Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí sílícímu tlaku ze strany Spojených států, aby přistoupil na významné územní ztráty a další ústupky Rusku v rámci mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Server Axios píše, že mu to sdělili dva ukrajinští představitelé. Podle listu Financial Times je Trumpovým cílem dosáhnout dohody o ukončení bojů do 25. prosince.
Spojené státy tlačí na některé země Evropské unie, aby se postavily záměru Evropské komise poslat na Ukrajinu v přepočtu 2,2 bilionu korun ze zmrazených ruských devizových rezerv. Informaci přinesla agentura Bloomberg.
V americkém plánu pro Ukrajinu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí, řekl ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že tyto záležitosti probral během úterního setkání s americkými vyjednavači. Území, která kontroluje Ukrajina, Rusko buď obsadí vojenskou silou, nebo z něj ukrajinští vojáci odejdou, dodal šéf Kremlu.
Plán, který má posílit Ukrajinu, může zároveň zásadně zatížit členské země EU, včetně Česka. Komise prosazuje použití ruských rezerv, ale Belgie varuje před právním rizikem a ECB odmítá vstupovat do role záchranné „tiskárny“. Více v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.
Komise navrhla dvě varianty pomoci Ukrajině: půjčku EU nebo reparační půjčku z peněz zablokovaných ruské centrální bance. Belgie má ke druhé z variant dál výhrady.
Ruské požadavky zůstávají extrémně vysoké, americké návrhy Kremlu nestačí. Diplomatická mise v Moskvě nepřinesla žádný průlom v jednáních o ukončení války. Donbas, protiruské sankce, role Evropy — nic z toho není vyřešeno.
Český model muniční iniciativy pro Ukrajinu je výrazně efektivnější než obdobný estonský projekt, řekl končící vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš iniciativu dlouhodobě kritizuje a mluvil o jejím zrušení, možném převzetí Severoatlantickou aliancí (NATO) či minimálně jejím auditu. Média také na podzim informovala o možném převzetí iniciativy Estonskem.
Svět čeká další kolo vyjednávání o míru na Ukrajině. Diplomatická pozornost se v tuto chvíli soustředí na Moskvu, kam se mírové rozhovory přesouvají. V Kremlu se mají sejít prezident země Vladimir Putin a americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Jednat mají o upravené, devatenáctibodové verzi mírového plánu podporovaného USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí sejde se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. Oznámil to dnes Elysejský palác. Agentura Reuters k tomu napsala, že je Zelenskyj teď v nejobtížnější politické a vojenské situaci od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Ukrajinská tajná služba SBU společně s námořnictvem zasáhla námořními drony v Černém moři dva tankery takzvané ruské stínové flotily. Agentuře Reuters to řekl zdroj z SBU. Agentura AFP s odvoláním na zdroj ze stejné tajné služby uvedla, že Ukrajina stojí za útokem na dva ropné tankery Kairos a Virat, kterými v pátek v Černém moři otřásly výbuchy. Turecké ministerstvo dopravy uvedlo, že jednu z těchto dvou lodí v sobotu ráno zasáhlo bezposádkové námořní plavidlo.
Bývalý šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andriij Jermak americkému listu New York Post sdělil, že se chystá na frontu. Učinil tak několik hodin poté, co v pátek podal demisi a prezident Volodymyr Zelenskyj ho z funkce odvolal. Jeho odstoupení následovalo poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny spolu se speciální protikorupční prokuraturou podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Americká společnost Amazon zaplatí italské daňové správě 511 milionů eur 💶 (12,4 miliardy korun), aby urovnala spor ohledně platby DPH. Napsaly to s odkazem na své zdroje agentury ANSA a Reuters. Samotný Amazon potvrdil uzavření dohody. Současně však společnosti stále hrozí trestní stíhání ze strany prokuratury.
Číst více
Česká televize 📺 bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, což je o sedm procent více, než byl rozpočet na letošní rok. Hlavním příjmem bude výnos z televizních poplatků ve výši 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Za zvýšením stojí tzv. velká mediální novela, která od letošního května zvýšila televizní poplatek o 15 korun na 150 korun a rozšířila okruh poplatníků.
Maďarský parlament schválil návrh zákona, který komplikuje případné prohlášení prezidenta země za nezpůsobilého k výkonu funkce. Tento krok zákonodárného sboru, v němž má většinu koalice premiéra Viktora Orbána, vyvolal kritiku z řad opozice, podle níž se tak vláda snaží upevnit moc.
Ceny ropy dnes klesají 📉. Reagují tak na nenovější zprávu o vývoji zásob ve Spojených státech. Investoři také sledují pokrok v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou a čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o sazbách. Cena severomořské ropy Brent klesá o 0,3 procenta na 61,76 dolaru za barel 🛢. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela rovněž 0,3 procenta a prodávala se za 58,09 dolaru za barel.
Pražská burza mírně vylepšila své historické maximum 🔝. Index PX posílil o 0,18 procenta na 1563,91 bodu. Pomohly mu mimo jiné akcie Komerční banky a Monety Money Bank. Ztrácela naopak Erste Bank. Aktivita na trhu byla nízká, celkový objem obchodů zůstal pod 250 miliony korun.
Česká měna dál mírně posiluje. K euru si polepšila o tři haléře na 24,25 Kč/EUR, vůči dolaru koruna zpevnila o čtyři haléře na 20,83 Kč/USD.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající tomuto jevu, jako je sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě. Píše o tom deník The Washington Post (WP).
Obvodní soud pro Prahu 2 znovu nepravomocně zamítl žalobu někdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové, která žádala odškodné 8,5 milionu korun za dlouholeté trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA. České televizi (ČT) to dnes řekla mluvčí soudu Marcela Pröllerová. Soudy žalobu bývalé ministryně zamítly i v minulosti, rozsudky ale v říjnu zrušil Nejvyšší soud (NS). Konstatoval, že v případu nebyly zohledněny klíčové okolnosti.
Prezident Petr Pavel stále počítá s tím, že se může sejít s původním kandidátem Motoristů na ministra životního prostředí Filipem Turkem. Má nicméně dlouhodobé výhrady k tomu, jak přistupuje k faktům, právu a pravidlům. Dovede si jen těžko představit, že by cokoli tento pohled mohlo změnit. Pavel to řekl novinářům při návštěvě Libereckého kraje.