Lukáš Kovanda je český ekonom, pedagog a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Do roku 2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Pět korun dolů na stojanu zní jako dobrá zpráva. Jen do chvíle, než se ukáže, kdo rozdíl zaplatí. Polsko už několikrát zlevnilo pohonné hmoty pomocí daní a cenových stropů. Pod tlak tím může dostat i českou vládu a rozpoutat závod, v němž se účet pouze přesune. Motorista u pumpy ušetří, stejný člověk ale může účet zaplatit jako daňový poplatník.
Stačí pár chybějících tankerů a účet platí celá Evropa. Přestože plyn proudící přes Hormuz pokrývá jen asi tři procenta spotřeby EU, jeho výpadek dokázal evropské ceny dramaticky vystřelit. USA stejný šok téměř nepocítily. Důvod ukazuje jednu z největších slabin evropské energetiky.
Evropský plyn zdražil na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku a jeho růst už dopadá i na české úrokové sazby. Státu zdražuje financování dluhu a bankám dlouhodobé peníze pro hypotéky, takže prostor pro jejich další zlevňování prakticky mizí. Pokud tlak vydrží, mohou sazby hypoték na podzim naopak růst, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česko plánuje jeden z nejvyšších rozpočtových schodků v historii. Přesto investoři zatím českému státu účet nevystavili – za jeho dluh nechtějí vyšší rizikovou prémii.
Schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun je vysoký sám o sobě. Ještě problematičtější je ale načasování: vláda ho plánuje v době, kdy česká ekonomika podle její vlastní prognózy poroste o 2,4 procenta. V dobrých časech si stát místo vytváření rezerv dál půjčuje.
Schodek státního rozpočtu může příští rok vypadat příznivěji, než jaká bude skutečná potřeba financování státu. Budou například potřeba další desítky miliard na financování Dukovan. Investoři proto nebudou sledovat jen číslo v titulcích, ale především to, kolik nových peněz si stát skutečně bude muset půjčit skrze dluhopisový trh.
Českému cestovnímu ruchu se rýsuje mimořádně silný podzim. Pobyt v tuzemsku plánuje 71 procent lidí, výrazně více než před rokem, zatímco zájem o zahraniční cesty klesá. Hotelům, penzionům a restauracím navíc nahrává příznivé rozložení státních svátků, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Průměrné spotřební výdaje českých domácností loni dosáhly 216 214 korun na osobu, tedy přibližně 18 tisíc korun měsíčně. Největší část rozpočtu připadla na bydlení, energie a potraviny. U domácností důchodců tyto nezbytné položky ukrojily dokonce 55 procent všech spotřebních výdajů, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Školní svačina vypadá jako drobný každodenní výdaj, za celý rok ale může rodinný rozpočet stát desítky tisíc korun. U dvou dětí lze podle propočtu domácí přípravou a omezením drahých balených potravin ušetřit až kolem 20 tisíc korun, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropa vstupuje do topné sezony s dražším plynem a nejistým výhledem. Zemní plyn je na velkoobchodních trzích zhruba dvakrát dražší než před rokem a rizikem zůstává stav evropských zásobníků i geopolitické napětí. Českým domácnostem se proto může vyplatit cenu plynu na příští jeden až dva roky zafixovat.
Vláda teď chystá jeden z největších zásahů do systému za poslední roky: mladým chce zdvojnásobit státní podporu, jejich peníze více poslat do akcií. Největší boj se ale strhne o poplatky, které chce stát srazit až na půl procenta ročně. Penzijní společnosti varují, že je to příliš málo. Zkušenost Estonska ale ukazuje něco jiného.
