Západní veřejnost stále častěji věří, že svět směřuje k rozsáhlému válečnému konfliktu. Vyplývá to z výsledků průzkumu serveru Politico, který probíhal na začátku února a zahrnoval více než dva tisíce respondentů v každé z pěti zemí – USA, Kanadě, Velké Británii, Francii a Německu. Ve všech státech se naprostá většina dotázaných shoduje, že svět je dnes nebezpečnější než dříve.
Ruské regiony jsou dlouhodobě ekonomicky velmi rozdílné, ale válka na Ukrajině podle odborníků tyto rozdíly ještě výrazně prohloubila. Zatímco Moskva a oblasti napojené na vojenský průmysl zaznamenávají růst, jiné regiony – zejména exportně orientované či závislé na státním rozpočtu – čelí poklesu životní úrovně.
Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.
Populisté často změní řadu svých extrémních názorů, když se dostanou k moci a zjistí, jak komplexní situace ve skutečnosti je. V panelové diskusi na Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se věnovala nárůstu populismu ve světě, to řekl český prezident Petr Pavel. Populismus sám o sobě podle něj nemusí být špatný, problémem je, když se obrátí proti institucím chránícím demokracii.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa vynaložila více než 40 milionů dolarů na deportaci zhruba 300 migrantů do zemí, s nimiž neměli žádné vazby. Vyplývá to ze zprávy demokratů ze senátního Výboru pro zahraniční vztahy. Podle autorů byly miliony dolarů převedeny zahraničním vládám formou jednorázových plateb, aniž by existoval systém, který by kontroloval, jak byly prostředky využity.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval, aby svět nepodléhal ruské propagandě. Na akci na okraj Mnichovské bezpečnostní konference prohlásil, že Rusko sice chce, aby jej ostatní vnímali jako velkého medvěda, zatím však na Ukrajině postupuje rychlostí zahradního hlemýždě.
Poslanci napříč koalicí i opozicí ve zrychleném řízení schválili hned dvě novely ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), které odkládají vyplácení takzvané superdávky i úpravy životního minima. Důvodem je především náročnost přepočtu dávek a snaha snížit administrativní zátěž úřadů práce. Obě předlohy nyní posoudí Senát.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) vyzval k rezignaci zvláštní zpravodajku OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesku Albaneseovou. Uvedl to na síti X. Za důvod označil výroky, které údajně pronesla na konferenci v Kataru a v nichž měla označit Izrael za společného nepřítele lidstva. Server televize France24 ale uvedl, že z přepisu jejího projevu vyplývá, že takové prohlášení neučinila. K rezignaci vyzvala Albaneseovou také Francie.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zrušila vědecké stanovisko z roku 2009, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví. Tím odstranila právní základ federálních klimatických předpisů. Jde o dosud nejrazantnější krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa proti regulacím zaměřeným na boj se změnou klimatu.
Aktuální průzkum agentury CVVM potvrdil, že Češi nejvíc věří prezidentovi. Možná proto, že se mu podařilo proměnit úřad v kombinaci státnictví, životního stylu a pečlivě dávkované odvahy. Ideálně namířené tam, kde nehrozí politický karambol.
Moskva definitivně zablokovala WhatsApp a vyzvala občany, aby přešli na domácí aplikaci MAX. Oficiálním důvodem je porušování ruských zákonů ze strany společnosti Meta, podle kritiků však jde o další krok k upevnění státní kontroly nad digitální komunikací v zemi. Blokace se dotýká zhruba 100 milionů uživatelů.
