Zprávy o válečných konfliktech na Ukrajině či Blízkém východě, stejně jako aktuální dění na politické scéně v EU, Spojených státech i Asii. Jaké jsou nejnovější kroky Donalda Trumpa, Vladimira Putina, Si Ťin-pchinga a dalších světových lídrů?
Francie vyšetřuje sérii kybernetických útoků, které na dálku měnily teplotu v chladicích zařízeních supermarketů a způsobily škody za desítky milionů eur. Paříž z útoků viní jednotku napojenou na íránské revoluční gardy, žádá mezinárodní zatykače a chce prosadit evropské sankce. Podobné incidenty přitom zasáhly i krevní banky v Evropě a vojenské prodejny ve Spojených státech.
Americká ekonomika roste tempem, které jí Evropa může závidět. Donaldu Trumpovi to ale volební vítězství nepřineslo. Republikáni přišli o obě komory Kongresu a prezident místo ústupu mění nejbližší spolupracovníky. Do čela Bílého domu přichází architekt jeho tvrdé protiimigrační politiky Stephen Miller. Trump tak sice ztrácí kontrolu nad zákonodárnou mocí, rozhodně se ale nehodlá vzdát té výkonné. Čeká Ameriku další vlna prezidentských dekretů a politických střetů?
Donald Trump slibuje americkým státům bohatství z umělé inteligence a spolupráci s Bílým domem. Po volebním debaklu republikánů ale sílí opačný požadavek: nejprve ochránit obyvatele, potom povolovat další datová centra. Spor se vyostřuje zejména v Texasu, kde nastupující demokratická guvernérka žádá pravidla pro odvětví, které vedle investic přináší také obavy z dražší elektřiny a rostoucí spotřeby vody.
Jeho hotel obsadili ozbrojenci, okupační úřady mu přidělily nového vlastníka a ruští turisté v něm dnes tráví dovolenou. Ukrajinský podnikatel Denys Kaťucha proti Rusku vysoudil náhradu škody 5,1 milionu dolarů, tedy 111,1 milionu korun. Peníze však možná nikdy neuvidí. Agentura Reuters na jeho příběhu ukazuje, jak Moskva přebírá nemovitosti na okupovaném pobřeží Azovského moře.
Včera proběhla ve Francii generální stávka, ale děje se to v atmosféře velkých protestů a mimořádné naštvanosti celé společnosti. Včera to proběhlo úplně v klidu, bez násilí, mnohde jako pouliční happening se zpíváním a tančením. Byla to však masivní mobilizace, do protestů se po zemi zapojilo skoro 2 miliony lidí, míří to od protestů studentů k politické revoltě.
Donald Trump slibuje „velkou, krásnou dohodu“, která se podle něj nemá týkat pouze Ukrajiny, ale možná celé Evropy. Americký prezident to prohlásil po jednání s Putinovým vyslancem Kirillem Dmitrijevem. Podle webu Politico Washington současně mluví o širší evropské bezpečnostní architektuře, která má vytvořit podmínky pro trvalý mír. Další kolo americkými zprostředkovaných jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se uskuteční 10. a 11. listopadu v Abú Zabí.
Výprodej na světových trzích zasáhl i Evropu, tamní akcie ale zatím ztrácejí podstatně méně než Wall Street nebo Asie. Panevropský index STOXX Europe 600 odepisoval kolem 1,8 procenta, zatímco americký Nasdaq předtím spadl o 5,5 procenta a tokijský Nikkei téměř o šest procent. Evropu podle analytiků částečně chrání menší zastoupení technologických titulů napojených na boom umělé inteligence.
Drtivá porážka republikánů ve volbách do Kongresu začíná zasahovat i nejvyšší patra Trumpovy administrativy. Ministr zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marco Rubio podle několika zdrojů zvažuje, zda z vlády odejít, a o své budoucnosti už měl jednat s Bílým domem. Sám Rubio i prezidentovo okolí ale tvrdí, že žádnou rezignaci nechystá. Podobné spekulace se kromě Rubia objeví také v případě ministra obrany Peta Hegsetha.
Dva dny po drtivé porážce ve volbách do Kongresu propuká mezi americkými republikány otevřený boj o to, kdo za debakl může a kudy má strana dál pokračovat. JD Vance se distancuje od války s Íránem, Ron DeSantis mluví téměř o „události na úrovni vyhynutí“ a Ted Cruz označuje výsledek za historické odmítnutí republikánů. Stále častěji přitom zaznívá i jméno Donalda Trumpa, jehož kandidáti propadli v řadě klíčových států.
Vítězství demokratů v obou komorách amerického Kongresu vzbudilo v Kyjevě naději na silnější podporu Spojených států. Volodymyr Zelenskyj doufá, že nové rozložení sil ve Washingtonu vytvoří protiváhu Donaldu Trumpovi a přinese více peněz i zbraní pro Ukrajinu. Silnější americká pomoc by podle něj mohla přimět Vladimira Putina přehodnotit pokračování války.
Technologičtí miliardáři vsadili před americkými volbami stovky milionů dolarů na republikány, peníze jim ale vítězství nezajistily. Elon Musk, Marc Andreessen, Ben Horowitz nebo bratři Winklevossovi podpořili kandidáty částkami přesahujícími 600 milionů dolarů, přesto demokraté získali výrazné většiny v obou komorách Kongresu. Problémem se navíc stalo i samotné téma umělé inteligence a datových center, které podle povolebního průzkumu ovlivnilo rozhodování velké části voličů.
