Zatímco část Evropské unie trvá na tom, že systém emisních povolenek ETS je nedotknutelným základem klimatické politiky, Česko v čele s premiérem Andrej Babiš varuje před jeho dopady na průmysl a životní náklady. Spor, který se vyostřuje i kvůli geopolitickému napětí a drahým energiím, ukazuje hluboké rozdíly v tom, jak má Evropa zvládnout zelenou transformaci.
Živý přenos z tiskové konference, na níž vedení ČEZ okomentuje loňské výsledky a nastíní výhled pro letošní rok, vysíláme od 10 hodin. Za společnost vystoupí generální ředitel Daniel Beneš, místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie Pavel Cyrani a člen představenstva a finanční ředitel Martin Novák.
Energetická skupina ČEZ loni vykázala čistý zisk 27,4 miliardy korun, což je meziročně o 1,7 miliardy korun méně. Pokles tak činil 5,8 procenta. Hlavním důvodem byly vyšší odpisy, vyplývá z výsledků, které dnes společnost zveřejnila.
Energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě už podle Evropské komise zdražuje dovoz paliv do Evropy. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová uvedla, že během deseti dnů války zaplatili evropští daňoví poplatníci o tři miliardy eur více. Varovala také před návratem k ruským fosilním palivům. Podle ní by to zvýšilo závislost Evropy.
Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.
List Wall Street Journal ve včerejším textu konstatuje, že „velkým vítězem“ energetické krize vyvolané válkou v Perském zálivu je Rusko (viz níže). Pro Rusko představuje mimořádný nárůst cen ropy a zemního plynu z tohoto týdne doslova živou vodu, neb jeho hospodářství dosud sláblo nejen vinou západních sankcí, ale také kvůli poměrně nízkým cenám daných energetických surovin. S tím, jak postupně omezují svoji produkci země Perského východu, Rusko získává na důležitosti coby klíčový alternativní dodavatel. Vstříc mu vychází vlastně i sama americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
Český podnikatel a majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač vlastní tři procenta akcií společnosti ČEZ s hodnotou kolem 19,4 miliardy korun. Akcie drží prostřednictvím firmy Belviport Trading registrované na Kypru. Tykač to oznámil České národní bance a upozornil na to Ekonomický deník. Server Kurzy.cz připomněl, že za posledních deset let neměl žádný z minoritních akcionářů firmy tak velký podíl.
Velkoobchodní cena plynu v Evropě po prudkém růstu začala opět klesat. Během dne se propadla téměř o deset procent a dostala se pod 50 eur za megawatthodinu. Ještě v úterý přitom vystoupala na nejvyšší úroveň za více než dva roky. Napětí kolem Hormuzského průlivu zvyšuje volatilitu cen energií.
Evropa hledá způsob, jak obstát v průmyslovém souboji s Čínou. Evropská komise proto navrhla pravidla, která mají zvýhodnit výrobky vyrobené v EU. Týkat se mají například oceli, baterií, solárních technologií nebo automobilových součástek. Cílem je posílit evropskou výrobu a omezit závislost na dovozu.
Cena za přepravu nákladu zkapalněného zemního plynu (LNG) na tankeru přes Atlantský oceán se kvůli dopadům války na Blízkém východě zvýšila na 161 750 dolarů (3,4 milionu korun) za den. To je nejvýše od listopadu 2023 a rekord pro tuto část roku. S odkazem na data analytické společnosti Spark Commodities to uvedla agentura Reuters. Před měsícem se tato sazba pohybovala kolem 9800 dolarů (205 tisíc korun) za den.
Evropský plyn výrazně zdražuje. Cena klíčových burzovních kontraktů vyskočila o více než 20 procent a od pátečního uzavření trhů už vzrostla o více než 60 procent. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dostala na 56 eur, tedy 1360 korun, za megawatthodinu. Investoři reagují na zastavení provozu největšího světového exportního závodu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Kataru, který byl uzavřen po zásahu íránským dronem.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
