Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

AKTUALIZOVÁNO: NATO kvůli Rusku přitvrdí plány na obranu. Zelenskyj dorazil do Vilniusu

Zelenskyj je v dějišti summitu NATO
Profimedia

NATO dramaticky zvýší počty vojáků připravených rychle nastoupit do akce. Rozhodnutí summitu členských zemí aliance v litevském Vilniusu je podle šéfa aliance Jense Stoltenberga největší zpřísnění obranných plánů od konce studené války. V dějišti summitu už je také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Reklama

Zelenskyj je v dějišti summitu NATO

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO přivítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do aliance, ovšem jako ideální výsledek si představoval pozvánku do NATO. Řekl to podle agentury Reuters na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem.

Stoltenberg prohlásil, že Ukrajina a NATO jsou si blíž než kdy dřív, a uvítal rozhodnutí skupiny velkých ekonomik G7 nabídnout Ukrajině dlouhodobou bezpečnostní spolupráci. Vyjádření přišla před premiérovým zasedáním tzv. Rady NATO-Ukrajina, jejíž spuštění spojenci prezentují jako důkaz sbližování dvou stran téměř rok a půl po ruské invazi na Ukrajinu.

Summit ve Vilniusu kromě toho přinesl slib spojenců podporovat i v příštích letech modernizaci ukrajinské armády, zástupci G7 zase ohlásili spolupráci s Kyjevem zahrnující sdílení zpravodajských informací, vojenský výcvik i dodávky vojenského vybavení. V otázce budoucího ukrajinského členství NATO nevytyčilo konkrétní plán s časovým ohraničením, lídři nicméně slíbili zjednodušený přijímací proces bez tzv. akčního plánu členství.

Na nový vývoj na summitu již zareagoval také Kreml. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov uvedl, že plán skupiny vyspělých ekonomik G7 poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky je chybný a nebezpečný. „Tím, že poskytnou libovolné bezpečnostní záruky Ukrajině, tyto země fakticky ignorují mezinárodní princip nedělitelnosti bezpečnosti. To znamená, že poskytnutím bezpečnostních záruk Ukrajině naruší bezpečnost Ruska," sdělil Peskov novinářům.

Reklama

Nová strategie

Členové NATO první den na summitu ve Vilniusu schválili nejpodrobnější obranné plány od konce studené války, oznámil na tiskové konferenci generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Nová strategie, kterou spojenci připravili pro případ ruského útoku a případně teroristické hrozby, počítá mimo jiné s dramatickým zvýšením počtu vojáků připravených rychle nastoupit do akce.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan pošle žádost Švédska o přijetí do NATO do tureckého parlamentu, uvedl Stoltenberg

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan co nejdříve předloží tureckému parlamentu k ratifikaci žádost Švédska o vstup do NATO. Po jednání s ním a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to podle tiskových agentur oznámil šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Neuvedl ale, kdy se tak konkrétně stane. Dokončení ratifikace švédské žádosti je podle něj historický krok. Dodal, že Maďarsko, které o ratifikaci rovněž teprve musí hlasovat, nechce být poslední zemí, která dá souhlas s rozšířením aliance. Švédsko, Spojené státy i Německo oznámení přivítaly.

Přečíst článek

Nová strategie kolektivní obrany podrobně popisuje, jak by NATO v budoucnu bránilo každý kout svého území. Rozděluje alianci na tři geografické zóny, přičemž je chápána především jako odpověď na obavy z ruského útoku. Plány navazují na loňská rozhodnutí zdvojnásobit počet bojových skupin v zemích východního křídla NATO a usilovat o rozšíření každé z nich až na 5000 vojáků. Spojenci včetně ČR nyní pracují na realizaci tohoto cíle a začínají oznamovat vlastní příspěvky.

V pozoru má být 300 tisíc vojáků 

V budoucnu má mezinárodní bojové skupiny podporovat více než 300 tisíc vojáků připravených zapojit se do akce maximálně do 30 dní. Ke konci loňského roku přitom bylo pod aliančním vedením kolem 40 tisíc vojáků. Stoltenberg poznamenal, že podmínkou pro dosažení aktuálních cílů bude také posílení obranného průmyslu, což je předmětem nového „akčního plánu".

Petr Pavel, prezident ČR

Česko bude ze zákona dávat dvě procenta HDP na obranu. Prezident Pavel zákon podepsal

Česko by mělo ze zákona každoročně vynakládat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, ve středu podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad.

