Český premiér Petr Fiala na summitu Evropské unie v Bruselu podle svých slov jednoznačně odmítl návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Fiala to uvedl na tiskové konferenci po skončení jednání. Unijní lídři během schůzky hovořili o další podpoře Ukrajiny, obraně a bezpečnosti, ale právě i o konkurenceschopnosti a klimatických ambicích EU.
Český eurokomisař Jozef Síkela se v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové postavil proti klimatickým plánům, které ve středu komise představila. Napsal to německý časopis Der Spiegel, který má dopis k dispozici. Komise navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Stalo se tak navzdory výhradám některých států včetně Česka. Síkela v dopise podle svých slov zdůraznil, že ambiciózní klimatická politika EU musí být založena na široké politické podpoře i ekonomické realitě, jinak EU riskuje oslabení jednoty.
Nad šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou se smráká. Server Politico tvrdí, že je to kvůli možnému stažení návrhu směrnice o ekologických tvrzeních.
Nadace, kterou veřejnost téměř nezná, financuje výzkumy související se změnou klimatu – tedy poznávání jejího průběhu i hledání možností, jak její dopady zmírnit. O směřování peněz rozhoduje bývalý jaderný fyzik.
Hlas herce rakouského původu a bývalého kalifornského guvernéra Arnolda Schwarzeneggera překvapil cestující ve vídeňském metru. Označil pasažéry za klimatické hrdiny, protože jezdí metrem, informovala agentura AFP. Sedmasedmdesátiletý Schwarzenegger ve vídeňské metropoli zahájil každoroční konferenci o změně klimatu.
Současné vládě se vytýká mnohé, který slib ale naplnila dvojnásobně a s předstihem? Proč Evropa nahrála rozvoji zelených technologií v Číně? A z čeho plyne frustrace tuzemského průmyslu? Nejen na tyto otázky odpovídali zástupci byznysu i politiky v podcastové sérii Trendy v udržitelnosti, za níž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr zajímavostí z prvních sedmi dílů přináší následující text.
Obyvatelé Paříže se v referendu vyslovili pro zákaz vjezdu aut do dalších 500 ulic města. Pro rozšíření pěších zón podle oficiálních výsledků hlasovalo necelých 66 procent lidí, třetina byla proti. Referenda, které pořádalo město, se ale zúčastnily jen čtyři procenta z téměř 1,4 milionu registrovaných voličů, píší agentury Reuters a DPA.
Ekologická organizace Greenpeace musí zaplatit americké energetické firmě Energy Transfer přes 650 milionů dolarů (téměř 15 miliard korun) odškodné za blokování stavby ropovodu ve státě Severní Dakota. Podle agentury AP o tom rozhodla soudní porota, která se zabývala žalobou firmy týkající se protestů z let 2016 a 2017. Greenpeace v únoru uvedla, že v případě nepříznivého verdiktu jí bude v USA hrozit bankrot. Po verdiktu oznámila, že se odvolá.
Brazilské úřady vykácely 13kilometrový pás v Amazonském pralese, na kterém vznikne čtyřproudová dálnice.
Udržitelností se musí dnes intenzivně zabývat i finanční společnosti. Co to ale pro banky a pojišťovny znamená a proč je to už teď stojí miliony korun ročně? Jaký bude vliv klimatické změny na Evropu z pohledu ekonomických ztrát? Je to nafouklá bublina nebo nás čekají mnohamilionové ztráty? O dopadech aktuální klimatické situace a připravenosti Česka a českých firem, jsme v rozhovoru pro newstream.cz mluvili s manažerem rizik a šéfem ESG oddělení společnosti Deloitte, Gabrielem Marosi.
Evropská a německá průmyslová politika byly v posledních 15 letech řízeny ideologicky, nikoli pragmaticky, a proto Evropská unie ani Německo nemají globální průmyslovou a klimatickou strategii. V komentáři zveřejněném v německém listu Die Welt to uvedl český podnikatel Daniel Křetínský. Podle něj dosavadní evropská klimatická politika selhala, protože příliš málo dbala na blahobyt lidí. Je proto třeba ji změnit.
