Volodymyr Zelenskyj se snaží obnovit mírová jednání se Spojenými státy poté, co předchozí schůzky ztroskotaly kvůli americko-ruské dohodě o dodávkách nafty. Současně oznámil, že Ukrajina znovu dostává od USA informace o odpalech ruských balistických raket, jejichž sdílení bylo podle něj krátce přerušeno.
Elon Musk odmítl odpovědnost za omezení vojenské satelitní sítě Starshield používané Ukrajinou. Podle něj o rychlosti a využívání systému rozhoduje americká vláda, armáda a v konečném důsledku prezident Donald Trump. Kyjev přitom tvrdí, že omezení narušila některé vojenské mise.
SpaceX v noci bez předchozího upozornění omezila některé služby Starlinku používané ukrajinskou armádou. Podle poradce prezidenta Volodymyra Zelenského to vedlo ke zmaření několika bojových misí. Zásah přichází ve chvíli, kdy Washington tlačí na Kyjev, aby přestal útočit na ruské rafinerie.
Ukrajina před posledním ruským útokem balistickými raketami na Kyjev nedostala od spojenců včasné varování. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského přitom právě tyto informace zachraňují životy. Výpadek přichází krátce poté, co Spojené státy podle médií pohrozily Kyjevu omezením zpravodajských informací kvůli útokům na ruské rafinerie.
Dohoda mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem o dodávkách nafty zastínila jiné zprávy, které můžou mít dalekosáhlejší a dlouhodobější dopad na geopolitiku i světovou energetiku. Trumpovi vyslanci propojili rozhovory o míru na Ukrajině s dalšími „třaskavými“ tématy. S Rusy jednají o prodeji ropných aktiv Lukoilu a restartu plynovodu Nord Stream. Rýsuje se scénář, kdy na ruské ropě a plynu vydělají podnikatelé blízcí Trumpově rodině.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu proti Rusku od začátku války na Ukrajině. Na seznam přibylo téměř 1600 osob a subjektů, přičemž více než polovina z nich souvisí s výrobou balistických střel. „Výrazně tak Rusku ztěžujeme, zpomalujeme a prodražujeme výrobu zbraní,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o energetickém příměří s Ruskem, které dnes oznámil americký prezident Donald Trump, nevěděl. Dodal však, že je připraven jej přijmout, pokud tak učiní i Moskva. Informoval o tom zpravodajský server Axios. Trump oznámil okamžitý začátek energetického příměří mezi Ukrajinou a Ruskem s tím, že s návrhem souhlasily obě válčící strany. Moskva se k příměří zatím nevyjádřila.
Ruský prezident Vladimir Putin přetavil těžkou ránu, kterou jeho zemi zasazují ukrajinské útoky na rafinerie, v diplomatický a ekonomický zisk. Americký prezident Donald Trump totiž uvolnil sankční omezení obchodu s ruskou naftou výměnou za příslib dodávek, k jejichž obnovení přitom Moskvu už stejně tlačily ekonomické zákonitosti. Trump tak může získat levnější naftu, kterou by ale světový trh mohl dostat i bez jeho zásahu. Putin naproti tomu získává něco, co si sám zajistit nemohl: americkou sankční výjimku.
Estonsko mění obrannou strategii kvůli obavám z budoucího střetu s Ruskem. Přesouvá vojáky blíž k hranici, buduje nové základny a pořizuje zbraně schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů v ruském vnitrozemí. Největší obavu v Tallinnu paradoxně vyvolává možný konec války na Ukrajině.
Jednání Washingtonu s Moskvou o ukončení války na Ukrajině dostala výrazný obchodní rozměr. Součástí rozhovorů se stal možný mnohamiliardový prodej zahraničních ropných aktiv ruského Lukoilu. O lukrativní balík ropných polí, rafinerií a čerpacích stanic mají podle The New York Times zájem mimo jiné investoři s obchodními vazbami na dva klíčové americké vyjednavače – Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera.
Ruské útoky na Kyjev nabírají nový směr. Po opakovaných úderech na Jižní most přes Dněpr zasáhlo Rusko také Severní most, jednu z důležitých dopravních tepen ukrajinské metropole. Moskva se k útoku přihlásila a zároveň zahraniční diplomaty a cizince vyzvala, aby Kyjev opustili. Ruská armáda podle ministerstva zahraničí hodlá v „masivních odvetných úderech“ pokračovat.
