Česká národní banka zejména ovlivňuje výši inflace, sílu české měny a výši komerčních úroků bank. Jak bojuje s inflací, co chystá v měnové politice, kdo zasedne v sedmičlenné bankovní radě a jaké má představy? ČNB, srdce tuzemské ekonomiky.
Česká inflace v říjnu nečekaně zpomalila na 2,4 procenta. Radost z levnějších potravin ale může mít krátké trvání. Ekonomové varují, že prudké zdražování energií se do peněženek domácností teprve promítne a začátkem příštího roku může inflace vystřelit téměř ke čtyřem procentům. Českou národní banku navíc už ve čtvrtek čeká rozhodování o úrokových sazbách, které by podle odhadů mohly vzrůst.
Ještě nedávno platilo, že čím víc si realitní investor půjčí, tím víc vydělá. Rok 2026 tuhle logiku zlomil. Česká národní banka zpřísnila doporučení pro investiční hypotéky, banky víc řeší kvalitu zástav a ani firemní úvěry už nejsou tak snadné jako dřív. Kdo chce portfolio dál rozšiřovat, potřebuje plán dřív, než mu banka poprvé řekne ne. Proč už nestačí skládat jednu hypotéku za druhou a jak se připravit na firemní financování, vysvětluje ve svém komentáři Dalibor Klíč, CEO společnosti MECH, která pomáhá realitním investorům s výběrem, financováním a správou nemovitostí.
Česko se Francii rychle přibližuje v ceně, za kterou si stát půjčuje na deset let. Rozdíl ve výnosech jejich desetiletých dluhopisů se zúžil na pouhých 0,25 procentního bodu, přestože ČNB drží výrazně vyšší základní sazbu než ECB. Zhoršující se francouzské veřejné finance tak podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy ukazují, že členství v eurozóně samo o sobě levnější financování státu nezaručuje, píše ve svém komentáři.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Letošní Nobelova cena za ekonomii míří k tématu, které se přímo dotýká hypoték, úrokových sazeb, investic i pracovního trhu. Američané Michael Woodford a Robert E. Hall získali ocenění za výzkum toho, jak očekávání domácností, firem a investorů ovlivňují celou ekonomiku. Praktický význam jejich práce vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.
Návrh ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) na zvýšení daňového odpočtu na hypotéky nedává smysl, řekl bývalý premiér, ministr financí a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok v diskusním pořadu Poledne s Moravcem. Daňové výjimky podle něj neplní žádný rozumný účel. Schillerová ve středu uvedla, že navrhne zvýšení daňového odpočtu na hypotéky až o 50 tisíc korun. Týkat by se to mělo lidí do 36 let, kteří už hypotéku mají nebo o ní uvažují. Schillerová chce, aby opatření platilo od příštího roku.
Čekání na levnější hypotéky se Čechům nepříjemně protahuje. Průměrná nabídková sazba v říjnu vyskočila na 5,79 procenta, nejvýše od ledna 2024, a roste už sedmý měsíc v řadě. U modelové hypotéky na 3,5 milionu korun to proti březnu znamená 1855 korun měsíčně navíc. A rychlá úleva nepřijde. Analytici čekají spíš další zdražování a teprve potom hledání vrcholu.
Krátká česká epizoda s inflací pod dvěma procenty skončila. Spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 2,5 procenta, zatímco v srpnu inflace činila 1,9 procenta. Nahoru ji táhnou především energie a dražší pohonné hmoty, nepolevuje ale ani zdražování služeb. Analytici navíc varují, že tím růst cen nemusí skončit. Ve hře je návrat inflace nad tři procenta i zvýšení úrokových sazeb ČNB.
Válka, rostoucí ceny energií, nestabilita. To vše ovlivňuje světové trhy a centrální banky to musejí započítávat do svých modelů budoucího vývoje. Ukazuje se, že inflační tlaky sílí. Když se k tomu připočte rostoucí zadlužování států a nárůst potřeby investic do AI infrastruktury, výsledek je podle Tomáše Kudely ze SAB Finance jasný: Náklady na dluh se budou těžko vracet na hodnoty, na které jsme byli zvyklí před covidem.
Příznivější výhled ratingové agentury S&P Global Ratings není jen oceněním dlouhodobé kondice české ekonomiky, ale také důvěrou v současný kabinet, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj agentura počítá s pokračováním obezřetné hospodářské politiky Babišovy vlády, i když do svého scénáře zahrnuje vyšší výdaje, rozpočtové deficity i investiční projekty včetně Dukovan.
Fronty na výroční pětitisícikorunu ukazují, že hotovost má i v digitální době své kouzlo. Jako dlouhodobá investice však sběratelská bankovka nemusí obstát: i při desetinásobném růstu ceny za padesát let by její roční zhodnocení nedosáhlo pěti procent, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Její největší předností tak zůstává sběratelská hodnota a fakt, že jde stále o platné peníze.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.
