Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce vyčlenit klíčové části svého byznysu – prodej a distribuci energií, obchodování i energetické služby. Jde o první krok k plánovanému zestátnění firmy. ČEZ by si v nové společnosti ponechal 51 procent, zbytek by nabídl investorům. O návrhu budou akcionáři rozhodovat na červnové valné hromadě.
Dopady konfliktu na Blízkém východě mohou být mnohem širší, než je cena paliv. Která se na druhé straně propisuje do celé ekonomiky, bez nafty nelze podnikat. Vládní regulaci ceny nafty a benzínu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček chápe, vnímá však rizika státního zásahu. „Zastropování marží (pumpařů – pozn. red.) znamená zastropování mezd, nájemného a dalších položek.“ Přes dopady íránské krize vnímá Zajíček jako klíčové dobudovat českou energetickou strukturu, jádro a plyn.
Investiční skupina Wood & Company rozšiřuje své aktivity v energetice. Ve Finsku koupila dvě připravovaná bateriová úložiště o celkové kapacitě 150 megawatthodin (MWh). Prodávajícím byla další česká skupina BHM Group, cenu transakce firmy nezveřejnily.
První konkrétní kroky k plánovanému zestátnění energetické společnosti ČEZ chce vláda udělat už na červnové valné hromadě firmy, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Detaily zatím nepředstavil, potvrdil ale, že kabinet dál počítá s plným převzetím společnosti státem. Podle něj je to nutné pro lepší kontrolu cen energií i další rozvoj energetiky. Proces by měl být dokončen do konce volebního období v roce 2029.
Ekologická organizace Greenpeace varovala před možným nekontrolovaným zhroucením vnitřního radiačního pláště v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině, které by mohlo zvýšit riziko úniku radioaktivity do životního prostředí. Informovala o tom agentura AFP.
Ratingová agentura Moody’s zlepšila rating energetické společnosti ČEZ. Rating bonity dluhu společnosti zvýšila ze známky Baa1 na A3. Agentura rating zlepšuje, neboť pozitivně reviduje své hodnocení pravděpodobnosti možné mimořádné vládní podpory, jíž by se energetické společnosti mohlo potenciálně dostat. Jinými slovy, příznivě hodnotí fakt, že se podle ní upevňuje vztah mezi ČEZ a českým státem. ČEZ tak nyní nově dosahuje jen o tři stupně nižšího ratingu než Česko jako celek, které má u Moody’s známku Aa3.
Ukrajina výrazně pokročila v opravách strategického ropovodu Družba, který zásobuje část Evropy ruskou ropou. Prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil dokončení prací ještě letos na jaře. Opravy ale provází ostrý politický spor se Slovenskem a Maďarskem, které kvůli výpadku dodávek tlačí na Kyjev i Evropskou unii.
Větrná energie měla být symbolem čisté budoucnosti. Místo toho začíná připomínat dokonale zabalený problém. Elektřinu máme „zelenou“, ale odpad futuristický, drahý a nechtěný. A jako obvykle, řešení přijde. Někdy. Možná.
Zakladatel energetické skupiny Amper Jan Palaščák má originální metodiku ekonomické predicke: stav elektroměrů ukazuje budoucí vývoj HDP. A vypadá to, že ekonomika ztrácí dech. A to ještě nezohledňujeme dopady aktuální energetické krize v důsledku íránské války, které mohou přinést další zpomalení ekonomiky,“ odhaduje Jan Palaščák.
Pět ministrů financí zemí Evropské unie vyzvalo k zavedení daně z mimořádných zisků energetických společností. Reagují tak na prudký růst cen paliv způsobený válkou s Íránem. Vyplývá to z dopisu adresovaného Evropské komisi, který získala agentura Reuters.
Elektřina, teplo, plyn, uhlí, jádro a obnovitelné, zelené zdroje. Jak a čím nahradit uhlí, ropu a plyn z Ruska? Jsou cíle Evropské unie ke snižování emisí splnitelné? Proč energie rapidně zdražují a kdy se růst cen zastaví? Komu stát pomůže, a komu ne, aby domácnostem nehrozila energetická chudoba? A kdo na vysokých cenách energií vydělává? Jak si dát pozor na energetické „šmejdy“? Kontext, rady, tipy, varování.
