Polsko odebralo Volodymyru Zelenskému nejvyšší státní vyznamenání kvůli sporu o odkaz UPA. Podle serveru Politico tím Varšava a Kyjev riskují další oslabení klíčového spojenectví, z čehož podle ukrajinské diplomacie těží hlavně Moskva.
Ukrajinské drony podle ruských úřadů zaútočily na rafinerii v Ťumeni, více než 2000 kilometrů od ukrajinských hranic. Pokud se útok potvrdí, půjde o další důkaz, že Kyjev dokáže zasáhnout i hluboko v ruském týlu a ohrozit klíčovou energetickou infrastrukturu.
Donald Trump dál vyhrocuje spor s Giorgiou Meloniovou. Tvrdí, že ho italská premiérka na summitu G7 opakovaně prosila o společnou fotografii, ona to označuje za výmysl a vztahy mezi oběma spojenci rychle chladnou.
Írán znovu oznámil uzavření Hormuzského průlivu, jedné z nejdůležitějších tras světového obchodu s ropou a plynem. Teherán krok spojuje s izraelskými údery v Libanonu, USA ale tvrdí, že pro uzavření úžiny zatím nejsou důkazy.
Novela zákona o střetu zájmů se může ještě změnit. Alena Schillerová připustila úpravy sporných lhůt pro vymáhání dotací, opozice ale návrh dál označuje za zákon šitý na míru Andreji Babišovi.
Ministr kultury Oto Klempíř chce v rozpočtu na rok 2027 pro svůj resort až 21 miliard korun. Peníze pro Českou televizi a Český rozhlas se podle něj do této částky započítávat nebudou a mají rozpočet ministerstva navýšit zvlášť. O návrhu dnes jednala tripartita, definitivní podoba rozpočtu se bude řešit s ministerstvem financí.
U politika, který chce vést Prahu, nestačí říct, že se nic nelegálního nestalo. Případ Ondřeje Prokopa ukazuje, že mezi právní obhajobou a politickou důvěryhodností může být velký rozdíl. Neúplné majetkové přiznání, investice do družstevních podílů a vysvětlení postavené na osobním úspěchu otevírají otázku, zda kandidát na primátora dokáže své zájmy vysvětlit včas, úplně a přesvědčivě. Což se příliš nedaří.
Premiér Andrej Babiš v Bruselu uvedl, že prioritou České republiky je získat z příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie co nejvíce peněz. Ocenil, že kyperské předsednictví v novém návrhu navýšilo prostředky pro Česko o 1,5 miliardy eur, stále to ale podle něj nestačí. Klíčová jednání se očekávají na podzim.
Zvýšení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 procenta může přinést vyšší úročení na spořicím účtu, zároveň ale zdraží půjčky. Třeba i ty na bydlení. Jde o úrokový krok České národní banky proti Čechům a vládě, nebo centrální bankéři jen brzdí českou ekonomiku, která je nyní založená na utrácení? „Politici by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Sankce proti Rusku poprvé nedostanou jen půlroční prodloužení. Lídři EU se dohodli na dalších 12 měsících, což umožnila i změna postoje Budapešti po nástupu nového maďarského premiéra Pétera Magyara.
Ukrajina získá další peníze na obranu proti ruské agresi. Spojenci slíbili přes miliardu dolarů na nákup amerických zbraní, více než půl miliardy na českou muniční iniciativu a další miliardu na drony a střely.
