Ukrajina v důsledku ruských útoků přišla o poslední plně funkční elektrárnu a dokáže pokrýt jen zhruba třetinu své spotřeby elektřiny. Vláda proto plánuje zvýšit dovoz energie a svolat jednání se spojenci z takzvané ramsteinské skupiny. Energetická situace se zhoršuje i v Kyjevě, kde budou uzavřeny školy.
Český ministr zahraničí Petr Macinka dnes ráno dorazil na Ukrajinu, kde se setká se svým protějškem Andrijem Sybihou a premiérkou Julijí Svyrydenkovou. Jde o první návštěvu člena nové české vlády v zemi od začátku jejího mandátu. Jednání se zaměří mimo jiné na uprchlíky v Česku, bezpečnostní situaci a protivzdušnou obranu.
Moskva oznámila, že při nočním masivním útoku na Ukrajinu poprvé od listopadu znovu použila novou nadzvukovou střelu Orešnik. Úder měl být odvetou za údajný ukrajinský dronový útok na rezidenci Vladimira Putina, který však Kyjev i Spojené státy zpochybňují.
Rozmístění západních vojenských objektů a jednotek na Ukrajině bude Moskva považovat za zahraniční intervenci ohrožující Rusko a za legitimní cíl pro svou armádu, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle státní agentury TASS. Rusko dlouhodobě odmítá přítomnost vojáků západních zemí na Ukrajině, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo a okupuje asi pětinu jejího území.
Ministr zahraničí Petr Macinka se při chystané návštěvě Ukrajiny zaměří na fungování protidronové obrany. Bezpečnostní rada státu se na svém prvním zasedání nové vlády zabývala také budoucností české muniční iniciativy či krizovými tématy vnitřní bezpečnosti. Premiér Andrej Babiš zdůraznil, že chce větší transparentnost a otevřenost vůči veřejnosti.
Americký prezident Donald Trump nevěří, že Ukrajina zaútočila na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina, jak tvrdí Moskva. Trump to podle agentury Reuters řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulé pondělí tvrdil, že Ukrajina zaútočila 91 bezpilotními letouny na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti, přičemž všechny drony byly zničeny.
Počet ruských miliardářů během války proti Ukrajině dosáhl historického maxima. Politický vliv někdejších oligarchů je ale pryč. Západní sankce z nich neudělaly odpůrce Kremlu. Naopak je ještě více připoutaly k režimu prezidenta Vladimira Putina.
Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou hospodářskou pomoc ve výši 2,5 miliardy amerických dolarů (zhruba 51 miliard Kč). Uvedl to kanadský premiér Mark Carney, který se dnes sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jenž se v zemi zastavil před návštěvou Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil část bodů z návrhu mírové dohody, o které nyní jednají Ukrajina a Rusko s USA. Vedle zmrazení fronty jsou v ní také územní nároky, naopak vypadla podmínka právně závazného slibu, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vyslalo desítky raket a přes 600 dronů. Na síti Telegram to napsala ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Agentura Reuters uvedla, že největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny.
Splátka úroků z půjčky EU pro Ukrajinu bude činit v přepočtu zhruba 73 miliard korun ročně (neboli 3 miliard eur ročně, viz níže). O tuto splátku se každoročně podělí 24 zemí EU, a to dle výkonnosti své ekonomiky, konkrétně dle ukazatele hrubého národního důchodu.
