Výstavba, development, architektura a urbanismus, interiéry, financování
Co vlastně dělá dobré bydlení? Velikost bytu, jeho dispozice, nebo čtvrť, ve které stojí? Architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69 v rozhovoru pro Newstream přemýšlejí o proměně pražského bydlení, překvapivých kvalitách panelákových bytů i o tom, proč nové čtvrti potřebují víc než jen hezké domy. A také o Praze, v níž by sami chtěli žít.
Ještě nedávno platilo, že čím víc si realitní investor půjčí, tím víc vydělá. Rok 2026 tuhle logiku zlomil. Česká národní banka zpřísnila doporučení pro investiční hypotéky, banky víc řeší kvalitu zástav a ani firemní úvěry už nejsou tak snadné jako dřív. Kdo chce portfolio dál rozšiřovat, potřebuje plán dřív, než mu banka poprvé řekne ne. Proč už nestačí skládat jednu hypotéku za druhou a jak se připravit na firemní financování, vysvětluje ve svém komentáři Dalibor Klíč, CEO společnosti MECH, která pomáhá realitním investorům s výběrem, financováním a správou nemovitostí.
Kdysi se tu prodávalo zboží, za socialismu fungovala prodejna Pramen a později rodinný bufet. Pak historický dům na krumlovském Latráně na dlouhá léta osiřel. Dnes za jeho obnovenou fasádou vznikla rezidence se sedmi apartmány, wellness a soukromou zahradou. Při rekonstrukci stavbaři odkryli část středověkého opevnění a pod domem vyhloubili šest vrtů pro vytápění a chlazení.
Byty místo továrních hal, investoři místo tradičních kupujících. Pražský Smíchov se dál proměňuje a developer JRD přichází s projektem, který míří především na lidi hledající nemovitost k pronájmu. V novém domě Viadukt nedaleko Anděla vznikne 166 bytů, více než polovina z nich budou garsonky. Nejlevnější vyjdou na 6,9 milionu korun.
Na vlastní bydlení už mladým často nestačí ani hypotéka. Do hry proto vstupují rodiče, jejich úspory a někdy i nemovitosti, ve kterých sami žijí. Podle průzkumu Ipsosu pro Broker Consulting předalo 65 procent rodičů, kteří dětem pomohli s bydlením, část majetku původně určeného až k dědictví. Pomoc přitom může znamenat milionové částky i zásah do vlastního finančního zabezpečení. Přesto by devět z deseti rodičů dětem pomohlo znovu.
Tam, kde se hrával hokej, se budou hledat nové možnosti využití průmyslových odpadů. V třinecké CirkAreně se dokončuje hrubá stavba a vzniká ocelová konstrukce vážící téměř 400 tun. Výzkumné centrum přitom svou budoucí náplň ukazuje už během výstavby. Využívá materiály ze zbourané WerkAreny. Naplno se má rozběhnout v roce 2028 a pomoci Moravskoslezskému kraji s proměnou ekonomiky po útlumu těžby uhlí.
Bydlení u pražského metra je stále dražší luxus. V okolí Malostranské už kupující platí přes čtvrt milionu korun za metr čtvereční, zatímco na Hůrce pořídí byt přibližně za polovinu. Ani nejlevnější lokality ale nejsou zrovna dostupné. Za posledních jedenáct let se ceny bytů na okrajích metropole dokonce ztrojnásobily. Ukazuje to nejnovější Metroindex společnosti Flat Zone.
Červená aréna v Jihlavě zastínila pražské i brněnské stavby. Nejvyšší ocenění Grand Prix Architektů 2026 získalo studio Chybik + Kristof. Porotu zaujaly také nové nádraží v pražských Bubnech, školka ve Vokovicích či proměna plzeňské náplavky. Česká architektura ukazuje, že velké věci vznikají i mimo metropole.
Na konci Václavského náměstí, tam, kde se centrum Prahy láme do Vinohrad, vzniká jeden z nejvýraznějších nových městských bloků posledních let. Vinohradská 8 od Penta Real Estate a PSN nabídne téměř dvě stovky bytů, kanceláře, obchody i gastronomii. Zajímavější než samotná čísla je ale něco jiného. Projekt se vrací k architektuře klasického evropského města, kde se bydlí, pracuje, nakupuje i chodí pěšky stejnými ulicemi.
Chebské nádraží, jedna z nejvýraznějších staveb československé poválečné architektury, čeká proměna za 428 milionů korun. Budově Josefa Dandy z roku 1962 se vrátí původní lesk, vzácné skleněné mozaiky i velkorysé interiéry. Projekt zapadá do širší renesance českých nádraží, která se z pouhých dopravních uzlů znovu mění v architektonické dominanty a živá centra měst.
Rodinné domy se letos prodávají výrazně častěji než loni, jejich ceny ale zůstávají překvapivě stabilní. Za prvních sedm měsíců se v Česku prodalo přes 23 tisíc domů, meziročně téměř o 28 procent více a nejvíce za posledních pět let. Průměrná červencová cena přitom dosáhla 5,8 milionu korun, jen asi o procento více než před rokem.
