá většinu mandátů, stane se její lídr Ulrich Siegmund prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.
Číst více
