Trendy, aktuality i evergreeny české a světové architektury a designu. Fotky, vizualizace i videa z dílny tuzemských i světových architektů. Jak budou vypadat nová letiště, filharmonie, nádraží, mrakodrapy, bytové domy a celé čtvrti či stylové rodinné domy a hotely? Vizuální budoucnost veřejného i soukromého prostoru zde.
Každý metr čtvereční se počítá. Při současných cenách nemovitostí může deset metrů obytné plochy představovat investici přes milion korun. Jenže i malý byt může nabídnout překvapivě velkorysé bydlení. Stačí promyšlená dispozice, chytrý nábytek nebo nečekané využití prostoru.
Více než třicet let zůstávalo po vyhořelé horské chatě jen torzo sklepa uprostřed sjezdovky. Teď se na místo vrátila architektura, která rozhodně nechce splynout s okolím. Nová chata Na Vyhlídce v Peci pod Sněžkou má výrazný oranžový „airbag“. Není to ale samoúčelný designový výstřelek. Neobvyklý prvek souvisí s bezpečností lyžařů i přísnými podmínkami výstavby v Krkonošském národním parku.
Na jedné straně soukromé atrium, na druhé výhledy do údolí a pod domem zahrada ukrytá ve svahu. V Řevnicích, tradiční vilové lokalitě nedaleko Prahy, stojí neobyčejný rodinný dům, který jako by se vznášel nad krajinou. Architekti Jana a Miroslav Stachovi ze studia Boq architekti v něm propojili tři odlišné světy. A ukázali, že i prudký svah může být výhodou.
Kdysi se tu prodávalo zboží, za socialismu fungovala prodejna Pramen a později rodinný bufet. Pak historický dům na krumlovském Latráně na dlouhá léta osiřel. Dnes za jeho obnovenou fasádou vznikla rezidence se sedmi apartmány, wellness a soukromou zahradou. Při rekonstrukci stavbaři odkryli část středověkého opevnění a pod domem vyhloubili šest vrtů pro vytápění a chlazení.
Červená aréna v Jihlavě zastínila pražské i brněnské stavby. Nejvyšší ocenění Grand Prix Architektů 2026 získalo studio Chybik + Kristof. Porotu zaujaly také nové nádraží v pražských Bubnech, školka ve Vokovicích či proměna plzeňské náplavky. Česká architektura ukazuje, že velké věci vznikají i mimo metropole.
Chebské nádraží, jedna z nejvýraznějších staveb československé poválečné architektury, čeká proměna za 428 milionů korun. Budově Josefa Dandy z roku 1962 se vrátí původní lesk, vzácné skleněné mozaiky i velkorysé interiéry. Projekt zapadá do širší renesance českých nádraží, která se z pouhých dopravních uzlů znovu mění v architektonické dominanty a živá centra měst.
Inspirovaly ho chaty, které si Češi stavěli vlastníma rukama. Dřevěný dům v Přibyslavicích od architekta Tadeáše Říhy ale nabízí pohodlí pro celý rok. Kryté terasy, otevřený interiér a propojení se zahradou plní přání majitelů: mít pocit prázdnin i uprostřed zimy.
Na začátku byl chlívek, potom chatka a nakonec dům s červeným přístavkem. Stavení ve středočeské Nečíni ukazuje, že ani skromný hospodářský původ nemusí být překážkou pohodlného bydlení. Facha architekti ho otevřeli do zahrady, upravili dispozici a novou část sami postavili. Podobnou druhou šanci dostávají i staré stodoly.
Česká architektura má ve světě dobré jméno, přesto zůstává podle zahraničních odborníků nedoceněná. Mezinárodní platforma Architizer sestavila žebříček 35 nejlepších tuzemských architektonických a designérských studií. A vítěz možná překvapí. Před velkými pražskými i brněnskými kancelářemi se prosadili liberečtí Mjölk architekti, kteří se nebojí experimentovat, bourat zažité představy a hledat krásu i tam, kde ji ostatní nevidí.
Strmý svah pod lesem, dřevěná chata a parcela, která rozhodně nepatřila k těm jednoduchým. Přesto právě tady vznikl dům pro dvě spřátelené rodiny. Pozemek, jehož cena podle autorů odpovídala zhruba osmdesátimetrovému bytu v této části Prahy, dokázali architekti z Mimosa proměnit ve dvě samostatná bydlení s terasami, zahradou a výhledem do Břežanského údolí.
Natřít uschlý živý plot zelenou barvou, postavit rozhlednu tam, kde ji podle kritiků nikdo nepotřebuje, nebo při drahé rekonstrukci veřejné budovy rezignovat na architektonickou soutěž. Slovenská anticena Brutus letos znovu vybírala problematické zásahy do architektury a veřejného prostoru. S humorem ale otevírá vážnější otázku. Kdo hlídá kvalitu prostředí, které za veřejné peníze vzniká? A upřímně. Kandidáty do podobné debaty by našlo i Česko.
