Moskva obvinila Politico z cenzury poté, co portál nezveřejnil článek Sergeje Lavrova o Evropě, Ukrajině a bezpečnosti. Ruská kritika ale přichází ze země, která od začátku invaze tvrdě potlačuje nezávislá média i domácí odpůrce války.
Ukrajinské drony podle ruských úřadů zaútočily na rafinerii v Ťumeni, více než 2000 kilometrů od ukrajinských hranic. Pokud se útok potvrdí, půjde o další důkaz, že Kyjev dokáže zasáhnout i hluboko v ruském týlu a ohrozit klíčovou energetickou infrastrukturu.
Polsko odebralo Volodymyru Zelenskému nejvyšší státní vyznamenání kvůli sporu o odkaz UPA. Podle serveru Politico tím Varšava a Kyjev riskují další oslabení klíčového spojenectví, z čehož podle ukrajinské diplomacie těží hlavně Moskva.
Ukrajina získá další peníze na obranu proti ruské agresi. Spojenci slíbili přes miliardu dolarů na nákup amerických zbraní, více než půl miliardy na českou muniční iniciativu a další miliardu na drony a střely.
Zelenskyj tvrdí, že útoky na Moskvu mají Rusům ukázat, že za válku platí kvůli Putinovi i oni sami. Kreml naopak varuje, že podobné údery vzdalují možnost přímého jednání mezi Putinem a ukrajinským prezidentem.
Rusko podle Sergeje Lavrova na Ukrajině neprohrává a Evropa si prý dělá iluze, pokud Moskvě klade ultimáta. Šéf ruské diplomacie zároveň uvedl, že Moskva podporuje Trumpovy návrhy na ukončení války.
Noční ruský útok na Kyjev poškodil jednu z nejvýznamnějších ukrajinských památek. Zásah utrpěla Kyjevskopečerská lávra, pravoslavný klášter zapsaný na seznamu UNESCO. Hořela střecha Uspenského chrámu, jehož počátky sahají do 11. století.
OSN zaznamenala v květnu na Ukrajině nejvyšší počet obětí z řad civilistů od dubna 2022. Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo v uplynulém měsíci zabito nejméně 274 lidí a dalších 1763 zraněno.
Těžba ropy v zemích OPEC se v květnu propadla na nejnižší úroveň nejméně od roku 2000. Podle průzkumu agentury Reuters produkci srazila americká námořní blokáda Íránu a omezení dopravy přes Hormuzský průliv, které zasáhlo i další producenty v Perském zálivu.
Ukrajina v květnu znovu ubrala Rusku část okupovaného území. Podle analýzy agentury AFP, která vychází z údajů amerického Institutu pro studium války (ISW), získala zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních. Už druhý měsíc za sebou se tak plocha území ovládaného Moskvou zmenšila.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu naráží na nový problém. Podle Financial Times do ní finančně přispívá už jen devět zemí místo loňských osmnácti. Prezident Petr Pavel tvrdí, že projekt dál funguje, pokles podpory mu ale komplikuje pokračování. Agentura pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která iniciativu koordinuje, uvedla, že mechanismus muniční iniciativy funguje a finance z jednotlivých zemí přicházejí průběžně během roku.
