Vladimir Putin navrhuje bezprecedentní summit s Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem, na kterém by se jednalo o ukončení války na Ukrajině – bez účasti Volodymyra Zelenského. Podle The Wall Street Journal chce Kreml využít oteplení vztahů s Washingtonem a schůzku uspořádat už v listopadu v Číně. Trump zatím souhlas nedal, Peking ale podle zdrojů proti jednání nic nenamítá.
Válka může během pár minut zničit něco, co přežilo stovky let. Česká Archa III proto na Ukrajině vytváří detailní digitální kopie památek a uměleckých děl, aby jejich podoba nezmizela ani tehdy, když originál zasáhne dron nebo raketa. Projekt Národního muzea a Nadace Karel Komárek Family Foundation teď zaujal i časopis TIME, který ho zařadil mezi nejlepší vynálezy roku 2026. Jde o první samostatnou českou iniciativu v historii tohoto prestižního výběru.
Vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se dál propadají a evropským lídrům dochází trpělivost s otevřenou kritikou Donalda Trumpa ze strany Volodymyra Zelenského. Podle Financial Times chtějí ukrajinského prezidenta při pátečním jednání v Bruselu vyzvat, aby svou rétoriku zmírnil. Evropa se obává, že další veřejné útoky na Trumpa mohou ohrozit americkou podporu, na níž Ukrajina i její spojenci stále závisejí.
Elon Musk odmítl odpovědnost za omezení vojenské satelitní sítě Starshield používané Ukrajinou. Podle něj o rychlosti a využívání systému rozhoduje americká vláda, armáda a v konečném důsledku prezident Donald Trump. Kyjev přitom tvrdí, že omezení narušila některé vojenské mise.
SpaceX v noci bez předchozího upozornění omezila některé služby Starlinku používané ukrajinskou armádou. Podle poradce prezidenta Volodymyra Zelenského to vedlo ke zmaření několika bojových misí. Zásah přichází ve chvíli, kdy Washington tlačí na Kyjev, aby přestal útočit na ruské rafinerie.
Ukrajina před posledním ruským útokem balistickými raketami na Kyjev nedostala od spojenců včasné varování. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského přitom právě tyto informace zachraňují životy. Výpadek přichází krátce poté, co Spojené státy podle médií pohrozily Kyjevu omezením zpravodajských informací kvůli útokům na ruské rafinerie.
Dohoda mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem o dodávkách nafty zastínila jiné zprávy, které můžou mít dalekosáhlejší a dlouhodobější dopad na geopolitiku i světovou energetiku. Trumpovi vyslanci propojili rozhovory o míru na Ukrajině s dalšími „třaskavými“ tématy. S Rusy jednají o prodeji ropných aktiv Lukoilu a restartu plynovodu Nord Stream. Rýsuje se scénář, kdy na ruské ropě a plynu vydělají podnikatelé blízcí Trumpově rodině.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu proti Rusku od začátku války na Ukrajině. Na seznam přibylo téměř 1600 osob a subjektů, přičemž více než polovina z nich souvisí s výrobou balistických střel. „Výrazně tak Rusku ztěžujeme, zpomalujeme a prodražujeme výrobu zbraní,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o energetickém příměří s Ruskem, které dnes oznámil americký prezident Donald Trump, nevěděl. Dodal však, že je připraven jej přijmout, pokud tak učiní i Moskva. Informoval o tom zpravodajský server Axios. Trump oznámil okamžitý začátek energetického příměří mezi Ukrajinou a Ruskem s tím, že s návrhem souhlasily obě válčící strany. Moskva se k příměří zatím nevyjádřila.
Ruský prezident Vladimir Putin přetavil těžkou ránu, kterou jeho zemi zasazují ukrajinské útoky na rafinerie, v diplomatický a ekonomický zisk. Americký prezident Donald Trump totiž uvolnil sankční omezení obchodu s ruskou naftou výměnou za příslib dodávek, k jejichž obnovení přitom Moskvu už stejně tlačily ekonomické zákonitosti. Trump tak může získat levnější naftu, kterou by ale světový trh mohl dostat i bez jeho zásahu. Putin naproti tomu získává něco, co si sám zajistit nemohl: americkou sankční výjimku.
Estonsko mění obrannou strategii kvůli obavám z budoucího střetu s Ruskem. Přesouvá vojáky blíž k hranici, buduje nové základny a pořizuje zbraně schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů v ruském vnitrozemí. Největší obavu v Tallinnu paradoxně vyvolává možný konec války na Ukrajině.
Výrobce čokolády Lindt & Sprüngli 🍫 mění vedení kvůli slabým výsledkům. Končí výkonný ředitel Adalbert Lechner. Firma, která se v poslední době potýká se slabými výsledky v Evropě, představila i další změny ve vedení. Doufá, že tak zajistí obrat v hospodaření podniku.
