Použijeme metodu oplodnění ve zkumavce a vy si pak vyberete své nejlepší miminko – inteligentní, správně vysoké, s hezkou barvou očí... Kalifornské Silicon Valley zplodilo nové startupy, které slibují rodičům děti téměř na míru. Vypadá to jako dobrý byznys, který má racionální jádro. Ale taky jej provázejí nejistoty.
Kdybychom sledovali Zemi dejme tomu z Marsu, zjistili bychom, že povrch zeměkoule odráží stále méně slunečního světla. Jinými slovy, pohlcuje stále více sluneční energie. Je to bohužel další, zatím ještě nedostatečně prozkoumaný faktor ovlivňující změnu klimatu, a tedy i podmínky našeho života v příštích desetiletích.
Od narození klonované ovečky Dolly, která část světa nadchla a část vyděsila, uplynulo minulou neděli třicet let. Od té doby se ukázalo, že obavy byly zbytečné, ale nadšení také trochu přehnané. Klonování hospodářských zvířat nebo domácích mazlíčků je dnes ve světě relativně běžné. Naděje, že tato technika pomůže také medicíně, se za tu dobu naplnily jen zčásti. Ale vědci na tom pořád pracují.
Finsko se může chlubit tím, že je hodnoceno jako nejvíce digitalizovaná země Evropy. Avšak téměř polovina tamních seniorů tím strádá, protože se jim špatně žije ve světě, který na ně nebere ohledy. Co s tím?
Reprodukční medicína hledá šetrnější metody, jak pomoci párům s neplodností. Jedna z nich zní téměř jako sci-fi. Spermie zmagnetizují a pomocí magnetického pole navádějí přímo k vajíčku. Zatím vše funguje pouze v laboratoři. Ale třeba jednou?
Evropský letecký gigant Airbus uskutečnil premiérový zkušební let svého letadla upraveného pro nejdelší komerční linku světa. Stroj má zajistit první nonstop spojení australského Sydney s Londýnem a později i s New Yorkem. Je to příklad toho, že letecké technologie se stále vyvíjejí, ale zase až tak moc při tom nespěchají – toto letadlo bude mít aspoň dva roky zpoždění.
Hantavirus a virus ebola, které se vynořily v posledních týdnech, neohrožují (aspoň zatím) mnoho obyvatel bohatého světa. A tak farmaceutický průmysl nespěchá s vývojem léků nebo vakcín proti nim. A nové cesty, jak zaplatit výzkum nových léčiv a získat je dostatečně včas, zatím nefungují.
Prvky, které mají vylepšit ničení rakovinných nádorů, se dají vyrábět v urychlovačích a dalších přístrojích – anebo také najít v radioaktivních odpadech. Jejich využití v medicíně se postupně rozbíhá a slibuje do pěti let vznik trhu v hodnotě 35 miliard dolarů.
Když dnes poznáváme genetické základy nemocí a možnosti jejich léčení, je to také zásluha Craiga Ventera, světově proslulého amerického genetika a dravého podnikatele. Měl neotřelé nápady a neotřesitelnou sebedůvěru. Za peníze soukromých investorů posunul genetické poznání blíž k praktickým aplikacím a předhonil výzkumy financované ze státních grantů. Ovšem investory často zklamal. Zemřel minulý týden.
První elektrárna na světě umístěná na širém moři, která využívá rozdílu mezi teplotou hladiny a chladem mořských hlubin, prochází dokončovacími pracemi u Kanárských ostrovů. Ukazuje, že z přehlížené energetické technologie se v posledních letech díky vylepšeným technologiím stává zajímavý zdroj.
Dvě unikátní linie geneticky upraveného ječmene vyseli tento týden na malém pokusném poli vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR v Olomouci. Jde o důležitý odborný experiment, ale současně i o pokus prolomit nechuť evropských spotřebitelů i regulačních orgánů ke genetickému inženýrství zemědělských plodin.
