Průmysl a výroba v Česku i ve světě. Automobilový, hutní, farmaceutický, strojírenský, technologický, letecký, textilní, oděvní, stavební, zbrojní, lodní, námořní, hudební, filmový, zábavní, herní, chemický, těžební, potravinářský, zpracovatelský. Co ovlivňuje růst či pokles průmyslu, jak se vyvíjí průmyslové ceny, kdo průmysl táhne, které technologie se mění. Průmysl jako tahoun ekonomiky.
Volkswagen spouští největší transformační program ve své historii. Do konce desetiletí chce zrušit dalších zhruba 50 tisíc pracovních míst, takže celkový počet škrtů dosáhne 100 tisíc, tedy asi 15 procent všech zaměstnanců koncernu. Nejistá je navíc budoucnost čtyř německých továren.
Čínský průmyslový nástup stále tvrději zasahuje Německo, pro Česko ale může paradoxně znamenat velkou příležitost. Německé firmy pod tlakem drahé výroby a čínské konkurence mohou přesouvat část produkce do levnější střední Evropy, zatímco země Visegrádské čtyřky zároveň lákají přímé čínské investice. Česko tak může na druhém „čínském šoku“ vydělat hned dvěma cestami, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
Německý model prosperity naráží na tvrdý limit. Podle analýzy Institutu německého hospodářství musí produktivita největší evropské ekonomiky růst více než pětkrát rychleji než v posledních letech, jinak země neudrží současnou úroveň blahobytu. Problém zhoršuje demografie: z trhu práce začne odcházet víc lidí, než na něj vstupuje.
Zatímco část evropských politiků a ekonomů dává za vzor asijský průmysl, ten se ve skutečnosti čím dál více bude podobat tomu evropskému. Alespoň to naznačuje Světové ekonomické fórum, které přišlo se studií o proměnách východoasijského průmyslu. Hlavním cílem je nyní posílení konkurenceschopnosti a cestou k ní může být i snižování ekologické zátěže.
Ferrit, tradiční výrobce důlní techniky s obratem ve stovkách milionů korun, mění majitele. Většinový podíl převzal mostecký Sutor Holding. Změna přichází po obvinění šesti manažerů Ferritu v případu údajných dodávek sankcionovaných zařízení do Ruska přes třetí země.
Postavení Ukrajinců v Česku se mění. Od začátku ruské války jich do Česka přišlo 400 až 600 tisíc. Nyní chce Ukrajina bojeschopné muže zpět, a Evropská unie na tento požadavek slyší. Pro Česko to může znamenat vážný dopad na pracovní trh.
Český průmysl zakončil první polovinu roku v překvapivě dobré kondici. Výroba v červnu meziročně vzrostla o čtyři procenta, nejrychleji od loňského prosince. Ještě výrazněji přibylo nových zakázek, především ze zahraničí. Analytici proto mluví o odolnosti tuzemských podniků, upozorňují však na drahé energie, slabé Německo a rostoucí konkurenci.
Průmyslová skupina CSG buduje ve Středočeském kraji nové technologické centrum společnosti AviaNera Technologies. Zaměří se na vývoj a přípravu sériové výroby pokročilých pohonných systémů pro drony. V konečné fázi má zaměstnat až 100 specialistů. Přesnou lokalitu firma zatím nezveřejnila.
Českému železničnímu průmyslu se daří získávat miliardové zakázky v Evropě i za oceánem. AŽD se zapojí do budování koridoru Rail Baltica, CZ Loko dodá lokomotivy polskému národnímu dopravci a Bonatrans plánuje investovat až 93 milionů dolarů do své první továrny v Severní Americe. Export firmám pomáhá vykrývat slabší poptávku na domácím trhu.
Energeticky náročné podniky v Česku mohou získat vyšší kompenzace za zdražování elektřiny způsobené emisními povolenkami. Evropská komise schválila rozšíření podporovaných odvětví a zvýšení maximální náhrady nákladů ze 75 na 80 procent.
