Ve hře je schůzka, která by k jednomu stolu přivedla tři nejmocnější geopolitické hráče současnosti. Američtí, ruští a čínští představitelé podle Financial Times jednají o možném setkání Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga v polovině listopadu v čínském Šen-čenu. Jedním z hlavních témat by mohla být válka na Ukrajině, definitivní dohoda ale zatím není.
Na trzích se znovu vrací pochybnosti, zda se masivní investice do umělé inteligence a datových center dokážou investorům skutečně vrátit. Nervozitu podpořila Meta, která sice překonala očekávání výsledky, zároveň ale plánuje mimořádně vysoké kapitálové výdaje. Vedle AI se investoři soustředili také na rychle rostoucí výnosy francouzských dluhopisů a na vývoj kolem války na Ukrajině, který tlačil dolů ceny některých komodit.
Starlink se z technologické služby postupně stal jedním z nástrojů americké zahraniční a bezpečnostní politiky. Jak zjistila agentura Reuters, administrativy Joea Bidena i Donalda Trumpa opakovaně žádaly společnost SpaceX Elona Muska, aby službu v různých zemích zapínala nebo vypínala podle aktuálních zájmů Washingtonu. Současný spor kolem omezení přístupu Ukrajiny ale ukazuje i druhou stránku této závislosti: klíčová vojenská infrastruktura USA a jejich spojenců stojí na soukromé firmě, nad jejímž rozhodováním panují nejasnosti.
Ukrajina výrazně rozšířila schopnost zasahovat cíle hluboko na ruském území. Z původně omezených dronových operací se postupně stala rozsáhlá kampaň, při níž Kyjev útočí na rafinerie, plynové terminály, tankery, datová centra i vojenské cíle. Podle agentury Bloomberg stojí za tím nejen rychlý rozvoj domácí výroby, ale také satelitní snímky, zpravodajská síť a stále sofistikovanější plánování.
Německý kancléř Friedrich Merz přiostřil rétoriku vůči Rusku i domácím politickým extremistům. Na sjezdu bavorské CSU označil Rusko za obrovskou hrozbu a obvinil Moskvu ze snahy destabilizovat Německo. Zároveň znovu odmítl jakékoli otevírání dveří ke spolupráci s pravicově populistickou AfD, kolem níž se v části CDU v posledních týdnech rozhořela nová debata.
Elon Musk podle amerického prezidenta Donalda Trumpa obnovil Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink, která je důležitá pro komunikaci armády i provoz dronů. Ukrajinská strana ale tvrdí, že připojení stále nefunguje naplno. Podle listu The Wall Street Journal se situace zlepšila krátce poté, co Trump Muskovi kvůli omezení služby telefonoval.
Evropa hledá člověka, který by jejím jménem jednal s Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Mezi pěticí zvažovaných kandidátů je podle britského The Telegraph také český prezident Petr Pavel. Ve hře jsou vedle něj Giorgia Meloniová, Alexander Stubb, Mette Frederiksenová a Jonas Gahr Störe.
Evropa si začíná připouštět, že pokud chce ovlivnit jednání o konci války na Ukrajině, bude muset mít vlastní přímý kanál k Vladimiru Putinovi. Spor se ale vede o to, kdo by měl za Evropu mluvit. Ve hře jsou António Costa, Ursula von der Leyenová, Kaja Kallasová i finský prezident Alexander Stubb.
Evropa podle prezidenta Petra Pavla ztrácí respekt Washingtonu i Moskvy a musí rychle změnit způsob, jakým rozhoduje a vystupuje navenek. Pokud zůstane rozdělená a pomalá, hrozí jí podle něj politická bezvýznamnost. V rozhovoru pro německý Bild zároveň varoval před ruskou hybridní válkou, další eskalací konfliktu i snahou Moskvy vyvolat novou uprchlickou vlnu z Ukrajiny.
Ukrajina získá novou cestu k nákupu zbraní, munice a vojenského vybavení. NATO jí umožní využívat svou centralizovanou agenturu NSPA, přes kterou by mohla pořizovat obranné prostředky rychleji a levněji. Krok přichází v době napjatějších vztahů mezi Kyjevem a Washingtonem.
Napětí mezi Donaldem Trumpem a částí republikánů kvůli Ukrajině dál roste. Zákonodárce popudilo prezidentovo rozhodnutí nakupovat ruskou naftu, obejít část sankcí proti Moskvě a možnost omezení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Někteří už hrozí blokováním důležitých plánů Bílého domu, zároveň ale přiznávají, že jejich možnosti Trumpa zastavit jsou omezené.
