Banky neustále zdokonalují systémy své kyberbezpečnosti. Jenže útočníci mají jednu výhodu. Tou je lidský faktor a jeho ovlivnitelnost, respektive manipulovatelnost. Postačí dotknout se správné emoce ve správnou chvíli a člověk pak dělá chyby, které by normálně nedělal.
Příběh firmy Uniper, kterou musel po ruské agresi na Ukrajině převzít německý stát, ilustruje nové trendy v evropské energetice. Role státu posílila, ale nyní už je zase potřeba zapojit dynamický soukromý kapitál. Majoritní podíl v Uniperu je na prodej, zajímá se o něj i Daniel Křetínský. Plyn je stále v centru dění, ale už ne ten ruský, a v byznysově-marketingovém prostředí byl opět „nalakován narůžovo“. Zdůrazňuje se jeho role při flexibilní výrobě elektřiny.
Andrej Babiš žádá novináře, aby se zdrželi osobních útoků. Sám jim nadával do „prasat“ a „žump“, jeho koaliční partner do „prolhaných sviní“. Petr Macinka přidal „blbce“. Premiér přesto tvrdí, že chce komunikovat slušně.
Češi si o víkendu znovu posunou hodinky, ekonomický smysl střídání času je ale podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy stále slabší. Ve svém komentáři upozorňuje, že úspory elektřiny jsou zanedbatelné, zatímco změny času mohou snižovat produktivitu, zvyšovat riziko nehod i zdravotní náklady. Česko by proto podle něj mělo seriózně zvážit, zda letní a zimní čas dál střídat.
Zaměstnancům v oboru inovací přinesl ne příliš příjemné poznatky právě publikovaný výzkum, který na širokých datech dokazuje, že pokud mají vynálezci ve své firmě nejistou pracovní pozici, přicházejí s lepšími nápady.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků se dobře prodává jako úleva domácnostem. Náklady na veřejnoprávní média tím ale nezmizí. Vláda je chce přesunout do státního rozpočtu a zároveň financování omezit. Podstatná otázka proto zní, co za své peníze veřejnost dostane a jak budou redakce chráněny před politiky, o jejichž práci mají informovat. Opoziční spekulace o povolebních motivech tuto debatu jen odvádějí stranou.
Ve Francii se znovu protestuje, hoří auta a rabují obchody. Bylo by snadné mávnout rukou, že k tamní politice pouliční bouře zkrátka patří. Jenže tentokrát může být ve hře mnohem víc. Francouzům dochází trpělivost s tradičními politiky a země se stále více přiklání k radikálním alternativám. Je to jen francouzská krize, nebo předzvěst budoucnosti celé Evropy?
Úzkým hrdlem AI nejsou čipy, ale elektřina a přípojky. Investiční horečku přitom stále víc pohání dluh, který se ztrácí z dohledu regulátorů. Kdo nakonec zaplatí za vodu?
Volkswagen přenáší svoji krizi na úspěšnější Škodu Auto. Škoda má více než dvojnásobnou marži oproti celému koncernu, její zaměstnanci by ale v důsledku zmrazení mezd čelili reálnému propadu výdělků zhruba o deset procent
Českým firmám chybějí lidé, vláda jim proto chce otevřít dveře dalším pracovníkům z Filipín. Jenže dovoz pracovní síly není všelékem. Může pomoci výrobě a zvýšit HDP, zároveň však utlumit tlak na růst mezd a snížit motivaci podniků investovat do automatizace, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Francie má vážné problémy, společnost působí jako papiňák frustrace, naštvanosti a deziluze před výbuchem. Na legitimní protesty studentů a zemědělců se přilepují bandy kriminálníků („cassers“), kteří chtějí hlavně dělat bordel v ulicích a válčit s policajty. Videa násilí, rabování a střetů v ulicích z této soboty dostatečně obletěla svět. Je dost pravděpodobné, že to zdaleka nekončí a bude dál eskalovat. Hrozí dlouhodobé nepokoje minimálně do prezidentských voleb v dubnu 2027. Širší otázka je, jestli ta celá situace vůbec má nějaké řešení. Zatím ho moc vidět není.
