Inflaci srazily především potraviny, benzin a nafta. Její červnový pokles na 1,5 procenta ale nemusí vydržet dlouho. Podle ekonomů se může už na podzim vrátit nad dvě procenta a na přelomu roku se přiblížit trojce.
Přípravy na zestátnění ČEZ nabírají konkrétnější podobu. Energetická skupina obsadila vedení nové dceřiné firmy ČEZ Energy, do níž vyčlení velkou část nevýrobního byznysu. V jejím čele stanou Pavel Cyrani a Daniel Beneš.
Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.
Program Zelená úsporám za více než šestnáct let rozdělil domácnostem přes sto miliard korun a stal se nejpopulárnější státní podporou energetických renovací. Teď přichází zásadní obrat. Běžné domácnosti už nemají spoléhat hlavně na přímé dotace, ale na bezúročné úvěry. To může zájem o renovace citelně ochladit.
ČEZ v prvním letošním čtvrtletí překonal výchozí očekávání. Pomohl mu stabilní provoz elektráren, chladnější zima i konec windfall tax. Skupina tak zvýšila výhled hospodaření na celý rok.
Energetické společnosti vymýšlejí způsoby, jak by malí producenti elektrické energie, typicky vlastníci solárních elektráren na střechách, mohli přebytky vytvořené elektřiny lépe využít. Například je nabídnout na trhu někomu dalšímu. „Náš projekt E.ON Propojeno pomocí algoritmů vybírá vhodné dvojice výrobců a odběratelů,“ říká Kateřina Stehlíková ze společnosti E.ON.
České domácnosti patřily ve druhé polovině loňského roku k těm, které v Evropské unii platily jedny z nejvyšších cen elektřiny. Podle nových dat Eurostatu byla elektřina v Česku šestá nejdražší v EU. U plynu byla situace příznivější, jeho ceny zůstaly pod unijním průměrem a meziročně klesly nejvíce ze všech členských států. Pokles cen energií by měl podle energetiků pokračovat i letos.
Jak si můžeme myslet, že v Česku postavíme nové jaderné reaktory, když naším sousedem je silné a vlivné protiatomové Německo? Podobná otázka nebyla před deseti, patnácti lety ničím zvláštním. Dnešní stav se od té doby liší jako noc a den. Německo postupně „obkličují“ sousední země, které se staly advokáty jádra. A v Berlíně nakonec budou mnozí docela rádi, píše v prvním díle seriálu „Energie a politika“ novinář a analytik Jan Žižka. Seriál najdete na newstream.cz každé úterý.
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Až čtvrtina Čechů má nízkou energetickou gramotnost a v základních otázkách kolem energií tápe. Nejčastěji nerozumí fungování záloh, cenám nebo rozdělení plateb. Vyplývá to z průzkumu společnosti epet, který zkoumal znalosti i praktické dovednosti domácností.
Energetický trh znovu zdražuje a rozdíly mezi nabídkami mohou být tisíce korun ročně. ERÚ proto přichází s novým ukazatelem, který může odhalit, kdo přeplácí – a kdo ještě může ušetřit.
