Energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě už podle Evropské komise zdražuje dovoz paliv do Evropy. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová uvedla, že během deseti dnů války zaplatili evropští daňoví poplatníci o tři miliardy eur více. Varovala také před návratem k ruským fosilním palivům. Podle ní by to zvýšilo závislost Evropy.
Evropa hledá způsob, jak obstát v průmyslovém souboji s Čínou. Evropská komise proto navrhla pravidla, která mají zvýhodnit výrobky vyrobené v EU. Týkat se mají například oceli, baterií, solárních technologií nebo automobilových součástek. Cílem je posílit evropskou výrobu a omezit závislost na dovozu.
Cena za přepravu nákladu zkapalněného zemního plynu (LNG) na tankeru přes Atlantský oceán se kvůli dopadům války na Blízkém východě zvýšila na 161 750 dolarů (3,4 milionu korun) za den. To je nejvýše od listopadu 2023 a rekord pro tuto část roku. S odkazem na data analytické společnosti Spark Commodities to uvedla agentura Reuters. Před měsícem se tato sazba pohybovala kolem 9800 dolarů (205 tisíc korun) za den.
Evropský plyn výrazně zdražuje. Cena klíčových burzovních kontraktů vyskočila o více než 20 procent a od pátečního uzavření trhů už vzrostla o více než 60 procent. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dostala na 56 eur, tedy 1360 korun, za megawatthodinu. Investoři reagují na zastavení provozu největšího světového exportního závodu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Kataru, který byl uzavřen po zásahu íránským dronem.
Velká část českých domácností nerozumí svým fakturám za energie. Největší nejasnosti jsou kolem struktury ceny energií, problémy mají lidé také s vypočítáním přeplatků či nedoplatků ze zaplacených záloh. I proto velká část domácností po obdržení vyúčtování nedělá žádné další kroky k úpravě svých plateb. Vyplývá to z průzkumu výzkumné agentury Ipsos pro energetickou společnost epet.
Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.
Ukrajinská ekonomika prochází nejtěžším obdobím od prvních měsíců ruské invaze. Intenzivní letecké údery vážně poškodily energetický systém země a firmy napříč odvětvími jsou nuceny omezovat výrobu. Dopady se přelévají i do státního rozpočtu, upozorňuje ve své analýze agentura Reuters.
Nová vládní ekonomická strategie, nazvaná Česko: Země pro budoucnost 2.0, kterou v pondělí schválila vláda, je velmi komplexní a v jednotlivých bodech také konkrétní. Jenže právě to má jeden pořádný háček: cílů je moc a tolik věcí se nedá za jedno volební období zvládnout. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek proto postrádá prioritizaci.
Vláda plánuje převzít stoprocentní kontrolu nad energetickou skupinou ČEZ. Stát chce vykoupit podíly minoritních akcionářů a stát se jediným vlastníkem klíčové energetické firmy v zemi. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka má proces začít ještě letos a trvat zhruba dva a půl roku. Opozice ale varuje před vysokými náklady a negativním dopadem na veřejné finance.
Maďarsko zvažuje zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev neobnoví dodávky ropy ropovodem Družba. Uvedl to šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás, informuje agentura Reuters. Maďarsko, stejně jako sousední Slovensko, už ve středu oznámilo přerušení dodávek nafty na Ukrajinu.
Čína sice stále pálí uhlí, nastartovala ale obrovský boom obnovitelných zdrojů. Táhne to její ekonomiku. Jak to dopadne na Evropu, vysvětluje v komentáři Martin Seyček z investičního fondu J&T Energy. A jak do energetiky nyní investovat?
Elon Musk je nejbohatší na světě. A český miliardář Michal Strnad je v první sedmdesátce žebříčku nejbohatších lidí planety, který sestavuje časopis Forbes.
Číst víceRezignační dopis poslankyně Markéty Šichtařové nesplňuje podmínky pro složení mandátu. Není notářsky ověřený. Šichtařová (SPD/Svobodní) je tedy stále poslankyní.
