Bitcoin, ethereum, litecoin, dogecoin a další, nejen „psí“ kryptoměny. Má smysl do nich investovat, bude trh regulován a jak? Kdo je jejich zastáncem a kdo má výhrady, ať už ze strany státních úřadů či investorů? Digitální měny, na kterých lze vydělat i ledasco ztratit.
Bitcoin se znovu dostal pod silný tlak. Největší kryptoměna světa poprvé za téměř dva měsíce klesla pod hranici 70 tisíc dolarů, když náladu investorů zasáhly obavy z války mezi USA a Íránem, rekordní odliv peněz z bitcoinových ETF i neobvyklý prodej ze strany společnosti Strategy.
Bitcoin pokračuje v růstu a znovu se přibližuje hranici 80 tisíc dolarů. Největší kryptoměna v pondělí posílila až na 79 488 dolarů, nejvýše od konce ledna, kdy se naposledy obchodovala nad psychologicky důležitou hranicí. Růst podpořila kombinace geopolitického optimismu a sílící institucionální poptávky, uvedla agentura Bloomberg.
Bitcoin by se podle expertů mohl ještě letos vrátit nad hranici 90 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,85 milionu korun. V delším horizontu pak analytici nevylučují ani opětovné přiblížení k historickému maximu přes 120 tisíc dolarů. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje kolem 75 tisíc dolarů.
Polský premiér Donald Tusk přišel s vážným obviněním: kryptoměnová firma s vazbami na Rusko měla financovat domácí politiky i vlivné akce před prezidentskými volbami. Spor o regulaci kryptoměn tak přerůstá v otázku bezpečnosti a zahraničního vlivu.
Kdo stojí za vznikem bitcoinu, zůstává jednou z největších technologických záhad. Deník New York Times nyní přichází s vlastním závěrem. Na základě analýzy indicií označuje za otce bitcoinu britského kryptografa Adama Backa. Ten však jakékoli autorské spojení odmítá.
Za proplutí íránskou mýtnou stanicí u Hormuzského průlivu se platí kryptoměnami nebo v jüanech. Aby mohlo plavidlo tuto strategickou vodní cestu překonat, musí navíc pocházet ze zemí, které Írán pokládá za přátelské. S odkazem na své zdroje to píše web deníku The Wall Street Journal.
Kryptoměny oslabily poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možné zesílení útoků proti Íránu. Jeho vyjádření zvýšilo nervozitu na trzích a posílilo obavy z další eskalace konfliktu. Investoři proto v reakci na to omezili investice do rizikovějších aktiv, mezi která patří i kryptoměny, a část peněz přesunuli do bezpečnějších investic.
Bitcoin se vrátil nad hranici 71 tisíc dolarů po týdnu výrazných cenových výkyvů. Největší kryptoměna nejprve prudce posílila, poté část zisků odevzdala a následně znovu rostla. Přestože vývoj ceny působil chaoticky, podle analytiků se v pozadí odehrává důležitější trend – rostoucí zájem investorů a budování infrastruktury kolem kryptoměn, uvádí agentura Bloomberg.
Kryptoměny měly být světem bez bank a bez státu. Realita se ale rychle mění. Evropská unie zavádí nová pravidla, která mají přinést větší dohled nad kryptoměnovými transakcemi. Kryptosvět dospívá a postupně tak přichází o část původní anarchie.
Cena bitcoinu dnes mírně roste a přidává téměř jedno procento. O víkendu však trh s kryptoměnami zažil výrazné výkyvy. Při nepřetržitém obchodování se bitcoin krátce propadl pod 63 200 dolarů, ztráty ale ještě během víkendu smazal. Aktuálně se největší kryptoměna obchoduje za 66 419 dolarů, tedy na úrovních z konce října 2024, uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. V sobotu přitom začal americko-izraelský útok na Írán.
Dnes zahájený úder USA a Izraele na Írán zatím vyvolává reakci především na trzích s kryptoměnami, s nimiž se na rozdíl od jiných aktiv obchoduje i během víkendu. Reakce kryptoměn může napovědět širší reakci trhů, až se v pondělí burzy otevřou. Nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, v reakci na první zprávy o úderu ztratila. Zlevnila ze zhruba 65 600 dolarů za kus k úrovni 63 100 dolarů za kus, než menší část svých ztrát zase umazala.
