Energie a jejich dodávky řeší nejen domácnosti, ale také firmy. Především ty největší, kterým se náklady na elektřinu a plyn ve velké míře propisují do výsledné ceny výrobků, potřebují zůstat konkurenceschopné. „Vládní zásahy v okolních zemích jsou pro český průmysl nejproblematičtější,“ říká šéf obchodu pro firemní zákazníky v E.ON Energie Jaromír Skřipský. Částečným řešením může být vhodná strategie pro postupný nákup potřebného objemu energií, vlastní zdroj elektřiny nebo přesun části spotřeby do levnějších hodin.
Energetické společnosti vymýšlejí způsoby, jak by malí producenti elektrické energie, typicky vlastníci solárních elektráren na střechách, mohli přebytky vytvořené elektřiny lépe využít. Například je nabídnout na trhu někomu dalšímu. „Náš projekt E.ON Propojeno pomocí algoritmů vybírá vhodné dvojice výrobců a odběratelů,“ říká Kateřina Stehlíková ze společnosti E.ON.
České domácnosti patřily ve druhé polovině loňského roku k těm, které v Evropské unii platily jedny z nejvyšších cen elektřiny. Podle nových dat Eurostatu byla elektřina v Česku šestá nejdražší v EU. U plynu byla situace příznivější, jeho ceny zůstaly pod unijním průměrem a meziročně klesly nejvíce ze všech členských států. Pokles cen energií by měl podle energetiků pokračovat i letos.
Jak si můžeme myslet, že v Česku postavíme nové jaderné reaktory, když naším sousedem je silné a vlivné protiatomové Německo? Podobná otázka nebyla před deseti, patnácti lety ničím zvláštním. Dnešní stav se od té doby liší jako noc a den. Německo postupně „obkličují“ sousední země, které se staly advokáty jádra. A v Berlíně nakonec budou mnozí docela rádi, píše v prvním díle seriálu „Energie a politika“ novinář a analytik Jan Žižka. Seriál najdete na newstream.cz každé úterý.
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Až čtvrtina Čechů má nízkou energetickou gramotnost a v základních otázkách kolem energií tápe. Nejčastěji nerozumí fungování záloh, cenám nebo rozdělení plateb. Vyplývá to z průzkumu společnosti epet, který zkoumal znalosti i praktické dovednosti domácností.
Energetický trh znovu zdražuje a rozdíly mezi nabídkami mohou být tisíce korun ročně. ERÚ proto přichází s novým ukazatelem, který může odhalit, kdo přeplácí – a kdo ještě může ušetřit.
Spotřebitelské ceny v březnu meziročně stouply o 1,9 procenta. Meziroční tempo inflace zrychlilo z únorových 1,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta. Zdražily především energie, v nichž jsou zahrnuty i pohonné hmoty. Konečnou hodnotu březnové inflace zveřejní ČSÚ 14. dubna, v minulosti pokaždé předběžný odhad potvrdil.
Střídání zimního a letního času se pod dlouhá desetiletí obhajovalo jako „hospodárné opatření“, které má šetřit energii. Jenže ekonomika 21. století už dávno nestojí na petrolejkách a lampách, které se díky slunci rozsvítí o hodinu později. Moderní prosperita se opírá o produktivitu a schopnost soustředění. A právě v tomto ohledu začíná změna času vycházet společnost draze.
Ceny elektřiny se po krizových letech uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak řeší zásadní dilema: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se zdá, že nejhorší období je za námi. Realita je ale složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív. A s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.
Téměř polovina Čechů by neměla problém s tím, kdyby několik kilometrů od jejich domova vyrostla větrná elektrárna. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Podpora větrné energetiky je ale stále rozdělená a výrazně ji ovlivňují konkrétní podmínky, například finanční kompenzace.
Ruský prezident 👴 Vladimir Putin dnes přiznal, že problémy s dodávkami paliva vedly k jeho nedostatku v některých ruských regionech. Informovala o tom agentura Reuters. Putin dodal, že Kreml zvažuje zákaz vývozu nafty. Ukrajině, kterou Rusko napadlo v únoru 2022, se v poslední době daří útočit na ruské rafinerie a další ropnou infrastrukturu.
Evropa je 📈 nejrychleji se oteplujícím kontinentem na planetě. Otepluje se dvakrát rychleji, než je světový průměr, uvedl dnes na sociální síti X generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Připomněl, že v souvislosti se současnou vlnou veder v Evropě zemřely už stovky lidí.
Uprchlíci, kteří v USA pobývají na základě statusu dočasné ochrany, by si měli zajistit povolení k trvalému pobytu, nebo odejít do svých zemí. V rozhovoru s televizí CNN to dnes prohlásil americký ministr vnitřní bezpečnosti 👨 Markwayne Mullin.
V Německu dnes opět padl teplotní rekord. Na měřicí stanici Neissemünde u polské hranice naměřili meteorologové podle předběžných údajů 4️⃣1️⃣,7️⃣ stupně Celsia. Dosavadní rekord byl ze soboty a činil 41,5 stupně. Ten předchozí 41,2 stupně byl z pátku.
Současná vlna veder je ve střední Evropě jednou z největších, přičemž vědci upozorňují, že tento jev má negativní vliv na fungování společnosti. Epizod, kdy maximální denní teplota přesáhne alespoň tři dny po sobě 30 stupňů Celsia, přibývá a vlny se vyskytují 📈 častěji. Patrně nejzávažnějšími dopady jsou tzv. nadúmrtí, tedy počet zemřelých přesahující průměr, uvedla v tiskové zprávě Monika Hojdanová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
Sobotní nové teplotní maximum Česka bylo dnes překonáno, meteorologové už před 15:00 naměřili v Doksanech na Litoměřicku 4️⃣1️⃣,1️⃣ stupně. Je to současně první jedenačtyřicetistupňová teplota v oficiální síti českých měřicích stanic, uvedl na facebooku Český hydrometeorologický ústav.
Česká republika by se měla na summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře prezentovat v maximálně možné silné sestavě, pokud tam poletí prezident Petr Pavel a bude mít odpovídající roli, bude to naplněno, soudí o sporu mezi vládou a Hradem o účast na summitu předseda Senátu 👨 Miloš Vystrčil (ODS).
Írán si kontrolu Hozmuzského průlivu nárokuje jen pro sebe. Potvrdil to dnes na návštěvě Iráku íránský ministr zahraničí 👨 Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti.
Vedoucím delegace na summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře bude premiér 👴 Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí summitu. V debatě televize CNN Prima News to dnes uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
S definitivním složením delegace na summit Severoatlantické aliance v Ankaře seznámí ministr zahraničí 👨 Petr Macinka (Motoristé) nejdřív v pondělí vládu. Ve sporu je vláda s Hradem kvůli požadavku prezidenta Petra Pavla na fórum jet několik měsíců. Macinka v debatě na CNN Prima News pouze potvrdil, že termín pro akreditaci prezidenta, jak to uložil Ústavní soud v předběžném opatření, vypršel v pátek.
