Česká energetika má díky diverzifikovanému mixu a kvalitní infrastruktuře dobrou výchozí pozici. „Pokud se někde zbrklost nevyplácí, je to právě energetika,“ říká Lenka Vaněk, vedoucí divize E.ON Energy Infrastructure Solutions. Transformace podle ní stojí především na správné kombinaci technologií. Plyn ještě bude hrát důležitou roli, současně však roste význam elektrifikace, vlastní výroby a akumulace. Firmy navíc hledají modely, které jim umožní modernizovat energetiku bez vysoké vstupní investice.
Němci řeší, co dál s energetickým gigantem Uniper, který během energetické krize zachraňovali miliardami eur. O převzetí firmy má podle Reuters a Handelsblattu zájem i EPH Daniela Křetínského, jenže proti prodeji strategickému investorovi se stavějí zaměstnanci. Bojí se rozdělení skupiny, propouštění a zavírání provozů a raději by viděli návrat Uniperu na burzu.
Levnější fixace vydržely jen chvíli. E.ON i Pražská plynárenská v posledních dnech zvýšily ceny některých tarifů elektřiny a plynu, místy o stovky korun za megawatthodinu. Firmy reagují na růst velkoobchodních cen po eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Zdražení se ale týká nových zákazníků a nově uzavíraných fixací, lidem se stávajícími smlouvami se ceny nemění.
Česká energetická skupina MND ze skupiny KKCG Karla Komárka chce dál rozšiřovat těžbu na Ukrajině. S tamním státním Naftogazem podepsala memorandum o možné spolupráci na třech ropných a plynových projektech. Jejich počáteční investice by mohla dosáhnout 60 milionů dolarů.
Už když v roce 2023 tehdejší ministr hospodářství a dnešní eurokomisař Josef Síkela (STAN) vymyslel „strategický“ nákup plynovodu Net4Gas od kanadského chemického koncernu Borealis a pojišťovny Allianz, bylo kolem toho hodně pochybností. A hlavně velký spor Síkely s energetickým miliardářem Danielem Křetínským o výhodnosti nákupu pro stát.
Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Energetickému a průmyslovému holdingu Daniela Křetínského v prvním pololetí prudce klesl čistý zisk, provozně se mu ale dařilo. Tržby vzrostly téměř o třetinu a provozní zisk o deset procent. Pokles čistého zisku souvisel především s přeceněním Slovenských elektráren.
Fotovoltaika za loňský blackout nemohla, přesto se stala snadným terčem. Skutečné problémy evropské energetiky leží jinde: extrémní vedra zatěžují sítě, komplikují výrobu elektřiny a její ceny se propadají hluboko pod nulu, aby jindy vystřelily do závratných výšin.
Polská vláda chce znovu prosadit mimořádnou 60procentní daň z nadměrných zisků ropných firem. Výtěžek chce použít ke zlevnění pohonných hmot, premiér Donald Tusk ale musí znovu narazit na prezidenta Karola Nawrockého, který návrh už jednou zablokoval.
Americká administrativa označila dohodu o dodávkách ropy z Venezuely za „největší deal v historii“. Vyvolává však silný odpor tamní demokratické opozice i radikálního křídla vládnoucích chávistů. Byla zjevně uzavřena pod nátlakem, pravděpodobně v rozporu s ústavou a bude opakovaně zpochybňována. Investoři si rozmyslí, jestli má v takové situaci smysl sázet právě na Venezuelu. Latinskoamerická země se řítí do další ropné pasti, kterých už zažila nepočítaně.
Energetické trhy vřou, ale u nás je zatím ticho a klídek. Registrujeme jen rostoucí ceny pohonných hmot. Jenže kromě ceny ropy začaly masivně růst i ceny energií. Pokud nenastane nějaký globální zvrat, například vyřešení krize v Hormuzském průlivu a války USA proti Íránu, čeká nás zdražování, se kterým dosavadní odhady inflace rozhodně nepočítají.
Elektřina, teplo, plyn, uhlí, jádro a obnovitelné, zelené zdroje. Jak a čím nahradit uhlí, ropu a plyn z Ruska? Jsou cíle Evropské unie ke snižování emisí splnitelné? Proč energie rapidně zdražují a kdy se růst cen zastaví? Komu stát pomůže, a komu ne, aby domácnostem nehrozila energetická chudoba? A kdo na vysokých cenách energií vydělává? Jak si dát pozor na energetické „šmejdy“? Kontext, rady, tipy, varování.
