Novým kandidátem na post ministra životního prostředí za Motoristy je poslanec Igor Červený. Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO), který už Červeného navrhl prezidentovi Petrovi Pavlovi. V současnosti je pověřen řízením ministerstva předseda Motoristů Petr Macinka, který je zároveň ministrem zahraničí. Premiér Andrej Babiš očekává, že prezident Petr Pavel Červeného neprodleně jmenuje ministrem životního prostředí.
Vláda bude probírat návrh Motoristů ohledně dalšího působení poslance Filipa Turka na ministerstvu životního prostředí. Novinářům to řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura s tím, že věc projednala koaliční rada. Čestný prezident Motoristů uvedl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Ministerstvo dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) však není možné, aby ministerstvo řídil zmocněnec.
Obnovitelné zdroje letos poprvé v historii překonaly uhlí v celosvětové výrobě elektřiny a jejich růst je natolik masivní, že jej prestižní vědecký časopis Science vyhlásil „Průlomem roku“. Motorem tohoto vývoje není jenom ochrana životního prostředí, ale především tvrdá ekonomická realita, kterou provází bezkonkurenční dominance Číny, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Evropská komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Evropská komise zmírní plán zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových automobilů do deseti let snížily o 90 procent, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Určitá nová auta se spalovacími motory se tak budou moci i nadále prodávat, uvedl předseda Evropské lidové strany Manfred Weber.
V Evropské unii je předběžná shoda na dosud nejtvrdším klimatickém cíli: do roku 2040 musí emise skleníkových plynů klesnout o 90 procent. Dohoda přichází navzdory výhradám některých členských států včetně Česka.
Už je to jak přes kopírák. Po každém bruselském summitu, kde se řeší povolenky pro domácnosti, se ministři chlubí, jakého úspěchu dosáhli. Přitom ale psi sice oslavně štěkají, avšak karavana Green Dealu kráčí dál. I po této středě. Přes halasná hlášení, dávkovaná ještě za kuropění, jak moc se podařilo Green Deal a povolenky zmírnit, dochází fakticky k přitvrzení obého.
Ministři životního prostředí se dnes v Bruselu dohodli na úpravách podmínek pro fungování systému emisních povolenek pro domácnosti (EU ETS2). Ačkoli je výsledek jednání v médiích často interpretován jako zmírnění klimatické politiky Evropské unie, ve skutečnosti jde o opak – další zpřísnění.
Členské státy Evropské unie dnes ráno schválily nový klimatický cíl pro rok 2040. Podle dohody mají unijní země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990, jak původně navrhla Evropská komise. Některé státy, včetně Česka, si však vyjednaly ústupky, které zmírňují závaznost a tempo přijatých opatření. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti návrhu, ale k přijetí stačila kvalifikovaná většina.
Evropa po osmnáctihodinovém maratonu zmírnila klimatické ambice – cílem do roku 2040 má být snížení emisí o 85 procent, nikoli o 90 procent. Česko si vybojovalo úlevy pro průmysl i spalovací motory, přesto ale novou dohodu odmítlo.
Země EU jednají o zpřísnění Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Zpřísnění má spočívat v tom, že 90 procent Green Dealu bude muset být splněno už do roku 2040. Do roku 2040 by tedy měly emise v EU klesnout o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Dosud je přitom stanoven jen cílový rok 2050.
Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh 👴 Alí Chameneí zatím nevystoupil v tamní televizi, přestože íránská stanice Al-Alám krátce avizovala, že promluví v řádu několika minut. Světová média dnes s odvoláním na americké a izraelské zdroje informovala, že duchovní vůdce byl mezi členy íránského vedení, kteří se stali terčem izraelských a amerických útoků, avšak není jasné, zda byl zraněn
Česko dlouhodobě odsuzuje kroky íránského režimu, jeho porušování lidských práv, podporu terorismu či ruské agrese proti Ukrajině. Bezprostřední českou prioritou je zajistit bezpečnost Čechů a diplomatů. Prezident 👴 Petr Pavel tak dnes na síti X reagoval na vývoj situace kolem Íránu.
Počet obětí dnešního leteckého útoku na dívčí školu v jižním Íránu stoupl na 7️⃣0️⃣, dalších 90 dívek utrpělo zranění, informovala podle agentury DPA íránská média. Ta útok přičetla Izraeli a Spojeným státům, které dnes ráno zahájily údery na Írán.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je 👍 připraven uklidnit situaci, píše agentura Reuters. Ministr však dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky na území Íránu. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem.
Čínské ministerstvo zahraničí v souvislosti s dnešními americkými a izraelskými údery na Írán ☝️ vyzvalo k okamžitému příměří a ke zmírnění napětí, píše agentura Reuters. Íránská státní a územní suverenita by měla být podle Pekingu respektována a všechny zúčastněné strany by proto měly začít vyjednávat.
Německo, Francie a Británie dnes ve společném prohlášení 👎 odsoudily íránské útoky na státy na Blízkém východě. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer vyzvali k obnovení jednání. Teherán by podle nich měl usilovat o diplomatické řešení a Íránci by měli dostat možnost určit si vlastní budoucnost.
Bílý dům označil za ❌ nepřesné zprávy, že americký prezident Donald Trump vystoupí v příštích hodinách s dalším projevem k národu poté, co ozbrojené síly Izraele a USA ráno zahájily sérii úderů na cíle v Íránu. Žádný termín projevu či komentáře pro média v tuto chvíli nebyl potvrzen, uvedla administrativa. Informuje o tom agentura Reuters.
Počet obětí izraelského úderu na dívčí školu v jižním Íránu stoupl na nejméně 5️⃣1️⃣ a dalších 60 lidí bylo zraněno, uvedla íránská státní agentura IRNA. Zástupce guvernéra provincie Hormozgán dříve informoval, že zasažen byl první stupeň dívčí školy ve městě Mínáb. Jedná se o první oficiální údaje o íránských obětech nynějších izraelsko-amerických úderů na islámskou republiku.
Izraelské a americké údery na Írán označil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí za nevyprovokovanou a nelegitimní válku ❌ bez opory v právu. Uedla to agentura Reuters s odkazem na ministrovo vyjádření na sociálních sítích. Již dříve íránská diplomacie upozornila, že údery přišly v době, kdy jednala se Spojenými státy.
Rozpoutání války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem má velmi vážné důsledky pro mezinárodní mír a bezpečnost, eskalace je nebezpečná pro všechny, uvedl francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron. Na sociální síti X také oznámil, že Francie žádá o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN.
