Česká národní banka zejména ovlivňuje výši inflace, sílu české měny a výši komerčních úroků bank. Jak bojuje s inflací, co chystá v měnové politice, kdo zasedne v sedmičlenné bankovní radě a jaké má představy? ČNB, srdce tuzemské ekonomiky.
Zveřejněná makro predikce ministerstva financí (MF) vidí ekonomický růst v mírně horších barvách než v dubnu. Na víně je Hormuz i utahování měnových šroubů světových centrálních bank. Směrem dolů ale experti MF posunuli odhad růstu cen, větší růst naopak čeká mzdy a platy.
ČNB se sazbami nepohnula a trh dostal jasný vzkaz: rychlá změna měnové politiky není na stole. Repo sazba zůstává na 3,75 procenta, inflace se podle nové prognózy může na přelomu roku znovu mírně zvednout a bankovní rada dál vidí víc rizik směrem k vyšším cenám než k jejich rychlému ústupu.
Česká národní banka podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Bankovní rada tak po červnovém zvýšení zatím dál vyčkává a trh bude sledovat hlavně novou prognózu a vysvětlení guvernéra Aleše Michla. Od sazeb ČNB se odvíjejí úroky hypoték, firemních úvěrů i vkladů domácností.
České banky mají podle České národní banky dostatečně silný kapitálový polštář, aby ustály i výrazné zhoršení ekonomiky. Dohledové zátěžové testy ukázaly, že i v nepříznivém scénáři by kapitálový poměr testovaných bank zůstal vysoko nad regulatorním minimem. ČNB do testu zahrnula 13 bank, které představují zhruba 92 procent aktiv domácího bankovního sektoru.
Dluhy českých domácností u bank se v červnu meziměsíčně zvýšily o 26,5 miliardy korun a dosáhly 2,72 bilionu. Rostlo také zadlužení firem, jejichž úvěry stouply přibližně o 38 miliard na 1,62 bilionu korun. Vyplývá to z předběžných údajů České národní banky.
Guvernér ČNB Aleš Michl dal rozhovor prestižnímu deníku Financial Times. Hájil v něm své postoje vůči tlaku premiéra i prezidenta: nechce snižovat úrokové sazby ani prosazovat rychlý vstup do eurozóny.
Hypotéky dál pomalu zdražují, prudký růst sazeb ale analytici neočekávají. Pro domácnosti teď může být důležitější správný výběr banky a délky fixace než čekání na nejistý obrat celého trhu.
Evropský kryptotrh od července funguje podle tvrdších pravidel. Po konci přechodného období MiCA smějí služby spojené s kryptoaktivy nabízet jen licencované firmy. Česká národní banka udělila povolení 11 subjektům, zatímco nelicencovaní hráči včetně Binance musejí v EU své služby ukončovat.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Některé prognózy čekají růst sazeb hypoték až o 0,3 procentního bodu. Ekonom Lukáš Kovanda vysvětluje, proč je takový scénář krajně nepravděpodobný. Banky
Česko má druhou nejnižší inflaci v EU. Pomohly tomu státní zásahy do cen energií a paliv, samostatná měnová politika ČNB i silná koruna – a ukazuje se, že vyšší deficit sám o sobě inflaci automaticky neroztáčí.
Pražská burza navázala na páteční růst a dál posilovala 💪. Index PX dnes přidal 0,35 procenta na 2794,43 bodu. Dařilo se mimo jiné finančnímu sektoru. Akcie pojišťovny VIG zpevnily o 1,18 procenta na 1720 korun, akcie skupiny Erste zdražily o 0,44 procenta na 2942 korun, Komerční banky o 0,28 procenta na 1058 korun a Monety Money Bank posílily o 0,15 procenta na 199,30 koruny.
