Ministerstvo financí ve své zveřejněné prognóze zlepšuje letošní výhled růstu české ekonomiky. Zatímco v poslední, dubnové prognóze počítalo s růstem v rozsahu rovných dvou procent, nyní předpokládá vzestup o 2,1 procenta. A to přesto, že letošní hlavní tahoun tuzemské ekonomiky, spotřeba domácností, má růst pomaleji, než se ministerstvo v dubnu domnívalo – namísto 3,6 jen o tři procenta.
Situace s veřejným zadlužením je špatná napříč zeměmi OECD, zvláště zlá je ovšem ve třech z nich: v USA, v Británii a ve Francii.
Akcie evropských zbrojařů dnes padají. Naděje na mír na Ukrajině je jim „noční můrou“, stejně jako možná jednání Zelenského s Putinem.
V Praze zdraží jízdné MHD. Cynik by mohl říci, že když Česko stále nedorovnává Německo ve výši mezd, dokonce ani v ceně Nutelly, která v tuzemsku zůstává stále dražší, tak tedy alespoň v ceně jízdného MHD.
Začátek školního roku bývá pro rodinné finance zkouškou odolnosti. Letošní průzkumy ukazují, že i když inflace zvolnila a ekonomika se stabilizuje, rodiče při vybavování školáků sahají do peněženek hlouběji než loni. Data společnosti Twisto hovoří o devítiprocentním meziročním nárůstu nákladů na školní pomůcky. Podle průzkumu České bankovní asociace se téměř třetina rodičů vejde do tří tisíc korun, další třetina platí tři až pět tisíc a přes pět tisíc utratí více než pětina domácností. Méně, než tisícikorunu dnes za školní výbavu vydá už jen málokdo.
Včerejší aljašskou schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina hodnotí trhy celkově negativně. Zatím tedy hlavně moskevská burza, jejíž stěžejní ukazatel MOEX dnes po 16. hodině středoevropského čase klesal o zhruba dvě procenta. Mezi tituly, jež nejvíce k poklesu přispěly, patří ty plynárenského kolosu Gazpromu, které oslabovaly o více než tři procenta. Největší ruská přepravní společnost, převážně státní Sovcomflot, zase ztrácela takřka tři procenta.
Donald Trump se včera na Aljašce pokusil si Vladimira Putina podmanit. Pompézně i výstražně. Totiž jak poplácáním po zádech na červeném koberci, tak ale i – hned o pár vteřin později – demonstrací vojenské síly v podobě přeletu chlouby americké armády, bombardéru B-2 stealth. Načež to opět zkusil po dobrém nečekaným gestem, zjevně mimo protokol: usazením ruského prezidenta do své limuzíny. V ní oba světově nejsledovanější lidé včerejšího dne získali cenný čas zapřést hovor vskutku jen mezi čtyřma očima. Možná to nejdůležitější padlo už tam.
Z pokračování války by těžily akcie evropských zbrojařů, které nyní spadly.
Je to bizarní, nicméně český stát může nakonec na prodeji bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti prodělat. Česko by se tak stalo historicky první zemí, která prodejem bitcoinů utrpěla ztrátu. Státy celkem běžně prodávají například bitcoiny zabavené kriminálníkům, vždy ovšem pochopitelně se ziskem. Česku ale nyní hrozí zhruba půlmiliardová ztráta. Tedy nikoli výnos „jedné miliardy“, jímž se resort spravedlnosti chlubil.
Cena bitcoinu se vyhoupla na svůj nový historický rekord a překonala hranici 124 500 dolarů. Vývoj, jenž z velké části odráží rostoucí zájem velkých institucionálních hráčů, včetně státních institucí, je však bolehlavem alespoň pro jednoho z nich – a to pro český stát. S růstem ceny bitcoinu totiž stoupá potenciální ztráta, kterou český stát, tedy český daňový poplatník, utrpí v důsledku kauzy „Blažkovy bitcoiny“.
Od konce roku budou muset dovozci do EU dokládat, že produkty jako káva, kakao, kaučuk či dřevo nepocházejí z nedávno odlesněných oblastí. Je to možná dobrá zpráva pro přírodu, horší však pro peněženky. Nové požadavky na prokazování původu zvednou ceny celé řady produktů, které používáme každý den.
Za pár desetiletí bude v Česku na sto pracujících připadat devadesát nepracujících. S klesající porodností a rostoucím průměrným věkem se změní trh práce, města i priority celé společnosti.
Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.
Stačí přesednout z domácí židle do kupé vlaku a rázem se ocitáme v digitálním středověku. Je to tak na většině železnic v rámci EU. Ne tak ovšem na těch českých. Tam se naopak začíná blýskat na lepší časy. A to s přispěním Elona Muska.
Chladné léto zastavilo rostoucí spotřebu elektřiny na chlazení a ulevilo přetíženým sítím i domácím rozpočtům. V červenci klimatizace často zůstaly vypnuté – a tisíce domácností tak ušetřily stovky korun.
