AfD v Německu dál sílí a poprvé se v celostátním průzkumu dostala na 30 procent. Konzervativce kancléře Friedricha Merze nechává daleko za sebou a tlak na jeho odchod z čela vlády roste.
Regionální volby v Sasku-Anhaltsku vyhrála krajně pravicová Alternativa pro Německo. To, že se uskupení ve volbách daří, není žádná novinka. Jenže ve východoněmecké zemi strana vyhrála naprosto drtivě. Možná se dočká i historicky prvního postu zemského premiéra. Zbývá jediná otázka: Je to jen začátek převzetí moci?
Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF jí přisuzuje 41, ARD 39 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě.
Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Alternativa pro Německo (AfD) míří v Sasku-Anhaltsku k přesvědčivému volebnímu vítězství. Podle průzkumů může získat přes 40 procent hlasů a výrazně porazit kancléřovu CDU. Friedrich Merz den před hlasováním připustil, že tradiční strany musejí politický boj s AfD vést lépe.
Volkswagen spouští rozsáhlou proměnu, která do konce desetiletí připraví o místo až 100 tisíc lidí. Nejistá zůstává také budoucnost čtyř německých továren. Škoda Auto, která je součástí koncernu, ale ujišťuje, že nový transformační plán nemá na její aktivity přímý dopad. Mladoboleslavská automobilka nicméně už dříve spustila vlastní úsporný program a do roku 2028 chce snížit počet nepřímých zaměstnanců o 15 procent.
Čínské firmy už těm německým nekonkurují jen nižší cenou. Jsou technologicky silnější, inovativnější a stále aktivnější na světových trzích. Rostoucí tlak z Číny podle průzkumu pociťují dvě třetiny německých podniků, v průmyslu dokonce více než čtyři pětiny.
Volkswagen spouští největší transformační program ve své historii. Do konce desetiletí chce zrušit dalších zhruba 50 tisíc pracovních míst, takže celkový počet škrtů dosáhne 100 tisíc, tedy asi 15 procent všech zaměstnanců koncernu. Nejistá je navíc budoucnost čtyř německých továren.
Volkswagen podle německého týdeníku WirtschaftsWoche chystá zásadní řez do svého portfolia. Do roku 2029 má ukončit značku Seat, výrazně omezit počet modelů a více se soustředit na ziskovější SUV. Součástí rozsáhlé restrukturalizace má být také prodej stovek firem a podílů, omezení vlastního vývoje a větší využívání technologií externích dodavatelů včetně čínských koncernů.
Automobilka Volkswagen je zděšená z vývoje svých výsledků a dění na trhu. Zisková marže se pohybuje v koncernu pod čtyřmi procenty, a to je důvod k alarmu. Chystá se zavírání čtyř továren. Dotkne se to i českých dodavatelů dílů. Může to mít zásadní vliv na vývoj české ekonomiky.
Andrej Babiš označil incidenty v Německu spojované s Ruskem za velmi vážné a slíbil podporu opatřením k posílení společné bezpečnosti. Je to pozoruhodný posun od politika, který ještě nedávno vyzýval Evropu, aby více mluvila o míru a méně o válce. Premiér patrně právě zjistil, že k ukončení konfliktu nestačí, aby si mír přál Andrej Babiš. Musel by ho chtít také Vladimir Putin.
Polská vláda hodlá prosadit zavedení mimořádné daně z nadměrných zisků ropných společností. Získané peníze chce použít ke snížení cen pohonných hmot, uvedl dnes polský premiér 👨 Donald Tusk. Návrh na zavedení daně dříve zablokoval polský prezident Karol Nawrocki, který je spojencem národněkonzervativní opozice, píše agentura Reuters.
Armáda ve středu zahájí průzkum kontaminované lokality u Zhůří na Klatovsku v národním parku (NP) Šumava a poté oznámí další postup. Řekl to náčelník generálního štábu armády Miroslav Hlaváč. O tom, že sanaci bude dělat právě armáda, informoval v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO).
Moskva považuje návrh amerického prezidenta 👴 Donalda Trumpa, aby Rusko a Ukrajiny zastavily vzájemné útoky na energetickou infrastrukturu, za dobrý nápad a dobrou iniciativu. Dnes to podle agentury AFP řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Poslanci Evropského parlamentu ✅ schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability.
Na českých silnicích zemřelo o prázdninách 100 lidí, což je o 12 více než loni. Počet obětí dopravních nehod se tak vrátil na úroveň roku 2021. Novinářům to sdělila policie. Podle policistů také v červenci a srpnu o 908 stoupl počet kolizí. Bylo jich 15 644.
Rakousko o šest měsíců prodloužilo hraniční kontroly s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Dnes to podle agentury APA oznámil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner, podle kterého jsou stávající opatření proti nelegální migraci a pašerákům nadále nezbytná. Rakousko tvrdí, že dřívější rozšíření kontrol z hranic do hloubky pohraničí bude mít na pravidelné přeshraniční dojíždění co nejmenší dopady.
Vojenská policie zasahuje na několika místech v Česku kvůli podezření na rozsáhlou trestnou činnost mimo jiné při zadávání veřejných zakázek v Ústřední vojenské nemocnici v Praze (ÚVN). Zadržela tři lidi, jsou to bývalí a současní náměstci nemocnice. Policie o tom informovala na síti X. Vedení ÚVN podle policie s vyšetřovateli spolupracuje. Podle nemocnice se vyšetřování týká bývalého vedení.
Čína dnes vyzvala Spojené státy, aby se ❌ přestaly připravovat na válku ve vesmíru, jak tvrdí Peking. Reagovala tak na to, že americká armáda v pondělí poprvé potvrdila, že Spojené státy disponují zbraněmi rozmístěnými na oběžné dráze. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí.
Slovenské 🏭 ocelárny U.S. Steel Košice (USSK) investují asi 900 milionů eur (21,9 miliardy korun) do elektrické pece a do výroby technických plynů v rámci programu na snižování emisí. Oznámili to zástupci společnosti, která dnes podepsala se slovenskou vládou smlouvy o poskytnutí finančního příspěvku na uvedený projekt.
Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v areálu Fakultní nemocnice Brno otevřelo novou budovu, investice včetně vybavení vyšla zhruba na 3️⃣,5️⃣ miliardy korun. Z toho zhruba 1,3 miliardy korun šlo z evropské dotace, 1,8 miliardy ze státního rozpočtu, zbylá část šla z vlastních zdrojů. Jde o zcela novou etapu centra, uvedl jeho ředitel Vlastimil Vajdák.