Realitní Club

Skupina ZDR Investments obhospodařuje 64 nemovitostí v pěti zemích. A aktuálně se připravuje na vstup do Slovinska. Akvizice ve Slovinsku je na spadnutí, uvedli zástupci investičky, kteří byli hosty podcastu Realitní Club.

Na českém realitním trhu se rychle rozvíjí nový trend. Vykupování minoritních podílů v nemovitostech. Spekulanti, skrytí za různými firmami, se zaměřují na vykupování nesplacených podílů, například v dědickém řízení, aby potom žádali jejich zhodnocení od většinového vlastníka nemovitosti. Na nový trend upozorňuje Milan Roček ze společnosti Dataligence, jehož firma sleduje realitní transfery. Na toto téma přišla řeč v rámci nového pořadu Realitní jednohubky, který od dnešního dne můžete pravidelně sledovat na newstream.cz.

Tomáš Martinovský se primárně ve své kariéře věnoval finančnímu poradenství. Nicméně usoudil, že nemovitosti jsou součástí investování, a koupil proto se svou poradenskou firmou 4fin Holding českou master franšízu Century 21 na dalších pětadvacet let. Spojil tak obor finančních služeb a nemovitostní trh, na kterém chce se svou značkou hrát dominantní úlohu.

Trinity Bank i v období vysokých sazeb a obří inflace jako jedna z mála bank na tuzemském trhu dál intenzivně investovala do nemovitostního trhu. Zatímco jiné banky se bály a financování do nových projektů přiškrtily či úplně pozastavily, Trinity rostla.  „Financování jsme neomezovali, na rozdíl od některých konkurenčních bank, které se situace poněkud zalekly. Dlouhodobě věříme nemovitostem a specializujeme se na jejich financování. Byť konzervativně,“ říká Jiří Vančura, šéf financování nemovitostí Trinity Bank. 

„Chceme i nadále růst. Naší strategií je každý rok přidat dva až čtyři hotely,“ říká zakladatel a také ředitel hotelové sítě Czech Inn Hotels Jaroslav Svoboda v dalším díle podcastu Realitní Club. Do sítě, která vznikla před dvaceti lety, patří přes dvě desítky hotelů v Česku i zahraničí. Naposledy do sítě přibyl hotel v Gruzii na pobřeží Černého moře. V hledáčku má Svoboda ale i větší hotely v Praze.

Adam Zvada založil v době celosvětové finanční krize, na přelomu let 2008 a 2009 vlastní firmu. Nazval ji Scott.Weber. Z trochu dětinských důvodů, spojil název ze jména firmy, na jejímž kole jezdil, a z názvu firmy, na jejíchž grilech si doma dělali stejky. Což už je v případě této firmy poněkud vousatá legenda.

Je nebo není prefabrikace návratem do minulosti, kdy se v tuzemsku stavěla nechvalně známá panelová sídliště? O aktuálních trendech výstavby jsme si povídali v dalším díle podcastu se šéfem české pobočky finské developerské a stavební společnosti YIT Markem Lokajem.

Luděk Sekyra je jedním z největších českých developerů. V současnosti rozvíjí tři velká území v hlavním městě, na Smíchově, na Rohanském ostrově a na bývalém nákladovém nádraží na Žižkově. Na všech těchto třech místech v jeho režii vyrůstají úplně nové městské čtvrti. Celkově jde o více než milion metrů čtverečních pozemků, které zcela mění svou tvář. 

Od ledna vstoupil v platnost nový stavební zákon, který vláda dva roky pod ministrem Ivanem Bartošem připravovala. Zatím se změny týkají velkých liniových či energetických staveb. Od poloviny roku by měla novela stavebního zákona začít platit pro veškerou výstavbu v Česku. Hlavním cílem bylo urychlit celý proces povolování. Co se nakonec změní a jak nyní vypadá situace se stavebním zákonem? Například s digitalizací stavebního řízení to podle Kristýny Faltýnkové, advokátky společnosti PRK Partners, která se nemovitostnímu právu věnuje, „nevypadá úplně optimisticky.“

„Hlavní nádraží v Praze je jedinečné, jeho postmoderní brutalistní architektura spoluvytváří identitu města,“ říká spoluzakladatel architektonického ateliéru re:architekti Ondřej Synek. Projekt, na němž spolupracovali v pražské kanceláři s italskými architekty ze studia baukuh, se umístil na třetím místě soutěžního dialogu na podobu Nového Hlaváku.

