Regulace, která klade náročné požadavky, ještě nemusí být byrokratická, říká v rozhovoru předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Uznává, že jaderní regulátoři mají hledat cestu k vyšší efektivitě i zjednodušením. Musí být ale hodnoceni podle toho, jak zajišťují bezpečnost, nikoliv jestli přispívají k rozvoji jaderné energetiky. Spojené státy se v tomto ohledu nevydaly ideálním směrem.
Pád jedné z nejstarších větrných elektráren v Česku je vážným varováním a musí být důkladně vyšetřen. Nemůže se však stát zamítavou odpovědí na otázku, čím země nahradí končící uhlí. Energetiku totiž nelze postavit pouze na zdrojích, které nikdo neuvidí, neuslyší a nebude je mít za oknem.
Stát bude i v příštím roce hradit veškeré poplatky za podporované zdroje energie, které dříve zčásti platili odběratelé v cenách elektřiny. Letos na ně rozpočet vydá zhruba 41 miliard korun. Ministr průmyslu Karel Havlíček očekává, že se výdaj státu vrátí prostřednictvím hospodářského růstu, vyššího výběru daní a odvodů.
Po třiceti letech se česká energetika možná vrátí tam, odkud vyšla – pod úplnou kontrolu státu. Minoritní akcionáři ČEZ přitom mohou na zestátnění velmi dobře vydělat. Méně jasné už je, co jejich odchod udělá s transparentností firmy a zda miliardy určené na jejich vyplacení nemají lepší využití.
Před třemi lety převzal vedení investiční skupiny DRFG s jasným cílem – proměnit ji z domácího investora v evropskou skupinu. Dnes působí na osmi evropských trzích, vedle realit a telekomunikací buduje nový energetický pilíř a stále více sází na kritickou infrastrukturu. Skupina navíc roste ve všech ukazatelích, vyplývá z bilanční zprávy za loňský rok. „Nestačí mít dlouhodobou strategii. Musíte být zároveň disciplinovaní i velmi flexibilní. To se stalo naprostou nutností,“ popisuje zkušenosti z budování nadnárodní investiční sítě generální ředitel DRFG Roman Řezníček.
Dunaj vysychá a Maďarsko improvizuje. Aby udrželo v provozu jadernou elektrárnu Paks, nechává do řeky ponořit dva 80metrové nákladní čluny a staví podvodní hráz. O dalším provozu teď rozhodují doslova centimetry vody. Pokud hladina dál klesne, hrozí úplné odstavení elektrárny, které by zemi přišlo nejméně na 3,3 miliardy korun měsíčně.
Německo má novou největší větrnou elektrárnu na moři. Energetická společnost EnBW dokončila v Severním moři projekt He Dreiht za 2,4 miliardy eur, který tvoří 64 turbín s výkonem 960 megawattů. Elektřinu má dodávat asi 1,1 milionu domácností, zároveň ale ukazuje, jak rychle offshore větrná energetika zdražuje.
Lithium není jedinou cestou k ukládání energie. Americký start-up Form Energy sází na železo, vodu, vzduch a obyčejnou rez. Jeho baterie mají dodávat energii až 100 hodin. Investorům se nápad líbí: firma od nich nově nabrala dalších 750 milionů dolarů. Celkem už získala přes dvě miliardy.
ČEZ v pololetí zvýšil čistý zisk na 18,1 miliardy korun, hlavně díky konci windfall tax. Provozní zisk i výnosy ale meziročně klesly kvůli nižším realizačním cenám elektřiny. Energetická skupina přesto zvedla výhled na celý rok a čeká očištěný čistý zisk až 35 miliard korun.
Česko se chystá stáhnout ČEZ z burzy právě ve chvíli, kdy se jádro ve světě mění v investiční hit. Na burzu míří Westinghouse, američtí provozovatelé reaktorů lákají investory na atomová aktiva a soukromé peníze hledají i Francie nebo Čína. Jaderný boom tak nastoluje otázku, zda se Česko s plánovaným zestátněním ČEZ nevydává přesně opačným směrem než zbytek světa.
Evropu čeká pátá výrazná vlna veder od začátku roku. Ve Francii se teploty přiblíží 40 stupňům, mimořádné horko zasáhne také Německo, Británii a jih kontinentu. Sucho dál snižuje hladiny Rýna, Dunaje a Pádu, komplikuje lodní dopravu a zdražuje elektřinu. V Česku se sice po horkém pondělí přechodně ochladí, vody je však v krajině kriticky málo. Hydrologické sucho už zasáhlo přibližně polovinu sledovaných toků.
