dyž Rockefellerova nadace před několika dny společně se svými partnery z řad dalších světových donátorů oznámila vznik Globální koalice pro jadernou filantropii, symbolicky završila přechod od svých „fosilních kořenů“ k nízkoemisní energetice. John D. Rockefeller proslul před více než sto lety jako ropný magnát, nejbohatší muž světa a zakladatel proslulé nadace, která své aktivity financovala díky ziskům z „černého zlata“. V roce 2020 řekla definitivní „goodbye“ fosilním palivům, zaměřila se na podporu obnovitelných zdrojů a nyní se jasně přihlásila k rozvoji jaderné energetiky.
Viktoru Orbánovi nelze upřít jedno – jeho neúspěšnou snahu o další vítězství v maďarských parlamentních volbách sledovali i daleko za hranicemi nevelké středoevropské země. Také nový premiér Péter Magyar ale bude poutat hodně pozornosti. V Bruselu i Moskvě už začali bedlivě zkoumat snahu jeho vlády o diverzifikaci energetických zdrojů a hlavně to, do jaké míry bude Maďarsko dál odebírat ruské suroviny.
Projekt zpracování manganu z odkališť u Chvaletic a Trnávky má podle nového nezávislého ekonomického posudku lepší potenciál, než se původně předpokládalo. Společnost Mangan Chvaletice, která patří kanadské Euro Manganese, počítá s provozní marží 48 procent a zahájením provozu přibližně v roce 2032.
Pražská energetika v roce 2025 zvýšila čistý zisk o sedm procent na téměř 3,2 miliardy korun. Skupině rostly také výnosy, objem dodané elektřiny i plynu a dál posilovala v elektromobilitě. Pod značkami PRE a Yello dodávala na konci loňského roku energii do 892 tisíc odběrných míst.
Od listopadu padne povinnost vyrábět teplo z topné soustavy, která využívá minimálně z 65 procent energii z obnovitelných zdrojů. Pronajímatelé ale budou ke změně média motivováni.
ČEZ v prvním letošním čtvrtletí překonal výchozí očekávání. Pomohl mu stabilní provoz elektráren, chladnější zima i konec windfall tax. Skupina tak zvýšila výhled hospodaření na celý rok.
Nebýt dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Evropa by dnes zažívala ještě krušnější chvíle. Vladimir Putin už před vojenským útokem na Kyjev začal ruskou surovinu využívat jako součást své hybridní války proti Evropě. Nynější blokáda Hormuzského průlivu dočasně odřízla od okolního světa plyn dalšího předního exportéra – Kataru. Rostoucí závislost na americkém LNG ale v době nepředvídatelné administrativy ve Washingtonu přináší také hodně nových starostí.
Energetické společnosti vymýšlejí způsoby, jak by malí producenti elektrické energie, typicky vlastníci solárních elektráren na střechách, mohli přebytky vytvořené elektřiny lépe využít. Například je nabídnout na trhu někomu dalšímu. „Náš projekt E.ON Propojeno pomocí algoritmů vybírá vhodné dvojice výrobců a odběratelů,“ říká Kateřina Stehlíková ze společnosti E.ON.
České domácnosti patřily ve druhé polovině loňského roku k těm, které v Evropské unii platily jedny z nejvyšších cen elektřiny. Podle nových dat Eurostatu byla elektřina v Česku šestá nejdražší v EU. U plynu byla situace příznivější, jeho ceny zůstaly pod unijním průměrem a meziročně klesly nejvíce ze všech členských států. Pokles cen energií by měl podle energetiků pokračovat i letos.
Jak si můžeme myslet, že v Česku postavíme nové jaderné reaktory, když naším sousedem je silné a vlivné protiatomové Německo? Podobná otázka nebyla před deseti, patnácti lety ničím zvláštním. Dnešní stav se od té doby liší jako noc a den. Německo postupně „obkličují“ sousední země, které se staly advokáty jádra. A v Berlíně nakonec budou mnozí docela rádi, píše v prvním díle seriálu „Energie a politika“ novinář a analytik Jan Žižka. Seriál najdete na newstream.cz každé úterý.
Starostové obcí v Nízkém Jeseníku na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje mají výhrady k návrhu akceleračních zón pro větrné elektrárny. Po jednání v Moravském Berouně oznámili, že připravují společné memorandum, které chtějí příští týden poslat Ministerstvu pro místní rozvoj.
Elektřina, teplo, plyn, uhlí, jádro a obnovitelné, zelené zdroje. Jak a čím nahradit uhlí, ropu a plyn z Ruska? Jsou cíle Evropské unie ke snižování emisí splnitelné? Proč energie rapidně zdražují a kdy se růst cen zastaví? Komu stát pomůže, a komu ne, aby domácnostem nehrozila energetická chudoba? A kdo na vysokých cenách energií vydělává? Jak si dát pozor na energetické „šmejdy“? Kontext, rady, tipy, varování.
Co způsobilo drahé energie?
Hlavním důvodem rekordních nárůstů cen energií v roce 2022 způsobila ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února. V jejím důsledku začalo Rusko často nepředvídatelně snižovat dodávky plynu do Evropy, která na nich byla dosud závislá.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, tak na konci srpna stejně jako cena elektřiny v Česku poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla na konci srpna o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 korun za megawatthodinu. Ceny obou komodit neustále kolísají. Aktuální ceny elektřiny můžete sledovat zde a ceny plynu zde.
Jak to vláda řeší?
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program schválený vládou 14. září je připraveno 30 miliard korun.
Vláda ČR 12. září stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo slibovanou webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie.
Aktuální přehled opatření české vlády a EU najdete zde.
Švédský výrobce telekomunikačního zařízení Ericsson přesune své globální sídlo z předměstí švédského hlavního města Kistado centra Stockholmu. Po více než dvou dekádách tak opouští oblast, která byla dlouhodobě označována jako švédské Silicon Valley.
Italský výrobce sportovních vozů Ferrari představil svůj první plně elektrický vůz 🔋🏎. Model se jmenuje Luce (světlo), na jeho vývoji se podílelo studio LoveFrom bývalého designéra společnosti Apple Jonyho Iveho a cena vozu má začínat na 550 tisících eur (13,3 milionu korun). Dodávky zákazníkům by podle dřívějších informací firmy měly začít v říjnu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon 📝, který mu poskytuje pravomoc nasadit ozbrojené síly na obranu Rusů zatčených, uvězněných či trestně stíhaných v zahraničí na základě rozhodnutí cizích soudů bez účasti Ruska. Zákon také již zveřejnil úřední portál, a tak za deset dní vstoupí v platnost, uvedl list Kommersant na svém webu.
Ruská centrální banka podala druhou žalobu k Tribunálu Soudního dvora EU kvůli zmrazeným ❄ ruským aktivům. V žalobě napadá nařízení umožňující využití zmrazených ruských státních aktiv ke splacení půjčky EU Ukrajině. Napadený rámec EU zachází se státními aktivy Ruska jako s nástrojem finanční podpory třetí země, čímž mění právní a ekonomický režim těchto aktiv, uvedla podle agentury Reuters banka.
