Průmysl a výroba v Česku i ve světě. Automobilový, hutní, farmaceutický, strojírenský, technologický, letecký, textilní, oděvní, stavební, zbrojní, lodní, námořní, hudební, filmový, zábavní, herní, chemický, těžební, potravinářský, zpracovatelský. Co ovlivňuje růst či pokles průmyslu, jak se vyvíjí průmyslové ceny, kdo průmysl táhne, které technologie se mění. Průmysl jako tahoun ekonomiky.
Lotyšsko výrazně posílí své dělostřelectvo. Skupina CSG se společně se slovenskými a lotyšskými firmami zapojí do projektu za stovky milionů eur, jehož součástí budou samohybné houfnice MORANA i raketometné systémy. Část techniky vznikne v Česku a na Slovensku, další výroba a kompletace se má postupně přesunout přímo do Lotyšska.
Žirovnice přijde o výrobu, která ji proslavila a po generace živila místní obyvatele. Po více než 160 letech tam letos skončí výroba knoflíků. Podle společnosti Knoflíkářský průmysl Žirovnice už prodejní ceny nestačí pokrýt rostoucí náklady. Podnik, který dnes zaměstnává 250 lidí, se soustředí především na automobilový průmysl.
Amerika má plynu přebytek a platí za něj zlomek evropské ceny. V EU se mezitím velkoobchodní plyn vyšplhal k 84 eurům za megawatthodinu. Téměř desetinásobný rozdíl začíná být vážným problémem pro evropský průmysl.
V Bohumíně má vyrůst jedna z největších evropských výroben chloristanu amonného, klíčové suroviny pro raketová paliva a průmyslové výbušniny. Bochemie chce první linku spustit do zkušebního provozu v prosinci 2027, vojenské využití produkce přitom není vyloučeno.
Nový investiční fond spojený s podnikatelem Jaroslavem Strnadem získal při prvním úpisu více než 3,6 miliardy korun. Kapitál má směřovat především do rozvoje skupin CE Industries a Helicopter Alliance, které působí v průmyslu, letectví a obranném sektoru. Strnad si ve fondu ponechává majoritní podíl.
Průmyslová skupina CSG výrazně rozšíří výrobu pozemní vojenské techniky v Kopřivnici. Během následujících tří let investuje 49,7 milionu eur do nových hal, technologií a administrativního zázemí. V areálu Tatra Defence vznikne 14 tisíc metrů čtverečních výrobních ploch a rozvoj doprovodí nábor stovek zaměstnanců.
Největší restrukturalizace v historii Volkswagenu vyvolává obavy také v Česku. Německému koncernu dodává více než 200 tuzemských firem, plošné ohrožení celého odvětví však dle Sdružení automobilového průmyslu nehrozí. Největší riziko nesou podniky napojené na konkrétní modely a továrny, jejichž budoucnost je nejistá. Rozhodující bude, jak rychle a otevřeně začne Volkswagen své plány dodavatelům sdělovat.
Volkswagen spouští největší transformační program ve své historii. Do konce desetiletí chce zrušit dalších zhruba 50 tisíc pracovních míst, takže celkový počet škrtů dosáhne 100 tisíc, tedy asi 15 procent všech zaměstnanců koncernu. Nejistá je navíc budoucnost čtyř německých továren.
Automobilka Volkswagen je zděšená z vývoje svých výsledků a dění na trhu. Zisková marže se pohybuje v koncernu pod čtyřmi procenty, a to je důvod k alarmu. Chystá se zavírání čtyř továren. Dotkne se to i českých dodavatelů dílů. Může to mít zásadní vliv na vývoj české ekonomiky.
Česko odmítá, aby nový sedmiletý rozpočet Evropské unie zhoršil postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí. Premiér Andrej Babiš po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou kritizoval škrty v kohezních a zemědělských fondech i vysoké ceny emisních povolenek.
Krize německého automobilového průmyslu nutí dodavatele hledat nové zdroje růstu. Schaeffler míří do robotiky, kosmonautiky a obrany, Bosch sází na roboty a Volkswagen hledá využití pro nepotřebné továrny i ve spolupráci se zbrojními firmami.
