Statistiky Českého statistického úřadu, Eurostatu a dalších institucí k hlavním makroekonomickým ukazatelům – inflace, nezaměstnanost, růst průmyslu, zahraniční obchod, ceny bytů a nájmů, ceny potravin, sčítání obyvatel a další. Tvrdá data ke srovnání.
Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají větší naději na delší život než lidé se základním vzděláním, zjistili čeští statistici. Platí, že čím vyšší vzdělání, tím lepší ekonomická situace, zdravotní gramotnost. Muži se základním vzděláním se dožívají o devět let méně, než je průměr.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila. Hrubý domácí produkt vzrostl proti začátku roku o 0,4 procenta a meziročně o dvě procenta. Výsledek potvrzuje odolnost hospodářství vůči drahým energiím a geopolitickému napětí, současně ale mírně zaostal za očekáváním trhu. Růst dál táhnou především útraty domácností, nově se přidaly průmysl a zahraniční obchod. Slabým místem zůstávají podnikové investice.
Inflaci srazily především potraviny, benzin a nafta. Její červnový pokles na 1,5 procenta ale nemusí vydržet dlouho. Podle ekonomů se může už na podzim vrátit nad dvě procenta a na přelomu roku se přiblížit trojce.
Počítače a auta drží český průmysl v růstu, optimismus ale mírní meziměsíční pokles výroby a pokračující úbytek pracovních míst. Zakázek přibývá, avšak oživení stojí na křehkých základech.
HDP Česka v letošním prvním kvartále vzrostl díky útratám domácností, kterým rekordně rostly mzdy. Zároveň ale lidé odkládali stranou více než v loňském prvním čtvrtletí. I kvůli šetření na byt či důchod.
Zpřesněná data Českého statistického úřadu (ČSÚ) potvrdila růst HDP v letošním prvním čtvrtletí o 2,2 procenta. Domácnostem rostly reálné příjmy, ale v útratách dál zůstávají opatrné. Míra úspor se drží na rekordních 20 procentech.
Spotřebitelé měli v dubnu uzavřenější peněženky než v předchozích měsících. Neplatilo to ale o kosmetice, jejíž spotřeba neustále roste.
Po silném březnu přišlo v maloobchodě ochlazení. Dubnové tržby obchodníků rostly jen mírně, zatímco výdaje za potraviny a pohonné hmoty meziročně klesly.
Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.
Česká inflace se v květnu znovu přiblížila dvouprocentnímu cíli České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta.
Český průmysl v březnu podle statistiků oslabil. Slabou, nicméně kladnou hodnotu nových zakázek drží nad vodou poptávka ze zahraničí, což je ostatně vidět i na výsledcích zahraničního obchodu. Zásadní význam má pro nás stále Německo.
