Robot bude díky umělé inteligenci stále chytřejší, univerzálnější, převezme více úkolů ve výrobě i ve službách, opečuje seniory, soudí Mezinárodní federace robotiky. Rizika takovéhoto vývoje však spíše přehlíží.
Momentálně nejuznávanější světový vědecký časopis Nature načrtl pro letošní rok několik oblastí, v nichž se dá čekat zajímavý vývoj, který posune zejména techniku a medicínu, a bude tak mít dopad i na byznys.
Zákon, který naštvává americké technologické mediální platformy, od této středy platí v Austrálii. Jde o přísný zákaz používání sociálních sítí lidmi mladšími než 16 let. Podobné zákazy sice ve světě také existují, ale v menší míře a mírnější podobě. O jejich rozšíření se dále diskutuje – a to i v Evropě. Odborníci se neshodnou na tom, jestli to opravdu má smysl, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
V padesátileté historii Evropské kosmické agentury (ESA) se teprve nyní stalo, že tato mezivládní organizace získala do rozpočtu prakticky tolik peněz, kolik chtěla – 22,1 miliardy eur. Je to o třetinu víc než pro minulé tříleté období. A poprvé ve své historii bude agentura připravovat projekty určené i pro vojenské účely, shrnuje v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Med celosvětově patří mezi ve světě nejvíce falšované potraviny. Padělatelé této sladkosti nejenže obírají lidi o peníze, ale potenciálně ohrožují jejich zdraví. Do odhalování padělků se zapojuje věda, zejména chemie, fyzika a nyní také umělá inteligence.
Čínská vláda připravila nová víza, která mají do země přilákat cizí vědce, techniky, matematiky. Je to další krok v její snaze dosáhnout světové dominance v moderních technologiích. Zdá se však, že úsilí poněkud zadrhává. Jednak pro cizince není čínština snadným jazykem, ale navíc na ně zřejmě čeká poněkud lidsky nehostinné prostředí.
Pojem, který znají i úplní laikové, Turingův test, už nedává smysl. Jak tedy posoudit kvalitu obecné umělé inteligence, o niž se vývojáři snaží? Možná podle toho, že stroj pochopí, jak složit nábytek z krabice, určí čas podle ručiček na ciferníku hodin a nějak pozná, že lidem nemá ublížit. Anebo vůbec nijak.
Výzkumné projekty, které by měl uskutečnit český astronaut Aleš Svoboda na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), byly tento týden představeny v rámci tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Je to inspirativní ukázka možností české vědy i technologických firem. A to i když připustíme, že se mise třeba nakonec neuskuteční.
Velké firmy nakupují za miliardy dolarů elektřinu z fúzního reaktoru. To vypadá jako výborný plán. Vždyť od fúzní reakce se čeká, že vyřeší energetické problémy lidstva a nezanechá po sobě ekologickou katastrofu. Jenomže komerční získávání energie z fúzní reakce se zatím vůbec nedaří.
V tomto týdnu byli oznámeni noví držitelé Nobelovy ceny s výjimkou laureáta v oboru ekonomie, který bude vyhlášen v pondělí. Vítězové v každém oboru se podělí o 11 milionů švédských korun čili 24,5 milionu korun českých. To není špatné. Existují však i odměny vyšší. Jenomže o nich, na rozdíl od Nobelovy ceny, slyšel jen málokdo.
Věda, stejně jako svět, který popisuje, je složitá. A přesto v ní dosahují úspěchů, a někdy převratných, mladí lidé, kteří ještě neměli dost času na to, aby pochopili, že něco prostě není možné. A tak se do toho pustí. A někdy toho – navzdory předpokladům zkušenějších kolegů – dosáhnou. A neplatí to jenom ve vědě, i když právě v ní se to dá dobře doložit.
O Babišově a Okamurově vydání k trestnímu stíhání budou poslanci jednat 5. března. Sněmovní mandátový a imunitní výbor už plénu hlasy koaliční většiny doporučil, aby soudním žádostem nevyhovělo. Opozice mluví o koalici nevydávání.
