První trvalé úložiště jaderného odpadu na světě dostalo povolení k provozu ve Finsku a snad ještě do konce roku by se mělo hluboko v podzemí začít plnit nebezpečným materiálem. Zařízení má odstranit největší problém jaderné energetiky: bezpečně zajistit vysoce radioaktivní vyhořelé palivo, které ohrožuje lidský život a zdraví po desetitisíce let.
Evropský plyn vystoupal až na 100 eur za megawatthodinu, nejvýše od prosince 2022, a proti loňskému říjnu je zhruba trojnásobně dražší. Pokud vysoké ceny vydrží, mohou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy citelně zasáhnout české domácnosti, průmysl i inflaci. Ve svém komentáři upozorňuje, že největší riziko hrozí odběratelům bez fixace a energeticky náročným firmám, zatímco domácnost s vyšší spotřebou může v krajním modelovém případě zaplatit ročně o desítky tisíc korun navíc.
Boom umělé inteligence začíná mít stále viditelnější energetickou i politickou cenu. Nová datová centra v USA potřebují obrovské množství elektřiny a jejich provozovatelé proto stále častěji sázejí na zemní plyn. Podle analýzy Sierra Clubu by plánované projekty mohly do roku 2030 zvrátit zhruba 15 let snižování emisí americké energetiky. Zároveň proti výstavbě center roste odpor místních obyvatel, kteří se obávají hluku, spotřeby vody, dražší elektřiny i zásahů do krajiny.
Příběh firmy Uniper, kterou musel po ruské agresi na Ukrajině převzít německý stát, ilustruje nové trendy v evropské energetice. Role státu posílila, ale nyní už je zase potřeba zapojit dynamický soukromý kapitál. Majoritní podíl v Uniperu je na prodej, zajímá se o něj i Daniel Křetínský. Plyn je stále v centru dění, ale už ne ten ruský, a v byznysově-marketingovém prostředí byl opět „nalakován narůžovo“. Zdůrazňuje se jeho role při flexibilní výrobě elektřiny.
Putin přišel o Orbána, ale dlouho nesmutnil. Nyní buduje vztah s Ficem. Slovensko po pěti letech obnovuje oficiální spolupráci s Ruskem. Na stole jsou plyn, ropa, jaderné palivo i ruští sportovci. Politico píše, že právě Fico se nyní stává nejvýraznějším spojencem Kremlu uvnitř EU.
Energetická společnost Second Foundation vyrostla na obchodování s elektřinou na spotových trzích, kde díky algoritmům dokáže najít nejlepší dealy. Zároveň věří v potenciál bateriových úložišť, která buduje v Česku a dalších státech Evropy. V hledáčku má šest desítek potenciálních projektů v Polsku, Německu a dalších evropských zemích.
Česká energetika má díky diverzifikovanému mixu a kvalitní infrastruktuře dobrou výchozí pozici. „Pokud se někde zbrklost nevyplácí, je to právě energetika,“ říká Lenka Vaněk, vedoucí divize E.ON Energy Infrastructure Solutions. Transformace podle ní stojí především na správné kombinaci technologií. Plyn ještě bude hrát důležitou roli, současně však roste význam elektrifikace, vlastní výroby a akumulace. Firmy navíc hledají modely, které jim umožní modernizovat energetiku bez vysoké vstupní investice.
Ruský státní koncern Rosatom přebírá plnou kontrolu nad logistickou skupinou Delo a chystá vznik největší sítě železničních, silničních a přístavních terminálů v zemi. Zakladatel Delo Sergej Šiškarjov, který prodal svůj zbývající podíl, chce značnou část výnosů věnovat na „potřeby národní bezpečnosti“.
Donald Trump před volbami do Kongresu prezentuje jihokorejské investice do americké energetiky jako velký úspěch své politiky. Soul je ale podstatně opatrnější: u projektů v plynárenství i jádru zvažuje jejich ekonomickou životaschopnost a požaduje přínosy pro vlastní průmysl. Spojené státy přitom korejské know-how potřebují.
Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích, komentuje příčiny nedostatku zemního plynu a jejich možné řešení odborník na energetiku Jan Palaščák.
Maďarský premiér Péter Magyar je pod tlakem Evropské unie i Spojených států, které žádají omezení energetické závislosti země na Rusku. Dědictví z éry Viktora Orbána se ale překonává těžko. Maďarsko řeší důsledky dlouhodobě napjatých vztahů nejen s Ukrajinou, ale také s Chorvatskem, přes které míří alternativní cesta ropy. A část maďarské veřejnosti stále věří zakořeněné představě, že „levné“ ruské suroviny se ekonomicky vyplatí.
Ředitelství silnic a dálnic v prosinci otevře nové nadjezdy nad Pražským okruhem mezi Ořechem a Slivencem. V ulici K Austisu bude zprovozněn 18. prosince, v ulici K Zadní Kopanině o dva dny později. Nové mosty se staví kvůli plánovanému rozšíření této části okruhu ze čtyř na šest pruhů. Nové jízdní pruhy by se totiž pod původní nadjezdy nevešly.
