Maďarská veřejnoprávní televize M1 dočasně zastavila zpravodajství a divákům se omluvila za dlouholeté šíření lží. Nová vláda premiéra Pétera Magyara zahájila rozsáhlou přestavbu médií, která kritici za vlády Viktora Orbána označovali za propagandistickou mašinu. Z vedení už odcházejí první lidé.
Evropská unie uvolní Maďarsku z evropských fondů 16,4 miliardy eur, které byly zmrazeny za vlády Viktora Orbána kvůli problémům s právním státem, korupcí a nezávislostí justice. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Část peněz dostane Budapešť okamžitě, zbytek až po dokončení dalších reforem.
Nový maďarský premiér Péter Magyar doufá, že ekonomika letos poroste zhruba o dvě procenta. Zároveň ale voliče varuje, že kvůli stavu veřejných financí po vládě Viktora Orbána není možné dávat pevné odhady. Uvedla to agentura Bloomberg.
Viktoru Orbánovi nelze upřít jedno – jeho neúspěšnou snahu o další vítězství v maďarských parlamentních volbách sledovali i daleko za hranicemi nevelké středoevropské země. Také nový premiér Péter Magyar ale bude poutat hodně pozornosti. V Bruselu i Moskvě už začali bedlivě zkoumat snahu jeho vlády o diverzifikaci energetických zdrojů a hlavně to, do jaké míry bude Maďarsko dál odebírat ruské suroviny.
Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Ten podle agentury AP v projevu k zákonodárcům po složení přísahy řekl, že úřad nevyužije k vládnutí Maďarsku, ale ke službě vlasti. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána.
Jeden z nejvlivnějších maďarských mediálních manažerů Gyula Balasy nabídl, že své podnikání bezplatně předá státu. Podle agentury Bloomberg jde o další signál otřesů mezi částí maďarské podnikatelské elity po drtivé volební porážce Viktora Orbána.
Maďarský miliardář Lőrinc Mészáros, dlouholetý obchodní spojenec dosluhujícího premiéra Viktora Orbána, se podle agentury Bloomberg obrací na nastupujícího premiéra Pétera Magyara ve snaze omezit škody na svém podnikatelském impériu. Děje se tak ve chvíli, kdy akcie jeho konglomerátu Opus Nyrt. prudce padají a nervozita kolem budoucnosti firem napojených na dosavadní mocenské struktury roste.
Odcházející maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz drtivě prohrála parlamentní volby, prohlásil, že se vzdá svého poslaneckého mandátu. Bude prý více užitečný při reorganizaci národního tábora. S odkazem na Orbánovo video zveřejněné na sociální síti Facebook o tom informuje agentura MTI.
Americký politik 19. století Robert G. Ingersoll při úvaze o Abrahamu Lincolnovi poznamenal: „Téměř každý člověk dokáže čelit nepřízni osudu, ale chcete-li otestovat jeho charakter, dejte mu moc.“ Peter Magyar strávil dva roky přípravou zásadního pokusu o sesazení Viktora Orbána. V jeho průběhu čelil značným překážkám. Šestnáctiletá vláda Viktora Orbána byla upevněna mimo jiné zásadní proměnou maďarského politického, společenského i mediálního prostředí, která jeho odvolání činila téměř nemožným.
Vítěz parlamentních voleb v Maďarsku a pravděpodobný příští premiér Péter Magyar zopakoval svou výzvu, aby prezident Tamás Sulyok odstoupil z funkce a spolu s ním také nejvýznamnější soudci. Podle lídra strany Tisza, která ve volbách získala ústavní většinu poslanců, tak mají učinit nejpozději do konce příštího měsíce, jinak budou odvoláni. Magyar už dříve označil Sulyoka za loutku strany Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána.
Server Politico sestavil seznam pěti politiků, kteří by po Viktoru Orbánovi mohli převzít roli „největšího potížisty EU“. Možná tím ale nechtěně ukázal spíš problém samotné Unie než jejích kritiků.
Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít by měly část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí. V těch by mělo ale přibýt poradenských kontaktních míst. Z původních 115 by jich mělo být 205 v obcích s rozšířenou působností. Počítá s tím novela zákona o podpoře v bydlení, kterou dnes schválil Senát.
Americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré.
Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody Bílinská kyselka, Zaječická hořká, Rudolfův pramen či Excelsior. Informovala o tom mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová. Kvůli neschopnosti plnit své závazky, včetně splacení dluhopisů, hrozil zánik značek.
Ceny ropy dnes výrazně rostou poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že USA dnes pravděpodobně znovu zaútočí Írán. Šéf Bílého domu pohrozil útoky na elektrárny a odsolovací zařízení, obnovením blokády Hormuzského průlivu či zabráním íránského ostrova Charg. Ceny rostly již dopoledne po zprávách, že Írán a Spojené státy na sebe v noci znovu letecky zaútočily.
Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš.
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok na 3,0 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. V dubnovém odhadu fond počítal s růstem o 3,1 procenta, před rokem o 3,5 procenta. Mezi důvody zhoršení výhledu fond zahrnul šok na trhu s energiemi způsobený válkou s Íránem.
Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace.
Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než dnes.