Špičkový vědecký časopis Nature vyzval tento týden, aby využívání umělé inteligence v ozbrojených konfliktech bylo pozastaveno až do sjednání mezinárodní normy pro takovéto počínání. Zatím prý vzniká nebezpečné vakuum, které může vést ke ztrátám na životech civilistů. Je to postoj lidsky pochopitelný, ale v tuto chvíli neuskutečnitelný.
Jeden z největších vědeckých projektů v lidských dějinách získal od soukromých dárců rekordních 860 milionů eur. Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámila, že tato částka směřuje na stavbu nového obřího urychlovače. Pozoruhodné je, že vynaložené peníze s největší pravděpodobností nepřinesou dárcům ani nepřímý ekonomický přínos. Jde o příspěvek na poznávání základů vesmíru, píše ve své analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Neomezeně si pochutnávat na sladkém a neohrožovat tím své zdraví ani linii – to je sen mnoha lidí. Podobně jako cpát se tučnými jídly a netloustnout. Věda a průmysl nabízejí řešení. Jenomže ne vždy se ukážou jako funkční.
Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.
Momentálně nejuznávanější světový vědecký časopis Nature načrtl pro letošní rok několik oblastí, v nichž se dá čekat zajímavý vývoj, který posune zejména techniku a medicínu, a bude tak mít dopad i na byznys.
Zákon, který naštvává americké technologické mediální platformy, od této středy platí v Austrálii. Jde o přísný zákaz používání sociálních sítí lidmi mladšími než 16 let. Podobné zákazy sice ve světě také existují, ale v menší míře a mírnější podobě. O jejich rozšíření se dále diskutuje – a to i v Evropě. Odborníci se neshodnou na tom, jestli to opravdu má smysl, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
V padesátileté historii Evropské kosmické agentury (ESA) se teprve nyní stalo, že tato mezivládní organizace získala do rozpočtu prakticky tolik peněz, kolik chtěla – 22,1 miliardy eur. Je to o třetinu víc než pro minulé tříleté období. A poprvé ve své historii bude agentura připravovat projekty určené i pro vojenské účely, shrnuje v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Med celosvětově patří mezi ve světě nejvíce falšované potraviny. Padělatelé této sladkosti nejenže obírají lidi o peníze, ale potenciálně ohrožují jejich zdraví. Do odhalování padělků se zapojuje věda, zejména chemie, fyzika a nyní také umělá inteligence.
Čínská vláda připravila nová víza, která mají do země přilákat cizí vědce, techniky, matematiky. Je to další krok v její snaze dosáhnout světové dominance v moderních technologiích. Zdá se však, že úsilí poněkud zadrhává. Jednak pro cizince není čínština snadným jazykem, ale navíc na ně zřejmě čeká poněkud lidsky nehostinné prostředí.
Pojem, který znají i úplní laikové, Turingův test, už nedává smysl. Jak tedy posoudit kvalitu obecné umělé inteligence, o niž se vývojáři snaží? Možná podle toho, že stroj pochopí, jak složit nábytek z krabice, určí čas podle ručiček na ciferníku hodin a nějak pozná, že lidem nemá ublížit. Anebo vůbec nijak.
Výzkumné projekty, které by měl uskutečnit český astronaut Aleš Svoboda na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), byly tento týden představeny v rámci tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Je to inspirativní ukázka možností české vědy i technologických firem. A to i když připustíme, že se mise třeba nakonec neuskuteční.
