Zlato míří k týdenní ztrátě kolem dvou procent. Drahému kovu nesvědčí vysoké ceny energií, rostoucí výnosy amerických dluhopisů ani sílící očekávání, že Fed bude muset dál zvyšovat sazby. Cena se drží kolem 4300 dolarů za unci, tedy přibližně 92 tisíc korun, a podle analytiků může zůstat pod tlakem, dokud nepřijde nový impuls k růstu.
Vyhlídky nejsou dobré. Dosud krotily českou inflaci levné potraviny. To však skončí, potraviny jsou komoditou, která rychle mění ceny. A v současnosti vše hraje pro růst cen. Ceny paliv ještě porostou, ceny energií jsou na maximech, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Elektřina na burze dramaticky narostla nad 130 eur za megawatthodinu. Ceny plynu překonaly 60 eur za megawatthodinu. To se postupně bude propisovat do faktur domácností a firem,“ tvrdí. Česká národní banka bude podle něj muset na tento vývoj dříve či později reagovat zvýšením sazeb.
Klidné léto je definitivně pryč. Trhy znovu řeší drahou ropu, prudce rostoucí ceny plynu a výnosy dluhopisů, zatímco investoři vyhlížejí zářijové rozhodnutí Fedu. Proti rostoucí nervozitě stojí alespoň jeden silný příběh: AI boom dál plní pokladny technologických firem, jak ukázaly výsledky Dellu.
Evropa vstupuje do závěru léta s nízkými zásobami plynu a může ji čekat tvrdý boj s Asií o dodávky LNG. Podle Bloombergu chybí zemím EU přes 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti zásobníků. Česko je na tom lépe a má zásoby téměř ze 70 procent, i tady ale drahý plyn postupně míří do cen pro domácnosti.
Nízký tarif může domácnostem ušetřit tisíce korun ročně, velká část Čechů ale neví, kdy ho má aktivní ani jak ho správně využít. Podle průzkumu společnosti epet dokáže hodnoty vysokého a nízkého tarifu správně rozlišit jen 35 procent lidí a provoz spotřebičů levnějším hodinám přizpůsobuje pouhých 17 procent.
Česká ekonomika by letos měla vzrůst o dvě procenta a příští rok zrychlit na 2,3 procenta. Česká bankovní asociace zároveň výrazně snížila odhad letošní inflace na dvě procenta a příznivěji hodnotí spotřebu domácností, investice i export. Rizikem ale zůstávají rychlejší růst mezd, jádrová inflace a možné zdražení energií.
Německo má novou největší větrnou elektrárnu na moři. Energetická společnost EnBW dokončila v Severním moři projekt He Dreiht za 2,4 miliardy eur, který tvoří 64 turbín s výkonem 960 megawattů. Elektřinu má dodávat asi 1,1 milionu domácností, zároveň ale ukazuje, jak rychle offshore větrná energetika zdražuje.
Zásobníky zemního plynu v Evropské unii jsou pro tuto část roku naplněny nejméně minimálně od roku 2009. Podobně špatně je na tom i Česko. Nedostatek plynu zřejmě nehrozí, domácnosti a firmy ale mohou během zimy čelit citelně vyšším cenám energií.
Proč máme v Česku dražší energii než jinde v EU a proč se náš cenový náskok může ještě zhoršovat? Mohou lidé ušetřit peníze tím, že budou šetřit elektřinou? „Jediné, co by mohlo snížit jednotkové ceny energie, je to, když se jí bude spotřebovávat opravdu hodně,“ líčí paradoxní souvislost v rozhovoru pro Newstream ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.
Ceny průmyslových i zemědělských výrobců, na nichž závisí spotřebitelská inflace, šly v červnu dolů. Do konce roku se to ale asi neudrží. Takt a tón budou vedle výrobků z ropy diktovat potraviny.
Extrémní vedra mění způsob, jakým české domácnosti využívají energii. Přestože jejich celková spotřeba v roce 2024 klesla, množství energie vynaložené na chlazení se více než zdvojnásobilo. Letošní rekordní teploty se přitom v evropských statistikách ještě ani neprojevily.
‼️ Zvýšení↗️ některých daní se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nebude možné vyhnout. Týkat by se to mohlo například daně spotřební, rafinérské a další. Schillerová to řekla v České televizi. Připravují se podle ní možné varianty, zmínila například zdanění investičních bytů či některých návykových a škodlivých látek. V programovém prohlášení vládní koalice ANO, SPD a Motoristů uvedla, že nechce zvyšovat daně, ale chce stávající řádně vybírat a šetřit na vlastním provozu.
Číst více
