Lukáš Kovanda je český ekonom, pedagog a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Do roku 2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Vyšší rozpočtové schodky v Česku samy o sobě inflaci nezvyšují, protože jejich dopad tlumí Česká národní banka vyššími sazbami. V eurozóně by však tato brzda fungovala slaběji a Česko by mohlo čelit vyšší inflaci i zadlužení, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Svatomartinská husa letos zdraží do deseti procent. Češi tradiční zálibou v husách živí hlavně maďarské chovatele, domácí produkce totiž nestačí.
Chcete levnější hypotéku? Pak možná budete muset držet palce americkým demokratům. Ale jen napůl. Pro české peněženky by totiž mohl být nejvýhodnější scénář, v němž Donald Trump ztratí kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, zatímco Senát zůstane republikánům. Politická brzda na Trumpovo utrácení by mohla srazit výnosy amerických dluhopisů, a tím nepřímo i sazby českých hypoték. Jenže úplná porážka republikánů by podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy mohla přinést opačný efekt.
Český průmysl vstoupil do podzimu ve výrazně lepší kondici, než čekali analytici. Nové zakázky, export i zaměstnanost zrychlují a tuzemský zpracovatelský sektor překonává eurozónu už osmý měsíc v řadě. Silnější aktivita ale zároveň zvyšuje inflační rizika a může oddálit levnější úvěry, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Nabídka za zhruba 730 miliard korun, odpor části italských dědiců a příznivá reakce burzy. Český miliardář Michal Strnad svým zájmem o holding Delfin přidal další impuls k růstu akcií výrobce brýlí Ray-Ban, který právě uzavřel nejlepší měsíc ve své historii. Ve hře jsou přitom nejen světoznámé brýle, ale také podíly v předních italských bankách a pojišťovně Generali.
Dva obchody, jeden majitel a zákazník, který může tahat za kratší konec. Plánované spojení Tesca a Albertu za 41,4 miliardy korun může pořádně zamíchat českým maloobchodem. Nejvíc to mohou pocítit lidé v menších městech, kde oba řetězce patří k hlavním konkurentům. Méně slev, slabší konkurence a dražší nákupy jsou jedním z možných scénářů. Antimonopolní úřad proto může nařídit prodej některých prodejen.
Načasování, které nemohlo přijít vhodněji. Christine Lagardeová opustí čelo Evropské centrální banky o devět měsíců dříve, než měla. Emmanuel Macron tak dostává šanci spolurozhodnout o jejím nástupci ještě před francouzskými prezidentskými volbami. A tím také vyšachovat ze hry Marine Le Penovou, pokud by se jí podařilo získat prezidentský úřad.
Plyn na evropských burzách překonal hranici 100 eur za megawatthodinu a české ekonomice hrozí další nepříjemný řetězec událostí. Dražší energie, vyšší inflace, rostoucí náklady na státní dluh a nakonec i hypotéky s úroky nad šesti procenty. Pro vládu je to hned trojitá rána. A pro Čechy, kteří doufali v levnější bydlení, pořádně studená sprcha.
Evropský plyn vystoupal až na 100 eur za megawatthodinu, nejvýše od prosince 2022, a proti loňskému říjnu je zhruba trojnásobně dražší. Pokud vysoké ceny vydrží, mohou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy citelně zasáhnout české domácnosti, průmysl i inflaci. Ve svém komentáři upozorňuje, že největší riziko hrozí odběratelům bez fixace a energeticky náročným firmám, zatímco domácnost s vyšší spotřebou může v krajním modelovém případě zaplatit ročně o desítky tisíc korun navíc.
Českým domácnostem hrozí další zdražení úvěrů na bydlení. ČNB zvažuje, že už příští týden zvýší základní sazbu ze 3,75 na čtyři procenta, zatímco průměrná nabídková sazba hypoték už v říjnu vystoupala na 5,79 procenta. Nejcitelnější dopad mohou pocítit lidé, kterým končí fixace starších levných hypoték – u běžného úvěru může jejich roční splátka vzrůst zhruba o 70 tisíc korun, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Českému průmyslu hrozí další energetický šok. Důvěra průmyslových podniků se propadla na nejnižší úroveň za půldruhého roku a evropská cena plynu mezitím vystřelila téměř ke 100 eurům za megawatthodinu. Oproti Spojeným státům je takřka třináctinásobná. Kombinace drahých energií a slabé poptávky může podle ekonoma Lukáše Kovandy přinést omezování výroby, investic i propouštění. A v krajním případě také návrat stagflace.
