Příběh firmy Uniper, kterou musel po ruské agresi na Ukrajině převzít německý stát, ilustruje nové trendy v evropské energetice. Role státu posílila, ale nyní už je zase potřeba zapojit dynamický soukromý kapitál. Majoritní podíl v Uniperu je na prodej, zajímá se o něj i Daniel Křetínský. Plyn je stále v centru dění, ale už ne ten ruský, a v byznysově-marketingovém prostředí byl opět „nalakován narůžovo“. Zdůrazňuje se jeho role při flexibilní výrobě elektřiny.
Donald Trump před volbami do Kongresu prezentuje jihokorejské investice do americké energetiky jako velký úspěch své politiky. Soul je ale podstatně opatrnější: u projektů v plynárenství i jádru zvažuje jejich ekonomickou životaschopnost a požaduje přínosy pro vlastní průmysl. Spojené státy přitom korejské know-how potřebují.
Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích, komentuje příčiny nedostatku zemního plynu a jejich možné řešení odborník na energetiku Jan Palaščák.
Maďarský premiér Péter Magyar je pod tlakem Evropské unie i Spojených států, které žádají omezení energetické závislosti země na Rusku. Dědictví z éry Viktora Orbána se ale překonává těžko. Maďarsko řeší důsledky dlouhodobě napjatých vztahů nejen s Ukrajinou, ale také s Chorvatskem, přes které míří alternativní cesta ropy. A část maďarské veřejnosti stále věří zakořeněné představě, že „levné“ ruské suroviny se ekonomicky vyplatí.
Němci řeší, co dál s energetickým gigantem Uniper, který během energetické krize zachraňovali miliardami eur. O převzetí firmy má podle Reuters a Handelsblattu zájem i EPH Daniela Křetínského, jenže proti prodeji strategickému investorovi se stavějí zaměstnanci. Bojí se rozdělení skupiny, propouštění a zavírání provozů a raději by viděli návrat Uniperu na burzu.
Levnější fixace vydržely jen chvíli. E.ON i Pražská plynárenská v posledních dnech zvýšily ceny některých tarifů elektřiny a plynu, místy o stovky korun za megawatthodinu. Firmy reagují na růst velkoobchodních cen po eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Zdražení se ale týká nových zákazníků a nově uzavíraných fixací, lidem se stávajícími smlouvami se ceny nemění.
Česká energetická skupina MND ze skupiny KKCG Karla Komárka chce dál rozšiřovat těžbu na Ukrajině. S tamním státním Naftogazem podepsala memorandum o možné spolupráci na třech ropných a plynových projektech. Jejich počáteční investice by mohla dosáhnout 60 milionů dolarů.
Už když v roce 2023 tehdejší ministr hospodářství a dnešní eurokomisař Josef Síkela (STAN) vymyslel „strategický“ nákup plynovodu Net4Gas od kanadského chemického koncernu Borealis a pojišťovny Allianz, bylo kolem toho hodně pochybností. A hlavně velký spor Síkely s energetickým miliardářem Danielem Křetínským o výhodnosti nákupu pro stát.
Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Energetickému a průmyslovému holdingu Daniela Křetínského v prvním pololetí prudce klesl čistý zisk, provozně se mu ale dařilo. Tržby vzrostly téměř o třetinu a provozní zisk o deset procent. Pokles čistého zisku souvisel především s přeceněním Slovenských elektráren.
Fotovoltaika za loňský blackout nemohla, přesto se stala snadným terčem. Skutečné problémy evropské energetiky leží jinde: extrémní vedra zatěžují sítě, komplikují výrobu elektřiny a její ceny se propadají hluboko pod nulu, aby jindy vystřelily do závratných výšin.
Elektřina, teplo, plyn, uhlí, jádro a obnovitelné, zelené zdroje. Jak a čím nahradit uhlí, ropu a plyn z Ruska? Jsou cíle Evropské unie ke snižování emisí splnitelné? Proč energie rapidně zdražují a kdy se růst cen zastaví? Komu stát pomůže, a komu ne, aby domácnostem nehrozila energetická chudoba? A kdo na vysokých cenách energií vydělává? Jak si dát pozor na energetické „šmejdy“? Kontext, rady, tipy, varování.
Co způsobilo drahé energie?
