Česká národní banka zejména ovlivňuje výši inflace, sílu české měny a výši komerčních úroků bank. Jak bojuje s inflací, co chystá v měnové politice, kdo zasedne v sedmičlenné bankovní radě a jaké má představy? ČNB, srdce tuzemské ekonomiky.
Česká národní banka pravomocně potrestala brněnskou společnost Fundraisy consult pokutou devět milionů korun za neoprávněné zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Podle Hospodářských novin jde o dosud nejvyšší sankci, kterou ČNB za tento typ přestupku úvěrové společnosti uložila.
Česká inflace se v květnu znovu přiblížila dvouprocentnímu cíli České národní banky. Spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziročně vzrostly o 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta.
Česká národní banka není jen strážcem úrokových sazeb a inflace, ale potichu se vypracovala v jednoho z největších institucionálních investorů v regionu. Vedle své tradiční měnové politiky totiž spravuje národní devizové rezervy v ohromném objemu přesahujícím 178 miliard dolarů, píše v komentáři Erik Kmeť, zakladatel K&L Rock a fondu Rivenity.
Okamžité platby se v Česku rozšíří i na eura. Banky budou muset od ledna 2027 umět eurové platby přijímat, nejpozději od července také odesílat.
Různé české i mezinárodní instituce snižují očekávání růstu české ekonomiky. Naposledy snížila očekávání Evropská komise. Jak však tvrdí Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, růst ekonomiky v posledních letech na pozadí německé stagnace naznačuje, že si česká ekonomika dokáže hledat vlastní cestu. Inflaci podle něj ČNB zvládne zkrotit.
Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt se podle ní zvýší o 1,8 procenta, uvedla komise v jarní ekonomické prognóze. V předchozím listopadovém výhledu počítala pro letošek s růstem o 1,9 procenta. Komise se stala další z řady institucí, které revidují čísla směrem dolů.
Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než Evropská komise dosud čekala. Brusel snížil odhad růstu HDP na 1,8 procenta, zároveň počítá s vyšší inflací a rostoucím schodkem veřejných financí. Hlavní oporou ekonomiky má zůstat spotřeba domácností, rizikem jsou naopak cla, drahé energie a nejistota ve světovém obchodě.
Rozhodnutí ponechat základní úrokové sazby ČNB na místě bylo jednohlasné. O jejich zvýšení se nediskutovalo. V blízké budoucnosti to ale lze čekat.
Česká národní banka zhoršila letošní výhled české ekonomiky. Podle nové prognózy vzroste hrubý domácí produkt letos o 2,5 procenta. Ještě v únoru centrální banka počítala s růstem o 2,9 procenta.
Zní to jako protimluv. Ceny benzinu a nafty se během války na Blízkém východě zvedly o třetinu a staly se hybnou silou inflace. Ta v dubnu meziročně poskočila na 2,5 procenta, a to i přes donkichotskou snahu vlády ceny paliv regulovat. Přesto Česká národní banka nemusí kvůli drahým palivům zvedat sazby. Cena paliv totiž působí zároveň jako proinflační i protiinflační faktor.
Česká národní banka podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta, kde ji drží už od loňského května. Bankovní rada tak zatím nereagovala ani na dubnové zrychlení inflace. Důvody rozhodnutí i novou makroekonomickou prognózu představí guvernér Aleš Michl na odpolední tiskové konferenci.
