Včera proběhla ve Francii generální stávka, ale děje se to v atmosféře velkých protestů a mimořádné naštvanosti celé společnosti. Včera to proběhlo úplně v klidu, bez násilí, mnohde jako pouliční happening se zpíváním a tančením. Byla to však masivní mobilizace, do protestů se po zemi zapojilo skoro 2 miliony lidí, míří to od protestů studentů k politické revoltě.
Inovace, budování startupů a hledání nových trendů v Izraeli neustaly ani za nynějších válek na Blízkém východě. Ministerstvo energetiky například varovalo, že země musí přidat v oboru jaderné fúze. Izrael je v moderních technologiích napojený na USA a řeší podobné problémy – mimo jiné s umělou inteligencí a datovými centry. Část z nich by mohly vyřešit malé modulární reaktory, které by těmto centrům poskytovaly energii, aniž by ji „kradly“ a zdražovaly dalším spotřebitelům.
Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?
Politika je jízda na divokém koni, ten zběsile skáče, politik ho nijak neřídí, jen se snaží chvíli udržet v sedle, než ho shodí. U sestavování vlády je zajímavá otázka, co je vlastně vhodná kvalifikace a jaké schopnosti má mít člověk, aby slušně zvládl odehrát roli ministra. Nejde mi až tolik o jednotlivá jména, ale o zamyšlení nad tím, co by ti ministerští kandidáti měli aspoň elementárně umět, aby hned neshořeli jak papír.
Dvacet minut, kryptoměny za 137 miliard korun a možný účet pro Ukrajinu. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků stojí za rekordní krádeží na burze Binance. Kořist odpovídá téměř pětině ročního výkonu severokorejské ekonomiky a může podpořit zbrojní průmysl, který zásobuje ruskou armádu. Mezi ukradenými digitálními aktivy a penězi na další munici ovšem leží řada překážek.
První trvalé úložiště jaderného odpadu na světě dostalo povolení k provozu ve Finsku a snad ještě do konce roku by se mělo hluboko v podzemí začít plnit nebezpečným materiálem. Zařízení má odstranit největší problém jaderné energetiky: bezpečně zajistit vysoce radioaktivní vyhořelé palivo, které ohrožuje lidský život a zdraví po desetitisíce let.
Vyjednávání o vedení Prahy se začíná táhnout. Vítěz voleb, Petr Hlaváček za Starosty, hned po vítězných volbách avizoval, že nechce dopustit situaci, která nastala po minulých volbách v Praze, kdy se vyjednávání táhla pět měsíců. Ale přestože se mu po volbách naskytla ideální příležitost okamžitě sestavit vládní koalici, začal vymýšlet.
Český průmysl po letech víceméně stagnujícího výkonu znovu nabírá sílu. Zářijová produkce vzrostla meziročně o 6,2 procenta a dostala se nad úrovně předchozích let, zatímco nové zakázky ze zahraničí vyskočily o 14,4 procenta. Oživení táhnou především automobilky, energetika a exportní poptávka, další růst ale může brzdit drahá energie a slabší evropská ekonomika.
Levné kuřecí maso má svou odvrácenou tvář. Zmrzačená zvířata, která sotva unesou vlastní váhu, umělé osvětlení a život zkrácený na pouhých několik málo týdnů. Záběry z dánských drůbežáren vyvolaly takové pobouření, že tamní vláda chce zakázat chov rychle rostoucích „turbokuřat“ v celé Evropské unii. Jenže proti lepším podmínkám pro zvířata stojí tvrdá ekonomická realita. Kolik utrpení jsme ochotni přehlížet kvůli levnému masu v supermarketech?
Zvýšení úrokových sazeb se očekávalo. O růstu inflace v příštím roce nad tři procenta se mluví dlouhé týdny. Čeká se zdražení energií, ceny služeb rostou přes čtyři procenta, meziroční růst platů v Česku je přes šest procent. Proinflačních tlaků víc než dost, nebyl jediný důvod sazby nezvednout.
V Česku má stávka vždy jednu zásadní slabinu. Organizuje se tak ohleduplně, aby pokud možno nikomu nepřekážela. Účastníci se projdou, zapískají si, zabubnují a vrátí se domů s pocitem, že demokracii pro dnešek s úsměvem a pokorou ubránili. Demokracie by se mohla ozvat příkřeji, ale zatím nedostala píšťalku.
Ředitelství silnic a dálnic v prosinci otevře nové nadjezdy nad Pražským okruhem mezi Ořechem a Slivencem. V ulici K Austisu bude zprovozněn 18. prosince, v ulici K Zadní Kopanině o dva dny později. Nové mosty se staví kvůli plánovanému rozšíření této části okruhu ze čtyř na šest pruhů. Nové jízdní pruhy by se totiž pod původní nadjezdy nevešly.
