V oblíbených dovolenkových destinacích zdražují restaurace, ubytování, doprava i služby na místě. Největší pozor by si letos Češi měli dát v Turecku, Chorvatsku nebo v řeckých letoviscích. Levnější alternativy se dál hledají hlavně na Balkáně a ve východní Evropě.
Zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada bude ve společném podniku v Řecku vyrábět velkorážovou munici. V Aténách podepsala zakládací dokumenty ke vzniku společnosti Hellenic Ammunition S.A., která bude mít výrobu ve městě Lavrio. Součástí projektu je také obnovení výroby trhaviny trinitrotoluen (TNT). CSG do projektu postupně investuje až 50 milionů eur, tedy zhruba 1,2 miliardy korun. Vzniknout mají stovky pracovních míst.
Řecká vláda chce podnítit porodnost a vrátit život na vylidněný venkov. Pomoci mají výrazné daňové úlevy pro rodiny či obyvatele malých vesnic, které budou rozpočet ročně stát více než půl druhé miliardy eur. Proč Řeky jejich demografický vývoj tak děsí? A může jejich plán vyjít a třeba i inspirovat ostatní evropské země?
Řecko začalo ode dneška vybírat speciální daň, kterou platí turisté z výletních lodí, když vystoupí v řeckém přístavu. Píše to řecký tisk. V letní sezoně turisté zaplatí za vystoupení na řeckou pevninu pět eur (125 korun) za osobu. Speciální sazbu mají ostrovy Santorini a Mykonos, kde daň činí 20 eur (500 korun) za osobu.
Řecký ostrov Symi chystá zavést poplatek pro turisty, kteří ho navštíví, aniž by tam přenocovali. Má činit tři eura (asi 75 korun) a tamní úřady chtějí získané peníze použít na zlepšení infrastruktury a veřejných služeb. O zavedení poplatku rozhodlo vedení ostrova a požádalo vládu v Aténách o souhlas, informoval v sobotu deník Kathimerini.
Chůze v plavkách vás může stát stovky eur, stejně jako focení selfie v Portofinu, pití alkoholu na ulici v Barceloně nebo sbírání kamínků na Santorini. Za, co si turista připlatí a čemu by se měl vyvarovat?
Míra zadlužení v řadě zemí trvale roste, a otázka dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí se tak stává jedním z klíčových témat dnešní hospodářské politiky. Studie Mezinárodního měnového fondu nabízí pohled na to, jak si evropské státy a USA vedou.
Agentura Moody's zvýšila rating Řecka z Ba1 na Baa3, země se tak dostala zpět do investičního pásma, informovala agentura Reuters. Moody's rozhodnutí zdůvodnila tím, že veřejné finance se zlepšují rychleji, než se očekávalo, a že země se stává odolnější proti možným budoucím výkyvům.
Investoři mají znovu v oblibě řecké akcie, hlavní index burzy v Aténách od začátku roku vykazuje růst přibližně o 13 procent. Část obchodníků se domnívá, že burza v příštím roce získá status rozvinutého trhu, což by její atraktivitu mohlo ještě zvýšit. Řecká ekonomika si také letos vede lépe než ekonomiky jiných zemí eurozóny. Na burze je zájem například o akcie řeckých bank, uvedla agentura Reuters.
Soluň se zhruba po půl století dočkala své první linky metra. Druhé největší řecké město, kde žije na 320 tisíc lidí, obsluhuje linka s 13 stanicemi a plně automatizovanými soupravami, píše agentura Reuters.
Generální tajemník NATO Mark Rutte na summitu v Ankaře očekává silný závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny. Spojenci budou podle něj diskutovat i o obnovení plavby v Hormuzském průlivu. Rutte to uvedl ve svém prohlášení před začátkem jednání.
Úterní americké útoky cíle v Íránu byly absolutně nezbytné, protože Írán porušuje příměří, řekl dnes podle agentury Reuters šéf NATO Mark Rutte. Americká armáda v úterý zaútočila na desítky cílů v Íránu, označila to za reakci na íránské útoky na tři tankery v Hormuzském průlivu. Dnes se také v Bahrajnu a Kuvajtu rozezněly sirény, íránské revoluční gardy poté oznámily, že zaútočily na americké vojenské objekty v těchto dvou zemích.
Palivová krize zvýšila zájem o koně 🐎 na ruském venkově. Rostoucí ceny benzinu v Rusku zachránily tisícovku koní před poslední cestou na jatka. Obyvatelé venkova stále častěji kupují raději čtvernožce místo terénních vozidel, protože koně jsou levnější v provozu v krajině bez silnic, při vyjížďkách do lesa či při obhospodařování polností, uvedl zpravodajský kanál Maks, působící v sociální síti Telegram.
Vývoj obranných výdajů členských zemí NATO či další pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi, budou mezi tématy dnešního závěrečného dne summitu v turecké Ankaře. S projevem by měl vystoupit také český premiér Andrej Babiš.