Průmysl a výroba v Česku i ve světě. Automobilový, hutní, farmaceutický, strojírenský, technologický, letecký, textilní, oděvní, stavební, zbrojní, lodní, námořní, hudební, filmový, zábavní, herní, chemický, těžební, potravinářský, zpracovatelský. Co ovlivňuje růst či pokles průmyslu, jak se vyvíjí průmyslové ceny, kdo průmysl táhne, které technologie se mění. Průmysl jako tahoun ekonomiky.
Český výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV směřuje k nejvyšším tržbám ve své historii. Za první tři čtvrtletí utržil 431 milionů korun a do konce roku plánuje dodat stroje za dalších přibližně 515 milionů. Současně v Evropě jedná o dvou velkých zakázkách, které by mohly znamenat dodávky až 200 letounů.
Český průmysl za poslední roky výrazně zrychlil robotizaci. Hustota průmyslových robotů se mezi lety 2017 a 2024 zvýšila o 82 procent a Česko se přiblížilo průměru Evropské unie. Za světovou špičkou ale dál výrazně zaostává – Jižní Korea za stejné období zvýšila počet robotů na 10 tisíc zaměstnanců o více než pětinásobek českého přírůstku.
Český železniční průmysl má za sebou čtyři dny jednání, která mohou přinést zakázky za miliardy korun. Z veletrhu InnoTrans v Berlíně si firmy odvážejí nové kontrakty i rozpracované projekty – od dodávek pro curyšskou příměstskou železnici přes vlakové interiéry až po zabezpečovací technologie pro Asii. Vedle evropských zákazníků hledají příležitosti také v Jižní Americe či na Ukrajině.
Volkswagen se snaží posílit v Indii prostřednictvím partnerství s tamní skupinou JSW, která usiluje o většinový podíl ve společnosti Skoda Auto Volkswagen India. Dohodu ale komplikuje spor o možný daňový účet ve výši 1,4 miliardy dolarů, který JSW odmítá převzít. Jednání navíc zpomalil odchod šéfa Škody Auto Klause Zellmera, jenž byl do přípravy partnerství výrazně zapojen.
Škoda Group po rekordním loňsku dál zrychluje. V prvním pololetí zvýšila provozní zisk o 140 procent na zhruba 2,7 miliardy korun a získala nové zakázky za více než 11 miliard. Růst táhnou především železniční vozidla, zejména bateriové a hybridní vlaky, a skupina se díky investicím připravila na výrazné navýšení výroby.
Žirovnice přijde o výrobu, která ji proslavila a po generace živila místní obyvatele. Po více než 160 letech tam letos skončí výroba knoflíků. Podle společnosti Knoflíkářský průmysl Žirovnice už prodejní ceny nestačí pokrýt rostoucí náklady. Podnik, který dnes zaměstnává 250 lidí, se soustředí především na automobilový průmysl.
Amerika má plynu přebytek a platí za něj zlomek evropské ceny. V EU se mezitím velkoobchodní plyn vyšplhal k 84 eurům za megawatthodinu. Téměř desetinásobný rozdíl začíná být vážným problémem pro evropský průmysl.
V Bohumíně má vyrůst jedna z největších evropských výroben chloristanu amonného, klíčové suroviny pro raketová paliva a průmyslové výbušniny. Bochemie chce první linku spustit do zkušebního provozu v prosinci 2027, vojenské využití produkce přitom není vyloučeno.
Nový investiční fond spojený s podnikatelem Jaroslavem Strnadem získal při prvním úpisu více než 3,6 miliardy korun. Kapitál má směřovat především do rozvoje skupin CE Industries a Helicopter Alliance, které působí v průmyslu, letectví a obranném sektoru. Strnad si ve fondu ponechává majoritní podíl.
Průmyslová skupina CSG výrazně rozšíří výrobu pozemní vojenské techniky v Kopřivnici. Během následujících tří let investuje 49,7 milionu eur do nových hal, technologií a administrativního zázemí. V areálu Tatra Defence vznikne 14 tisíc metrů čtverečních výrobních ploch a rozvoj doprovodí nábor stovek zaměstnanců.
Největší restrukturalizace v historii Volkswagenu vyvolává obavy také v Česku. Německému koncernu dodává více než 200 tuzemských firem, plošné ohrožení celého odvětví však dle Sdružení automobilového průmyslu nehrozí. Největší riziko nesou podniky napojené na konkrétní modely a továrny, jejichž budoucnost je nejistá. Rozhodující bude, jak rychle a otevřeně začne Volkswagen své plány dodavatelům sdělovat.
Tlak na dodávky ropy a rafinovaných paliv ⛽ se bude v nejbližší době nadále zvyšovat. Podle agentury Reuters to prohlásil generální ředitel ropné firmy Saudi Aramco Amín Násir. Doplnění globálních zásob vyčerpaných v důsledku krize způsobené izraelsko-americkým útokem na Írán podle něj může trvat až dva roky.
