V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průběžným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel obchodníka s elektřinou a plynem Amper Market. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Rekordní vedra v západní Evropě nejsou jen zdravotní hrozbou. Podle CNBC začínají měnit i investiční sázky: v kurzu mohou být klimatizace, modernizace elektrických sítí, pojišťovny nebo firmy pomáhající Evropě přizpůsobit se horkým létům.
Ve vědeckých publikacích i v komerčních analýzách se v posledních týdnech objevily nové údaje o tom, že dosud relativně přehlížené krupobití má ve světě stále nepříjemnější dopady. V souhrnu dokonce způsobuje větší materiální škody než hurikány.
Americký prezident Donald Trump chce vrátit uhlí do centra americké energetiky. V Oválné pracovně oznámil, že na obnovu uhelného průmyslu vyčlení 700 milionů dolarů, tedy zhruba 14,6 miliardy korun. Peníze mají jít mimo jiné na výstavbu dvou nových uhelných elektráren.
Polský prezident Karol Nawrocki otevírá nový střet s Bruselem i domácí proevropskou vládou. Chce vypsat referendum o unijní klimatické politice Green Deal, kterou viní z růstu životních nákladů, cen energií i nákladů pro podnikatele a zemědělce. Návrh ale musí schválit Senát, kde má většinu vládní koalice, a spor tak může rychle přerůst v další velkou politickou bitvu o směřování Polska v Evropě.
Velký kus mediální pozornosti si za poslední měsíc ukousl keporkak, velryba, která se zamotala v mělčinách u německých pláží. Po celý měsíc měl svět dostatek zpravodajského „masa“. Nyní v Česku přitahuje pozornost požár v Českém Švýcarsku. Co mají obě události společné? Jsou banální.
Nadměrné množství požárů, sucho, ale také povodně a výrazný úbytek množství sněhu. Takový je aktuální stav klimatu v Evropě proti dlouhodobému průměru, tvrdí nová zpráva agentury Copernicus.
Český premiér Andrej Babiš vyzval Evropskou unii ke zmírnění environmentálních regulací, které podle něj přispívají k růstu cen energií a oslabují konkurenceschopnost evropského průmyslu. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Nový klimatický zákon Evropské unie zasadil ukrajinskému ocelářství „okamžitou ránu“. Uvedl to server Politico s odkazem na zástupce průmyslu, kteří varují před ztrátou evropských trhů i tisíců pracovních míst.
Hnutí Duha zváží právní kroky na ochranu dobrého jména kvůli výroku ministra zahraničí Petra Macinky, ve kterém předseda Motoristů v souvislosti s touto ekologickou organizací použil slovo terorismus. Hnutí tiskovou zprávou reagovalo na výroky vládního zmocněnce Filipa Turka (Motoristé) o zastavení dotací organizaci a následnou podporu, které se Turkovi dostalo od Macinky. Ten uvedl, že Duhu považuje bez nějaké větší nadsázky za teroristickou organizaci a kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by značně zklamán.
Prezident Petr Pavel v pondělí jmenuje kandidáta Motoristů Igora Červeného ministrem životního prostředí, oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel s Červeným podle něj dnes na schůzce řešili například otázky přístupu České republiky k ochraně přírody, vody a půdy či tematiku klimatické změny a připravenosti na ni. V diskusi se dotkli i řešení možného střetu zájmů Červeného, dodal Hrad.
Ceny ropy 🛢 na světových trzích mírně klesají 📉. Směřují tak k největším měsíčním a čtvrtletním poklesům od počátků globální pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters. Cena severomořské ropy Brent odepisuje 0,15 procenta na 73,04 dolaru za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácí 1,26 procenta na 69,86 dolaru za barel. Investoři se zaměřují na možné rozhovory mezi USA a Íránem v Dauhá.
O aktuálním dění v české energetice dnes odpoledne jednal prezident Petr Pavel s generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ Danielem Benešem. Hovořili spolu například o tuzemském rozvoji jaderné energetiky ☢, státní energetické koncepci nebo i o změnách ve vlastnické struktuře společnosti. Novinářům to po jednání řekl Beneš.
Společnost Veolia Energie International získala stoprocentní podíl ve své tuzemské dceřiné společnosti Veolia Energie ČR. Valná hromada v pondělí schválila nucený přechod všech zbývajících účastnických cenných papírů, čímž definitivně vytěsnila minoritní akcionáře. Uvedla to mediální zástupkyně společnosti Veolia Energie ČR Petra Losertová. Malí akcionáři dosud drží 1,94 procenta akcií. Za jejich 1,5 milionu akcií společnost zaplatí 175 milionů korun.
Číst více
Pražská burza po pondělním růstu dnes oslabila 📉. Index PX odepsal 0,19 procenta na 2567,45 bodu. Nejvýrazněji zlevnily akcie tabákové firmy Philip Morris, Monety Money Bank a výrobce nápojů Kofoly.
Kurz koruny se ve srovnání s pondělním závěrem změnil jen minimálně. K euru česká měna oslabila o jeden haléř na 24,27 Kč/EUR. K dolaru naopak o haléř posílila. Obchoduje se za 21,23 Kč/USD.
Veškeré výrobky švýcarské firmy Nestlé 🍫 přestanou do konce roku obsahovat umělá potravinářská barviva, napsala agentura Reuters. Podnik se tak stane první velkou potravinářskou společností na světě, která k takovému kroku přistoupí.
Nejvyšší soud USA odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem americké ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.
Rusko jedná s dalšími zeměmi o možném dovozu pohonných hmot s cílem stabilizovat domácí trh. Podle agentury DPA to dnes uvedl mluvčí Kremlu 👴 Dmitrij Peskov. Podmínkou jsou podle něj přijatelné ceny.
Alkohol přispěje ke 4000 až 5000 🚗 dopravních nehod ročně, uvedl dnes ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Celkový počet nehod činil podle policejních statistik v minulém roce 85 518, dopravní nehody spojené s konzumací alkoholu tvoří přibližně 5,85 procenta.
Britská vláda v čele s premiérem v demisi Keirem Starmerem dnes představila dlouho odkládaný dlouhodobý plán výdajů na obranu. Jeho plán počítá s navýšením výdajů na obranu o 1️⃣5️⃣ miliard liber (422 miliard korun) v příštích čtyřech letech. Celkové investice do modernizace armády tak za toto období dosáhnou téměř 300 miliard liber (8,44 bilionu korun).