Bilance ničivé povodně v severním Nepálu dál roste. Zahynulo už nejméně 734 lidí a nezvěstných zůstává zhruba 2500 osob, včetně 589 cizinců. Záchranáři navíc sledují přírodní přehradu, jejíž protržení by mohlo vyvolat další katastrofu.
Vláda chce znovu rozjet Národní koalici proti suchu a poslat do vodních opatření čtyři miliardy korun. Vedle menších projektů na zadržování vody v krajině mají být klíčové nové přehrady. Speciální zákon, který má vymezit 20 chystaných vodních nádrží, by kabinet měl projednat na podzim.
Francie vysychá a vláda svolává krizový štáb. Omezení ve využívání vody už platí na téměř 70 procentech území, v desítkách departementů je situace krizová a jihovýchod země čekají další teploty blížící se 40 stupňům. Sucho tak dopadá nejen na zahrady, pole a bazény, ale místy i na zásobování pitnou vodou.
Bobři se v české krajině ukazují jako nečekaně levní spojenci v boji se suchem. Jejich hráze zadržují vodu, vytvářejí mokřady a podle nové studie mohou nahradit práci, která by jinak stála až miliony korun. Jen v Brdech podle odhadů ochránců přírody ušetřili státu zhruba 30 milionů.
Dunaj, jedna z nejdůležitějších evropských řek, se na řadě míst mění v mělký tok plný písčitých mělčin. Lodě nemohou plout s plným nákladem, trajekty stojí, rybáři mluví o nejhorším suchu za desítky let a v Budapešti klesla hladina na nejnižší úroveň od začátku měření. Podle agentury AFP sucho ochromuje dopravu od Slovenska přes Maďarsko až po Rumunsko a Bulharsko – a rychlá úleva není v dohledu.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Evropu dál svírá extrémní horko. Teploty nad 35 stupňů dnes podle analýzy AFP zažije nejméně 130 milionů lidí, hlavně ve střední a východní Evropě. Skutečný počet může být kvůli rozpáleným městům ještě vyšší.
Střední Evropu zasáhla mimořádně silná vlna veder. Vědci upozorňují, že podobné epizody jsou stále častější, delší a intenzivnější a mají přímý dopad na zdraví lidí, fungování společnosti, zemědělství i přírodu. V Česku padají teplotní rekordy a největší zátěž se podle odborníků projevuje především v nížinách.
Česko má podruhé za dva dny nový teplotní rekord. V Doksanech na Litoměřicku meteorologové naměřili 41,9 stupně Celsia, tedy o stupeň víc než v sobotu. Historická maxima padala napříč zemí i v pražském Klementinu, nový absolutní rekord ale musí ČHMÚ ještě ověřit.
Češi ve vedrech ve velkém nakupují klimatizace a ventilátory. Jenže špatné nastavení může zbytečně zvyšovat účty za elektřinu. Odborníci radí nechladit byt na 20 stupňů, více stínit a u vyšší spotřeby prověřit i distribuční sazbu.
Rekordní vedra v západní Evropě nejsou jen zdravotní hrozbou. Podle CNBC začínají měnit i investiční sázky: v kurzu mohou být klimatizace, modernizace elektrických sítí, pojišťovny nebo firmy pomáhající Evropě přizpůsobit se horkým létům.
První část dostavby městského okruhu v Praze mezi Rybníčky a Českobrodskou by mohla začít už v roce 2029 a být zprovozněná v roce 2036. Stavba dalších tří úseků by pak měla začít v roce 2034 a trvat osm let. Stavbu na etapy a postupné zprovoznění umožnily změny v posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Vyplývá to z prezentace pro jednání dopravního výboru zastupitelstva.
Česko zažilo velmi horký zářijový den. Teplotní rekordy pro 8. září padly na 127 ze 171 stanic, které fungují alespoň 30 let. Maximální teplota dosáhla 33,5 stupně. Zaznamenaly ji shodně jihomoravské stanice v Brodě nad Dyjí a Dyjákovicích a také v Doksanech v Ústeckém kraji.
Představitelé New Yorku po útocích z 11. září 2001 věděli, že kvalita vzduchu v místě zřícení Světového obchodního střediska (WTC) je toxická pro lidské zdraví, a přesto ujišťovali veřejnost o opaku. Dnes to podle stanice CNN řekl newyorský starosta Zohran Mamdani s odvoláním na více než 170 tisíc dokumentů o kvalitě ovzduší po útocích, které dnes město poprvé zveřejnilo.
Prezidenti Ruska a Spojených států 👴 Vladimir Putin a Donald Trump si dnes telefonovali o skončené misi amerických vyjednávačů, kteří se snaží zprostředkovat mírové řešení války na Ukrajině. Oznámil to Kreml, podle kterého oba státníci hovořili o možné výměně vězňů, napsala agentura Reuters.
Dosavadní průzkumné práce sanační firmy Dekonta v bývalém vojenském prostoru na Klatovsku ❌ nezjistily žádné látky historicky používané jako chemické zbraně, třeba yperit či sarin. V lokalitě nebyly nalezeny ani nádoby s jedovatým plynem fosgen, uvedl dnes na webu Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
Německo poskytne Ukrajině bránící se ruské invazi potřebné 🚀 střely do protivzdušných systémů Patriot. Dnes to během on-line schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny podle agentury Reuters oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius. Ten uvedl, že střely PAC-2 půjdou ze zásob německé armády.
Břeclavský výrobce potravin Racio měl loni rekordní zisk 85,9 milionu korun. O rok dříve vydělal 84,8 milionu korun. Tržby firmě loni meziročně 📈 stouply o více než 200 milionů korun na 1,3 miliardy korun, vyplývá z výroční zprávy ve Sbírce listin. Růst tržeb pokračoval v trendu, který začal v době pandemie covidu v roce 2020.
Británie, Francie, Polsko a dalších devět zemí ❌ omezí dovoz zboží z nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu. Podle agentury Reuters to dnes oznámili jejich ministři zahraničí ve společném prohlášení. Situace na Západním břehu se vinou bezprecedentních násilností ze strany osadníků výrazně zhoršila, uvedli ministři.
Brněnské stavební společnosti OHLA ŽS loni 📈 vzrostly tržby o 14 procent na 12,2 miliardy korun. Zisk po zdanění se zvýšil o 29 procent na 454 milionů. Vyplývá to z výroční zprávy dostupné ve Sbírce listin. OHLA ŽS patří podle tržeb mezi pět největších stavebních společností v Česku.
Světové ceny cukru během posledních týdnů prudce 📈 vzrostly na více než roční maxima, uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Index cen cukru sestavovaný organizací OSN pro výživu a zemědělství FAO se v srpnu zvýšil o 11,9 procenta a dosáhl nejvyšší úrovně od června 2025. Benchmarková cena surového cukru se podle něj nyní pohybuje na newyorské komoditní burze kolem 8,40 koruny za kilogram, tedy poblíž maxima z dubna minulého roku.