Sofie končí s dalšími dodávkami zbraní Ukrajině. Ministr obrany Dimitar Stojanov zároveň oznámil plán zvýšit obranné výdaje Bulharska do roku 2030 na pět procent HDP.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Vladimir Putin i Volodymyr Zelenskyj přistoupí na kompromisy, které navrhl. Podrobnosti ale neupřesnil. Moskva zároveň uvedla, že je ke kompromisu připravena, pokud totéž udělá Kyjev.
Trumpův slib rychle ukončit válku na Ukrajině naráží na realitu. Moskva tvrdí, že nová americká administrativa se chová stejně jako Bidenova vláda, protože dál podporuje Kyjev zbraněmi i sankcemi. Lavrov tak reaguje na slova ministra zahraničí Marka Rubia, podle něhož USA nejsou v konfliktu neutrální stranou.
Andrej Babiš chce, aby za Evropskou unii jednal o ukončení války na Ukrajině německý kancléř Friedrich Merz. Podle premiéra by měl dostat mandát Evropské rady a komise, protože konflikt nemůže pokračovat donekonečna a Donald Trump se nyní soustředí hlavně na Blízký východ.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval Evropskou unii, aby v době geopolitických otřesů začala uvažovat mnohem ambiciózněji o svém rozšíření. Podle serveru CNBC Stubb prohlásil, že sedmadvacetičlenný blok by měl „myslet ve velkém“ a využít současný okamžik k posílení svého vlivu ve světě.
Ukrajina v květnu znovu ubrala Rusku část okupovaného území. Podle analýzy agentury AFP, která vychází z údajů amerického Institutu pro studium války (ISW), získala zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních. Už druhý měsíc za sebou se tak plocha území ovládaného Moskvou zmenšila.
Spojené státy zvažují rozšíření jaderného štítu NATO v Evropě. Podle Financial Times se v důvěrném režimu jedná o možnosti rozmístit americké letouny schopné nést jaderné zbraně i v dalších spojeneckých zemích. Zájem má Polsko a část Pobaltí, tedy státy na východním křídle aliance, které nejvíc tlačí rostoucé obavy z Ruska.
Ruská vláda poprvé od začátku invaze na Ukrajinu zakázala vývoz leteckého paliva, a to až do konce listopadu, vyplývá z pondělního vládního komuniké. Půlroční zákaz má podle vlády zajistit „stabilitu na domácím trhu“. Omezení souvisí s nálety ukrajinských dronů na ruské rafinerie, soudí nezávislá média.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu naráží na nový problém. Podle Financial Times do ní finančně přispívá už jen devět zemí místo loňských osmnácti. Prezident Petr Pavel tvrdí, že projekt dál funguje, pokles podpory mu ale komplikuje pokračování. Agentura pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která iniciativu koordinuje, uvedla, že mechanismus muniční iniciativy funguje a finance z jednotlivých zemí přicházejí průběžně během roku.
Rutteho plán na pevnou vojenskou pomoc Ukrajině narazil u velkých spojenců. Francie, Británie i další země podle The Daily Telegraph odmítají návrh, aby každý člen NATO posílal Kyjevu 0,25 procenta HDP. Šéf aliance už připustil, že plán kvůli odporu nejspíš neprojde.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl německý návrh, podle kterého by Ukrajina mohla získat přidružené členství v Evropské unii. Podle textu serveru Politico by takový model Kyjevu sice přinesl některé výhody, zároveň by ale Ukrajinu ponechal uvnitř evropského bloku bez plnohodnotného hlasu.
