Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Energetické trhy vřou, ale u nás je zatím ticho a klídek. Registrujeme jen rostoucí ceny pohonných hmot. Jenže kromě ceny ropy začaly masivně růst i ceny energií. Pokud nenastane nějaký globální zvrat, například vyřešení krize v Hormuzském průlivu a války USA proti Íránu, čeká nás zdražování, se kterým dosavadní odhady inflace rozhodně nepočítají.
V případě dalšího růstu cen na energetickém trhu je vláda připravena stanovit maximální ceny ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů. V pořadu Partie v televizi CNN Prima News to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Při jaké výši cen elektřiny na trhu by tak vláda učinila, neupřesnil. Vláda podle Havlíčka také okamžitě zakročí, pokud by Česko mělo zásadně vyšší ceny paliv než okolní země.
Ropa znovu prudce zdražuje kvůli eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem. Brent vystoupal nad 105 dolarů za barel a americká WTI překročila stovku. Trhy se obávají dalších útoků na lodní dopravu a energetickou infrastrukturu, zatímco v Bílém domě se podle amerických médií už diskutuje i o scénáři, že konflikt může pokračovat až do roku 2029.
Debata o dramatickém růstu spotřeby elektřiny naráží na realitu. Zatímco rozvojový svět staví novou infrastrukturu, Česku hrozí spíše stagnace. Elektrifikaci totiž brzdí limity sítí i fyzikální zákony úspornějších technologií.
Bez norského plynu se Evropa zatím neobejde. Bez norské inspirace možná také ne. Země, která vydělává na těžbě ropy a plynu, zároveň ukazuje, jak se dá dlouhodobě stavět energetika méně závislá na fosilních zdrojích.
Sev.en nakupuje v Texasu, EPH ve Francii a Agrofert rozšiřuje své evropské aktivity. České firmy stále častěji využívají akvizice k expanzi za hranice a budování regionálních skupin. Ve druhém čtvrtletí bylo oznámeno 92 transakcí s českou stopou a přeshraniční obchody už druhý kvartál po sobě převýšily čistě domácí transakce. Vyplývá to z Deloitte M&A Indexu.
Evropa vstupuje do závěru léta s nízkými zásobami plynu a může ji čekat tvrdý boj s Asií o dodávky LNG. Podle Bloombergu chybí zemím EU přes 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti zásobníků. Česko je na tom lépe a má zásoby téměř ze 70 procent, i tady ale drahý plyn postupně míří do cen pro domácnosti.
Výbušná zařízení pod elektrickým vedením, zkraty a odstavené bloky elektráren. Německo řeší další útoky na svou kritickou energetickou infrastrukturu. Zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák varuje, že podobné incidenty se mohou objevit také v Česku. Amatérský útok podle něj blackout sice nezpůsobí, ale může stačit k tomu, aby zabrnkal na nervy veřejnosti i energetických trhů.
Stačí pár chybějících tankerů a účet platí celá Evropa. Přestože plyn proudící přes Hormuz pokrývá jen asi tři procenta spotřeby EU, jeho výpadek dokázal evropské ceny dramaticky vystřelit. USA stejný šok téměř nepocítily. Důvod ukazuje jednu z největších slabin evropské energetiky.
Evropský plyn zdražil na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku a jeho růst už dopadá i na české úrokové sazby. Státu zdražuje financování dluhu a bankám dlouhodobé peníze pro hypotéky, takže prostor pro jejich další zlevňování prakticky mizí. Pokud tlak vydrží, mohou sazby hypoték na podzim naopak růst, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Elektřina, teplo, plyn, uhlí, jádro a obnovitelné, zelené zdroje. Jak a čím nahradit uhlí, ropu a plyn z Ruska? Jsou cíle Evropské unie ke snižování emisí splnitelné? Proč energie rapidně zdražují a kdy se růst cen zastaví? Komu stát pomůže, a komu ne, aby domácnostem nehrozila energetická chudoba? A kdo na vysokých cenách energií vydělává? Jak si dát pozor na energetické „šmejdy“? Kontext, rady, tipy, varování.
Co způsobilo drahé energie?
