Zajímá nás
Místo očekávaného letního oživení čelí letecká doprava v Evropě stále dalším potížím – nedostatku personálu a narůstajícímu tlaku svých zaměstnanců hrozících stávkami. Důsledkem jsou tisíce zrušených letů, několikahodinová zpoždění a nekonečné fronty, upozorňuje agentura Bloomberg.
S rapidně rostoucí inflací nebojuje jen Česká republika, ale i celý západní svět a v řadě zemí hlásí za duben a květen dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let – v Česku je nejvyšší od roku 1993, na Slovensku od roku 2000, v Británii a USA od začátku osmdesátých let, v Německu od ropné krize na přelomu let 1973 a 1974. Turecká inflace dokonce v květnu dosáhla 23letého maxima ve výši 73,50 procenta. Centrální banky nejen v Česku a dalších zemích proto zvedají základní úrokové sazby. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.
Deutsche Bank přestane v budoucnu ve většině poboček vydávat hotovost u přepážky. Podle vedení největší německé banky je to příliš nákladné a klienti už si stejně odvykli.
Německá burza vykopává z prestižního indexu DAX jednorožce, kteří nedělají zisk, a chce tam vrátit zpět těžké německé stroje.
Nálada v německém automobilovém průmyslu se v květnu výrazně zlepšila. Výrobci aut nadále těží z vysokých prodejních cen a nečekají už žádné další výraznější potíže v souvislosti s válkou na Ukrajině. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které zveřejnil mnichovský hospodářský institut Ifo.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, kterou kritici v minulosti obviňovali z náklonnosti k Rusku a z toho, že zvýšila závislost země na ruské ropě, prolomila dlouhé mlčení týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Po začátku se vyjádřila jen velmi krátce, nyní tak učinila obšírněji. Její výrok byl nekompromisní. Je to barbarská válka a nejkřiklavější porušení mezinárodních dohod od konce druhé světové války, prohlásila podle serveru CNBC na akci německých odborů v Berlíně.
Inflace v Německu v květnu vystoupila na 7,9 procenta. Je nejvyšší od 70. let, kdy svět svírala první ropná krize. Na vině je válka na Ukrajině, která prodražuje nejen energie.
Německé hospodářství v prvním letošním čtvrtletí vykázalo proti předchozím třem měsícům růst o 0,2 procenta. Po poklesu v posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) i přes následky pandemie nemoci covid-19 a ruské invaze na Ukrajinu dokázal vrátit k růstu. Na celý letošní rok německá vláda počítá s růstem HDP o 2,2 procenta.
Výrobní ceny v Německu v dubnu meziročně vzrostly o rekordních 33,5 procenta. Ve své zprávě to uvedl německý statistický úřad. Za dalším silným růstem výrobní inflace, která se později zpravidla promítá i do cen pro spotřebitele, jsou dražší energie. K jejich růstu výrazně přispívá i válka na Ukrajině. Podle statistického úřadu jde o největší cenový nárůst od roku 1949, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Na německé ekonomice je přitom závislá i řada českých podniků.
Jsme naprosto ekonomicky provázaní, rozhodně bychom vás nenechali v problémech. Tak zní sdělení Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Nicméně, náhlé zastavení dodávek plynu by české ekonomice, a tím i německým vlastníkům firem, způsobilo obří problémy. Jako jednu z velkých potíží vnímá komora špatnou komunikaci vlády, respektive ministerstva průmyslu.
Německý průmyslový konglomerát Siemens opustí Rusko. Připojuje se tak k mezinárodní komunitě, která odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Firma zároveň zveřejnila hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí svého finančního roku, podle kterých jí čistý zisk meziročně klesl o 49 procent na 1,21 miliardy eur (30,8 miliardy korun). Na vině jsou zejména odpisy právě v souvislosti s odchodem z ruského trhu.
Americký prezident Joe Biden zvýšil cla na dovoz některých ruských produktů na 35 procent. Opatření je podle agentury Reuters důsledkem toho, že Spojené státy odňaly Rusku status trvalých normálních obchodních vztahů (PNTR), což je ekvivalent doložky nejvyšších výhod. Bidenova administrativa již zcela zakázala dovoz ruských ropných a energetických produktů, ryb, mořských plodů, alkoholických nápojů a neprůmyslových diamantů, připomíná Reuters.
Kanada uvalí další sankce na Rusko. Zakáže vývoz technologií, které by mohly pomoci zlepšit ruské zbrojní výrobní kapacity, vyplývá z prohlášení úřadu premiéra Justina Trudeaua. Nové sankce se týkají šesti jednotlivců a 46 subjektů spojených s ruským obranným průmyslem, dále pak 15 Ukrajinců podporujících Rusko a 13 jednotlivců a dvou subjektů z Běloruska.
Americký dolar oslabuje vůči většině předních světových měn. Investoři kvůli očekávání mírnější inflace přehodnocují vyhlídky na agresivní zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, klesal o 0,4 procenta na 103,75 bodu. Euro vůči dolaru posilovalo o 0,4 procenta na 1,0597 dolaru.