Příběh firmy Uniper, kterou musel po ruské agresi na Ukrajině převzít německý stát, ilustruje nové trendy v evropské energetice. Role státu posílila, ale nyní už je zase potřeba zapojit dynamický soukromý kapitál. Majoritní podíl v Uniperu je na prodej, zajímá se o něj i Daniel Křetínský. Plyn je stále v centru dění, ale už ne ten ruský, a v byznysově-marketingovém prostředí byl opět „nalakován narůžovo“. Zdůrazňuje se jeho role při flexibilní výrobě elektřiny.
Donald Trump před volbami do Kongresu prezentuje jihokorejské investice do americké energetiky jako velký úspěch své politiky. Soul je ale podstatně opatrnější: u projektů v plynárenství i jádru zvažuje jejich ekonomickou životaschopnost a požaduje přínosy pro vlastní průmysl. Spojené státy přitom korejské know-how potřebují.
Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích, komentuje příčiny nedostatku zemního plynu a jejich možné řešení odborník na energetiku Jan Palaščák.
Maďarský premiér Péter Magyar je pod tlakem Evropské unie i Spojených států, které žádají omezení energetické závislosti země na Rusku. Dědictví z éry Viktora Orbána se ale překonává těžko. Maďarsko řeší důsledky dlouhodobě napjatých vztahů nejen s Ukrajinou, ale také s Chorvatskem, přes které míří alternativní cesta ropy. A část maďarské veřejnosti stále věří zakořeněné představě, že „levné“ ruské suroviny se ekonomicky vyplatí.
Němci řeší, co dál s energetickým gigantem Uniper, který během energetické krize zachraňovali miliardami eur. O převzetí firmy má podle Reuters a Handelsblattu zájem i EPH Daniela Křetínského, jenže proti prodeji strategickému investorovi se stavějí zaměstnanci. Bojí se rozdělení skupiny, propouštění a zavírání provozů a raději by viděli návrat Uniperu na burzu.
Levnější fixace vydržely jen chvíli. E.ON i Pražská plynárenská v posledních dnech zvýšily ceny některých tarifů elektřiny a plynu, místy o stovky korun za megawatthodinu. Firmy reagují na růst velkoobchodních cen po eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Zdražení se ale týká nových zákazníků a nově uzavíraných fixací, lidem se stávajícími smlouvami se ceny nemění.
Česká energetická skupina MND ze skupiny KKCG Karla Komárka chce dál rozšiřovat těžbu na Ukrajině. S tamním státním Naftogazem podepsala memorandum o možné spolupráci na třech ropných a plynových projektech. Jejich počáteční investice by mohla dosáhnout 60 milionů dolarů.
Už když v roce 2023 tehdejší ministr hospodářství a dnešní eurokomisař Josef Síkela (STAN) vymyslel „strategický“ nákup plynovodu Net4Gas od kanadského chemického koncernu Borealis a pojišťovny Allianz, bylo kolem toho hodně pochybností. A hlavně velký spor Síkely s energetickým miliardářem Danielem Křetínským o výhodnosti nákupu pro stát.
Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Energetickému a průmyslovému holdingu Daniela Křetínského v prvním pololetí prudce klesl čistý zisk, provozně se mu ale dařilo. Tržby vzrostly téměř o třetinu a provozní zisk o deset procent. Pokles čistého zisku souvisel především s přeceněním Slovenských elektráren.
Fotovoltaika za loňský blackout nemohla, přesto se stala snadným terčem. Skutečné problémy evropské energetiky leží jinde: extrémní vedra zatěžují sítě, komplikují výrobu elektřiny a její ceny se propadají hluboko pod nulu, aby jindy vystřelily do závratných výšin.
Elektřina, teplo, plyn, uhlí, jádro a obnovitelné, zelené zdroje. Jak a čím nahradit uhlí, ropu a plyn z Ruska? Jsou cíle Evropské unie ke snižování emisí splnitelné? Proč energie rapidně zdražují a kdy se růst cen zastaví? Komu stát pomůže, a komu ne, aby domácnostem nehrozila energetická chudoba? A kdo na vysokých cenách energií vydělává? Jak si dát pozor na energetické „šmejdy“? Kontext, rady, tipy, varování.
Co způsobilo drahé energie?
