Česká národní banka zejména ovlivňuje výši inflace, sílu české měny a výši komerčních úroků bank. Jak bojuje s inflací, co chystá v měnové politice, kdo zasedne v sedmičlenné bankovní radě a jaké má představy? ČNB, srdce tuzemské ekonomiky.
Boj o inflaci a úrokové sazby. Přinese AI pokles inflace, nebo její růst?
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Koruna není podle ekonoma Lukáše Kovandy sentimentální přežitek, ale pojistka proti vládnímu rozhazování. Euro by dnes znamenalo nižší sazby, pohodlí pro dlužníky a větší riziko, že úspory sežere inflace.
Zvýšení základní úrokové sazby ČNB na 3,75 procenta může přinést vyšší úročení na spořicím účtu, zároveň ale zdraží půjčky. Třeba i ty na bydlení. Jde o úrokový krok České národní banky proti Čechům a vládě, nebo centrální bankéři jen brzdí českou ekonomiku, která je nyní založená na utrácení? „Politici by chtěli co nejnižší úrokové sazby, aby jim takzvaně foukal vítr do plachet. Což evidentně chce i Andrej Babiš,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
ČNB pouze vyslala potřebný signál, že nemíní nechat inflaci ulétnout, říká v rozhovoru behaviorální ekonom a bývalý člen představenstva několika velkých bank Ivan Černohorský.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
ČNB poprvé za guvernéra Aleše Michla zvýšila sazby. Základní úrok poslala na 3,75 procenta, a to krátce poté, co premiér Andrej Babiš varoval, že dražší peníze poškodí domácnosti, podnikatele i ekonomiku.
ČNB stojí před rozhodnutím, které může zdražit úvěry i hypotéky. Premiér Andrej Babiš před zvýšením sazeb varuje, analytici ale kvůli inflaci, mzdám a dražším službám čekají spíš utažení měnové politiky.
Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.
Česká národní banka bude rozhodovat o výši úrokových sazeb. Všeobecné očekávání trhu je, že bankovní radní zvýší základní úrokovou sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Stane se tak? A co by to znamenalo pro českou ekonomiku?
ČNB může tento týden poslat sazby nahoru. A pravděpodobně tak i učiní, zní z trhu. Oslovené banky naznačují, že její krok nezůstane bez odezvy. Pro střadatele to bude znamenat lepší úroky na spořicích účtech, pro banky další kolo boje o vklady. Kde nyní vaše úspory pracují nejlíp? A které banky slibují víc a za jakých podmínek?
Česká národní banka pravomocně potrestala brněnskou společnost Fundraisy consult pokutou devět milionů korun za neoprávněné zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Podle Hospodářských novin jde o dosud nejvyšší sankci, kterou ČNB za tento typ přestupku úvěrové společnosti uložila.
Ceny ropy 🛢 na světových trzích mírně klesají 📉. Směřují tak k největším měsíčním a čtvrtletním poklesům od počátků globální pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters. Cena severomořské ropy Brent odepisuje 0,15 procenta na 73,04 dolaru za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácí 1,26 procenta na 69,86 dolaru za barel. Investoři se zaměřují na možné rozhovory mezi USA a Íránem v Dauhá.
O aktuálním dění v české energetice dnes odpoledne jednal prezident Petr Pavel s generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ Danielem Benešem. Hovořili spolu například o tuzemském rozvoji jaderné energetiky ☢, státní energetické koncepci nebo i o změnách ve vlastnické struktuře společnosti. Novinářům to po jednání řekl Beneš.
Společnost Veolia Energie International získala stoprocentní podíl ve své tuzemské dceřiné společnosti Veolia Energie ČR. Valná hromada v pondělí schválila nucený přechod všech zbývajících účastnických cenných papírů, čímž definitivně vytěsnila minoritní akcionáře. Uvedla to mediální zástupkyně společnosti Veolia Energie ČR Petra Losertová. Malí akcionáři dosud drží 1,94 procenta akcií. Za jejich 1,5 milionu akcií společnost zaplatí 175 milionů korun.
Číst více
Pražská burza po pondělním růstu dnes oslabila 📉. Index PX odepsal 0,19 procenta na 2567,45 bodu. Nejvýrazněji zlevnily akcie tabákové firmy Philip Morris, Monety Money Bank a výrobce nápojů Kofoly.
Kurz koruny se ve srovnání s pondělním závěrem změnil jen minimálně. K euru česká měna oslabila o jeden haléř na 24,27 Kč/EUR. K dolaru naopak o haléř posílila. Obchoduje se za 21,23 Kč/USD.
Veškeré výrobky švýcarské firmy Nestlé 🍫 přestanou do konce roku obsahovat umělá potravinářská barviva, napsala agentura Reuters. Podnik se tak stane první velkou potravinářskou společností na světě, která k takovému kroku přistoupí.
Nejvyšší soud USA odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem americké ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.
Rusko jedná s dalšími zeměmi o možném dovozu pohonných hmot s cílem stabilizovat domácí trh. Podle agentury DPA to dnes uvedl mluvčí Kremlu 👴 Dmitrij Peskov. Podmínkou jsou podle něj přijatelné ceny.
Alkohol přispěje ke 4000 až 5000 🚗 dopravních nehod ročně, uvedl dnes ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Celkový počet nehod činil podle policejních statistik v minulém roce 85 518, dopravní nehody spojené s konzumací alkoholu tvoří přibližně 5,85 procenta.
Britská vláda v čele s premiérem v demisi Keirem Starmerem dnes představila dlouho odkládaný dlouhodobý plán výdajů na obranu. Jeho plán počítá s navýšením výdajů na obranu o 1️⃣5️⃣ miliard liber (422 miliard korun) v příštích čtyřech letech. Celkové investice do modernizace armády tak za toto období dosáhnou téměř 300 miliard liber (8,44 bilionu korun).
