Trendy, aktuality i evergreeny české a světové architektury a designu. Fotky, vizualizace i videa z dílny tuzemských i světových architektů. Jak budou vypadat nová letiště, filharmonie, nádraží, mrakodrapy, bytové domy a celé čtvrti či stylové rodinné domy a hotely? Vizuální budoucnost veřejného i soukromého prostoru zde.
Jevany mají pověst jedné z nejprestižnějších vilových adres za Prahou a po desetiletí přitahují umělce, podnikatele i známé osobnosti. Právě tady vznikl Lesní rodinný dům architektů Tomáše Hladíka a Antonína Hůly. Z ulice působí téměř nenápadně, ve svažité zahradě se ale otevírá dvěma podlažími do lesa a velkými prosklenými plochami vtahuje okolní zeleň přímo do interiéru.
Bývalá hasičská zbrojnice v Brně-Komíně se proměnila v kulturní a společenské centrum. Architekti ze studia s názvem „schwerpunkt.“ zachovali historickou stopu domu, doplnili ji novou třípodlažní věží a spolu s budovou proměnili i přilehlé náměstí v místo pro koncerty, hody i každodenní setkávání.
Na prudkém svahu nad Rokytnicí nad Jizerou stála stará krkonošská roubenka v ne právě dobrém technickém stavu. Místo demolice ale přišla citlivá rekonstrukce, která zachovala maximum původních materiálů i charakter domu. Uvnitř dnes vznikly tři apartmány, sauna a zázemí pro současné pohodlné bydlení i pronájem.
Původně tmavý mezonet v pražském Břevnově prošel radikální proměnou. Architekti otevřeli dispozici světlu, přidali střešní zahradu, subtilní kovové schodiště i výrazné modré boxy. Výsledkem je byt, který podle autorů působí spíš jako samostatný rodinný dům.
Má 65,5 metru čtverečního, vznikla ze dvou modulů a stojí 5,5 milionu korun. Dřevostavba Výminek z jižní Moravy ukazuje, jak může vypadat kompaktní bydlení vyráběné prefabrikovaně, usazené bez klasických betonových základů a připravené i na případné přemístění.
Jak postavit současný dům v historickém prostředí, aby v něm nepůsobil jako cizí těleso? Architekti ze studia SENAA v Bukovanech ukazují, že moderní bydlení může respektovat tradiční tvar, materiály i charakter místa.
Panelák býval symbolem bydlení, kterému se nová výstavba měla vyhnout. Architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov z ateliéru A69 ale v rozhovoru upozorňují na paradox dnešního trhu. Některé pozdější panelové byty mají podle nich promyšlenější dispozice než současné novostavby. Jedním z důvodů je podle nich to, že se z bydlení stal investiční produkt a rozhodující roli začaly hrát snadno prodejné metry čtvereční.
Více než sto let se ve Vršovicích vyráběly patentky a kovová galanterie. Teď se bývalý Koh-i-noor mění v nový kus města. PSN zahájila přestavbu téměř dvouhektarového areálu, kde má vzniknout kolem 600 jednotek, obchody, restaurace i veřejný prostor. Industriální minulost ale nezmizí úplně. Zůstanou památkově chráněné budovy i tovární komín. Investice má dosáhnout tří miliard korun.
Zateplit, vyměnit okna a fasádu rozdělit do několika barevných pásů. Tak skončila řada rekonstrukcí českých paneláků. Dům v pražských Strašnicích ukazuje jinou cestu. Architekt Radek Novotný mu místo dekorací přidal větší lodžie, více světla a venkovní prostor, který se dá skutečně používat.
Na pozemku, který vypadal spíš na rodinný dům, vznikla třináctibytová bytovka. Architekti museli dostat poměrně velký dům mezi zahrady rodinných domů, aniž by jim vzali soukromí. Výsledkem je zalomená stavba s 13 byty, terasami, zahradami a výraznými balkony.
Jsem pod minulým územním plánem podepsaný, pomohl jsem ho prosadit, ale mentálně jsem s ním nikdy nesouzněl, říká Jan Kasl, bývalý primátor Prahy, za jehož působení byl předchozí územní plán schválen. Aktuálně je Kasl předsedou České komory architektů, která má ke vzniku nových norem co říci. „Nový územní plán je jistě cestou dopředu, je však jasné, že se bude měnit,“ říká Kasl.
