Příběh firmy Uniper, kterou musel po ruské agresi na Ukrajině převzít německý stát, ilustruje nové trendy v evropské energetice. Role státu posílila, ale nyní už je zase potřeba zapojit dynamický soukromý kapitál. Majoritní podíl v Uniperu je na prodej, zajímá se o něj i Daniel Křetínský. Plyn je stále v centru dění, ale už ne ten ruský, a v byznysově-marketingovém prostředí byl opět „nalakován narůžovo“. Zdůrazňuje se jeho role při flexibilní výrobě elektřiny.
Donald Trump před volbami do Kongresu prezentuje jihokorejské investice do americké energetiky jako velký úspěch své politiky. Soul je ale podstatně opatrnější: u projektů v plynárenství i jádru zvažuje jejich ekonomickou životaschopnost a požaduje přínosy pro vlastní průmysl. Spojené státy přitom korejské know-how potřebují.
Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích, komentuje příčiny nedostatku zemního plynu a jejich možné řešení odborník na energetiku Jan Palaščák.
Maďarský premiér Péter Magyar je pod tlakem Evropské unie i Spojených států, které žádají omezení energetické závislosti země na Rusku. Dědictví z éry Viktora Orbána se ale překonává těžko. Maďarsko řeší důsledky dlouhodobě napjatých vztahů nejen s Ukrajinou, ale také s Chorvatskem, přes které míří alternativní cesta ropy. A část maďarské veřejnosti stále věří zakořeněné představě, že „levné“ ruské suroviny se ekonomicky vyplatí.
Němci řeší, co dál s energetickým gigantem Uniper, který během energetické krize zachraňovali miliardami eur. O převzetí firmy má podle Reuters a Handelsblattu zájem i EPH Daniela Křetínského, jenže proti prodeji strategickému investorovi se stavějí zaměstnanci. Bojí se rozdělení skupiny, propouštění a zavírání provozů a raději by viděli návrat Uniperu na burzu.
Levnější fixace vydržely jen chvíli. E.ON i Pražská plynárenská v posledních dnech zvýšily ceny některých tarifů elektřiny a plynu, místy o stovky korun za megawatthodinu. Firmy reagují na růst velkoobchodních cen po eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Zdražení se ale týká nových zákazníků a nově uzavíraných fixací, lidem se stávajícími smlouvami se ceny nemění.
Česká energetická skupina MND ze skupiny KKCG Karla Komárka chce dál rozšiřovat těžbu na Ukrajině. S tamním státním Naftogazem podepsala memorandum o možné spolupráci na třech ropných a plynových projektech. Jejich počáteční investice by mohla dosáhnout 60 milionů dolarů.
Už když v roce 2023 tehdejší ministr hospodářství a dnešní eurokomisař Josef Síkela (STAN) vymyslel „strategický“ nákup plynovodu Net4Gas od kanadského chemického koncernu Borealis a pojišťovny Allianz, bylo kolem toho hodně pochybností. A hlavně velký spor Síkely s energetickým miliardářem Danielem Křetínským o výhodnosti nákupu pro stát.
Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Energetickému a průmyslovému holdingu Daniela Křetínského v prvním pololetí prudce klesl čistý zisk, provozně se mu ale dařilo. Tržby vzrostly téměř o třetinu a provozní zisk o deset procent. Pokles čistého zisku souvisel především s přeceněním Slovenských elektráren.
Fotovoltaika za loňský blackout nemohla, přesto se stala snadným terčem. Skutečné problémy evropské energetiky leží jinde: extrémní vedra zatěžují sítě, komplikují výrobu elektřiny a její ceny se propadají hluboko pod nulu, aby jindy vystřelily do závratných výšin.
Elektřina, teplo, plyn, uhlí, jádro a obnovitelné, zelené zdroje. Jak a čím nahradit uhlí, ropu a plyn z Ruska? Jsou cíle Evropské unie ke snižování emisí splnitelné? Proč energie rapidně zdražují a kdy se růst cen zastaví? Komu stát pomůže, a komu ne, aby domácnostem nehrozila energetická chudoba? A kdo na vysokých cenách energií vydělává? Jak si dát pozor na energetické „šmejdy“? Kontext, rady, tipy, varování.
Co způsobilo drahé energie?
Hlavním důvodem rekordních nárůstů cen energií v roce 2022 způsobila ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února. V jejím důsledku začalo Rusko často nepředvídatelně snižovat dodávky plynu do Evropy, která na nich byla dosud závislá.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, tak na konci srpna stejně jako cena elektřiny v Česku poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla na konci srpna o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 korun za megawatthodinu. Ceny obou komodit neustále kolísají. Aktuální ceny elektřiny můžete sledovat zde a ceny plynu zde.
