Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Naše energetické „zelenání“ zaplatí naše děti. I s úroky
Z hlediska evropské energetiky válka na Ukrajině v roce 2022 jenom uspíšila proces, který měl přijít tak jako tak. Zdražila fosilní paliva. Inflace, která v důsledku toho panuje, měla nastat i bez války. Jen by byla rozprostřena do delšího časového úseku. Ač se to zatím příliš nezdá, válka tak vlastně odhaluje, že zelená agenda EU je zatím prakticky neuskutečnitelná, stejně jako Green Deal.
Vždyť zelená agenda a Green Deal měly vést k témuž, k čemu vede válka. Ke zdražení fosilních paliv. Jejich umělé zdražení mělo dát vyniknout obnovitelným zdrojům tak, aby ekonomika EU snížila svoji závislost na uhlíku. Tuto roli ale letos sehrává válka. Proto si – například – tolik obyvatel Česka právě v této době instaluje na střechu svého domu solární panely.
Čínská megapřehrada Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang se v létě kvůli suchu zastavila, podobně jako další vodní elektrárny od Kalifornie po Německo. Je to tvrdou připomínkou, že obnovitelné zdroje nejsou všemohoucí, a velkou ironií, že se tak děje v době stále většího celosvětového volání po snižování emisí a přechodu k udržitelným zdrojům, napsala agentura Bloomberg.
Největší vodní elektrárna světa Tři soutěsky ztichla. Tvrdá připomínka, že obnovitelné zdroje mají své limity
Money
Na jednu stranu tak válka bezpochyby urychluje i samotný proces „ozeleňování“. Zároveň je ale zřejmější než kdykoli v uplynulých letech, že evropskou energetiku o zelené zdroje ani tak plně opřít nelze. Jejich zásadní slabina – to, že nejsou řiditelné – se projevuje velice zřetelně právě teď.
I zelené zdroje mají své limity
Dosud zřejmě nejzřetelněji vysvítá, že zelené zdroje prostě mají své limity. Proto ostatně i tolik „zelení“ Němci budují hned několik terminálů na zpracování zkapalněného plynu naráz, a nikoli další větrné farmy. Bez fosilních paliv se neobejdou. Potřebují je jako zálohu pro zelené zdroje – pro dny zamračeného bezvětří. A tím akutněji, čím déle budou zavrhovat jádro. Proto v Německu letos zažívá mocný comeback dokonce i uhlí.
Nikdo z vlády nerozumí ekonomice, říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Jsou to od něj ostrá slova. Ale Hanák si je rád dovoluje. Je to matador, a na břitké komunikaci založil celou svou dlouholetou kariéru v čele vlivné lobbistické organizace. Dosud mu to vycházelo. A jestli mu to bude vycházet dále mu může být vlastně jedno. Jeho mandát v čele Svazu končí v květnu příštího roku, může si dovolit mluvit otevřeně a bez servítek. „Ve vládě jsou jenom samí učitelé a starostové. Není tam jediný makroekonom,“ říká muž, který je evidentně nervózní z malé ekonomické kompetentnosti současné vlády.
Šéf svazu průmyslu Hanák: Nikdo z vlády nerozumí ekonomice
Názory
Loňský rok prokázal, že ozeleňování energetiky je velmi nákladné. Samotná elektřina z větru nebo slunce je levná, jestliže ovšem panuje příhodné počasí. Pokud takové počasí nevládne, je třeba zapojit řiditelnou zálohu. Tedy plynovou, uhelnou či třeba jadernou elektrárnu.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde
Cenu této zálohy je třeba k zelené elektřině připočíst. Rázem pak už zelená elektřina levná není. Nutnost mít fosilní zálohu je jakousi její „negativní externalitou“, kterou je třeba takzvaně internalizovat, tedy započíst do nákladů zelené energetiky. Ta je tudíž poměrně drahá, protože to, nač dříve stačil jeden zdroj – fosilní –, jsou nyní potřeba zdroje dva, a sice zdroj zelený a jeho záloha v podobě zdroje řiditelného, nejčastěji fosilního.
Politici musí říct: Ano, bude to stát peníze
Pokud mají být politici skutečně nepopulističtí, musí právě s tímto předstoupit před občany. Musí rozvinout veřejnou diskusi. Musí říci: chceme-li jako společnost zelenou elektřinu, ekonomiku méně závislou na uhlíku, pak si ale vedle zelených zdrojů musíme platit i ty záložní – a o to to celé bude dražší.
Máme tu nový státní dotační program. Na zateplení fasády, podlah či půdy, výměnu dveří či oken mohou domácnosti nově čerpat až sto padesát tisíc korun. Vláda prosadila další bohulibý záměr.
Dalibor Martínek: Jurečka přišel s další dotací. Komu ještě rozdá peníze našich dětí?
Názory
A hlavně teď, když se v souvislosti s válkou na Ukrajině hodláme – morálně správně – odstřihnout od poměrně levných ruských fosilních energií, dovážených zhusta potrubím, a nahradit je z velké části těmi dražšími, z poměrně dalekého zámoří. Politici by měli jasně říci, že toto bude představovat trvalejší inflační tlak. A že to tedy povede ke snížení životní úrovně lidí. To ale od nich vůbec neslyšíme.
