Trendy, aktuality i evergreeny české a světové architektury a designu. Fotky, vizualizace i videa z dílny tuzemských i světových architektů. Jak budou vypadat nová letiště, filharmonie, nádraží, mrakodrapy, bytové domy a celé čtvrti či stylové rodinné domy a hotely? Vizuální budoucnost veřejného i soukromého prostoru zde.
Co vlastně dělá dobré bydlení? Velikost bytu, jeho dispozice, nebo čtvrť, ve které stojí? Architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69 v rozhovoru pro Newstream přemýšlejí o proměně pražského bydlení, překvapivých kvalitách panelákových bytů i o tom, proč nové čtvrti potřebují víc než jen hezké domy. A také o Praze, v níž by sami chtěli žít.
Chebské nádraží, jedna z nejvýraznějších staveb československé poválečné architektury, čeká proměna za 428 milionů korun. Budově Josefa Dandy z roku 1962 se vrátí původní lesk, vzácné skleněné mozaiky i velkorysé interiéry. Projekt zapadá do širší renesance českých nádraží, která se z pouhých dopravních uzlů znovu mění v architektonické dominanty a živá centra měst.
Inspirovaly ho chaty, které si Češi stavěli vlastníma rukama. Dřevěný dům v Přibyslavicích od architekta Tadeáše Říhy ale nabízí pohodlí pro celý rok. Kryté terasy, otevřený interiér a propojení se zahradou plní přání majitelů: mít pocit prázdnin i uprostřed zimy.
Na začátku byl chlívek, potom chatka a nakonec dům s červeným přístavkem. Stavení ve středočeské Nečíni ukazuje, že ani skromný hospodářský původ nemusí být překážkou pohodlného bydlení. Facha architekti ho otevřeli do zahrady, upravili dispozici a novou část sami postavili. Podobnou druhou šanci dostávají i staré stodoly.
Česká architektura má ve světě dobré jméno, přesto zůstává podle zahraničních odborníků nedoceněná. Mezinárodní platforma Architizer sestavila žebříček 35 nejlepších tuzemských architektonických a designérských studií. A vítěz možná překvapí. Před velkými pražskými i brněnskými kancelářemi se prosadili liberečtí Mjölk architekti, kteří se nebojí experimentovat, bourat zažité představy a hledat krásu i tam, kde ji ostatní nevidí.
Strmý svah pod lesem, dřevěná chata a parcela, která rozhodně nepatřila k těm jednoduchým. Přesto právě tady vznikl dům pro dvě spřátelené rodiny. Pozemek, jehož cena podle autorů odpovídala zhruba osmdesátimetrovému bytu v této části Prahy, dokázali architekti z Mimosa proměnit ve dvě samostatná bydlení s terasami, zahradou a výhledem do Břežanského údolí.
Natřít uschlý živý plot zelenou barvou, postavit rozhlednu tam, kde ji podle kritiků nikdo nepotřebuje, nebo při drahé rekonstrukci veřejné budovy rezignovat na architektonickou soutěž. Slovenská anticena Brutus letos znovu vybírala problematické zásahy do architektury a veřejného prostoru. S humorem ale otevírá vážnější otázku. Kdo hlídá kvalitu prostředí, které za veřejné peníze vzniká? A upřímně. Kandidáty do podobné debaty by našlo i Česko.
Ve znojemském historickém centru stojí dům s kořeny ve 13. století, který Valerie a David Kozelští postupně obnovují už řadu let. Památkově chráněný objekt rekonstruovali z velké části svépomocí, zachovali původní historické prvky a doplnili je střídmým současným designem. Dnes Stará Pekárna funguje jako komorní boutique hotel a ukazuje, že i staletý dům může dostat nový život bez ztráty svého charakteru.
Na západním okraji Česka, pár kilometrů od německých hranic, stojí vedle sebe dvě stavby, které přežily velkou část bouřlivého 20. století. Jedna je roubená a patřila babičce dnešního majitele, druhá vznikla v roce 1852 z místního kamene. Místo demolice dostaly nový život.
Válka může během pár minut zničit něco, co přežilo stovky let. Česká Archa III proto na Ukrajině vytváří detailní digitální kopie památek a uměleckých děl, aby jejich podoba nezmizela ani tehdy, když originál zasáhne dron nebo raketa. Projekt Národního muzea a Nadace Karel Komárek Family Foundation teď zaujal i časopis TIME, který ho zařadil mezi nejlepší vynálezy roku 2026. Jde o první samostatnou českou iniciativu v historii tohoto prestižního výběru.
Praha měla v letošním ročníku jedné z nejprestižnějších světových architektonických soutěží svou stopu. Štvanická lávka patřila mezi 34 projektů oceněných v rámci RIBA International Awards for Excellence 2026. Na hlavní cenu nakonec nedosáhla. Tu získala sedmipodlažní továrna na koberce v Bangladéši, která místo šedého průmyslu nabízí zahrady, jezírka, jesle i společné prostory pro pět tisíc zaměstnanců. O výsledku informovala CNN.
