Průmysl a výroba v Česku i ve světě. Automobilový, hutní, farmaceutický, strojírenský, technologický, letecký, textilní, oděvní, stavební, zbrojní, lodní, námořní, hudební, filmový, zábavní, herní, chemický, těžební, potravinářský, zpracovatelský. Co ovlivňuje růst či pokles průmyslu, jak se vyvíjí průmyslové ceny, kdo průmysl táhne, které technologie se mění. Průmysl jako tahoun ekonomiky.
Úprava emisních povolenek může vypadat jako ústupek Bruselu, ve skutečnosti ale neřeší hlavní problém: evropský průmysl dál zůstává pod tlakem drahých energií, regulací a ztráty konkurenceschopnosti. Jde jen o dílčí korekci systému, který firmám bere prostor k dýchání, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Přesun výroby Zetoru do Indie podle ekonoma Lukáše Kovandy ukazuje, že evropská klimatická politika může mít i opačný efekt. Evropská unie přijde o pracovní místa a průmyslové know-how, zatímco celková uhlíková náročnost výroby a dopravy se může zvýšit.
Volkswagen zvažuje další masivní propouštění. Vedle již dohodnutého zrušení 50 tisíc pracovních míst do roku 2030 by mohl koncern v příštích letech seškrtat stejný počet pozic navíc. Celkem by tak o práci mohlo přijít až 100 tisíc zaměstnanců. Automobilka zároveň omezuje nabídku modelů a některým německým závodům hrozí uzavření.
Po téměř osmdesáti letech končí výroba traktorů Zetor v Brně. Firma si ve městě ponechá centrálu, vývoj, distribuci a obchod s náhradními díly, samotná výroba se ale přesouvá do Indie. Vedení společnosti říká otevřeně, že výroba malých a středních traktorů v Evropě už kvůli drahým energiím, práci a materiálu nedává smysl. Ještě výmluvnější je proměna areálu. Tam, kde se kdysi montovaly traktory, rozšiřuje své zázemí Rohlík. Lepší symbol nové ekonomiky bychom hledali jen těžko.
Jedna z nejznámějších českých průmyslových značek uzavírá historickou kapitolu. Zetor po 80 letech ukončí výrobu traktorů v Brně a přesune ji do Indie. Firma tvrdí, že kvůli drahým energiím, práci a materiálu už evropská produkce nedokáže konkurovat. Změna připraví o místo 33 zaměstnanců.
Počítače a auta drží český průmysl v růstu, optimismus ale mírní meziměsíční pokles výroby a pokračující úbytek pracovních míst. Zakázek přibývá, avšak oživení stojí na křehkých základech.
Pardubická rafinerie Paramo loni vykázala ztrátu 32 milionů korun. Přestože zůstala v záporných číslech sedmý rok po sobě, hospodaření se proti předchozímu roku výrazně zlepšilo. Firmě pomohl především vyšší prodej asfaltů, energetické úspory a vytížený palivový terminál.
Český i iberský blackout měly odlišné technické příčiny, spojuje je ale slabší odolnost evropské energetické soustavy. Rychlý nástup obnovitelných zdrojů předběhl investice do stability sítí – a účet začínají platit spotřebitelé, průmysl i stát.
Čeští miliardáři Michal Strnad a Pavel Tykač mají podle italského listu Corriere della Sera zájem o část podílu, který v Pirelli drží čínský Sinochem. Ve hře má být deset až 20 procent výrobce pneumatik, jehož hodnota na burze dosahuje zhruba 7,5 miliardy eur.
Agrofertu loni klesl konsolidovaný zisk na 2,2 miliardy korun. Holding vysvětluje propad mimořádným výsledkem předchozího roku, kdy prodal Mafru, Londu a Synthesii. Letos chce skupina investovat zhruba 17 miliard korun a dál posilovat hlavně v chemii, potravinářství a energetických úsporách.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
