Trendy, aktuality i evergreeny české a světové architektury a designu. Fotky, vizualizace i videa z dílny tuzemských i světových architektů. Jak budou vypadat nová letiště, filharmonie, nádraží, mrakodrapy, bytové domy a celé čtvrti či stylové rodinné domy a hotely? Vizuální budoucnost veřejného i soukromého prostoru zde.
Červený kolos, na jehož střeše se dá běhat, ovládl českou architekturu. Horácká aréna v Jihlavě od Chybik + Kristof porazila 300 konkurentů a získala nejen hlavní cenu odborné poroty, ale i respekt veřejnosti. Mezi architektonickou elitu se probojovalo také futuristické nádraží v pražských Bubnech, škola připomínající lesní klášter či starý chlívek proměněný v designový skvost.
České pivo, německé sklo. Paradox, který v tuzemských hospodách přetrvával dvě desetiletí, začíná mizet. Studenti pražské UMPRUM navrhli nové křišťálové půllitry, které sklárna Bomma převedla do sériové výroby. Prvních 30 tisíc kusů už míří do Lokálů a dalších restaurací Ambiente. Z původně školního projektu se tak stal návrat českého designu a sklářského řemesla přímo k výčepu.
Co vlastně dělá dobré bydlení? Velikost bytu, jeho dispozice, nebo čtvrť, ve které stojí? Architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69 v rozhovoru pro Newstream přemýšlejí o proměně pražského bydlení, překvapivých kvalitách panelákových bytů i o tom, proč nové čtvrti potřebují víc než jen hezké domy. A také o Praze, v níž by sami chtěli žít.
Více než třicet let zůstávalo po vyhořelé horské chatě jen torzo sklepa uprostřed sjezdovky. Teď se na místo vrátila architektura, která rozhodně nechce splynout s okolím. Nová chata Na Vyhlídce v Peci pod Sněžkou má výrazný oranžový „airbag“. Není to ale samoúčelný designový výstřelek. Neobvyklý prvek souvisí s bezpečností lyžařů i přísnými podmínkami výstavby v Krkonošském národním parku.
Na jedné straně soukromé atrium, na druhé výhledy do údolí a pod domem zahrada ukrytá ve svahu. V Řevnicích, tradiční vilové lokalitě nedaleko Prahy, stojí neobyčejný rodinný dům, který jako by se vznášel nad krajinou. Architekti Jana a Miroslav Stachovi ze studia Boq architekti v něm propojili tři odlišné světy. A ukázali, že i prudký svah může být výhodou.
Kdysi se tu prodávalo zboží, za socialismu fungovala prodejna Pramen a později rodinný bufet. Pak historický dům na krumlovském Latráně na dlouhá léta osiřel. Dnes za jeho obnovenou fasádou vznikla rezidence se sedmi apartmány, wellness a soukromou zahradou. Při rekonstrukci stavbaři odkryli část středověkého opevnění a pod domem vyhloubili šest vrtů pro vytápění a chlazení.
Červená aréna v Jihlavě zastínila pražské i brněnské stavby. Nejvyšší ocenění Grand Prix Architektů 2026 získalo studio Chybik + Kristof. Porotu zaujaly také nové nádraží v pražských Bubnech, školka ve Vokovicích či proměna plzeňské náplavky. Česká architektura ukazuje, že velké věci vznikají i mimo metropole.
Chebské nádraží, jedna z nejvýraznějších staveb československé poválečné architektury, čeká proměna za 428 milionů korun. Budově Josefa Dandy z roku 1962 se vrátí původní lesk, vzácné skleněné mozaiky i velkorysé interiéry. Projekt zapadá do širší renesance českých nádraží, která se z pouhých dopravních uzlů znovu mění v architektonické dominanty a živá centra měst.
Inspirovaly ho chaty, které si Češi stavěli vlastníma rukama. Dřevěný dům v Přibyslavicích od architekta Tadeáše Říhy ale nabízí pohodlí pro celý rok. Kryté terasy, otevřený interiér a propojení se zahradou plní přání majitelů: mít pocit prázdnin i uprostřed zimy.
Na začátku byl chlívek, potom chatka a nakonec dům s červeným přístavkem. Stavení ve středočeské Nečíni ukazuje, že ani skromný hospodářský původ nemusí být překážkou pohodlného bydlení. Facha architekti ho otevřeli do zahrady, upravili dispozici a novou část sami postavili. Podobnou druhou šanci dostávají i staré stodoly.
Česká architektura má ve světě dobré jméno, přesto zůstává podle zahraničních odborníků nedoceněná. Mezinárodní platforma Architizer sestavila žebříček 35 nejlepších tuzemských architektonických a designérských studií. A vítěz možná překvapí. Před velkými pražskými i brněnskými kancelářemi se prosadili liberečtí Mjölk architekti, kteří se nebojí experimentovat, bourat zažité představy a hledat krásu i tam, kde ji ostatní nevidí.