Hlavním důvodem rekordních nárůstů cen energií v roce 2022 způsobila ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února. V jejím důsledku začalo Rusko často nepředvídatelně snižovat dodávky plynu do Evropy, která na nich byla dosud závislá.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, tak na konci srpna stejně jako cena elektřiny v Česku poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla na konci srpna o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 korun za megawatthodinu. Ceny obou komodit neustále kolísají. Aktuální ceny elektřiny můžete sledovat zde a ceny plynu zde.
Jak to vláda řeší?
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program schválený vládou 14. září je připraveno 30 miliard korun.
Vláda ČR 12. září stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo slibovanou webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie.
Aktuální přehled opatření české vlády a EU najdete zde.
Automobilový koncern Volkswagen snížil odhad ziskové marže na letošní rok na nejvýše jedno procento z dříve očekávaných čtyř až 5,5 procenta. Na vině jsou miliardové odpisy v souvislosti s dceřinou společností Porsche, slabé obchodní výsledky v Číně a další náklady na restrukturalizaci podniku. Mateřská společnost české Škoda Auto o tom dnes informovala na svém webu
Škoda po požáru průmyslové haly na zpracování plastů v Rynholci dosáhne podle odhadu 300 až 400 milionů korun. Požár se nešíří mimo objekt. U požáru zasahuje přes 100 hasičů, vyhlášený je třetí poplachový stupeň ze čtyř možných. Na místo míří i chemická laboratoř kvůli sledování ovzduší, řekla mluvčí středočeských hasičů Tereza Sýkora Fliegerová.
České bojové letouny JAS-39 Gripen dnes kvůli dronům na západě Ukrajiny vzlétly z Pardubic monitorovat vzdušný prostor NATO u východní hranice Polska. Zasahovat nakonec nemusely. Po vystřídání polskými stíhacími letouny se gripeny bezpečně vrátily do Pardubic. Na sítí X to uvedla armáda.
V Praze na Nových Dvorech začaly ražby dalšího úseku metra D od stanice Ryšánka na Nové Dvory. Uvedl to mluvčí dopravního podniku (DPP) Daniel Šabík. Jako první dělníci vyrazí v součtu zhruba 300 metrů dlouhý přístupový a větrací tunel budoucí stanice Nové Dvory.
Velvyslanec USA při Severoatlantické alianci (NATO) Matthew Whitaker kritizoval Česko za pomalu rostoucí výdaje na obranu. Na dnešním summitu Mezinárodního institutu strategických studií (IISS) v Praze prohlásil, že Spojené státy od svých spojenců očekávají, že budou plnit závazek ze summitu v Haagu vydávat na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP) a že postoj Česka je pro USA zklamáním. ČR plánuje na příští rok výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP.
Podnikatel v cestovním ruchu a bývalý senátor Václav Fischer čelí v Německu obžalobě z několika podvodů a pokusů o ně. S odvoláním na hamburské státní zastupitelství o tom dnes napsal německý bulvární list Bild.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vybralo nabídku sdružení společností Eurovia CZ, Stavby mostů, MI Roads a Berger Bohemia na dostavbu dálnice D6 mezi Žalmanovem a Olšovými Vraty za 2,312 miliardy bez DPH. Uvedl to generální ředitel ŘSD Radek Mátl na síti X
Americký investor a filantrop Warren Buffett odstupuje z funkce předsedy správní rady společnosti Berkshire Hathaway, v této roli byl od roku 1970. Firma svého dlouholetého šéfa zároveň jmenovala čestným předsedou. Americký finanční konglomerát o tom informoval ve své dnešní tiskové zprávě.
Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun považují dvě třetiny občanů za příliš vysoký a měl by se podle nich snížit. Pro 14 procent lidí je přijatelný a čtyři procenta by byla ještě pro jeho zvýšení. Necelá pětina nedokáže výši schodku posoudit, vyplynulo z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.
Slovenský premiér Robert Fico kvůli nemoci zrušil svou dnešní očekávanou cestu na Ukrajinu, na třídenním summitu takzvané Karpatské osmičky ho zastoupí ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Informoval o tom portál The Kyiv Independent, který se odvolává na informace od úřadu ukrajinského prezidenta.
