Masový příchod desítek tisíc migrantů do Ceuty podle španělského premiéra Pedra Sáncheze přiživily dezinformace šířené z účtů s vazbami na Rusko, Izrael a mezinárodní krajní pravici. Falešné zprávy měly vytvářet dojem, že hranice je otevřená. Izrael i Rusko Sánchezova obvinění odmítají.
NATO je podle českého velvyslance při alianci Davida Koneckého připraveno okamžitě bránit své území i při případném ruském útoku. Velký konflikt s Moskvou v nejbližších letech neočekává, podmínkou ale podle něj zůstává další posilování odstrašení a schopnosti reagovat na nové hrozby včetně dronů a kyberútoků.
Moldavsko oslavilo výročí nezávislosti rozsáhlou vojenskou přehlídkou v Kišiněvě, které se poprvé zúčastnili také čeští vojáci. Prezidentka Maia Sanduová přítomnost zahraničních jednotek ocenila jako důkaz mezinárodní podpory, proruská opozice naopak akci bojkotovala a označila ji za „provokaci režimu“.
Kreml pohrozil Ukrajině „tvrdou“ odvetou za útoky na ruskou hospodářskou a obchodní infrastrukturu. Moskva zároveň tvrdí, že její armáda postupuje na Donbasu a nachází se jen čtyři kilometry od Slovjansku, zatímco podle Bloombergu zvažuje i zesílení raketových útoků na Kyjev.
Rusko se podle Kyjeva chystá doplnit armádu o dalších 300 tisíc mužů. Kreml ale mluví o „informační kachně“ a tvrdí, že jde o snahu destabilizovat zemi. Spekulace o nové mobilizaci přitom sílí ve chvíli, kdy se znovu řeší vysoké ruské ztráty a zpomalování postupu ruské armády na frontě.
Volby během pokračující války by podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mohly zemi rozštěpit a představovaly by pro stát „cunami“. K hlasování je podle něj možné přistoupit až tehdy, pokud budou zajištěny bezpečné a demokratické podmínky pro vojáky, obyvatele frontových oblastí i miliony Ukrajinců v zahraničí.
Ukrajinské údery na ruské rafinerie, sklady a logistická centra vyvolaly další ostrou reakci Moskvy. Vladimir Putin tvrdí, že Kyjev „vypustil džina z lahve“ a otevřel Pandořinu skříňku. Rusko podle něj odpoví útoky na citlivé části ukrajinské ekonomiky.
Ukrajinské útoky na průmyslové podniky, sklady a infrastrukturu v hloubi Ruska způsobují zemi citelné škody, připustil Vladimir Putin. Zároveň ale tvrdí, že jejich dopad není kritický. Kreml nyní chystá státní program obnovy poškozených logistických center a skladů.
Zářijové parlamentní volby v Rusku podle politického geografa Michaela Romancova nebudou svobodné ani férové a jejich oficiální výsledek vznikne podle potřeb Kremlu. Přesto mohou být pro Putinův režim důležitým testem. Skutečná data z hlasování totiž mohou ukázat rostoucí únavu společnosti z války a případně vyvolat pohyb uvnitř mocenských struktur.
Ruské úřady definitivně vyřadily z parlamentních voleb opoziční stranu Jabloko, jedinou kandidující stranu otevřeně vystupující proti válce na Ukrajině. Nejvyšší soud odmítl její odvolání a před budovou zadržela policie desítky podporovatelů. Verdikt dál zužuje prostor pro legální protiválečný hlas v ruské politice.
Ruská státní rozvojová banka VEB propustila hlavního ekonoma Andreje Klepače poté, co veřejně varoval před technologickým a ekonomickým zaostáváním Ruska. Jeden z nejvýraznějších ruských makroekonomů podle Reuters kritizoval náklady války na Ukrajině, rostoucí škody po útocích na infrastrukturu i závislost Moskvy na Číně.
