Evropská unie odblokovala klíčovou pomoc Ukrajině i další sankce proti Rusku. Členské státy jednomyslně schválily bezúročnou půjčku pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) na roky 2026 a 2027 a zároveň přijaly už dvacátý balík sankcí vůči Moskvě. Rozhodnutí přišlo poté, co Maďarsko a Slovensko stáhly své výhrady – podmínkou bylo obnovení dodávek ruské ropy ropovodem Družba.
Bývalý bulharský prezident a někdejší šéf letectva Rumen Radev směřuje k vítězství v nedělních parlamentních volbách. Voličům slibuje boj proti „mafiánskému státu“, který podle něj podkopává fungování nejchudší země Evropské unie.
Nový klimatický zákon Evropské unie zasadil ukrajinskému ocelářství „okamžitou ránu“. Uvedl to server Politico s odkazem na zástupce průmyslu, kteří varují před ztrátou evropských trhů i tisíců pracovních míst.
Německo zaplatí za stovky raket do systémů protivzdušné obrany Patriot, které pro Ukrajinu vyrábí americká zbrojní firma Raytheon. U příležitosti německo-ukrajinských vládních konzultací to oznámilo německé ministerstvo obrany. S německou firmou Diehl Defence se dohodlo na financování dalších systémů protivzdušné obrany IRIS-T pro Ukrajinu. Podle ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova uzavřely Ukrajina a Německo obranné dohody za celkem čtyři miliardy eur (97,4 miliardy korun).
Ekologická organizace Greenpeace varovala před možným nekontrolovaným zhroucením vnitřního radiačního pláště v bývalé jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině, které by mohlo zvýšit riziko úniku radioaktivity do životního prostředí. Informovala o tom agentura AFP.
Proevropský liberální tábor si díky volbám v Maďarsku mohl užít trošku těch dobrých zpráv. Vláda se v Budapešti změní, ale léta propagandou živená protiukrajinská nálada se tak rychle změnit nemusí. Kde má proevropský sentiment Pétera Magyara své limity?
V Maďarsku skončila éra Viktora Orbána, kterého ve volbách porazil Péter Magyar. Nový lídr slibuje evropské směřování země, jeho postoj k Ukrajině ale zůstává nejednoznačný, upozornil server RBK-Ukrajina. Ukrajinská média se den po vítězství opoziční strany Tisza zabývají tím, jaký dopad může mít změna vlády na vztahy s Kyjevem.
Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.
Maďarský premiér Viktor Orbán v říjnovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že je připraven pomoci „v jakékoli záležitosti“, včetně snahy o urovnání války na Ukrajině prostřednictvím summitu v Budapešti. Vyplývá to z přepisu hovoru, který zveřejnila agentura Bloomberg.
Konflikt na Blízkém východě může zásadně posílit postavení Ruska a ovlivnit i vývoj války na Ukrajině. Shodují se na tom analytici. Podle nich Moskva těží z přesunu pozornosti Spojených států i jejich zdrojů jinam – a zároveň profituje z vysokých cen energií i uvolňování sankčního tlaku.
Evropští lídři a představitelé obrany začínají vážně zvažovat scénář, že Spojené státy opustí NATO. Jak uvádí server Politico, v zákulisí sílí obavy z rozpadu aliance, která je od roku 1949 základem evropské bezpečnosti.
Čelo opoziční KDU-ČSL po dvou letech opustí Marek Výborný. Jeho nástupcem se podle nominací pro ostravský sjezd stane jihomoravský hejtman Jan Grolich. Je jediným kandidátem na nejvyšší stranickou funkci a během regionálních konferencí získal drtivou podporu.
