Počet ruských miliardářů během války proti Ukrajině dosáhl historického maxima. Politický vliv někdejších oligarchů je ale pryč. Západní sankce z nich neudělaly odpůrce Kremlu. Naopak je ještě více připoutaly k režimu prezidenta Vladimir Putin.
Ruská ekonomika se sice potýká s rostoucími problémy, pravděpodobně to ale v nejbližší době nepřiměje ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Kreml by mohl při současné intenzitě bojů a rozsahu západních sankcí situaci z ekonomického hlediska zvládat ještě řadu let, píše server CNN s odvoláním na analytiky.
Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.
Andrej Babiš nastavil v Bruselu nový vyjednávací tón. Postavil se mezi Západ a východní potížisty. Není divu, že pozice Česka k Ukrajině vyvolala takový rozruch, emoce kolem války jsou nejsilnější. Na co premiér sází?
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur, Česká republika si ale vyjednala, že za ni neručí, uvedl po skončení summitu v Bruselu premiér Andrej Babiš. Jednání unijních prezidentů a premiérů v noci na dnešek skončilo po více než patnácti hodinách.
Evropská komise a Belgie jednají mimo hlavní místnost summitu EU a snaží se dosáhnout dohody ohledně nejcitlivějších částí návrhu na využití 210 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na pět diplomatů a unijních úředníků.
Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.
Moskva se nechystá při mírových jednáních o Ukrajině učinit ústupky ohledně Donbasu, „Novoruska“ a Krymu, prohlásil podle tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko za žádných okolností ani nebude souhlasit s rozmístěním vojsk členských států NATO na Ukrajině, dodal diplomat.
V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh nall v pondělí večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojené státy podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, uvedl s tím, že američtí a ukrajinští vyjednavači by se mohli k dalšímu jednání sejít o víkendu v USA. Informovala o tom agentura Reuters.
Pokud Evropa nasadí vojenské síly na Ukrajině v rámci takzvané koalice ochotných, stanou se legitimním cílem pro ruskou armádu, řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ve Středoafrické republice začaly dnes ráno prezidentské, parlamentní i místní volby. V hlasování o nové hlavě státu je favoritem stávající prezident Faustin-Archange Touadéra, který v uplynulých letech posílil vazby s Ruskem.
Ordinace lékařské pohotovosti by měly v Praze v příštím roce fungovat na stejných místech a ve stejném rozsahu jako letos. Povinnost zajistit tuto službu sice přechází od 1. ledna 2026 z krajů na zdravotní pojišťovny, magistrát však plánuje na jejich provoz dál přispívat. Sedmi nemocnicím by měl rozdělit 27,35 milionu korun.
V Barmě dnes začaly první parlamentní volby od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se bude z bezpečnostních důvodů konat ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, píše agentura Reuters.