Zprávy o válečných konfliktech na Ukrajině či Blízkém východě, stejně jako aktuální dění na politické scéně v EU, Spojených státech i Asii. Jaké jsou nejnovější kroky Donalda Trumpa, Vladimira Putina, Si Ťin-pchinga a dalších světových lídrů?
Americké akciové futures rostou a technologické tituly po slabém říjnu část ztrát umazávají. Investoři sledují především další výsledky velkých firem a úterní volby do Kongresu, které mohou změnit politické poměry ve Washingtonu. Nervozita kolem vysokých investic do umělé inteligence ale z trhu nezmizela.
Polský premiér Donald Tusk obvinil představitele národně konzervativní opozice, že chtějí zničit demokracii a právní stát. Podle agentury AFP tak učinil v projevu věnovaném pokračující krizi kolem ústavního soudu. Polský prezident Karol Nawrocki svolal krizové jednání, Tuskova strana se ho však podle médií nezúčastnila. Evropská komise vyzvala Nawrockého, aby jmenoval parlamentem navržené soudce.
Americká ambasáda v Moskvě varovala před věrohodnou hrozbou útoku s velkým počtem obětí v areálu Caricyno. Lidé by se mu měli dnes, 31. října, vyhnout. Ruská tajná služba FSB potvrdila, že od USA informace obdržela a podniká příslušná opatření. Varování připomíná situaci před loňským útokem na koncertní sál Crocus City Hall.
rán varuje Spojené státy před obnovením bojových operací. Duchovní vůdce Modžtaba Chameneí podle zveřejněného prohlášení nařídil armádě reagovat okamžitě a bez geografických omezení. Výhrůžka přichází poté, co americký tisk informoval o plánech dalších úderů na íránská jaderná zařízení i energetickou infrastrukturu. Teherán přitom přímá jednání s Washingtonem nyní neplánuje.
České a polské firmy chtějí posunout vzájemné ekonomické vztahy na vyšší úroveň. Téměř dvě desítky velkých společností a investičních skupin včetně PPF, Penty, CSG, Allegra, Eurowagu či Škody Group podepsaly ve Varšavě memorandum o vzniku Polsko-české obchodní rady. Ta má od roku 2027 pomáhat s investicemi, průmyslovou spoluprací i prosazováním společných zájmů v Praze, Varšavě a Bruselu.
Evropská centrální banka čeká předčasná výměna ve vedení. Christine Lagardeová skončí už 7. února, tedy zhruba osm měsíců před francouzskými prezidentskými volbami a více než rok a půl před koncem svého mandátu. Její odchod otevírá prostor pro rychlou dohodu evropských lídrů o nástupci ještě před hlasováním ve Francii, které může podle agentury DPA výrazně změnit politické poměry v zemi.
Sociální síť Truth Social začala prodávat Wall Streetu náskok, který může mít na trzích cenu zlata. Bloomberg a vysokofrekvenční obchodní firmy Susquehanna International Group a Jump Trading si podle Reuters platí až 100 tisíc dolarů měsíčně za rychlejší přístup k příspěvkům amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho výroky dokážou rozhýbat ceny aktiv během okamžiku a placená služba proto vyvolává otázky, zda firma spojená s úřadujícím prezidentem neposkytuje bohatým investorům výhodu, kterou běžná veřejnost nemá.
Evropská unie před klíčovým summitem s Kanadou couvá od ambiciózního návrhu, který měl vztahy s Ottawou posunout téměř na úroveň členství. Z připravovaného společného prohlášení zmizel termín „přidružené členství“, s nímž v září přišla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Proti formulaci se podle serveru Politico postavila skupina členských zemí včetně Německa, Francie a Itálie. Výsledkem má být opatrnější příslib „stále užšího partnerství“.
Evropský plyn vystoupal až na 100 eur za megawatthodinu, nejvýše od prosince 2022, a proti loňskému říjnu je zhruba trojnásobně dražší. Pokud vysoké ceny vydrží, mohou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy citelně zasáhnout české domácnosti, průmysl i inflaci. Ve svém komentáři upozorňuje, že největší riziko hrozí odběratelům bez fixace a energeticky náročným firmám, zatímco domácnost s vyšší spotřebou může v krajním modelovém případě zaplatit ročně o desítky tisíc korun navíc.
Kauza nákupu vakcín proti covidu-19 se znovu vrací k předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Podle serveru Politico dosud osobně nevypovídala před Úřadem evropského veřejného žalobce, který prověřuje okolnosti její komunikace se šéfem Pfizeru Albertem Bourlou. Odcházející šéfka EPPO Laura Kövesiová zároveň varuje, že někteří vysoce postavení politici odmítají předvolání žalobců a chovají se, jako by stáli nad zákonem.
Americká účast ve válce s Íránem už podle neveřejných údajů vyšla na více než 47 miliard dolarů, tedy přes bilion korun. Jen doplnění spotřebované munice má stát přes 29 miliard dolarů a další miliardy může spolknout oprava amerických základen po íránských útocích. Čísla se dostávají na veřejnost krátce před volbami do Kongresu, v nichž se republikáni Donalda Trumpa potýkají i s politickými dopady nepopulární války.
