Příběh firmy Uniper, kterou musel po ruské agresi na Ukrajině převzít německý stát, ilustruje nové trendy v evropské energetice. Role státu posílila, ale nyní už je zase potřeba zapojit dynamický soukromý kapitál. Majoritní podíl v Uniperu je na prodej, zajímá se o něj i Daniel Křetínský. Plyn je stále v centru dění, ale už ne ten ruský, a v byznysově-marketingovém prostředí byl opět „nalakován narůžovo“. Zdůrazňuje se jeho role při flexibilní výrobě elektřiny.
Donald Trump před volbami do Kongresu prezentuje jihokorejské investice do americké energetiky jako velký úspěch své politiky. Soul je ale podstatně opatrnější: u projektů v plynárenství i jádru zvažuje jejich ekonomickou životaschopnost a požaduje přínosy pro vlastní průmysl. Spojené státy přitom korejské know-how potřebují.
Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích, komentuje příčiny nedostatku zemního plynu a jejich možné řešení odborník na energetiku Jan Palaščák.
Maďarský premiér Péter Magyar je pod tlakem Evropské unie i Spojených států, které žádají omezení energetické závislosti země na Rusku. Dědictví z éry Viktora Orbána se ale překonává těžko. Maďarsko řeší důsledky dlouhodobě napjatých vztahů nejen s Ukrajinou, ale také s Chorvatskem, přes které míří alternativní cesta ropy. A část maďarské veřejnosti stále věří zakořeněné představě, že „levné“ ruské suroviny se ekonomicky vyplatí.
Němci řeší, co dál s energetickým gigantem Uniper, který během energetické krize zachraňovali miliardami eur. O převzetí firmy má podle Reuters a Handelsblattu zájem i EPH Daniela Křetínského, jenže proti prodeji strategickému investorovi se stavějí zaměstnanci. Bojí se rozdělení skupiny, propouštění a zavírání provozů a raději by viděli návrat Uniperu na burzu.
Levnější fixace vydržely jen chvíli. E.ON i Pražská plynárenská v posledních dnech zvýšily ceny některých tarifů elektřiny a plynu, místy o stovky korun za megawatthodinu. Firmy reagují na růst velkoobchodních cen po eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Zdražení se ale týká nových zákazníků a nově uzavíraných fixací, lidem se stávajícími smlouvami se ceny nemění.
Česká energetická skupina MND ze skupiny KKCG Karla Komárka chce dál rozšiřovat těžbu na Ukrajině. S tamním státním Naftogazem podepsala memorandum o možné spolupráci na třech ropných a plynových projektech. Jejich počáteční investice by mohla dosáhnout 60 milionů dolarů.
Už když v roce 2023 tehdejší ministr hospodářství a dnešní eurokomisař Josef Síkela (STAN) vymyslel „strategický“ nákup plynovodu Net4Gas od kanadského chemického koncernu Borealis a pojišťovny Allianz, bylo kolem toho hodně pochybností. A hlavně velký spor Síkely s energetickým miliardářem Danielem Křetínským o výhodnosti nákupu pro stát.
Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Energetickému a průmyslovému holdingu Daniela Křetínského v prvním pololetí prudce klesl čistý zisk, provozně se mu ale dařilo. Tržby vzrostly téměř o třetinu a provozní zisk o deset procent. Pokles čistého zisku souvisel především s přeceněním Slovenských elektráren.
Fotovoltaika za loňský blackout nemohla, přesto se stala snadným terčem. Skutečné problémy evropské energetiky leží jinde: extrémní vedra zatěžují sítě, komplikují výrobu elektřiny a její ceny se propadají hluboko pod nulu, aby jindy vystřelily do závratných výšin.
Elektřina, teplo, plyn, uhlí, jádro a obnovitelné, zelené zdroje. Jak a čím nahradit uhlí, ropu a plyn z Ruska? Jsou cíle Evropské unie ke snižování emisí splnitelné? Proč energie rapidně zdražují a kdy se růst cen zastaví? Komu stát pomůže, a komu ne, aby domácnostem nehrozila energetická chudoba? A kdo na vysokých cenách energií vydělává? Jak si dát pozor na energetické „šmejdy“? Kontext, rady, tipy, varování.
Co způsobilo drahé energie?
