Statistiky Českého statistického úřadu, Eurostatu a dalších institucí k hlavním makroekonomickým ukazatelům – inflace, nezaměstnanost, růst průmyslu, zahraniční obchod, ceny bytů a nájmů, ceny potravin, sčítání obyvatel a další. Tvrdá data ke srovnání.
Průměrná mzda v Česku se ve druhém čtvrtletí vyšplhala na 51 966 korun a lidé si díky nízké inflaci reálně polepšili o 4,3 procenta. Mzdová euforie se ale nekoná. Růst zaostal za očekáváním analytiků a statistici výrazně snížili dříve zveřejněná čísla za začátek roku. Pro ČNB je to argument, proč s úrokovými sazbami nespěchat vzhůru.
Počítače a auta drží český průmysl v růstu, optimismus ale mírní meziměsíční pokles výroby a pokračující úbytek pracovních míst. Zakázek přibývá, avšak oživení stojí na křehkých základech.
HDP Česka v letošním prvním kvartále vzrostl díky útratám domácností, kterým rekordně rostly mzdy. Zároveň ale lidé odkládali stranou více než v loňském prvním čtvrtletí. I kvůli šetření na byt či důchod.
Zpřesněná data Českého statistického úřadu (ČSÚ) potvrdila růst HDP v letošním prvním čtvrtletí o 2,2 procenta. Domácnostem rostly reálné příjmy, ale v útratách dál zůstávají opatrné. Míra úspor se drží na rekordních 20 procentech.
Spotřebitelé měli v dubnu uzavřenější peněženky než v předchozích měsících. Neplatilo to ale o kosmetice, jejíž spotřeba neustále roste.
Po silném březnu přišlo v maloobchodě ochlazení. Dubnové tržby obchodníků rostly jen mírně, zatímco výdaje za potraviny a pohonné hmoty meziročně klesly.
Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.
Česká inflace se v květnu znovu přiblížila dvouprocentnímu cíli České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta.
Český průmysl v březnu podle statistiků oslabil. Slabou, nicméně kladnou hodnotu nových zakázek drží nad vodou poptávka ze zahraničí, což je ostatně vidět i na výsledcích zahraničního obchodu. Zásadní význam má pro nás stále Německo.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,2 procenta a meziročně o 2,1 procenta díky spotřebitelům. Ekonomové hovoří o zklamání. Nicméně EU je na tom hůř.
Inflace v Česku v únoru zpomalila na 1,4 procenta a je nejnižší za téměř deset let. Dolů ji stáhly hlavně levnější potraviny a energie. Ekonomové ale varují, že klid nemusí trvat dlouho. Růst cen ropy kvůli napětí na Blízkém východě může inflaci znovu zvednout.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
Číst více
