Americká administrativa označila dohodu o dodávkách ropy z Venezuely za „největší deal v historii“. Vyvolává však silný odpor tamní demokratické opozice i radikálního křídla vládnoucích chávistů. Byla zjevně uzavřena pod nátlakem, pravděpodobně v rozporu s ústavou a bude opakovaně zpochybňována. Investoři si rozmyslí, jestli má v takové situaci smysl sázet právě na Venezuelu. Latinskoamerická země se řítí do další ropné pasti, kterých už zažila nepočítaně.
Klidné léto je definitivně pryč. Trhy znovu řeší drahou ropu, prudce rostoucí ceny plynu a výnosy dluhopisů, zatímco investoři vyhlížejí zářijové rozhodnutí Fedu. Proti rostoucí nervozitě stojí alespoň jeden silný příběh: AI boom dál plní pokladny technologických firem, jak ukázaly výsledky Dellu.
Evropa vstupuje do závěru léta s nízkými zásobami plynu a může ji čekat tvrdý boj s Asií o dodávky LNG. Podle Bloombergu chybí zemím EU přes 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti zásobníků. Česko je na tom lépe a má zásoby téměř ze 70 procent, i tady ale drahý plyn postupně míří do cen pro domácnosti.
Nízký tarif může domácnostem ušetřit tisíce korun ročně, velká část Čechů ale neví, kdy ho má aktivní ani jak ho správně využít. Podle průzkumu společnosti epet dokáže hodnoty vysokého a nízkého tarifu správně rozlišit jen 35 procent lidí a provoz spotřebičů levnějším hodinám přizpůsobuje pouhých 17 procent.
Česká ekonomika by letos měla vzrůst o dvě procenta a příští rok zrychlit na 2,3 procenta. Česká bankovní asociace zároveň výrazně snížila odhad letošní inflace na dvě procenta a příznivěji hodnotí spotřebu domácností, investice i export. Rizikem ale zůstávají rychlejší růst mezd, jádrová inflace a možné zdražení energií.
Německo má novou největší větrnou elektrárnu na moři. Energetická společnost EnBW dokončila v Severním moři projekt He Dreiht za 2,4 miliardy eur, který tvoří 64 turbín s výkonem 960 megawattů. Elektřinu má dodávat asi 1,1 milionu domácností, zároveň ale ukazuje, jak rychle offshore větrná energetika zdražuje.
Zásobníky zemního plynu v Evropské unii jsou pro tuto část roku naplněny nejméně minimálně od roku 2009. Podobně špatně je na tom i Česko. Nedostatek plynu zřejmě nehrozí, domácnosti a firmy ale mohou během zimy čelit citelně vyšším cenám energií.
Proč máme v Česku dražší energii než jinde v EU a proč se náš cenový náskok může ještě zhoršovat? Mohou lidé ušetřit peníze tím, že budou šetřit elektřinou? „Jediné, co by mohlo snížit jednotkové ceny energie, je to, když se jí bude spotřebovávat opravdu hodně,“ líčí paradoxní souvislost v rozhovoru pro Newstream ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.
Ceny průmyslových i zemědělských výrobců, na nichž závisí spotřebitelská inflace, šly v červnu dolů. Do konce roku se to ale asi neudrží. Takt a tón budou vedle výrobků z ropy diktovat potraviny.
Extrémní vedra mění způsob, jakým české domácnosti využívají energii. Přestože jejich celková spotřeba v roce 2024 klesla, množství energie vynaložené na chlazení se více než zdvojnásobilo. Letošní rekordní teploty se přitom v evropských statistikách ještě ani neprojevily.
Inflaci srazily především potraviny, benzin a nafta. Její červnový pokles na 1,5 procenta ale nemusí vydržet dlouho. Podle ekonomů se může už na podzim vrátit nad dvě procenta a na přelomu roku se přiblížit trojce.
Automobilový koncern Volkswagen snížil odhad ziskové marže na letošní rok na nejvýše jedno procento z dříve očekávaných čtyř až 5,5 procenta. Na vině jsou miliardové odpisy v souvislosti s dceřinou společností Porsche, slabé obchodní výsledky v Číně a další náklady na restrukturalizaci podniku. Mateřská společnost české Škoda Auto o tom dnes informovala na svém webu
Škoda po požáru průmyslové haly na zpracování plastů v Rynholci dosáhne podle odhadu 300 až 400 milionů korun. Požár se nešíří mimo objekt. U požáru zasahuje přes 100 hasičů, vyhlášený je třetí poplachový stupeň ze čtyř možných. Na místo míří i chemická laboratoř kvůli sledování ovzduší, řekla mluvčí středočeských hasičů Tereza Sýkora Fliegerová.
České bojové letouny JAS-39 Gripen dnes kvůli dronům na západě Ukrajiny vzlétly z Pardubic monitorovat vzdušný prostor NATO u východní hranice Polska. Zasahovat nakonec nemusely. Po vystřídání polskými stíhacími letouny se gripeny bezpečně vrátily do Pardubic. Na sítí X to uvedla armáda.
V Praze na Nových Dvorech začaly ražby dalšího úseku metra D od stanice Ryšánka na Nové Dvory. Uvedl to mluvčí dopravního podniku (DPP) Daniel Šabík. Jako první dělníci vyrazí v součtu zhruba 300 metrů dlouhý přístupový a větrací tunel budoucí stanice Nové Dvory.
Velvyslanec USA při Severoatlantické alianci (NATO) Matthew Whitaker kritizoval Česko za pomalu rostoucí výdaje na obranu. Na dnešním summitu Mezinárodního institutu strategických studií (IISS) v Praze prohlásil, že Spojené státy od svých spojenců očekávají, že budou plnit závazek ze summitu v Haagu vydávat na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP) a že postoj Česka je pro USA zklamáním. ČR plánuje na příští rok výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP.
Podnikatel v cestovním ruchu a bývalý senátor Václav Fischer čelí v Německu obžalobě z několika podvodů a pokusů o ně. S odvoláním na hamburské státní zastupitelství o tom dnes napsal německý bulvární list Bild.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vybralo nabídku sdružení společností Eurovia CZ, Stavby mostů, MI Roads a Berger Bohemia na dostavbu dálnice D6 mezi Žalmanovem a Olšovými Vraty za 2,312 miliardy bez DPH. Uvedl to generální ředitel ŘSD Radek Mátl na síti X
Americký investor a filantrop Warren Buffett odstupuje z funkce předsedy správní rady společnosti Berkshire Hathaway, v této roli byl od roku 1970. Firma svého dlouholetého šéfa zároveň jmenovala čestným předsedou. Americký finanční konglomerát o tom informoval ve své dnešní tiskové zprávě.
Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun považují dvě třetiny občanů za příliš vysoký a měl by se podle nich snížit. Pro 14 procent lidí je přijatelný a čtyři procenta by byla ještě pro jeho zvýšení. Necelá pětina nedokáže výši schodku posoudit, vyplynulo z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.
Slovenský premiér Robert Fico kvůli nemoci zrušil svou dnešní očekávanou cestu na Ukrajinu, na třídenním summitu takzvané Karpatské osmičky ho zastoupí ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Informoval o tom portál The Kyiv Independent, který se odvolává na informace od úřadu ukrajinského prezidenta.
