Bitcoin, ethereum, litecoin, dogecoin a další, nejen „psí“ kryptoměny. Má smysl do nich investovat, bude trh regulován a jak? Kdo je jejich zastáncem a kdo má výhrady, ať už ze strany státních úřadů či investorů? Digitální měny, na kterých lze vydělat i ledasco ztratit.
Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Warsh zjevně Trumpovi slíbil „zázraky na počkání“
Za propadem cen zlata, stříbra i bitcoinu stojí především fundamentální změna očekávání kolem americké měnové politiky. Kevin Warsh, kterého prezident USA Donald Trump vybral do čela americké centrální banky, plánuje posílit dolar tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a potenciálně se stal dokonce deflační měnou. Tím by z velké části odpadla potřeba investovat do jiných deflačních aktiv, jako jsou zlato, stříbro či bitcoin.
Kryptoměny vloni udělaly krok do hlavního proudu financí, ale zároveň přišly o auru jednoduché investiční pohádky. Regulace, ETF a velké peníze změnily pravidla hry – a trh ukázal, že bez iluzí je krypto mnohem tvrdší disciplína.
Investiční banky a velké fondy si pohráli s bitcoinem. "Že se rozhodnutí velkých hráčů stala v tak krátkém časovém úseku, nahrává ke spekulacím ze strany milovníků konspiračních teorií, kteří usoudili, že Wall Street provedl nejkoordinovanější finanční manévr, jaký jsme kdy od vzniku bitcoinu viděli," píše v komentáři kryptoměnový odborník Dušan Kmetyo. Co to pro bitcoin tedy znamená?
Americké akciové indexy se v průběhu minulého týdne pohybovaly v plusu, podpořené očekáváním, že Federální rezervní systém příští týden skutečně přistoupí ke snížení sazeb. Svoji roli určitě dál hraje sezónní pattern v podobě předvánočního růstu či lepší makrodata z amerického trhu služeb. S otazníkem však zůstávají zejména kryptoměny. Hlavní americký index S&P 500 se tak přiblížil metě 6900 bodů.
Čeští investoři zůstali i v době poklesů způsobených americkou celní politikou nebo geopolitickou situací klidní, žádné velké prodeje portfolií se nekonaly. A nepanikaří ani ve chvílích, kdy koruna posiluje a klesá vyjádření výnosu u eurových a dolarových investic. Říká to Tadeáš Silovský z Portu, který zároveň dodává, že ti pokročilejší se jen začínají ptát na možné prasknutí technologické bubliny.
Není vždycky posvícení, říká staré české pořekadlo. A platí to i o velmi bohatých lidech, jako je rodina amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pád kryptoměn připravil rodinné podniky o miliardu dolarů.
Cena největší kryptoměny bitcoin i nadále klesá. Dnes v noci tak poprvé za posledních sedm měsíců sestoupila pod 90 tisíc dolarů. Kolem 7:45 středoevropského času se bitcoin obchodoval za 89 857,86 dolarů, tedy 1,87 milionu korun. Od 6. října kryptoměna ztratila více než 25 procent hodnoty.
Centrální banka koupila za milion dolarů bitcoin, digitální dolar a blockchainové depozitum. Bude to pro ni testovací portfolio, na kterém se chce učit nakládání s kryptem. Banka spustila také vlastní digitální laboratoř, která bude testovat vedle kryptoměn také projekty umělé inteligence.
Z kryptoměn se stal seriózní byznys i pro největší správce aktiv na světě. Zatímco tradiční indexové fondy typu S&P 500 nabízejí jen minimální poplatky, bitcoinová ETF se stala novým zdrojem výnosů. BlackRock na nich už vydělává více než na svém vlajkovém akciovém fondu – a podle analytiků tento trend zdaleka nekončí.
Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin by se do konce roku mohla vrátit nad úroveň 120 tisíc dolarů, tedy zhruba 2,5 milionu korun, a pravděpodobně i atakovat rekordní hranici 125 tisíc dolarů. Nereálná není ani cena nad 130 tisíc dolarů. Poslední čtvrtletí bývá pro bitcoin nejsilnější s průměrným růstem o 57 procent. Uvedli to analytici a obchodníci.
Rusko předalo Spojeným státům 📜 návrhy na odstranění překážek na cestě k plnému narovnání vzájemných vztahů, uvedlo dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí v odpovědi na dotazy novinářů. Jasně zároveň odmítlo možné nasazení západních vojáků na Ukrajině; považovalo by to za intervenci.
Indický premiér Naréndra Módí souhlasil, že jeho země ❌ přestane odebírat ruskou ropu, což pomůže k ukončení války na Ukrajině. Po telefonátu s indickým lídrem to dnes uvedl americký prezident Donald Trump. Spojené státy podle něho s okamžitou platností sníží cla na dovoz z Indie z 25 na 18 procent.
Pražská burza v úvodu týdne 📈 posílila, index PX stoupl o 0,47 procenta na 2776,32 bodu. Dařilo se především energetické společnosti ČEZ, pojišťovně VIG či Komerční bance, naopak Erste Bank oslabila. Z menších emisí ztratila přes procento tabáková firma Philip Morris, níže dnes obchodování zakončily i akcie zbrojařské společnosti Colt CZ či plzeňských strojíren Doosan Škoda Power.
Do Egypta se z Pásma Gazy ✅ dostali první palestinští pacienti, kteří využili obnoveného provozu na hraničním přechodu Rafah. Uvedly to agentury AFP a AP. Přechod byl uzavřen od května 2024. Denně jej nyní bude moci překročit několik desítek Palestinců v každém směru. Přepravu zboží Izrael, který přechod kontroluje na palestinské straně hranice, zatím nedovolil.
Jihokorejská automobilka Hyundai Motor ❌ nevyužila opci na odkup své bývalé továrny v Rusku. S odkazem na sdělení firmy to dnes uvedla agentura Reuters. Platnost opce na odkup závodu vypršela minulý měsíc.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ❌ nechce eskalovat spor s Hradem, dohodla se na tom na dnešním zasedání. Po jednání kabinetu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) k roztržce předsedy Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky s prezidentem Petrem Pavlem. O tom, kdo bude Česko zastupovat na letním summitu NATO, dnes lídři nejednali, doplnil.
Předseda vlády 👴 Andrej Babiš (ANO) se v dopise politikům Evropské unie před summitem o konkurenceschopnosti vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2.
Vláda ✅ podpořila návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) na odložení vyplácení superdávky příjemcům dosavadních příspěvků na bydlení, živobytí a děti. Souhlasila i s novelou s odložením navýšení životního minima. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to bez dalších podrobností řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Největší česká mlékárna Madeta v roce 2024 zvýšila meziročně zisk po zdanění více než 📈 trojnásobně na 241,3 milionu korun. Tržby vzrostly zhruba o 700 milionů korun na 7,55 miliardy korun. Přibližně 90 procent z toho tvoří mlékárenská výroba. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin. Firma v roce 2024 zaměstnávala 1317 lidí, o deset méně než o rok dříve.
Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 3️⃣2️⃣,4️⃣ miliardy korun. Výsledek ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo dnes ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy korun.
