V Česku se cena elektřiny pro domácnosti vyvíjí za poslední rok nejpříznivěji v celé EU. V říjnu totiž dle údajů Eurostatu elektřina meziročně zlevňovala, a to o výrazných 38,2 procenta. Jedinou další zemí EU, kde elektřina meziročně zlevňuje, je Španělsko (viz graf níže). Na Maltě je její cena shodná jako před rokem. Ve všech ostatních zemích EU elektřina pro domácnosti zdražuje, někdy i dramaticky.
Skutečně zvláštním způsobem řešíme v Česku problém s drahými energiemi, které dostávají do kolen tisícovky domácností i firem. Je konec roku, firmy přemýšlejí, jestli po Novém roce ještě otevřou. Řada z nich možná už ne.
Letošní Black Friday mánii se podařilo načasovat na dobu, kdy energetickou krizí vystrašená veřejnost trochu polevila v pozornosti. O to horší ale může být dvojitý šok na začátku roku 2023.
Energetická společnost Pražská plynárenská zvýší od začátku příštího roku ceny u svého základního tarifu Standard, a to v průměru o 11,2 procenta. Zákazníci tak budou platit zastropované ceny. U ostatních tarifů se ceny měnit nebudou. Informovala o tom Pražská plynárenská, která patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425 tisíc odběrných míst.
Nejvíc nyní Radima Jančuru, majitele žlutých autobusů a žlutých vlaků, baví gastro. Koupil už druhý hotel v rakouských Alpách, a jak říká, chce vybudovat novou úroveň gastronomických služeb. Je to poněkud nečekaný posun, protože jeho hlavním byznysem je doprava. Dlouho sváděl souboj s Českými drahami i s jinými dopravci. Nakonec se mu povedlo vybudovat nejsilnější soukromou dopravní firmu v Česku. Dál ji rozvíjí, je kritický k vládě, ale do jeho srdce se zasekl restaurační byznys.
Země Evropské unie se shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.
Výrobci elektřiny budou muset zřejmě platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, ve čtvrtek schválil Senát. Sněmovna ji schválila minulý pátek. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Politici některých zemí Evropské unie kritizují návrh na omezení cen plynu v případě jejich výrazného nárůstu, s nimž v úterý přišla Evropská komise. Zastánci zavedení cenového stropu hovoří o tom, že vzhledem k nastavené ceně 275 eur (6700 korun) za megawatthodinu je mechanismus komise v praxi téměř nepoužitelný či může mít negativní dopad. Podle diplomatů je téměř vyloučeno, že by se na parametrech cenové regulace na čtvrtečním zasedání shodli ministři energetiky. Spor okolo cenového stropu přitom může zablokovat i schválení dalších nouzových opatření.
Evropská komise (EK) navrhla stanovit nejvyšší velkoobchodní cenu plynu při prodeji v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 275 eur (6700 korun) za megawatthodinu (MWh). V reakci na dlouhodobé požadavky většiny členských států Evropské unie na omezení cen přišla komise s parametry mechanismu, který má od ledna zabránit cenovým výkyvům na nejdůležitějším evropském trhu. Vyšší ceny plynu prodražují výrobu elektřiny.
Globální ekonomika by se v příštím roce měla vyhnout recesi. Nejhorší energetická krize od 70. let 20. století ale vyvolá prudké zpomalení, které nejvíce zasáhne Evropu.
Americká kryptoměnová burza Kraken propustí 1100 zaměstnanců, což je zhruba 30 procent celkové pracovní síly společnosti. Firma to odůvodnila náročnými podmínkami na trhu, které letos výrazně snížily poptávku po digitálních aktivech.
Ropa zdražuje. Přispívají k tomu náznaky omezené nabídky, slabší dolar a optimismus ohledně možného oživení čínské poptávky. Cena severomořské ropy Brent rostla o 2,8 procenta na 85,38 dolaru 💲 za barel 🛢. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 2,8 procenta na 80,40 dolaru za barel.
Americký dolar smazal počáteční ztráty ke koši předních světových měn a mírně roste. Trhy čekají na dnešní projev šéfa centrální banky USA (Fed) Jeroma Powella. Za celý měsíc však dolarový index zřejmě zaznamená nejvyšší ztrátu za 12 let.
Výdaje Státního fondu podpory investic (SFPI) příští rok vzrostou na zhruba 7,1 miliardy korun. Jeho celkové příjmy se zvýší přibližně na 6,7 miliardy korun. Návrh rozpočtu fondu na rok 2023 schválila sněmovna. Letos měl SFPI podle schváleného rozpočtu na výdaje 6,2 miliardy korun a příjmy měl přibližně 4,8 miliardy korun.
Dceři bývalého dlouholetého angolského prezidenta Josého Eduarda Dos Santose, Isabele, hrozí ve světě zatčení. Jedna z nejbohatších žen Afriky je na takzvaném červeném seznamu mezinárodní policejní organizace Interpol na žádost angolských úřadů, napsala agentura Reuters.
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) bude příští rok hospodařit se 150,9 miliardy korun. Návrh jeho rozpočtu schválila sněmovna. Částka je o 23,3 miliardy korun vyšší, než byla ve schváleném rozpočtu fondu na letošní rok. Fond hradí dopravní stavby.
Největší polská rafinerská společnost PKN Orlen dokončila tři transakce se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco 🛢. Týkají se rafinace, velkoobchodu a leteckých pohonných hmot. Společnosti rovněž uzavřely dohodu o prodeji ropy, podle níž bude Aramco dodávat podniku PKN Orlen přibližně 45 procent jeho potřeby ropy.
Asociace nájemního bydlení (ANB) chce příští rok předložit vlastní návrhy změn legislativy, aby se v Česku usnadnily dlouhodobé nájmy. Na dnešním Kulatém stolu bydlení 2022 v Praze její zástupci uvedli, že je potřeba uskutečnit novelu občanského zákoníku, notářského řádu, občanského soudního řádu, zapojení rozhodčího soudu a elektronizaci nájemního vztahu.
Švédský prodejce oděvů H&M zruší po celém světě 1500 pracovních míst, což odpovídá zhruba jednomu procentu celkové pracovní síly. Firma uvedla, že rozhodnutí je součástí plánu úspor, který představila v září. H&M se tak stala prvním velkým evropským maloobchodním řetězcem, který v reakci na krizi životních nákladů začal propouštět zaměstnance, upozornila agentura Reuters.
Pražská burza zaznamenala čtvrtý ztrátový den v řadě. Index PX klesl o 0,2 procenta na 1215,3 bodu. Dolů ho táhly hlavně rakouské finanční tituly. Nejvýrazněji ztrácela pojišťovna VIG. Její akcie zlevnily o téměř 1,1 procenta na 546 korun. Koruna stagnovala k euru a oslabila vůči dolaru.
Zajímá nás
