Odbory. Mocná lobbistická skupina mající hlavní vliv na vyjednávání o mzdách a kolektivních smlouvách ve firmách, ale snaží se ku prospěchu svému ovlivnit i podobu zákonů schvalovaných ve sněmovně a Senátu, třeba i za pomoci demonstrací a pohrůžek stávkou. O co jim jde?
Do vlády se obul i Středula: Konec poplatků ohrožuje nezávislost novinářské práce
Do sporu o financování České televize a Českého rozhlasu se vložil také šéf odborů Josef Středula. Převod veřejnoprávních médií pod státní rozpočet bez pevných zákonných záruk podle něj ohrožuje nezávislost novinářské práce a může vést k omezení programu i propouštění. Odbory zároveň kritizují způsob, jakým vláda změnu prosazuje, a požadují skutečný sociální dialog.
Minimální mzda by měla od příštího roku vzrůst z 22 400 na 24 900 korun a o rok později přibližně na 26 900 korun. S návrhem souhlasila tripartita, odbory ale požadují rychlejší růst a do roku 2029 chtějí nejnižší výdělek dostat až na polovinu průměrné mzdy.
Odbory veřejného sektoru znovu tlačí na vládu Andreje Babiše, aby začala jednat o platech na příští rok. Premiéra žádají o konkrétní termín schůzky a varují, že září už může být pozdě, protože rozpočet na rok 2027 bude v pokročilé fázi příprav. Argumentují propadem reálných příjmů, nedostatkem lidí i tarify, které jsou v části veřejné sféry pod minimální mzdou.
Nástup Radomíra Lašáka do čela Letiště Praha se mění v politický střet. Opozice tvrdí, že vláda Andreje Babiše znovu dala přednost loajalitě před odborností, a chápe stávkovou pohotovost odborů. Kritici připomínají Lašákovo působení v Českých aeroliniích a varují, že letiště je klíčová infrastruktura, se kterou si stát nemůže dovolit experimentovat.
Letiště Praha čeká rychlejší výměna vedení, která má uklidnit napjatou situaci mezi zaměstnanci. Radomír Lašák se stane předsedou představenstva už od srpna, tedy o měsíc dříve, než se původně čekalo. Odbory ale zůstávají ve stávkové pohotovosti a čekají, jaké kroky nové vedení po nástupu udělá.
Odboráři úřadu vlády vstoupili do jednodenní stávky. 58 pracovníků nepřišlo do práce. Protestují proti reorganizaci na úřadu. Je to poprvé v dějinách, kdy pracovníci úřadu vlády protestují touto ostrou formou proti vlastní vládě.
Nové vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude požadovat, aby se v zákoně opět snížil věk odchodu do důchodu z 67 na 65 let. Zároveň budou chtít zkrátit pracovní týden na 37,5 hodiny bez toho, aby se snížila mzda a aby všichni zaměstnanci měli nárok na pět týdnů dovolené. Po skončení IX. sjezdu ČMKOS to uvedl jejich předseda Josef Středula.
Škoda Auto uzavřela kolektivní vyjednávání na letošní rok. Mzdový tarif vyroste od dubna o tři procenta. Variabilní bonus za loňský rok, který zaměstnanci dostanou v květnu, je 120 tisíc korun. Kromě něj odbory vyjednaly i jednorázovou odměnu ve výši 20 tisíc korun.
Za rok 2023 šlo na zdravotní péči v Česku 642 miliard korun. To je nejnovější údaj statistického úřadu z letošního října. Většinu platí lidé z odvodů. Bezplatná zdravotní péče, kterou má v programovém prohlášení i vznikající vláda, je chiméra. Všude se těžce platí.
Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku bude mít příští týden další tři celodenní odstávky výroby, letos poněkolikáté. Výroba bude stát v pondělí, čtvrtek a pátek. Na webu to oznámili odboráři. Uvedli, že to s nimi tentokrát zaměstnavatel řádně neprojednal. Důvodem předchozích odstávek byla nižší poptávka po autech.
Největší kryptoměnové burze na světě Binance se již podařilo zajistit prostředky na náhradu 90 procent kryptoměn odcizených při rekordním hackerském útoku na její platformu. Zbývajících deset procent tvoří méně likvidní tokeny, jejichž získání v potřebném množství může trvat déle.
Dnešních protestů proti rostoucím životním nákladům a stavu školství se po celé Francii zúčastnilo na 320 tisíc lidí, z toho 70 tisíc se sešlo na hlavní demonstraci v Paříži. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na francouzské ministerstvo vnitra. Dnešní účast je nižší než 410 tisíc lidí z minulé soboty a 550 tisíc demonstrantů ze 17. října, kdy na řadě míst země vypukly nepokoje.
Velvyslanectví Spojených států v Moskvě varovalo před možným útokem s velkým počtem obětí v parku Caricyno na jihu ruské metropole. Ruská tajná služba FSB podle státní agentury TASS uvedla, že od americké strany získala informace o přípravě teroristického útoku a podniká příslušná opatření.
Norská rada pro cestovní ruch spustila humornou kampaň lákající na nejpůsobivější veřejné záchody v zemi. Reagovala tak na to, že americký prezident Donald Trump označil tento severský stát vulgárním výrazem pro latrínu, protože opět nedostal Nobelovu cenu. Tu přitom neuděluje norská vláda, nýbrž nezávislý Nobelův výbor, což Norsko Trumpovi opakovaně vysvětlovalo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu potvrdil, že evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli.
V Praze, Libereckém kraji a dalších krajích, kde hnutí ANO v říjnových komunálních volbách výrazně oslabilo, se budou konat jeho mimořádné sněmy. V Libereckém kraji již byl stanoven termín, v Praze se o něm jedná. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Tři letadla přepravující evakuované obyvatelé města Olešky, které se nachází na území Ukrajiny okupovaném Ruskem, přistála na letišti u běloruského města Homel. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura Belta.
Rusko v noci na dnešek opět útočilo pomocí dronů na Ukrajinu. V ukrajinské Dněpropetrovské oblasti jeden člověk přišel o život a dva lidé byli zraněni. Dronové útoky vedly rovněž k rozsáhlým výpadkům v dodávkách elektřiny. Informovali o tom ukrajinští představitelé.
V Polsku se vyostřil spor o ústavní soud, u jeho budovy zasahovala policie. Část soudců tvrdí, že dosavadnímu předsedovi a místopředsedovi pozastavili výkon funkce. Generální prokurátor, kterým je ministr spravedlnosti Waldemar Žurek, požádal, aby byli oba zbaveni imunity.
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že schválilo prodej 500 střel PAC-3 do systémů protiraketové obrany Patriot Ukrajině. Odhadovaná cena je 2,1 miliardy dolarů (45,8 miliardy Kč) a financovat nákup budou "partneři a spojenci", uvedlo ministerstvo.