Americký prezident Donald Trump je zklamaný, že Rusko není pružnější ohledně ukončení války na Ukrajině, řekl podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Marco Rubio po setkání se se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Kuala Lumpuru. Podle Rubia je potřeba stanovit plán, jak konflikt ukončit. Lavrov na schůzce představil nový koncept ohledně Ukrajiny, řekl podle agentury AFP Rubio s tím, že jej projedná s Trumpem.
Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit, prohlásil americký prezident Donald Trump. Řekl také, že je nespokojen s přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Trump se v posledních měsících snažil zprostředkovat příměří, na které ale Rusko doposud nepřistoupilo, naopak Ukrajina s návrhem opakovaně souhlasila.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině, uvedly agentury Reuters a AFP. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu.
Volodymyr Zelenskyj se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem hovořil zejména o ruských vzdušných útocích a ukrajinské protivzdušné obraně, uvedl ukrajinský prezident na sociálních sítích. Oba státníci se podle něj v telefonátu dohodli na spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe, hovořili rovněž o možnostech společné výroby v obranném průmyslu a o společných nákupech a investicích.
Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND) a nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že bude hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to agentura Reuters. Oba politici by mohli jednat o přerušení dodávek některých amerických zbraní Ukrajině, což Trump odůvodnil tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal Ukrajině v minulosti příliš mnoho zbraní. Trump již ve čtvrtek mluvil po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O jednání s ním řekl, že ho zklamalo.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu. Po skončení zhruba hodinového rozhovoru obou státníků to podle agentury Reuters řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Putin současně řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
Za poslední měsíce se na internetu a ruských televizních stanicích objevila videa ukazující Ruskem okupované ukrajinské město Mariupol jako místo, kde se život vrací k normálu a domy poničené válkou jsou tu znovu opravené. Obyvatelé města, kterého se ruské síly zmocnily před více než třemi roky, ale nesouhlasí, píše server BBC. V Mariupolu je podle nich nedostatek pitné vody i základních léků a většina budov je stále poničená.
Ostravská firma Leseft International s.r.o. se podílí na zprostředkování dodávek součástek do ruských raket. Od začátku plošné ruské invaze objednala pro ruského odběratele zboží v přepočtu za bezmála půl miliardy korun. Vyplývá to ze zjištění, které zveřejnil deník Ukrajinska pravda. Jednatel společnosti Leseft International Lev Seferjan řekl, že tvrzení deníku je nesmysl a „fake news“ s potenciálem poškodit dobré jméno firmy v obchodě, kterým se skutečně zabývá.
Spojené státy obnovily 🙏 dodávky vojenské pomoci Ukrajině, potvrdil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním vystoupení na sociálních sítích. Upozornil, že se připravují se i nové balíky evropské pomoci.
Americký dolar 💲 na závěr týdne posiluje vůči většině hlavních měn. Reaguje tak na další oznámení amerického prezidenta Donald Trump o clech, což vyvolalo zájem o bezpečnější investice. Trump zvýšil cla na dovoz z Kanady a uvedl, že do pátku obdrží dopis o výši cel i Evropská unie.
Ceny ropy 🛢 dnes rostou a připisují si více než dvě procenta. Investoři zvažují mezi tím, zda krátkodobě zůstane trh napjatý, nebo zda se letos naopak objeví velký přebytek nabídky, jak odhaduje Mezinárodní agentura pro energii.
Pařížské státní zastupitelství dnes uvedlo, že ve středu zahájilo vyšetřování 📜 sociální sítě X a jejího vedení kvůli podezření ze zkreslení algoritmu platformy za účelem zahraničního vměšování. Podle agentury AFP to uvedla pařížská státní zástupkyně Laure Beccuauová.
Česká měna v závěru obchodního týdne mírně oslabila 👎 k euru i dolaru. Vůči evropské měně ztratila čtyři haléře na 24,68 koruny za euro, proti dolaru si pohoršila o dva haléře, když se dnes kolem 17:00 obchodovala na 21,11 koruny za dolar.
Pražská burza v uplynulém týdnu opět 💪 posílila, během něj se ocitla blízko maxima. Index PX stoupl o 0,8 procenta na 2169,5 bodu. Nejvíce se zhodnotily akcie bankovní skupiny Erste, naopak nejvýraznější oslabení zaznamenaly akcie Primoco. V předchozím týdnu burza rovněž rostla, když index PX připsal 0,8 procenta.
Německý automobilový koncern Volkswagen 🚗 a jeho čínský partner SAIC ❌ ukončili výrobu v čínském závodě ve městě Nan-ťing kvůli slábnoucí poptávce po automobilech se spalovacím motorem, závod bude uzavřen. Agentuře AFP to dnes řekl mluvčí Volkswagenu. V závodě se vyráběly také vozy Škoda.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyhnala z domovů téměř 🔟 milionů lidí. Asi 3,8 milionu se přesunulo jinam na Ukrajině, 5,6 milionu uprchlo do zahraničí. Uvedla to zástupkyně Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pro Ukrajinu.
Vydavatelství Economia loni skončilo ⬇ ve ztrátě zhruba 18,5 milionu korun, zatímco o rok dříve vykázalo zisk 12,3 milionu korun. Tržby společnosti, pod kterou patří Hospodářské noviny, týdeník Ekonom nebo servery Aktuálně.cz a Centrum.cz, meziročně klesly o 91,6 milionu na 561,9 milionu.
Evropská komise má v plánu více ☝ zatlačit na členské státy EU, které porušují demokratické normy. V novém víceletém rozpočtu by chtěla propojit výplaty miliard eur s dodržováním evropských standardů, vyplývá z dokumentu, do kterého nahlédl bruselský server Politico.
