Zajímá nás
Průmysl a výroba v Česku i ve světě. Automobilový, hutní, farmaceutický, strojírenský, technologický, letecký, textilní, oděvní, stavební, zbrojní, lodní, námořní, hudební, filmový, zábavní, herní, chemický, těžební, potravinářský, zpracovatelský. Co ovlivňuje růst či pokles průmyslu, jak se vyvíjí průmyslové ceny, kdo průmysl táhne, které technologie se mění. Průmysl jako tahoun ekonomiky.
Vědce už dlouho zajímá jeden drahý kov. Palladium. Nechtějí do něj investovat. Chtějí jej nahradit a zbavit ho jeho ceny. Palladium vědeckou komunitu ale nadále šokuje, když nedávno absolutně rozbilo další nadějnou technologii, která ho měla nahradit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Výrobní ceny v Německu v dubnu meziročně vzrostly o rekordních 33,5 procenta. Ve své zprávě to uvedl německý statistický úřad. Za dalším silným růstem výrobní inflace, která se později zpravidla promítá i do cen pro spotřebitele, jsou dražší energie. K jejich růstu výrazně přispívá i válka na Ukrajině. Podle statistického úřadu jde o největší cenový nárůst od roku 1949, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Na německé ekonomice je přitom závislá i řada českých podniků.
Německý průmyslový konglomerát Siemens opustí Rusko. Připojuje se tak k mezinárodní komunitě, která odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Firma zároveň zveřejnila hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí svého finančního roku, podle kterých jí čistý zisk meziročně klesl o 49 procent na 1,21 miliardy eur (30,8 miliardy korun). Na vině jsou zejména odpisy právě v souvislosti s odchodem z ruského trhu.
Průmyslu se ve třetím měsíci letošního roku v podstatě dařilo. Výroba se meziměsíčně zvýšila o 2,6 procenta, meziročně byla po sezónním očištění vyšší o 0,8 procenta (v případě kalendářního očištění o 0,4 procenta).
Česko se odstřihne od ruské ropy asi ještě letos, přitom nemá náhradu. Problémy mohou nastat v podobě citelného zdražení pohonných hmot, ale i ohrožení dodávek okenních rámů, palubních desek či obalů na potraviny.
Březnové zrychlení cen výrobců znamená, že inflační vlna bude v Česku teprve kulminovat, shodují se analytici. České národní banka, jejímž hlavním cílem je cenová stabilita, bude proto zřejmě pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. K jejich dalšímu jemnému ladění by bankovní rada podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka mohla přistoupit hned na květnovém zasedání.
Silné inflační tlaky ve výrobě potvrdila i dnešní zveřejněná data statistického úřadu, podle kterých se ceny v průmyslu v březnu meziročně zvýšily téměř o čtvrtinu, v zemědělství o více než 27 procent, ve stavebnictví o 10,4 a ve službách pro firmy téměř o pět procent.
Průmyslová výroba v únoru opět zklamala, meziměsíčně poklesla o 2,4 procenta. V meziročním srovnání byla o 0,3 procenta nižší. K výraznému propadu došlo především ve výrobě motorových vozidel.
Spirálovitě rostoucí ceny ocele, spolu s rostoucími cenami energií, stavějí evropské průmyslové a stavební společnosti před těžkou volbu, zda mají převzít tyto náklady na sebe, přenést je na zákazníky nebo omezit výrobu.
Německý ministr financí Christian Lindner prohlásil, že Evropa a USA musejí přijít s obdobou Marshallova plánu pro Ukrajinu. Líbivá slova, která však mají k reálné akci ještě hodně daleko.
Dozvuky protipandemických omezení se naplno projevují v cenách průmyslu, zemědělství a stavebnictví. Podle Českého statistického úřadu meziročně vyletěly až o 23 procent. Ekonomové upozorňují, že se nárůst cen ve výrobě brzy projeví také v koncových cenách pro zákazníky.
