Teplé ponožky, voda v lahvích, dřevo i vařiče. Ženy oslovené v ukrajinském Netišynu, se na další válečnou zimu připravují po svém. Ruské útoky na energetiku jim komplikují život, strach ale jejich rozhodnutí nemění. Zůstávají kvůli rodinám, práci i přesvědčení, že právě tady jsou doma. „Stejně je mi ale zima,“ přiznává mladá žena z Kyjeva, která si při výpadcích pomáhá agregátem.
Drahé energie znovu roztáčejí zdražování v eurozóně. Říjnová inflace vystoupala na čtyři procenta, nejvýše za tři roky a na dvojnásobek cíle Evropské centrální banky. Ta řeší nepříjemný souběh rizik: energetický šok zvyšuje ceny a zároveň ohrožuje hospodářský růst.
Zákazníci ČEZ se smlouvou na dobu neurčitou si od ledna připlatí za elektřinu i plyn. Zdražení zasáhne 1,6 milionu odběratelů a bude se týkat stávajících i nových klientů bez závazku. Podle společnosti vzroste cena elektřiny bez fixace o 3,5 procenta, u plynu půjde o 6,5 procenta.
Projekt nových jaderných bloků v Dukovanech narazil na komplikaci. Korejská KHNP bez dohody ukončila jednání o stavební smlouvě s konsorciem Daewoo Engineering & Construction a Doosan Enerbility kvůli rozdílným postojům k zásadním podmínkám. Firma nyní připravuje další postup včetně možnosti nového tendru na dodavatele stavebních prací. Zda změna zasáhne harmonogram nebo cenu projektu za stovky miliard korun, zatím není jasné.
Evropský plyn vystoupal až na 100 eur za megawatthodinu, nejvýše od prosince 2022, a proti loňskému říjnu je zhruba trojnásobně dražší. Pokud vysoké ceny vydrží, mohou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy citelně zasáhnout české domácnosti, průmysl i inflaci. Ve svém komentáři upozorňuje, že největší riziko hrozí odběratelům bez fixace a energeticky náročným firmám, zatímco domácnost s vyšší spotřebou může v krajním modelovém případě zaplatit ročně o desítky tisíc korun navíc.
Boom umělé inteligence začíná mít stále viditelnější energetickou i politickou cenu. Nová datová centra v USA potřebují obrovské množství elektřiny a jejich provozovatelé proto stále častěji sázejí na zemní plyn. Podle analýzy Sierra Clubu by plánované projekty mohly do roku 2030 zvrátit zhruba 15 let snižování emisí americké energetiky. Zároveň proti výstavbě center roste odpor místních obyvatel, kteří se obávají hluku, spotřeby vody, dražší elektřiny i zásahů do krajiny.
Příběh firmy Uniper, kterou musel po ruské agresi na Ukrajině převzít německý stát, ilustruje nové trendy v evropské energetice. Role státu posílila, ale nyní už je zase potřeba zapojit dynamický soukromý kapitál. Majoritní podíl v Uniperu je na prodej, zajímá se o něj i Daniel Křetínský. Plyn je stále v centru dění, ale už ne ten ruský, a v byznysově-marketingovém prostředí byl opět „nalakován narůžovo“. Zdůrazňuje se jeho role při flexibilní výrobě elektřiny.
Putin přišel o Orbána, ale dlouho nesmutnil. Nyní buduje vztah s Ficem. Slovensko po pěti letech obnovuje oficiální spolupráci s Ruskem. Na stole jsou plyn, ropa, jaderné palivo i ruští sportovci. Politico píše, že právě Fico se nyní stává nejvýraznějším spojencem Kremlu uvnitř EU.
Energetická společnost Second Foundation vyrostla na obchodování s elektřinou na spotových trzích, kde díky algoritmům dokáže najít nejlepší dealy. Zároveň věří v potenciál bateriových úložišť, která buduje v Česku a dalších státech Evropy. V hledáčku má šest desítek potenciálních projektů v Polsku, Německu a dalších evropských zemích.
Česká energetika má díky diverzifikovanému mixu a kvalitní infrastruktuře dobrou výchozí pozici. „Pokud se někde zbrklost nevyplácí, je to právě energetika,“ říká Lenka Vaněk, vedoucí divize E.ON Energy Infrastructure Solutions. Transformace podle ní stojí především na správné kombinaci technologií. Plyn ještě bude hrát důležitou roli, současně však roste význam elektrifikace, vlastní výroby a akumulace. Firmy navíc hledají modely, které jim umožní modernizovat energetiku bez vysoké vstupní investice.
Ruský státní koncern Rosatom přebírá plnou kontrolu nad logistickou skupinou Delo a chystá vznik největší sítě železničních, silničních a přístavních terminálů v zemi. Zakladatel Delo Sergej Šiškarjov, který prodal svůj zbývající podíl, chce značnou část výnosů věnovat na „potřeby národní bezpečnosti“.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
