Tři prezidenti, tři jaderné mocnosti a jedna mimořádná schůzka. Donald Trump se ve čtvrtek v Číně setká s Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Na programu budou jaderné zbraně a Írán, nikoli však válka na Ukrajině. Bílý dům připouští, že žádná dohoda se zatím neočekává. Podle analytiků tak může historicky neobvyklé setkání skončit především symbolickým gestem.
Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stupňuje útoky na energetiku a snaží se uvrhnout Ukrajinu do blackoutu. V noci na sobotu vyslalo na zemi 172 dronů a 36 balistických střel. Jen několik dní před plánovanými mírovými rozhovory proto Zelenskyj vyzval americký Kongres, aby podpora napadené země zůstala prioritou Washingtonu.
Drony ovládají záběry z bojišť, tradiční zbrojovky však o zakázky nepřicházejí. Armády dál objednávají tanky, rakety i munici a současně potřebují technologie, které je ochrání před novými hrozbami. Výsledkem je další byznys pro zavedené výrobce. Růst hlásí také české skupiny CSG a Colt CZ.
Jeho hotel obsadili ozbrojenci, okupační úřady mu přidělily nového vlastníka a ruští turisté v něm dnes tráví dovolenou. Ukrajinský podnikatel Denys Kaťucha proti Rusku vysoudil náhradu škody 5,1 milionu dolarů, tedy 111,1 milionu korun. Peníze však možná nikdy neuvidí. Agentura Reuters na jeho příběhu ukazuje, jak Moskva přebírá nemovitosti na okupovaném pobřeží Azovského moře.
Dvacet minut, kryptoměny za 137 miliard korun a možný účet pro Ukrajinu. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků stojí za rekordní krádeží na burze Binance. Kořist odpovídá téměř pětině ročního výkonu severokorejské ekonomiky a může podpořit zbrojní průmysl, který zásobuje ruskou armádu. Mezi ukradenými digitálními aktivy a penězi na další munici ovšem leží řada překážek.
Ukrajina se dočkala amerického souhlasu s prodejem 500 střel do systémů Patriot. Zakázka za odhadovaných 45,8 miliardy korun má posílit její obranu v době sílících ruských útoků na energetiku a civilní infrastrukturu. Spojené státy ale nákup financovat nebudou. Peníze poskytnou spojenci a část půjde z prostředků evropského úvěru pro Kyjev.
Ukrajina výrazně rozšířila schopnost zasahovat cíle hluboko na ruském území. Z původně omezených dronových operací se postupně stala rozsáhlá kampaň, při níž Kyjev útočí na rafinerie, plynové terminály, tankery, datová centra i vojenské cíle. Podle agentury Bloomberg stojí za tím nejen rychlý rozvoj domácí výroby, ale také satelitní snímky, zpravodajská síť a stále sofistikovanější plánování.
Německý kancléř Friedrich Merz přiostřil rétoriku vůči Rusku i domácím politickým extremistům. Na sjezdu bavorské CSU označil Rusko za obrovskou hrozbu a obvinil Moskvu ze snahy destabilizovat Německo. Zároveň znovu odmítl jakékoli otevírání dveří ke spolupráci s pravicově populistickou AfD, kolem níž se v části CDU v posledních týdnech rozhořela nová debata.
Dočasné příměří má otevřít cestu humanitární pomoci do okupovaných Olešek a umožnit odchod civilistů, kteří se potýkají s nedostatkem jídla, léků i pitné vody. Dohodu podle Bílého domu zprostředkovala Melania Trumpová a platit má od 29. října. Kreml ji potvrdil, datum ale neuvedl. Kyjev se zatím nevyjádřil
Elon Musk podle amerického prezidenta Donalda Trumpa obnovil Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink, která je důležitá pro komunikaci armády i provoz dronů. Ukrajinská strana ale tvrdí, že připojení stále nefunguje naplno. Podle listu The Wall Street Journal se situace zlepšila krátce poté, co Trump Muskovi kvůli omezení služby telefonoval.
Od rozpočtu a migrace až po příšerný zápach v tiskové místnosti – zde je přehled od kolegů ze serveru Politico z říjnového zasedání Evropské rady.