Hlavním důvodem rekordních nárůstů cen energií v roce 2022 způsobila ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února. V jejím důsledku začalo Rusko často nepředvídatelně snižovat dodávky plynu do Evropy, která na nich byla dosud závislá.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, tak na konci srpna stejně jako cena elektřiny v Česku poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla na konci srpna o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 korun za megawatthodinu. Ceny obou komodit neustále kolísají. Aktuální ceny elektřiny můžete sledovat zde a ceny plynu zde.
Jak to vláda řeší?
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program schválený vládou 14. září je připraveno 30 miliard korun.
Vláda ČR 12. září stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo slibovanou webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie.
Aktuální přehled opatření české vlády a EU najdete zde.
Ve Francii protestuje 8️⃣0️⃣0️⃣ tisíc lidí, z toho čtvrt milionu v Paříži. S odkazem na odpolední sdělení odborů o tom informuje agentura AFP. Pařížská prefektura předtím informovala, že městem prošel protestní průvod 110 tisíc lidí. Požadovali lepší veřejné služby a protestovali proti vysokým životním nákladům. Policie proti účastníkům v závěru nasadila slzný plyn a vodní děla, napsala agentura AP.
Financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu bez pevných a zákonných garancí ohrožuje podle odborářů nezávislost novinářské práce i základní profesní a sociální jistoty zaměstnanců. Současný vývoj povede k nedostatku peněz, omezení programu a propouštění, uvedl na sociální síti X prezident Českomoravské konfederace odborových svazů 👨 Josef Středula.
Je nejisté, zda by 👨⚖️ Ústavní soud uznal stížnost proti nestandardnímu schvalování novely financování veřejnoprávních médií v prvním sněmovním čtení. Vyplývá to z vyjádření ústavního právníka Marka Antoše. Existují podle něj argumenty pro případný úspěch stížnosti u Ústavního soudu, ale i argumenty proti. Celkově se zdá, že se vláda snažila překvapit opozici a vzít jí šanci řádně se připravit na jednání, což může být chápáno jako zásah do práv parlamentní menšiny, sdělil.
Provoz satelitního komunikačního systému Starlink a jeho vojenské verze Starshield se na Ukrajině vrátil k rychlostem připojení, kterých dosahovaly před zavedením omezení před více než týdnem. Na platformě Telegram to uvedl ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj.
Opoziční Piráti chtějí na nejbližším jednání Sněmovny navrhnout odvolání ❌ Tomia Okamury (SPD) z čela komory. Na síti X to uvedl předseda strany Zdeněk Hřib. Při pátečním a dnešním jednání o návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků Okamura podle Pirátů bezprecedentně zasáhl proti občanské společnosti omezováním přístupu na jednání Sněmovny.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) na sociálních sítích uvedl, že financování České televize a Českého rozhlasu po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost. Prohlásil to celonočním jednání Sněmovny, která přes odpor opozice poslala po vyhroceném jednání do druhého čtení návrh novely, jež poplatky obou médií ruší.
Neočekávané zařazení a noční víkendové hlasování o návrhu novely zákona, jež ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů. Na síti X to uvedl prezident 👨 Petr Pavel. Doplnil, že média veřejné služby řadí mezi základní pilíře české demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse.
Peníze si pravidelně si odkládá 5️⃣8️⃣ procent Čechů. Na důchod nebo budoucnost si aktuálně spoří třetina lidí. Podobný podíl dotázaných si vytváří rezervu na nečekané výdaje. Většina úspor zůstává uložená konzervativně, nejčastěji na spořicích účtech. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury NMS Market Research pro banku Raiffeisenbank mezi tisícovkou respondentů.
Na řadě míst Francie dnes dopoledne začala další vlna ✊ demonstrací. V Lyonu už policie jednu rozehnala, v Orléans, kde začíná také dvoudenní sjezd krajně pravicového Národního sdružení (RN), bude zase v noci platit částečný zákaz vycházení. Na udržení pořádku má být dnes podle agentury AFP a serveru listu Le Monde nasazeno na 70 tisíc policistů a četníků.
Zájem o pronájem pražských kanceláří letos ve třetím čtvrtletí roku 📉 klesl mezičtvrtletně o pětinu a meziročně o 41 procent. Vyplývá to z analýzy organizace Prague Research Forum (PRF) sdružující firmy poskytující služby v oblasti komerčních nemovitostí. Volná administrativní plocha zůstává v hlavním městě omezená, přesto poptávka nepřevyšuje nabídku.
