Průmysl a výroba v Česku i ve světě. Automobilový, hutní, farmaceutický, strojírenský, technologický, letecký, textilní, oděvní, stavební, zbrojní, lodní, námořní, hudební, filmový, zábavní, herní, chemický, těžební, potravinářský, zpracovatelský. Co ovlivňuje růst či pokles průmyslu, jak se vyvíjí průmyslové ceny, kdo průmysl táhne, které technologie se mění. Průmysl jako tahoun ekonomiky.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila. Hrubý domácí produkt vzrostl proti začátku roku o 0,4 procenta a meziročně o dvě procenta. Výsledek potvrzuje odolnost hospodářství vůči drahým energiím a geopolitickému napětí, současně ale mírně zaostal za očekáváním trhu. Růst dál táhnou především útraty domácností, nově se přidaly průmysl a zahraniční obchod. Slabým místem zůstávají podnikové investice.
Evropská unie zmírňuje vymáhání jednoho ze svých klíčových klimatických předpisů. Povinnosti pro dovozce ropy a plynu budou platit od roku 2027, Komise však doporučuje první tři roky neukládat sankce za jejich porušení
Úprava emisních povolenek může vypadat jako ústupek Bruselu, ve skutečnosti ale neřeší hlavní problém: evropský průmysl dál zůstává pod tlakem drahých energií, regulací a ztráty konkurenceschopnosti. Jde jen o dílčí korekci systému, který firmám bere prostor k dýchání, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Premiér Andrej Babiš označil návrh Evropské komise na změnu systému emisních povolenek ETS 1 za úspěch české vlády. Brusel chce zpomalit úbytek povolenek, zachovat jejich bezplatné přidělování i po roce 2030 a umožnit firmám využívat zahraniční uhlíkové kredity. Podpora však bude více podmíněna investicemi do snižování emisí.
Británie bere záchranu domácí oceli do vlastních rukou. Vláda zestátnila British Steel poté, co se čínský vlastník Jingye Group rozhodl odstavit poslední vysoké pece v zemi. Londýn chce ochránit tisíce pracovních míst, dodávky pro železnici, stavebnictví i obranu – a udržet při životě výrobu, která ve Scunthorpe běží přes 130 let.
Ukrajina bude podle Financial Times moci část peněz z evropského obranného úvěru použít také na nákup čínských součástek pro drony. Vojensky to dává smysl: rozhoduje rychlost, cena a dostupnost. Politicky je to ale nepříjemné přiznání, že evropský průmysl ani po letech války neumí dodat některé klíčové komponenty v potřebném množství a čase.
Bývalý maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó opouští parlament a přechází do čínské automobilky BYD. Ve společnosti, která v Maďarsku buduje svůj první evropský závod na výrobu osobních aut, bude mít na starosti vnější vztahy a rozvoj nových obchodních aktivit. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Přesun výroby Zetoru do Indie podle ekonoma Lukáše Kovandy ukazuje, že evropská klimatická politika může mít i opačný efekt. Evropská unie přijde o pracovní místa a průmyslové know-how, zatímco celková uhlíková náročnost výroby a dopravy se může zvýšit.
Volkswagen zvažuje další masivní propouštění. Vedle již dohodnutého zrušení 50 tisíc pracovních míst do roku 2030 by mohl koncern v příštích letech seškrtat stejný počet pozic navíc. Celkem by tak o práci mohlo přijít až 100 tisíc zaměstnanců. Automobilka zároveň omezuje nabídku modelů a některým německým závodům hrozí uzavření.
Po téměř osmdesáti letech končí výroba traktorů Zetor v Brně. Firma si ve městě ponechá centrálu, vývoj, distribuci a obchod s náhradními díly, samotná výroba se ale přesouvá do Indie. Vedení společnosti říká otevřeně, že výroba malých a středních traktorů v Evropě už kvůli drahým energiím, práci a materiálu nedává smysl. Ještě výmluvnější je proměna areálu. Tam, kde se kdysi montovaly traktory, rozšiřuje své zázemí Rohlík. Lepší symbol nové ekonomiky bychom hledali jen těžko.
Jedna z nejznámějších českých průmyslových značek uzavírá historickou kapitolu. Zetor po 80 letech ukončí výrobu traktorů v Brně a přesune ji do Indie. Firma tvrdí, že kvůli drahým energiím, práci a materiálu už evropská produkce nedokáže konkurovat. Změna připraví o místo 33 zaměstnanců.
Na východě Polska dopadla ruská raketa. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na síti X uvedl, že objekt, který dopadl asi 45 kilometrů od polského Lublinu, byla ruská raketa Ch-101.
