Průmysl a výroba v Česku i ve světě. Automobilový, hutní, farmaceutický, strojírenský, technologický, letecký, textilní, oděvní, stavební, zbrojní, lodní, námořní, hudební, filmový, zábavní, herní, chemický, těžební, potravinářský, zpracovatelský. Co ovlivňuje růst či pokles průmyslu, jak se vyvíjí průmyslové ceny, kdo průmysl táhne, které technologie se mění. Průmysl jako tahoun ekonomiky.
Postavení Ukrajinců v Česku se mění. Od začátku ruské války jich do Česka přišlo 400 až 600 tisíc. Nyní chce Ukrajina bojeschopné muže zpět, a Evropská unie na tento požadavek slyší. Pro Česko to může znamenat vážný dopad na pracovní trh.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila. Hrubý domácí produkt vzrostl proti začátku roku o 0,4 procenta a meziročně o dvě procenta. Výsledek potvrzuje odolnost hospodářství vůči drahým energiím a geopolitickému napětí, současně ale mírně zaostal za očekáváním trhu. Růst dál táhnou především útraty domácností, nově se přidaly průmysl a zahraniční obchod. Slabým místem zůstávají podnikové investice.
Evropská průmyslová tepna vysychá. Lodě na Rýně převážejí jen zlomek obvyklého nákladu a ceny dopravy vystoupaly na rekord. Pokud se plavba zastaví, problémy mohou pocítit německé čerpací stanice, ocelárny i chemické závody.
Evropa chce dekarbonizovat těžký průmysl, ale u oceli a cementu se ukazuje, jak složitý a drahý tento proces bude. První projekty vznikají, k masovému nasazení mají však stále daleko.
Německý výrobce baterií Varta požádal o zahájení insolvenčního řízení se zachováním vlastní správy. Firmu s téměř 140letou historií srazily vysoké dluhy, slabší poptávka, asijská konkurence i ztráta klíčového zákazníka. Apple začal baterie pro sluchátka AirPods odebírat od čínských dodavatelů. Vartu nyní může čekat rozdělení mezi věřitele a investory.
Před sto lety se na kbelské letiště vrátil československý letoun Aero A-11 z mimořádného propagačního letu. Během cesty dlouhé 15 tisíc kilometrů navštívil 23 zemí na třech kontinentech a ukázal světu, čeho je mladý československý letecký průmysl schopen. Prohlédněte si unikátní stroj v galerii.
Evropská unie zmírňuje vymáhání jednoho ze svých klíčových klimatických předpisů. Povinnosti pro dovozce ropy a plynu budou platit od roku 2027, Komise však doporučuje první tři roky neukládat sankce za jejich porušení
Úprava emisních povolenek může vypadat jako ústupek Bruselu, ve skutečnosti ale neřeší hlavní problém: evropský průmysl dál zůstává pod tlakem drahých energií, regulací a ztráty konkurenceschopnosti. Jde jen o dílčí korekci systému, který firmám bere prostor k dýchání, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Premiér Andrej Babiš označil návrh Evropské komise na změnu systému emisních povolenek ETS 1 za úspěch české vlády. Brusel chce zpomalit úbytek povolenek, zachovat jejich bezplatné přidělování i po roce 2030 a umožnit firmám využívat zahraniční uhlíkové kredity. Podpora však bude více podmíněna investicemi do snižování emisí.
Británie bere záchranu domácí oceli do vlastních rukou. Vláda zestátnila British Steel poté, co se čínský vlastník Jingye Group rozhodl odstavit poslední vysoké pece v zemi. Londýn chce ochránit tisíce pracovních míst, dodávky pro železnici, stavebnictví i obranu – a udržet při životě výrobu, která ve Scunthorpe běží přes 130 let.
Ukrajina bude podle Financial Times moci část peněz z evropského obranného úvěru použít také na nákup čínských součástek pro drony. Vojensky to dává smysl: rozhoduje rychlost, cena a dostupnost. Politicky je to ale nepříjemné přiznání, že evropský průmysl ani po letech války neumí dodat některé klíčové komponenty v potřebném množství a čase.
