Maďarský premiér Péter Magyar je pod tlakem Evropské unie i Spojených států, které žádají omezení energetické závislosti země na Rusku. Dědictví z éry Viktora Orbána se ale překonává těžko. Maďarsko řeší důsledky dlouhodobě napjatých vztahů nejen s Ukrajinou, ale také s Chorvatskem, přes které míří alternativní cesta ropy. A část maďarské veřejnosti stále věří zakořeněné představě, že „levné“ ruské suroviny se ekonomicky vyplatí.
Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Energetickému a průmyslovému holdingu Daniela Křetínského v prvním pololetí prudce klesl čistý zisk, provozně se mu ale dařilo. Tržby vzrostly téměř o třetinu a provozní zisk o deset procent. Pokles čistého zisku souvisel především s přeceněním Slovenských elektráren.
Fotovoltaika za loňský blackout nemohla, přesto se stala snadným terčem. Skutečné problémy evropské energetiky leží jinde: extrémní vedra zatěžují sítě, komplikují výrobu elektřiny a její ceny se propadají hluboko pod nulu, aby jindy vystřelily do závratných výšin.
Polská vláda chce znovu prosadit mimořádnou 60procentní daň z nadměrných zisků ropných firem. Výtěžek chce použít ke zlevnění pohonných hmot, premiér Donald Tusk ale musí znovu narazit na prezidenta Karola Nawrockého, který návrh už jednou zablokoval.
Americká administrativa označila dohodu o dodávkách ropy z Venezuely za „největší deal v historii“. Vyvolává však silný odpor tamní demokratické opozice i radikálního křídla vládnoucích chávistů. Byla zjevně uzavřena pod nátlakem, pravděpodobně v rozporu s ústavou a bude opakovaně zpochybňována. Investoři si rozmyslí, jestli má v takové situaci smysl sázet právě na Venezuelu. Latinskoamerická země se řítí do další ropné pasti, kterých už zažila nepočítaně.
Energetické trhy vřou, ale u nás je zatím ticho a klídek. Registrujeme jen rostoucí ceny pohonných hmot. Jenže kromě ceny ropy začaly masivně růst i ceny energií. Pokud nenastane nějaký globální zvrat, například vyřešení krize v Hormuzském průlivu a války USA proti Íránu, čeká nás zdražování, se kterým dosavadní odhady inflace rozhodně nepočítají.
V případě dalšího růstu cen na energetickém trhu je vláda připravena stanovit maximální ceny ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů. V pořadu Partie v televizi CNN Prima News to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Při jaké výši cen elektřiny na trhu by tak vláda učinila, neupřesnil. Vláda podle Havlíčka také okamžitě zakročí, pokud by Česko mělo zásadně vyšší ceny paliv než okolní země.
Ropa znovu prudce zdražuje kvůli eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem. Brent vystoupal nad 105 dolarů za barel a americká WTI překročila stovku. Trhy se obávají dalších útoků na lodní dopravu a energetickou infrastrukturu, zatímco v Bílém domě se podle amerických médií už diskutuje i o scénáři, že konflikt může pokračovat až do roku 2029.
Debata o dramatickém růstu spotřeby elektřiny naráží na realitu. Zatímco rozvojový svět staví novou infrastrukturu, Česku hrozí spíše stagnace. Elektrifikaci totiž brzdí limity sítí i fyzikální zákony úspornějších technologií.
Bez norského plynu se Evropa zatím neobejde. Bez norské inspirace možná také ne. Země, která vydělává na těžbě ropy a plynu, zároveň ukazuje, jak se dá dlouhodobě stavět energetika méně závislá na fosilních zdrojích.
Elektřina, teplo, plyn, uhlí, jádro a obnovitelné, zelené zdroje. Jak a čím nahradit uhlí, ropu a plyn z Ruska? Jsou cíle Evropské unie ke snižování emisí splnitelné? Proč energie rapidně zdražují a kdy se růst cen zastaví? Komu stát pomůže, a komu ne, aby domácnostem nehrozila energetická chudoba? A kdo na vysokých cenách energií vydělává? Jak si dát pozor na energetické „šmejdy“? Kontext, rady, tipy, varování.
Co způsobilo drahé energie?
