Vláda plánuje převzít stoprocentní kontrolu nad energetickou skupinou ČEZ. Stát chce vykoupit podíly minoritních akcionářů a stát se jediným vlastníkem klíčové energetické firmy v zemi. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka má proces začít ještě letos a trvat zhruba dva a půl roku. Opozice ale varuje před vysokými náklady a negativním dopadem na veřejné finance.
Americký prezident Donald Trump vsadil na uhlí. Ministerstvu energetiky nařídil finančně podpořit provoz šesti uhelných elektráren a armádě uložil, aby odebírala elektřinu z fosilních zdrojů. Krok zdůvodňuje rostoucí spotřebou energie kvůli umělé inteligenci i „energetickou nouzí“. Kritici varují před dopady na klima i další útlum obnovitelných zdrojů.
Ruská energetická infrastruktura je legitimním cílem ukrajinských útoků, protože Rusko používá energetické zdroje k financování války. Na síti X to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se od února 2022 brání ruské invazi.
V uplynulých 12 měsících se jen málokterému investorovi podařilo tak masivně navýšit své podíly ve velkých firmách jako českému podnikateli Danielu Křetínskému. Podle prestižního magazínu The Economist se z „české sfingy“ stal jeden z nejvlivnějších podnikatelů Evropy. Vyplácí se mu tak investice do odvětví nabízející nejdůležitější potřeby, jako je maloobchod nebo energetika.
Český energetický trh čeká další profesionalizace. Evropský výrobce energetických technologií NORD HT míří do regionů. Franšízový model má propojit lokální firmy s centrálním know-how výrobce, sjednotit standardy, podporu a zaručit dostupný servis všem.
Vyvezením posledního vozíku černého uhlí se v Česku uzavřela jedna průmyslová éra, která trvala 250 let. Nejde ale jen o konec těžby, nýbrž o konec práce, která po generace určovala jasnou podobu ostravského regionu. Teď už nejde o uhlí, ale o to, čím ho nahradit.
Téměř 250 let těžby se dnes uzavře. Poslední vozík uhlí vyjede z Dolu ČSM na povrch. Hornictví, které stálo u prosperity země, se zapíše do historie. Událost doprovodí slavnostní ceremonie i hornický průvod.
Jadernou fúzi, která se jednou může stát prakticky neomezeným zdrojem energie, začali ekonomičtí vizionáři řadit mezi nejnadějnější technologie budoucnosti. Experimenty posledních let potvrdily, že díky fúzi dokážou lidé vyrobit více energie, než je zapotřebí k jejímu spuštění. K masovému využití nového stabilního a čistého zdroje je ještě hodně daleko, ale už se kolem jeho vývoje točí peníze soukromých investorů, budoucích velkých spotřebitelů i dodavatelů dílů pro fúzní reaktory. Zrodil se nový obor ekonomiky, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Úplné odstavení elektrárny Chvaletice není podle expertů bezpečné. Mohlo by dojít k problémům s napětím i obnovou sítě. ČEPS navrhuje dočasné řešení. Blackout jako takový ale nehrozí, elektřiny je prý dost.
Online energetické kalkulačky slibují úspory, realita ale často bolí. Podle společnosti Revido (dříve Encall) má výhodnou cenu energií jen asi pětina českých domácností. Špatné zkušenosti se srovnávači i strach ze stále sofistikovanějších podvodů lidem ve změně dodavatele brání. Revido má ambici to změnit. „Naším cílem je, aby klient neplatil víc, než musí, a rozuměl tomu, co a proč podepisuje,“ říká jeho zakladatel a CEO Tomáš Suchý.
Zisky z energetické krize dál přepisují mapu evropského byznysu. Český miliardář Daniel Křetínský si v roce 2024 vyplatil z britských energetických aktiv dividendu 320 milionů liber. Příběh, který za touto částkou stojí, odhaluje hluboké rozpory britské energetické transformace i to, jak se z technických omezení sítě stal výnosný byznys.
Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná víc. V České televizi uvedl, že vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel. Nový kabinet původně nepočítal s pokrytím programu, protože podle něj předchozí vládní koalice nadhodnotila výnosy z prodeje emisních povolenek, z kterých je program financován.
Číst víceAmerický prezident Donald Trump oznámil, že plánuje vyslat do Grónska nemocniční loď. Rozhodl tak v rámci svého pokračujícího úsilí o kontrolu nad arktickým ostrovem spadajícím pod Dánsko, který je podle něj zásadní pro národní bezpečnost a obsahuje nerostné bohatství, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Nuuk ani Kodaň zatím nereagovaly.
