Polský prezident Karol Nawrocki otevírá nový střet s Bruselem i domácí proevropskou vládou. Chce vypsat referendum o unijní klimatické politice Green Deal, kterou viní z růstu životních nákladů, cen energií i nákladů pro podnikatele a zemědělce. Návrh ale musí schválit Senát, kde má většinu vládní koalice, a spor tak může rychle přerůst v další velkou politickou bitvu o směřování Polska v Evropě.
Ministr zahraničí Petr Macinka příští týden poprvé od nástupu do funkce navštíví Spojené státy. Ve Washingtonu se zúčastní konference o kritických minerálech a naváže na jednání s evropskými partnery o Green Dealu a hospodářských otázkách.
Vláda bude probírat návrh Motoristů ohledně dalšího působení poslance Filipa Turka na ministerstvu životního prostředí. Novinářům to řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura s tím, že věc projednala koaliční rada. Čestný prezident Motoristů uvedl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Ministerstvo dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) však není možné, aby ministerstvo řídil zmocněnec.
Obnovitelné zdroje letos poprvé v historii překonaly uhlí v celosvětové výrobě elektřiny a jejich růst je natolik masivní, že jej prestižní vědecký časopis Science vyhlásil „Průlomem roku“. Motorem tohoto vývoje není jenom ochrana životního prostředí, ale především tvrdá ekonomická realita, kterou provází bezkonkurenční dominance Číny, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Evropská komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Evropská komise zmírní plán zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových automobilů do deseti let snížily o 90 procent, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Určitá nová auta se spalovacími motory se tak budou moci i nadále prodávat, uvedl předseda Evropské lidové strany Manfred Weber.
V Evropské unii je předběžná shoda na dosud nejtvrdším klimatickém cíli: do roku 2040 musí emise skleníkových plynů klesnout o 90 procent. Dohoda přichází navzdory výhradám některých členských států včetně Česka.
Už je to jak přes kopírák. Po každém bruselském summitu, kde se řeší povolenky pro domácnosti, se ministři chlubí, jakého úspěchu dosáhli. Přitom ale psi sice oslavně štěkají, avšak karavana Green Dealu kráčí dál. I po této středě. Přes halasná hlášení, dávkovaná ještě za kuropění, jak moc se podařilo Green Deal a povolenky zmírnit, dochází fakticky k přitvrzení obého.
Ministři životního prostředí se dnes v Bruselu dohodli na úpravách podmínek pro fungování systému emisních povolenek pro domácnosti (EU ETS2). Ačkoli je výsledek jednání v médiích často interpretován jako zmírnění klimatické politiky Evropské unie, ve skutečnosti jde o opak – další zpřísnění.
Členské státy Evropské unie dnes ráno schválily nový klimatický cíl pro rok 2040. Podle dohody mají unijní země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990, jak původně navrhla Evropská komise. Některé státy, včetně Česka, si však vyjednaly ústupky, které zmírňují závaznost a tempo přijatých opatření. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti návrhu, ale k přijetí stačila kvalifikovaná většina.
Evropa po osmnáctihodinovém maratonu zmírnila klimatické ambice – cílem do roku 2040 má být snížení emisí o 85 procent, nikoli o 90 procent. Česko si vybojovalo úlevy pro průmysl i spalovací motory, přesto ale novou dohodu odmítlo.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair ✈ splatila své jediné zbývající dluhopisy. Je tak poprvé od svého vstupu na burzu v roce 1997 bez dluhů. Informovala o tom společnost v tiskové zprávě.
Ruské ministerstvo zahraničí si v nejbližší době předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě kvůli zadržení metropolity ruské pravoslavné církve Ilariona v Česku. Jeho zadržení Rusko pokládá za zinscenovanou provokaci. Uvedla to dnes mluvčí ministerstva Marija Zacharovová, jejíž vyjádření citovaly ruské agentury.
Pražská burza v úvodu týdne posílila 💪 o 0,78 procenta na 2580,60 bodu. Je to její nejsilnější závěr v letošním květnu. Rostla většina hlavních titulů, dařilo se především akciím Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita na trhu byla podprůměrná. Cenné papíry Erste Bank zdražily o 3,55 procenta na 2479 korun. Komerční banka posílila o 0,46 procenta na 992,50 korun a Moneta Money Bank o 0,59 procenta na 188,50 koruny.
Koruna dnes posílila k oběma hlavním světovým měnám. K euru si polepšila jen nepatrně, přesto se dostala na nejsilnější hodnotu od začátku března. Obchoduje se za 24,25 Kč/EUR a za 20,83 Kč/USD. V porovnání s pátkem získala vůči euru dva haléře a proti americkému dolaru deset haléřů.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že v odvetě za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Vyzvalo též zahraniční diplomaty, aby město ❌ opustili. Ukrajina se již pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
Premiérovi 👴 Andreji Babišovi (ANO) jde v případě veřejnoprávních médií pouze o změnu jejich financování z poplatků na státní rozpočet. Obsah, který média veřejné služby vysílají, neřeší, uvedl dnes předseda vlády na tiskové konferenci po dnešním zasedání kabinetu. Večer by měla o vládním návrhu nového zákona o médiích veřejné služby jednat koaliční rada.
V letošním prvním čtvrtletí bylo oznámeno na trhu fúzí a akvizic 85 transakcí s českou stopou, což je proti stejnému období loni pětinásobek. Celkem 52 českých společností letos měnilo své majitele. V 41 případech je kupovala jiná společnost z ČR, u dalších 11 je nový majitel ze zahraničí. Vyplývá to z údajů M&A Indexu společnosti Deloitte.
Číst více
Společnost Eset investuje 40 milionů eur 💶, tedy téměř miliardu korun, do technologií kybernetické bezpečnosti využívajících umělou inteligenci. Investice mají být zacílené na vývoj nezávislých AI modelů zaměřených na kybernetickou bezpečnost, vývoj vícevrstvých technologií AI ochrany a na novou generaci bezpečnostního operačního centra využívajícího AI. Eset to uvedl v tiskové zprávě.
Vláda posílá soubor změn zpřísňujících podmínky dočasné ochrany Ukrajinců Sněmovně. O schválení novely ministerstva vnitra dnes informoval premiér 👴 Andrej Babiš (ANO). Držitelé takzvané dočasné ochrany, tedy většinou uprchlíci z Ukrajiny, žádající o humanitární dávku budou muset být podle návrhu zaměstnaní, podnikat, nebo být v evidenci úřadu práce.
Detektivové rozšířili stíhání jednoho z obviněných v tzv. bitcoinové kauze o další jednání, které se týká praní špinavých peněz. V případu jsou obviněni 4️⃣ lidé. Podle olomouckého vrchního žalobce Radima Dragouna se tento krok týká obviněného, který je stíhán na svobodě.