Hlavním důvodem rekordních nárůstů cen energií v roce 2022 způsobila ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února. V jejím důsledku začalo Rusko často nepředvídatelně snižovat dodávky plynu do Evropy, která na nich byla dosud závislá.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, tak na konci srpna stejně jako cena elektřiny v Česku poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla na konci srpna o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 korun za megawatthodinu. Ceny obou komodit neustále kolísají. Aktuální ceny elektřiny můžete sledovat zde a ceny plynu zde.
Jak to vláda řeší?
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program schválený vládou 14. září je připraveno 30 miliard korun.
Vláda ČR 12. září stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo slibovanou webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie.
Aktuální přehled opatření české vlády a EU najdete zde.
Cena zlata 🥇by se do konce roku 2030 měla podle základního scénáře studie In Gold We Trust Report 2026 zvýšit o pětinu na 4822 dolarů za troyskou unci. Na pražské investiční konferenci Vyšehradské fórum to řekl analytik Mark Valek z investiční společnosti Incrementum. V případě výrazně inflačního scénáře by se podle něj mohla vyšplhat až na 8926 dolarů za unci.
Úřady zakázaly demonstrace v Marseille a okolí tuto sobotu, kdy se plánovaly další protesty proti drahému živobytí. Uvedla to agentura AFP. Úřady také vyhlásily na sobotu zákaz nočního vycházení ve druhém nejlidnatějším francouzském městě. V neděli budou demonstrace zakázané ve městě Orléans, kde se bude konat sjezd krajně pravicového Národního sdružení (RN).
Pražská burza dnes oslabila 📉, index PX klesl o 1,48 procenta na 2623,63 bodu. V červených číslech skončily akcie Erste i Komerční banky. Největší ztrátu ve výši osmi procent zaznamenaly cenné papíry plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Stalo se to den po oznámení, že korejský vlastník firmy skrze zrychlený úpis prodal investorům asi 17 procent akcií podniku za téměř 2,2 miliardy korun.
Vysocí ruští političtí a energetičtí činitelé dnes vyzvali Evropskou unii, aby přehodnotila plánovaný zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) 🔥 z Ruska. Poukázali v této souvislosti na nízkou úroveň zásob plynu v EU, informovala agentura Reuters. Zákaz dovozu ruského LNG do EU by měl vstoupit v platnost na začátku ledna.
Ukrajinské úřady dnes nařídily ☝️ povinnou evakuaci rodin s dětmi z Kramatorska a Slovjanska, dvou měst, která Ukrajinci stále ovládají v průmyslovém regionu Donbas na východě země. Tato města představují poslední bašty ukrajinské armády v regionu, který se Kreml snaží celý dobýt, píše agentura AFP.
Euro 📉 oslabuje vůči americkému dolaru. Na finančních trzích panuje nejistota, za kterou stojí mimo jiné vysoké ceny ropy a obavy ohledně vývoje ve Francii. Krátce před 16:30 středoevropského letního času jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,4 procenta a pohybovala se v blízkosti 1,1190 dolaru.
Švédská společnost Spotify, která je provozovatelem přední světové platformy pro streamování hudby, 📈 zvýšila ve třetím čtvrtletí provozní zisk meziročně o 15 procent na 672 milionů eur (přes 16 miliard korun). Počet aktivních uživatelů meziročně vzrostl o 11 procent na 788 milionů. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě.
Evropa musí být připravena na krize dřív, než vypukne další, řekla v Praze na konferenci věnované odolnosti Evropy eurokomisařka pro řešení krizí 👩 Hadja Lahbibová. Kontinent podle ní čelí rostoucím hrozbám téměř na všech frontách. Eurokomisařka tak připravenost na krize považuje za jednu z nejnaléhavějších evropských priorit.
České Radiokomunikace se dohodly na 🤝 spolupráci na rozvoji české AI Gigafactory s francouzskou technologickou společností Bull. Podepsaly memorandum, jehož cílem je propojit infrastrukturní zázemí CRA s hardwarovými a softwarovými technologiemi Bull a podpořit budování kapacit umělé inteligence pro ČR a region střední a východní Evropy.
Americká zbrojovka Lockheed Martin uzavřela s ministerstvem obrany USA rámcovou dohodu, která počítá s výrobou nejméně 8️⃣5️⃣0️⃣ stíhacích letounů F-35 v příštích deseti letech. Oznámil to v prohlášení Pentagon. Dohoda zároveň garantuje, že společnost do podpory programu investuje nejméně sedm miliard dolarů (151 miliard korun).
