Alternativa pro Německo (AfD) míří v Sasku-Anhaltsku k přesvědčivému volebnímu vítězství. Podle průzkumů může získat přes 40 procent hlasů a výrazně porazit kancléřovu CDU. Friedrich Merz den před hlasováním připustil, že tradiční strany musejí politický boj s AfD vést lépe.
Automobilka Volkswagen je zděšená z vývoje svých výsledků a dění na trhu. Zisková marže se pohybuje v koncernu pod čtyřmi procenty, a to je důvod k alarmu. Chystá se zavírání čtyř továren. Dotkne se to i českých dodavatelů dílů. Může to mít zásadní vliv na vývoj české ekonomiky.
Andrej Babiš označil incidenty v Německu spojované s Ruskem za velmi vážné a slíbil podporu opatřením k posílení společné bezpečnosti. Je to pozoruhodný posun od politika, který ještě nedávno vyzýval Evropu, aby více mluvila o míru a méně o válce. Premiér patrně právě zjistil, že k ukončení konfliktu nestačí, aby si mír přál Andrej Babiš. Musel by ho chtít také Vladimir Putin.
Německé úřady podle tamních médií identifikovaly dva muže podezřelé ze srpnového útoku dronem s výbušninou na letišti Lipsko/Halle. Jeden z nich má mít kontakty na ruskou tajnou službu, oba už ale zřejmě Německo opustili. Berlín z útoku viní Rusko, Moskva obvinění odmítá a Praha případ sleduje jako vážnou bezpečnostní hrozbu.
Německé závěry, podle nichž za srpnovým útokem na letiště Lipsko/Halle stojí Rusko, považuje ministr zahraničí Petr Macinka za alarmující. Po návratu z Irska chce jednat s českými zpravodajskými službami a znovu potvrdil, že si předvolá ruskou velvyslankyni Annu Ponomarjovovou. „To není nic, co by se stalo tisíc kilometrů daleko,“ upozornil s odkazem na blízkost incidentu k českým hranicím.
Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
Německé vládní strany chtějí tvrdší evropskou ochranu před nekalou konkurencí a zároveň úlevy pro domácí automobilky. Tlačí na rychlejší antidumpingová opatření a žádají, aby po roce 2035 zůstaly vedle elektromobilů povolené i plug-in hybridy a vysoce účinné vozy se spalovacími motory.
Němci se z dovolených stále častěji vracejí s nepříjemným zjištěním: v řadě evropských zemí fungují silnice, železnice, digitální služby nebo bezhotovostní placení lépe než doma. Německá média mluví o ztrátě někdejšího pocitu převahy a psycholog varuje, že změna obrazu vlastní země může mít i politické důsledky.
Krize německého automobilového průmyslu nutí dodavatele hledat nové zdroje růstu. Schaeffler míří do robotiky, kosmonautiky a obrany, Bosch sází na roboty a Volkswagen hledá využití pro nepotřebné továrny i ve spolupráci se zbrojními firmami.
Německý průmysl začíná s obavami sledovat blížící se zimu. Plynové zásobníky jsou naplněné jen z necelých 51 procent, zatímco před rokem to bylo kolem 86 procent. Podle provozovatelů jsou zásoby pro tuto část roku nejnižší od roku 2011 a strojírenské firmy varují, že nedostatek nebo prudké zdražení plynu by pro ně znamenaly vážný problém.
Berlín býval symbolem nespoutané, levné a trochu drsné metropole. Dnes ho ale za fascinující považuje jen třetina Němců a turistů je stále méně než před pandemií. Město proto hledá cestu, jak znovu získat charisma a přilákat nové návštěvníky.
Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes budou ✅✅✅ vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Pokud získá většinu mandátů, stane se její lídr Ulrich Siegmund prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.
Číst více
