Bolivijská prokuratura začala prověřovat možné nábory místních občanů do ruských jednotek bojujících na Ukrajině. Vyšetřování spustila po vystoupení rodin dvou mužů, kteří do Evropy odjeli za příslibem 16 tisíc dolarů a zřejmě na frontě zahynuli. Ruské velvyslanectví jakékoli spojení s náborem odmítá.
Česko se chce zapojit do programu PURL, v němž spojenci financují nákup amerických zbraní a munice pro Ukrajinu. Vláda do něj přesměruje část peněz určených na jiné ukrajinské projekty, oznámil před summitem NATO ministr zahraničí Petr Macinka. Prezident Petr Pavel změnu českého postoje přivítal.
V Ankaře začíná dvoudenní summit NATO, na kterém budou spojenci řešit vyšší výdaje na obranu, podporu Ukrajiny i napjaté vztahy s Washingtonem. Česko přiváží vlastní spor: delegaci povede premiér Andrej Babiš, zatímco prezident Petr Pavel si účast zajistil až předběžným opatřením Ústavního soudu.
Ukrajinské drony zasáhly rafinerii v ruské Omské oblasti, která leží na Sibiři. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu, podle níž byl cíl útoku vzdálen téměř 2500 kilometrů od ukrajinských hranic. O napadení drony informovaly i ruské regionální úřady. Po nočním ruském útoku na Kyjev a okolí naopak zahynulo přes 20 obyvatel, uvedly ukrajinské úřady.
Je důležité, aby spojenci na summitu NATO v Ankaře přijali silná rozhodnutí na podporu ukrajinské protivzdušné obrany, uvedl po dalším rozsáhlém ruském útoku na Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na ukrajinskou metropoli a její okolí si podle něj vyžádal 14 obětí a kolem 76 zraněných.
Německo chce před summitem NATO v Ankaře vyslat Kyjevu jasný signál. Kancléř Friedrich Merz v telefonátu ujistil Volodymyra Zelenského, že Ukrajina se může dál spolehnout na německou podporu, zejména v obraně proti ruským vzdušným útokům.
Polsko-ukrajinské vztahy procházejí jednou z nejcitlivějších fází od začátku ruské invaze. Podle expertů za napětím stojí hlavně spory o historickou paměť, které znovu rozdmýchala polská domácí politika i ukrajinské zacházení se symboly UPA.
Další ruský úder na ukrajinskou metropoli má mít i politickou dohru v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tvrdí, že pouhé odsouzení nestačí, a chce další sankce.
Ukrajina posouvá válku stále hlouběji na ruské území. Podle Bloombergu letos raketové poplachy zasáhly oblasti, kde žije přes 70 procent obyvatel Ruska, a útoky na rafinerie už se promítají i do výpadků v zásobování pohonnými hmotami.
Rusy podle Gallupu zachvátil největší ekonomický pesimismus za nejméně dvě dekády. Většina lidí vidí zhoršování podmínek i životní úrovně, klesá důvěra ve vládu i armádu a náladu dál zhoršuje nedostatek pohonných hmot po ukrajinských útocích na rafinerie.
Stále přesnější ukrajinské údery způsobily citelné škody ruskému ropnému průmyslu. Nedá se říct, že by pro něj byly likvidační, ale důležitý je také jejich psychologický efekt. Zda skončí „slavná“ éra ruské ropy, záleží na dalším vývoji. Mimo jiné i na tom, jak se k ruským fosilním palivům po válce postaví Evropa.
