V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku po sečtení velké většiny hlasů vede se 44,6 procenta hlasů uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva, uvedla ústřední volební komise. Jednoznačné vítězství Radevovy strany, by podle agentury Reuters mohlo ukončit období politické nestability v balkánské zemi.
Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, uvedl slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Později uvedl, že Bratislava bude uvedené sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.
Bývalý bulharský prezident a někdejší šéf letectva Rumen Radev směřuje k vítězství v nedělních parlamentních volbách. Voličům slibuje boj proti „mafiánskému státu“, který podle něj podkopává fungování nejchudší země Evropské unie.
Nový klimatický zákon Evropské unie zasadil ukrajinskému ocelářství „okamžitou ránu“. Uvedl to server Politico s odkazem na zástupce průmyslu, kteří varují před ztrátou evropských trhů i tisíců pracovních míst.
Orbán končí, ale jeho styl politiky může v EU přežít. Server Politico upozorňuje na nové „potížisty“. Na prvních místech seznamu figurují slovenský premiér Robert Fico a český premiér Andrej Babiš.
Proevropský liberální tábor si díky volbám v Maďarsku mohl užít trošku těch dobrých zpráv. Vláda se v Budapešti změní, ale léta propagandou živená protiukrajinská nálada se tak rychle změnit nemusí. Kde má proevropský sentiment Pétera Magyara své limity?
Po drtivém volebním triumfu nové politické síly přichází první zásadní střet o podobu moci v zemi. Lídr Tiszy Péter Magyar vyzval prezidenta k odstoupení a naznačil rychlé změny ústavního i zahraničněpolitického směřování Maďarska.
Porážka Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách znamená podle českých politiků zásadní změnu i pro Prahu. Česko tím přichází o jednoho ze svých klíčových spojenců v Evropské unii, zároveň se ale připravuje na spolupráci s novou vládou.
Zatímco v Lucembursku stojí hodina práce přes 1 400 korun (56,80 euro) a v Dánsku se blíží k třinácti stovkám, český zaměstnanec vyjde firmu v průměru na zhruba 500 korun (19,80 euro). Stále jsme tedy na necelé polovině toho, co platí němečtí sousedé. To samo o sobě není nic nového. Nové je, že tato „výhoda levnosti“ se postupně vytrácí, aniž bychom ji dokázali nahradit vyšší výkonností.
I když je „teflonový“ šéf NATO Mark Rutte teflonový jako obvykle, je aliance v krizi. Je do značné míry vydána na milost americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Otázka tedy zní, zda se má Evropa podvolit jeho novému stylu nebo si od něj udržovat odstup? Cena za udržení přízně USA však může být dosti vysoká – klidně i od vazalství po účast na válečných zločinech.
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnímají Evropané stále častěji jako hrozbu, nikoli jako spojence. Vyplývá to z nového průzkumu European Pulse, který pro server Politico a společnost beBartlet zpracovala agentura Cluster17.
