Nová německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová v pátek vyloučila, že by se Německo mohlo vrátit k výrobě elektřiny z jádra. Návrat by podle ní vyžadoval příliš mnoho peněz a není pro něj ani shoda ve společnosti.
Jadernou energii čeká díky růstu poptávky po elektřině celosvětově návrat na výsluní, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zájem o ni je podle zprávy IEA největší od ropné krize v 70. letech 20. století. Budovat jaderné kapacity se chystá více než 40 zemí.
Když vyšlo najevo, že Teresa Riberaová má dostat v nové Evropské komisi obří ekologicko-hospodářské portfolio, mnozí čeští europoslanci bili na poplach. Španělská socialistka je však v environmentální diplomacii jako doma a v domácí vládě si vedla velmi dobře. Co od ní můžeme čekat? A máme se bát o jaderné elektrárny?
Jihokorejská státní energetická společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) zaznamenala zvýšený zájem o své jaderné reaktory z Evropy a z Asie. V červenci firma získala kontrakt za 400 miliard korun na dodávku dvou jaderných bloků do České republiky. Společnost se teď přiblížila k uzavření smluv se zákazníky ve Švédsku, Finsku, Nizozemsku a ve Slovinsku. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to prohlásil generální ředitel KHNP Ču Ho-wang.
Do roku 2030 se Čína v kapacitě jaderných elektráren stane jedničkou na trhu. Nechá za sebou Francii i USA, všímá si Bloomberg.
Vláda bude mít do konce srpna jasno, kolik jaderných bloků se v Česku bude stavět na základě současného tendru na jejich budování. Na konferenci Česko na křižovatce II to dnes v Praze řekl premiér Petr Fiala (ODS). V současném tendru podaly francouzská firma EDF a jihokorejská KHNP nabídky na jeden až čtyři bloky.
Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.
Odstavením zbylých tří německých jaderných elektráren se do vzduchu dostane ročně o 15 milionů tun více dodatečných emisí oxidu uhličitého (CO2). Uvádí to studie fyzika ze stuttgartské univerzity Andrého Thesse. V sobotu budou v Německu odpojeny od sítě zbylé jaderné elektrárny. Mělo se tak stát už na konci loňského roku, ale kvůli energetické krizi se vládní koalice loni rozhodla nechat tři reaktory v provozu i přes zimu.
Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.
Úplné převzetí zadlužené energetické společnosti EDF francouzským státem se odkládá. EDF to oznámila po středečním rozhodnutí úřadu pro dohled nad trhem AMF. Čeká se na rozhodnutí pařížského soudu o opodstatněnosti žaloby minoritních akcionářů, kteří dohodu o převzetí napadli.
Rok 2022 se do historie zapíše zejména negativními událostmi v čele s největším válečným konfliktem od druhé světové války v podobě ruské invaze na Ukrajinu a s ní související energetickou krizí a zdražováním energií a inflací nejen v Evropě. Z více než pěti tisíc článků, které byznysový server Newstream v letošním roce dosud zveřejnil, ale možná překvapivě nejvíce zaujala čtenáře reportáž Zdeňka Pečeného založená na velmi negativních zážitcích z cestování po Řecku. Kterých deset článků vás letos nejvíce zaujalo? Tady je přehled.
Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání 💰💰💰výživného. Koalice, jejíž vláda do Strakovy akademie nastoupí v pondělí, proto podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Podle Vildumetzové se ukazuje, že ochrana před neplatiči není dostatečná.
Evropské a americké bezpečnostní🤝🏻🤝🏻🤝🏻záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou členství země v NATO. Podle agentury Reuters to v neděli v chatu s novináři na WhatsAppu připustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné.
