Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.
Evropská unie zvažuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině umožnit částečné členství v EU už v příštím roce. Jak uvádí server Politico s odvoláním na deset evropských činitelů a diplomatů, cílem iniciativy je posílit ukotvení Ukrajiny v Evropě a zároveň ji definitivně vyvést z ruské sféry vlivu.
Evropská unie má důležitější povinnosti a priority, než jsou sankce proti Rusku, řekl slovenský premiér Fico k návrhu Evropské komise na schválení již dvacátého balíku protiruských sankcí. Fico v diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR ale neuvedl, zda Bratislava bude přijetí nových sankcí blokovat, jak zpočátku činila při podobném předchozím návrhu opatření proti Moskvě za její pokračující agresi vůči Ukrajině.
Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany v této souvislosti tlak. Američané také podle něj navrhli, aby se vyjednávací týmy Ukrajiny a Ruska setkaly příště v USA, pravděpodobně v Miami.
Polský premiér Donald Tusk zahájil návštěvu Kyjeva. Doprovází ho ministr financí Andrzej Domański, který připravuje mezinárodní konferenci o rekonstrukci Ukrajiny plánovanou na červen v Gdaňsku. Informoval o tom server Onet s odvoláním na kancelář polského předsedy vlády. Polskou delegaci na kyjevském nádraží přivítal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a následně se Donald Tusk podle agentury PAP setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Unie se dohodla na půjčce Ukrajině v hodnotě 90 miliard eur. Finance mají zabránit státnímu bankrotu a pomoci financovat obranu. První peníze by měly dorazit už začátkem dubna. Česká republika, Slovensko a Maďarsko se ale odmítly podílet na garancích. Odpovědnost tak ponesou zbylé členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin sliboval týden klidu zbraní, neútočení na ukrajinská města. A zatímco jeho americký protějšek Donald Trump hovoří o splnění slibu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obviňuje Putina z porušení dohody. Ukrajinská energetika se opět ocitla pod ruskou palbou.
Renáta Kellnerová s dcerami věnuje 170 milionů korun na pomoc ukrajinským civilistům. Z daru budou pořízeny například generátory do škol, nemocnic a domovů pro seniory.
Indický premiér Naréndra Módí souhlasil, že jeho země přestane odebírat ruskou ropu, což pomůže k ukončení války na Ukrajině. Po telefonátu s indickým lídrem to uvedl americký prezident Donald Trump. Spojené státy podle něho s okamžitou platností sníží cla na dovoz z Indie z 25 na 18 procent. Indie jako součást uzavřené obchodní dohody omezí cla a další bariéry pro dovoz z USA postupně až na nulu, dodal Trump. Módí následně uvedl, že je snížením amerických cel potěšen a chce pokračovat v blízké spolupráci.
Svět by měl být znepokojen, pokud 5. února bez náhrady vyprší smlouva Nový START, která Rusku a Spojeným státům stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče. Prohlásil to místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, napsala agentura Reuters. Medveděv, který byl v letech 2008 až 2012 ruským prezidentem, dohodu s někdejším americkým prezidentem Barackem Obamou podepsal v roce 2010 v Praze.
Loňská zima byla mnohem lehčí než ta letošní a život se opravdu změnil, řekla v rozhovoru s ČTK Tetiana Solomadina (Tetjana Solomadinová), která žije v Charkově. Dříve studovala v Česku, do rodného města se vrátila v roce 2023. Od toho roku považuje současnou zimu zatím za tu nejtěžší s největšími výpadky elektřiny, nejchladnějším počasím a s nejmenším počtem fungujících tepláren v Charkově, Kyjevě a dalších městech. Do města, které se nachází pár desítek kilometrů od frontové linie, se vrátila, protože ho považuje za svůj domov, ve kterém chce žít navzdory válce.
Ceny ropy 📈 rostou zhruba o dvě procenta kvůli možnému vyostření napětí mezi Spojenými státy a Íránem, které by mohlo omezit dodávky. Pomáhají jim i známky vyšší poptávky. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst o 1,7 procenta a byla lehce pod 70 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate přidávala 1,8 procenta a vrátila se zpět nad 65 dolarů za barel.
