Nekončící hormuzská krize je pro Evropu dalším silným varováním. Válka na Blízkém východě zatím způsobila větší problémy jiným oblastem světa, ale hrozba, že se Evropanům příští zima prodraží, stoupá. Děsivý je i (snad) dočasný návrat k ruskému plynu. Lekce od Vladimira Putina i Donalda Trumpa ukazují, že Evropa musí dovoz plynu co nejrychleji omezovat.
Politika je jízda na divokém koni, ten zběsile skáče, politik ho nijak neřídí, jen se snaží chvíli udržet v sedle, než ho shodí. U sestavování vlády je zajímavá otázka, co je vlastně vhodná kvalifikace a jaké schopnosti má mít člověk, aby slušně zvládl odehrát roli ministra. Nejde mi až tolik o jednotlivá jména, ale o zamyšlení nad tím, co by ti ministerští kandidáti měli aspoň elementárně umět, aby hned neshořeli jak papír.
Svět sleduje Hormuz, ale ještě větší rána může přijít z Rudého moře. Pokud by Íránem podporovaní Húsíové uzavřeli průliv Bab al-Mandab, přezdívaný Brána nářků, ropa i nafta by mohly prudce zdražit. Pro Česko by to při konci regulace cen pohonných hmot znamenalo rychlý náraz u čerpacích stanic – a politický problém pro Babišovu vládu.
Ministr zahraničí Petr Macinka při setkání s novou ruskou velvyslankyní Annou Ponomarjovovou vyzval Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Zbraně mají utichnout, obě strany mají přistoupit na kompromisy a Rusko musí ukázat, že skutečně stojí o mír. Jedna podstatná otázka však zůstala bez odpovědi: co přesně má obětovat napadená země?
V příštích letech přestane compliance fungovat jako samostatná kontrolní vrstva a začlení se do každodenního provozu banky. Půjde o systém, v němž umělá inteligence sleduje rutinní činnosti a lidé posuzují pouze skutečně nejednoznačné případy, píše v komentáři pro newstream.cz Jiří Voldán ze společnosti Avenga.
Vláda se rozhodla, že navrhne Ústavnímu soudu, aby zamítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ohledně účasti na summitu NATO v Ankaře. To je legitimní nápad. Vláda však také požaduje, aby soud z projednávání této věci vyloučil ústavního soudce Pavla Šámala. To je přes čáru. Spletli si soudruzi ve vládě dobu?
Praha dokáže najít třináct milionů korun na repliku plastiky, kterou většina lidí míjela bez povšimnutí. Symboličtější projekt by se hledal těžko. Dílo se jmenuje Rovnováha, rozhodování města ji však poněkud postrádá.
Španělsko sice vyhrálo mistrovství světa, skutečným finančním vítězem je ale FIFA. Ta díky rozšířenému formátu, dynamickým cenám vstupenek a turnaji v Severní Americe inkasovala víc než kdy dřív. Pro fanoušky to ale znamenalo i lístky za tisíce až desítky tisíc dolarů.
Úprava emisních povolenek může vypadat jako ústupek Bruselu, ve skutečnosti ale neřeší hlavní problém: evropský průmysl dál zůstává pod tlakem drahých energií, regulací a ztráty konkurenceschopnosti. Jde jen o dílčí korekci systému, který firmám bere prostor k dýchání, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Lítý boj o vládu nad Prahou, s rozpočtem 130 miliard korun? Nic, ticho, letní parno. Favorizované strany se místo ostré kampaně brodí v blátě vlastních kauz. Jen Filip Turek si svým motoristickým uměním urval pozornost.
Zmrzlina vypadá jako jednoduchý sezonní byznys s pohádkovou marží. Jenže za kopečkem za 50 korun se skrývá tvrdá hra o počasí, nájem, lokalitu a schopnost prodat stovky porcí během několika horkých hodin. Může jít o jedno z nejvýnosnějších drobných podnikání léta – ale také o byznys, který zničí pár deštivých víkendů.