Co způsobilo drahé energie?
Hlavním důvodem rekordních nárůstů cen energií v roce 2022 způsobila ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února. V jejím důsledku začalo Rusko často nepředvídatelně snižovat dodávky plynu do Evropy, která na nich byla dosud závislá.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, tak na konci srpna stejně jako cena elektřiny v Česku poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla na konci srpna o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 korun za megawatthodinu. Ceny obou komodit neustále kolísají. Aktuální ceny elektřiny můžete sledovat zde a ceny plynu zde.
Jak to vláda řeší?
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program schválený vládou 14. září je připraveno 30 miliard korun.
Vláda ČR 12. září stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo slibovanou webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie.
Aktuální přehled opatření české vlády a EU najdete zde.
Evropské firmy i veřejné instituce jsou ve velké míře závislé na digitálních službách ze Spojených států. Platí to například pro dodavatele cloudových služeb, kdy americké firmy ovládají až 7️⃣0️⃣ procent evropského trhu nebo pro platební systémy, které zajišťují přes 60 procent plateb v eurozóně. Trh s umělou inteligencí pak americké technologické firmy zcela ovládly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ocenil schválení půjčky 9️⃣0️⃣ miliard eur (2,2 bilionu korun) od Evropské unie jako důležitý krok pro obranu Ukrajiny i pro vztahy s EU. Kyjev podle něj pracuje na tom, aby Ukrajina získala první část půjčky už v květnu či červnu.
Rafinerie v Tuapse na jihu Ruska, kterou zasáhly ukrajinské drony, 🔥 hoří už čtyři dny. Požár způsobil silné znečištění ovzduší, z nebe padá černý déšť a vynutil si omezení pro obyvatelstvo, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Tvůrce bojové látky novičok na facebooku varoval před masovou otravou obyvatelstva kouřem z hořící ropy a ropných látek.
Státní veterinární správa zakazuje v ČR prodávat 4️⃣4️⃣ mléčných výživ pro kojence od 12 různých výrobců z EU kvůli obsahu nebezpečného toxinu cereulidu. Obchodníci a provozovatelé, kteří mají některou z výživ na skladě, je musí neškodně odstranit nebo vrátit výrobci.
Členské státy EU dnes finálně ✅ schválily dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom kyperské předsednictví EU. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.
Prezident Petr Pavel se s premiérem 👴 Andrejem Babišem (ANO) sejde 8. května ráno. Termín schůzky, na které mají hovořit o účasti na summitu NATO, sdělil dnes Babiš během tiskové konference před odletem na neformální jednání premiérů Evropské unie. Ke sporu o to, kdo bude Česko v létě reprezentovat na aliančním summitu, se Babiš blíže nevyjádřil.
Vedení energetické skupiny ČEZ ☝️ navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jde o první krok k připravovanému zestátnění firmy. Společnost by si v nové dceřiné firmě ponechala 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům. O návrhu bude rozhodovat červnová valná hromada podniku.
Americký výrobce elektromobilů Tesla vytvoří ve svém německém závodě do konce června 1000 nových pracovních míst. Firma chce od třetího čtvrtletí 📈 zvýšit týdenní výrobu asi o 20 procent, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí společnosti. Tesla má nyní ve svém závodě v obci Grünheide u Berlína zhruba 11 500 zaměstnanců.
Americká softwarová společnost Microsoft investuje do konce roku 2029 v Austrálii 2️⃣5️⃣ miliard australských dolarů (372 miliard korun). Cílem je posílit výpočetní kapacity a podpořit rozvoj umělé inteligence. Firma uvedla, že sází na rostoucí poptávku po těchto technologiích v zemi a že pro Microsoft je to největší investice, jakou kdy v Austrálii učinil.
Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic potřebují na pokračování staveb a nové investice shodně zhruba o deset miliard 📈 více, než mají letos. Potřeby rozpočtu SŽ na příští rok jsou zhruba 80 miliard korun, ŘSD zhruba 90 miliard. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po dnešním jednání na SŽ s šéfem organizace Tomášem Tóthem a ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD).