Zprávy o válečných konfliktech na Ukrajině či Blízkém východě, stejně jako aktuální dění na politické scéně v EU, Spojených státech i Asii. Jaké jsou nejnovější kroky Donalda Trumpa, Vladimira Putina, Si Ťin-pchinga a dalších světových lídrů?
Ministr zahraničí Petr Macinka označil letošní Nobelovu cenu za mír pro jihoafrickou právničku Navi Pillayovou za „značně rozporuplnou volbu“. Podle něj jde spíš o lidskoprávní „aparátčici“ než mírovou aktivistku. Ocenění ostře kritizuje také Izrael.
Donald Trump vstupuje do závěrečné fáze před listopadovými volbami do Kongresu s několika varovnými signály. Jeho podpora zůstává na rekordním minimu, republikánští voliči jsou výrazně méně motivovaní než demokraté a změna se rýsuje i mezi muži, kteří Trumpovi výrazně pomohli k vítězství v prezidentských volbách v roce 2024.
Evropská unie může kvůli sílícím obavám z ruských hybridních útoků přitvrdit vůči Moskvě. Ve hře jsou další sankce i změny vízové politiky pro ruské občany. Návrh závěrů říjnového summitu zároveň varuje, že ruské kroky „nezůstanou bez odezvy“.
Citlivé součástky americké stíhačky F-35 se dostaly do Číny kvůli sérii logistických chyb, kterou měl spustit jediný přehlédnutý e-mail. Případ teď vyšetřuje Pentagon i ministerstvo zahraničí a v Kongresu sílí tlak na prověření dodavatelských řetězců amerických zbraní.
Studium v USA by se mohlo zahraničním studentům výrazně prodražit. Americká vláda plánuje zavést poplatek 70 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,5 milionu korun, který by univerzity platily za každého zahraničního absolventa, jenž chce po škole v zemi pracovat. Opatření má omezit jejich počet, hlavně v technických a přírodovědných oborech.
Maďarská vláda chce sáhnout na majetek nejbohatších. Nová daň by se měla vztahovat na lidi s jměním vyšším než miliarda forintů, tedy zhruba 77 milionů korun, a u největších majetků má sazba ještě vzrůst. Premiér Péter Magyar tak plní jeden z volebních slibů své strany Tisza.
Donald Trump vyvolal další politickou bouři. Před republikánskými příznivci v Nebrasce prohlásil, že Írán může „zničit Los Angeles nebo San Diego“ a že jde o „malou daň za vítězství ve válce“. Proti jeho slovům se ostře ohradili demokratičtí představitelé Kalifornie a distancoval se od nich i jeden z tamních republikánů.
Donald Trump před volbami do Kongresu prezentuje jihokorejské investice do americké energetiky jako velký úspěch své politiky. Soul je ale podstatně opatrnější: u projektů v plynárenství i jádru zvažuje jejich ekonomickou životaschopnost a požaduje přínosy pro vlastní průmysl. Spojené státy přitom korejské know-how potřebují.
Estonsko mění obrannou strategii kvůli obavám z budoucího střetu s Ruskem. Přesouvá vojáky blíž k hranici, buduje nové základny a pořizuje zbraně schopné zasáhnout cíle stovky kilometrů v ruském vnitrozemí. Největší obavu v Tallinnu paradoxně vyvolává možný konec války na Ukrajině.
NATO připravuje plán pro případ ruského útoku na své východní křídlo. Podle agentury Bloomberg má nová strategie počítat s rychlým nasazením pozemních sil, dronů a umělé inteligence a následným úderem na nepřátelské velení.
Šéf OpenAI Sam Altman se v rozhovoru pro web Politico vymezil vůči opatrnějšímu přístupu konkurenční Anthropic k regulaci umělé inteligence. Připustil, že AI přinese i zneužití, podvody nebo hackerské útoky, podle něj ale její přínosy převáží a technologie by měla zůstat široce dostupná veřejnosti.
