Česká národní banka zejména ovlivňuje výši inflace, sílu české měny a výši komerčních úroků bank. Jak bojuje s inflací, co chystá v měnové politice, kdo zasedne v sedmičlenné bankovní radě a jaké má představy? ČNB, srdce tuzemské ekonomiky.
Česko slíbilo Bruselu, že do roku 2030 sníží rozpočtový schodek na 1,2 procenta HDP. Podle ekonoma Tomáše Holuba je však tento plán nevěrohodný a prakticky nesplnitelný. Dokládá to mimo jiné plánovanými výdaji na dopravní infrastrukturu, které mají během pouhých dvou let klesnout o více než 110 miliard korun – přestože stát současně slibuje dostavbu dálniční a železniční sítě.
Lidé zkoušejí všechny možnosti, jak zaplatit kupovanou nemovitost či plánovanou renovaci. Včetně toho, že hypotéku doplní drahým spotřebním úvěrem. Anebo dražším úvěrem od stavební spořitelny.
Co do meziroční inflace je na tom Česko lépe než drtivá většina zemí Evropské unie. Meziměsíční růst už tak pozitivně nevypadá. Je to ale dáno hlavně tím, že v červenci začala hlavní sezóna dovolených.
ČNB se sazbami nepohnula a trh dostal jasný vzkaz: rychlá změna měnové politiky není na stole. Repo sazba zůstává na 3,75 procenta, inflace se podle nové prognózy může na přelomu roku znovu mírně zvednout a bankovní rada dál vidí víc rizik směrem k vyšším cenám než k jejich rychlému ústupu.
Česká národní banka podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Bankovní rada tak po červnovém zvýšení zatím dál vyčkává a trh bude sledovat hlavně novou prognózu a vysvětlení guvernéra Aleše Michla. Od sazeb ČNB se odvíjejí úroky hypoték, firemních úvěrů i vkladů domácností.
České banky mají podle České národní banky dostatečně silný kapitálový polštář, aby ustály i výrazné zhoršení ekonomiky. Dohledové zátěžové testy ukázaly, že i v nepříznivém scénáři by kapitálový poměr testovaných bank zůstal vysoko nad regulatorním minimem. ČNB do testu zahrnula 13 bank, které představují zhruba 92 procent aktiv domácího bankovního sektoru.
Dluhy českých domácností u bank se v červnu meziměsíčně zvýšily o 26,5 miliardy korun a dosáhly 2,72 bilionu. Rostlo také zadlužení firem, jejichž úvěry stouply přibližně o 38 miliard na 1,62 bilionu korun. Vyplývá to z předběžných údajů České národní banky.
Guvernér ČNB Aleš Michl dal rozhovor prestižnímu deníku Financial Times. Hájil v něm své postoje vůči tlaku premiéra i prezidenta: nechce snižovat úrokové sazby ani prosazovat rychlý vstup do eurozóny.
Hypotéky dál pomalu zdražují, prudký růst sazeb ale analytici neočekávají. Pro domácnosti teď může být důležitější správný výběr banky a délky fixace než čekání na nejistý obrat celého trhu.
Evropský kryptotrh od července funguje podle tvrdších pravidel. Po konci přechodného období MiCA smějí služby spojené s kryptoaktivy nabízet jen licencované firmy. Česká národní banka udělila povolení 11 subjektům, zatímco nelicencovaní hráči včetně Binance musejí v EU své služby ukončovat.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
