Aktivisté z organizace Greenpeace ve středu ráno vylezli na střechu zákaznického centra společnosti Tesla v Česlicích u Prahy. Protestují tím proti počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, vadí jim jejich útoky na neziskové organizace, média, vědce i ochránce přírody. Na místo po chvíli dorazila policie a hasiči, protest se zatím obešel bez incidentů.
Skupina lidí popírající klimatickou změnu našla novou hvězdu v keňském farmáři Jusperu Machoguovi. Na sociálních sítích se Machogu proslavil jako propagátor fosilních paliv v Africe, ale jeho kampaň má ještě další rozměr, který zůstává na první dojem skrytý, píše britský server BBC.
Ministři energetiky skupiny sedmi předních ekonomik světa (G7) se dohodli na odstavení uhelných elektráren v první polovině roku 2035.
Jen málokterá země na světě umí z obnovitelných zdrojů vyrobit tolik elektrické energie, aby jí tato energie pokryla celou vlastní spotřebu. Kde to zvládají nejlépe, do jaké míry se k těmto zemím blíží Česká republika a co nám nejvíce brání ve využívání energie z obnovitelných zdrojů popisuje v rozhovoru pro Newstream Patrícia Čekanová z Asociace komunitní energetiky ČR.
Končí další z klimatických konferencí OSN, známých jako COP. Jak je obvyklé, nic vskutku převratného delegáti nedojednali. Ačkoli značnou uhlíkovou stopu při sletu do Dubaje zanechali. Ano, pravda, shodli se – vůbec poprvé – na zásadním ústupu od fosilních paliv, ropy a plynu. Jenže poté, co se před dvěma lety dohodli na podobné konferenci v Glasgow na ústupu od uhlí, jeho globální spotřeba opět narostla. A nadále narůstá, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Předseda klimatické konference COP28 Sultán Džábir po dlouhém nočním jednání oznámil ve středu dopoledne dosažení klíčové dohody o odklonu od fosilních paliv, píší zahraniční agentury. Svět se díky historické dohodě mezi téměř dvěma sty zeměmi přiblížil k cíli uhlíkově neutrální planety v roce 2050.
V oblasti energetiky se Česká republika, stejně jako zbytek Evropské unie, snaží postupně odklonit od uhlí, utlumovat těžbu a přecházet na obnovitelné zdroje. Pořád ale existují oblasti, kde je ho zapotřebí — tepelné elektrárny, ocelářský průmysl ale i domácí vytápění. Těžíme čím dál tím méně, ale spotřeba zůstává. Odkud se tedy bere uhlí, které potřebujeme a které ještě nějakou dobu potřebovat budeme?
Světová poptávka po fosilních palivech dosáhne vrcholu do roku 2030. Po silnicích bude jezdit více elektromobilů a čínská ekonomika poroste pomaleji, navíc se bude více orientovat na čistší energii. To zároveň zpochybňuje důvody pro zvyšování investic do produkce fosilních paliv. Ve zprávě o výhledu energetiky ve světě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Evropa by mohla opustit fosilní paliva a vybudovat soběstačný energetický sektor, pokud by do roku 2040 investovala zhruba dva biliony eur (téměř 49 bilionů korun) do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny. Tvrdí to podle agentury Reuters studie, jejímž hlavním autorem je Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu.
Záporné ceny elektřiny dorazily do Česka dříve, než se čekalo. Ohrožují další rozvoj solární energetiky a paradoxně dokládají nenahraditelnost fosilní elektřiny, včetně té z uhlí, píše ve svém komentáři ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Růst poptávky po ropě, který se dostavil díky oživení po pandemii, v letošním roce skončí. Výhled světové ekonomiky a přechod na čistší paliva totiž poptávku od roku 2024 omezí. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to uvedla Mezinárodní agentura pro energii. Agentura také poprvé předpovídá vrchol světové poptávky "před koncem desetiletí".
