Statistiky Českého statistického úřadu, Eurostatu a dalších institucí k hlavním makroekonomickým ukazatelům – inflace, nezaměstnanost, růst průmyslu, zahraniční obchod, ceny bytů a nájmů, ceny potravin, sčítání obyvatel a další. Tvrdá data ke srovnání.
V době covidu, ale i po něm, zaznívaly z mnoha stran obavy o český průmysl. Montovna, jsme jen dodavatelé dílů, krize v Německu. A nakonec přišla americká cla. Stagnace trvající od roku 2018, tak popisovali stav průmyslové výroby v Česku analytici. Ještě v lednu produkce meziročně poklesla o 0,6 procenta. Zdálo by se, že český průmysl je před umřením.
České zadlužování loni oproti roku 2023 dále zrychlilo, veřejný dluh narostl o dalších 258 miliard korun. Rychlé zadlužování vlády je hrozbou pro stabilitu celých veřejných financí, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Důvěra v českou ekonomiku je nejvyšší za takřka tři roky. Spotřebitele těší růst reálných mezd, podnikatele zase fakt, že se nenaplňují nejzávažnější Trumpovy celní hrozby.
Stavební výroba v Česku v lednu rostla o solidních 8,2 procenta, zatímco průmyslová výroba mírně klesla. Lednová statistika tak potvrzuje již déle platný obrázek celkem příznivě se vyvíjejícího tuzemského stavebnictví a současně chabého výkonu průmyslu, komentuje čerstvá data ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spotřebitelské ceny v Česku v únoru meziročně stouply o 2,7 procenta, inflace tak zpomalila z lednových 2,8 procenta. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v únoru klesla nejníže od loňského února. Z dlouhodobého hlediska vykazuje stále podprůměrnou úroveň, když činí 96,6 procenta dlouhodobého průměru let 2003 až 2024. Ukazují to čerstvá data statistiků.
Definitivní údaje potvrdily lednové zpomalení meziroční inflace v Česku na 2,8 procenta z prosincových tří procent. Zpomalil například růst cen vody a tepla, a elektřina po prosincovém zdražení zlevnila. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj inflace se neliší od odhadu, který statistici zveřejnili minulý týden.
Předloňský pokles o 1,6 procenta následoval po dvou letech růstu o 7,6 procenta v roce 2021 a o 8,7 procenta v roce 2022. Dařilo se dopravě a skladování.
Vánoce nečekaně silně povzbudily nakupování Čechů, ti své útraty v obchodech navýšili nejvíce za takřka tři roky. Více utráceli hlavně za kosmetiku a oblečení, komentuje čerstvá data statistiků ekonom Lukáš Kovanda.
Prosincová inflace, kdy ceny meziročně vzrostly o tři procenta a meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, byla příjemným překvapením. Pokud se nestane něco extrémního, v lednu se tempo růstu spotřebitelských cen vrátí pod tři procenta, řekla v pondělí novinářům viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová.
Za prvních jedenáct měsíců loňského roku se přebytek zahraničního obchodu vyšplhal už na 219 miliard korun, zatímco o rok dříve to bylo jen 117 miliard korun. Zlepšení o více než 101 miliard korun jde na vrub pokračujícímu růstu exportu, o který se zasloužil vývoz automobilů. Vyplývá to z předběžných výsledků Českého statistického úřadu.
Česko uplatňuje nižší sazby daně z příjmu fyzických osob než Slovensko. V Polsku je proti Česku výraznější rozdíl mezi základní a zvýšenou sazbou daně, Rakousko a Německo mají širší a víc odstupňovanou daňovou progresi. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Forvis Mazars.
