Americká administrativa označila dohodu o dodávkách ropy z Venezuely za „největší deal v historii“. Vyvolává však silný odpor tamní demokratické opozice i radikálního křídla vládnoucích chávistů. Byla zjevně uzavřena pod nátlakem, pravděpodobně v rozporu s ústavou a bude opakovaně zpochybňována. Investoři si rozmyslí, jestli má v takové situaci smysl sázet právě na Venezuelu. Latinskoamerická země se řítí do další ropné pasti, kterých už zažila nepočítaně.
Klidné léto je definitivně pryč. Trhy znovu řeší drahou ropu, prudce rostoucí ceny plynu a výnosy dluhopisů, zatímco investoři vyhlížejí zářijové rozhodnutí Fedu. Proti rostoucí nervozitě stojí alespoň jeden silný příběh: AI boom dál plní pokladny technologických firem, jak ukázaly výsledky Dellu.
Evropa vstupuje do závěru léta s nízkými zásobami plynu a může ji čekat tvrdý boj s Asií o dodávky LNG. Podle Bloombergu chybí zemím EU přes 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti zásobníků. Česko je na tom lépe a má zásoby téměř ze 70 procent, i tady ale drahý plyn postupně míří do cen pro domácnosti.
Nízký tarif může domácnostem ušetřit tisíce korun ročně, velká část Čechů ale neví, kdy ho má aktivní ani jak ho správně využít. Podle průzkumu společnosti epet dokáže hodnoty vysokého a nízkého tarifu správně rozlišit jen 35 procent lidí a provoz spotřebičů levnějším hodinám přizpůsobuje pouhých 17 procent.
Česká ekonomika by letos měla vzrůst o dvě procenta a příští rok zrychlit na 2,3 procenta. Česká bankovní asociace zároveň výrazně snížila odhad letošní inflace na dvě procenta a příznivěji hodnotí spotřebu domácností, investice i export. Rizikem ale zůstávají rychlejší růst mezd, jádrová inflace a možné zdražení energií.
Německo má novou největší větrnou elektrárnu na moři. Energetická společnost EnBW dokončila v Severním moři projekt He Dreiht za 2,4 miliardy eur, který tvoří 64 turbín s výkonem 960 megawattů. Elektřinu má dodávat asi 1,1 milionu domácností, zároveň ale ukazuje, jak rychle offshore větrná energetika zdražuje.
Zásobníky zemního plynu v Evropské unii jsou pro tuto část roku naplněny nejméně minimálně od roku 2009. Podobně špatně je na tom i Česko. Nedostatek plynu zřejmě nehrozí, domácnosti a firmy ale mohou během zimy čelit citelně vyšším cenám energií.
Proč máme v Česku dražší energii než jinde v EU a proč se náš cenový náskok může ještě zhoršovat? Mohou lidé ušetřit peníze tím, že budou šetřit elektřinou? „Jediné, co by mohlo snížit jednotkové ceny energie, je to, když se jí bude spotřebovávat opravdu hodně,“ líčí paradoxní souvislost v rozhovoru pro Newstream ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.
Ceny průmyslových i zemědělských výrobců, na nichž závisí spotřebitelská inflace, šly v červnu dolů. Do konce roku se to ale asi neudrží. Takt a tón budou vedle výrobků z ropy diktovat potraviny.
Extrémní vedra mění způsob, jakým české domácnosti využívají energii. Přestože jejich celková spotřeba v roce 2024 klesla, množství energie vynaložené na chlazení se více než zdvojnásobilo. Letošní rekordní teploty se přitom v evropských statistikách ještě ani neprojevily.
Inflaci srazily především potraviny, benzin a nafta. Její červnový pokles na 1,5 procenta ale nemusí vydržet dlouho. Podle ekonomů se může už na podzim vrátit nad dvě procenta a na přelomu roku se přiblížit trojce.
Prezident 👨 Petr Pavel považuje za správné, že armáda zahájila průzkum lokality v šumavském národním parku, kde se našlo velké množství toxických látek. Na profesionální dlouhodobou sanaci v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku ale armáda nemá potřebou techniku ani výcvik, po vojácích by proto měla nastoupit specializovaná firma.
Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH) miliardáře Daniela Křetínského 📉 klesl meziročně čistý zisk v 1. pololetí o více než polovinu z 2,2 miliardy eur (zhruba 53,2 miliardy korun) na 933 milionů eur (přibližně 22,7 miliardy korun). Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků skupiny.
Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a 🚀 raket na státy podporující Ukrajinu, včetně Polska. Dnes to v projevu v Sejmu řekl polský premiér Donald Tusk. Pozdní podzim a zima budou podle něho nejkritičtějším momentem v ruské válce proti Ukrajině.
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes oznámil, že v zemi slavnostně otevřel 🏭 továrnu na výrobu izraelských dronů, která přispěje k posílení srbské armády a podpoří vývoz zbraní. Vučić už v dubnu bez podrobností avizoval, že Srbsko plánuje vyrábět společně s Izraelem bojové bezpilotní letouny.
Slovenský premiér 👨 Robert Fico v pátek navštíví Ukrajinu. Dnes to oznámil šéf polské vlády Donald Tusk, který se tam také chystá a se svým slovenským kolegou se sejde. Píší o tom server onet.pl nebo agentura Ukrinform.
Turecký prezident 👴 Recep Tayyip Erdogan podle prohlášení svého poradce Mehmeta Uçuma nalezl způsob, jak znovu kandidovat na prezidenta navzdory ústavnímu limitu mandátů. Uvádí to dnes agentura AFP. Podle Uçuma stačí, aby Erdogan rezignoval krátce před koncem mandátu a vyvolal předčasné prezidentské volby. K tomu ale potřebuje podporu poslanců i z opozičních řad.
Nadace Bakala Foundation podpoří darem ve výši jeden milion dolarů (asi 2️⃣1️⃣ milionů korun) příchod mezinárodně uznávaných vědců na České vysoké učení technické v Praze. Vznikne pozice ČVUT-Bakala Distinguished Chair pro mezinárodně uznávanou vědeckou osobnost, která vzejde z otevřeného výběrového řízení.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
Hodnota veřejných zakázek loni meziročně 📈 vzrostla o 106 miliard korun na 1,1 bilionu korun a jejich podíl na HDP stoupl o 0,5 procentního bodu na téměř 13 procent, což bylo významně nad desetiletým průměrem. Celkem bylo zadáno 15 674 zakázek, o 364 více než v roce 2024. Vyplývá to z výroční zprávy o elektronizaci a stavu veřejných zakázek v ČR za rok 2025.
Česko bude příští rok poprvé ve své historii předsedat 🏦 Radě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj na ministerské úrovni. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo zahraničí. Mezinárodní organizace sídlící v Paříži si klade za cíl napomáhat rozvoji členských zemí. Česko se stalo členem OECD v prosinci 1995.
