Příznivci nerůstu mohou přestat bojovat. Velké země jej již prožívají, případně se mu rychle přibližují, ukazují data o změně HDP na osobu v jednotlivých zemích. Podle magazínu The Economist roste počet zemí, které nerostou či jejichž růst je výrazně pomalejší než v předchozích letech. Týká se to zhruba čtyř miliard lidí. A bude to mít zásadní společenské dopady.
Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
Investiční společnost XTB začala novým klientům v Česku úročit volné peníze na účtu sazbou pět procent ročně. Zvýhodnění platí prvních devadesát dnů, vztahuje se nejvýše na 605 tisíc korun a je podmíněno pravidelným investováním. Česká republika je prvním trhem, na kterém XTB tuto nabídku spustila.
Zateplení, fotovoltaiku nebo nový zdroj tepla bude možné financovat úvěrem, u něhož domácnost nebude platit úroky. Ty za ni po celou dobu splácení uhradí Státní fond životního prostředí.
Slovensko zaznamenalo mimořádný příjmový skok. Medián disponibilního příjmu v přepočtu na kupní sílu vzrostl o 34 procent a země se výrazně přiblížila Česku. Za prudkým růstem stojí nejen mzdy, ale také důchody a sociální transfery, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Metro E zatím nemá schválenou trasu ani termín výstavby, přesto už může ovlivňovat očekávání na pražském realitním trhu. Zkušenosti s metrem, železnicí i dálnicemi ukazují, že nová doprava dokáže zvýšit hodnotu bydlení. Rozhoduje však hlavně ušetřený čas, jistota projektu a poloha nemovitosti.
ČNB dnes nechala úroky beze změny, klid ale nemusí trvat dlouho. Guvernér Aleš Michl naznačil, že už na listopadovém jednání bude bankovní rada zvažovat jejich zvýšení. Banka sleduje hlavně domácí rizika, mezi nimi výrazný růst cen služeb a mezd. Inflace ale na přelomu roku stoupne.
Zatímco centrální bankéři v eurozóně a Spojených státech v září zdražili peníze, jejich čeští kolegové zůstali v klidu. ČNB podle očekávání ponechala základní sazbu na 3,75 procenta. Další zvýšení úroků do konce roku však analytici nevylučují.
ANO, SPD a Motoristé našli kompromis, který má otevřít cestu ke schválení rozpočtu na příští rok. Schodek 389 miliard korun klesne jen o jednotky miliard, další úspory mají přijít až později. Součástí dohody je i konec debaty o karenční době, vyšší důchody a zachování obranných výdajů.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý sankční balík proti Rusku. Prezident Donald Trump by podle něj mohl uvalit až stoprocentní cla na největší odběratele ruské ropy a plynu, včetně Číny a Indie. Zákon už prošel i Senátem a čeká na Trumpův podpis.
Americká centrální banka zvedla úrokové sazby na 3,75 až 4,00 procenta a naznačila, že letos může přijít ještě další zvýšení. Donald Trump chce přesný opak: sazby podle něj mají rychle klesnout až k jednomu procentu.
