Nevyhnutelný demografický vývoj spolu s rostoucí atraktivitou a dostupností akcií zvyšují finanční gramotnost Čechů. K zájmu o investice přispívá i fakt, že mnohé indexy jsou na historických maximech. „Výsledky největších amerických firem ve druhém kvartálu letošního roku dosáhly nejlepších hodnot za posledních pět let,“ říká Pavel Peterka, hlavní ekonom investiční společnosti XTB.
Ministr dopravy už nebude navrhovat, aby se slevy pro studenty a důchodce na jízdné ve veřejné dopravě od příštího roku zvedly z 50 na 75 procent. Nejsou na to peníze, přestože s takovým zvýšením počítalo programové prohlášení vlády. Dluhů už je prostě moc.
Vláda teď chystá jeden z největších zásahů do systému za poslední roky: mladým chce zdvojnásobit státní podporu, jejich peníze více poslat do akcií. Největší boj se ale strhne o poplatky, které chce stát srazit až na půl procenta ročně. Penzijní společnosti varují, že je to příliš málo. Zkušenost Estonska ale ukazuje něco jiného.
Státní důchod většině Čechů k udržení dosavadní životní úrovně stačit nebude. Přesto lidé začínají spořit pozdě, odkládají nízké částky a své peníze často nechávají v příliš konzervativních produktech. Dostatečnou rezervu na stáří si proto vytváří jen menšina z nich.
Dnes připadá na sto lidí v produktivním věku (20–64 let) přibližně 32 seniorů starších 65 let, do roku 2050 tento počet vzroste na 50 až 60 seniorů na sto pracujících. Nikoho zodpovědného to nemůže nechat v klidu. Neřešení penzí v této situaci zavání státním bankrotem a každá normální vláda by to řešila.
Senioři nad 80 let mají dostávat k důchodu pravidelně víc peněz. Vláda schválila novelu, podle níž by se penze od příštího roku zvyšovala každých pět let podle věku, u osmdesátníků nově o 500 korun. Od roku 2028 se má vrátit i navyšování důchodu za práci v penzi. Účet pro stát ale může postupně vyrůst na desítky miliard korun ročně.
Vládní strany se dohodly na posunu hranice odchodu do důchodu na 68 let, zvýšení paušální daně pro zaměstnance mimo pracovní poměr a zároveň na daňovém ulehčení nízko a středně příjmových domácností.
Přání je otcem myšlenky. Tak by se dala zhodnotit představa vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové, potažmo vlády, o tom, jak zajistit Čechům lepší penze.
Nižší odvody pro živnostníky, odklad geoportálu i pevná předporodní rodičovská. Prezident Petr Pavel podepsal několik zákonů, největší dopad ale bude mít novela, která OSVČ sníží sociální pojistné.
Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
Evropskou unii čeká drahé desetiletí. Členské země budou v příštích 15 letech čelit vysokým výdajům na obranu, energetiku a důchody. Pokud nezmění hospodářskou politiku, veřejný dluh se podle Mezinárodního měnového fondu může dostat na neudržitelnou úroveň.
