Bitcoin, ethereum, litecoin, dogecoin a další, nejen „psí“ kryptoměny. Má smysl do nich investovat, bude trh regulován a jak? Kdo je jejich zastáncem a kdo má výhrady, ať už ze strany státních úřadů či investorů? Digitální měny, na kterých lze vydělat i ledasco ztratit.
Kryptoměnový sektor dál bojuje s problémem, který může podkopávat důvěru investorů: ani bezpečnostní audit nezaručuje, že peníze zůstanou v bezpečí. Podle analýzy CoinGecko, o níž píše CNBC, přišly kryptoplatformy od ledna 2025 do července 2026 při útocích o více než 3,63 miliardy dolarů. A série pokračuje – jen včera zmizely z Liquid Network bitcoiny za dalších 320 milionů dolarů.
Trump nechce čekat, až mu Fed sníží sazby. Jeho administrativa hledá vlastní způsob, jak dostat více dolarové likvidity do finančního systému – a k dispozici má účet s téměř bilionem dolarů. Bitcoin už na vyhlídku „Trumpova QE“ reaguje: za týden zdražil přibližně o čtvrtinu.
Bitcoin znovu výrazně ožívá. Největší kryptoměna poprvé od poloviny května překonala hranici 80 tisíc dolarů a ráno se obchodovala kolem 80 450 dolarů, tedy zhruba za 1,65 milionu korun. Od minulého týdne, kdy Donald Trump vyzval Kongres k přijetí jasnějších pravidel pro kryptoměny, bitcoin posílil už o 16 procent.
Amerika znovu „twistuje“ a investoři hledají ochranu před slabším dolarem. Zatímco zlato roste, bitcoin z nynějšího „debasement trade“ těží ještě výrazněji – pomáhá mu menší trh, vysoká citlivost na globální likviditu a především pevně daná nabídka. Co přesně stojí za novodobou obdobou Operace twist a proč z ní kryptoměna profituje víc než zlato, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Po šesti týdnech přešlapování kolem 62 až 66 tisíc dolarů bitcoin výrazně ožil. Impuls přišel z Washingtonu: Donald Trump vyzval Kongres k přijetí zákona Clarity Act, který má podpořit kryptoměnový sektor. Náladě pomohl také pokles výnosů amerických státních dluhopisů. Britská banka Standard Chartered nyní počítá s možností růstu nejznámější kryptoměny ke 100 tisícům dolarů do konce roku.
Bitcoinová kauza míří před soud. Ještě předtím se její aktéři pokusili zpochybnit průběh vyšetřování. Exministr spravedlnosti Pavel Blažek a právník Kárim Titz si stěžovali na rychlé tempo přípravného řízení, krátké lhůty pro obhajobu, úniky ze spisu i medializaci případu. U Ústavního soudu však neuspěli.
Trumpova mediální skupina TMTG ve druhém čtvrtletí prohloubila ztrátu na 238 milionů dolarů, tedy zhruba pět miliard korun. Firmu stáhl dolů především propad hodnoty digitálních aktiv. Nový zdroj příjmů teď hledá přímo u Truth Social: obchodníkům z Wall Street chce za desítky tisíc dolarů měsíčně prodávat přednostní přístup k datům a příspěvkům nejvlivnějších uživatelů včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Bitcoinová firma spojená s rodinou amerického prezidenta Donalda Trumpa dál těžce prodělává na těžbě bitcoinů. Od svého vrcholu ztratily její akcie přibližně 95 procent hodnoty. Propad byl tak výrazný, že firma v červenci provedla reverzní štěpení akcií v poměru jedna ku patnácti. Tím uměle zvýšila cenu jedné akcie, aby splnila podmínky pro další obchodování na burze Nasdaq.
Bitcoinová kauza míří k soudu a obžalovaní se brání. Exministr spravedlnosti Pavel Blažek tvrdí, že se neprokázalo, že darované bitcoiny pocházely z trestné činnosti, a údajnou dohodu mezi obžalovanými označil za „výmysl a lež“. Advokát Kárim Titz zase namítá, že vyšetřování není hotové a obžaloba podle něj porušuje právo na spravedlivý proces.
Státní zástupkyně v Olomouci dokončila případ bitcoinové kauzy exministra spravedlnosti Pavla Blažka. Navrhla pro něj 6,5 roku vězení natvrdo. Wow, to vypadá jako slušná pálka pro zkušeného politika, dvakrát ministra spravedlnosti. Jak kauzu číst?
Dar bitcoinů v hodnotě 960 milionů korun ministerstvu spravedlnosti má soudní dohru. Státní zástupkyně obžalovala čtyři lidi včetně bývalého ministra Pavla Blažka, kterému navrhuje 6,5 roku za mřížemi.
