Průmysl a výroba v Česku i ve světě. Automobilový, hutní, farmaceutický, strojírenský, technologický, letecký, textilní, oděvní, stavební, zbrojní, lodní, námořní, hudební, filmový, zábavní, herní, chemický, těžební, potravinářský, zpracovatelský. Co ovlivňuje růst či pokles průmyslu, jak se vyvíjí průmyslové ceny, kdo průmysl táhne, které technologie se mění. Průmysl jako tahoun ekonomiky.
Český železniční průmysl má za sebou čtyři dny jednání, která mohou přinést zakázky za miliardy korun. Z veletrhu InnoTrans v Berlíně si firmy odvážejí nové kontrakty i rozpracované projekty – od dodávek pro curyšskou příměstskou železnici přes vlakové interiéry až po zabezpečovací technologie pro Asii. Vedle evropských zákazníků hledají příležitosti také v Jižní Americe či na Ukrajině.
V Bohumíně má vyrůst jedna z největších evropských výroben chloristanu amonného, klíčové suroviny pro raketová paliva a průmyslové výbušniny. Bochemie chce první linku spustit do zkušebního provozu v prosinci 2027, vojenské využití produkce přitom není vyloučeno.
Nový investiční fond spojený s podnikatelem Jaroslavem Strnadem získal při prvním úpisu více než 3,6 miliardy korun. Kapitál má směřovat především do rozvoje skupin CE Industries a Helicopter Alliance, které působí v průmyslu, letectví a obranném sektoru. Strnad si ve fondu ponechává majoritní podíl.
Průmyslová skupina CSG výrazně rozšíří výrobu pozemní vojenské techniky v Kopřivnici. Během následujících tří let investuje 49,7 milionu eur do nových hal, technologií a administrativního zázemí. V areálu Tatra Defence vznikne 14 tisíc metrů čtverečních výrobních ploch a rozvoj doprovodí nábor stovek zaměstnanců.
Největší restrukturalizace v historii Volkswagenu vyvolává obavy také v Česku. Německému koncernu dodává více než 200 tuzemských firem, plošné ohrožení celého odvětví však dle Sdružení automobilového průmyslu nehrozí. Největší riziko nesou podniky napojené na konkrétní modely a továrny, jejichž budoucnost je nejistá. Rozhodující bude, jak rychle a otevřeně začne Volkswagen své plány dodavatelům sdělovat.
Volkswagen spouští největší transformační program ve své historii. Do konce desetiletí chce zrušit dalších zhruba 50 tisíc pracovních míst, takže celkový počet škrtů dosáhne 100 tisíc, tedy asi 15 procent všech zaměstnanců koncernu. Nejistá je navíc budoucnost čtyř německých továren.
Automobilka Volkswagen je zděšená z vývoje svých výsledků a dění na trhu. Zisková marže se pohybuje v koncernu pod čtyřmi procenty, a to je důvod k alarmu. Chystá se zavírání čtyř továren. Dotkne se to i českých dodavatelů dílů. Může to mít zásadní vliv na vývoj české ekonomiky.
Česko odmítá, aby nový sedmiletý rozpočet Evropské unie zhoršil postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí. Premiér Andrej Babiš po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou kritizoval škrty v kohezních a zemědělských fondech i vysoké ceny emisních povolenek.
Krize německého automobilového průmyslu nutí dodavatele hledat nové zdroje růstu. Schaeffler míří do robotiky, kosmonautiky a obrany, Bosch sází na roboty a Volkswagen hledá využití pro nepotřebné továrny i ve spolupráci se zbrojními firmami.
Německý průmysl začíná s obavami sledovat blížící se zimu. Plynové zásobníky jsou naplněné jen z necelých 51 procent, zatímco před rokem to bylo kolem 86 procent. Podle provozovatelů jsou zásoby pro tuto část roku nejnižší od roku 2011 a strojírenské firmy varují, že nedostatek nebo prudké zdražení plynu by pro ně znamenaly vážný problém.
Čínský průmyslový nástup stále tvrději zasahuje Německo, pro Česko ale může paradoxně znamenat velkou příležitost. Německé firmy pod tlakem drahé výroby a čínské konkurence mohou přesouvat část produkce do levnější střední Evropy, zatímco země Visegrádské čtyřky zároveň lákají přímé čínské investice. Česko tak může na druhém „čínském šoku“ vydělat hned dvěma cestami, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
