Zprávy o válečných konfliktech na Ukrajině či Blízkém východě, stejně jako aktuální dění na politické scéně v EU, Spojených státech i Asii. Jaké jsou nejnovější kroky Donalda Trumpa, Vladimira Putina, Si Ťin-pchinga a dalších světových lídrů?
Německo podle ministra vnitra Alexandera Dobrindta čelí větší bezpečnostní hrozbě než za studené války. Země je terčem dezinformací, sabotáží, špionáže i kyberútoků a šéf německé kontrarozvědky varuje, že další útoky přijdou. Berlín proto chce výrazně posílit tajné služby a dát jim pravomoc aktivně zasahovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o energetickém příměří s Ruskem, které dnes oznámil americký prezident Donald Trump, nevěděl. Dodal však, že je připraven jej přijmout, pokud tak učiní i Moskva. Informoval o tom zpravodajský server Axios. Trump oznámil okamžitý začátek energetického příměří mezi Ukrajinou a Ruskem s tím, že s návrhem souhlasily obě válčící strany. Moskva se k příměří zatím nevyjádřila.
Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu korun), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise. Přesto už má první kritiky – za nepřijatelný ho označilo Švédsko, které je čistým plátcem do rozpočtu unie.
Ruský prezident Vladimir Putin přetavil těžkou ránu, kterou jeho zemi zasazují ukrajinské útoky na rafinerie, v diplomatický a ekonomický zisk. Americký prezident Donald Trump totiž uvolnil sankční omezení obchodu s ruskou naftou výměnou za příslib dodávek, k jejichž obnovení přitom Moskvu už stejně tlačily ekonomické zákonitosti. Trump tak může získat levnější naftu, kterou by ale světový trh mohl dostat i bez jeho zásahu. Putin naproti tomu získává něco, co si sám zajistit nemohl: americkou sankční výjimku.
Spojené státy nezapomenou Norsku, že nedostaly Nobelovu cenu za mír. Prohlásil to americký prezident Donald Trump, který rozhodnutí udělit ocenění jihoafrické právničce a někdejší soudkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Mezinárodního tribunálu pro Rwandu (ICTR) Navanethem „Navi“ Pillayové za hanebné a trapné. Trump o letošní laureátce řekl, že ji nezná a že o ní nikdo nikdy neslyšel, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
Ministr zahraničí Petr Macinka označil letošní Nobelovu cenu za mír pro jihoafrickou právničku Navi Pillayovou za „značně rozporuplnou volbu“. Podle něj jde spíš o lidskoprávní „aparátčici“ než mírovou aktivistku. Ocenění ostře kritizuje také Izrael.
Souboj Ukrajiny s Ruskem se přelévá daleko za evropské bojiště. Kyjev podle svědectví a zveřejněných informací podporuje tuarežské separatisty v Sahelu, kteří bojují proti malijské armádě a jejím ruským spojencům.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor pohrozil médiím postihem a blokací kvůli zprávám o možném výskytu moru na Sibiři. Úřady nákazu popírají, přestože po smrti mladé laborantky zavedly karantény a izolovaly stovky lidí.
Vladimir Putin nabízí pomoc s ukončením konfliktu mezi Íránem a Spojenými státy. Moskva je podle něj připravena udělat vše, co je v jejích silách, aby přispěla k urovnání situace. Nabídka přichází v době, kdy samotné Rusko dál vede válku proti Ukrajině a dosavadní pokusy o její ukončení selhaly.
Moskva znovu zaútočila na Česko kvůli odstranění sochy maršála Ivana Koněva. Ruská diplomacie označila postup českých úřadů za „naprosté barbarství“, zatímco Slovensko pochválila za nový pomník na Dukle. Současně varovala NATO před dalším posilováním sil v Pobaltí.
Donald Trump vstupuje do závěrečné fáze před listopadovými volbami do Kongresu s několika varovnými signály. Jeho podpora zůstává na rekordním minimu, republikánští voliči jsou výrazně méně motivovaní než demokraté a změna se rýsuje i mezi muži, kteří Trumpovi výrazně pomohli k vítězství v prezidentských volbách v roce 2024.
