Pořád dokola. Donald Trump se pustí do šíleného plánu, pak pocítí jeho důsledky a postupně vycouvá. Fiasko přesto vyhlásí za skvělý úspěch. Za jeho omyly však platí ti, kteří v konfliktu mají nejmenší slovo, obyčejní lidé. V lepším případě jen vysokými účty, v horším životy.
Co má vláda dělat s drahým benzínem? Hlavně se neopičit po Slovensku, píše ve svém komentáři zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák. Výsledkem takových experimentálních zásahů do trhu je podle něj jen chaos, selhání a deformovaný trh.
Válka v Perském zálivu ještě neskončila a už má vítěze – Vladimira Putina. Ruské příjmy z ropy jsou na maximu od začátku invaze na Ukrajinu.
Petr Hlaváček je váženým architektem a politikem. Už druhé volební období, které se na podzim chýlí ke konci, má z pozice náměstka pro rozvoj hlavního města na starost tvorbu nového územního plánu. Jak to s ním vypadá? Sám autor si není jistý.
Poslanci ODS navrhli zrušení zákona, který zakazuje prodej v maloobchodě o vybraných svátcích. Blíží se Velikonoce, krámy budou opět zavřené. V ODS se to zdálo být jako dobré téma ke zviditelnění se. Měla to být podpora podnikatelů. Ale ouha.
Letní tábory patří v Česku k tradicím, které přetrvaly generace. Každý rok na ně vyráží zhruba čtvrt milionu dětí a zájem rodičů o ně zůstává vysoký. Organizátoři táborů začali přijímat přihlášky už na začátku roku a některé turnusy jsou v řadě míst už téměř vyprodané.
Americký prezident Donald Trump hrozí, že „srovná se zemí“ íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru (na hlavním snímku). Teherán slibuje tuhou odvetu. Cesta k ceně ropy nad 150 dolary za barel se otevírá, nafta v ČR může v nadcházejícím týdnu vyskočit nad 50 korun za litr.
Velkolepé setkání na Letné na podporu demokracie má pro polovinu národa hořkou pachuť. Je nový den a vše, proti čemu stovky tisíc lidí vystoupily, jede dál ve svých kolejích. Macinka je dál ministrem, Okamura šéfem sněmovny, Babiš je kryje, a všichni dohromady kazí dobré jméno země ve světě, kazí dobré mravy a ještě se všem vysmívají.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Statisíce lidí v ulicích jsou varováním. Ale ani dav na Letné není hlas národa. Stejně jako vláda nemůže protest smést jako hysterii. Česko zůstává rozdělené. Všichni to vědí, ale nikdo s tím nechce nic dělat. Znepřátelené strany situace zjevně baví.
Digitální dovednosti v Česku rostou rychleji než evropský průměr a mladá generace si už s umělou inteligencí běžně rozumí. Výzvou teď není dohnat svět, ale udržet tempo a proměnit schopnosti v reálnou ekonomickou výhodu.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
