Zajímá nás
Česká národní banka zejména ovlivňuje výši inflace, sílu české měny a výši komerčních úroků bank. Jak bojuje s inflací, co chystá v měnové politice, kdo zasedne v sedmičlenné bankovní radě a jaké má představy? ČNB, srdce tuzemské ekonomiky.
Guvernér České národní banky připustil, že snižování sazeb může pokračovat. Brzy bychom se tak mohli dostat nadohled 5procentní hranici. Pak ale podle guvernérových slov začne být ČNB ostražitější. A není se čemu divit. Boj s inflací totiž není ani zdaleka vyhraný. Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát.
Česká národní banka (ČNB) v prvním čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. V rezervách ho ke konci března měla 1,144 milionu troyských uncí, což odpovídá 35,58 tuny, vyplývá z údajů o struktuře devizových rezerv. Od konce loňského března se objem zlata v rezervách více než zdvojnásobil.
O fungování Podnikatelské družstevní záložny (PDZ) s VIP klienty, v níž měl „zapomenuté“ konto i premiér Petr Fiala, se zajímají detektivové z odboru hospodářské kriminality pražského krajského ředitelství. Dozor v kauze převzalo Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze, předtím spis ležel u městských žalobců. Píšou o tom dnešní Lidové noviny (LN).
Snížení sazeb ČNB o půl procentního bodu je adekvátní ekonomické situaci, říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Hypoteční banky podle něj s poklesem již kalkulovaly a zahrnuly ho do aktuálních nabídek. Čekat na levnější hypotéku tedy podle Sklenáře nemá smysl. Na jakou úroveň úrokové sazby letos poklesnou?
Bankovní rada České národní banky ve středu rozhodla o snížení své základní úrokové sazby o 0,50 procentního bodu, na 5,75 procenta. Většina trhu takový krok předpokládala. Koruna proto bezprostředně po oznámení rozhodnutí nijak výrazněji nereagovala. Drží se na úrovni kolem 25,30 za euro. České národní bance se tak daří zastavit její předchozí oslabování.
Česká národní banka snížila hlavní sazbu na 5,75 procenta. Pokles o půl procentního bodu byl očekávaný. Inflační tlaky v ekonomice slábnou. V únoru se inflace vrátila na dvouprocentní cíl ČNB. V neprospěch argumentu výraznějšího poklesu sazeb hovoří slábnoucí koruna i rychlejší růst cen služeb. Tato proinflační rizika museli centrální bankéři ve svém dnešním rozhodnutí zohlednit.
Půl procenta. O tolik s největší pravděpodobností sníží rada České národní banky základní úrokovou sazbu již na dnešním zasedání. Umožňují jí to mimořádně dobrá data o inflaci, která patří k nejnižším v Evropské unii. Vzhledem k tomu, že úroky Evropské centrální banky nadále stagnují, lze očekávat další mírný propad kurzu koruny vůči společné evropské měně. To přitom může mít i mírný proinflační vliv.
Ceny průmyslových výrobců letos v únoru klesaly pomaleji, než se čekalo. Meziročně vykázaly pokles o 0,9 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů pokles o 1,3 procenta. Meziměsíčně byla dynamika ale naopak silnější, než se čekalo, když ceny narostly o 0,5 procenta, namísto očekávaných 0,3 procenta. Vyplývá to z čerstvých dat Českého statistického úřadu.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude ve středu pokračovat ve snižování základní úrokové sazby. Shodují se na tom oslovení analytici. Většina z nich je přesvědčena, že bankovní rada stejně jako v únoru sníží sazbu o půl procentního bodu ze současných 6,25 procenta. Současná inflace by sice podle nich hovořila i pro razantnější pokles sazeb, ČNB ale musí vzít v potaz i oslabení koruny, stejně jako přetrvávající inflační tlaky ve službách.
Již za týden zasedne rada České národní banky a bude hodnotit dosavadní boj s inflací. A také to, jak nastaví sazby. O kolik je nakonec sníží?
Víte, proč jsou hypoteční bankéři po celou dobu realitní krize v posledních dvou letech v klidu? Proč nezmatkují, že trh s byty zamrznul? A proč si mohou dovolit jako jacísi Buddhové s jemným úsměvem glosovat hemžení kolem sebe, když se půjčky na bydlení staly nedostupné?
