Lukáš Kovanda je český ekonom, pedagog a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Do roku 2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Český mobilní trh dlouhodobě patří k nejdražším v Evropské unii. Teď do něj chce vstoupit Lidl, který by díky své velikosti a cenové politice mohl rozbít systém, na němž velcí operátoři léta vydělávají.
Rafinační marže Orlenu, a zejména MOL, dvou největších provozovatelů čerpacích stanic v Česku, se citelně propadají. V případě MOL dokonce v prvním dubnovém týdnu klesly pod pětiletý průměr. Vyplývá to z nejnovějších údajů švýcarské banky UBS (viz graf – červená křivka).
Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
Vydělávat na růstu akcií umí pochopit každý. Co ale dělat, když trhy padají? Ekonom Lukáš Kovanda v druhém dílu seriálu Kovanda vysvětluje investice ukazuje, jak funguje spekulace na pokles cen akcií, takzvané shortování.
Češi, kteří si zvykli na to, že víkendový výlet do Londýna nebo Říma vyjde levněji než lístek na vlak z Prahy do Ostravy, zažívají střet s realitou. Dovolená „za pár stovek“ je pryč. Geopolitické otřesy na Blízkém východě tvrdě dopadly na jednu z klíčových tepen dnešní mobility – na trh s leteckým palivem.
Ropný trh v posledních dnech vyslal neobvyklý signál. Cena fyzické ropy Dated Brent výrazně překonala termínové kontrakty a ukázala na akutní nedostatek suroviny „tady a teď“. Právě tento skrytý tlak mohl zásadně ovlivnit politická rozhodnutí. Příměří tak může být spíše reakcí na ropnou tíseň než výsledkem diplomatického průlomu.
Burzy Trumpovým hrozbám nevěří a na další vývoj války v Perském zálivu hledí s opatrným optimismem. Akcie i zlato nyní rostou, ropa naopak klesá.
Vládní stropování marží pohonných hmot prý sice zlevní jejich ceny u dálnic, ale zdraží je mimo ně. Opravdu? Na ničem takovém se odborná literatura neshoduje.
Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.
Snížení spotřební daně z nafty v ČR ji může zlevnit o bezmála 3 koruny na litr. Polsko postupuje razantněji, neboť redukuje i DPH. Přeshraniční palivová turistika do Polska tak může pokračovat, což značí daňovou ztrátu pro ČR.
Cena dieselu na evropských burzách vystřelila nad 200 dolarů za barel, což je úroveň, která byla naposledy překonána bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu. Rychlý růst cen zvyšuje riziko dalšího zdražování pohonných hmot i v Česku, kde se nafta už nyní pohybuje blízko rekordních hodnot. Situaci navíc může dál zhoršit prohlubující se ropný šok a pokračující blokáda Hormuzského průlivu.