Přečíst článek

Abychom tohle všechno udělali, musíme více investovat do obrany," řekl generální tajemník aliance. Spojenci se podle něj na summitu zavázali, že budou na armády každoročně vynakládat částky nejméně na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). K dosažení dvouprocentní hranice se členské země zavázaly v roce 2014, letos ovšem podle aktuálních odhadů tento cíl splní pouze 11 členů z 31. Česko se k nim chce přidat příští rok a nově požadavek zakotvilo v zákoně.

Rychlejší cesta pro Ukrajinu

Lídři NATO se také v úterý shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci, což jí tento proces zkrátí ze dvou na jeden krok, oznámil Stoltenberg. NATO ovšem podle něj Ukrajinu formálně pozve do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členské země budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky.

„Potvrdili jsme, že Ukrajina se stane členem NATO, a dohodli jsme se na zrušení požadavku na Akční plán členství," řekl Stoltenberg novinářům. Generální tajemník to uvedl poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval jako „absurdní" skutečnost, že aliance nestanovila časový plán pro dosažení ukrajinského členství.

Ukrajinská vlajka na Hadím ostrově

Pět set dní války na Ukrajině. Zelenskyj ukázal video z Hadího ostrova

Ukrajina se už 500 dní brání ruské vojenské agresi. Její prezident Volodymyr Zelenskyj při této příležitosti zveřejnil video z Hadího ostrova, který ukrajinská armáda osvobodila loni na konci června a který je symbolem odporu Ukrajinců vůči ruské invazi. Kdy záběry s hlavou státu na místě vznikly, není zřejmé, podotkla ruská služba BBC. Zelenskyj byl v posledních dnech na cestách v zahraničí.

Přečíst článek

Budoucnost Ukrajiny je v NATO," uvádí se v prohlášení, na němž se dnes vedoucí představitelé aliance shodli. Euroatlantická integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství. „Až se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky, budeme schopni Ukrajinu pozvat do aliance," uvádí se v textu.

Lídři sice neupřesnili konkrétní podmínky, které musí Ukrajina splnit, uvedli však, že aliance pomůže Kyjevu dosáhnout pokroku v oblasti vojenské interoperability, jakož i dalších demokratických reforem a reforem bezpečnostního sektoru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (vlevo) a český prezident Petr Pavel (uprostřed) při státních hymnách 6. července 2023 na Pražském hradě.

FOTOGALERIE: Volodymyr Zelenskyj v Praze aneb Jak vypadalo 16 hodin návštěvy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se téměř pět set dnů brání ruské invazi, se poprvé vypravil na návštěvu České republiky. Jednal s vrcholnými politiky v čele s prezidentem Petrem Pavlem, položil květiny na Národní třídě v Praze u památníku událostí 17. listopadu a po zhruba 16 hodinách pobytu odletěl na další návštěvu, tentokráte sousedního Slovenska. Jak vypadala jeho návštěva ve fotografiích? Podívejte se níže ve fotogalerii.

Přečíst článek

Takzvaný Akční plán členství (MAP - Membership Action Plan) je předstupněm plného začlenění do NATO; zahrnuje doporučení a praktickou podporu ze strany NATO pro konkrétní země, které se chystají do aliance vstoupit. Ukrajina o alianční členství požádala již v roce 2008, ale na tehdejším bukurešťském summitu NATO pozvánku nedostala.

Do MAP byla v roce 2010 přizvána Bosna a Hercegovina, která v něm stále je. Například Černá Hora, která se k MAP připojila v roce 2009, se stala členem obranné aliance v roce 2017, a Severní Makedonie, která se MAP účastnila od roku 1999, se připojila k NATO až v roce 2020.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zelenskyj naléhal na pozvání do NATO, prioritou je vítězství, odvětil šéf NATO Stoltenberg

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přicestoval na neohlášenou návštěvu Kyjeva, první od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině, která nyní chystá protiofenzívu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté vybídl Severoatlantickou alianci, aby přijala potřebné politické rozhodnutí a pozvala Ukrajinu do svých řad. Otázka vstupu Ukrajiny do aliance se bude probírat na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, kam Stolenberg Zelenského pozval. Kreml v reakci na návštěvu politického šéfa aliance v Kyjevě zdůraznil, že jedním z jeho válečných cílů je nepřipustit vstup Ukrajiny do NATO.

Přečíst článek

Reklama

Související

NATO kvůli Rusku přitvrdí plány na obranu. A Ukrajinu přijme rychleji, rozhodl summit aliance ve Vilniusu.

NATO se shodlo. Na Ukrajinu příští rok pošle pomoc za bilion, možná už naposledy v takové výši

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme