Michal Nosek: Češi chtějí větrníky. Jen ne za svým domem
NázoryV průzkumech větrníky milujeme. V krajině už o poznání méně. Česko tak stojí ve svém typickém rozporu. Chceme čistou a levnou energii, ale odmítáme ji tam, kde skutečně vzniká.
V průzkumech větrníky milujeme. V krajině už o poznání méně. Česko tak stojí ve svém typickém rozporu. Chceme čistou a levnou energii, ale odmítáme ji tam, kde skutečně vzniká.
Téměř polovina Čechů by neměla problém s tím, kdyby několik kilometrů od jejich domova vyrostla větrná elektrárna. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Podpora větrné energetiky je ale stále rozdělená a výrazně ji ovlivňují konkrétní podmínky, například finanční kompenzace.
Americký prezident Donald Trump hrozí, že „srovná se zemí“ íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru (na hlavním snímku). Teherán slibuje tuhou odvetu. Cesta k ceně ropy nad 150 dolary za barel se otevírá, nafta v ČR může v nadcházejícím týdnu vyskočit nad 50 korun za litr.
Americký prezident Donald Trump v noci na neděli středoevropského času dal Íránu 48hodinové ultimatum na úplné otevření Hormuzského průlivu. V opačném případě podle šéf Bílého domu začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“.
Zatímco část Evropské unie trvá na tom, že systém emisních povolenek ETS je nedotknutelným základem klimatické politiky, Česko v čele s premiérem Andrej Babiš varuje před jeho dopady na průmysl a životní náklady. Spor, který se vyostřuje i kvůli geopolitickému napětí a drahým energiím, ukazuje hluboké rozdíly v tom, jak má Evropa zvládnout zelenou transformaci.
Napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem dramaticky eskaluje. Po balistických útocích na Rijád zazněla dosud nejtvrdší slova. Pokud Teherán nepřestane, může následovat vojenská odpověď. Region, který se ještě nedávno pokoušel o diplomatické uvolnění vztahů, se ocitá na prahu otevřeného konfliktu s potenciálně globálními dopady.
Česká republika je připravena stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v Bruselu ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Ukrajina by podle něj měla umožnit návštěvu skupiny evropských odborníků. Stejný návrh na zasedání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu přednesl také šéf české diplomacie Petr Macinka. Česko je připraveno dát dohromady tým profesionálů, například ze společnosti Čepro, který bude schopen situaci posoudit. Nad Havlíčkovou iniciativou se pozastavil předseda opoziční ODS Martin Kupka.
Německý kancléř Friedrich Merz začíná měnit svůj postoj k válce s Íránem. Zatímco ještě minulý týden stál po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa a podporoval cíle americko-izraelské operace, nyní varuje před ekonomickými a bezpečnostními dopady konfliktu na Evropu.
Jaderná elektrárna Temelín plánuje jednu z největších technologických modernizací od svého spuštění v roce 2002. V rámci projektu za více než 800 milionů korun se v následujících letech vymění stovky rozvaděčů, které zajišťují rozvod elektřiny pro provoz i bezpečnost elektrárny.
Živý přenos z tiskové konference, na níž vedení ČEZ okomentuje loňské výsledky a nastíní výhled pro letošní rok, vysíláme od 10 hodin. Za společnost vystoupí generální ředitel Daniel Beneš, místopředseda představenstva a ředitel divize obchod a strategie Pavel Cyrani a člen představenstva a finanční ředitel Martin Novák.
Energetická skupina ČEZ loni vykázala čistý zisk 27,4 miliardy korun, což je meziročně o 1,7 miliardy korun méně. Pokles tak činil 5,8 procenta. Hlavním důvodem byly vyšší odpisy, vyplývá z výsledků, které dnes společnost zveřejnila.