Co způsobilo drahé energie?
Hlavním důvodem rekordních nárůstů cen energií v roce 2022 způsobila ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února. V jejím důsledku začalo Rusko často nepředvídatelně snižovat dodávky plynu do Evropy, která na nich byla dosud závislá.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, tak na konci srpna stejně jako cena elektřiny v Česku poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla na konci srpna o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 korun za megawatthodinu. Ceny obou komodit neustále kolísají. Aktuální ceny elektřiny můžete sledovat zde a ceny plynu zde.
Jak to vláda řeší?
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program schválený vládou 14. září je připraveno 30 miliard korun.
Vláda ČR 12. září stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo slibovanou webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie.
Aktuální přehled opatření české vlády a EU najdete zde.
Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my , řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův příklon k Rusku.
Protestující francouzští studenti i dnes blokovali některé střední školy a univerzity, což místy opět provázely incidenty. V jihozápadním Bordeaux hořela fasáda jednoho z lyceí, zatímco v Amiensu na severu země se desítky lidí zabarikádovaly v univerzitním areálu, napsala agentura AFP.
V budově albánského ministerstva školství dnes vypukl požár během druhého dne studentských protestů proti současné vládě a poměrům ve školství. Policisté opět použili vodní děla a slzný plyn ve snaze rozehnat demonstrující mladé lidi v hlavním městě Tiraně, napsala agentura Reuters, podle níž jde o dosud nejnásilnější střety od květnového vypuknutí protikorupčních protestů.
Francouzská letecká společnost Air France ✅ potvrdila, že bude dodržovat nová izraelská pravidla, která zakazují pilotům a členům posádek s občanstvím 31 převážně muslimských zemí létat do Izraele i přes jeho vzdušný prostor. Kontroverzní opatření by podle některých odborníků mohlo leteckou společnost vystavit žalobám za diskriminaci, napsala stanice Al-Džazíra.
Ukrajinské síly dokázaly díky operaci Vivaldi osvobodit od ruské okupace dalších 1️⃣0️⃣1️⃣ kilometrů čtverečních území, oznámil velitel 3. armádního sboru ukrajinské armády Andrij Bileckyj. Napsal to server Ukrainska pravda s odvoláním na příspěvek na telegramovém účtu armádního sboru. Armáda osvobodila obce Zelena Dolyna, Lypove a Koloďazi v Doněcké oblasti.
Poblíž Hormuzského průlivu se dnes po zásahu projektilem potopila kontejnerová 🚢 loď plující pod singapurskou vlajkou, další nákladní loď byla poškozena, informovala agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroje. Na plavidla v úžině klíčové pro přepravu ropy útočí Írán od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael v únoru zahájily údery proti Teheránu.
Německá společnost Lufthansa zvítězila v souboji o koupi menšinového podílu v portugalské letecké firmě TAP. Portugalská vláda dnes oznámila, že dala německému podniku přednost před francouzsko-nizozemským konkurentem Air France-KLM. Dodala, že Lufthansa za podíl ve výši 44,9 procenta nabídla 1️⃣,2️⃣ miliardy eur (zhruba 29 miliard korun).
Sněmovna dnes opět ✅ schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jenž má podle tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a přiblížit pravidla jejich zaměstnávání zákoníku práce. Dolní komora přehlasovala koaliční většinou ANO, SPD a Motoristů veto prezidenta Petra Pavla, který se stejně jako opozice obává zejména politizace státní správy.
Mateřská společnost americké kryptoměnové burzy Kraken kupuje litevskou 🏦 banku, informuje web deníku Financial Times. Firma chce zákazníkům poskytovat více finančních služeb.
Investiční skupina RSJ ve spolupráci se společností Na Jelenách plánuje postavit na jihu Prahy novou čtvrť s přibližně 5500 byty pro až 1️⃣6️⃣ tisíc obyvatel. Celková investice je odhadována na zhruba 50 miliard korun, na financování by se do budoucna měly podílet i další fondy. Samotná RSJ do úvodní fáze výstavby vloží vyšší jednotky miliard korun. První a druhá fáze projektu nyní čekají na vyřízení povolení a první etapa by se mohla začít stavět v příštím roce.
