Statistiky Českého statistického úřadu, Eurostatu a dalších institucí k hlavním makroekonomickým ukazatelům – inflace, nezaměstnanost, růst průmyslu, zahraniční obchod, ceny bytů a nájmů, ceny potravin, sčítání obyvatel a další. Tvrdá data ke srovnání.
Český průmysl v březnu podle statistiků oslabil. Slabou, nicméně kladnou hodnotu nových zakázek drží nad vodou poptávka ze zahraničí, což je ostatně vidět i na výsledcích zahraničního obchodu. Zásadní význam má pro nás stále Německo.
Loňský rok přinesl solidní růst a silné evropské umístění. Letos však tempo zpomalí. Reálné mzdy porostou pomaleji a domácnosti zůstanou opatrné. Navíc se projeví negativní dopady cel.
Prosincová inflace byla nižší, než čekala ČNB i analytici. Pro měnovou politiku to ale nic nemění – základní sazby zůstanou podle trhu stabilní minimálně po celý letošní rok.
Nová data ČSÚ ukazují největší životní stylový posun za desítky let. Spotřeba alkoholu i cukru padá na historická minima. Podle ekonoma Lukáše Kovandy za to mohou krize, demografie i nové zdravotní trendy.
Po měsících zklidnění se inflace znovu rozběhla. V říjnu stoupla na 2,5 procenta, což překvapilo i trh. Nejvíc zdražují potraviny a tabák, levnější energie zatím drží celkové tempo růstu cen na uzdě.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v srpnu zpomalil z červencových 2,7 procenta na 2,5 procenta. Oznámil to ve středu Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předchozí předběžný odhad srpnové inflace. „Inflace pomalu klesá, avšak nepříznivé trendy přetrvávají. Tím hlavním je soustavný růst cen ve službách,“ okomentoval čerstvá data statistiků hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Zatímco inflace v červenci klesla na 2,7 %, ceny potravin dál stoupají. Vejce, mléko a káva zažívají raketový růst. Mírné zlevnění energií ale ulevilo domácím rozpočtům.
Meziroční inflace v České republice v červenci zpomalila na 2,7 procenta, čímž se vrátila pod letošní červnové maximum ve výši 2,9 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek odpovídá očekáváním analytiků, kteří přesto upozorňují na přetrvávající inflační tlaky především v oblasti služeb.
Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,4 procenta, tedy stejným tempem jako v prvním čtvrtletí. Uvedl to ve svém předběžném odhadu Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletně HDP stoupl o 0,2 procenta.
Tržby rostly ve všech sortimentních skupinách prodejen s výjimkou obchodů s oděvy a obuví.
Objem výstupu české výroby v červnu vzrostl poprvé za více než tři roky. Tempo expanze bylo lehké, ale nejsilnější od února 2022.
Pražská burza v úvodu týdne posílila 💪 o 0,78 procenta na 2580,60 bodu. Je to její nejsilnější závěr v letošním květnu. Rostla většina hlavních titulů, dařilo se především akciím Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita na trhu byla podprůměrná. Cenné papíry Erste Bank zdražily o 3,55 procenta na 2479 korun. Komerční banka posílila o 0,46 procenta na 992,50 korun a Moneta Money Bank o 0,59 procenta na 188,50 koruny.
