Rusko může do války proti Ukrajině zapojit dalších až 50 tisíc severokorejských vojáků, varoval Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinského prezidenta už nejde jen o hrozbu pro Kyjev, ale i pro Asii: KLDR získává na ruské frontě zkušenosti s moderní válkou, ruské zbraně i know-how, které může později využít proti dalším zemím.
Ukrajina posílá na frontu stále víc pozemních bojových robotů. Stroje s kulomety, minami nebo plamenomety mají šetřit životy vojáků, pomáhat s logistikou i útočit na ruské pozice v zónách, kde je pohyb lidí kvůli dronům mimořádně nebezpečný. Podle agentury Bloomberg chce Kyjev letos vyrobit nejméně 50 tisíc bezosádkových pozemních vozidel a udělat z robotiky jednu ze svých klíčových výhod proti početně silnějšímu Rusku.
Ukrajina chce na podzim spustit novou Karpatskou iniciativu, do níž by se mělo zapojit osm zemí včetně Česka a Slovenska. Prezident Volodymyr Zelenskyj ji popisuje jako platformu pro státy, které Ukrajině nemusejí pomáhat zbraněmi, ale chtějí se podílet na bezpečnosti, humanitární pomoci, ekonomice a budoucí obnově země.
Nadcházející zima může být pro Ukrajinu dosud nejtěžší zkouškou války. Země očekává další nápor na elektrárny a teplárny, zároveň ale bojuje s nedostatkem prostředků protivzdušné obrany a nejistotou kolem další americké podpory.
Evropská komise vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur, tedy přibližně 84 miliard korun. Peníze z vojenské části unijní půjčky mají posloužit k nákupu dronů, raket a stíhacích letounů Gripen.
Po dvou letech růstu se soukolí evropského obranného průmyslu zadrhlo. Investoři cítí, že tanky a další konvenční zbraně budou v konfliktech budoucnosti hrát čím dál menší roli, a evropští tradiční výrobci se neumí dostatečně rychle přizpůsobit nové době. Akcie německého Rheinmetallu či české CSG tak v posledních měsících výrazně ztrácejí, upozorňuje The Economist.
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie mají výraznější a dlouhodobější hospodářské dopady, než naznačují oficiální statistiky. Analýza satelitních snímků ukázala, že ekonomická aktivita v nejbližším okolí zasažených provozů mohla klesnout až o 11 procent.
Rusko, jeden z největších producentů ropy na světě, musí kvůli ukrajinským útokům na rafinerie dovážet benzin z Indie. Podle Financial Times má na sever Ruska dorazit tanker se 42 tisíci tunami paliva z rafinerie Vadinar, která zpracovává hlavně ruskou ropu. Palivová krize už podle odhadů zasáhla zhruba 50 milionů lidí a domácí rafinerské kapacity se propadly asi o 40 procent.
Zástupci členských států Evropské unie se shodli na 21. balíku sankcí proti Rusku. Dohodu dosud brzdilo Řecko, které se obávalo dopadů zákazu přepravy ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) na své rejdaře. Atény nakonec získaly časově omezenou výjimku pro některé starší smlouvy, píší světové agentury.
Ruský opoziční politik Boris Naděždin ukončil pokus kandidovat do Státní dumy. Tvrdí, že kampaň zastavil kvůli tlaku úřadů i obavám o své spolupracovníky. Někdejší prezidentský kandidát, kterého úřady nepustily do voleb proti Vladimiru Putinovi, zároveň uvedl, že možnosti legálně dělat opoziční politiku v Rusku se vyčerpaly.
Rusové se kvůli výpadkům mobilního internetu i rostoucí nejistotě znovu vracejí k hotovosti. Od začátku roku přibylo v oběhu 1,56 bilionu rublů, tedy 423 miliard korun, nejvíce od pandemie. Pro Kreml je to problém: hotovost pomáhá firmám obcházet daně právě ve chvíli, kdy stát potřebuje peníze na financování války.
