Evropa chce snížit závislost na Číně v dodávkách kritických surovin, ve Finsku ale narazila na vlastní ekologická pravidla. Strategický projekt Sakatti by mohl výrazně zvýšit těžbu mědi a niklu, jenže část ložiska leží pod vzácnými mokřady chráněnými evropskou legislativou. Případ tak prověří, jak vážně EU myslí zároveň Green Deal, ochranu přírody i surovinovou soběstačnost.
Češi by si přáli méně rozdělenou společnost. Ideálně takovou, v níž ostatní konečně pochopí, kdo má pravdu. S kamarádem, který volí „špatně“, přitom většina vládních i opozičních voličů vycházet dokáže. Možná nám tedy nechybí schopnost spolu žít. Jen máme sklon zaměňovat vlastní volební lístek za osvědčení o charakteru.
Nově postavená pražská koalice si za jednu ze svých priorit bere školství. Zástupci Starostů, ODS a Prahy sobě deklarují, že chtějí pomoci učitelům, chtějí stavět školy. Je to takové lákavé téma. Pravdou je, že gymnázia nemají kapacity, studenti jsou trýzněni Cermatem, všichni na to hledí a mládež nemá kde studovat.
Ukrajinská armáda se znovu potýká s omezením vojenského satelitního systému Starshield, který využívá k obraně proti ruským dronům. Prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že nejde o náhodné výpadky, ale o systematické omezení, které komplikuje zachycování rychlých ruských strojů. Donald Trump mezitím uvedl, že neví, kdo přístup omezil, a odmítl, že by za tím stál on.
Ropa, tankery a banky. Evropská unie se znovu zaměřuje na zdroje peněz, z nichž Rusko financuje svou ekonomiku i válku proti Ukrajině. Nové sankce mají podle Francie zasáhnout dalších 150 subjektů a 50 bank. Brusel zároveň přitvrzuje proti stínové flotile, na jejíž sankční seznam už zařadil více než 690 plavidel.
Británie na brexitu ekonomicky prodělala, návrat do Evropské unie by ale podle bývalého premiéra Davida Camerona byl další chybou. Politik, který před deseti lety vyvolal referendum o odchodu z EU, nyní varuje labouristického premiéra Andyho Burnhama před snahou zvrátit rozhodnutí voličů. Podle Bloombergu přitom brexit připravil britskou ekonomiku až o čtyři procenta HDP.
Američané znovu zkoušejí prolomit pat kolem války na Ukrajině. Trumpovi vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner dorazili do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem. Po schůzce mají zamířit do Dublinu za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Předchozí rozhovory v Abú Zabí sice označili za produktivní, zásadní průlom ale nepřinesly. Největší překážkou zůstávají spory o území.
Šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna přišel o bezpečnostní prověrku a čelí ostré kritice Transparency International. Podle jejího ředitele Davida Kotory ztráta prověrky dále zpochybňuje jeho důvěryhodnost. Mlsna se brání poukazem na miliardové pokuty a tvrdí, že úřad pod jeho vedením nebude v područí vlivových skupin. Zároveň zvažuje, že se o funkci bude ucházet znovu.
Teplé ponožky, voda v lahvích, dřevo i vařiče. Ženy oslovené v ukrajinském Netišynu, se na další válečnou zimu připravují po svém. Ruské útoky na energetiku jim komplikují život, strach ale jejich rozhodnutí nemění. Zůstávají kvůli rodinám, práci i přesvědčení, že právě tady jsou doma. „Stejně je mi ale zima,“ přiznává mladá žena z Kyjeva, která si při výpadcích pomáhá agregátem.
Jednání Ruska, Ukrajiny a Spojených států v Abú Zabí přinesla podle obou válčících stran určitý posun, zásadní spory ale zůstávají. Hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij prohlásil, že se Moskva a Kyjev přiblížily k míru, zároveň však trvá na ruských podmínkách a odmítá výměnu území. Ukrajinská delegace mluví o dobrém impulsu, Američané upozorňují na přetrvávající nedůvěru a spory o území.
Hlavní město má nové vedení. Petr Hlaváček, budoucí primátor za Starosty, se domluvil s Tomášem Portlíkem z ODS, přizvali i Adama Scheinherra z Prahy sobě. Otázkou zůstává, zda více stran znamená silnější, akčnější vedení města.
