Reklama

Dalibor Martínek: Přestaňme přidávat peníze důchodcům. Každý ať se snaží sám za sebe

Dalibor Martínek: Přestaňme přidávat peníze důchodcům. Každý ať se snaží sám za sebe
iStock
Dalibor Martínek

Dva vysloužilí politici, Mirek Topolánek a Mirek Kalousek, navrhují vládě omezit valorizaci důchodů. Napsali o tom článek. V něm tvrdí, že na neustálé zvyšování penzí za chvíli nebude stát mít peníze. Už teď je schodek důchodového účtu asi padesát miliard korun.

Reklama

Mají pravdu, pánové. Škoda, že když byli u vlády, nevymysleli nějaké chytřejší řešení. Kalousek pekl jakousi reformu za zády veřejnosti s majitelem bezpeční agentury Vítem Bártou, bohužel před deseti lety také členem vlády. Jejich špatně postavená a špatně komunikovaná „reforma“ zákonitě skončila po pár letech na smetišti dějin. Kalousek za ní dodnes brečí.

Nyní mají bývalí vládci potřebu se vyjadřovat k penzím. Nejsou sami. O penzích mluví kde kdo. Bohužel, všechny nápady jsou ze stejného, populistického kadlubu. Ať už jde o bývalé „pravicové“ politiky, odboráře, křesťany či jiné činovníky, všichni se drží statutu quo. Co nejvíce přidávat „chudým“ důchodcům. Ať už jsou chudí, nebo ne. A hlavně nezbořit ten náš úchvatný důchodový systém.

Aktivní důchodci

Dalibor Martínek: Tahle země není pro děti. Je pro důchodce

Přišel mejl ze školy. Děti pojedou na výlet, pošlete 700 korun. 250 za návštěvu jakési atrakce, 450 korun za dopravu. Čtyři sta padesát korun za dopravu? Za to by se dalo jet autobusem do Berlína! Snad nejedou do Berlína… Dále v dopise ze školy stálo, připravte si tisícovku na učebnice pro příští rok za jedno dítě. A za tři týdny je škola v přírodě, čtyři noci za pět tisíc korun.

Přečíst článek

Jelikož nejsem politik, hodím do přešlapování kolem valorizací penzí vidle. Třeba se rozproudí debata. Takže co řeší naše chytré hlavy?

Mirek Topolánek vidí problém v tom, že jeho důchod, je mu už šestašedesát, mu stačí tak na školné pro syna. Asi si myslí, že by za své služby vlasti zasloužil víc. Syn má zřejmě dobrou školu.

Reklama

Marian Jurečka se pochlubil, že začátkem příštího roku bude průměrný důchod devatenáct tisíc korun. Vnímá to jako svůj úspěch. Mimochodem, Jana Maláčová, nedávno ministryně, nebo Andrej Babiš, nekandidát na prezidenta, se také rádi chlubili, jak přidávají důchodcům. Jurečka v nové, úplně jiné vládě, jede v jejich kolejích.

Čím menší penze je, tím méně roste: Kritizují valorizaci důchodci

Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od středy kvůli vysoké inflaci mimořádně zvyšují. Zásluhová část penzí roste všem příjemcům o 8,2 procenta. Průměrný starobní důchod se tak zvedá o 1017 korun.

Přečíst článek

Občanská kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová šéfovala důchodové komisi. Kolikátá už to komise v posledních dvaceti letech byla? Nerudová je pyšná, že spojila všechny partaje a zájmové skupiny. A doufá, že se jejího návrhu ujme současná vláda. Ta má zatím jiné starosti. Nerudová tvrdí, že „selháváme v péči o ty nejslabší, kteří celý život pracovali, a bez naší pomoci se neobejdou“. Tklivé sdělení. Co má také kandidát na prezidenta jiného říkat.

Zastaralý a zvrácený systém

Když jsem před pár lety vedl besedu, zeptal jsem se ekonomického experta a druhého muže odborů Víta Samka, zda mají dostávat státní důchod i milionáři nebo miliardáři, šéfové fabrik, Andrej Babiš. Mají jim penzi ze svých odvodů platit řidiči a kuchaři, kteří sotva vyjdou s platem? Odpověď byla bryskní: Samozřejmě, jinak by se celý systém spoluúčasti zhroutil.

