Lukáš Kovanda je český ekonom, pedagog a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Do roku 2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Americké vládní dluhopisy za sebou mají nejhorší dekádu z hlediska celkového zhodnocení od roku 1803. Právě vysoké výnosy přes pět procent ale dnes vytvářejí výrazně větší „úrokový polštář“ a mohou z amerického dluhu znovu udělat zajímavou investiční příležitost i pro běžné české investory, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
České hypotéky letos zdražují, zatímco v Chorvatsku jejich sazby klesají, přestože tam náklady státu na dlouhodobé půjčování rostou výrazně rychleji než v Česku. Samotný růst výnosů státních dluhopisů tak podle něj nemůže jednoduše vysvětlovat zdražování tuzemských hypoték, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Češi platí za hypotéky stále víc, Polákům přitom úvěry na bydlení zlevňují. A to přesto, že bankám v obou zemích rostou náklady na dlouhodobé financování téměř stejně. Proč to tak je? Odpověď se skrývá v maržích bank, které Poláci stlačují mnohem razantněji.
Co dává bitcoinu hodnotu a kdo ověřuje transakce, když za ním nestojí žádná banka? Sedmý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou a moderátorkou Izabelou Kalinovou rozebírá, na čem bitcoin stojí, jak funguje blockchain, co dělají těžaři a proč síť spotřebovává tolik energie.
Češi si začali zvykat na levnější máslo, mléko i maso. Slaví ale předčasně. Za současným zlevňováním se už hromadí síly, které mohou ceny potravin znovu poslat vzhůru – od dražších energií přes počasí až po geopolitiku. Potravinová drahota už ale znovu číhá.
Akcie dál vzdorují drahé ropě, vysokým výnosům dluhopisů i přísné měnové politice. Jejich hlavní oporou je mimořádně rychlý růst firemních zisků, který zatím přebíjí negativní dopady dražšího financování. Jak dlouho může tato rovnováha vydržet a zda trhy nečeká prudký obrat, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Dluhová katastrofa, nebo přestřelená politická rétorika? Zatímco domácí debata kolem českých veřejných financí houstne, investoři zachovávají podstatně větší klid. Česku za poslední rok zdražilo dlouhodobé financování prakticky téměř stejně jako rozpočtově vzornému Dánsku. Trhy tak scénář českého „dluhového armagedonu“ nepotvrzují. Zatím.
Ropa z Perského zálivu znovu proudí ve větším objemu, úleva u čerpacích stanic ale nemusí přijít stejně rychle. Trh tíží vyčerpané zásoby, nedostatek nafty i obavy z další eskalace války, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla o něco pomaleji, než se dosud zdálo, zásadní problém to ale nepředstavuje. Domácnostem rostou reálné příjmy i spotřeba, stále však odkládají mimořádně velkou část peněz stranou. Pokud by začaly více utrácet, mohly by právě ony dodat ekonomice další výrazný impuls.
Česko se zadlužuje rychleji a míří k vyšším deficitům, přesto to podle ratingové agentury S&P nemusí znamenat zhoršení jeho hodnocení. Rozhodující totiž není jen samotný růst českého dluhu, ale také vývoj v zemích se srovnatelným ratingem, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Pokud se budou ostatní státy zadlužovat stejným nebo ještě rychlejším tempem, může si Česko relativně polepšit – a dočkat se i zvýšení ratingu.
Zavřené velké obchody mohou během Dne české státnosti přijít v čistém vyjádření zhruba o 500 až 900 milionů korun tržeb, středový odhad činí asi 700 milionů. Nejde ale o ztrátu celé ekonomiky – část útrat se přesune na jiné dny, na internet, k menším prodejnám, restauracím nebo čerpacím stanicím.
