Zprávy o válečných konfliktech na Ukrajině či Blízkém východě, stejně jako aktuální dění na politické scéně v EU, Spojených státech i Asii. Jaké jsou nejnovější kroky Donalda Trumpa, Vladimira Putina, Si Ťin-pchinga a dalších světových lídrů?
Evropa podle prezidenta Petra Pavla ztrácí respekt Washingtonu i Moskvy a musí rychle změnit způsob, jakým rozhoduje a vystupuje navenek. Pokud zůstane rozdělená a pomalá, hrozí jí podle něj politická bezvýznamnost. V rozhovoru pro německý Bild zároveň varoval před ruskou hybridní válkou, další eskalací konfliktu i snahou Moskvy vyvolat novou uprchlickou vlnu z Ukrajiny.
Donald Trump znovu překvapil výrokem o válce na Ukrajině. Americký prezident prohlásil, že Rusko se vůči napadené zemi „chová v pořádku“ a „moc toho nedělá“, přestože ve stejný den ruský dronový útok zabil šest lidí včetně dvou dětí a předchozí noc Moskva útočila na Kyjev balistickými raketami. Trump zároveň připustil společný summit s Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem a hájil uvolňování amerických sankcí proti Rusku.
Spojené státy přitvrzují v technologické válce s Čínou. Trumpova administrativa zakázala federálním civilním úřadům používat umělou inteligenci DeepSeek a nařídila její odstranění z vládních systémů. Zákaz se vztahuje i na produkty dalších firem, které čínskou technologii využívají. Washington se obává úniku citlivých dat do Číny i kybernetických útoků. Informovaly o tom CNBC a Reuters.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nastal čas, aby mírová jednání za Ukrajinu vedl někdo jiný než prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak na jeho kritiku, že Spojené státy tlačí Kyjev ke kapitulaci před Ruskem.
Summit Evropské unie se kvůli migraci málem rozpadl bez společných závěrů. Podle diplomatů citovaných serverem Politico byla více než dvouhodinová debata vyhrocená, nepříjemná a místy nedůstojná úrovně Evropské rady. Andrej Babiš a dánská premiérka Mette Frederiksenová patřili k nejostřejším hlasům, proti tvrdšímu postupu se ale postavili mimo jiné Emmanuel Macron a Pedro Sánchez.
Francie zažila jeden z nejbouřlivějších víkendů posledních let. Protesty proti rostoucím životním nákladům, do nichž se zapojilo přes půl milionu lidí, přerostly v rabování obchodů, požáry a střety s policií. Prezident Emmanuel Macron slíbil tvrdý postup proti výtržníkům, nepokoje však začínají mít i ekonomické důsledky. Francouzské akcie a dluhopisy oslabují, euro ztrácí a investoři se obávají dalšího prohloubení politické krize. Sociální napětí navíc roste také v dalších evropských zemích, upozorňuje agentura Bloomberg.
Česko se nepřipojilo k finské iniciativě, která chce výrazně omezit vstup Rusů do celé Evropské unie, včetně turistických cest. Ministr zahraničí Petr Macinka krok odmítl s tím, že Česko už podobná omezení uplatňuje samo a celoevropská shoda stejně nevzniká. Podle Seznam Zpráv přitom část vedení ministerstva doporučovala finský návrh podpořit.
Vladimir Putin navrhuje bezprecedentní summit s Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem, na kterém by se jednalo o ukončení války na Ukrajině – bez účasti Volodymyra Zelenského. Podle The Wall Street Journal chce Kreml využít oteplení vztahů s Washingtonem a schůzku uspořádat už v listopadu v Číně. Trump zatím souhlas nedal, Peking ale podle zdrojů proti jednání nic nenamítá.
Vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem dál houstnou. Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že kroky administrativy Donalda Trumpa působí, jako by měly Ukrajinu přimět ke kapitulaci před Ruskem. Ukrajinský prezident zároveň nabídl zastavení útoků na ruské rafinerie výměnou za další rakety Patriot. Trump kontroval obviněním, že Zelenskyj poškozuje světový trh s naftou a válku ve skutečnosti ukončit nechce.
Volodymyr Zelenskyj se snaží obnovit mírová jednání se Spojenými státy poté, co předchozí schůzky ztroskotaly kvůli americko-ruské dohodě o dodávkách nafty. Současně oznámil, že Ukrajina znovu dostává od USA informace o odpalech ruských balistických raket, jejichž sdílení bylo podle něj krátce přerušeno.
Donald Trump a J. D. Vance využili sobotní nepokoje ve Francii k dalšímu útoku na evropskou migrační politiku. Americký prezident vyzval k uzavření hranic, jeho viceprezident obvinil „západní liberály“, že do Francie a dalších zemí importovali problémy třetího světa. Oba zároveň varují, že podobný vývoj by mohl čekat i Spojené státy.
