Lukáš Kovanda je český ekonom, pedagog a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Do roku 2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
články autora
Lukáš Kovanda: Sektorová daň vrací Česko k socialismu. Gottwald by návrhu tleskal
V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
Rusko dnes po 104 letech zbankrotovalo – jak se teď zahraniční věřitelé dostanou ke svým penězům? Někteří hodlají vyčkávat, jak bude válka a jednání pokračovat. Jiní se ale chtějí „zahojit“ z majetku ruských oligarchů či ze zmrazených ruských rezerv.
Rusko se podle všeho už zítra po půlnoci ocitne v platební neschopnosti, tedy v bankrotovém stavu. Na svůj dluh vůči zahraničním věřitelům tudíž zbankrotuje vůbec poprvé od začátku roku 1918.
Premiér Fiala ve svém včerejším mimořádném projevu nastínil, že stát bude chtít pod své křídla získat výrobu elektřiny. Jednalo by se tedy zřejmě fakticky o dělení podniku ČEZ.
Česká národní banka dnes vrací „devadesátky“. Základní úrokovou sazbu totiž její bankovní rada, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, rozhodla navýšit na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999.
Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Fundamentálním problémem současné světové ekonomiky je to, že centrální banky v uplynulých letech vytvářením „bilionů z ničeho“ roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď neumí zastavit. České národní banky (ČNB) nevyjímaje.
Ministerstvo financí chce lidem usnadnit podnikání. Od příštího roku tak navrhuje zvýšit limit pro vstup do režimu paušální daně na dva miliony korun ročního obratu. Zároveň byla v květnu na úrovni EU schválena žádost ministerstva financí na navýšení limitu, od kterého je povinné plátcovství DPH, a to rovněž na dva miliony korun ročního obratu. V současnosti je v obou případech limitem částka jednoho milionu korun. Navýšení na dva miliony zítra projedná vláda.
Vláda si například letos mohla vytáhnout z ČEZ větší dividendu, než jakou navrhuje. Její dnešní návrh zní na 48 korun na akcii. Podle trhu a analytiků si mohla říci o více, až takřka o 60 korun na akcii. Nižším návrhem se připravuje o třeba pět miliard korun, které mohla dát výhradně na pomoc zmíněným dvaceti procentům nejpotřebnějších domácností.
Fialova vláda čelí tlaku potravinářů a svazu obchodu, aby snížila DPH na potraviny. Zatím tlaku odolává, což je správné. Snížení DPH na potraviny by v jeho nutně přechodné podobě totiž mohlo spotřebitele poškodit. A nejvíce by v takovém případě poškodilo spotřebitele z řad nejchudších domácností. Pro ně totiž potraviny představují relativně vyšší část celkového domácího rozpočtu než pro bohatší domácnosti.
Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Krachuje bitcoin? Cena jednoho bitcoinu se propadla pod psychologickou hranici 20 tisíc dolarů, poprvé od prosince 2020. V české měně za poslední půlrok odepsal přes milion korun, jako nikdy v historii, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
S výjimkou jablek a vepřové kýty bez kosti za poslední rok zdražily všechny druhy základních potravin, které Český statistický úřad podrobně sleduje. V případě některých potravin však došlo k tomu, že cena, za které je prodávají obchody, zejména řetězce, vzrostla dramaticky více než cena výrobní. Jedná se hlavně o kuře, máslo, vejce a mouku.
Tržby ze služeb mobility zahrnujících aplikace pro půjčování aut, sdílení jíst a jízdních kol by měly do roku 2030 celosvětově dosáhnout 660 miliard USD (15,4 bilionu korun). Ve srovnání s rokem 2020 to představuje nárůst o téměř 40 procent. Vyplývá to ze studie organizace Oliver Wyman Forum a Institutu dopravních studií při Kalifornské univerzitě v Berkley.
Valná hromada energetické společnosti ČEZ dnes bude schvalovat dividendu z loňského zisku. Ministerstvo financí podalo protinávrh ve výši 48 korun za akcii před zdaněním. Resort zároveň navrhuje posunout výplatní termín o tři měsíce na 1. listopadu. Představenstvo společnosti navrhuje dividendu 44 korun, podle odborníků si ale ministerstvo prosadí svůj návrh, jelikož je držitelem téměř 70 procent akcií firmy.
Kladno a okolí bývalo několik staletí úzce spjato s těžbou uhlí. Postupně zde vzniklo 33 dolů. Mezi nimi byl důl Schoeller, známý jako Šelerka. Tento důl, který se začal hloubit koncem 19. století, se zapsal do historie jako poslední místo, kde se v regionu dobývalo černé uhlí. Těžba zde - a tím i v celé oblasti - byla ukončena před 20 lety, 29. června 2002.
Pražský magistrát nechá prověřit prodej pozemků v Lysolajích v roce 2017, který inicioval obviněný a dnes již bývalý primátorův náměstek a starosta Lysolají Petr Hlubuček (dříve STAN). Rozhodli o tom pražští zastupitelé. Pozemky podle vyjádření zastupitelů mohly být prodány pod cenou.
Dolní komora britského parlamentu posunula do další fáze legislativního procesu návrh zákona, kterým chce vláda jednostranně přetvořit část dohody o brexitu týkající se uspořádání v Severním Irsku. Opatření, které Evropská unie považuje za protiprávní, podpořilo ve druhém čtení 295 poslanců, zatímco proti jich hlasovalo 221.
Divize německé strojírenské společnosti Siemens koupí za 1,58 miliard USD (36,9 miliardy korun) americkou technologickou společnost Brightly Software od soukromého vlastníka Clearlake Capital. Akvizice má rozšířit softwarové aktivity Siemensu a pomoci mu růst rychleji než konkurence.
Akcie ve Spojených státech zahájily nový týden poklesem. Hlavní podíl na na tom měly velké růstové tituly citlivé na vývoj úrokových sazeb, jako Amazon.com, Microsoft a Alphabet.
Zajímá nás
