Evropa se má poprvé přímo zapojit do dalšího kola jednání o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině. Oznámil to americký zmocněnec Steve Witkoff po schůzce s Vladimirem Putinem v Moskvě, která podle něj přinesla pokrok. Trumpovi vyjednavači nyní míří do Dublinu za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Jednání Ruska, Ukrajiny a Spojených států v Abú Zabí přinesla podle obou válčících stran určitý posun, zásadní spory ale zůstávají. Hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij prohlásil, že se Moskva a Kyjev přiblížily k míru, zároveň však trvá na ruských podmínkách a odmítá výměnu území. Ukrajinská delegace mluví o dobrém impulsu, Američané upozorňují na přetrvávající nedůvěru a spory o území.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner míří ve čtvrtek za Vladimirem Putinem do Moskvy a poté za Volodymyrem Zelenským do Dublinu. Navazují tak na dvoudenní jednání Ruska a Ukrajiny v Abú Zabí, která označili za produktivní, přestože zásadní spor o území zůstává nevyřešený. Washington zároveň tlačí na širší zapojení Evropy, Moskva ale evropské návrhy zatím odmítá jako nedostatečné.
Prezident Petr Pavel kritizoval rozhodnutí, podle něhož se čeští vojáci nezúčastní cvičení Koalicja 26.2 v Polsku. To má prověřit, jak by evropské armády dokázaly po skončení války zajistit bezpečnost Ukrajiny i bez amerických jednotek. Zatímco Pavel tvrdí, že Česko by u podobných příprav nemělo chybět, šéf SPD Tomio Okamura říká, že vláda české vojáky do podobných aktivit posílat nechce.
Rusko podle evropských vlád a bezpečnostních expertů vede vedle války na Ukrajině také stínový konflikt proti zemím, které Kyjev podporují. Žhářské útoky, sabotáže, kybernetické operace, narušování vzdušného prostoru i vměšování do voleb mají Evropu oslabovat, rozdělovat její společnosti a zvyšovat cenu podpory Ukrajiny. Počet podezřelých incidentů přitom roste a evropské státy stále hledají způsob, jak na útoky pod hranicí otevřené války účinně reagovat.
Donald Trump dál určuje tempo jednání o Ukrajině a Evropa marně hledá způsob, jak do hry výrazněji zasáhnout. Když finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre zavolali Vladimiru Putinovi, místo evropské jednoty přišla ostrá roztržka. Spor ukazuje, jak hluboce je Evropa rozdělena v otázce, zda s Kremlem jednat, nebo ho dál držet v diplomatické izolaci.
Jeho hotel obsadili ozbrojenci, okupační úřady mu přidělily nového vlastníka a ruští turisté v něm dnes tráví dovolenou. Ukrajinský podnikatel Denys Kaťucha proti Rusku vysoudil náhradu škody 5,1 milionu dolarů, tedy 111,1 milionu korun. Peníze však možná nikdy neuvidí. Agentura Reuters na jeho příběhu ukazuje, jak Moskva přebírá nemovitosti na okupovaném pobřeží Azovského moře.
Donald Trump slibuje „velkou, krásnou dohodu“, která se podle něj nemá týkat pouze Ukrajiny, ale možná celé Evropy. Americký prezident to prohlásil po jednání s Putinovým vyslancem Kirillem Dmitrijevem. Podle webu Politico Washington současně mluví o širší evropské bezpečnostní architektuře, která má vytvořit podmínky pro trvalý mír. Další kolo americkými zprostředkovaných jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se uskuteční 10. a 11. listopadu v Abú Zabí.
Vítězství demokratů v obou komorách amerického Kongresu vzbudilo v Kyjevě naději na silnější podporu Spojených států. Volodymyr Zelenskyj doufá, že nové rozložení sil ve Washingtonu vytvoří protiváhu Donaldu Trumpovi a přinese více peněz i zbraní pro Ukrajinu. Silnější americká pomoc by podle něj mohla přimět Vladimira Putina přehodnotit pokračování války.
Vítězství demokratů v obou komorách Kongresu může podle amerického analytika Roberta Kagana změnit kalkulace Moskvy i Pekingu. Pokud Rusko a Čína dospějí k závěru, že Donald Trump je politicky oslabený a jeho éra se chýlí ke konci, mohou se v příštích dvou letech chovat agresivněji. Kagan zároveň upozorňuje, že válka s Íránem vyčerpala část klíčových amerických vojenských zásob a oslabila přítomnost USA v Asii.
Kreml se připravuje na možnost, že Donald Trump vyjde z amerických voleb do Kongresu oslabený. Moskva chce využít nové politické situace k dalšímu uvolňování sankcí a přesvědčit Washington, že s Ruskem lze obchodovat i bez ukončení války na Ukrajině. Zároveň ale Putin podle zdrojů ztrácí víru, že Trump dokáže přimět Kyjev k míru za ruských podmínek, a sází na pokračování války.
