Zprávy o válečných konfliktech na Ukrajině či Blízkém východě, stejně jako aktuální dění na politické scéně v EU, Spojených státech i Asii. Jaké jsou nejnovější kroky Donalda Trumpa, Vladimira Putina, Si Ťin-pchinga a dalších světových lídrů?
Aktualizováno
Potíže pro muniční iniciativu. Na munici pro Ukrajinu přispívá už jen polovina zemí
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu naráží na nový problém. Podle Financial Times do ní finančně přispívá už jen devět zemí místo loňských osmnácti. Prezident Petr Pavel tvrdí, že projekt dál funguje, pokles podpory mu ale komplikuje pokračování. Agentura pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která iniciativu koordinuje, uvedla, že mechanismus muniční iniciativy funguje a finance z jednotlivých zemí přicházejí průběžně během roku.
Nový maďarský premiér Péter Magyar doufá, že ekonomika letos poroste zhruba o dvě procenta. Zároveň ale voliče varuje, že kvůli stavu veřejných financí po vládě Viktora Orbána není možné dávat pevné odhady. Uvedla to agentura Bloomberg.
V uplynulém týdnu se na trzích naplno vrátilo téma stagflace. Investoři začali znovu řešit, zda přední centrální banky nebudou muset kvůli vyšší inflaci přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. I když se může zdát, že krize kolem Hormuzského průlivu brzy odezní, tlak na růst cen může v ekonomice zůstat déle.
Írán varuje Spojené státy před obnovením války. Hlavní vyjednavač Muhammad Ghálíbáf tvrdí, že Teherán během příměří obnovil své ozbrojené síly a na případný další útok odpoví „drtivým způsobem“. Katar a Pákistán se mezitím snaží zabránit nové eskalaci napětí.
NATO musí podle Petra Pavla tvrději reagovat na ruské provokace na východním křídle aliance. Český prezident v rozhovoru pro The Guardian řekl, že aliance má „ukázat zuby“ – ve hře podle něj mohou být i asymetrické kroky včetně odpojení bank nebo sestřelování letadel narušujících vzdušný prostor spojenců.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio kritizoval postoj členských zemí NATO k pomoci Spojeným státům ve válce proti Íránu. Podle agentury Reuters uvedl, že odmítavý přístup spojenců ve Washingtonu vyvolal značné znepokojení.
Alexandr Lukašenko tvrdí, že Bělorusko nechce vstoupit do války proti Ukrajině. Zároveň připustil, že je ochoten jednat s Volodymyrem Zelenským o problémech mezi oběma zeměmi. Ukrajinský prezident přitom opakovaně varuje, že Moskva se snaží Minsk do konfliktu zatáhnout.
Německý kancléř Friedrich Merz navrhuje nový status pro Ukrajinu: přidružené členství v Evropské unii. Kyjev by se podle něj mohl účastnit jednání evropských institucí a získat silnější bezpečnostní garance, plné členství ani hlasovací práva by ale zatím neměl. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom dlouhodobě odmítá jakoukoli druhořadou variantu členství. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že tato iniciativa nemá v EU podporu.
Diskuse o možné změně v Downing Street 10 vrátily do popředí otázku brexitu. Mezi politiky i voliči sílí poptávka po jeho revizi. Zatímco lídři hledají odvahu se k tématu postavit čelem, my se můžeme podívat, jaké možnosti mají.
Donald Trump dosáhl významného vítězství v daňové kauze. Americký finanční úřad už podle nové dohody nesmí zkoumat jeho starší daňová přiznání ani uplatňovat související nároky vůči jeho rodině či firmám.
Britská vláda rozvolňuje část sankcí na paliva vyrobená z ruské ropy ve třetích zemích. Zdůvodňuje to obavami o dodávky nafty a leteckého paliva po zhoršení situace v Hormuzském průlivu. Krok vyvolal ostrou kritiku doma i mezi spojenci Ukrajiny.
Zástupci členských států EU potvrdili ✔ klíčovou obchodní dohodu s USA, která mají zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z Ameriky. Uvedly to unijní zdroje. Dohodu, které bylo dosaženo v takzvaném trialogu 20. května, musí ještě potvrdit Evropský parlament a formálně i Rada EU, která zastupuje členské státy.
Maďarští poslanci odhlasovali zrušení odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle agentury AFP tak učinili krátce před tím, než měl být 2. června završen proces odchodu Maďarska z této instituce, který trvá rok. O odstoupení od ICC rozhodla předchozí vláda premiéra Viktora Orbána, jehož strana Fidesz ale v dubnu prohrála volby.
Německé hospodářství letos vzroste 📈 jen o 0,5 procenta. Ve svém výhledu to uvedla takzvaná rada moudrých, což je poradní grémium německé vlády pro hospodářské otázky. Rada tak zhoršila svou podzimní prognózu, ve které ještě počítala s růstem o 0,9 procenta. V příštím roce by podle ní německý hrubý domácí produkt (HDP) mohl vzrůst o 0,8 procenta.
Americká čipová společnost Nvidia plánuje zvýšit své investice na Tchaj-wanu na 150 miliard dolarů 💰 (3,1 miliardy korun) ročně. Nyní zde utrácí kolem 100 miliard dolarů. Uvedl to podle agentury Reuters generální ředitel firmy Jensen Huang. Tchaj-wan současně označil za epicentrum revoluce v umělé inteligenci (AI) a předpověděl, že ostrov se na dlouhou dobu stane světovým technologickým centrem.
Systém okamžitých plateb se v Česku příští rok rozšíří i na transakce prováděné v eurech 💶. Dnes o tom informovala Česká národní banka (ČNB). V současnosti systém umožňuje převody peněz v korunách, podle průzkumu agentury Ipsos pro ČNB ho využívá 53 procent Čechů.
Číst více
Jednání k přesunu agend s premiérem Andrejem Babišem (ANO), vedoucí úřadu vlády Tünde Barthou a čtveřicí ministrů opustili někteří zástupci lidskoprávních a protidrogových organizací a vládních rad předčasně. Popsali ho jako smutné, nedůstojné, šaškárnu či absurdní divadlo. Řekli to po svém odchodu ze Strakovy akademie novinářům.
Čína povoluje vývoz močovinového hnojiva, vydala na něj vývozní kvóty, uvádějí zdroje agentury Reuters. Krok by podle agentury mohl snížit ceny tohoto hojně užívaného hnojiva na globálním trhu. Ty vyhnalo vzhůru narušení dodávek v souvislosti s válkou v Íránu.
Sněmovní výbor pro obranu schválil návrh vlády na jmenování generálporučíka Miroslava Hlaváče náčelníkem generálního štábu . Nyní ho prezident Petr Pavel může jmenovat. Všichni členové výboru hlasovali pro. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na výboru řekl, že vláda navrhuje prezidentovi jmenovat nového šéfa armády od 1. července.
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v prvním čtvrtletí 2026 vzrostl o 13 miliard korun na 1,423 bilionu korun. Největší nárůst zaznamenaly smíšené a nemovitostní fondy. Fyzické osoby držely 90 procent objemu majetku fondů, desetinu měly právnické osoby, což jsou třeba obchodní společnosti, spolky či různé organizace. Uvedla to Asociace pro kapitálový trh (AKAT).
Číst více
Akcie jihokorejského výrobce paměťových čipů SK Hynix ve středu prudce posílily a tržní hodnota firmy překonala hranici jednoho bilionu dolarů, píší světové agentury.
Číst více
