České domácnosti patřily ve druhé polovině loňského roku k těm, které v Evropské unii platily jedny z nejvyšších cen elektřiny. Podle nových dat Eurostatu byla elektřina v Česku šestá nejdražší v EU. U plynu byla situace příznivější, jeho ceny zůstaly pod unijním průměrem a meziročně klesly nejvíce ze všech členských států. Pokles cen energií by měl podle energetiků pokračovat i letos.
Maximální cena nafty v Česku může už zítra vzrůst zhruba o 1,30 koruny na litr a přiblížit se hranici 46,50 koruny. Nejde však o změnu vládní regulace, jak se někdy mylně uvádí. Cenový strop se odvíjí od aktuálních tržních cen, které v posledních dnech výrazně kolísají především kvůli vývoji na burze v Rotterdamu a napětí v oblasti Perského zálivu. Výsledkem je prudké zdražení, které se do cen na čerpacích stanicích může promítnout prakticky ze dne na den.
Andrej Babiš má punc člověka, který rozumí ekonomice. Na svět nahlíží přes peníze, vidí do všech zákoutí byznysu. O to méně pochopitelné je, že v době íránské krize, kdy ceny ropy letí nahoru a logicky zdražují paliva, našel jako hlavního viníka vysokých cen pumpaře. A po nich se teď vozí.
Moskva od 1. dubna znovu zavede zákaz vývozu benzinu, který má trvat do konce července. Opatření má zabránit růstu cen pohonných hmot na domácím trhu a zajistit dostatek paliv v době napjaté situace na globálních energetických trzích.
Rychlý růst cen pohonných hmot přiměl českou vládu otevřít debatu o možné regulaci marží čerpacích stanic. Zatímco kabinet hledá řešení, okolní státy ve střední Evropě se spíše opírají o daňové úpravy nebo tržní mechanismy a přímou regulaci cen využívají jen výjimečně.
Pokud by konflikt v Íránu trval až do června, mohla by cena ropy podle analýzy investiční banky Macquarie vystoupat až na 200 dolarů za barel. To by se promítlo i do cen pohonných hmot v Česku, kde by benzín a nafta mohly zdražit až k úrovni 64 korun za litr. Výrazně levnější by byly pouze v případě zásahu vlády, například snížením spotřební daně a daně z přidané hodnoty, podobně jako v Polsku.
Washington uvažuje o výrazném posílení vojenské přítomnosti v regionu, zatímco konflikt s Íránem komplikuje dopravu ropy přes strategický Hormuzský průliv. Přesto americký prezident mluví o pokroku v mírových jednáních.
Ceny elektřiny se po krizových letech uklidnily, jistota se ale nevrátila. Domácnosti tak řeší zásadní dilema: zajistit si cenu, nebo zůstat flexibilní? Na první pohled se zdá, že nejhorší období je za námi. Realita je ale složitější. Energetika se proměňuje rychleji než kdy dřív. A s ní i způsob, jak o cenách přemýšlet.
Úřady ve Slovinsku kvůli nedostatku pohonných hmot na čerpacích stanicích zavedly dočasná omezení při tankování: 50 litrů na den pro soukromé vozy, 200 litrů pro firmy a další prioritní uživatele, jako jsou zemědělci, napsala agentura Reuters. Omezení zůstanou v platnosti do odvolání, oznámil premiér Robert Golob.
Americký prezident Donald Trump hrozí, že „srovná se zemí“ íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru (na hlavním snímku). Teherán slibuje tuhou odvetu. Cesta k ceně ropy nad 150 dolary za barel se otevírá, nafta v ČR může v nadcházejícím týdnu vyskočit nad 50 korun za litr.
Ceny benzínu a nafty v Česku v posledních týdnech rostou a znovu se stávají politickým tématem. Ve srovnání s krizovým obdobím po začátku ruské invaze na Ukrajinu 2022 jsou však při zohlednění mezd pro domácnosti i firmy stále relativně příznivější. Přesto část opozice volá po rychlém snížení spotřební daně – podobně razantní postup ale před čtyřmi lety sama neuplatnila.
