Americká ambasáda v Moskvě varovala před věrohodnou hrozbou útoku s velkým počtem obětí v areálu Caricyno. Lidé by se mu měli dnes, 31. října, vyhnout. Ruská tajná služba FSB potvrdila, že od USA informace obdržela a podniká příslušná opatření. Varování připomíná situaci před loňským útokem na koncertní sál Crocus City Hall.
Německý kancléř Friedrich Merz přiostřil rétoriku vůči Rusku i domácím politickým extremistům. Na sjezdu bavorské CSU označil Rusko za obrovskou hrozbu a obvinil Moskvu ze snahy destabilizovat Německo. Zároveň znovu odmítl jakékoli otevírání dveří ke spolupráci s pravicově populistickou AfD, kolem níž se v části CDU v posledních týdnech rozhořela nová debata.
Evropa podle prezidenta Petra Pavla ztrácí respekt Washingtonu i Moskvy a musí rychle změnit způsob, jakým rozhoduje a vystupuje navenek. Pokud zůstane rozdělená a pomalá, hrozí jí podle něj politická bezvýznamnost. V rozhovoru pro německý Bild zároveň varoval před ruskou hybridní válkou, další eskalací konfliktu i snahou Moskvy vyvolat novou uprchlickou vlnu z Ukrajiny.
Napětí mezi Donaldem Trumpem a částí republikánů kvůli Ukrajině dál roste. Zákonodárce popudilo prezidentovo rozhodnutí nakupovat ruskou naftu, obejít část sankcí proti Moskvě a možnost omezení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Někteří už hrozí blokováním důležitých plánů Bílého domu, zároveň ale přiznávají, že jejich možnosti Trumpa zastavit jsou omezené.
Německý kancléř Friedrich Merz varuje, že Rusko podle něj neusiluje jen o vítězství nad Ukrajinou, ale také o oslabení demokratického uspořádání v Evropě. Zároveň upozorňuje, že evropské země budou muset převzít větší díl odpovědnosti za vlastní obranu i podporu Kyjeva, pokud se Spojené státy budou od Ukrajiny dál vzdalovat.
Donald Trump znovu překvapil výrokem o válce na Ukrajině. Americký prezident prohlásil, že Rusko se vůči napadené zemi „chová v pořádku“ a „moc toho nedělá“, přestože ve stejný den ruský dronový útok zabil šest lidí včetně dvou dětí a předchozí noc Moskva útočila na Kyjev balistickými raketami. Trump zároveň připustil společný summit s Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem a hájil uvolňování amerických sankcí proti Rusku.
Česko se nepřipojilo k finské iniciativě, která chce výrazně omezit vstup Rusů do celé Evropské unie, včetně turistických cest. Ministr zahraničí Petr Macinka krok odmítl s tím, že Česko už podobná omezení uplatňuje samo a celoevropská shoda stejně nevzniká. Podle Seznam Zpráv přitom část vedení ministerstva doporučovala finský návrh podpořit.
Vladimir Putin navrhuje bezprecedentní summit s Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem, na kterém by se jednalo o ukončení války na Ukrajině – bez účasti Volodymyra Zelenského. Podle The Wall Street Journal chce Kreml využít oteplení vztahů s Washingtonem a schůzku uspořádat už v listopadu v Číně. Trump zatím souhlas nedal, Peking ale podle zdrojů proti jednání nic nenamítá.
Vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem dál houstnou. Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že kroky administrativy Donalda Trumpa působí, jako by měly Ukrajinu přimět ke kapitulaci před Ruskem. Ukrajinský prezident zároveň nabídl zastavení útoků na ruské rafinerie výměnou za další rakety Patriot. Trump kontroval obviněním, že Zelenskyj poškozuje světový trh s naftou a válku ve skutečnosti ukončit nechce.
Donald Trump zmírnil tlak na Rusko dřív, než začala platit nová sankční opatření a cla. Teď tvrdí, že definitivní rozhodnutí ještě nepadlo a jeho administrativa si bere až 60 dní na vyhodnocení dopadů. Jak píše agentura Reuters, krok přichází jen několik týdnů před volbami do Kongresu a v době, kdy prezident čelí tlaku kvůli vysokým cenám energií.
Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v národním zájmu Spojených států, píše agentura AP. Zmocněnec Ruska pro jednání s USA Kirill Dmitrijev označil tento krok za historický okamžik. Trumpův krok podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jen povzbudí šéfa Kremlu k dalším útokům.
