Odbory. Mocná lobbistická skupina mající hlavní vliv na vyjednávání o mzdách a kolektivních smlouvách ve firmách, ale snaží se ku prospěchu svému ovlivnit i podobu zákonů schvalovaných ve sněmovně a Senátu, třeba i za pomoci demonstrací a pohrůžek stávkou. O co jim jde?
Za rok 2023 šlo na zdravotní péči v Česku 642 miliard korun. To je nejnovější údaj statistického úřadu z letošního října. Většinu platí lidé z odvodů. Bezplatná zdravotní péče, kterou má v programovém prohlášení i vznikající vláda, je chiméra. Všude se těžce platí.
Říct, že chystaný rozpočet má Achillovu patu, by bylo nepřesné. Rozpočet se schodkem 286 miliard jich má tunu. Zdá se, že klíčovou patou je vláda sama. Nyní, pár týdnů před volbami, vede debatu s odbory o platech téměř sedmi set tisíc lidí placených z veřejných peněz. A ti všichni by chtěli přidat.
Očekávalo se, že poslední prázdninový týden se uskuteční schůzka odborů s vládou kvůli vyjednávání o růstu platů lidí placených z veřejných peněz. Jde o stovky tisíc lidí, učitele, lékaře, policisty, státní úředníky a mnoho dalších. Je až šokující, že se neví, kdy a jestli se toto jednání uskuteční. Zavání to selháním vlády.
Žijeme pořád v osmdesátkách. Bezplatná lékařská péče, valorizace penzí. Na úřadech klid a pohoda, úředník je pán, daňový poplatník kmán. Od ledna příštího roku se penze zvýší na téměř 22 tisíc korun. Pravice nebo levice, pořád žijeme v socialismu.
Ministerstvo práce předložilo do připomínkového řízení návrh nařízení vlády, kterým se změní platové tarify pro státní zaměstnance a zaměstnance ve veřejných službách. Odbory si návrh prošly a nyní zveřejnily protinávrh. Stále trvají na nárůstu platů od ledna o deset procent pro všechny státní zaměstnance.
Většina firem v Česku do konce letoška neplánuje další zvýšení mezd. Plošný nárůst chystá zhruba desetina podniků, jednotlivcům chce přidat necelá třetina. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti RSM, podle které po několika kolech zvyšování mezd spojených s dobou vysoké inflace pociťují firmy v mzdových nákladech úlevu.
Navrhovaný povinný příspěvek zaměstnavatelů na spoření na stáří části náročných profesí omezuje kolektivní vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech. Zvolené řešení je administrativně náročné a v praxi by dělalo problémy. V připomínkách k chystanému zákonu z dílny vládních poslanců to uvedly odbory a organizace zaměstnavatelů.
Podle odborů IG Metall nebudou v Německu uzavřeny žádné továrny a do konce roku 2030 se nebude ani propouštět z organizačních důvodů.
Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o 5000 korun. Odboráři se na tom dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), řekla místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrová. Nově by tak podle ní mělo na jedno rozpočtované místo připadat průměrně 42 370 korun měsíčně. Odbory nicméně nadále zůstanou ve stávkové pohotovosti, dokud se nedočkají systémové změny.
Šéf německého automobilového koncernu Volkswagen (VW) Oliver Blume ve středu na setkání se zaměstnanci závodu ve Wolfsburgu hájil plány vedení na úspory, které počítají i se snižováním platů a propouštěním. Odbory, které v pondělí uspořádaly v Německu výstražnou stávku, vyzval ke kompromisu. Jejich návrh řešení, který vylučuje uzavírání závodů, podle něj ale k řešení krize v největší evropské automobilce nestačí.
Německý odborový svaz automobilky Volkswagen (VW) doporučí členům, aby od 1. prosince vstoupili do stávky. Zdůvodnil to tím, že vyjednávání s vedením společnosti o mzdách a o uzavření továren v zemi nepřinesla průlom. S odkazem na sdělení odborů o tom informuje agentura Reuters.
Německá divize evropské televizní a rozhlasové skupiny RTL ❌ zruší v rámci restrukturalizace zhruba 600 pracovních míst. Agentuře DPA to řekl šéf divize Stephan Schmitter. Dodal, že podnik musí řešit rozsáhlé změny na mediálním trhu i obtížné ekonomické podmínky. RTL podle týdeníku Barron's v Německu zaměstnává kolem 7500 lidí.
Rozvoj umělé inteligence by mohl ☝ prohloubit rozdíly mezi vyspělými a rozvíjejícími se zeměmi, uvedla ve své dnešní zprávě Organizace spojených národů. Zároveň vyzvala k opatřením, která by takovéto dopady AI zmírnila.
Generální tajemník NATO 👨 Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.
Mezi třemi zadrženými při dnešní razii belgické policie je podle deníku Le Soir a agentury AFP také bývalá šéfka unijní diplomacie 👩 Federica Mogheriniová, která vedla diplomatickou službu EU v letech 2014 až 2019. Média se odvolávají na své nejmenované zdroje blízké vyšetřování.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 📈 zlepšila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, v červnu předpovídala zvýšení hrubého domácího produktu o 1,9 procenta. V příštím roce tempo růstu zpomalí na dvě procenta, uvedla OECD v dnešním aktualizovaném výhledu. Motorem růstu bude domácí spotřeba, OECD ale očekává i růst investic.
Míra inflace v zemích eurozóny v listopadu vzrostla o desetinu procentního bodu na 2️⃣,2️⃣ procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Pro trhy je to překvapivé, analytici totiž předpokládali, že se inflace nezmění. Za růstem je zejména Německo, které má největší ekonomiku v eurozóně.
V důsledku příliš 📈 vysokého ohodnocení firem investujících do umělé inteligence a rovněž kvůli rizikovým úvěrům velkým společnostem narůstají rizika pro stabilitu britského finančního systému. Ve své zprávě k finanční stabilitě to uvedla britská centrální banka, která současně varovala před nebezpečím prudkého poklesu trhů.
Nejvyšší částkou na dani z příjmu z roku 2024 💸 přispěly do českého rozpočtu společnosti ČEZ, Škoda Auto a ČEPS. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy Dun & Bradstreet. Zkoumala všechny akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, které zveřejnily své finanční výkazy do 5. listopadu 2025 s výjimkou bankovního sektoru.
