Ukrajinci útočili na přístav Novorossijsk. To se nelíbí Američanům, protože jim to narušuje byznys s ropou z Kazachstánu. V přístavu spoluvlastní terminál přepravující ropu.
Ukrajinské drony dál zasahují ruské zázemí daleko od fronty. Požár logistického centra Wildberries v Tulské oblasti je podle BBC News dalším úderem v sérii útoků na sklady největšího ruského internetového prodejce. Škody se podle odhadů citovaných ruskými médii mohou vyšplhat na desítky miliard korun a Kyjev naznačuje, že tlak na ekonomiku má Moskvu přimět k ukončení války.
Ukrajina čelí ruským raketám s menší zásobou munice pro protivzdušnou obranu. Prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že dodávky protiraketových střel od partnerů letos spadly na třetinu oproti loňsku. Přichází to ve chvíli, kdy ukrajinská obrana při nočním útoku nedokázala sestřelit žádnou z ruských raket a v Kyjevě a okolí zemřelo nejméně 17 lidí.
Válka na Ukrajině zrychlila vývoj zbraní a mění i byznys výrobců vojenské techniky. Podle šéfa Aera Vodochody Viktora Sotony už firmy nemohou roky vyvíjet nový letoun a teprve potom hledat zákazníky. Nové stroje musí vznikat rychleji, být modulární a reagovat na zkušenosti z bojiště – od boje proti dronům až po spolupráci s bezpilotními systémy.
Ukrajina posílá na frontu stále víc pozemních bojových robotů. Stroje s kulomety, minami nebo plamenomety mají šetřit životy vojáků, pomáhat s logistikou i útočit na ruské pozice v zónách, kde je pohyb lidí kvůli dronům mimořádně nebezpečný. Podle agentury Bloomberg chce Kyjev letos vyrobit nejméně 50 tisíc bezosádkových pozemních vozidel a udělat z robotiky jednu ze svých klíčových výhod proti početně silnějšímu Rusku.
Ukrajina chce na podzim spustit novou Karpatskou iniciativu, do níž by se mělo zapojit osm zemí včetně Česka a Slovenska. Prezident Volodymyr Zelenskyj ji popisuje jako platformu pro státy, které Ukrajině nemusejí pomáhat zbraněmi, ale chtějí se podílet na bezpečnosti, humanitární pomoci, ekonomice a budoucí obnově země.
Nadcházející zima může být pro Ukrajinu dosud nejtěžší zkouškou války. Země očekává další nápor na elektrárny a teplárny, zároveň ale bojuje s nedostatkem prostředků protivzdušné obrany a nejistotou kolem další americké podpory.
Evropská komise vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur, tedy přibližně 84 miliard korun. Peníze z vojenské části unijní půjčky mají posloužit k nákupu dronů, raket a stíhacích letounů Gripen.
Po dvou letech růstu se soukolí evropského obranného průmyslu zadrhlo. Investoři cítí, že tanky a další konvenční zbraně budou v konfliktech budoucnosti hrát čím dál menší roli, a evropští tradiční výrobci se neumí dostatečně rychle přizpůsobit nové době. Akcie německého Rheinmetallu či české CSG tak v posledních měsících výrazně ztrácejí, upozorňuje The Economist.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie mají výraznější a dlouhodobější hospodářské dopady, než naznačují oficiální statistiky. Analýza satelitních snímků ukázala, že ekonomická aktivita v nejbližším okolí zasažených provozů mohla klesnout až o 11 procent.
Rusko, jeden z největších producentů ropy na světě, musí kvůli ukrajinským útokům na rafinerie dovážet benzin z Indie. Podle Financial Times má na sever Ruska dorazit tanker se 42 tisíci tunami paliva z rafinerie Vadinar, která zpracovává hlavně ruskou ropu. Palivová krize už podle odhadů zasáhla zhruba 50 milionů lidí a domácí rafinerské kapacity se propadly asi o 40 procent.
