SpaceX v noci bez předchozího upozornění omezila některé služby Starlinku používané ukrajinskou armádou. Podle poradce prezidenta Volodymyra Zelenského to vedlo ke zmaření několika bojových misí. Zásah přichází ve chvíli, kdy Washington tlačí na Kyjev, aby přestal útočit na ruské rafinerie.
Ruský prezident Vladimir Putin přetavil těžkou ránu, kterou jeho zemi zasazují ukrajinské útoky na rafinerie, v diplomatický a ekonomický zisk. Americký prezident Donald Trump totiž uvolnil sankční omezení obchodu s ruskou naftou výměnou za příslib dodávek, k jejichž obnovení přitom Moskvu už stejně tlačily ekonomické zákonitosti. Trump tak může získat levnější naftu, kterou by ale světový trh mohl dostat i bez jeho zásahu. Putin naproti tomu získává něco, co si sám zajistit nemohl: americkou sankční výjimku.
Estonsko mění obrannou strategii kvůli obavám z budoucího střetu s Ruskem. Přesouvá vojáky blíž k hranici, buduje nové základny a pořizuje zbraně schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů v ruském vnitrozemí. Největší obavu v Tallinnu paradoxně vyvolává možný konec války na Ukrajině.
Jednání Washingtonu s Moskvou o ukončení války na Ukrajině dostala výrazný obchodní rozměr. Součástí rozhovorů se stal možný mnohamiliardový prodej zahraničních ropných aktiv ruského Lukoilu. O lukrativní balík ropných polí, rafinerií a čerpacích stanic mají podle The New York Times zájem mimo jiné investoři s obchodními vazbami na dva klíčové americké vyjednavače – Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera.
Ruské útoky na Kyjev nabírají nový směr. Po opakovaných úderech na Jižní most přes Dněpr zasáhlo Rusko také Severní most, jednu z důležitých dopravních tepen ukrajinské metropole. Moskva se k útoku přihlásila a zároveň zahraniční diplomaty a cizince vyzvala, aby Kyjev opustili. Ruská armáda podle ministerstva zahraničí hodlá v „masivních odvetných úderech“ pokračovat.
Válka je drahá a Kreml shání peníze, kde se dá, oligarchy nevyjímaje. Ti Putinovi „dobrovolně“ naposílali v přepočtu přes 120 miliard korun. Moskva ale sahá i po zabaveném majetku a chystá další zvýšení daní.
Svět čekají další konflikty a cestou ke stabilitě má být podle Vladimira Putina ústup západní hegemonie. Ruský prezident na setkání Valdajského diskuzního klubu zároveň varoval před prudkým technologickým vývojem včetně umělé inteligence, který podle něj může mít katastrofální důsledky.
Prezident Petr Pavel ocenil Andreje Babiše za jasné potvrzení, že Česko v případě napadení některého člena NATO splní své alianční závazky. Premiér už dříve uvedl, že při útoku na Pobaltí by země podle článku pět musela vyslat dvě mechanizované brigády.
Rusko znovu vytahuje jadernou kartu. Kreml tvrdí, že případná blokáda Kaliningradské oblasti by mohla vyvolat jadernou odpověď, a podle mluvčího Dmitrije Peskova na to ruští diplomaté upozorňují evropské země. Moskva tak reaguje na posilování NATO v Pobaltí a debaty o možném izolování ruské exklávy v případě konfliktu.
Velí jednotkám, které podle jeho slov tvoří jen zlomek ukrajinské armády, ale mají na svědomí značnou část ruských ztrát. Robert Brovdi, přezdívaný Maďar, se podle ukrajinských vojáků stal pro Moskvu natolik významným cílem, že Rusko nabízí 20 milionů dolarů za informace vedoucí k jeho vypátrání. Brovdi se navíc nedávno přihlásil k útoku, při němž měl zahynout ruský generál Anton Grunis.
Rusko se podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho snaží hybridními útoky zastrašit evropské země, narušit jejich jednotu a oslabit podporu Ukrajině. Moskva ale podle něj neuspěla ani na bojišti, ani ve snaze rozdělit spojence. Rutte zároveň vyzval členské státy aliance, aby na rostoucí počet incidentů reagovaly s klidem a koordinovaně.
