Trendy, aktuality i evergreeny české a světové architektury a designu. Fotky, vizualizace i videa z dílny tuzemských i světových architektů. Jak budou vypadat nová letiště, filharmonie, nádraží, mrakodrapy, bytové domy a celé čtvrti či stylové rodinné domy a hotely? Vizuální budoucnost veřejného i soukromého prostoru zde.
Inspirovaly ho chaty, které si Češi stavěli vlastníma rukama. Dřevěný dům v Přibyslavicích od architekta Tadeáše Říhy ale nabízí pohodlí pro celý rok. Kryté terasy, otevřený interiér a propojení se zahradou plní přání majitelů: mít pocit prázdnin i uprostřed zimy.
Ve znojemském historickém centru stojí dům s kořeny ve 13. století, který Valerie a David Kozelští postupně obnovují už řadu let. Památkově chráněný objekt rekonstruovali z velké části svépomocí, zachovali původní historické prvky a doplnili je střídmým současným designem. Dnes Stará Pekárna funguje jako komorní boutique hotel a ukazuje, že i staletý dům může dostat nový život bez ztráty svého charakteru.
Na západním okraji Česka, pár kilometrů od německých hranic, stojí vedle sebe dvě stavby, které přežily velkou část bouřlivého 20. století. Jedna je roubená a patřila babičce dnešního majitele, druhá vznikla v roce 1852 z místního kamene. Místo demolice dostaly nový život.
Válka může během pár minut zničit něco, co přežilo stovky let. Česká Archa III proto na Ukrajině vytváří detailní digitální kopie památek a uměleckých děl, aby jejich podoba nezmizela ani tehdy, když originál zasáhne dron nebo raketa. Projekt Národního muzea a Nadace Karel Komárek Family Foundation teď zaujal i časopis TIME, který ho zařadil mezi nejlepší vynálezy roku 2026. Jde o první samostatnou českou iniciativu v historii tohoto prestižního výběru.
Praha měla v letošním ročníku jedné z nejprestižnějších světových architektonických soutěží svou stopu. Štvanická lávka patřila mezi 34 projektů oceněných v rámci RIBA International Awards for Excellence 2026. Na hlavní cenu nakonec nedosáhla. Tu získala sedmipodlažní továrna na koberce v Bangladéši, která místo šedého průmyslu nabízí zahrady, jezírka, jesle i společné prostory pro pět tisíc zaměstnanců. O výsledku informovala CNN.
Na jižním okraji Brna, mezi zahrádkářskými koloniemi, novou rezidenční výstavbou a průmyslovými provozy, vznikl rodinný dům, který se místo otevírání do okolí obrací dovnitř. Architekti Petr Štukheil a Vladimír Šobich na parcele o pouhých 307 metrech čtverečních vytvořili minimalistický bílý monolit se dvěma atrii a ochlazovacím bazénem.
Koberce, tapety, zaprášené záclony a místnosti zaplněné nábytkem. Tak vypadal velký byt v centru Prahy před rekonstrukcí. Architekti ze studia Facha ho rozebrali téměř na kostru a znovu poskládali jako dvě samostatná bydlení. Původní dveře a parkety přitom nechali vedle modré kuchyně, oranžové sedačky a současného umění.
Tím, že městští zastupitelé schválili projekt Nové Osmičky ve Frýdku-Místku tak blízko obydlené části města, odsoudili skoro 200 okolních domácností k nesnesitelnému hluku, nepořádku a dalším nepříjemnostem spojených s alkoholem nekulturně obohacených návštěvníků, píše čtenář newstream.cz v reakci na článek.
Od horské chalupy přes dostupné bydlení a školy až po nádraží Praha-Bubny nebo Horáckou multifunkční arénu. Grand Prix Architektů – Národní cena za architekturu zveřejnila 50 finalistů letošního 33. ročníku. O hlavní cenu, velkou modrou kostku, se utkají projekty z celé republiky. Vítězové budou vyhlášeni 26. října v pražském Cubex Centru.
Crestyl může rozjet další velký rezidenční projekt v centru Brna. Pro Novou Ameriku poblíž hlavního nádraží získal platné stavební povolení. Ve čtyřech domech inspirovaných New Yorkem vznikne 243 bytů, developer do projektu investuje přes dvě miliardy korun.
Kdysi se tu přádlo, dnes se tu hraje divadlo, koncertuje, sportuje a potkávají se lidé. Bývalá textilka bratří Neumannů ve Frýdku-Místku se během jediné sezony proměnila v živé komunitní centrum a teď uspěla mezi téměř dvěma stovkami projektů v soutěži Nejlepší komunální projekt České republiky. Nová Osmička přitom není osamocený případ. Moravskoslezsko už několik let ukazuje, že průmyslové dědictví nemusí být přítěží, ale může se stát základem nové městské identity.