Hlavním důvodem rekordních nárůstů cen energií v roce 2022 způsobila ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února. V jejím důsledku začalo Rusko často nepředvídatelně snižovat dodávky plynu do Evropy, která na nich byla dosud závislá.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, tak na konci srpna stejně jako cena elektřiny v Česku poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla na konci srpna o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 korun za megawatthodinu. Ceny obou komodit neustále kolísají. Aktuální ceny elektřiny můžete sledovat zde a ceny plynu zde.
Jak to vláda řeší?
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program schválený vládou 14. září je připraveno 30 miliard korun.
Vláda ČR 12. září stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo slibovanou webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie.
Aktuální přehled opatření české vlády a EU najdete zde.
Americký výrobce čipů Intel se dohodl na akvizici izraelské firmy Classiq Technologies, která se zabývá softwarem pro kvantové výpočty, za zhruba 2️⃣,3️⃣ miliardy dolarů (50,2 miliardy korun). S odvoláním na své zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Intel chce akvizicí využít potenciál kvantových počítačů, což je stále se rozvíjející obor, který hledá praktické komerční využití.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v průběhu dnešního hlasování o novém složení izraelského parlamentu popřál na síti X Izraeli 👍 hodně štěstí ve volbách a aby zemi vedl nadále silný lídr. V prohlášení zmínil úzké pouto, které Česko a Izrael spojuje. Premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který při obhajobě mandátu čelí kritice kvůli korupci, sporné reformě justice a především kvůli útoku ze 7. října 2023, kterému jeho vláda nedokázala zabránit, Babiš vzkázal, že si váží jejich dialogu i dlouhodobého přátelství obou zemí.
Americký výrobce letadel Boeing ve třetím čtvrtletí snížil čistou ztrátu na 1️⃣1️⃣6️⃣ milionů dolarů (zhruba 2,53 miliardy korun) z 5,3 miliardy dolarů před rokem. Tržby vzrostly o čtyři procenta na 24,2 miliardy dolarů, oznámila dnes firma ve zprávě o hospodaření.
Ministerstvo kultury odvolá exředitele České televize Petra Dvořáka z čela představenstva Státního fondu audiovize, sdělil ministr 👨 Oto Klempíř (za Motoristy). Důvodem je podle něj rozdílný pohled na hospodaření fondu a nedostatečná součinnost při hledání úspor. Dvořák byl za ministerstvo do funkce zvolen v červnu 2025 za vlády Petra Fialy (ODS).
Spojenými státy zprostředkované lokální příměří u Ruskem okupovaného města Olešky potrvá do 1. listopadu, uvedl hlavní ukrajinský vyjednavač 👨 Davyd Arachamija. Jde podle něj o největší deeskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou od roku 2022.
Evropská komise navrhla posílení 📜 pravomocí pohraniční agentury Frontex. Měla by hrát mimo jiné výraznější roli při návratech migrantů. Oznámili to dnes místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová a eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Stálý sbor Frontexu by se měl postupně rozšířit na 30 tisíc členů.
Německý výrobce luxusních automobilů Mercedes-Benz 👎 zhoršil celoroční výhled kvůli obtížným podmínkám v Číně a rostoucím nákladům. Oznámila to dnes firma. Automobilka nyní předpokládá, že její provozní zisk letos zůstane beze změny, zatímco dříve počítala s jeho výrazným růstem. Akcie podniku na zhoršení výhledu reagovaly poklesem.
Nová daň na zvýšené marže rafinerií, kterou koncem září 👍 schválila vláda, ohrozí podle Svazu průmyslu celý český průmysl. Vládní návrh totiž může podle svazu za mimořádný zisk považovat i pouhý návrat k běžné výrobní výkonnosti. Český model je navíc přísnější než některá podobná opatření v zahraničí. Svaz proto vyzval kabinet k přehodnocení daně.
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes 🤝 jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář.
Česká měna se vůči polskému zlotému obchoduje v posledních dnech na 📈 nejsilnějších úrovních za tři roky. Koruna v pátek posílila až na 5,53 koruny za zlotý, uvedl analytik společnosti CitFin Miroslav Novák. Dnes kolem 10:00 činí kurz 5,56 koruny za zlotý. Zboží v Polsku tak podle analytiků pro Čechy v letošním roce zlevňuje. Například loni v březnu se koruna obchodovala za více než šest korun za zlotý.
