Trendy, aktuality i evergreeny české a světové architektury a designu. Fotky, vizualizace i videa z dílny tuzemských i světových architektů. Jak budou vypadat nová letiště, filharmonie, nádraží, mrakodrapy, bytové domy a celé čtvrti či stylové rodinné domy a hotely? Vizuální budoucnost veřejného i soukromého prostoru zde.
Před Kongresovým centrem Praha začne v červenci výstavba nové multifunkční haly. Budova směrem k Pankráckému náměstí má sloužit výstavám, konferencím, kongresům i společenským akcím a pojme až 1500 lidí. Hotová má být v září 2028.
Z architektonického studia vybudovali byznysovou skupinu se 160 lidmi a ambicí dosáhnout na půlmiliardové tržby. Framework Jana Antala už nechce jen navrhovat domy. Propojuje architekturu, realizace i výrobu interiérů, roste o desítky procent ročně a stále víc se dívá za hranice.
Některé podniky si hosté pamatují nejen podle jídla, ale i podle lustru, baru, skla nebo graffiti na zdi. Kro, La Degustation, The Eatery či Automat Matuška ukazují, že design už v gastronomii není dekorace. Je to způsob, jak odlišit značku, prodloužit zážitek a přimět hosty vracet se.
Studio RDTH architekti proměnilo pražský byt v otevřený prostor bez klasické chodby, pokojů a dveří. Jediný centrální nábytkový blok tu nahrazuje příčky a vytváří domov, který se může měnit spolu se svými obyvateli.
Postoloprty na Lounsku mají nové centrum města. Mírové náměstí, které ještě nedávno připomínalo spíš unavený prostor s popraskaným betonem a nefunkční kašnou, se proměnilo v architektonicky výrazné místo. Rekonstrukce za 115 milionů korun podle návrhu architekta Romana Kouckého přinesla nejen novou dlažbu, zeleň, mobiliář a vodní prvky, ale především velký obraz vyprávějící starou pověst o knížeti Oldřichovi a Boženě.
Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.
Revitalizace náměstí v Třebíči a Mnichově Hradišti, Oživení Jarošky v Brně či Park Střed v Mostě ukazují nový směr českého veřejného prostoru. Projekty nominované na Českou cenu za architekturu dokazují, že města už neřeší jen dlažbu a lavičky, ale klima, lokální ekonomiku i to, zda lidé budou chtít v centrech skutečně trávit čas.
Rodinná vila v Nitře je přesným opakem okázalých vil, které chtějí ohromit už z ulice. Je nízká, klidná a střídmá. Jenže uvnitř pracuje s výhledem, světlem a materiály tak přesně, že z obyčejného bydlení dělá tichý luxus.
Revitalizace industriálních areálů už dávno není jen o záchraně památek. Je to také hledání nového ekonomického modelu pro místa, která ztratila původní funkci, ale neztratila charakter. Huť František v Sázavě právě zkouší, jestli se ze sklářské minulosti dá postavit kulturní, eventový a gastronomický byznys.
České kanceláře za poslední dekádu výrazně proměnily. Vítězové jubilejního ročníku soutěže Kanceláře roku ukazují, že firmy dnes berou pracovní prostředí jako nástroj pro udržení lidí, firemní kulturu i výkon.
Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.
