Průmysl a výroba v Česku i ve světě. Automobilový, hutní, farmaceutický, strojírenský, technologický, letecký, textilní, oděvní, stavební, zbrojní, lodní, námořní, hudební, filmový, zábavní, herní, chemický, těžební, potravinářský, zpracovatelský. Co ovlivňuje růst či pokles průmyslu, jak se vyvíjí průmyslové ceny, kdo průmysl táhne, které technologie se mění. Průmysl jako tahoun ekonomiky.
Zbrojařská skupina Colt CZ Group SE a estonská obranně-technologická společnost Frankenburg Technologies plánují společný vývoj technologií proti bezpilotním prostředkům. Memorandum o porozumění podepsaly firmy v Tallinu během Estonsko-českého podnikatelského fóra, kterého se zúčastnil také prezident Petr Pavel. Technologie chtějí dodávat Ukrajině i členským státům NATO.
Tchajwanská společnost i-TRANS Global připravuje v Ústeckém kraji evropské logistické centrum pro chemikálie a speciální plyny využívané při výrobě polovodičů. Česká pobočka firmy chce zpočátku investovat alespoň 20 milionů eur, tedy zhruba 487 milionů korun, a zaměstnat kolem 60 lidí.
Česká investiční skupina Sev.en Global Investment, která patří do energetické skupiny Sev.en podnikatele Pavla Tykače, vstupuje do těžby ropy a plynu ve Spojených státech. V Texasu koupila ropné a plynové vrty společností UpCurve Energy I a II. Cenu transakce nezveřejnila.
Evropská unie připravuje nová pravidla, která mají snížit závislost evropských firem na dodávkách z Číny. Podle deníku Financial Times by podniky v klíčových odvětvích musely nakupovat důležité součástky nejméně od tří dodavatelů z různých zemí.
Nejbohatší Čech Michal Strnad, majitel zbrojařské skupiny Czechoslovak Group, zakládá novou investiční platformu zaměřenou na private equity. Firma má investovat mimo obranný průmysl a při využití dluhového financování by mohla mít kapacitu až deset miliard eur, tedy zhruba 240 miliard korun.
Český průmysl v březnu podle statistiků oslabil. Slabou, nicméně kladnou hodnotu nových zakázek drží nad vodou poptávka ze zahraničí, což je ostatně vidět i na výsledcích zahraničního obchodu. Zásadní význam má pro nás stále Německo.
Česká ekonomika v březnu nabídla smíšený obraz. Zahraniční obchod skončil výrazným přebytkem, stavebnictví zrychlilo meziroční růst, průmysl však čtvrtý měsíc v řadě zpomalil. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Český průmysl hlásí nejlepší kondici za čtyři roky, pod povrchem ale rychle sílí tlak na náklady. Válka v Perském zálivu, dražší doprava a nedostatek materiálů nutí firmy předzásobovat, propouštět a přenášet vyšší ceny dál na odběratele. Inflace se tak může znovu citelněji propsat i do peněženek spotřebitelů.
V Česku pracuje legálně milion a osmdesát tisíc cizinců, vyplývá z aktuální analýzy statistického úřadu. Číslo vychází z expertních odhadů ministerstva práce a průmyslu. Zahraničních pracovníků přibývá, ale jen pozvolna.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 2,1 procenta. Růst táhla především domácí poptávka, zatímco zahraniční obchod působil jako brzda. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu.
Německý automobilový koncern Volkswagen vstoupil do letošního roku se slabšími výsledky, zatímco jeho česká značka Škoda Auto naopak výrazně posílila a patřila k hlavním tahounům skupiny.
