ČEZ postaví u Ostravy nízkoemisní teplárnu. V oblasti chce rozvíjet i modulární reaktory

ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, uvedli zástupci skupiny ČEZ. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

„Budou tu biomasové kotelny, kogenerační jednotky, plynové kotelny. Tento energetický mix zajistí nejefektivnější dodávku tepla. Pro nás je to důležitý prvek z hlediska nízkoenergetického tepla a dodávek pro občany Bohumína a Orlové. Hotovo bude nejpozději v roce 2026,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ Teplárenská Rostislav Díža.

Na přeměně uhelné elektrárny v Dětmarovicích v moderní nízkoemisní zdroj tepla pracuje ČEZ několik let. Předloni tam zahájila zkušební provoz první ze dvou nových plynových kotelen, které mají v budoucnu plnit roli záložních a špičkových zdrojů. Má výkon 18 megawattů. Další plynová kotelna o výkonu třikrát devět megawattů je v přípravě. Posléze firma odstaví kotle na uhlí. Po modernizaci teplárny podle představitelů ČEZ klesnou emise oxidu uhličitého, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek odhadem o 94 až 98 procent.

Chaloupková z ČEZ: Boříme mýty, že jaderná energetika není pro ženy

Zprávy z firem

Nerovnost odměňování žen je celospolečenský problém nejen v ČR, ale napříč Evropou. V určitých sektorech, které jsou tradičně vnímané jako mužské, jako například výroba, stavebnictví, či energetika, musí firmy a její management pracovat o to intenzivněji, aby tyto rozdíly odstranily. Jak na to jde energetickému gigantu ČEZ? O tom jsme hovořily s Michaelou Chaloupkovou, členkou představenstva ČEZ, ředitelkou divize správa a Chief Sustainability Officer.

Cristina Muntean

Přečíst článek

Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že hlavním cílem firmy je zachovat pro zákazníky v kraji výhody centrálního zásobování teplem. Připomněl, že ČEZ už zmodernizoval teplárnu v Ostravě-Vítkovicích, která přešla z uhlí na plyn a kde letos firma spustila největší bateriový systém v České republice. „V Dětmarovicích připravujeme projekt malého modulárního reaktoru a v regionu také postupně budujeme solární a větrné elektrárny. Tyto naše projekty by měly pomoct zajistit dlouhodobě konkurenceschopnou cenu energií pro všechny,“ uvedl Cyrani.

Skupina ČEZ zaměstnává v Moravskoslezském kraji více než 2000 lidí. Elektrárna Dětmarovice je největší klasickou uhelnou elektrárnou na Moravě a ve Slezsku. V provozu je od roku 1975, s výkonem 800 megawattů byla nejvýkonnější elektrárnou spalující černé uhlí v Česku. Kromě dodávky elektřiny do sítě zajišťuje teplo a teplou vodu přibližně pro 38 tisíc obyvatel Orlové a Bohumína.

Dalibor Martínek: Evropa prostě musí zkolabovat. Když se oteplováním zabývají soudy

Názory

Ano, je dnes docela teplo. Pro někoho je to důkazem klimatické změny, proti které je potřeba bojovat. Pro jiné jde o celkem příjemný úvod jara. Událostí dne je, že jakési Švýcarky, některé zpravodajské weby je nekorektně označují jako „starší Švýcarky“, uspěly u soudu ve Štrasburku se svou žalobou na švýcarskou vládu, která je prý příliš pasivní v boji proti oteplování.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Zástupci obou měst a ČEZ dnes podepsali dlouhodobé smlouvy o odběru tepla z nových zdrojů nejméně do roku 2040. V Bohumíně odebírá dálkové teplo z Dětmarovic zhruba 5800 domácností, v Orlové jich je téměř 9000. „Zachování dodávek z nových ekologičtějších Dětmarovic je pro nás klíčové. Jsem ráda, že díky dohodě s ČEZ zachováme výhody centrálního zásobování teplem na další desítky let pro co největší počet našich občanů,“ uvedla orlovská starostka Lenka Brzyszkowská (ANO).

Ředitel Elektrárny Dětmarovice Martin Hančar řekl, že ještě není stanoveno, kdy elektrárna skončí se spalováním uhlí, ale uhelné bloky budou určitě v provozu ještě i příští topnou sezonu. Po vyřazení z provozu bude zařízení čekat demolice. „Demolice se bude týkat chladicích věží, komínů, provozních budov, jako je kotelna, strojovna, chemická úpravna vody a tak dále. Předpokládáme, že by zůstala asi správní budova. Ten proces bude trvat několik let. Po likvidaci bude terén připraven k realizaci nové investice, nové technologie, ať už to bude možný paroplyn anebo malý modulární reaktor. Pracujeme s oběma těmito scénáři,“ řekl Hančar.