Evropská unie má jednoduchý dvoubodový plán: oslabit Rusko a podporovat Ukrajinu. Řekla po jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU bude pracovat na dalších sankcích proti ruské stínové flotile, oznámila mimo jiné.
Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na 70 miliard eur, tedy 1,7 bilionu korun, finanční pomoci. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise členským zemím, ze kterého cituje agentura AFP. Podle von der Leyenové státy EU mají tři způsoby, jak pokrýt tuto potřebu. Jeden ze způsobů počítá s využitím ruského zmraženého majetku, což šéfka EK sdělila minulý týden i europoslancům.
Ukrajina chce koupit od Francie až 100 bojových letounů Rafale. Uvedl to Elysejský palác po podepsání dohody ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, napsala agentura AFP. Nákup novinářům potvrdil i ukrajinský prezident Zelenskyj.
Ukrajina pracuje na obnovení výměn válečných zajatců s Ruskem a v tomto směru se koná řada schůzek a jednání. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov oznámil, že Kyjev a Moskva obnoví vzájemné výměny zajatců na základě istanbulských dohod.
Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, řekl v rozhovoru pro AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil předpokládaného příštího českého premiéra Andreje Babiše za fantastického člověka a Čechy za nejracionálnější národ v Evropské unii. O Orbánově projevu v západomaďarském Györu informovala maďarská média. Orbán hovořil na akci označované jako „protiválečné shromáždění“, které je podle něj nutné kvůli hrozbě války v Evropě.
Saský premiér Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom agentura DPA.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
Rusku v říjnu klesly příjmy z prodeje ropy a paliv meziročně o 2,3 miliardy na 13,1 miliardy dolarů, tedy asi 273 miliard korun. Na vině byl slabší objem vývozu i nižší ceny, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Vývoz ropy a ropných produktů klesl o 150 tisíc barelů denně na 7,4 milionu barelů denně. Zvrátil se tak nárůst zaznamenaný v září.
Jedním z méně očekávaných důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby, stavebnictví či energetiky. Podle stanice CNBC může několikanásobný nárůst ceny TNT v USA zdražit stavební projekty, energie i spotřební zboží – například mobilní telefony.
Vlajky Ukrajiny by jako symbol solidarity měly v Česku viset dál, míní prezident Petr Pavel. Horší by ale bylo, kdyby se zastavila materiální pomoc, řekl prezident při návštěvě Karlovarského kraje ve Františkových Lázních.
