Josef Tuček je novinář, který píše především o nových vědeckých, technických, medicínských, ekologických a dalších odborných poznatcích, jež ovlivňují lidský život. V posledním čtvrtstoletí vedl vědecké přílohy v MF Dnes, Hospodářských novinách, Aktuálně.cz a Lidových novinách. Za popularizaci vědy je držitelem ceny Česká hlava v projektu zaměřeném na podporu vědecké a technické inteligence. Studoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze a mikroekonomii, ekonomii přírodních zdrojů a mezinárodní politiku v oblasti životního prostředí na Harvardově univerzitě v americké Cambridgi. Nyní spolupracuje s byznysovým serverem newstream.cz.
Hantavirus, ebola... Smrtící infekce hrozí, ale vakcíny proti nim se nevyplácejí
Hantavirus a virus ebola, které se vynořily v posledních týdnech, neohrožují (aspoň zatím) mnoho obyvatel bohatého světa. A tak farmaceutický průmysl nespěchá s vývojem léků nebo vakcín proti nim. A nové cesty, jak zaplatit výzkum nových léčiv a získat je dostatečně včas, zatím nefungují.
Kosmičtí fandové tleskají, běžní Američané jsou nadšeni míň. Půl století od návratu posledních lidí, kteří vstoupili na povrch Měsíce, zamířila k našemu kosmickému sousedovi nová pilotovaná kosmická loď. Avšak jen na jediný oblet bez „mezipřistání“. Tehdy šlo o reputační závod se Sovětským svazem. Teď jde Spojeným státům o to, aby je nepředběhla Čína. Běžní Američané však od kosmických letů čekají spíše užitečný přínos než dobrodružnou podívanou.
Alkohol přináší nejen nekonvenční, ale někdy i užitečné nápady. Dva američtí výzkumníci nyní informovali, že ze zbytků po výrobě bourbonu dokážou vytvořit výkonné kondenzátory pro uložení energie. Tím samozřejmě nevyřeší všechny světové energetické problémy. Ale připomínají, že invence se dá uplatnit všude.
Špičkový vědecký časopis Nature vyzval tento týden, aby využívání umělé inteligence v ozbrojených konfliktech bylo pozastaveno až do sjednání mezinárodní normy pro takovéto počínání. Zatím prý vzniká nebezpečné vakuum, které může vést ke ztrátám na životech civilistů. Je to postoj lidsky pochopitelný, ale v tuto chvíli neuskutečnitelný.
Z důvodů objektivních i velmi subjektivních se lidé bouří proti stavbám velkých datových center. Investoři do umělé inteligence se tedy budou muset s jejich odporem vypořádat. Případně datová centra přestěhovat do severských končin nebo až do vesmíru, což podle nových propočtů nemusí být tak obtížné, jak by se zdálo.
Technika bývá někdy zákeřná. Když mobilní telefon pomáhá posuzovat váš zdravotní stav, pravděpodobně vám bude fandit. Což může být příjemně lichotivé, ale nezdravé, upozorňuje studie v renomovaném lékařském časopise The Lancet.
Robot bude díky umělé inteligenci stále chytřejší, univerzálnější, převezme více úkolů ve výrobě i ve službách, opečuje seniory, soudí Mezinárodní federace robotiky. Rizika takovéhoto vývoje však spíše přehlíží.
Špičkoví technici vytvářejí nové materiály. Anebo se dokážou podívat novým pohledem na materiály dávno známé a najít pro ně úplně nečekané využití. A tak teď konstruktéři pracují na nových kosmických družicích ze dřeva. Má to řadu výhod. Třeba i tu, že až se bude družice vracet na zemský povrch, určitě shoří v atmosféře a nespadne nám na hlavu.
