Na klimatickou politiku a ekonomickou konkurenceschopnost se často pohlíží jako na dvě protichůdné síly. Letošní léto však ukazuje, že bez péče o klima nebude ani prosperující ekonomika. Ať se vám to líbí, nebo ne, osud klimatu i ekonomiky je propojený. Už letos přicházíme o miliardy. A může být hůř. O dost hůř.
Současné kritické potíže Volkswagenu, největší evropské automobilky, jsou jen špičkou ledovce. V úpadkovém stavu se nachází podstatná část evropského autoprůmyslu. Vždyť index Stoxx Europe 600 Automobiles & Parts je nyní poblíž minim za celou dobu od covidového roku 2020.
Český i iberský blackout měly odlišné technické příčiny, spojuje je ale slabší odolnost evropské energetické soustavy. Rychlý nástup obnovitelných zdrojů předběhl investice do stability sítí – a účet začínají platit spotřebitelé, průmysl i stát.
Polský prezident Karol Nawrocki otevírá nový střet s Bruselem i domácí proevropskou vládou. Chce vypsat referendum o unijní klimatické politice Green Deal, kterou viní z růstu životních nákladů, cen energií i nákladů pro podnikatele a zemědělce. Návrh ale musí schválit Senát, kde má většinu vládní koalice, a spor tak může rychle přerůst v další velkou politickou bitvu o směřování Polska v Evropě.
Novým kandidátem na post ministra životního prostředí za Motoristy je poslanec Igor Červený. Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO), který už Červeného navrhl prezidentovi Petrovi Pavlovi. V současnosti je pověřen řízením ministerstva předseda Motoristů Petr Macinka, který je zároveň ministrem zahraničí. Premiér Andrej Babiš očekává, že prezident Petr Pavel Červeného neprodleně jmenuje ministrem životního prostředí.
Evropský parlament schválil snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Tím nejen potvrdil směr klimatické transformace, ale také politicky převálcoval její nejhlasitější odpůrce. Motoristická pravice, fosilní průmysl i uhelná nostalgie utrpěly porážku, která není jen hlasovací, ale především dějinná. Evropa už neřeší, zda dekarbonizovat, ale jak rychle.
Evropský parlament podpořil nový klimatický závazek, podle něhož má Evropská unie do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Součástí kompromisu je i možnost započítat mezinárodní uhlíkové kredity a odklad zavedení systému emisních povolenek ETS2 o jeden rok.
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) a zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) se setkali v Lánech s bývalým prezidentem Milošem Zemanem. Macinka poté sdělil, že pro nastupující politickou generaci je důležité mluvit s politiky, kteří mají desítky let zkušeností. Podle Zemana se debata točila kolem priorit vlády ANO, SPD a Motoristů i návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
Ministr zahraničí Petr Macinka příští týden poprvé od nástupu do funkce navštíví Spojené státy. Ve Washingtonu se zúčastní konference o kritických minerálech a naváže na jednání s evropskými partnery o Green Dealu a hospodářských otázkách.
Vláda bude probírat návrh Motoristů ohledně dalšího působení poslance Filipa Turka na ministerstvu životního prostředí. Novinářům to řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura s tím, že věc projednala koaliční rada. Čestný prezident Motoristů uvedl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Ministerstvo dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) však není možné, aby ministerstvo řídil zmocněnec.
Obnovitelné zdroje letos poprvé v historii překonaly uhlí v celosvětové výrobě elektřiny a jejich růst je natolik masivní, že jej prestižní vědecký časopis Science vyhlásil „Průlomem roku“. Motorem tohoto vývoje není jenom ochrana životního prostředí, ale především tvrdá ekonomická realita, kterou provází bezkonkurenční dominance Číny, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Muž podezřelý z vyhrožování a plánování útoku na polského premiéra Donalda Tuska a ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze byl ⛓️⛓️⛓️zadržen. Oznámil to ministr vnitra Marcin Kierwiński, aniž by uvedl bližší informace o podezřelém nebo o chystaném útoku. O možnosti atentátu na dva polské představitele dnes dříve informovala policie.
Ukrajinský prezident Zelenskyj o energetickém příměří oznámeném Trumpem nevěděl. Je však připraven jej přijmout, pokud tak učiní i Rusko, řekl Axiosu.
Ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná platit ☮️☮️☮️ energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social, kde také vyzývá, aby ho nikdo neporušil.
České bezpečnostní a zpravodajské služby jsou kvůli informacím o možným atentátům na politické špičky v Polsku v kontaktu se svými partnery. Na sociální síti X to dnes odpoledne uvedlo ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Ministr Petr Macinka (Motoristé) ujistil svůj polský protějšek Radoslawa Sikorského o plné solidaritě Česka.
Sněmovní volby by nyní 1️⃣1️⃣1️⃣ vyhrálo vládní hnutí ANO s 31,3 procenta hlasů, druhou pozici drží posilující opoziční hnutí STAN s 16,6 procenta. Vyplývá to z říjnového volebního modelu agentury STEM. Průzkum se konal ještě před komunálními volbami. Do Sněmovny by se pak kromě zmíněných stran dostali už jen ODS, SPD a Piráti. Těsně pod pětiprocentní hranicí pro zisk poslaneckých mandátů jsou vládní Motoristé.
Vítězné ANO se v Plzni spojí s dosavadním koaličním partnerem Pro Plzeň a o koalici budou s dalšími stranami jednat jako celek. Mají 24 z 47 hlasů.
V nových obecních zastupitelstvech, o jejichž složení rozhodovali v pátek a sobotu voliči, opět usednou i středočeští radní. Z 11 členů krajské rady jich získalo mandát v obecních volbách deset. Výjimkou je krajský radní pro veřejnou dopravu a někdejší starosta Úval u Prahy Petr Borecký (STAN), který v komunálních volbách nekandidoval.
Zemřel herec a dabér Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let, informovalo dnes Národní divadlo. Štěpnička hrál mj. ve filmu Ve Stínu či v seriálu Vyprávěj.
Ukrajina je připravena zastavit 💥💥💥 útoky na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu Ukrajiny, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil, že jakékoliv kroky ke zmírnění konfliktu musí být vzájemné a provázené reálnými zárukami. "Skutečnou příčinou války v Evropě je Rusko a pouze Rusko... Jakékoli kroky směřující k deeskalaci musí být vzájemné a podložené skutečnými zárukami," napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.