Američané znovu zkoušejí prolomit pat kolem války na Ukrajině. Trumpovi vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner dorazili do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem. Po schůzce mají zamířit do Dublinu za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Předchozí rozhovory v Abú Zabí sice označili za produktivní, zásadní průlom ale nepřinesly. Největší překážkou zůstávají spory o území.
Donald Trump dál určuje tempo jednání o Ukrajině a Evropa marně hledá způsob, jak do hry výrazněji zasáhnout. Když finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre zavolali Vladimiru Putinovi, místo evropské jednoty přišla ostrá roztržka. Spor ukazuje, jak hluboce je Evropa rozdělena v otázce, zda s Kremlem jednat, nebo ho dál držet v diplomatické izolaci.
Jeho hotel obsadili ozbrojenci, okupační úřady mu přidělily nového vlastníka a ruští turisté v něm dnes tráví dovolenou. Ukrajinský podnikatel Denys Kaťucha proti Rusku vysoudil náhradu škody 5,1 milionu dolarů, tedy 111,1 milionu korun. Peníze však možná nikdy neuvidí. Agentura Reuters na jeho příběhu ukazuje, jak Moskva přebírá nemovitosti na okupovaném pobřeží Azovského moře.
Donald Trump slibuje „velkou, krásnou dohodu“, která se podle něj nemá týkat pouze Ukrajiny, ale možná celé Evropy. Americký prezident to prohlásil po jednání s Putinovým vyslancem Kirillem Dmitrijevem. Podle webu Politico Washington současně mluví o širší evropské bezpečnostní architektuře, která má vytvořit podmínky pro trvalý mír. Další kolo americkými zprostředkovaných jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se uskuteční 10. a 11. listopadu v Abú Zabí.
Vítězství demokratů v obou komorách amerického Kongresu vzbudilo v Kyjevě naději na silnější podporu Spojených států. Volodymyr Zelenskyj doufá, že nové rozložení sil ve Washingtonu vytvoří protiváhu Donaldu Trumpovi a přinese více peněz i zbraní pro Ukrajinu. Silnější americká pomoc by podle něj mohla přimět Vladimira Putina přehodnotit pokračování války.
Vítězství demokratů v obou komorách Kongresu může podle amerického analytika Roberta Kagana změnit kalkulace Moskvy i Pekingu. Pokud Rusko a Čína dospějí k závěru, že Donald Trump je politicky oslabený a jeho éra se chýlí ke konci, mohou se v příštích dvou letech chovat agresivněji. Kagan zároveň upozorňuje, že válka s Íránem vyčerpala část klíčových amerických vojenských zásob a oslabila přítomnost USA v Asii.
Kreml se připravuje na možnost, že Donald Trump vyjde z amerických voleb do Kongresu oslabený. Moskva chce využít nové politické situace k dalšímu uvolňování sankcí a přesvědčit Washington, že s Ruskem lze obchodovat i bez ukončení války na Ukrajině. Zároveň ale Putin podle zdrojů ztrácí víru, že Trump dokáže přimět Kyjev k míru za ruských podmínek, a sází na pokračování války.
Ve hře je schůzka, která by k jednomu stolu přivedla tři nejmocnější geopolitické hráče současnosti. Američtí, ruští a čínští představitelé podle Financial Times jednají o možném setkání Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga v polovině listopadu v čínském Šen-čenu. Jedním z hlavních témat by mohla být válka na Ukrajině, definitivní dohoda ale zatím není.
Český průmysl vstoupil do podzimu ve výrazně lepší kondici, než čekali analytici. Nové zakázky, export i zaměstnanost zrychlují a tuzemský zpracovatelský sektor překonává eurozónu už osmý měsíc v řadě. Silnější aktivita ale zároveň zvyšuje inflační rizika a může oddálit levnější úvěry, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že jednání o ukončení války na Ukrajině zaznamenávají výrazný posun a že osobní schůzka Vladimira Putina s Volodymyrem Zelenským by se mohla uskutečnit velmi brzy. Jeho vyjádření přichází v době zesíleného diplomatického úsilí Washingtonu a před plánovaným listopadovým jednáním zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států.
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe otevřeli přímý komunikační kanál s Vladimirem Putinem. Severská dvojice s ruským prezidentem telefonicky probírala možnosti ukončení války na Ukrajině a navázala tak na sérii diplomatických kontaktů, do nichž jsou zapojeny Spojené státy i Kyjev. V listopadu má následovat trilaterální jednání Ruska, USA a Ukrajiny v Abú Zabí.
Ministři zahraničí zemí EU by měli v pondělí přijmout další individuální sankce proti Rusku, které se zaměří na osoby a právní subjekty spojené s ropnými rafineriemi a ruskou stínovou flotilou. Evropská komise a unijní diplomacie zároveň dokončují návrh již 22. balíčku takzvaných sektorových sankcí, uvedla dnes v Evropském parlamentu komisařka pro finanční služby Maria Luís Albuquerqueová.
Polská společnost Allegro 🛒 ve třetím čtvrtletí zvýšila konsolidované tržby meziročně o 20,1 procenta na 3,41 miliardy zlotých, v přepočtu téměř 19 miliard korun. Firma zlepšila celoroční výhled.
Hrubý domácí produkt Británie se v letošním třetím čtvrtletí zvýšil 📈 proti předchozím třem měsícům o 0,7 procenta. Hospodářský růst tak zrychlil z 0,5 procenta ve druhém čtvrtletí a dosáhl nejprudšího tempa za dva a půl roku. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil britský statistický úřad.
Německý průmyslový koncern Siemens ve čtvrtém finančním čtvrtletí zvýšil zisk z průmyslových aktivit o 22 procent na rekordních 3,89 miliardy eur 💶 (zhruba 95 miliard korun). Firma nadále těží ze silné poptávky související s výstavbou datových center pro umělou inteligenci. Zisk překonal očekávání analytiků, kteří jej odhadovali na 3,71 miliardy eur, napsala agentura Reuters.
Zmocněnci amerického prezidenta Steve Witkoff a Jared Kushner dnes ráno přiletěli do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše agentura AFP. Po jednání mají podle dřívějších informací odletět do Dublinu, kde je čeká schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Číst více
Energetická skupina ČEZ ⚡ za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 26,6 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl o 24 procent. Přispělo k tomu zejména ukončení výběru daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.
Číst více
Demokratický kandidát Scott Colom podle projekce stanice CNN porazil v těsném souboji republikánskou senátorku Cindy Hydeovou-Smythovou a získal tak křeslo v americkém Senátu za stát Mississippi. Vítězství mu zajistilo zdlouhavé sčítání hlasů 🗳, uvedla v noci na dnešek agentura AP. Mississippi tak bude mít prvního černošského senátora od období rekonstrukce po občanské válce.