Česko zaspalo. Větrné elektrárny loni pokryly sedmnáctkrát méně spotřeby, než je evropský průměr

Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.

V Česku jsou v současné v provozu větrné elektrárny s instalovaných výkonem 339 megawattů (MW). Loni sice byly poprvé od roku 2019 postaveny čtyři nové větrné elektrárny, konkrétně v rámci projektu Moravice-Melč II v Moravskoslezském kraji s celkovým výkonem 8,8 MW, v současnosti ale stále čekají na připojení do sítě. V celé Evropě loni fungovaly větrné elektrárny s výkonem 19,1 gigawattu (GW), z toho zhruba 85 procent v EU.

Deset let stagnace

„V Česku jsme v rozvoji větrných elektráren zaspali. Z větru tu pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny. Potenciál je přitom řádově vyšší," uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Porazte větrníky, zachráníte soby. Greta Thunbergová se bije za práva pastevců

Politika

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a desítky dalších demonstrantů v pondělí zablokovaly vchod do norského ministerstva energetiky. Protestují tak proti stavbám větrných turbín na území tradičně využívaném domorodými pastevci sobů Sámy, uvedla agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Podle aktuálních údajů České společnosti pro větrnou energii jsou v Česku v pokročilé fázi přípravy projekty s výkonem přes 250 MW. „Ve srovnání s čísly z okolních států jde samozřejmě o velmi malé číslo, ale musíme si uvědomit, že sektor se v Česku přes deset let nerozvíjel, že začínáme prakticky od nuly," podotkl Chalupa. V Evropě by mělo v příštích pěti letech podle očekávání Wind Europe vzniknout kolem 19,6 GW nových větrných elektráren ročně.

Obdobně je na tom i solární výroba energie v Česku, a to přesto, že loni stoupl výkon nově spuštěných elektráren o 366 procent. Společný podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny loni v České republice činil 3,7 procenta. To je výrazně za evropským průměrem, v celé EU byl totiž tento podíl kolem 22 procent. ČR zároveň zaostává i v tempu nárůstu této výroby. Na Twitteru to v polovině února uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Jaroslav Míl: Sedm bodů, které zachrání českou energetiku

Názory

Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.

Jaroslav Míl

Přečíst článek

Podle odhadu komory by větrné elektrárny v Česku měly v roce 2030 dosáhnout celkového výkonu kolem 1000 MW. Jeden ze čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany má přitom instalovaný výkon 510 MW.

Největší problém je délka povolovacích procesů

Ze studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR podle komory vyplynulo, že větrné elektrárny by tuzemsku mohly pokrýt až 28 procent aktuální roční spotřeby. Největší potenciál pro využití větrných elektráren je podle studie v Jihomoravském kraji, na Vysočině a v Moravskoslezském kraji. Největším problémem při přípravě větrné elektrárny je podle komory délka povolovacích procesů.

Počet solárních elektráren v Česku raketově stoupl. Přesto je ČR na chvostu Evropy

Money

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě zaostává. Podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny loni v České republice činil 3,7 procenta. To je výrazně za evropským průměrem, v celé EU byl totiž tento podíl kolem 22 procent. ČR zároveň zaostává i v tempu nárůstu této výroby. Na Twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

ČTK

Přečíst článek

Technologie větrných elektráren se podle zástupců oboru postupně vyvinula. Aktuálně projektované zdroje mohou běžně dosahovat výšky po gondolu přes 150 metrů, lopatky dalších i 80 metrů. „Obor prochází postupným technologickým vývojem. V Česku nám zcela utekla jedna generace větrných elektráren, po stometrových tak přicházejí rovnou stopadesátimetrové,” uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.

Větrníky jsou desetkrát efektivnější

Připustil, že větší elektrárny jsou sice v krajině víc vidět, při dobrém umístění to však podle něj není na závadu. „Naopak, nepotřebujeme jich stavět tolik a dodají výrazně víc elektřiny než ty menší,” dodal Janeček. Pro srovnání – na výrobu stejného množství elektřiny bylo podle něj před 18 lety potřeba desetkrát víc větrných elektráren než v současnosti.

Lukáš Kovanda: Česko zažívá boom solárů. Zelené zdroje ale tuzemskou, ani evropskou energetiku nespasí

Názory

Česko zažívá pořádný solární boom. Loni bylo v zemi zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Solární asociace. To představuje meziroční nárůst o 366 procent. Postupně se zvyšuje také průměrná velikost elektráren. 

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

S nadějí nyní zástupci oboru vzhlížejí například k novele energetického zákona, kterou v pondělí odeslalo vládě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Návrh počítá s možností zakládání energetických společenství pro sdílení místně vyrobené elektřiny. Sdílení bude možné prostřednictvím distribuční sítě. Umožněno by to mělo být od začátku příštího roku.

MPO v lednu také spustilo nové kolo aukcí na provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů. Aukce mají podporovat například stavbu větrných či vodních elektráren nebo bioplynových stanic.