Odbory. Mocná lobbistická skupina mající hlavní vliv na vyjednávání o mzdách a kolektivních smlouvách ve firmách, ale snaží se ku prospěchu svému ovlivnit i podobu zákonů schvalovaných ve sněmovně a Senátu, třeba i za pomoci demonstrací a pohrůžek stávkou. O co jim jde?
Za rok 2023 šlo na zdravotní péči v Česku 642 miliard korun. To je nejnovější údaj statistického úřadu z letošního října. Většinu platí lidé z odvodů. Bezplatná zdravotní péče, kterou má v programovém prohlášení i vznikající vláda, je chiméra. Všude se těžce platí.
Říct, že chystaný rozpočet má Achillovu patu, by bylo nepřesné. Rozpočet se schodkem 286 miliard jich má tunu. Zdá se, že klíčovou patou je vláda sama. Nyní, pár týdnů před volbami, vede debatu s odbory o platech téměř sedmi set tisíc lidí placených z veřejných peněz. A ti všichni by chtěli přidat.
Očekávalo se, že poslední prázdninový týden se uskuteční schůzka odborů s vládou kvůli vyjednávání o růstu platů lidí placených z veřejných peněz. Jde o stovky tisíc lidí, učitele, lékaře, policisty, státní úředníky a mnoho dalších. Je až šokující, že se neví, kdy a jestli se toto jednání uskuteční. Zavání to selháním vlády.
Žijeme pořád v osmdesátkách. Bezplatná lékařská péče, valorizace penzí. Na úřadech klid a pohoda, úředník je pán, daňový poplatník kmán. Od ledna příštího roku se penze zvýší na téměř 22 tisíc korun. Pravice nebo levice, pořád žijeme v socialismu.
Ministerstvo práce předložilo do připomínkového řízení návrh nařízení vlády, kterým se změní platové tarify pro státní zaměstnance a zaměstnance ve veřejných službách. Odbory si návrh prošly a nyní zveřejnily protinávrh. Stále trvají na nárůstu platů od ledna o deset procent pro všechny státní zaměstnance.
Většina firem v Česku do konce letoška neplánuje další zvýšení mezd. Plošný nárůst chystá zhruba desetina podniků, jednotlivcům chce přidat necelá třetina. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti RSM, podle které po několika kolech zvyšování mezd spojených s dobou vysoké inflace pociťují firmy v mzdových nákladech úlevu.
Navrhovaný povinný příspěvek zaměstnavatelů na spoření na stáří části náročných profesí omezuje kolektivní vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech. Zvolené řešení je administrativně náročné a v praxi by dělalo problémy. V připomínkách k chystanému zákonu z dílny vládních poslanců to uvedly odbory a organizace zaměstnavatelů.
Podle odborů IG Metall nebudou v Německu uzavřeny žádné továrny a do konce roku 2030 se nebude ani propouštět z organizačních důvodů.
Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o 5000 korun. Odboráři se na tom dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), řekla místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrová. Nově by tak podle ní mělo na jedno rozpočtované místo připadat průměrně 42 370 korun měsíčně. Odbory nicméně nadále zůstanou ve stávkové pohotovosti, dokud se nedočkají systémové změny.
Šéf německého automobilového koncernu Volkswagen (VW) Oliver Blume ve středu na setkání se zaměstnanci závodu ve Wolfsburgu hájil plány vedení na úspory, které počítají i se snižováním platů a propouštěním. Odbory, které v pondělí uspořádaly v Německu výstražnou stávku, vyzval ke kompromisu. Jejich návrh řešení, který vylučuje uzavírání závodů, podle něj ale k řešení krize v největší evropské automobilce nestačí.
Německý odborový svaz automobilky Volkswagen (VW) doporučí členům, aby od 1. prosince vstoupili do stávky. Zdůvodnil to tím, že vyjednávání s vedením společnosti o mzdách a o uzavření továren v zemi nepřinesla průlom. S odkazem na sdělení odborů o tom informuje agentura Reuters.
