Evropská unie pošle Ukrajině první část obří půjčky nejpozději na začátku června. Kyjev má z celkových 90 miliard eur dostat zhruba 9,1 miliardy eur, přičemž většina peněz půjde na vojenské účely. První prostředky z obranné části mají podle Evropské komise zamířit na drony.
Británie rozšířila sankce proti Rusku o dalších 35 lidí a subjektů. Nový balíček míří hlavně na sítě, které podle Londýna verbují a převážejí zranitelné migranty na ukrajinskou frontu, ale také na dodavatele součástek pro ruské drony. Britské ministerstvo označilo využívání migrantů jako „potravy pro děla“ za barbarské.
Robert Fico zamíří do Moskvy a plánuje krátké setkání s Vladimirem Putinem. Slovenský premiér tvrdí, že nejde na vojenskou přehlídku, ale položit květiny k hrobu neznámého vojína Rudé armády. Cesta přichází v době, kdy většina evropských lídrů kontakty s Kremlem kvůli válce na Ukrajině omezuje a slovenská opozice Fica obviňuje z přebírání ruské rétoriky.
Rusko výrazně zpřísnilo bezpečnostní opatření kolem prezidenta Vladimira Putina. Důvodem mají být rostoucí obavy z atentátu, převratu a zejména útoků drony. Podle serveru Financial Times je ruský prezident v posledních měsících stále izolovanější, tráví více času v podzemních bunkrech a stále více se soustředí na řízení války na Ukrajině.
Evropské vlády se obávají, že Vladimir Putin může v příštích dvou letech vycítit příležitost k otestování odhodlání Západu vůči NATO. Podle serveru Politico panují mezi obrannými představiteli a politiky obavy, že Kreml může využít období, kdy je Donald Trump stále v Bílém domě a Evropská unie ještě nedokončila posílení svých vojenských kapacit.
Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se podle očekávání dohodlo, že v červnu zvýší své kvóty na těžbu ropy o 188 tisíc barelů denně. Informovala o tom Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).
Rusko zakázalo dovoz radioelektronických zařízení pro satelitní komunikaci, včetně terminálů systému Starlink od společnosti SpaceX. Podle Moskvy jde o krok na ochranu národní bezpečnosti, opatření ale souvisí i s válkou na Ukrajině a snahou omezit využívání těchto technologií na bojišti.
Pokud letos na Rudém náměstí nevyjede těžká technika, nebude to jen organizační úprava. U režimu, který staví legitimitu na kultu síly, i absence symbolů něco vypovídá. A ne o sebevědomí, ale o nervozitě.
Spor mezi Kyjevem a Izraelem se vyostřil kvůli údajnému dovozu obilí z okupovaných částí Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Izrael z přijímání „kradeného zboží“, zatímco šéf izraelské diplomacie Gideon Saar tvrzení odmítl s tím, že Kyjev nepředložil důkazy a místo standardní diplomacie volí veřejný tlak.
Napětí mezi Ukrajinou a Izraelem zesílilo kvůli dodávkám obilí, které Kyjev označuje za ukradené z okupovaných ukrajinských území. Ukrajina si předvolala izraelského velvyslance a předala mu protestní nótu poté, co do přístavu Haifa doplula už další ruská loď s nákladem, který podle Kyjeva pochází z okupovaných oblastí.
Ruská ekonomika zpomaluje a nervozita proniká i do nejvyšších pater politiky. Dlouholetý lídr komunistů Gennady Zyuganov varuje před scénářem podobným revoluci z roku 1917 – a vyzývá vládu k okamžité akci.