Hlavním důvodem rekordních nárůstů cen energií v roce 2022 způsobila ruská invaze na Ukrajinu zahájená 24. února. V jejím důsledku začalo Rusko často nepředvídatelně snižovat dodávky plynu do Evropy, která na nich byla dosud závislá.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, tak na konci srpna stejně jako cena elektřiny v Česku poprvé přesáhla 1000 eur (zhruba 24 600 korun) za megawatthodinu (MWh).
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vzrostla na konci srpna o 6,8 procenta a zakončila obchodování na 257,40 eura (zhruba 6340 korun za megawatthodinu. Ceny obou komodit neustále kolísají. Aktuální ceny elektřiny můžete sledovat zde a ceny plynu zde.
Jak to vláda řeší?
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program schválený vládou 14. září je připraveno 30 miliard korun.
Vláda ČR 12. září stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo slibovanou webovou kalkulačku, kde si domácnosti mohou spočítat orientační výši vládního příspěvku na energie.
Aktuální přehled opatření české vlády a EU najdete zde.
Automobilka Stellantis přeruší produkci ve třech francouzských továrnách, kde vyrábí elektromobily 🔋🚗. Na vině je mimo jiné nedostatek baterií. S odkazem na sdělení firmy o tom informuje agentura Reuters. Uzávěrka má trvat nejméně týden.
Číst více
Britská společnost Marks & Spencer bude ve svých prodejnách a na internetových stránkách nabízet produkty kosmetického řetězce Sephora 💄, který vlastní francouzská luxusní skupina LVMH. Britská skupina tak podpoří svoji expanzi na trhu s kosmetikou. Oznámila to firma M&S v dnešní tiskové zprávě.
Číst více
Brexit napáchal více škody než přinesl užitku, prohlásil britský premiér Andy Burnham ve svém prvním projevu v čele vládnoucí Labouristické strany na její výroční konferenci. V souvislosti s plánovaným summitem mezi Británií a EU podle médií přislíbil představit možnosti, které podle něj existují ve vztazích mezi ostrovním královstvím a unijní sedmadvacítkou.
Španělská vláda plánuje zlevnit od října litr nafty a benzinu o 2️⃣0️⃣ centů (4,88 korun). Chce pomoct občanům, kteří se potýkají s prudkým růstem cen energií. Agentura AFP dnes uvedla, že je to součást nového balíčku pomoci, jehož cílem je zmírnit ekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě.
Společnost PPF Real Estate ze skupiny PPF 👩 Renáty Kellnerové kupuje od skupiny Kaprain podnikatele Karla Pražáka skupinu firem, které vlastní připravované realitní projekty okolo O2 areny v Praze. Transakci posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval na svých webových stránkách. Hodnotu transakce úřad neuvádí.
Číst více
Mimořádná daň ze zvýšených marží rafinerií, kterou v minulém týdnu 👍 schválila kvůli vysokým cenám pohonných hmot vláda, ohrožuje podle společnosti Orlen Unipetrol další investice do rozvoje českých rafinerií a stabilitu trhu s pohonnými hmotami. Návrh navíc podle firmy vyvolává i ústavněprávní pochybnosti, daň má totiž retroaktivní účinek a míří na jedinou tuzemskou společnost.
Společnost Baťa příští rok postupně ❌ ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců.
Číst více
Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby 📈 vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, řekl po dnešním jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
Vyvlastnění bytů velkých koncernů v Berlíně by bytovou krizi ❌ nezmírnilo, mohlo by ji naopak ještě prohloubit. Ve své analýze to uvedl Kielský institut pro světové hospodářství. Se slibem socializace části bytového fondu velkých pronajímatelů vyhrála nedávno volby v Berlíně radikálně levicová strana Levice. Podle ekonomů by ale bytovému trhu v německém hlavním městě prospěla hlavně další výstavba.
Záběry migrantů překračujících hranici z Maroka do španělské exklávy Ceuta zastínily jinak příznivé statistiky týkající se nelegální migrace do EU, uvedl dnes eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Počet nelegálních překročení hranic se podle něj za poslední dva roky 📉 snížil o více než 55 procent, stejně tak klesá i počet žádostí o azyl.
