Ropa, tankery a banky. Evropská unie se znovu zaměřuje na zdroje peněz, z nichž Rusko financuje svou ekonomiku i válku proti Ukrajině. Nové sankce mají podle Francie zasáhnout dalších 150 subjektů a 50 bank. Brusel zároveň přitvrzuje proti stínové flotile, na jejíž sankční seznam už zařadil více než 690 plavidel.
České firmy budou mít od ledna možnost získat pracovníky z Indonésie. Je to novinka v programu Ministerstva průmyslu nazvaném Kvalifikovaný zaměstnanec. Indonésie se tak zařadí mezi několik vybraných zemí mimo Evropskou unii, které už v programu jsou, mezi jinými třeba Ukrajina či Filipíny.
Slovenský premiér Robert Fico znovu otevřel jedno z nejcitlivějších politických témat země. Zpochybnil více než dvacet let staré referendum, v němž Slováci rozhodli o vstupu do Evropské unie, a tvrdí, že oficiálně uváděná účast přes 52 procent byla „čistý výmysl“. Bývalý šéf slovenského statistického úřadu jeho tvrzení odmítá a opozice premiéra podezírá, že si testuje, jak veřejnost zareaguje na debatu o možném vystoupení Slovenska z EU.
Donald Trump slibuje „velkou, krásnou dohodu“, která se podle něj nemá týkat pouze Ukrajiny, ale možná celé Evropy. Americký prezident to prohlásil po jednání s Putinovým vyslancem Kirillem Dmitrijevem. Podle webu Politico Washington současně mluví o širší evropské bezpečnostní architektuře, která má vytvořit podmínky pro trvalý mír. Další kolo americkými zprostředkovaných jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se uskuteční 10. a 11. listopadu v Abú Zabí.
Levné kuřecí maso má svou odvrácenou tvář. Zmrzačená zvířata, která sotva unesou vlastní váhu, umělé osvětlení a život zkrácený na pouhých několik málo týdnů. Záběry z dánských drůbežáren vyvolaly takové pobouření, že tamní vláda chce zakázat chov rychle rostoucích „turbokuřat“ v celé Evropské unii. Jenže proti lepším podmínkám pro zvířata stojí tvrdá ekonomická realita. Kolik utrpení jsme ochotni přehlížet kvůli levnému masu v supermarketech?
Elektřina v Evropské unii zlevňuje, české domácnosti ale stále patří mezi ty, které platí nejvíc. Někteří dodavatelé navíc už zvýšili ceny nových tarifů a další zdražení části zákazníků se čeká od ledna 2027. Podle průzkumu Skupiny Klik.cz přitom 43 procent Čechů očekává vyšší účty za energie, téměř třetina ale nevěří, že by se jim změna dodavatele vyplatila. Rozdíly mezi nabídkami přitom mohou znamenat úsporu několika tisíc korun ročně.
Česko téměř čtyři roky řeší, kde bude nové sídlo evropské vesmírné agentury EUSPA. Jde o prestižní záležitost, EUSPA má na starost kompletně celý evropský vesmírný program. Česko před čtrnácti lety získalo privilegium hostit tuto agenturu. Její sídlo v pražských Holešovicích se ukázalo být nedostačující. Před čtyřmi lety se začalo hledat nové sídlo. Země dosud nedokázala nové sídlo zajistit. Stává se z toho mezinárodní ostuda.
Británie by se v případě návratu do Evropské unie nemusela automaticky vzdát výjimek, které měla před brexitem. Podle webu Politico by Brusel mohl být flexibilní a netrvat na vstupu Spojeného království do eurozóny ani schengenského prostoru. Téma návratu do EU přitom znovu otevírá britský premiér Andy Burnham, který tvrdí, že brexit nefunguje.
Praha, Brno, Bratislava a Budapešť by v budoucnu mohla propojit vysokorychlostní železnice. Česko a Maďarsko chtějí pro projekt získat peníze z příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie a jejich ministři dopravy už podepsali memorandum o spolupráci. Premiér Andrej Babiš i jeho maďarský protějšek Péter Magyar připouštějí, že půjde o projekt na více než deset let a o desítky miliard.
Evropská centrální banka čeká předčasná výměna ve vedení. Christine Lagardeová skončí už 7. února, tedy zhruba osm měsíců před francouzskými prezidentskými volbami a více než rok a půl před koncem svého mandátu. Její odchod otevírá prostor pro rychlou dohodu evropských lídrů o nástupci ještě před hlasováním ve Francii, které může podle agentury DPA výrazně změnit politické poměry v zemi.
Evropská unie před klíčovým summitem s Kanadou couvá od ambiciózního návrhu, který měl vztahy s Ottawou posunout téměř na úroveň členství. Z připravovaného společného prohlášení zmizel termín „přidružené členství“, s nímž v září přišla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Proti formulaci se podle serveru Politico postavila skupina členských zemí včetně Německa, Francie a Itálie. Výsledkem má být opatrnější příslib „stále užšího partnerství“.
