Rusko se dohodlo s Keňou, že přestane verbovat její občany do bojů ve válce proti Ukrajině. Moskva tak reaguje na rostoucí obavy několika afrických zemí, že jejich občané jsou do konfliktu lákáni nebo verbováni, uvedla agentura Bloomberg.
Německý kancléř Friedrich Merz označil rozhodnutí Spojených států dočasně povolit nákup části ruské ropy za chybu. Podle Berlína může takový krok oslabit sankční tlak na Rusko a nepřímo přispět k financování války na Ukrajině.
Příjmy Ruska z exportu ropy a ropných produktů v únoru výrazně klesly a dostaly se na nejnižší úroveň od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Vyplývá to z pravidelné měsíční zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA), kterou cituje agentura Bloomberg.
Komise ruské vlády pro zákonodárnou činnost schválila návrh zákona, který by umožnil použít ozbrojené síly k ochraně ruských občanů stíhaných nebo vězněných na základě rozhodnutí zahraničních soudů bez účasti Ruska. Informoval o tom ruský deník Kommersant.
Ukrajina během své nedávné protiofenzivy téměř zcela vytlačila ruská vojska z Dněpropetrovské oblasti. Zbývá osvobodit tři vesnice, uvedl v rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina ukrajinský generál Oleksandr Komarenko. Tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Růst cen ropy po americko-izraelských úderech na Írán může výrazně pomoci ruské ekonomice a usnadnit Moskvě financování války na Ukrajině. Uvedl to web Politico, podle kterého konflikt na Blízkém východě přichází pro Kreml v klíčový moment.
List Wall Street Journal ve včerejším textu konstatuje, že „velkým vítězem“ energetické krize vyvolané válkou v Perském zálivu je Rusko (viz níže). Pro Rusko představuje mimořádný nárůst cen ropy a zemního plynu z tohoto týdne doslova živou vodu, neb jeho hospodářství dosud sláblo nejen vinou západních sankcí, ale také kvůli poměrně nízkým cenám daných energetických surovin. S tím, jak postupně omezují svoji produkci země Perského východu, Rusko získává na důležitosti coby klíčový alternativní dodavatel. Vstříc mu vychází vlastně i sama americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
Když se Donald Trump loni vrátil do Bílého domu, část ruských zastánců tvrdé linie to přijala s opatrným optimismem. Doufali, že jeho nepředvídatelný a transakční styl politiky by mohl Moskvě pomoci v otázce války na Ukrajině. Po americkém útoku na Írán se však nálada v některých ruských kruzích výrazně změnila, napsala agentura Reuters.
Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně polohy amerických válečných lodí a letounů, píše deník The Washington Post s odvoláním na tři informované činitele. Podle listu jde o první známku toho, že se do války zapojil další významný protivník Spojených států, i když nepřímo.
Ruský prezident Vladimir Putin je podle litevských zpravodajských služeb odhodlán pokračovat v posilování armády i navzdory slábnoucí ekonomice. Uvádí to litevská zpráva Národní hodnocení hrozeb, která analyzuje bezpečnostní situaci v regionu.
Rusko podle německé rozvědky zkresluje ekonomická data, aby zakrylo dopady války a sankcí. Analýza BND upozorňuje, že oficiální statistiky Kremlu jsou stále méně věrohodné. Skutečný rozpočtový deficit měl být podle ní o čtvrtinu vyšší, než uvádějí ruské úřady. Pod tlakem sankcí zároveň klesají příjmy z prodeje ropy a plynu.
