Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.
Cena za přepravu nákladu zkapalněného zemního plynu (LNG) na tankeru přes Atlantský oceán se kvůli dopadům války na Blízkém východě zvýšila na 161 750 dolarů (3,4 milionu korun) za den. To je nejvýše od listopadu 2023 a rekord pro tuto část roku. S odkazem na data analytické společnosti Spark Commodities to uvedla agentura Reuters. Před měsícem se tato sazba pohybovala kolem 9800 dolarů (205 tisíc korun) za den.
Evropský plyn výrazně zdražuje. Cena klíčových burzovních kontraktů vyskočila o více než 20 procent a od pátečního uzavření trhů už vzrostla o více než 60 procent. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dostala na 56 eur, tedy 1360 korun, za megawatthodinu. Investoři reagují na zastavení provozu největšího světového exportního závodu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Kataru, který byl uzavřen po zásahu íránským dronem.
Velká část českých domácností nerozumí svým fakturám za energie. Největší nejasnosti jsou kolem struktury ceny energií, problémy mají lidé také s vypočítáním přeplatků či nedoplatků ze zaplacených záloh. I proto velká část domácností po obdržení vyúčtování nedělá žádné další kroky k úpravě svých plateb. Vyplývá to z průzkumu výzkumné agentury Ipsos pro energetickou společnost epet.
Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.
Ukrajinská ekonomika prochází nejtěžším obdobím od prvních měsíců ruské invaze. Intenzivní letecké údery vážně poškodily energetický systém země a firmy napříč odvětvími jsou nuceny omezovat výrobu. Dopady se přelévají i do státního rozpočtu, upozorňuje ve své analýze agentura Reuters.
Nová vládní ekonomická strategie, nazvaná Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterou v pondělí schválila vláda, je velmi komplexní a v jednotlivých bodech také konkrétní. Jenže právě to má jeden pořádný háček: cílů je moc a tolik věcí se nedá za jedno volební období zvládnout. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek proto postrádá prioritizaci.
Vláda plánuje převzít stoprocentní kontrolu nad energetickou skupinou ČEZ. Stát chce vykoupit podíly minoritních akcionářů a stát se jediným vlastníkem klíčové energetické firmy v zemi. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka má proces začít ještě letos a trvat zhruba dva a půl roku. Opozice ale varuje před vysokými náklady a negativním dopadem na veřejné finance.
Maďarsko zvažuje zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev neobnoví dodávky ropy ropovodem Družba. Uvedl to šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás, informuje agentura Reuters. Maďarsko, stejně jako sousední Slovensko, už ve středu oznámilo přerušení dodávek nafty na Ukrajinu.
Čína sice stále pálí uhlí, nastartovala ale obrovský boom obnovitelných zdrojů. Táhne to její ekonomiku. Jak to dopadne na Evropu, vysvětluje v komentáři Martin Seyček z investičního fondu J&T Energy. A jak do energetiky nyní investovat?
Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.
Elektřina, teplo, plyn, uhlí, jádro a obnovitelné, zelené zdroje. Jak a čím nahradit uhlí, ropu a plyn z Ruska? Jsou cíle Evropské unie ke snižování emisí splnitelné? Proč energie rapidně zdražují a kdy se růst cen zastaví? Komu stát pomůže, a komu ne, aby domácnostem nehrozila energetická chudoba? A kdo na vysokých cenách energií vydělává? Jak si dát pozor na energetické „šmejdy“? Kontext, rady, tipy, varování.
Co způsobilo drahé energie?
Hlavním důvodem rekordních nárůstů cen energií v roce 2022 způsobila ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února. V jejím důsledku začalo Rusko často nepředvídatelně snižovat dodávky plynu do Evropy, která na nich byla dosud závislá.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, tak na konci srpna stejně jako cena elektřiny v Česku poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla na konci srpna o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 korun za megawatthodinu. Ceny obou komodit neustále kolísají. Aktuální ceny elektřiny můžete sledovat zde a ceny plynu zde.
Jak to vláda řeší?
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program schválený vládou 14. září je připraveno 30 miliard korun.
Vláda ČR 12. září stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo slibovanou webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie.
Aktuální přehled opatření české vlády a EU najdete zde.
Český start-upový trh zažívá odliv investorů. Výrazně klesl podíl nových investorů a třetina těch stávajících plánuje letos svou aktivitu omezit nebo zcela ❌ přerušit. Vyplývá to z průzkumu mezi investory, který uskutečnila investiční společnost DEPO Ventures ve spolupráci s Českou start-upovou asociací a partnery.
Spotřebitelské ceny v únoru 📈 stouply meziročně o 1,4 procenta, inflace tak zpomalila z lednových 1,6 procenta. Byla nejnižší od října 2016. Vliv na zpomalení měly hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v únoru klesly o 0,1 procenta.
Česká zbrojovka Colt CZ chce vstoupit na nizozemskou burzu Euronext Amsterdam. Firma dnes v tiskové zprávě uvedla, že požádá akcionáře o 👍 souhlas s tímto krokem. Výnos z navýšení kapitálu pak plánuje použít na investice či akvizice.
Japonská ekonomika 📈 rostla v posledních třech měsících loňského roku mnohem rychleji, než se odhadovalo, zejména díky vysokým investicím podniků. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýšil v celoročním přepočtu o 1,3 procenta místo původně uváděných 0,2 procenta, uvedla dnes ve zpřesněné zprávě japonská vláda.
Automobilka Škoda Auto v loňském roce 📈 zvýšila provozní zisk na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun) z 2,3 miliardy eur (56 miliard korun) v roce 2024. Tržby vzrostly na 30,1 miliardy eur (732,7 miliardy korun) z 27,8 miliardy eur (676,73 miliardy korun) předloni.
Německému automobilovému koncernu Volkswagen v roce 2025 📉 klesl provozní zisk o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun). Čistý zisk se propadl o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
Rusko v noci na dnešek podniklo další sérii dronových útoků na ukrajinské území, úřady Dnipropetrovské oblasti hlásí deset zraněných. Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že zlikvidovaly 122 ze 1️⃣3️⃣7️⃣ ruských bezpilotních strojů. Dnipropetrovskou oblast zasáhly ruské drony a střely na třech místech, napsal šéf vojenské správy tohoto regionu Oleksandr Hanža na telegramu.
Řím zůstává nejnavštěvovanějším městem Itálie, v roce 2024 zaznamenal 4️⃣2️⃣,7️⃣ milionu přenocování. Na druhém místě skončil Milán, poprvé překonal Benátky. S odkazem na italský statistický úřad Istat o tom informuje agentura APA.
Jižní Korea nemůže zabránit silám Spojených států v odvozu některých 🚀 zbraní ze země, takový americký postup ale nebude mít vliv na odstrašení Severní Koreje. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil jihokorejský prezident I Če-mjong.
Válka proti Íránu se blíží ke ❌ konci. Na dnešní tiskové konferenci ve svém klubu v Doralu na Floridě to prohlásil americký prezident Donald Trump. Termín možného zastavení útoků, které USA podnikají společně s Izraelem, nezmínil, na otázku novinářů ale uvedl, že to nebude do týdne.