Obnovitelné zdroje letos poprvé v historii překonaly uhlí v celosvětové výrobě elektřiny a jejich růst je natolik masivní, že jej prestižní vědecký časopis Science vyhlásil „Průlomem roku“. Motorem tohoto vývoje není jenom ochrana životního prostředí, ale především tvrdá ekonomická realita, kterou provází bezkonkurenční dominance Číny, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Ministři životního prostředí se dnes v Bruselu dohodli na úpravách podmínek pro fungování systému emisních povolenek pro domácnosti (EU ETS2). Ačkoli je výsledek jednání v médiích často interpretován jako zmírnění klimatické politiky Evropské unie, ve skutečnosti jde o opak – další zpřísnění.
Členské státy Evropské unie dnes ráno schválily nový klimatický cíl pro rok 2040. Podle dohody mají unijní země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990, jak původně navrhla Evropská komise. Některé státy, včetně Česka, si však vyjednaly ústupky, které zmírňují závaznost a tempo přijatých opatření. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti návrhu, ale k přijetí stačila kvalifikovaná většina.
Evropa po osmnáctihodinovém maratonu zmírnila klimatické ambice – cílem do roku 2040 má být snížení emisí o 85 procent, nikoli o 90 procent. Česko si vybojovalo úlevy pro průmysl i spalovací motory, přesto ale novou dohodu odmítlo.
Země EU jednají o zpřísnění Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Zpřísnění má spočívat v tom, že 90 procent Green Dealu bude muset být splněno už do roku 2040. Do roku 2040 by tedy měly emise v EU klesnout o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Dosud je přitom stanoven jen cílový rok 2050.
Prvním velkým cílem Andreje Babiše na evropské scéně je zhatit plány Evropské unie na nový systém emisních povolenek ETS2, napsal bruselský server Politico s odvoláním na programové prohlášení nové české vlády, které uniklo do médií. Server si všímá i toho, že se český politik, který byl po vítězství v parlamentních volbách pověřen jednáním o stavení budoucí vlády, více zaměřuje na potlačení zelené agendy EU, než na podkopávání Ukrajiny. Mohl by tak najít spojence spíše u polského premiéra Donalda Tuska, než u jeho maďarského kolegy Viktora Orbána.
Rodící se koalice ANO, SPD a Motoristů odeslala na Hrad návrh programového prohlášení. Kabinet slibuje udržet deficit veřejných financí „bezpečně pod 3 % HDP“ či nepřijmout euro. Zásadní změny chystá v sociálním systému, důchodech a na trhu práce. V energetice chce stát posílit kontrolu nad výrobou ve skupině ČEZ a přenést veškeré poplatky na podporované zdroje energie (POZE) na státní rozpočet. Vláda zároveň ohlašuje revizi evropské zelené dohody a odmítá rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu (ETS2).
Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii v září vzrostl meziročně o deset procent na 888 672 vozů. Vyplývá to z údajů o registracích nových vozů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA). Za prvních devět měsíců roku počet nových registrací meziročně vzrostl o 0,9 procenta na 8,057 milionu. Podle ACEA k oživení přispělo uvedení nových modelů na trh. Nejpopulárnější zůstávají i nadále hybridní elektromobily.
Zastropování cen emisních povolenek je z pohledu ekonomické teorie i podstaty jejich fungování nesmysl. Povolenky nejsou daň, ale nástroj, který má vytvářet tlak na snižování emisí – tedy fungovat jako postupně se utahující smyčka. Proto je jejich zdražování přirozenou součástí systému, nikoli chybou.
Číst zahraniční zprávy a novinky z našich luhů a hájů musí v těchto dnech zaručeně vést do podivné dichotomie. Jako by existovaly dva světy, které odděluje tlustá zeď. Onu zeď představují znalosti. A my jsme bohužel na té špatné straně.
Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.
Řecko by letos mělo z hlediska cestovního ruchu zažít další 📈 rekordní rok, a to navzdory nedostatku pracovních sil v tomto klíčovém odvětví. Uvedla to řecká ministryně cestovního ruchu Olga Kefalojanniová.
Ve věku 9️⃣6️⃣ let zemřel rakouský malíř Arnulf Rainer. S odvoláním na malířovu rodinu o tom dnes informovala agentura APA. Rainera označila za jednoho z nejvýznamnějších představitelů poválečného umění v Rakousku.
Ukrajinské vyjednavače ještě čeká jedno kolo diskusí s americkými činiteli o tom, jak ❌ ukončit válku na Ukrajině, uvedl hlavní ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov. Počítá přitom s dalším pokrokem, informuje agentura Reuters.
Spojené státy dnes v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu 🚢 tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
Švédští celníci a pohraničníci vstoupili na palubu ruské 🚢 nákladní lodě, která podle analytiků v minulosti převážela zbraně a na niž se vztahují sankce. Na svých internetových stránkách o tom Informuje list Financial Times a připomíná, že jde o další incident v oblasti Baltského moře týkající se některé z členských zemí NATO a ruského plavidla.
Pokud Motoristé nominují svého čestného prezidenta Filipa Turka na ministra životního prostředí, koalice to ❌ nebude zpochybňovat. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to dnes řekl předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala. Pokud by Pavel Turka nejmenoval, je to za hranou ústavy, míní. Hlava státu Turka na Pražském hradě přijme v pondělí.
Německá centrální banka 👎 zhoršila odhad růstu německé ekonomiky na příští rok na 0,6 procenta, uvedla to v pololetní aktualizaci ekonomických projekcí. V červnovém výhledu počítala s růstem o 0,7 procenta. I tak by se ale největší ekonomika v Evropě měla vyvíjet lépe než letos. Německo ale zároveň směřuje k nejvyššímu rozpočtovému deficitu od svého znovusjednocení, podle centrální banky je proto nutné okamžitě jednat, aby zůstaly veřejné finance pod kontrolou.