Jak to vláda řeší?
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program schválený vládou 14. září je připraveno 30 miliard korun.
Vláda ČR 12. září stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo slibovanou webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie.
Aktuální přehled opatření české vlády a EU najdete zde.
Americká společnost Anthropic podala žádost o vstup na 🏛 burzu. Firma je jedním z předních hráčů v oblasti umělé inteligence a podle agentury AP může jít o největší primární veřejnou nabídku akcií (IPO) v historii. Anthropic se zároveň přiblížil k tomu, aby se stal první firmou zaměřenou především na vývoj nejpokročilejších modelů AI, jejíž akcie se začnou veřejně obchodovat, uvedla agentura Bloomberg.
Brazilské trhy reagují na znovuzvolení levicového prezidenta Luize Inácia Luly da Silva masivním 📉 výprodejem. Tamní měna real krátce po zahájení obchodování ztrácela k dolaru více než 12 procent a pohybovala se kolem 5,60 BRL za USD. Takzvané futures na akcie vykazovaly pokles téměř o 15 procent, zatímco burzovně obchodované fondy (ETF) zaměřené na Brazílii na burze v New Yorku ještě před začátkem oficiálního obchodování ztrácely přes 20 procent, uvedla agentura Reuters.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podporuje jako kandidáta na post příštího generálního tajemníka OSN bývalého maďarského premiéra 👴 Viktora Orbána. Napsal to v neděli list The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje ze tří zemí. Washington podle nich Orbána ke kandidatuře vybídl a sám za ním s tímto nápadem přišel.
Vláda ✅ schválila koncesionářskou smlouvu na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem v Pardubickém kraji a Mohelnicí v Olomouckém kraji. Více než 35 kilometrů dálnice tak formou PPP projektu postaví a poté bude udržovat za 71,32 miliardy korun konsorcium ViaAlliance35, které uspělo v tendru. Informovalo o tom dnes ministerstvo dopravy.
Vláda dnes rozhodla o prodloužení regulace cen pohonných hmot do 30. listopadu. Na sociální síti X to uvedla ministryně financí 👩 Alena Schillerová (ANO). Opatření proti vysokým cenám paliv platí od 1. října a původně měla platit do konce tohoto měsíce. Zahrnují každodenní stanovování maximálních cen na naftu a benzin, zastropování marže obchodníků a sníženou spotřební daň na naftu.
Internetová finanční společnost Revolut začala v Británii nabízet nezajištěné osobní úvěry a v brzké době plánuje rovněž vydávat 💳 kreditní karty. Agentuře Reuters to řekla šéfka britských aktivit podniku Francesca Carlesiová. Revolut, který je nejhodnotnějším start-upem v Evropě, tak vstupuje na lukrativní trh se spotřebitelskými úvěry, jemuž dominují největší britské banky.
Den po historických volbách se v Srbsku rýsuje změna. V celonárodním úsilí Srbové uštědřili volební porážku svému dlouholetému vládci 👨 Aleksandaru Vučičovi. Studentská kandidátka získala podle dílčích výsledků v parlamentních volbách přes 52 procent hlasů, čímž dosáhla absolutní většiny v zákonodárném sboru.
Za prvních sedm měsíců letošního roku se v Česku prodalo 23 148 rodinných 🏠 domů, meziročně téměř o 28 procent více. Zároveň to bylo nejvíce v daném období za posledních pět. I přes zvýšenou poptávku ale jejich ceny nerostly skokově. V červenci se domy v průměru prodávaly za 5,8 milionu korun, což bylo oproti stejnému období v minulém roce o zhruba procento více.
Šéfka závodní rady Volkswagenu Daniela Cavallová ostře kritizovala 📣 šéfa divize Audi Gernota Döllnera za účast na předvolební akci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prohlásila, že Döllner ze sebe nechal udělat loutku. Informuje o tom agentura DPA.
Členské státy EU chtějí do konce letošního roku dosáhnout dohody o nové půjčce na podporu Ukrajiny v hodnotě přibližně 45 miliard eur (1,1 bilionu korun), píše Politico. Půjčka, za kterou by ručil současný rozpočet EU, se rýsuje jako nejpravděpodobnější varianta, jak by Evropa mohla pokrýt finanční potřeby Ukrajiny v roce 2027. Čeští a slovenští představitelé už na říjnovém summitu naznačili, že se na půjčce opět nechtějí podílet.