Součástí Green Dealu je energeická drahota
A nejen to. Nejen, že to politici neříkají. Oni ani nemají odvahu občany vystavit projevům takové energetické inflace. Přesto, že bez ní je zelená agenda EU neuskutečnitelná. Integrální součástí zelené agendy a Green Dealu je totiž právě energetická drahota. Ta má lidi přimět k tomu, aby změnili dosavadní styl života. Aby se „ozelenili“, i když to pro ně bude mnohem dražší.
Byly jiné cesty, které vláda mohla zvolit k řešení energetické drahoty, a byly by efektivnější a levnější pro stát, říká bývalý šéf Pražské plynárenské, energetický odborník a zakladatel odborné skupiny Energie není luxusní zboží Pavel Janeček. Uvedl to v podcastu Nekorektní dvojka Marcely Fialkové. 
Zastropování cen energií je úplně špatně, říká exšéf Pražské plynárenské v podcastu
Politika
Pokud by ale k takovému „ozelenění“ opravdu mělo dojít, museli by politici nechat věci daleko volnější průběh a nepřistupovat k obrovsky nákladným, plošným opatřením typu zastropování cen energií. To jen v Česku vyjde v příštím roce na stovky miliard korun.
Zdražování energií se chystalo dvacet let
To, že se politici nyní uchylují k zastropování, není ve své podstatě důsledkem války. Ta celý proces, jak víme, jen urychlila. Ale nastal by i bez ní. Zdražení energií je výsledkem německé energetické transformace posledních dvaceti let, hrubého podinvestování jaderné energetiky v EU, odsuzované nezřídka coby „špinavé“, a neopodstatněného, ideologizujícího vzývání zelené energetiky v letech před válkou.
Podstatným faktorem energetické krize, tedy cen energií, je takzvaný Green Deal. Český prezident Miloš Zeman to řekl po schůzce s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko. 
Green Deal dostal Evropu na kolena. Může za současnou energetickou krizi, řekl Zeman
Politika
Zastropování – neprobíhá zdaleka jen v Česku – je v podstatě nepřiznanou kapitulací zastánců zelené agendy EU a Green Dealu. Dokládá to, nač kritici těchto agend upozorňovali už právě dlouhá léta před válkou. A sice, že jsou tak nákladné, že ohrožují elementární sociální smír.
Na "zelenou" agendu není dost peněz
Politici napříč EU zatím ovšem nejen nenacházejí odvahu vystavit občany a jejich peněženky plnému působení zelené agendy. Oni ani nenacházejí odvahu tuto zelenou agendu zásadně přehodnotit, už vůbec ne zavrhnout. Takže třeba dále rozšiřují systém emisních povolenek.
Zelená ekonomika přináší více pracovních míst, ale bude potřeba zajistit spravedlivou transformaci. Místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans to řekl na Green Deal summitu v Praze. Dodal, že pokud se podaří o výhodnosti Zelené dohody přesvědčit Čechy, může pak přesvědčit všechny.
Timmermans: Když o Green Dealu přesvědčíme Čechy, tak už všechny. Změny v přístupu už vidím
Leaders
Jinými slovy, ukazuje se, že občané nemají na zelenou agendu dost peněz a politici dost odvahy, neboť jinak by nebylo třeba plošného zastropování. Avšak politici místo aby v návaznosti na takové zjištění zelenou agendu alespoň zmírnili a občanovi zlevnili, ji dále rozšiřují – a zdražují.
Výsledkem bude ještě vyšší zadlužení
Výsledkem tak nutně bude ještě hlubší veřejné zadlužení. Politici lidem zdraží energie ještě víc, aby se mohli tvářit, že jsou zelení, ale protože současně tuší, že je to sociálně neúnosné a že to ohrožuje jejich křeslo, hrábnou ještě hlouběji do dluhu, aby občanům od zdražených energií – které jim zdražili oni sami – zase ulevili.
Dnešní i budoucí poptávku po energiích není Česká republika schopna uspokojit bez plynu, tvrdí manažerka společnosti GasNet. „Čísla mluví jasně. Zatímco v minulém roce činila spotřeba elektřiny ČR necelých 74 TWh, plynu jsme potřebovali okolo 100 TWh. Takové množství energie nelze jednoduše nahradit. Domácnosti, průmysl, firmy a celá společnost potřebují spolehlivé a stabilní dodávky v průběhu celého roku,“ dodává Kateřina Morrisová.
Plyn neodepisujme. Je potřeba získat ho z bezpečných zdrojů, tvrdí Kateřina Morrisová z GasNet
Leaders
A zaplacením této úlevy zatížili budoucí generace. Tedy i nynější děti nebo ještě nenarozené, tedy ty, co tudíž ještě ani nevolí a nemohou se tedy u urny „bránit“ volbou jiného politika. Slabošské.
Na celé věci tak vydělají hlavně mezinárodní banky, fondy, finančníci a spekulanti. Ti politikům půjčují peníze na zastropování. Těm ty peníze v budoucnu občané – nebo jejich děti, ba vnoučata – ze svých daní splatí. Ovšem i s úroky, které mezitím naběhnou. Proto finanční kruhy zelenou agendu tak rády. Znamená totiž hlubší dluh. A dluh, resp. úroky z něj, jsou bankéřským ziskem
