Energetická skupina ČEZ podepsala s britskou společností Rolls-Royce SMR smlouvu o přípravných pracích pro vývoj malých modulárních reaktorů (SMR). Dohoda má nastavit financování i investorský model projektů, přičemž první český reaktor má vzniknout v Temelíně. Spolupráci dnes podpořilo i memorandum mezi státem a ČEZ o rozvoji SMR v Česku.
Energetická skupina Premier Energy, kterou prostřednictvím investičního fondu Emma Capital kontroluje český podnikatel Jiří Šmejc, plánuje zásadní krok na rumunském trhu. Za 700 milionů eur (zhruba 17,1 miliardy korun) chce koupit distributora elektřiny Evryo. Transakce je zatím podmíněna schválením akcionářů i regulačních úřadů, přičemž její dokončení společnost očekává ve druhé polovině letošního roku.
Dopady konfliktu na Blízkém východě mohou být mnohem širší, než je cena paliv. Která se na druhé straně propisuje do celé ekonomiky, bez nafty nelze podnikat. Vládní regulaci ceny nafty a benzínu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček chápe, vnímá však rizika státního zásahu. „Zastropování marží (pumpařů – pozn. red.) znamená zastropování mezd, nájemného a dalších položek.“ Přes dopady íránské krize vnímá Zajíček jako klíčové dobudovat českou energetickou strukturu, jádro a plyn.
Investiční skupina Wood & Company rozšiřuje své aktivity v energetice. Ve Finsku koupila dvě připravovaná bateriová úložiště o celkové kapacitě 150 megawatthodin (MWh). Prodávajícím byla další česká skupina BHM Group, cenu transakce firmy nezveřejnily.
První konkrétní kroky k plánovanému zestátnění energetické společnosti ČEZ chce vláda udělat už na červnové valné hromadě firmy, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Detaily zatím nepředstavil, potvrdil ale, že kabinet dál počítá s plným převzetím společnosti státem. Podle něj je to nutné pro lepší kontrolu cen energií i další rozvoj energetiky. Proces by měl být dokončen do konce volebního období v roce 2029.
Ekologická organizace Greenpeace varovala před možným nekontrolovaným zhroucením vnitřního radiačního pláště v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině, které by mohlo zvýšit riziko úniku radioaktivity do životního prostředí. Informovala o tom agentura AFP.
Ratingová agentura Moody’s zlepšila rating energetické společnosti ČEZ. Rating bonity dluhu společnosti zvýšila ze známky Baa1 na A3. Agentura rating zlepšuje, neboť pozitivně reviduje své hodnocení pravděpodobnosti možné mimořádné vládní podpory, jíž by se energetické společnosti mohlo potenciálně dostat. Jinými slovy, příznivě hodnotí fakt, že se podle ní upevňuje vztah mezi ČEZ a českým státem. ČEZ tak nyní nově dosahuje jen o tři stupně nižšího ratingu než Česko jako celek, které má u Moody’s známku Aa3.
Ukrajina výrazně pokročila v opravách strategického ropovodu Družba, který zásobuje část Evropy ruskou ropou. Prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil dokončení prací ještě letos na jaře. Opravy ale provází ostrý politický spor se Slovenskem a Maďarskem, které kvůli výpadku dodávek tlačí na Kyjev i Evropskou unii.
Větrná energie měla být symbolem čisté budoucnosti. Místo toho začíná připomínat dokonale zabalený problém. Elektřinu máme „zelenou“, ale odpad futuristický, drahý a nechtěný. A jako obvykle, řešení přijde. Někdy. Možná.
Zakladatel energetické skupiny Amper Jan Palaščák má originální metodiku ekonomické predicke: stav elektroměrů ukazuje budoucí vývoj HDP. A vypadá to, že ekonomika ztrácí dech. A to ještě nezohledňujeme dopady aktuální energetické krize v důsledku íránské války, které mohou přinést další zpomalení ekonomiky,“ odhaduje Jan Palaščák.
Elektřina, teplo, plyn, uhlí, jádro a obnovitelné, zelené zdroje. Jak a čím nahradit uhlí, ropu a plyn z Ruska? Jsou cíle Evropské unie ke snižování emisí splnitelné? Proč energie rapidně zdražují a kdy se růst cen zastaví? Komu stát pomůže, a komu ne, aby domácnostem nehrozila energetická chudoba? A kdo na vysokých cenách energií vydělává? Jak si dát pozor na energetické „šmejdy“? Kontext, rady, tipy, varování.
Co způsobilo drahé energie?
Hlavním důvodem rekordních nárůstů cen energií v roce 2022 způsobila ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února. V jejím důsledku začalo Rusko často nepředvídatelně snižovat dodávky plynu do Evropy, která na nich byla dosud závislá.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, tak na konci srpna stejně jako cena elektřiny v Česku poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla na konci srpna o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 korun za megawatthodinu. Ceny obou komodit neustále kolísají. Aktuální ceny elektřiny můžete sledovat zde a ceny plynu zde.
Jak to vláda řeší?
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program schválený vládou 14. září je připraveno 30 miliard korun.
Vláda ČR 12. září stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo slibovanou webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie.
Aktuální přehled opatření české vlády a EU najdete zde.
Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce 📈 zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své dnešní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Investice do jaderných zbraní se 📈 zvyšují. Loni do firem zabývajících se jejich výrobou investovalo o 15 procent více finančních institucí. Na pozadí mezinárodního napětí a rostoucích vojenských výdajů hrozí eskalace, varují v dokumentu organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN) zástupci nevládních uskupení.
Někdejší americký prezident Barack Obama na síti X 👎 odsoudil případ střeleckého útoku na galavečeři s korespondenty Bílého domu, kde byl přítomen prezident Spojených států Donald Trump s dalšími členy vlády. Podle Obamy nemá násilí v demokracii místo.
Izraelské údery na jihu Libanonu si za dnešek vyžádaly 1️⃣4️⃣ mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému militantnímu hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.