Německý kancléř Friedrich Merz navrhuje nový status pro Ukrajinu: přidružené členství v Evropské unii. Kyjev by se podle něj mohl účastnit jednání evropských institucí a získat silnější bezpečnostní garance, plné členství ani hlasovací práva by ale zatím neměl. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom dlouhodobě odmítá jakoukoli druhořadou variantu členství.
Ursula von der Leyenová vybudovala v čele Evropské komise silně centralizovaný systém řízení, který jí dává mimořádnou kontrolu nad chodem unijní exekutivy. Podle textu agentury Bloomberg ale právě tento styl vedení brzdí klíčová rozhodnutí, oslabuje práci komisařů a komplikuje snahu EU posílit konkurenceschopnost.
Nebýt dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Evropa by dnes zažívala ještě krušnější chvíle. Vladimir Putin už před vojenským útokem na Kyjev začal ruskou surovinu využívat jako součást své hybridní války proti Evropě. Nynější blokáda Hormuzského průlivu dočasně odřízla od okolního světa plyn dalšího předního exportéra – Kataru. Rostoucí závislost na americkém LNG ale v době nepředvídatelné administrativy ve Washingtonu přináší také hodně nových starostí.
Evropská unie pošle Ukrajině první část obří půjčky nejpozději na začátku června. Kyjev má z celkových 90 miliard eur dostat zhruba 9,1 miliardy eur, přičemž většina peněz půjde na vojenské účely. První prostředky z obranné části mají podle Evropské komise zamířit na drony.
Evropská unie připravuje další sankční balík proti Rusku. Podle serveru Politico se Brusel chce zaměřit především na takzvanou stínovou flotilu, tedy volnou síť starších a neprůhledně vlastněných tankerů, které Moskva využívá k přepravě ropy po světě.
Zhruba jeden ze tří náborových pracovníků byl v poslední době okraden o svou identitu. Podvodníci ji pak zneužívají ve snaze vytáhnout peníze ze zájemců o práci. Falešné pracovní inzeráty se v Evropě staly vážným problémem, přičemž nové případy jsou pravidelně hlášeny po celém kontinentu, uvedl server Euronews.
Zatímco velká část Evropy se od Donalda Trumpa odvrací, Řecko podle serveru Politico volí opačnou strategii. Atény se nápadně snaží posílit vztahy s Trumpovou Amerikou a s prostředím hnutí MAGA. Symbolickým vrcholem tohoto sbližování by se mohla stát Trumpova případná návštěva Řecka při oslavách 250. výročí americké nezávislosti – včetně projevu na Akropoli.
Polský prezident Karol Nawrocki otevírá nový střet s Bruselem i domácí proevropskou vládou. Chce vypsat referendum o unijní klimatické politice Green Deal, kterou viní z růstu životních nákladů, cen energií i nákladů pro podnikatele a zemědělce. Návrh ale musí schválit Senát, kde má většinu vládní koalice, a spor tak může rychle přerůst v další velkou politickou bitvu o směřování Polska v Evropě.
Politika amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí jeho „partnery“ ke kreativitě. Jeho hrubost a nepředvídatelnost podněcují vznik dříve nepravděpodobných spojenectví. Není třeba zvykem, aby na exkluzivně evropském summitu vystupoval premiér Kanady. Mnozí lídři si ale uvědomují, že trumpovský systém plný chaosu a krátkozrakého siláctví není pro jejich země výhodný, a raději pokukují po alternativách.
Debata o moderním zemědělství v Evropě se často opírá o silné obrazy a emoce, méně už o ekonomickou realitu. Extrémní příklady ze světa, jako jsou vysoce koncentrované velkochovy, přitom nejsou jen kuriozitou. Ukazují limity systému, ve kterém se dnes pohybujeme i my v Evropě.
Emmanuel Macron ostře odmítl Trumpovu hrozbu vyšších cel na evropská auta a označil ji za vyhrožování destabilizací. Pokud USA cla skutečně zavedou, Evropská unie podle francouzského prezidenta musí sáhnout po nástrojích proti nátlaku. Na stole jsou podle něj všechny možnosti.
SpaceX 🚀 v dokumentu k vstupu na burzu slibuje rozvoj přepravy na Mars či Měsíc 🌑. Firma, která v současnosti vlastní a provozuje například systém Starlink, ale připouští, že by nemusela se svými plány uspět.
Číst více
