Na klimatickou politiku a ekonomickou konkurenceschopnost se často pohlíží jako na dvě protichůdné síly. Letošní léto však ukazuje, že bez péče o klima nebude ani prosperující ekonomika. Ať se vám to líbí, nebo ne, osud klimatu i ekonomiky je propojený. Už letos přicházíme o miliardy. A může být hůř. O dost hůř.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Evropu dál svírá extrémní horko. Teploty nad 35 stupňů dnes podle analýzy AFP zažije nejméně 130 milionů lidí, hlavně ve střední a východní Evropě. Skutečný počet může být kvůli rozpáleným městům ještě vyšší.
Střední Evropu zasáhla mimořádně silná vlna veder. Vědci upozorňují, že podobné epizody jsou stále častější, delší a intenzivnější a mají přímý dopad na zdraví lidí, fungování společnosti, zemědělství i přírodu. V Česku padají teplotní rekordy a největší zátěž se podle odborníků projevuje především v nížinách.
Česko má podruhé za dva dny nový teplotní rekord. V Doksanech na Litoměřicku meteorologové naměřili 41,9 stupně Celsia, tedy o stupeň víc než v sobotu. Historická maxima padala napříč zemí i v pražském Klementinu, nový absolutní rekord ale musí ČHMÚ ještě ověřit.
Češi ve vedrech ve velkém nakupují klimatizace a ventilátory. Jenže špatné nastavení může zbytečně zvyšovat účty za elektřinu. Odborníci radí nechladit byt na 20 stupňů, více stínit a u vyšší spotřeby prověřit i distribuční sazbu.
Rekordní vedra v západní Evropě nejsou jen zdravotní hrozbou. Podle CNBC začínají měnit i investiční sázky: v kurzu mohou být klimatizace, modernizace elektrických sítí, pojišťovny nebo firmy pomáhající Evropě přizpůsobit se horkým létům.
Ve vědeckých publikacích i v komerčních analýzách se v posledních týdnech objevily nové údaje o tom, že dosud relativně přehlížené krupobití má ve světě stále nepříjemnější dopady. V souhrnu dokonce způsobuje větší materiální škody než hurikány.
Americký prezident Donald Trump chce vrátit uhlí do centra americké energetiky. V Oválné pracovně oznámil, že na obnovu uhelného průmyslu vyčlení 700 milionů dolarů, tedy zhruba 14,6 miliardy korun. Peníze mají jít mimo jiné na výstavbu dvou nových uhelných elektráren.
Polský prezident Karol Nawrocki otevírá nový střet s Bruselem i domácí proevropskou vládou. Chce vypsat referendum o unijní klimatické politice Green Deal, kterou viní z růstu životních nákladů, cen energií i nákladů pro podnikatele a zemědělce. Návrh ale musí schválit Senát, kde má většinu vládní koalice, a spor tak může rychle přerůst v další velkou politickou bitvu o směřování Polska v Evropě.
Velký kus mediální pozornosti si za poslední měsíc ukousl keporkak, velryba, která se zamotala v mělčinách u německých pláží. Po celý měsíc měl svět dostatek zpravodajského „masa“. Nyní v Česku přitahuje pozornost požár v Českém Švýcarsku. Co mají obě události společné? Jsou banální.
Ceny ropy se mírně zvyšují a směřují i k týdennímu růstu. Spojené státy hrozí časově neomezenou námořní blokádou Íránu, což vyvolalo obavy z narušení dodávek ropy z Blízkého východu.
Americká společnost OpenAI, která působí v oblasti umělé inteligence (AI), posiluje svou přítomnost v Německu. Její šéf Sam Altman v rozhovoru s listem Handelsblatt oznámil, že firma plánuje otevřít novou pobočku v Berlíně.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let, informovala dnes agentura AFP. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě.
Zbrojovka Excalibur Army loni zvýšila tržby meziročně o 17,4 miliardy korun na rekordních 83,2 miliardy korun. Její zisk vzrostl o 1,32 miliardy Kč na 12,5 miliardy Kč, což je také nejvyšší hodnota. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti Excalibur Army, která ve Šternberku na Olomoucku a v Přelouči na Pardubicku vyrábí, modernizuje a opravuje vojenskou techniku. Firma patří do strojírensko-zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada.
Společnost Severní energetická zahájila rozhovory se starosty obcí v těžební oblasti na Mostecku o finanční podpoře z částky, kterou ušetřila na rekultivacích hnědouhelného lomu ČSA. Peníze chce rozdělit firma, která patří do energetické skupiny miliardáře Pavla Tykače, sama, bez prostřednictví státu.
Požár u chorvatského letoviska Omiš na jadranském pobřeží je jedním z nejhorších v historii země, uvedl podle agentury AFP a dalších médií šéf hasičů Slavko Tucaković. Evakuovalo se přes 2000 lidí, mezi nimi i 300 českých turistů. Zranilo se 36 lidí, sedm z nich bojuje o život.
Armáda České republiky podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) letos nabírá 2997 vojáků, původně plánovala přijetí 2250 lidí. Premiér Andrej Babiš (ANO) na slavnostní přísaze vojáků ve Vyškově uvedl, že armáda má zajištěno financování na úrovni dvou procent HDP a že vláda rozpočet na příští rok schválí do konce září.
V souvislosti s rozsáhlým požárem u chorvatského letoviska Omiš bylo podle dosavadních informací evakuováno přibližně 300 českých občanů, sdělil dnes mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Chorvatští hasiči od dnešní noci zasahují proti rozsáhlému požáru, z místa muselo podle místních úřadu utéct 1000 lidí. Oběti na životech hlášené nejsou. Mezi českými občany podle mluvčího nejsou hlášeny ani žádná vážná zranění.
Česká národní banka uložila ČSOB pokutu 30 milionů korun za nedostatky v některých kontrolních procesech prevence praní špinavých peněz a ověřování klientů. Vyplývá to z informací na webu centrální banky. Podle vyjádření pokutované banky prověřování neprokázalo účast ČSOB na praní špinavých peněz ani újmu zákazníkům nebo třetím stranám a všechny nedostatky byly napraveny.
Španělská vláda povolila prodloužení provozu největší jaderné elektrárny v zemi do roku 2030. Uvádí to výnos zveřejněný dnes v oficiálním věstníku. Díky tomu bude možné dva bloky elektrárny Almaraz provozovat o dva až tři roky déle, než se plánovalo. Španělsko chce zastavit výrobu elektřiny z jádra nejpozději v roce 2035.