Praha, Brno, Bratislava a Budapešť by v budoucnu mohla propojit vysokorychlostní železnice. Česko a Maďarsko chtějí pro projekt získat peníze z příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie a jejich ministři dopravy už podepsali memorandum o spolupráci. Premiér Andrej Babiš i jeho maďarský protějšek Péter Magyar připouštějí, že půjde o projekt na více než deset let a o desítky miliard.
Evropská unie chystá další zásah proti přílivu levného čínského zboží. Omezit chce dovoz například chemických výrobků, nábytku nebo strojírenského zboží, a to pomocí dovozních kvót či cel. Brusel se snaží podpořit evropský průmysl a snížit obří obchodní deficit s Čínou, zároveň ale nechce vyprovokovat Peking k odvetě a rozpoutat obchodní válku.
Na trzích se znovu vrací pochybnosti, zda se masivní investice do umělé inteligence a datových center dokážou investorům skutečně vrátit. Nervozitu podpořila Meta, která sice překonala očekávání výsledky, zároveň ale plánuje mimořádně vysoké kapitálové výdaje. Vedle AI se investoři soustředili také na rychle rostoucí výnosy francouzských dluhopisů a na vývoj kolem války na Ukrajině, který tlačil dolů ceny některých komodit.
Od rozpočtu a migrace až po příšerný zápach v tiskové místnosti – zde je přehled od kolegů ze serveru Politico z říjnového zasedání Evropské rady.
Česko se nepřipojilo k finské iniciativě, která chce výrazně omezit vstup Rusů do celé Evropské unie, včetně turistických cest. Ministr zahraničí Petr Macinka krok odmítl s tím, že Česko už podobná omezení uplatňuje samo a celoevropská shoda stejně nevzniká. Podle Seznam Zpráv přitom část vedení ministerstva doporučovala finský návrh podpořit.
Vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se dál propadají a evropským lídrům dochází trpělivost s otevřenou kritikou Donalda Trumpa ze strany Volodymyra Zelenského. Podle Financial Times chtějí ukrajinského prezidenta při pátečním jednání v Bruselu vyzvat, aby svou rétoriku zmírnil. Evropa se obává, že další veřejné útoky na Trumpa mohou ohrozit americkou podporu, na níž Ukrajina i její spojenci stále závisejí.
Brusel hledá nové peníze a sahá po tabáku, emisních povolenkách i uhlíkovém clu. Premiér Andrej Babiš se proti tomu ostře vymezil. Tvrdí, že Česko se blíží pozici čistého plátce a nechce si nechat vnucovat další podmínky.
Na nový sedmdesátimetrový byt v Praze potřebuje domácnost téměř 17 průměrných hrubých ročních mezd. Ještě loni jich stačilo 15. České hlavní město se tak podle analýzy Deloitte propadlo na druhé místo mezi nejméně dostupnými evropskými metropolemi. V první desítce jsou i Brno a Ostrava.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu proti Rusku od začátku války na Ukrajině. Na seznam přibylo téměř 1600 osob a subjektů, přičemž více než polovina z nich souvisí s výrobou balistických střel. „Výrazně tak Rusku ztěžujeme, zpomalujeme a prodražujeme výrobu zbraní,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu korun), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise. Přesto už má první kritiky – za nepřijatelný ho označilo Švédsko, které je čistým plátcem do rozpočtu unie.
Evropská unie může kvůli sílícím obavám z ruských hybridních útoků přitvrdit vůči Moskvě. Ve hře jsou další sankce i změny vízové politiky pro ruské občany. Návrh závěrů říjnového summitu zároveň varuje, že ruské kroky „nezůstanou bez odezvy“.
