Slovensko přestalo blokovat prodloužení evropských sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy, píše agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Sankce země EU pravidelně každých šest měsíců prodlužují a pokud by nyní nebyly potvrzeny do nedělní půlnoci, přestaly by platit. Slovensko se dosud spolu s Maďarskem stavělo proti, potřeba je jednomyslný souhlas všech členských států unie.
Komise ruské vlády pro zákonodárnou činnost schválila návrh zákona, který by umožnil použít ozbrojené síly k ochraně ruských občanů stíhaných nebo vězněných na základě rozhodnutí zahraničních soudů bez účasti Ruska. Informoval o tom ruský deník Kommersant.
Ukrajina během své nedávné protiofenzivy téměř zcela vytlačila ruská vojska z Dněpropetrovské oblasti. Zbývá osvobodit tři vesnice, uvedl v rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina ukrajinský generál Oleksandr Komarenko. Tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Růst cen ropy po americko-izraelských úderech na Írán může výrazně pomoci ruské ekonomice a usnadnit Moskvě financování války na Ukrajině. Uvedl to web Politico, podle kterého konflikt na Blízkém východě přichází pro Kreml v klíčový moment.
List Wall Street Journal ve včerejším textu konstatuje, že „velkým vítězem“ energetické krize vyvolané válkou v Perském zálivu je Rusko (viz níže). Pro Rusko představuje mimořádný nárůst cen ropy a zemního plynu z tohoto týdne doslova živou vodu, neb jeho hospodářství dosud sláblo nejen vinou západních sankcí, ale také kvůli poměrně nízkým cenám daných energetických surovin. S tím, jak postupně omezují svoji produkci země Perského východu, Rusko získává na důležitosti coby klíčový alternativní dodavatel. Vstříc mu vychází vlastně i sama americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
Když se Donald Trump loni vrátil do Bílého domu, část ruských zastánců tvrdé linie to přijala s opatrným optimismem. Doufali, že jeho nepředvídatelný a transakční styl politiky by mohl Moskvě pomoci v otázce války na Ukrajině. Po americkém útoku na Írán se však nálada v některých ruských kruzích výrazně změnila, napsala agentura Reuters.
Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně polohy amerických válečných lodí a letounů, píše deník The Washington Post s odvoláním na tři informované činitele. Podle listu jde o první známku toho, že se do války zapojil další významný protivník Spojených států, i když nepřímo.
Ruský prezident Vladimir Putin je podle litevských zpravodajských služeb odhodlán pokračovat v posilování armády i navzdory slábnoucí ekonomice. Uvádí to litevská zpráva Národní hodnocení hrozeb, která analyzuje bezpečnostní situaci v regionu.
Rusko podle německé rozvědky zkresluje ekonomická data, aby zakrylo dopady války a sankcí. Analýza BND upozorňuje, že oficiální statistiky Kremlu jsou stále méně věrohodné. Skutečný rozpočtový deficit měl být podle ní o čtvrtinu vyšší, než uvádějí ruské úřady. Pod tlakem sankcí zároveň klesají příjmy z prodeje ropy a plynu.
Postoj české veřejnosti k Rusům se s pokračujícím rusko-ukrajinským konfliktem dál zhoršuje, jako své sousedy by je v současné době bez problémů sneslo 32 procent Čechů. Meziročně je to o tři procentní body méně a o čtyři body méně než v roce 2023, tedy rok po napadení Ukrajiny Ruskem, vyplynulo z lednového průzkumu agentury STEM.
Moskva má zájem na pokračování jednání o možnostech ukončení války Ruska s Ukrajinou, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle státní agentury TASS reagoval na dotaz novinářů týkající se zprostředkovatelské role Washingtonu v mírových jednáních, zatímco o víkendu Spojené státy společně s Izraelem zaútočily na Írán, jehož režim je spojencem Ruska. Kreml si podle Peskova úsilí USA v jednáních s Ukrajinou stále váží.
