Automobilka Volkswagen je zděšená z vývoje svých výsledků a dění na trhu. Zisková marže se pohybuje v koncernu pod čtyřmi procenty, a to je důvod k alarmu. Chystá se zavírání čtyř továren. Dotkne se to i českých dodavatelů dílů. Může to mít zásadní vliv na vývoj české ekonomiky.
Německé vládní strany chtějí tvrdší evropskou ochranu před nekalou konkurencí a zároveň úlevy pro domácí automobilky. Tlačí na rychlejší antidumpingová opatření a žádají, aby po roce 2035 zůstaly vedle elektromobilů povolené i plug-in hybridy a vysoce účinné vozy se spalovacími motory.
Němci se z dovolených stále častěji vracejí s nepříjemným zjištěním: v řadě evropských zemí fungují silnice, železnice, digitální služby nebo bezhotovostní placení lépe než doma. Německá média mluví o ztrátě někdejšího pocitu převahy a psycholog varuje, že změna obrazu vlastní země může mít i politické důsledky.
Krize německého automobilového průmyslu nutí dodavatele hledat nové zdroje růstu. Schaeffler míří do robotiky, kosmonautiky a obrany, Bosch sází na roboty a Volkswagen hledá využití pro nepotřebné továrny i ve spolupráci se zbrojními firmami.
Německý průmysl začíná s obavami sledovat blížící se zimu. Plynové zásobníky jsou naplněné jen z necelých 51 procent, zatímco před rokem to bylo kolem 86 procent. Podle provozovatelů jsou zásoby pro tuto část roku nejnižší od roku 2011 a strojírenské firmy varují, že nedostatek nebo prudké zdražení plynu by pro ně znamenaly vážný problém.
Berlín býval symbolem nespoutané, levné a trochu drsné metropole. Dnes ho ale za fascinující považuje jen třetina Němců a turistů je stále méně než před pandemií. Město proto hledá cestu, jak znovu získat charisma a přilákat nové návštěvníky.
Čínský průmyslový nástup stále tvrději zasahuje Německo, pro Česko ale může paradoxně znamenat velkou příležitost. Německé firmy pod tlakem drahé výroby a čínské konkurence mohou přesouvat část produkce do levnější střední Evropy, zatímco země Visegrádské čtyřky zároveň lákají přímé čínské investice. Česko tak může na druhém „čínském šoku“ vydělat hned dvěma cestami, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
Letošní vlny veder si v Německu vyžádaly přibližně 14 tisíc obětí, nejvíce za dobu sledování. Institut Roberta Kocha přitom upozorňuje, že skutečný počet může být ještě vyšší. Nejvíce horko dopadlo na seniory a kritický byl závěr června, kdy v zemi padl teplotní rekord 41,8 stupně Celsia.
Německý model prosperity naráží na tvrdý limit. Podle analýzy Institutu německého hospodářství musí produktivita největší evropské ekonomiky růst více než pětkrát rychleji než v posledních letech, jinak země neudrží současnou úroveň blahobytu. Problém zhoršuje demografie: z trhu práce začne odcházet víc lidí, než na něj vstupuje.
Dlouho se převzetí Commerzbank italskou UniCredit bránili, teď mohou Němci změnit kurz. Vysoce postavení představitelé německé vlády jsou podle Bloombergu ochotni jednat o prodeji státního podílu 12,7 procenta. Pokud by obchod prošel, UniCredit by mohla získat přes 60 procent Commerzbank a završit jednu z největších evropských bankovních transakcí za poslední desítky let.