Všechny tyto názory se točí v kruhu. Narativ zní: Celý život jsem pracoval, až budu starý, ať se o mě postará stát. Ať mladí odvádějí desátky, abych neumřel hlady.

Možná bychom si po třiceti letech svobody mohli přiznat, že by to mělo být trochu jinak. A tento bolševický způsob přemýšlení hodit za hlavu. Důchodový systém je z podstaty zastaralý a mimo čas. A nemá smysl ho nějak ofoukávat a kadeřit.

Uplynulo dvaatřicet let od svrhnutí minulého režimu. Za deset let už nebude nikdo, kdo by během své pracovní kariéry neměl možnost se postarat sám o sebe na stáří. Máme kapitalismus. Lidé mohou vydělávat, spořit, investovat. Ale my si pořád držíme starý dobrý průběžný důchodový systém.

Motivace politiků je jasná. Nemít tento systém, který je čím dál nákladnější, přišli bychom o dva a půl milionu voličů. A prohráli bychom volby. Takže valorizujeme. Z peněz, které jsme nevybrali.

Každý se musí postarat sám

Takhle to kopali komunisti, socialisti, takhle to hraje Babiš. Ale bohužel i všechny „pokrokové“ a „pravicové“ strany. S důchodci a jejich nárokovému přemýšlení si to nikdo nechce rozházet. Přidával Babiš, přidává i Fiala. Hlavně aby důchodci nereptali. Zvláště teď, v době energetické krize. Bez ohledu na fakt, že víc než polovina důchodců je dobře majetkově zaopatřená. Jsou to lidé, kteří za svůj život vydělali peníze, pořídili si vlastní dům, možná i dům u moře, nyní si užívají vydělané statky. Tak by to ostatně mělo být. Kdo celý život vydělával, ať na stáří užívá plodů své práce. Ale v Česku si stále držíme zvrácený systém, že důchodci jsou jacísi nesvéprávní podlidé, o které je potřeba pečovat. Totální omyl.

Letos se penze po dvou valorizacích zvýší v průměru o víc než dvacet tisíc korun ročně na osobu. Naproti tomu, rodičům s dětmi, a to jen některým, stát možná přispěje pět tisíc korun. Šílený nepoměr.

Jelikož nejsem politik, dovolím si drze a nekoncepčně vyslovit myšlenku, takovou alternativní důchodovou reformu: Přestaňme přidávat důchodcům. Kdo v Česku finančně nezvládá, nechť mu stát pomůže. Konec valorizací, na které se stát musí zadlužovat. Stanovme jednu penzijní částku stejnou pro všechny, kteří již nemohou pracovat a nemají zdroje. Nevím, patnáct, možná dvacet tisíc korun měsíčně. Ať to rozhodnou „experti“. A držme ji.

Bude to přehledné pro státní výdaje, i pro příjmy důchodců. Vykašleme se na „zásluhovost“. Prostě pro lidi, kteří jsou staří a nemohou pracovat, dejme jednu dávku. Lidé, kteří se správně během života zabezpečili, nechť vypadnou ze sociálního systému.

Penze lidí, kteří jsou již v důchodu, nechť zůstanou, jaké jsou. Těm, kteří by je měli nižší než stanovené minimum, ať je stát dorovná. Každý nový penzista by měl tuto jednu konkrétní dávku. Tečka.

Odvody zaměstnanců zatím nechme, ať se příjmy státu na penze a výdaje vyrovnají. Stát by tímto získal absolutní přehled o výdajích na penze. Přestane narůstat schodek, vyšší ekonomický výkon ekonomiky vyrovná přibývající počet nezaopatřených penzistů. Benefitem je, že lidé, kterým se blíží důchodový věk, by jasně věděli, že víc peněž prostě nedostanou. Že se budou muset o sebe postarat sami.

No není to pěkná penzijní reforma? Je mi jasné, že budu po tomto komentáři nařčen z asociálnosti. Opak je pravdou. Ale možná se nám rozvine nějaká debata. Ze strany politiků ji spíše neočekávám.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka čtěte zde 

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme