Halloween se v Česku mění ve stále významnější obchodní událost. Přestože Dušičky připomíná podstatně více lidí, nákupní dynamika letos přeje právě Halloweenu. Oba svátky dohromady představují pro českou ekonomiku miliardový sezónní impuls. Zatímco obchodníci na nich vydělávají, města a obce musí počítat s dodatečnými výdaji na provoz hřbitovů, svoz odpadu a údržbu veřejných prostranství.
Trump, který přemohl tygra v kleci. Který chtěl vysílat popravu. Který se fotí u klecí UFC. Tenhle prezident že jen tak přizná porážku? Civilizační deník rozebírá scénáře, které mohou nastat po volbách.
Příběh firmy Uniper, kterou musel po ruské agresi na Ukrajině převzít německý stát, ilustruje nové trendy v evropské energetice. Role státu posílila, ale nyní už je zase potřeba zapojit dynamický soukromý kapitál. Majoritní podíl v Uniperu je na prodej, zajímá se o něj i Daniel Křetínský. Plyn je stále v centru dění, ale už ne ten ruský, a v byznysově-marketingovém prostředí byl opět „nalakován narůžovo“. Zdůrazňuje se jeho role při flexibilní výrobě elektřiny.
Z boje o Českou televizi a potažmo rozhlas se stala otevřená válka mezi koalicí a opozicí. Jedni mluví o neškodné změně způsobu financování, druzí o demontáži demokracie. Zůstává záhadou, proč se vláda věnuje zrovna televizi, fungujícímu mechanismu. Nabízí se jediné vysvětlení.
Češi si o víkendu znovu posunou hodinky, ekonomický smysl střídání času je ale podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy stále slabší. Ve svém komentáři upozorňuje, že úspory elektřiny jsou zanedbatelné, zatímco změny času mohou snižovat produktivitu, zvyšovat riziko nehod i zdravotní náklady. Česko by proto podle něj mělo seriózně zvážit, zda letní a zimní čas dál střídat.
Zaměstnancům v oboru inovací přinesl ne příliš příjemné poznatky právě publikovaný výzkum, který na širokých datech dokazuje, že pokud mají vynálezci ve své firmě nejistou pracovní pozici, přicházejí s lepšími nápady.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků se dobře prodává jako úleva domácnostem. Náklady na veřejnoprávní média tím ale nezmizí. Vláda je chce přesunout do státního rozpočtu a zároveň financování omezit. Podstatná otázka proto zní, co za své peníze veřejnost dostane a jak budou redakce chráněny před politiky, o jejichž práci mají informovat. Opoziční spekulace o povolebních motivech tuto debatu jen odvádějí stranou.
Ve Francii se znovu protestuje, hoří auta a rabují obchody. Bylo by snadné mávnout rukou, že k tamní politice pouliční bouře zkrátka patří. Jenže tentokrát může být ve hře mnohem víc. Francouzům dochází trpělivost s tradičními politiky a země se stále více přiklání k radikálním alternativám. Je to jen francouzská krize, nebo předzvěst budoucnosti celé Evropy?
Úzkým hrdlem AI nejsou čipy, ale elektřina a přípojky. Investiční horečku přitom stále víc pohání dluh, který se ztrácí z dohledu regulátorů. Kdo nakonec zaplatí za vodu?
Volkswagen přenáší svoji krizi na úspěšnější Škodu Auto. Škoda má více než dvojnásobnou marži oproti celému koncernu, její zaměstnanci by ale v důsledku zmrazení mezd čelili reálnému propadu výdělků zhruba o deset procent
Českým firmám chybějí lidé, vláda jim proto chce otevřít dveře dalším pracovníkům z Filipín. Jenže dovoz pracovní síly není všelékem. Může pomoci výrobě a zvýšit HDP, zároveň však utlumit tlak na růst mezd a snížit motivaci podniků investovat do automatizace, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V Srbsku skončily předčasné parlamentní 🗳️🗳️🗳️ volby, které provázela nejvyšší volební účast za více než 30 let. Mnoho médií je označilo za referendum o Aleksandaru Vučičovi, který v posledních 14 letech ovládá srbskou politiku. Televize N1 informuje, že lidé, kteří stáli ve frontách u volebních místností, budou moci svůj hlas odevzdat i po 20.00. Podle ústřední volební komise do 18.00 odvolilo 64,9 procenta lidí. Agentury napsaly, že účast byla nejvyšší od rozpadu Jugoslávie v roce 1992.
Kriminalita 💪🏻💪🏻💪🏻 mládeže se nezvyšuje, mění se však její typ. Děti se přesouvají od krádeží k násilným trestným činům, i k vraždám. V debatě České televize to dnes řekla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. V případě snižování trestní odpovědnosti by byla pro změnu ze současných 15 na 13 let. Změnu zvažuje ministerstvo spravedlnosti. Snížení by se podle něj mohlo týkat například trestných činů, za které je v Česku možné uložit výjimečný trest.
