Bezplatné cesty politiků za peníze ČEZ ukazují na dlouhodobý systém budování vlivu a neformálních vazeb. Kauza ministryně Zuzany Mrázové odhaluje, proč mohou být podobné vztahy problémem pro fungování státu i veřejných institucí, píše ve svém komentáři analytik a bývalý šéf Transparency International David Ondráčka.
Volkswagen pozastavil vývoj elektrického nástupce Golfu a provozní zisk se mu propadl o 98,7 procenta. Celý evropský autoprůmysl dusí drahá práce i energie, nařízená elektrifikace a čínská konkurence.
Politika je jízda na divokém koni, ten zběsile skáče, politik ho nijak neřídí, jen se snaží chvíli udržet v sedle, než ho shodí. U sestavování vlády je zajímavá otázka, co je vlastně vhodná kvalifikace a jaké schopnosti má mít člověk, aby slušně zvládl odehrát roli ministra. Nejde mi až tolik o jednotlivá jména, ale o zamyšlení nad tím, co by ti ministerští kandidáti měli aspoň elementárně umět, aby hned neshořeli jak papír.
Inovace, budování startupů a hledání nových trendů v Izraeli neustaly ani za nynějších válek na Blízkém východě. Ministerstvo energetiky například varovalo, že země musí přidat v oboru jaderné fúze. Izrael je v moderních technologiích napojený na USA a řeší podobné problémy – mimo jiné s umělou inteligencí a datovými centry. Část z nich by mohly vyřešit malé modulární reaktory, které by těmto centrům poskytovaly energii, aniž by ji „kradly“ a zdražovaly dalším spotřebitelům.
Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?
Babišův útok na veřejné finance vyvolává menší emoce než ten na veřejnoprávní média, ale pro budoucnost země je neméně závažný, píše v komentáři pro newstream.cz ekonom Tomáš Fencl.
Nezaměstnanost v Česku se v říjnu udržela na pěti procentech a výsledek byl o něco horší, než čekali analytici. Počet lidí evidovaných na úřadech práce vzrostl na 370 tisíc, zároveň ale přibylo i volných míst, což ukazuje na přetrvávající nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. V evropském srovnání přitom Česko dál patří k zemím s vůbec nejnižší nezaměstnaností, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americká ekonomika roste tempem, které jí Evropa může závidět. Donaldu Trumpovi to ale volební vítězství nepřineslo. Republikáni přišli o obě komory Kongresu a prezident místo ústupu mění nejbližší spolupracovníky. Do čela Bílého domu přichází architekt jeho tvrdé protiimigrační politiky Stephen Miller. Trump tak sice ztrácí kontrolu nad zákonodárnou mocí, rozhodně se ale nehodlá vzdát té výkonné. Čeká Ameriku další vlna prezidentských dekretů a politických střetů?
Koalice chce přílepkem zavést bankovní daň ještě na letošní zisky. Jenže evropské zkušenosti ukazují, že stát může vybrat mnohem méně, než čeká. A účet nakonec banky přehodí na své klienty. Dražší hypotéky, horší úročení vkladů a vyšší poplatky. Politické body tak může inkasovat vláda, zatímco náklady ponesou domácnosti a firmy.
Za letošní zdražování hypoték prý mohou rostoucí dluhy státu. Historická česká data ale ukazují, že vyšší dluh dražší úvěry na bydlení automaticky nepřináší. Po zadlužení naopak hypotéky často zlevňovaly.
Každý den se Andrej Babiš nyní musí věnovat financování České televize a rozhlasu, místo aby s pomocí své sto osmičky v klidu vládl. Vypustil džina z láhve, a on se mu tam nechce vrátit. Lidé mu chodí na demonstrace, a co hůř, opozice mu chce rozvrátit sněmovní schvalovací mašinu. A to ještě nenarazil na prezidenta.
