Evropská komise oznámila, že investuje 910 milionů eur (22,7 miliardy korun) na posílení evropské obrany. Finance budou směřovat na 62 vybraných projektů z členských států EU, mimo jiné i z České republiky. Unijní exekutiva o tom informovala ve svém prohlášení.
Evropská unie by v době obchodních válek mohla za určitých okolností využít i takzvaný protinátlakový nástroj, anglicky anti-coercion instrument. Byl připravován pro případ potřeby tvrdší reakce vůči Číně, nyní by mohl být ve hře i ve vztahu k USA. „Brusel má k dispozici silnou zbraň, kterou zatím reálně nepoužil a proto si ostatní aktéři nejsou jistí, co všechno by její nasazení znamenalo,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Firmy se připravují na novou éru ESG reportingu a povinnost referovat o udržitelnosti podle nové evropské směrnice. Letošní květen by pak mohl přinést i schválení odkladu povinnosti pro vybrané skupiny firem. Zavedení reportingu by ale společnosti neměly vnímat jen jako povinný diktát z Bruselu, nýbrž jako výzvu, která jim do budoucna přinese hodnotu, pomůže řídit rizika a zlepší i konkurenceschopnost, shodli se v odborné debatě Newstream lídři byznysu, z nichž někteří už sami mají s tímto reportingem i vlastní zkušenost.
Dnešní finální výsledek hospodaření veřejných institucí z dílny Eurostatu potvrdil solidní pozice Česka v celoevropském srovnání. Pokles schodku veřejných financí z 3,8 procenta na 2,2 procenta HDP v roce 2024 je napříč EU nadstandardní výsledek – průměrná výše schodku činila v minulém roce 3,2 procenta HDP. Nejvyšší deficit vykázalo Rumunsko (-9,3 procenta HDP), následováno Polskem (-6,6 procenta), Francií (-5,8 procenta) a Slovenskem (-5,3 procenta). Ve středoevropském regionu je tak Česko vcelku jasným lídrem v post-pandemické konsolidaci veřejných financí.
V Evropě se utopíme v byrokracii a Amerika pojede dál, glosuje Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities a poradce premiéra, současnou celní válku a dění na kapitálových trzích. Ale i vývoj na realitním trhu.
Téměř 70 procent generálních ředitelů českých firem si myslí, že případné přijetí eura v Česku by pro jejich firmu mělo pozitivní byznysový vliv. Volání podnikatelského sektoru po euru významně posiluje, v průzkumech z let 2022 a 2023 přijetí eura jako nejvíce oceňovanou pomoc od vlády označilo 18 procent, respektive 24 procent šéfů. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC CEO Survey mezi 190 řediteli.
Evropská komise vydala zaměstnancům, kteří cestují do Spojených států, kvůli obavám ze špionáže nové pokyny, mají si s sebou vzít jen staré tlačítkové telefony a obyčejné notebooky. Jde přitom o opatření, které bylo tradičně vydáváno spíše v souvislosti s cestami do Číny, napsal list Financial Times. Do USA směřuje příští týden i český eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela.
Zhruba tři desítky farmaceutických společností v dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové v souvislosti s hrozbou amerických cel žádají o pomoc se zachováním provozu v Evropské unii. Napsal to francouzský list Les Echos. O zavedení cel opakovaně mluvil americký prezident Donald Trump.
Úspěch České republiky závisí na tom, jak se změní celá Evropa a jak zareaguje na současné mezinárodní výzvy. Nyní ji brzdí nadměrná regulace. Na konferenci Česko na křižovatce III, která letos nese podtitul Evropa na křižovatce, to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Zdůraznil potřebu jednotného a pragmatického přístupu EU k americkým clům, obchodní válka by podle něj poškodila všechny strany.
Evropská unie pracuje na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, unijní ministři zahraničí by se jím měli zabývat na svém zasedání v květnu, uvedla po dnešním jednání v Lucemburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Některé ze zemí chtějí, aby sankce mířily i na dovoz ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy. Podle Kallasové veškeré diskuse o obsahu balíčku nadále trvají. Potřebujeme shodu všech 27 zemí EU, připomněla šéfka unijní diplomacie.
Skoro dvě třetiny Čechů jsou spokojené se svou současnou bytovou situací, častěji lidé, kteří mají vlastní nemovitost, uvedl průzkum společnosti Ipsos. Dvě pětiny populace by nejraději bydlely v rodinném domě mimo město či předměstí. Většina lidí ale pociťuje zdražování na realitním trhu a většina také očekává další zvyšování cen. Schopnost hradit náklady na bydlení pak pro nezanedbatelnou část Čechů představuje výraznou finanční zátěž a zdroj znepokojení, uvádí aktuální průzkum.
