Průmysl a výroba v Česku i ve světě. Automobilový, hutní, farmaceutický, strojírenský, technologický, letecký, textilní, oděvní, stavební, zbrojní, lodní, námořní, hudební, filmový, zábavní, herní, chemický, těžební, potravinářský, zpracovatelský. Co ovlivňuje růst či pokles průmyslu, jak se vyvíjí průmyslové ceny, kdo průmysl táhne, které technologie se mění. Průmysl jako tahoun ekonomiky.
Británie bere záchranu domácí oceli do vlastních rukou. Vláda zestátnila British Steel poté, co se čínský vlastník Jingye Group rozhodl odstavit poslední vysoké pece v zemi. Londýn chce ochránit tisíce pracovních míst, dodávky pro železnici, stavebnictví i obranu – a udržet při životě výrobu, která ve Scunthorpe běží přes 130 let.
Po téměř osmdesáti letech končí výroba traktorů Zetor v Brně. Firma si ve městě ponechá centrálu, vývoj, distribuci a obchod s náhradními díly, samotná výroba se ale přesouvá do Indie. Vedení společnosti říká otevřeně, že výroba malých a středních traktorů v Evropě už kvůli drahým energiím, práci a materiálu nedává smysl. Ještě výmluvnější je proměna areálu. Tam, kde se kdysi montovaly traktory, rozšiřuje své zázemí Rohlík. Lepší symbol nové ekonomiky bychom hledali jen těžko.
Jedna z nejznámějších českých průmyslových značek uzavírá historickou kapitolu. Zetor po 80 letech ukončí výrobu traktorů v Brně a přesune ji do Indie. Firma tvrdí, že kvůli drahým energiím, práci a materiálu už evropská produkce nedokáže konkurovat. Změna připraví o místo 33 zaměstnanců.
Počítače a auta drží český průmysl v růstu, optimismus ale mírní meziměsíční pokles výroby a pokračující úbytek pracovních míst. Zakázek přibývá, avšak oživení stojí na křehkých základech.
Pardubická rafinerie Paramo loni vykázala ztrátu 32 milionů korun. Přestože zůstala v záporných číslech sedmý rok po sobě, hospodaření se proti předchozímu roku výrazně zlepšilo. Firmě pomohl především vyšší prodej asfaltů, energetické úspory a vytížený palivový terminál.
Český i iberský blackout měly odlišné technické příčiny, spojuje je ale slabší odolnost evropské energetické soustavy. Rychlý nástup obnovitelných zdrojů předběhl investice do stability sítí – a účet začínají platit spotřebitelé, průmysl i stát.
Čeští miliardáři Michal Strnad a Pavel Tykač mají podle italského listu Corriere della Sera zájem o část podílu, který v Pirelli drží čínský Sinochem. Ve hře má být deset až 20 procent výrobce pneumatik, jehož hodnota na burze dosahuje zhruba 7,5 miliardy eur.
Agrofertu loni klesl konsolidovaný zisk na 2,2 miliardy korun. Holding vysvětluje propad mimořádným výsledkem předchozího roku, kdy prodal Mafru, Londu a Synthesii. Letos chce skupina investovat zhruba 17 miliard korun a dál posilovat hlavně v chemii, potravinářství a energetických úsporách.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Třinecké železárny zůstaly v zisku, ale jen těsně. Tržby klesly na 44,5 miliardy korun a šéf firmy varuje, že současný výsledek je v krizi evropského ocelářství dlouhodobě neudržitelný.
Tuzemské automobilky vyrobily za prvních pět měsíců letošního roku 639 681 osobních aut, meziročně o 4,7 procenta více. Stále větší roli hrají elektrifikované vozy. Hybridy, plug-in hybridy a elektromobily už tvoří 41 procent české produkce.
