Ukrajinské útoky na průmyslové podniky, sklady a infrastrukturu v hloubi Ruska způsobují zemi citelné škody, připustil Vladimir Putin. Zároveň ale tvrdí, že jejich dopad není kritický. Kreml nyní chystá státní program obnovy poškozených logistických center a skladů.
Americký Senát v pátek jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí na hlavně země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Podle agentury AP je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku. Za podporu poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Postavení Ukrajinců v Česku se mění. Od začátku ruské války jich do Česka přišlo 400 až 600 tisíc. Nyní chce Ukrajina bojeschopné muže zpět, a Evropská unie na tento požadavek slyší. Pro Česko to může znamenat vážný dopad na pracovní trh.
Ukrajinské drony dál zasahují ruské zázemí daleko od fronty. Požár logistického centra Wildberries v Tulské oblasti je podle BBC News dalším úderem v sérii útoků na sklady největšího ruského internetového prodejce. Škody se podle odhadů citovaných ruskými médii mohou vyšplhat na desítky miliard korun a Kyjev naznačuje, že tlak na ekonomiku má Moskvu přimět k ukončení války.
Ukrajinské call centrum mělo pod záminkou investic do kryptoměn připravit Čechy o desítky milionů korun. Úřady na Ukrajině obvinily deset lidí včetně údajného hlavního organizátora, případ ale může být podle české policie ještě větší – škoda se může vyšplhat až do stovek milionů korun.
Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec Ukrajiny v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že aliance lpí na doktrínách z druhé světové války a není připravena na konflikty 21. století. Ukrajinská armáda je podle něj díky zkušenostem ze současné války modernější.
Ukrajina posílá na frontu stále víc pozemních bojových robotů. Stroje s kulomety, minami nebo plamenomety mají šetřit životy vojáků, pomáhat s logistikou i útočit na ruské pozice v zónách, kde je pohyb lidí kvůli dronům mimořádně nebezpečný. Podle agentury Bloomberg chce Kyjev letos vyrobit nejméně 50 tisíc bezosádkových pozemních vozidel a udělat z robotiky jednu ze svých klíčových výhod proti početně silnějšímu Rusku.
Ukrajina chce na podzim spustit novou Karpatskou iniciativu, do níž by se mělo zapojit osm zemí včetně Česka a Slovenska. Prezident Volodymyr Zelenskyj ji popisuje jako platformu pro státy, které Ukrajině nemusejí pomáhat zbraněmi, ale chtějí se podílet na bezpečnosti, humanitární pomoci, ekonomice a budoucí obnově země.
Nadcházející zima může být pro Ukrajinu dosud nejtěžší zkouškou války. Země očekává další nápor na elektrárny a teplárny, zároveň ale bojuje s nedostatkem prostředků protivzdušné obrany a nejistotou kolem další americké podpory.
Evropská komise vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur, tedy přibližně 84 miliard korun. Peníze z vojenské části unijní půjčky mají posloužit k nákupu dronů, raket a stíhacích letounů Gripen.
Evropská unie připravuje dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Postihnout chce více než 1600 společností, které podle ní pomáhají Moskvě vést válku. Firmy dohromady zaměstnávají přes 265 tisíc lidí a jejich roční obrat přesahuje 20 miliard dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