Jeden z největších vědeckých projektů v lidských dějinách získal od soukromých dárců rekordních 860 milionů eur. Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámila, že tato částka směřuje na stavbu nového obřího urychlovače. Pozoruhodné je, že vynaložené peníze s největší pravděpodobností nepřinesou dárcům ani nepřímý ekonomický přínos. Jde o příspěvek na poznávání základů vesmíru, píše ve své analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Neomezeně si pochutnávat na sladkém a neohrožovat tím své zdraví ani linii – to je sen mnoha lidí. Podobně jako cpát se tučnými jídly a netloustnout. Věda a průmysl nabízejí řešení. Jenomže ne vždy se ukážou jako funkční.
Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Předseda Senátu 👨 Miloš Vystrčil (ODS) na Pouti smíření v Brně uvedl, že zejména na východ od Česka, ale i v něm jsou lidé, kteří nechtějí silnou Evropu. Nechtějí, aby si lidé porozuměli a aby žili ve svobodě, nechtějí smíření a odpuštění. Před nimi je třeba se bránit, řekl. Svým projevem podpořil účastníky pochodu, kteří se vydali z Pohořelic do Brna, aby připomněli oběti tzv. pochodu smrti z konce května 1945.
Írán a Spojené státy se podle zprostředkovatelů blíží dohodě o šedesátidenním prodloužení 🤝 příměří, napsal dnes server listu Financial Times s odvoláním na své zdroje. Oběma znepřáteleným stranám se diplomatickou cestu z války snaží pomoci najít Pákistán a Katar.
Francouzské úřady dočasně pozastavily provoz nového digitálního systému pasové kontroly Evropské unie (Entry/Exit System; EES) v britském přístavu Dover, protože u britského trajektového terminálu se kvůli prodlouženému víkendu tvořily 🚗 dopravní zácpy. Cestující podle přístavní správy museli čekat u terminálu více než dvě hodiny, než se dostali na trajekt přes Lamanšský průliv do Francie, napsala agentura AFP.
Francie ❌ zakázala vstup na své území izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, na kterém se vysmívá spoutaným aktivistům z humanitární mise směřující do Pásma Gazy, které zadrželi izraelští vojáci. Oznámil to dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot ve svém příspěvku na sociální síti X.
Tisíce demonstrantů dnes v Madridu požadovaly demisi socialistického premiéra Pedra Sáncheze kvůli sérii korupčních skandálů. Protestovat přišlo podle organizátorů asi 8️⃣0️⃣ tisíc lidí, podle úřadů polovina, uvedla agentura AFP.
Bylo by velice těžké přijít před alianční partnery jako třeba jediná členská země NATO, jejíž návrh obranných výdajů pro tento rok je nižší než dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). V dnešním diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova to řekl vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO 👨 Jakub Landovský.
Pokud Spojené státy obnoví válku proti Íránu, Teherán odpoví „drtivým způsobem“. Podle agentury AFP to uvedl hlavní íránský vyjednavač a předseda parlamentu 👨 Muhammad Ghálíbáf během setkání s šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem. Dodal, že od začátku příměří 8. dubna Írán obnovil své ozbrojené síly. Diplomatické snahy Kataru a Pákistánu se snaží zabránit eskalaci napětí.
Výsledek konfliktu na Ukrajině je také otázkou evropské bezpečnosti a Evropě kupuje čas na budování odolnosti, řekli ministři zahraničí některých evropských zemí na závěrečném panelu třídenní bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 v Praze. Je podle nich nutné také zajistit dobré bezpečnostní garance, které 👍 zaručí, že další pokračování agrese ze strany Ruska nebude pokračovat.
Plánované rušení a slučování části okresních 👨⚖️ soudů by mělo začít v lednu 2028. Ministerstvo spravedlnosti tak ustoupilo od záměru reorganizovat justici již od počátku příštího roku. Chce také spojit první dvě plánované etapy reformy do jedné, napsal server Česká justice.
Na program sjezdu sudetských Němců na brněnském výstavišti se zaregistrovalo 1500 zájemců z české veřejnosti. Kapacita je tak naplněná, další registrace už ❌ nebudou pořadatelé přijímat, uvedla Markéta Beková z týmu festivalu Meeting Brno. Němců bude podle ní také přibližně 1500.