Evropské vlády kritizují předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou za to, že podle nich během prvních dnů americko-izraelských úderů proti Íránu překročila své pravomoci a vystupovala jako hlavní představitelka Evropské unie v zahraniční politice. Uvedl to server Politico s odvoláním na diplomaty, unijní úředníky a zákonodárce z několika evropských zemí.
Maďarská vládnoucí strana Fidesz předložila návrh zákona, jenž by daňovému a celnímu úřadu umožnil po dobu vyšetřování zadržet hotovost a zlato, které úřady minulý týden zabavily Ukrajině při bankovním převozu přes Maďarsko. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na web maďarského parlamentu. Kyjev dnes podle agentury AFP obvinil Budapešť z vážného porušení práv sedmi ukrajinských bankovních pracovníků, které maďarské úřady dočasně zadržely.
Vláda schválila návrh, podle kterého budou moci někteří důchodci ukončit penzijní spoření bez sankcí. Změna se týká lidí, kteří si smlouvu o penzijním spoření uzavřeli před rokem 2023. Po jednání kabinetu to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která návrh předložila jako poslaneckou iniciativu.
Ministerstvo financí se má omluvit Deníku Referendum za výroky premiéra Andreje Babiše (ANO), které pronesl na adresu média kvůli článku o tom, že společnost Deza z holdingu Agrofert byla podezřelá ze způsobení otravy řeky Bečvy. Má mu také zaplatit 200 tisíc korun jako náhradu za nemajetkovou újmu. Nepravomocně o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1. Obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Babiš v roce 2020 v postavení předsedy vlády ve Sněmovně pronesl, že je Deník Referendum novinářská žumpa a opakovaně lže.
Prezident Petr Pavel pokládá za nesmyslné tvrzení koaličních politiků, že by byl lídrem nebo prezidentem opozice. V bilančním rozhovoru pro Českou televizi řekl, že ač měl názorově blíž k předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS), v řadě věcí s ním nesouhlasil, podobně jako s kroky nynější vlády. Hodlá s ní ale mít korektní a věcné vztahy, které má i s jejím předsedou Andrejem Babišem (ANO). Rozhovor se odehrál ke třem letům ve funkci hlavy státu.
Moderátor Václav Moravec oznámil, že po 21 letech končí v České televizi. Nemůže dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi dle kodexu ČT.
Spojené státy a Izrael zvažují, že v pozdější fázi války vyšlou speciální síly do Íránu s cílem zmocnit se jeho zásob vysoce obohaceného uranu, píše zpravodajský web Axios s odvoláním na čtyři zdroje s informacemi o jednáních. Zabránit Íránu získat jadernou zbraň je jedním z deklarovaných válečných cílů amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Prezident Petr Pavel se i tři roky od zvolení těší nadpoloviční podpoře občanů. Důvěra v prezidenta ve srovnání s předchozím rokem navíc vzrostla, a to napříč veřejností i demografickými skupinami. V posledním roce však podle dat analytického ústavu STEM narostl dojem, že prezident příliš zasahuje do vnitropolitického dění. O průzkumu informoval server iROZHLAS.cz.
Týden po vypuknutí války na Blízkém východě dnes Izrael a Írán pokračovaly ve vzájemných úderech. Íránský prezident Masúd Pezeškján zároveň oznámil, že prozatímní vládnoucí rada Íránu schválila pozastavení útoků na země v Perském zálivu, pokud z jejich území nepřijde nový útok, a zasaženým zemím se omluvil. Írán přitom ještě v noci na dnešek a časně ráno podnikl údery na státy regionu včetně Bahrajnu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Americký prezident Donald Trump uvedl, že Írán se kvůli svému „špatnému chování“ stane terčem velkých útoků. Izraelské vzdušné údery si vyžádaly desítky mrtvých v Libanonu, kde izraelská armáda armáda informuje o útocích na proíránské hnutí Hizballáh.
Americký prezident Donald Trump oznámil novou vojenskou koalici, jejímž cílem je zlikvidovat drogové kartely na západní polokouli. Podle šéfa Bílého domu se do aliance zapojilo 17 zemí, píše agentura Reuters. Americký prezident zároveň na summitu se zástupci latinskoamerických zemí uvedl, že Spojené státy se po skončení konfliktu s Íránem zaměří na Kubu, a naznačil, že Washington bude chtít s Havanou uzavřít dohodu, poznamenala agentura AP.
V cestovatelském systému Drozd je k dnešku registrováno asi 4300 Čechů v zemích zasažených konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem. Je to zhruba o 600 méně než v pátek. Nejvíc turistů nadále zůstává v Dubaji ve Spojených arabských emirátech. Většina z registrovaných lidí ale podle ministra zahraničí Petr Macinky (Motoristé) neprojevila zájem o návrat. Do válkou zasažené oblasti míří i dnes repatriační lety a stroje komerčních společností. Do Česka by měly dopravit další stovky lidí.
