Program Zelená úsporám za více než šestnáct let rozdělil domácnostem přes sto miliard korun a stal se nejpopulárnější státní podporou energetických renovací. Teď přichází zásadní obrat. Běžné domácnosti už nemají spoléhat hlavně na přímé dotace, ale na bezúročné úvěry. To může zájem o renovace citelně ochladit.
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Až čtvrtina Čechů má nízkou energetickou gramotnost a v základních otázkách kolem energií tápe. Nejčastěji nerozumí fungování záloh, cenám nebo rozdělení plateb. Vyplývá to z průzkumu společnosti epet, který zkoumal znalosti i praktické dovednosti domácností.
Energetický trh znovu zdražuje a rozdíly mezi nabídkami mohou být tisíce korun ročně. ERÚ proto přichází s novým ukazatelem, který může odhalit, kdo přeplácí – a kdo ještě může ušetřit.
Spotřebitelské ceny v březnu meziročně stouply o 1,9 procenta. Meziroční tempo inflace zrychlilo z únorových 1,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta. Zdražily především energie, v nichž jsou zahrnuty i pohonné hmoty. Konečnou hodnotu březnové inflace zveřejní ČSÚ 14. dubna, v minulosti pokaždé předběžný odhad potvrdil.
Střídání zimního a letního času se pod dlouhá desetiletí obhajovalo jako „hospodárné opatření“, které má šetřit energii. Jenže ekonomika 21. století už dávno nestojí na petrolejkách a lampách, které se díky slunci rozsvítí o hodinu později. Moderní prosperita se opírá o produktivitu a schopnost soustředění. A právě v tomto ohledu začíná změna času vycházet společnost draze.
Ceny elektřiny se po krizových letech uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak řeší zásadní dilema: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se zdá, že nejhorší období je za námi. Realita je ale složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív. A s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.
Téměř polovina Čechů by neměla problém s tím, kdyby několik kilometrů od jejich domova vyrostla větrná elektrárna. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Podpora větrné energetiky je ale stále rozdělená a výrazně ji ovlivňují konkrétní podmínky, například finanční kompenzace.
Velká část českých domácností nerozumí svým fakturám za energie. Největší nejasnosti jsou kolem struktury ceny energií, problémy mají lidé také s vypočítáním přeplatků či nedoplatků ze zaplacených záloh. I proto velká část domácností po obdržení vyúčtování nedělá žádné další kroky k úpravě svých plateb. Vyplývá to z průzkumu výzkumné agentury Ipsos pro energetickou společnost epet.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Maďarsko zvažuje zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev neobnoví dodávky ropy ropovodem Družba. Uvedl to šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás, informuje agentura Reuters. Maďarsko, stejně jako sousední Slovensko, už ve středu oznámilo přerušení dodávek nafty na Ukrajinu.
Policie navrhla obžalovat společnost Pekárna Zelená louka, která spadá pod koncern Agrofert, a dva lidi kvůli evropské dotaci 100 milionů korun na inovační linku na toastový chléb. Serveru iROZHLAS.cz potvrdil podání obžaloby státní zástupce Adam Bašný z Úřadu evropského veřejného žalobce, který kauzu dozoruje.
Číst více
Zaměstnanci České televize (ČT) chystají kvůli návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií výstražnou stávku. Uskuteční se 22. června. Napsal to dnes Deník N. Do stávky se může zapojit kdokoliv z televize. Vedení ČT nebude protestu bránit, napsal zaměstnancům podle serveru zástupce ředitele Milan Fridrich.
Číst více
Pražská burza v úvodu týdne oslabila, index PX klesl 📉 o 0,12 procenta na 2524,11 bodu. Z předních emisí oslabily pojišťovna VIG, Erste Bank a Komerční banka, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank posílily.
Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne ❌. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy.
Číst více
Česká měna dnes oslabila k euru i dolaru. Oproti předchozímu závěru k euru o dva haléře na 24,21 Kč/EUR a k dolaru o pět haléřů na 20,97 Kč/USD.
Německá automobilka Opel, která patří do automobilové skupiny Stellantis, investuje do roku 2030 v Německu více než jednu miliardu eur 💶(24,2 miliardy korun). Automobilka to oznámila v tiskové zprávě a dodala, že v domovském závodě Rüsselsheim bude vyrábět novou generaci svého nejprodávanějšího kompaktního vozu Astra.
Číst více
Armádní pilot a záložní astronaut 👨🚀 Aleš Svoboda by měl letět na mezinárodní vesmírnou stanici ISS, oznámil dnes premiér Andrej Babiš (ANO). Mise je podle něj plánována na druhou polovinu roku 2027. Vyplývá to z dohody o realizaci české orbitální mise k ISS, kterou podepsala Evropská kosmická agentura (ESA) se společností Vast.
Evropská unie navrhuje uvalení nových sankcí proti Rusku na dalších více než 80 osob a subjektů, mimo jiné i z vojensko-průmyslového sektoru. Během neformálního jednání ministrů obrany na Kypru to uvedla šéfka unijní diplomacie 👩 Kaja Kallasová. Návrhem by se příští týden v pondělí měli zabývat ministři zahraničí na své schůzce v Lucemburku.
Vláda dnes schválila navýšení platby za státní pojištěnce v příštím roce o 2️⃣4️⃣ miliard korun. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle něj bude požadovat po ministerstvu zdravotnictví úspory. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří letos s výdaji více než 570 miliard korun, příjmy jsou o téměř 15 miliard korun nižší.
Ukrajinská armáda letos znovu ovládla 6️⃣0️⃣0️⃣ kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl dnes její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o 100 kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.