Evropská unie chystá další zásah proti přílivu levného čínského zboží. Omezit chce dovoz například chemických výrobků, nábytku nebo strojírenského zboží, a to pomocí dovozních kvót či cel. Brusel se snaží podpořit evropský průmysl a snížit obří obchodní deficit s Čínou, zároveň ale nechce vyprovokovat Peking k odvetě a rozpoutat obchodní válku.
Ukrajina se dočkala amerického souhlasu s prodejem 500 střel do systémů Patriot. Zakázka za odhadovaných 45,8 miliardy korun má posílit její obranu v době sílících ruských útoků na energetiku a civilní infrastrukturu. Spojené státy ale nákup financovat nebudou. Peníze poskytnou spojenci a část půjde z prostředků evropského úvěru pro Kyjev.
Levné zásilky z internetových obchodů se pro Evropskou unii mohou stát vydatným zdrojem příjmů. Podle dokumentu Evropské komise, do kterého nahlédla agentura Reuters, by poplatky mohly unijnímu rozpočtu přinést až šest miliard eur ročně, tedy zhruba 146 miliard korun. K červencovému clu se od listopadu přidává manipulační poplatek. Čínské platformy reagují slevami i rozšiřováním evropských skladů.
České a polské firmy chtějí posunout vzájemné ekonomické vztahy na vyšší úroveň. Téměř dvě desítky velkých společností a investičních skupin včetně PPF, Penty, CSG, Allegra, Eurowagu či Škody Group podepsaly ve Varšavě memorandum o vzniku Polsko-české obchodní rady. Ta má od roku 2027 pomáhat s investicemi, průmyslovou spoluprací i prosazováním společných zájmů v Praze, Varšavě a Bruselu.
Spor o budoucnost České televize a Českého rozhlasu dál houstne. Ministr kultury Oto Klempíř obvinil opozici, že z médií veřejné služby udělala rukojmí politického boje, a odmítl, že by jejich financování ze státního rozpočtu ohrozilo nezávislost. Opozice naopak varuje před větším politickým vlivem a připomíná, že ČT má podle návrhu příští rok dostat o miliardu korun méně a Český rozhlas o 400 milionů. Zaměstnanci obou médií už kvůli změnám ohlásili celodenní stávku.
Praha, Brno, Bratislava a Budapešť by v budoucnu mohla propojit vysokorychlostní železnice. Česko a Maďarsko chtějí pro projekt získat peníze z příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie a jejich ministři dopravy už podepsali memorandum o spolupráci. Premiér Andrej Babiš i jeho maďarský protějšek Péter Magyar připouštějí, že půjde o projekt na více než deset let a o desítky miliard.
Evropská unie před klíčovým summitem s Kanadou couvá od ambiciózního návrhu, který měl vztahy s Ottawou posunout téměř na úroveň členství. Z připravovaného společného prohlášení zmizel termín „přidružené členství“, s nímž v září přišla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Proti formulaci se podle serveru Politico postavila skupina členských zemí včetně Německa, Francie a Itálie. Výsledkem má být opatrnější příslib „stále užšího partnerství“.
Bývalý prezident Václav Klaus využil výročí vzniku Československa k ostré kritice současné české i evropské politiky. Mluvil o „chřadnoucí státnosti“, úpadku demokracie v Evropě a faktické neexistenci skutečných politických stran. Politický vývoj v Česku se podle něj po loňských sněmovních volbách zlepšil, současně ale tvrdí, že poražené strany výsledek voleb nepřijaly a dál vyvolávají střety.
Kauza nákupu vakcín proti covidu-19 se znovu vrací k předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Podle serveru Politico dosud osobně nevypovídala před Úřadem evropského veřejného žalobce, který prověřuje okolnosti její komunikace se šéfem Pfizeru Albertem Bourlou. Odcházející šéfka EPPO Laura Kövesiová zároveň varuje, že někteří vysoce postavení politici odmítají předvolání žalobců a chovají se, jako by stáli nad zákonem.
Americká účast ve válce s Íránem už podle neveřejných údajů vyšla na více než 47 miliard dolarů, tedy přes bilion korun. Jen doplnění spotřebované munice má stát přes 29 miliard dolarů a další miliardy může spolknout oprava amerických základen po íránských útocích. Čísla se dostávají na veřejnost krátce před volbami do Kongresu, v nichž se republikáni Donalda Trumpa potýkají i s politickými dopady nepopulární války.
Izraelské volby míří k patové situaci. Po sečtení 85,6 procenta hlasů vede blok premiéra Benjamina Netanjahua, na většinu v Knesetu ale nedosahuje. Klíčovou roli mohou sehrát strany vedené převážně izraelskými Araby, které míří k rekordním 19 mandátům a už naznačily ochotu podílet se na konci současné vlády.
