Andrej Babiš žádá novináře, aby se zdrželi osobních útoků. Sám jim nadával do „prasat“ a „žump“, jeho koaliční partner do „prolhaných sviní“. Petr Macinka přidal „blbce“. Premiér přesto tvrdí, že chce komunikovat slušně.
Prezident Petr Pavel se vrátil z dovolené v Maroku a zveřejnil účet za svou cestu. Snaží se tím zachránit, co se dá, po bouři, kterou svým záměrem nezúčastnit se komunálních voleb a následnými lety tryskáčem způsobil.
Český stát má k prostituci pozoruhodný vztah. Jako povolání ji neumí pořádně uchopit, jako zdroj příjmů už ano. Sexuálním pracovnicím nevystaví živnostenské oprávnění, zato jim dokáže vystavit daňový účet. Morální rozpaky končí tam, kde začíná příjem státního rozpočtu.
Česká ekonomika ztrácí svůj dosavadní náskok před Polskem a bez zásadního zvýšení produktivity může během příští dekády přijít i o část svého postavení ve střední Evropě. Dosavadní model založený na levnější práci, vysoké zaměstnanosti a dlouhé pracovní době se vyčerpává, zatímco investice do vzdělávání, výzkumu či infrastruktury zaostávají, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Příběh firmy Uniper, kterou musel po ruské agresi na Ukrajině převzít německý stát, ilustruje nové trendy v evropské energetice. Role státu posílila, ale nyní už je zase potřeba zapojit dynamický soukromý kapitál. Majoritní podíl v Uniperu je na prodej, zajímá se o něj i Daniel Křetínský. Plyn je stále v centru dění, ale už ne ten ruský, a v byznysově-marketingovém prostředí byl opět „nalakován narůžovo“. Zdůrazňuje se jeho role při flexibilní výrobě elektřiny.
Značkové oblečení, kabelky či kosmetika zřejmě pocházející z vyrabovaných francouzských obchodů se objevují na internetových tržištích včetně Vintedu. Rozsah přeprodeje zatím není znám. Přestože česká a francouzská část platformy nejsou přímo propojeny, prostřednictvím dalších prodejců se může zboží dostat i k českým zákazníkům.
Regulace hypotečních sazeb není v Evropě nic výjimečného a příklady Francie či Chorvatska ukazují, že stát může bankám nastavit limity. Česko by teoreticky nemuselo zastropovat jen konečné úroky, ale mohlo by regulovat také bankovní marže a navázat je například na tržní cenu peněz, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Takový zásah by však mohl mít i vedlejší efekty, od horší dostupnosti úvěrů po další tlak na ceny nemovitostí.
V senátních volbách hnutí Andreje Babiše pohořelo. Nula senátorů, to skutečně vypadá jako debakl. A debakl to také je. Politici opozičních stran začali na vlně euforie mluvit o převzetí vlády, svrhnutí Babiše. Je to jen blouznění, Babiš pevně sedí na svých pozicích.
Senátní volby Andreji Babišovi nechutnají. Má v Senátu sice svůj klub o pár členech, ale při současných volbách k nim nikoho nedodal. A to před volbami mluvil o tom, že by v horní komoře parlamentu rád získal větší vliv, aby mu senátoři pořád nevraceli zákony. Místo toho se jeho hnutí povedl nevídaný kousek, z třinácti kandidátů ve druhém kole nevyhrál ani jeden.
Představte si podnik, který si pouhým ťuknutím do klávesnice vytváří to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak může na první pohled působit fungování komerčních bank. Při poskytnutí úvěru totiž skutečně vznikají nové peníze. Nabízí se proto otázka: proč hypotéky zdražují, když vytvoření peněz pořád vyžaduje jen účetní zápis? A proč banky lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“?
Evropskou centrální banku může už v nejbližších týdnech zasáhnout zásadní personální otřes. Její prezidentka Christine Lagardeová by se totiž mohla stát novou předsedkyní Světového ekonomického fóra, známého především každoročními setkáními politických a ekonomických elit v Davosu. Podle dnešních informací agentury Reuters by o jejím jmenování mohlo být rozhodnuto již 2. listopadu. Znamenalo by to předčasný konec jejího působení v čele ECB, kde jí řádný mandát vyprší až v říjnu 2027.
