Česko zaspalo. Větrné elektrárny loni pokryly sedmnáctkrát méně spotřeby, než je evropský průměr
Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.
V Česku jsou v současné v provozu větrné elektrárny s instalovaných výkonem 339 megawattů (MW). Loni sice byly poprvé od roku 2019 postaveny čtyři nové větrné elektrárny, konkrétně v rámci projektu Moravice-Melč II v Moravskoslezském kraji s celkovým výkonem 8,8 MW, v současnosti ale stále čekají na připojení do sítě. V celé Evropě loni fungovaly větrné elektrárny s výkonem 19,1 gigawattu (GW), z toho zhruba 85 procent v EU.
Deset let stagnace
„V Česku jsme v rozvoji větrných elektráren zaspali. Z větru tu pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny. Potenciál je přitom řádově vyšší," uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a desítky dalších demonstrantů v pondělí zablokovaly vchod do norského ministerstva energetiky. Protestují tak proti stavbám větrných turbín na území tradičně využívaném domorodými pastevci sobů Sámy, uvedla agentura Reuters.
Porazte větrníky, zachráníte soby. Greta Thunbergová se bije za práva pastevců
Politika
Podle aktuálních údajů České společnosti pro větrnou energii jsou v Česku v pokročilé fázi přípravy projekty s výkonem přes 250 MW. „Ve srovnání s čísly z okolních států jde samozřejmě o velmi malé číslo, ale musíme si uvědomit, že sektor se v Česku přes deset let nerozvíjel, že začínáme prakticky od nuly," podotkl Chalupa. V Evropě by mělo v příštích pěti letech podle očekávání Wind Europe vzniknout kolem 19,6 GW nových větrných elektráren ročně.
Obdobně je na tom i solární výroba energie v Česku, a to přesto, že loni stoupl výkon nově spuštěných elektráren o 366 procent. Společný podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny loni v České republice činil 3,7 procenta. To je výrazně za evropským průměrem, v celé EU byl totiž tento podíl kolem 22 procent. ČR zároveň zaostává i v tempu nárůstu této výroby. Na Twitteru to v polovině února uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.
Jaroslav Míl: Sedm bodů, které zachrání českou energetiku
Názory
Podle odhadu komory by větrné elektrárny v Česku měly v roce 2030 dosáhnout celkového výkonu kolem 1000 MW. Jeden ze čtyř bloků Jaderné elektrárny Dukovany má přitom instalovaný výkon 510 MW.
Největší problém je délka povolovacích procesů
Ze studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR podle komory vyplynulo, že větrné elektrárny by tuzemsku mohly pokrýt až 28 procent aktuální roční spotřeby. Největší potenciál pro využití větrných elektráren je podle studie v Jihomoravském kraji, na Vysočině a v Moravskoslezském kraji. Největším problémem při přípravě větrné elektrárny je podle komory délka povolovacích procesů.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě zaostává. Podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny loni v České republice činil 3,7 procenta. To je výrazně za evropským průměrem, v celé EU byl totiž tento podíl kolem 22 procent. ČR zároveň zaostává i v tempu nárůstu této výroby. Na Twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Počet solárních elektráren v Česku raketově stoupl. Přesto je ČR na chvostu Evropy
Money
Technologie větrných elektráren se podle zástupců oboru postupně vyvinula. Aktuálně projektované zdroje mohou běžně dosahovat výšky po gondolu přes 150 metrů, lopatky dalších i 80 metrů. „Obor prochází postupným technologickým vývojem. V Česku nám zcela utekla jedna generace větrných elektráren, po stometrových tak přicházejí rovnou stopadesátimetrové,” uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.
Větrníky jsou desetkrát efektivnější
Připustil, že větší elektrárny jsou sice v krajině víc vidět, při dobrém umístění to však podle něj není na závadu. „Naopak, nepotřebujeme jich stavět tolik a dodají výrazně víc elektřiny než ty menší,” dodal Janeček. Pro srovnání – na výrobu stejného množství elektřiny bylo podle něj před 18 lety potřeba desetkrát víc větrných elektráren než v současnosti.
Česko zažívá pořádný solární boom. Loni bylo v zemi zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Solární asociace. To představuje meziroční nárůst o 366 procent. Postupně se zvyšuje také průměrná velikost elektráren. 
Lukáš Kovanda: Česko zažívá boom solárů. Zelené zdroje ale tuzemskou, ani evropskou energetiku nespasí
Názory
S nadějí nyní zástupci oboru vzhlížejí například k novele energetického zákona, kterou v pondělí odeslalo vládě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Návrh počítá s možností zakládání energetických společenství pro sdílení místně vyrobené elektřiny. Sdílení bude možné prostřednictvím distribuční sítě. Umožněno by to mělo být od začátku příštího roku.
MPO v lednu také spustilo nové kolo aukcí na provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů. Aukce mají podporovat například stavbu větrných či vodních elektráren nebo bioplynových stanic.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
