Nekonečná odysea přípravy našeho státního rozpočtu na letošní rok skončila. V době, kdy už máme téměř čtvrtinu roku za sebou. Budou se další rozpočty už připravovat normálně? To je otázka.
Americký prezident Donald Trump hrozí, že „srovná se zemí“ íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru (na hlavním snímku). Teherán slibuje tuhou odvetu. Cesta k ceně ropy nad 150 dolary za barel se otevírá, nafta v ČR může v nadcházejícím týdnu vyskočit nad 50 korun za litr.
Velkolepé setkání na Letné na podporu demokracie má pro polovinu národa hořkou pachuť. Je nový den a vše, proti čemu stovky tisíc lidí vystoupily, jede dál ve svých kolejích. Macinka je dál ministrem, Okamura šéfem sněmovny, Babiš je kryje, a všichni dohromady kazí dobré jméno země ve světě, kazí dobré mravy a ještě se všem vysmívají.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě začíná naplno dopadat na globální trhy. Útoky na energetickou infrastrukturu, narušený provoz v Hormuzském průlivu a rostoucí ceny ropy i plynu vyvolávají obavy z trvalejšího poškození světové ekonomiky. Investoři proto ustupují k defenzivním aktivům a připravují se na období zvýšené volatility.
Statisíce lidí v ulicích jsou varováním. Ale ani dav na Letné není hlas národa. Stejně jako vláda nemůže protest smést jako hysterii. Česko zůstává rozdělené. Všichni to vědí, ale nikdo s tím nechce nic dělat. Znepřátelené strany situace zjevně baví.
Pražská Letná se znovu plní lidmi, kteří přišli dát najevo obavy o stav demokracie. Transparenty, projevy i odhady účasti v řádech statisíců vytvářejí obraz silné občanské mobilizace, která má v českém prostředí své pevné místo. Nejde přitom jen o samotný obsah kritiky, namířený vůči politice Andreje Babiše a širším obavám z koncentrace moci, ale i o samotný akt shromáždění. O potřebu veřejně se sejít a ujistit se, že člověk není ve svých názorech osamocen.
Motorová nafta v České republice v první polovině března výrazně zdražila v reakci na konflikt v Íránu, a to nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Zatímco v Česku ceny prudce rostly, na Slovensku zůstaly téměř stabilní, což vedlo k mimořádnému rozdílu přes pět korun na litr. Data Evropské komise zároveň ukazují, že vývoj cen pohonných hmot se v jednotlivých zemích unie výrazně liší.
Jedním z mála států Evropy, kde dosud vládnou sociální demokraté, je Dánsko. Mette Frederiksenová za to však musela platit posunem do středu a přísným migračním plánem. Nyní však před volbami posílená grónským konfliktem láká zpět i levicové podporovatele, chce zdanit nejbohatší Dány.
Ceny benzínu a nafty v Česku v posledních týdnech rostou a znovu se stávají politickým tématem. Ve srovnání s krizovým obdobím po začátku ruské invaze na Ukrajinu 2022 jsou však při zohlednění mezd pro domácnosti i firmy stále relativně příznivější. Přesto část opozice volá po rychlém snížení spotřební daně – podobně razantní postup ale před čtyřmi lety sama neuplatnila.
Když žena nechce děti, není to v Rusku její volba, ale problém k nápravě. Nové doporučení posílat bezdětné ženy k psychologům ukazuje, kam až může zajít stát, který zaměňuje demografii za ideologii. A osobní svobodu považuje za chybu v systému. Tohle už není populační politika. Tohle je ideologie v bílém plášti.
Evropa dramaticky zvyšuje dovoz zbraní. Na region, kde žije jen sedm procent světové populace, připadá už třetina globálních dodávek – a nejvíce z toho těží Spojené státy.
Pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě zbývá posledních 1️⃣0️⃣ dní. Finanční úřady od pondělí prodlouží úřední hodiny. Zůstanou tak do 1. dubna, na kdy připadá poslední den pro odevzdání přiznání. Do termínu pro podání přiznání je také nutné daň zaplatit. Úřady budou otevřené od 8.00 do 17.00. Jedinou výjimkou bude pátek, kdy finanční úřady zavřou ve 14.00. Lidé, kteří přiznání odevzdávají elektronicky, mají čas do 4. května.