Od roku 2012 působil Martin Mucha na newyorském nemovitostním trhu, zejména na Manhattanu. A to ve velmi prestižním postavení. „Měl jsem na starosti nákup a prodej velkých budov, mrakodrapů. Některé projekty byly také ve Washingtonu D.C. Měli jsme pod správou několik miliard dolarů, a k tomu deset až patnáct tisíc bytů,“ říká muž, který nyní stojí u zrodu úplně nové platformy pro obchodování s nemovitostmi v Česku.

V nemovitostních fondech by měli mít klienti patnáct až dvacet procent veškerých svých investic, říká Dušan Sýkora, ředitel nemovitostních fondů Reico České spořitelny. Účelem investic do nemovitostí podle něj nemusí být primárně rekordní zhodnocení financí, ale naopak ochrana peněz před znehodnocením pomocí konzervativního instrumentu.

Lidé, zejména ti movitější, kumulovali poslední dva roky zdroje, říká Prokop Svoboda, majitel a zakladatel realitní společnosti Svoboda & Williams. A teď pomalu přichází čas, kdy tyto peníze opět vrhnou do nemovitostí. „Možná měli pocit, že jim peníze plesnivěly na účtu,“ říká Svoboda.

Zpravodajský server zaměřený na byznys Newstream vydává tento týden další letošní číslo tištěného magazínu Realitní Club.  Jde o podzimní edici exkluzivního časopisu, který vychází dvakrát ročně. Na titulní stránce aktuálního čísla Realitního Clubu je jeden z nejznámějších tuzemských architektů Petr Kolář. Tématem podzimního čísla jsou luxusní reality. Více k obsahu magazínu vám prozradí moderátoři stejnojmenného podcastu Petra Jansová a Dalibor Martínek.

Ceny stavebních materiálů jsou stále vysoké, významně prodražují celkové náklady na stavbu. Objemné skladové zásoby se do jejich ceny nepropisují, říká šéf developerské společnosti Sekyra Group Leoš Anderle v dalším díle podcastu Realitní Club.

Byty vybavené do posledního detailu, třeba včetně obrazů nebo dokonce příborů. A hlavně spousta doplňkových služeb. Tak nějak bude brzy vypadat tuzemský trh s nájemním bydlením. Vlastní bydlení v Praze je totiž těžko dosažitelný luxus, lidé nejenže půjdou do nájmů, ale budou čím dál častěji vyhledávat tento jakýsi hotelový koncept nájmu, říká v dalším díle podcastu Realitní Club zakladatelka společnosti BTR Consulting a členka prezidia Asociace nájemního bydlení Zuzana Chudoba.

Situace na rezidenčním trhu se oproti začátku roku podle obchodníka s nemovitostmi Jiřího Kučery nijak výrazně nezměnila. A to přes proklamace některých developerů o oživení poptávky. Podle Kučery stále platí kombinace vysokých sazeb a vysokých cen bydlení.

Do nemovitostí může investovat každý, kdo má pár set volných korun a chce se do této perspektivní investiční branže pustit. Investice do nemovitostí totiž nejsou, jak si možná někdo představuje, žádná velká věda. V této oblasti je možné dosáhnout solidního zhodnocení vložených peněz i s poměrně malým vkladem.

Poslední rok se průměrná cena nových bytů v Praze téměř nehýbe a drží se mírně nad sto padesáti tisíci korunami za metr. Developeři věří, že se cena brzy opět pohne nahoru. Podle Michaely Tomáškové, výkonné ředitelky společnosti Central Group, to má několik důvodů.

Preferování dálničních sítí je krokem zpět. Na stole je významné posílení železniční sítě, protože kombinace vysokorychlostních tratí a příměstské dopravy je totiž tím nejúčinnějším způsobem, jak omezit individuální automobilovou dopravu. „Železniční doprava byla otloukánkem, a to se změní,“ říká v dalším díle podcastu Realitní Club Petr Hlaváček, radní pro územní rozvoj.