Statistiky Českého statistického úřadu, Eurostatu a dalších institucí k hlavním makroekonomickým ukazatelům – inflace, nezaměstnanost, růst průmyslu, zahraniční obchod, ceny bytů a nájmů, ceny potravin, sčítání obyvatel a další. Tvrdá data ke srovnání.
Ceny výrobců, které do jisté míry předznamenávají, kam půjde spotřebitelská inflace, v lednu podle ve středu zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pokračovaly v sestupu. Až na ceny stavebních prací a stavebních materiálů a částečně i tržní služby podnikům. Nejvíce šli dolů s cenami farmáři. Průmyslové ceny ovlivnilo převedení poplatků za POZE z firem na stát.
Po měsících zklidnění se inflace znovu rozběhla. V říjnu stoupla na 2,5 procenta, což překvapilo i trh. Nejvíc zdražují potraviny a tabák, levnější energie zatím drží celkové tempo růstu cen na uzdě.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v srpnu zpomalil z červencových 2,7 procenta na 2,5 procenta. Oznámil to ve středu Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předchozí předběžný odhad srpnové inflace. „Inflace pomalu klesá, avšak nepříznivé trendy přetrvávají. Tím hlavním je soustavný růst cen ve službách,“ okomentoval čerstvá data statistiků hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Zatímco inflace v červenci klesla na 2,7 %, ceny potravin dál stoupají. Vejce, mléko a káva zažívají raketový růst. Mírné zlevnění energií ale ulevilo domácím rozpočtům.
Meziroční inflace v České republice v červenci zpomalila na 2,7 procenta, čímž se vrátila pod letošní červnové maximum ve výši 2,9 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek odpovídá očekáváním analytiků, kteří přesto upozorňují na přetrvávající inflační tlaky především v oblasti služeb.
Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,4 procenta, tedy stejným tempem jako v prvním čtvrtletí. Uvedl to ve svém předběžném odhadu Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletně HDP stoupl o 0,2 procenta.
Tržby rostly ve všech sortimentních skupinách prodejen s výjimkou obchodů s oděvy a obuví.
Objem výstupu české výroby v červnu vzrostl poprvé za více než tři roky. Tempo expanze bylo lehké, ale nejsilnější od února 2022.
V době covidu, ale i po něm, zaznívaly z mnoha stran obavy o český průmysl. Montovna, jsme jen dodavatelé dílů, krize v Německu. A nakonec přišla americká cla. Stagnace trvající od roku 2018, tak popisovali stav průmyslové výroby v Česku analytici. Ještě v lednu produkce meziročně poklesla o 0,6 procenta. Zdálo by se, že český průmysl je před umřením.
Tržby v českém maloobchodě v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání tržby obchodníků stouply o 0,6 procenta. Ukazují to čerstvá data z Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Březnový výkon českého průmyslu a také zahraničního obchodu překonal očekávaní analytiků. „Na svědomí to má hrozba zavedení vysokých cel ze strany Spojených států, která přiměla podniky urychlit výrobu i vývoz, aby ještě stihly zásobit odbytiště před zavedením cel,“ komentuje aktuální data z Českého statistického úřadu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
S údery na Írán nesouhlasí 43 procent Američanů, 27 procent jim vyjádřilo v průzkumu agentury Ipsos podporu, píše Reuters. Skoro 30 procent nehodnotí.
Číst víceIzraelská armáda v důsledku pokračující války s Íránem mobilizovala 100 tisíc 🪖🪖🪖záložních vojáků. Podle serveru Times of Israel (ToI) tito vojáci posílí 50 tisíc příslušníků aktivních záloh, kteří už jsou nyní ve službě.
