Postavení Ukrajinců v Česku se mění. Od začátku ruské války jich do Česka přišlo 400 až 600 tisíc. Nyní chce Ukrajina bojeschopné muže zpět, a Evropská unie na tento požadavek slyší. Pro Česko to může znamenat vážný dopad na pracovní trh.
Politika je jízda na divokém koni, ten zběsile skáče, politik ho nijak neřídí, jen se snaží chvíli udržet v sedle, než ho shodí. U sestavování vlády je zajímavá otázka, co je vlastně vhodná kvalifikace a jaké schopnosti má mít člověk, aby slušně zvládl odehrát roli ministra. Nejde mi až tolik o jednotlivá jména, ale o zamyšlení nad tím, co by ti ministerští kandidáti měli aspoň elementárně umět, aby hned neshořeli jak papír.
Šéf Sněmovny Okamura označil v jednom rozhovoru prezidenta republiky za podrazáka a křiváka. Macinka to následně vylepšil sdělením v jiném rozhovoru. „Tento týden jsem zveřejnil jednu jeho esemesku, abych dokázal, že veřejně lhal a ani se u toho nezarděl.“ Útoky na prezidenta eskalují.
Počet pracovních neschopností v Česku výrazně vzrostl, zaměstnanci však celkově nepromarodí více času než před pandemií. V roce 2025 bylo nahlášeno téměř 2,5 milionu případů, o 31 procent více než v roce 2019. Počet prostonaných kalendářních dnů přitom klesl z 81,2 milionu na 78 milionů. Denně chybělo v práci v průměru 213,8 tisíce lidí, o téměř devět tisíc méně než před pandemií covidu.
Evropa čelí brutální vlně devastujících požárů, nejhorší je situace ve Francii (ale špatné je to i ve Španělsku, Řecku, Chorvatsku i jinde). Logicky se vede debata, kdo za to může, jak tomu do budoucna předcházet, jak reagovat a co se s tím vůbec dá dělat. Je jasné, že se ani v Česku velkým lesním požárům ve vysušených porostech a během vln obrovských veder nevyhneme. Vzpomeňme na České Švýcarsko. V tom je debata ve Francii poučná i pro nás.
Letošní sklizeň vypadá nejhůř za desítky let. Obilovin má být meziročně o téměř 17 procent méně, řepky dokonce o více než pětinu. Dopad na ceny potravin ale bude záviset hlavně na evropském trhu, energiích a dovozu.
Pokud by nadnárodní korporace platily daně tam, kde působí, „z ničeho nic“ by se v daňovém výběru globálně objevilo kolem 500 miliard dolarů. Už století svět přihlíží účetním machinacím. Nyní to však vypadá, že si vlády začínají uvědomovat, že se samy připravují o peníze, které jim mohou pomoci z dnešní svízelné situace.
Kandidátky do podzimních komunálních voleb byly uzavřeny. Nyní by jednotlivé subjekty měly rozjet intenzivní kampaň. Ta zatím není vidět, je horké léto. O co v současných komunálních volbách jde v Praze?
Zásobníky zemního plynu v Evropské unii jsou pro tuto část roku naplněny nejméně minimálně od roku 2009. Podobně špatně je na tom i Česko. Nedostatek plynu zřejmě nehrozí, domácnosti a firmy ale mohou během zimy čelit citelně vyšším cenám energií.
Euro bývá prezentováno jako nástroj podporující stabilitu a rozpočtovou odpovědnost. Výzkum publikovaný v odborném časopise Empirica však dospěl k opačnému závěru: vlády v eurozóně reagují na rostoucí zadlužení podstatně slaběji.
Jádro se vrací jako jeden z klíčových zdrojů evropské energetiky, klimatická změna mu ale nastavuje novou cenu. Odstavení maďarské elektrárny Paks kvůli nedostatku vody ukazuje, že starý model průtočného chlazení naráží na své limity a nové bloky budou potřebovat dražší hybridní systémy. Vyschlý Dunaj připomíná, že klimatická krize neskončila – naopak začíná měnit i samotné základy jaderné renesance, píše ve svém komentáři Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper.
Turecko omezuje plavbu lodí úžinou Dardanely vzhledem k rostoucím obavám turecké vlády po zvýšení počtu ruských a ukrajinských útoků na plavidla v Černém moři, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s celou záležitostí. Úřady tento krok nijak nevysvětlily, uvedly zdroje, podle kterých se omezení týká i lodí plujících do ruských i ukrajinských přístavů.