Elektřina, teplo, plyn, uhlí, jádro a obnovitelné, zelené zdroje. Jak a čím nahradit uhlí, ropu a plyn z Ruska? Jsou cíle Evropské unie ke snižování emisí splnitelné? Proč energie rapidně zdražují a kdy se růst cen zastaví? Komu stát pomůže, a komu ne, aby domácnostem nehrozila energetická chudoba? A kdo na vysokých cenách energií vydělává? Jak si dát pozor na energetické „šmejdy“? Kontext, rady, tipy, varování.
Co způsobilo drahé energie?
Hlavním důvodem rekordních nárůstů cen energií v roce 2022 způsobila ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února. V jejím důsledku začalo Rusko často nepředvídatelně snižovat dodávky plynu do Evropy, která na nich byla dosud závislá.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, tak na konci srpna stejně jako cena elektřiny v Česku poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla na konci srpna o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 korun za megawatthodinu. Ceny obou komodit neustále kolísají. Aktuální ceny elektřiny můžete sledovat zde a ceny plynu zde.
Jak to vláda řeší?
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program schválený vládou 14. září je připraveno 30 miliard korun.
Vláda ČR 12. září stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo slibovanou webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie.
Aktuální přehled opatření české vlády a EU najdete zde.
Evropská komise se rozhodla zařadit platformy ChatGPT, Reddit a Roblox mezi velké internetové platformy, které podléhají ☝️ přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Komise o tom dnes informovala ve svém prohlášení.
Představitelé opozičních stran označují vládou plánovaný schodek 389 miliard korun na příští rok za 👎 nezodpovědný či za politický zločin. V současné době hospodářského růstu podle nich nedává smysl a povede k nárůstu úroků ze státního dluhu a poklesu životní úrovně občanů. Zástupci opozice to uvedli ve vyjádření pro ČTK a na síti X.
Rozpočet na příští rok by měl mít schodek 3️⃣8️⃣9️⃣ miliard korun. Po jednání vlády to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která návrh rozpočtu vládě předložila. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka po roce 2021, kdy hospodaření státu v době pandemie covidu-19 skončilo schodkem 419,7 miliardy korun.
Českému výrobci bezpilotních letounů Primoco UAV letos v prvním pololetí meziročně klesl zisk po zdanění o více než polovinu na 29,8 milionu korun, loni ve stejném období činil 67,1 milionu. Na začátku ledna příštího roku se chystá postavit nový výrobní závod, do kterého chce investovat zhruba 600 milionů korun, a po více než dvou letech dokončuje nový motor pro svůj bezpilotní letoun One 150.
Praha požádala o stavební povolení pro Vltavskou filharmonii, uvedla mluvčí projektu Eliška Marková. Žádost zahrnuje jak samotnou filharmonii, jejíž výstavba má podle posledních odhadů stát včetně vybavení asi 1️⃣2️⃣,3️⃣3️⃣ miliardy korun bez DPH, tak stavební úpravy okolí za dalších zhruba pět miliard korun bez daně.
Číst více
Přímé zahraniční investice v Německu se v loňském roce 📈 zvýšily o 50 procent. Velkou měrou k tomu přispěl zvýšený příliv investic z Británie, který převážil nad výrazným poklesem investic ze Spojených států. S odkazem na výpočty Institutu německého hospodářství to uvedla agentura Reuters.
Americký prezident 👴 Donald Trump dnes na sociální síti Truth Social zveřejnil video vygenerované umělou inteligencí (AI), které podle něj zobrazuje zničení íránského ostrova Charg. Národní íránská ropná společnost (NIOC) podle íránských médií popřela, že by se ostrov stal terčem útoku, a uvedla, že provoz tamních ropných zařízení nebyl narušen.
Firmě EG.D ze skupiny E.ON ČR ⚡ loni stoupl zisk po zdanění 💰 na 1,709 miliardy korun. V roce 2024 dosáhla společnost zisku 770 milionů korun. Čistý obrat se zvýšil o 428 milionů korun na 26,503 miliardy korun. Distribuce elektřiny dosáhla 12,7 terrawatthodin a meziročně se zvedla o 1,6 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.
Ceny ropy 🛢 se dnes kvůli obnoveným vojenským úderům mezi Spojenými státy a Íránem zvyšují. Severomořská ropa Brent krátce přidává 2,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje téměř 2,8 procenta na 85,70 dolaru za barel.
Vláda by se na dnešním jednání měla zabývat podobou návrhu státního rozpočtu 💰 na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má členy kabinetu seznámit s úpravami, které ministerstvo provedlo od jejích posledních jednání s jednotlivými ministry. Následně ministerstvo financí návrh formálně předloží a zveřejní také plánovaný schodek.
