Evropa se ocitá na prahu další energetické krize a její dopady se nevyhnou ani Česku. Domácnostem hrozí vyšší účty za elektřinu a plyn, průmyslu další ztráta konkurenceschopnosti a ekonomice nové inflační tlaky, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropská unie rozšiřuje tlak na Moskvu. Na sankční seznam přidala dalších 145 osob a subjektů napojených na financování války, energetiku, ruské banky, stínovou flotilu, dezinformace i kybernetické útoky. Opatření míří také na internetový obchod Wildberries, propagandisty a proruské hackery.
Další rána pro peněženky domácností. Pražská plynárenská od příštího roku zvýší ceny plynu o 8,7 procenta a elektřiny v průměru o 8,6 procenta. Někteří zákazníci si tak měsíčně připlatí desítky až nižší stovky korun. Zdražování se týká odběratelů se standardním ceníkem bez fixace. Ceny postupně zvyšují také další velcí dodavatelé energií.
Rafinérská daň je ve Sněmovně před definitivním schválením ve své původní podobě. I přes kritiku řady ekonomů a Hospodářské komory. Nové zatížení rafinérií novou daní ale způsobí více škod než užitku v podobě příjmů do rozpočtu.
Jihokorejský parlament se zřejmě bude zabývat krachem jednání mezi státní společností Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) a konsorciem korejských firem Daewoo Engineering & Construction a Doosan Enerbility o smlouvě na stavební práce při výstavbě dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Informoval o tom jihokorejský tisk. Smlouvu na stavbu nových bloků v Dukovanech to ale neohrozí.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Český miliardář Daniel Křetínský nepostoupil o druhého kola soutěže o německý energetický gigant Uniper, jehož hodnota se odhaduje až na 19 miliard eur. Ve hře naopak zůstávají britská Centrica, norský Equinor a konsorcium investičních společností Brookfield a Canada Pension Plan Investment Board. Berlín si chce ve firmě, kterou před čtyřmi lety zachraňoval před krachem, ponechat menšinový podíl.
Energetický trh možná stojí před obratem. Po období zlevňování přichází innogy s oznámením, že od ledna zvýší ceny elektřiny a plynu zákazníkům bez fixace. Rodina s roční spotřebou 20 megawatthodin plynu zaplatí o 6680 korun více. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je to jasný signál: vyplatí se porovnat současné nabídky a fixovat cenu dřív, než podobný krok oznámí další dodavatelé.
Prodej Tesca Aholdu automaticky neznamená dražší nákupy. O cenách rozhodnou náklady, konkurence, zaměstnanci i zvládnutí samotné integrace, píše ve svém komentáři vyjednavač Radim Pařík.
Ropa, tankery a banky. Evropská unie se znovu zaměřuje na zdroje peněz, z nichž Rusko financuje svou ekonomiku i válku proti Ukrajině. Nové sankce mají podle Francie zasáhnout dalších 150 subjektů a 50 bank. Brusel zároveň přitvrzuje proti stínové flotile, na jejíž sankční seznam už zařadil více než 690 plavidel.
Energetická skupina ČEZ zvyšuje zisky v době, kdy se vláda připravuje na její úplné ovládnutí. Za prvních devět měsíců vydělala 26,6 miliardy korun, meziročně o 24 procent více, a zlepšila výhled na celý rok. Stát, který nyní drží zhruba 70 procent akcií, chce získat nad podnikem plnou kontrolu ještě v tomto volebním období. ČEZ už v létě založil novou dceřinou společnost, do níž plánuje vyčlenit nevýrobní aktivity.
Elektřina, teplo, plyn, uhlí, jádro a obnovitelné, zelené zdroje. Jak a čím nahradit uhlí, ropu a plyn z Ruska? Jsou cíle Evropské unie ke snižování emisí splnitelné? Proč energie rapidně zdražují a kdy se růst cen zastaví? Komu stát pomůže, a komu ne, aby domácnostem nehrozila energetická chudoba? A kdo na vysokých cenách energií vydělává? Jak si dát pozor na energetické „šmejdy“? Kontext, rady, tipy, varování.
Co způsobilo drahé energie?
Hlavním důvodem rekordních nárůstů cen energií v roce 2022 způsobila ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února. V jejím důsledku začalo Rusko často nepředvídatelně snižovat dodávky plynu do Evropy, která na nich byla dosud závislá.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, tak na konci srpna stejně jako cena elektřiny v Česku poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla na konci srpna o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 korun za megawatthodinu. Ceny obou komodit neustále kolísají. Aktuální ceny elektřiny můžete sledovat zde a ceny plynu zde.
Jak to vláda řeší?
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program schválený vládou 14. září je připraveno 30 miliard korun.
Vláda ČR 12. září stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo slibovanou webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie.
Aktuální přehled opatření české vlády a EU najdete zde.
Nejnovější a zřejmě finální návrh deklarace klimatické konference OSN COP31 v turecké Antalyi nezmiňuje 🛢️🛢️🛢️ fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování, píše agentura AP. Nevyzývá ani k postupnému přechodu od uhlí, ropy a zemního plynu, jejichž spalováním se uvolňují skleníkové plyny do atmosféry, k jiným zdrojům energie. Kvůli neshodám na závěrečné deklaraci byla konference prodloužena již o dva dny. Delegáti konferenci postupně opouštějí a organizátoři se obávají, že o návrhu proto nebude možné hlasovat.
Vzácné předměty patřící cestujícím na zaoceánském parníku🛳️🛳️🛳️ Titanic se v sobotu vydražily za rekordní částky. S odvoláním na jihoanglickou aukční síň Henry Aldridge and Son o tom informoval web stanice BBC. Nejdražšími byly kapesní hodinky cestující třetí třídy Mary Manganové, které se prodaly za 250 tisíc liber (přes 7,1 milionu), a diamantový prsten slavné pasažérky Lady Duff-Gordonové vydražený za 140 tisíc liber.
Malou 🥚🥚🥚 elektronickou hračku v podobě zvířátka Tamagoči představil japonský zábavní koncern Bandai 23. listopadu 1996. Tato hračka koncem 90. let minulého století vyvolala mezi dětmi doslova šílenství. V letech 1996 až 1999 se jí prodalo po celém světě na 40 milionů kusů. V roce 2025 celkový počet prodaných kusů Tamagoči překročil 100 milionů.