Průmysl a výroba v Česku i ve světě. Automobilový, hutní, farmaceutický, strojírenský, technologický, letecký, textilní, oděvní, stavební, zbrojní, lodní, námořní, hudební, filmový, zábavní, herní, chemický, těžební, potravinářský, zpracovatelský. Co ovlivňuje růst či pokles průmyslu, jak se vyvíjí průmyslové ceny, kdo průmysl táhne, které technologie se mění. Průmysl jako tahoun ekonomiky.
Mexičtí zákonodárci schválili až 50procentní dovozní cla na čínské a jiné asijské zboží. Cílem je posílit navzdory odporu dotčených zemí a firem místní průmysl. Opatření má vstoupit v platnost od ledna příštího roku. Čína varovala, že nová cla poškodí obchodní partnery Mexika, informuje agentura Reuters.
Průmyslová výroba v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 1,1 procenta, což je mírné zrychlení oproti zářijovému revidovanému růstu o 0,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Produkce ale meziměsíčně klesla o 0,1 procenta. Nejvíce se na růstu podílel kovozpracující průmysl, výroba strojů a zařízení či plastových a pryžových výrobků. Výroba motorových vozidel naopak klesla o 6,5 procenta a těžba o 14 procent.
Maďarský výrobní sektor hromadně propouští. Od září 2024 do letošního září zrušily tisíce pracovních míst automobilové a elektronické podniky. S odkazem na portál Portfolio.hu o tom píše web deníku Rzeczpospolita. Zhoršuje se i celková kondice maďarské ekonomiky.
Evropská komise se chystá prolomit zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Napsal to list Handelsblatt, který se odvolává na rozhovor s eurokomisařem pro dopravu Apostolosem Tzitzikostasem a na dva své zdroje v Evropské komisi. Podle komisaře hodlá Brusel zohlednit nová technologická řešení a vývoj. Revizi by přitom komise mohla navrhnou proti původním plánům až v příštím roce.
Thyssenkrupp Steel potvrdil masivní škrty: 11 tisíc lidí přijde o práci a kapacity klesnou na nejnižší úroveň za dekády. Dohoda s odbory otevřela cestu k zásadní proměně podniku.
Tržby 100 největších výrobců zbraní na světě v loňském roce vzrostly o 5,9 procenta na rekordních 679 miliard dolarů (14,1 bilionu korun). Poptávku podpořily války na Ukrajině a v Pásmu Gazy a růst vojenských výdajů jednotlivých zemí. Nejvyšší růst ze všech firem v žebříčku přitom zaznamenala česká společnost Czechoslovak Group, jejíž tržby vzrostly o 193 procent, částečně kvůli vládnímu projektu na dodávku dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu, vyplývá ze zprávy, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru.
Stříbro prožívá jeden z nejvýraznějších růstů v moderní historii. Podle analytiků, které cituje server CNBC, dosáhly jeho ceny v roce 2025 rekordních úrovní a trend má pokračovat, přestože se trh potýká s výrazným nedostatkem kovu.
Dvě ze tří německých firem plánují přesunout výrobu do zahraničí. Vedou je k tomu obchodní války a sílící protekcionismus. Podle agentury DPA to zjistila anketa auditorské společnosti Deloitte a Svazu německého průmyslu.
Nové klimatické cíle EU tlačí český průmysl k rekordním investicím. Do dekarbonizace byl měl český průmysl investovat více než tři biliony korun. Takové tempo transformace je mimo realitu a pro část průmyslu by znamenalo likvidaci, varuje studie.
Z Německa přichází nový impuls pro průmysl. Myšlenka dual use. Dvojí využití. Což znamená, že komerční a obranný sektor by měly víc sdílet své schopnosti. Firmy zaměřené na výrobu zbrojní techniky totiž nestíhají dobu.
Česká ekonomika v září mírně ožila. Průmysl se po srpnovém poklesu vrátil k růstu, stavebnictví si udrželo silné tempo a zahraniční obchod vykázal vyšší přebytek. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad.
Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání 💰💰💰výživného. Koalice, jejíž vláda do Strakovy akademie nastoupí v pondělí, proto podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Podle Vildumetzové se ukazuje, že ochrana před neplatiči není dostatečná.
Evropské a americké bezpečnostní🤝🏻🤝🏻🤝🏻záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou členství země v NATO. Podle agentury Reuters to v neděli v chatu s novináři na WhatsAppu připustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné.
