Zajímá nás
ESG. Enviromental, Social, Governance. Životní prostředí, ekologie, sociální vazby. Proč firmy investují do ESG projektů? Je to jen trend, nebo nutnost do budoucna? A co pod ESG všechno patří? ESG – zkratka, která mění svět.
Je to jedno z důležitých spojení pro úspěšnou budoucnost. Spolupráce neziskového sektoru a soukromých společností nabývá na významu a může oba světy značně obohatit. Neziskový sektor totiž umí vyhledat konkrétní osoby, kterým pak ve spolupráci s komerční sférou dokáže nabídnout skutečně efektivní pomoc.
Dát šanci seniorům žít co nejdéle doma nebo řešit každodenní trable samoživitelů i lidí, kteří nemohou nalézt práci. I tak může vypadat pomáhání firem, které si uvědomují sociální odpovědnost a její potřebu ve společnosti. Pokud totiž nepomohou zrovna tyto firmy, nikdo jiný to už neudělá a řada lidí se ocitne bez pomoci. O tom, jak upozorňovat na nová témata a možnosti takovéto pomoci, jsme se v rozhovoru pro newstream.cz bavili s Evou Prokešovou z JTI, která k sociální odpovědnosti založila letos i speciální konferenci Good Company Circle 2023.
Korek je levný a ekologický stavební materiál. Staví se z něj ve Středomoří i v Česku. Navíc má skvělé izolační vlastnosti, tepelné i akustické.
Vztahy s bankami i řízení cash flow investiční skupiny DRFG. To vše má na starosti Head of Treasury Hana Cajthamlová. Poslední roky ale financování projektů a jejich ziskovost ovlivňují vysoké úrokové sazby. Do rozhodování bank o tom, komu a na co půjčí, vstupují ale i další faktory, jako je například přístup firem k ESG.
Tři klíčová slova – Environmental, Social a Governance (ESG) – jsou fenoménem globálního byznysového prostředí. Nutí firmy změnit kurz uvažování a osvojit si nové strategie a standardy, které by podpořily pozitivní společenské a enviromentální změny. O tom, jak si jednotlivé společnosti vedou v oblastech životního prostředí, vztahů se zaměstnanci a odpovědnosti a etiky pracovních postupů, budou již od nového roku některé z nich povinny referovat v rámci ESG nefinančního reportingu. Možností, co dělat a jak změny rozpohybovat, je celá řada.
Platforma Green0meter ze skupiny ČSOB, která pomáhá firmám se snižováním jejich environmentálního dopadu, spustila unikátní digitální rozcestník Green0meter Marketplace. Díky němu mohou firmy jednoduše odhadnout svoji uhlíkovou stopu, zjistit, jaké povinnosti z oblasti ESG reportingu se jich týkají a získat odborné poradenství. Cílem je usnadnit podnikům přechod na udržitelné fungování a pomoci s plněním všech souvisejících pravidel a reportů.
Nová pravidla udržitelnosti mění svět podnikání. Velcí investoři řeší, kam vloží peníze svých klientů a zda se takové investice dlouhodobě vyplatí. Pravidla ESG se stávají čím dál vlivnějšími ve světě velkých peněz. Jak se v těchto pravidlech zorientovat? Jaký podíl by firmy orientované na udržitelný byznys měly zastávat v ideálním portfoliu? Nejen o tom budou mluvit odborníci z řad investorů i zástupce burzy na summitu udržitelného rozvoje Good Company Circle 2023, která se uskuteční v Křižíkových pavilonech na Výstavišti v pražských Holešovicích 23. listopadu. Byznysový portál je mediálním partnerem akce.
S podzimem a dalšími problémy v globální politické i ekonomické situaci se definitivně ukazuje, že vlna investic do ESG prozatím končí. Podle dat analytické společnosti Morningstar fondy zaměřující se na aktiva splňující ekologické normy ztrácejí kapitál. Přitom do ostatních fondů přitéká čím dál více prostředků. Navíc velké fondy přestaly vydělávat, což se projevuje i na stavu kont českých investorů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo připravit novelu zákoníku práce. Jedním z navrhovaných ustanovení bude také možnost zjistit, kolik berou vaši kolegové. A když to na stejné pozici bude výrazně víc, budete mít právo se zeptat, proč. Dobré úmysly tentokrát zastírá fakt, že půjde jen o další růst závisti ve společnosti, které nevadí, když trpí, hlavně když vedle trpí víc.
Investoři ve světě masivně přesouvají své peníze z „čistého“ do „špinavého“ průmyslu. Dobře je to vidět na vývoji akcií ropného gigantu Shell, které jsou na dějinném maximu, píše ekonom Lukáš Kovanda.
Česko je sedmé nejhorší v EU z hlediska žebříčku hodnocení rozdílu platu žen a mužů. Ten nyní činí 16,5 procenta, zatímco v EU to je v průměru o tři procenta méně. Nerovnost by měla zásadně změnit směrnice o transparentním odměňování žen a mužů, která byla v EU schválena letos v květnu a kterou mají členské státy povinnost vnést do svého právního řádu do tří let. Co to bude znamenat pro zaměstnavatele v Česku a kdy budou firmám hrozit sankce za nedodržování směrnice, vysvětlila v rozhovoru Tereza Erényi z advokátní kanceláře PRK Partners.
