Zprávy o válečných konfliktech na Ukrajině či Blízkém východě, stejně jako aktuální dění na politické scéně v EU, Spojených státech i Asii. Jaké jsou nejnovější kroky Donalda Trumpa, Vladimira Putina, Si Ťin-pchinga a dalších světových lídrů?
Trumpovi se vrací problém, který rozhoduje americké volby: peněženky voličů. Ceny zůstávají vysoko, benzin je drahý a nespokojenost Američanů s ekonomickou situací houstne. Republikáni se začínají obávat, že v listopadu přijdou o Sněmovnu reprezentantů – a prezident se znovu ocitne pod tlakem vyšetřování a impeachmentu.
Podle zdrojů agentury Reuters se americká vláda pokusí přesměrovat íránská aktiva do států Perského zálivu, kde mají sloužit k obnově a opravám škod způsobených Teheránem. Tento krok přichází v momentě, kdy Írán vlnu úderů proti Kuvajtu a Bahrajnu doplnil o další starty útočných dronů.
Miliardář Jeff Bezos navrhuje zrušit daně polovině Američanů. Je to čirý populismus. Ve své podstatě ale nemá smysl se s jeho teoriemi vážně zabývat, protože je to jen další úhybný manévr od důležitější otázky – zda by on a další ultrabohatí neměli platit vyšší daně. Nebo alespoň nějaké.
Americký Senát schválil návrh zákona, který má ministerstvu vnitřní bezpečnosti přidat 70 miliard dolarů na prosazování imigrační politiky. Peníze mají směřovat hlavně k úřadům ICE a CBP, které se podílejí na deportacích migrantů. Návrh nyní čeká na hlasování ve Sněmovně reprezentantů.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Vladimir Putin i Volodymyr Zelenskyj přistoupí na kompromisy, které navrhl. Podrobnosti ale neupřesnil. Moskva zároveň uvedla, že je ke kompromisu připravena, pokud totéž udělá Kyjev.
Americký prezident Donald Trump chce vrátit uhlí do centra americké energetiky. V Oválné pracovně oznámil, že na obnovu uhelného průmyslu vyčlení 700 milionů dolarů, tedy zhruba 14,6 miliardy korun. Peníze mají jít mimo jiné na výstavbu dvou nových uhelných elektráren.
Trumpův slib rychle ukončit válku na Ukrajině naráží na realitu. Moskva tvrdí, že nová americká administrativa se chová stejně jako Bidenova vláda, protože dál podporuje Kyjev zbraněmi i sankcemi. Lavrov tak reaguje na slova ministra zahraničí Marka Rubia, podle něhož USA nejsou v konfliktu neutrální stranou.
Andrej Babiš chce, aby za Evropskou unii jednal o ukončení války na Ukrajině německý kancléř Friedrich Merz. Podle premiéra by měl dostat mandát Evropské rady a komise, protože konflikt nemůže pokračovat donekonečna a Donald Trump se nyní soustředí hlavně na Blízký východ.
Těžba ropy v Rusku se od začátku letošního roku snížila. Poprvé to veřejně připustil zástupce ruské vlády, vicepremiér Alexandr Novak, uvedla agentura Reuters. Rusko je třetím největším producentem ropy na světě, údaje o těžbě ale přestalo zveřejňovat v dubnu 2023, více než rok po začátku invaze na Ukrajinu.
Hormuzský průliv se po týdnech ochromení znovu pomalu probouzí, tankery ale často plují potmě a vypínají sledovací systémy. Podle Reuters se z Perského zálivu dostává ven víc ropy než dřív, pořád jde ale jen o zlomek předválečného objemu. Trh se navíc ani po případném znovuotevření úžiny nemusí vrátit k normálu.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval Evropskou unii, aby v době geopolitických otřesů začala uvažovat mnohem ambiciózněji o svém rozšíření. Podle serveru CNBC Stubb prohlásil, že sedmadvacetičlenný blok by měl „myslet ve velkém“ a využít současný okamžik k posílení svého vlivu ve světě.
Armádní pilot a záložní astronaut 👨🚀 Aleš Svoboda by měl letět na mezinárodní vesmírnou stanici ISS, oznámil dnes premiér Andrej Babiš (ANO). Mise je podle něj plánována na druhou polovinu roku 2027. Vyplývá to z dohody o realizaci české orbitální mise k ISS, kterou podepsala Evropská kosmická agentura (ESA) se společností Vast.
Číst více
