Zelenskyj tvrdí, že útoky na Moskvu mají Rusům ukázat, že za válku platí kvůli Putinovi i oni sami. Kreml naopak varuje, že podobné údery vzdalují možnost přímého jednání mezi Putinem a ukrajinským prezidentem.
Ukrajina v květnu znovu ubrala Rusku část okupovaného území. Podle analýzy agentury AFP, která vychází z údajů amerického Institutu pro studium války (ISW), získala zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních. Už druhý měsíc za sebou se tak plocha území ovládaného Moskvou zmenšila.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu naráží na nový problém. Podle Financial Times do ní finančně přispívá už jen devět zemí místo loňských osmnácti. Prezident Petr Pavel tvrdí, že projekt dál funguje, pokles podpory mu ale komplikuje pokračování. Agentura pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která iniciativu koordinuje, uvedla, že mechanismus muniční iniciativy funguje a finance z jednotlivých zemí přicházejí průběžně během roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl německý návrh, podle kterého by Ukrajina mohla získat přidružené členství v Evropské unii. Podle textu serveru Politico by takový model Kyjevu sice přinesl některé výhody, zároveň by ale Ukrajinu ponechal uvnitř evropského bloku bez plnohodnotného hlasu.
Německý kancléř Friedrich Merz navrhuje nový status pro Ukrajinu: přidružené členství v Evropské unii. Kyjev by se podle něj mohl účastnit jednání evropských institucí a získat silnější bezpečnostní garance, plné členství ani hlasovací práva by ale zatím neměl. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom dlouhodobě odmítá jakoukoli druhořadou variantu členství. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že tato iniciativa nemá v EU podporu.
Ukrajinci se podle humanitární pracovnice Alyony Budagovské naučili žít uprostřed války, ale neznamená to, že bouře skončila. Po letech útoků, evakuací a nejistoty už nejde jen o prvotní šok, ale o hluboké vyčerpání, strach o blízké a obavu, že si svět na válku zvyká.
Korupční kauza kolem ukrajinské energetiky zasáhla jedno z nejvýraznějších jmen Zelenského éry. Bývalý šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak míří do vazby a kauci má stanovenou na 140 milionů hřiven. Podle vyšetřovatelů se měl podílet na praní peněz přes výstavbu luxusních rezidencí. Jermak obvinění odmítá.
Evropská unie pošle Ukrajině první část obří půjčky nejpozději na začátku června. Kyjev má z celkových 90 miliard eur dostat zhruba 9,1 miliardy eur, přičemž většina peněz půjde na vojenské účely. První prostředky z obranné části mají podle Evropské komise zamířit na drony.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu večer uvedl, že se konflikt na Ukrajině chýlí ke konci, uvedla ruská státní agentura TASS. Na otázku novinářů, zda je ochoten vést rozhovory s evropskými zeměmi, uvedl, že preferovanou postavou je pro něj bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
Na trhu v Oděse bylo prodáno přibližně 50 tun zboží, které se na jih Ukrajiny dostalo jako bezplatná humanitární pomoc. Zboží rozprodávala zločinecká skupina, kterou nyní úřady dopadly. Vše zorganizoval bývalý celník, napsal server RBK-Ukrajina.
Americký viceprezident J.D. Vance prozatím neodcestuje do Švýcarska na jednání s Íránem, jak se původně plánovalo, oznámily tiskové agentury s odvoláním na Bílý dům. Odklad cesty Vanceho týmu podle agentury AP následoval poté, co televize blízká libanonskému proíránskému hnutí Hizballáh uvedla, že Írán odkládá vyslání své delegace do Švýcarska kvůli pokračující izraelské vojenské operaci na jihu Libanonu. Noční izraelské nálety tam zabily 16 lidí.
Spojenci Ukrajiny na čtvrtečním zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, která zahrnuje státy NATO i další země, oznámili, že přispějí další miliardou dolarů (zhruba 21 miliard korun) do programu nákupu zbraní 🔫 pro Ukrajinu (PURL). Podle agentury Reuters to po jednání v Bruselu uvedl ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov.
Unijní lídři se na summitu v Bruselu shodli na prodlužování protiruských sankcí o 12 měsíců. Informovala o tom mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy Maria Tomasiková. Dosud se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců, pro každé prodloužení je přitom potřeba jednomyslný souhlas celé sedmadvacítky.
Praha přispěje čtyřem městským částem dohromady 308,5 milionu korun na stavby bytových domů 🏗 či rekonstrukce stávajících. Peníze rozdělí z fondu rozvoje dostupného bydlení radnicím Prahy 5, Prahy 14, Horních Počernic a Kolovrat. Z 58 bytů, které městské části postaví, bude mít magistrát k dispozici 40. Vyplacení dotací včera schválili zastupitelé.