Zajímá nás
Jen málokterá země na světě umí z obnovitelných zdrojů vyrobit tolik elektrické energie, aby jí tato energie pokryla celou vlastní spotřebu. Kde to zvládají nejlépe, do jaké míry se k těmto zemím blíží Česká republika a co nám nejvíce brání ve využívání energie z obnovitelných zdrojů popisuje v rozhovoru pro Newstream Patrícia Čekanová z Asociace komunitní energetiky ČR.
Evropa by mohla opustit fosilní paliva a vybudovat soběstačný energetický sektor, pokud by do roku 2040 investovala zhruba dva biliony eur (téměř 49 bilionů korun) do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny. Tvrdí to podle agentury Reuters studie, jejímž hlavním autorem je Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu.
Záporné ceny elektřiny dorazily do Česka dříve, než se čekalo. Ohrožují další rozvoj solární energetiky a paradoxně dokládají nenahraditelnost fosilní elektřiny, včetně té z uhlí, píše ve svém komentáři ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Růst poptávky po ropě, který se dostavil díky oživení po pandemii, v letošním roce skončí. Výhled světové ekonomiky a přechod na čistší paliva totiž poptávku od roku 2024 omezí. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to uvedla Mezinárodní agentura pro energii. Agentura také poprvé předpovídá vrchol světové poptávky "před koncem desetiletí".
Příjmy Ruska z vývozu ropy se v březnu a dubnu zotavily z úrovní z ledna a února a dosáhly nejvyšší úrovně od listopadu loňského roku. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Očekává se přitom, že Moskva bude schopna příjmy z prodeje ropy dál zvyšovat, uvedla CNBC.
V Evropské unii se v zimě poprvé navzdory krizovým podmínkám vyrobilo více energie z obnovitelných než z fosilních zdrojů. Mohl za to pokles poptávky po elektřině, vysoké ceny fosilních paliv i mírná zima. O historickém milníku informuje nová analýza energetického think-tanku Ember. Výrazný sedmiprocentní pokles poptávky vedl k dvanáctiprocentnímu poklesu výroby z fosilních paliv ve srovnání s předchozí zimou. Obnovitelné zdroje v zimním období (říjen 2022 až březen 2023) vyrobily 40 procent elektřiny v EU, fosilní paliva jen 37 procent. Spotřeba elektřiny klesala i v Česku. Snížení poptávky po elektřině v EU ušetřilo během zimy 12 miliard eur (282 miliard korun).
Veškeré emise CO2 ze spalovacích motorů u nových vozidel budou od roku 2035 v Evropské unii zpoplatněny. Členské země EU definitivně schválily normu, která od zmíněného data prakticky znemožňuje prodej nových benzínových a naftových aut. Souhlasu unijních ministrů s dlouho diskutovanými pravidly předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.
Evropská komise (EK) navrhuje, že po roce 2035 umožní prodej nových osobních aut se spalovacími motory, ale jen v případě, že budou využívat pouze syntetická paliva. Agentura Reuters se odvolává na dokument, který nastiňuje návrhy komise německému ministerstvu dopravy. Německo patří spolu s Českou republikou mezi členské země Evropské unie, které pro auta na syntetická paliva prosazují výjimku ze zákazu prodeje nových osobních aut se spalovacími motory po roce 2035.
Kde vzít vodík, který by měl být významným čistým palivem blízké budoucnosti? Vědci zkoumají lákavou variantu, že by se dal vytěžit ze země. Tím by se zjednodušil odchod od fosilních paliv, který se pro následná desetiletí ukazuje jako nevyhnutelný, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Česká republika nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. V Berlíně to po jednání s německým kolegou Volkerem Wissingem prohlásil český ministr dopravy Martin Kupka. Řekl, že v této věci bude Česko postupovat společně s Německem. Uvedl také, že Praha i Berlín považují stávající návrh chystané unijní emisní normy Euro 7 za nerealistický a nepřijatelný.
Nadnárodní těžařský gigant Glencore v loňském roce zvýšil čistý zisk o téměř 250 procent na rekordních 17,3 miliardy dolarů (zhruba 383 miliard korun). Za růstem zisku stály vysoké ceny uhlí, ropy a dalších komodit vyvolané konfliktem na Ukrajině. Firma uvedla, že svým akcionářům vyplatí více než sedm miliard dolarů.
