Průmysl a výroba v Česku i ve světě. Automobilový, hutní, farmaceutický, strojírenský, technologický, letecký, textilní, oděvní, stavební, zbrojní, lodní, námořní, hudební, filmový, zábavní, herní, chemický, těžební, potravinářský, zpracovatelský. Co ovlivňuje růst či pokles průmyslu, jak se vyvíjí průmyslové ceny, kdo průmysl táhne, které technologie se mění. Průmysl jako tahoun ekonomiky.
Automobilka Volkswagen je zděšená z vývoje svých výsledků a dění na trhu. Zisková marže se pohybuje v koncernu pod čtyřmi procenty, a to je důvod k alarmu. Chystá se zavírání čtyř továren. Dotkne se to i českých dodavatelů dílů. Může to mít zásadní vliv na vývoj české ekonomiky.
Německé hospodářské oživení naráží na další překážku. Nízké hladiny řek omezují lodní dopravu, prudce zdražují přepravu a podle Bundesbank mohou výrazně zasáhnout průmyslovou výrobu i export. Ve třetím čtvrtletí tak největší evropská ekonomika podle centrální banky v nejlepším případě poroste jen mírně.
Německý model prosperity naráží na tvrdý limit. Podle analýzy Institutu německého hospodářství musí produktivita největší evropské ekonomiky růst více než pětkrát rychleji než v posledních letech, jinak země neudrží současnou úroveň blahobytu. Problém zhoršuje demografie: z trhu práce začne odcházet víc lidí, než na něj vstupuje.
Zatímco část evropských politiků a ekonomů dává za vzor asijský průmysl, ten se ve skutečnosti čím dál více bude podobat tomu evropskému. Alespoň to naznačuje Světové ekonomické fórum, které přišlo se studií o proměnách východoasijského průmyslu. Hlavním cílem je nyní posílení konkurenceschopnosti a cestou k ní může být i snižování ekologické zátěže.
Ferrit, tradiční výrobce důlní techniky s obratem ve stovkách milionů korun, mění majitele. Většinový podíl převzal mostecký Sutor Holding. Změna přichází po obvinění šesti manažerů Ferritu v případu údajných dodávek sankcionovaných zařízení do Ruska přes třetí země.
Postavení Ukrajinců v Česku se mění. Od začátku ruské války jich do Česka přišlo 400 až 600 tisíc. Nyní chce Ukrajina bojeschopné muže zpět, a Evropská unie na tento požadavek slyší. Pro Česko to může znamenat vážný dopad na pracovní trh.
Český průmysl zakončil první polovinu roku v překvapivě dobré kondici. Výroba v červnu meziročně vzrostla o čtyři procenta, nejrychleji od loňského prosince. Ještě výrazněji přibylo nových zakázek, především ze zahraničí. Analytici proto mluví o odolnosti tuzemských podniků, upozorňují však na drahé energie, slabé Německo a rostoucí konkurenci.
Průmyslová skupina CSG buduje ve Středočeském kraji nové technologické centrum společnosti AviaNera Technologies. Zaměří se na vývoj a přípravu sériové výroby pokročilých pohonných systémů pro drony. V konečné fázi má zaměstnat až 100 specialistů. Přesnou lokalitu firma zatím nezveřejnila.
Českému železničnímu průmyslu se daří získávat miliardové zakázky v Evropě i za oceánem. AŽD se zapojí do budování koridoru Rail Baltica, CZ Loko dodá lokomotivy polskému národnímu dopravci a Bonatrans plánuje investovat až 93 milionů dolarů do své první továrny v Severní Americe. Export firmám pomáhá vykrývat slabší poptávku na domácím trhu.
Energeticky náročné podniky v Česku mohou získat vyšší kompenzace za zdražování elektřiny způsobené emisními povolenkami. Evropská komise schválila rozšíření podporovaných odvětví a zvýšení maximální náhrady nákladů ze 75 na 80 procent.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila. Hrubý domácí produkt vzrostl proti začátku roku o 0,4 procenta a meziročně o dvě procenta. Výsledek potvrzuje odolnost hospodářství vůči drahým energiím a geopolitickému napětí, současně ale mírně zaostal za očekáváním trhu. Růst dál táhnou především útraty domácností, nově se přidaly průmysl a zahraniční obchod. Slabým místem zůstávají podnikové investice.
