Ministr vnitra Lubomír Metnar stáhl dovolání ve sporu se SPD s tvrzením, že bylo podáno bez jeho vědomí. Pokud je to pravda, selhal úřad. Pokud ne, selhal ministr. A v obou případech se nebezpečně rozostřuje hranice mezi odborným posudkem státu a politickým obchodem.
Andrej Babiš se při dotazech na Ukrajinu tváří, jako by polykal kopřivy. To není moje téma, to bylo téma Fialovy vlády, odpovídá pravidelně. Jeho téma prý je, aby se Čechům žilo dobře.
Pětatřicet let po pádu režimu se bývalý komunistický funkcionář domáhal vyšší penze. Kvůli šesti stovkám korun zaměstnal soudy na roky. Ústavní soud jeho stížnost odmítl. Spor ale otevřel otázku odpovědnosti za minulost.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc potvrdil jeden z klíčových cílů této vlády ve změně trestního zákoníku. Je jím snížení trestní odpovědnosti, a to až ke 13 letům. Takový krok sice je plně v souladu s populistickým charakterem aktuální vlády, pokud k tomuto prolomení dekády platného tabu skutečně dojde, mohou nastat poměrně netušené, a dost nepříjemné vedlejší efekty, zejména dlouhodobé.
Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.
Petr Macinka by jistě chtěl být důležitým člověkem. Ambice má viditelné, povzbudilo ho k takovému náhledu sama sebe necelých sedm procent hlasů voličů v posledních parlamentních volbách. Nyní jako mocipán tu svými úšklebky provokuje názorové oponenty, jindy školí bývalou ministryni zahraničí Spojených států. Otázkou je, zda jen provokuje, nebo se svým způsobem snaží prosadit nějaký myšlenkový koncept.
Dle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd si 20 procent Čechů udržuje pozitivní názor na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pro tyto příznivce však existuje víc než jen politická podpora. Svou loajalitu mohou dát najevo i jinak – nákupem prémiově naceněného propagačního zboží z jeho oficiálního e-shopu.
Ministr obrany Jaromír Zůna tvrdí, že bezpečnost země se neměří procenty HDP. Jenže právě ta procenta jsou měnou důvěry v NATO. V době, kdy si část střední Evropy plete diplomacii s rezignací, je hazard s obranou víc než účetní trik.
Ani v den čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu nelze říci, že by západní sankce snižovaly vývoz ruské ropy, konstatuje ve speciální studii vydané u příležitosti daného výročí finský institut CREA. V tomto smyslu tedy podle něj selhávají, když ve čtvrtém roce od začátku invaze setrvával objem vývozu ruské ropy šest procent nad úrovní před invazí.
Jmenování nového ministra životního prostředí připomínalo spíš napínavý seriál než rutinní ústavní akt. Mezi Hradem, Strakovou akademií a Motoristy se přelévaly tlaky, padaly nepěkné výroky a nakonec přišlo řešení, které by meteorologové popsali jako proměnlivo, místy pragmatično.
Česko omezuje diplomacii i rozvojovou pomoc s argumentem, že „doma máme dost starostí“. Takový přístup ale může být Davida Ondračky, autora komentáře, nejen necitlivý, ale i ekonomicky a bezpečnostně krátkozraký. V globalizovaném světě se prázdné místo rychle zaplní – a vliv i obchodní příležitosti převezmou jiní. Úspory dnes se tak mohou proměnit v mnohem vyšší náklady zítra. Otázkou není, zda si pomoc můžeme dovolit, ale kolik nás bude stát její absence.
