Škod v zemědělství v loňském roce ubylo, neznamená to ale obrat trendu extrémních výkyvu počasí. Vyplývá to z vyjádření pojišťoven. Zatímco největší škody způsobily v roce 2024 zemědělcům jarní mrazy, loni představovaly největší problém srážky a krupobití, uvedly pojišťovny. Více než v předchozích letech se loni pojišťovny zabývaly také nákazami hospodářských zvířat, což zvýšilo zájem o jejich pojišťování.
Švýcaři v referendu odmítli návrh na zavedení daně pro nejbohatší občany, pomocí níž by se financoval boj proti klimatické změně, uvedl server CNBC a další média. Podle magazínu Bilanz vlastní 300 nejbohatších Švýcarů majetek přesahující 850 miliard franků, tedy téměř 22 bilionů korun. Právě tato skupina měla být hlavním terčem iniciativy, kterou iniciovala mládežnická organizace levicové Sociální demokracie.
Německo pošle dalších 60 milionů eur, tedy 1,45 miliardy korun, do fondu, který má zvláště postiženým zemím pomáhat se zvládáním klimatických změn. Na závěrečné fázi jednání klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému to podle agentury DPA oznámil německý ministr životního prostředí Carsten Schneider.
Odborníci bijí na poplach, studie názorně ilustrují, jakým peklem může skončit ignorování klimatických cílů. A společnost? Diskutuje o tom, co si o klimatu myslí Bill Gates. Vlivní na konferenci o emisích létají soukromými tryskáči. Chtělo by to drastickou změnu perspektivy.
Český premiér Petr Fiala na summitu Evropské unie v Bruselu podle svých slov jednoznačně odmítl návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Fiala to uvedl na tiskové konferenci po skončení jednání. Unijní lídři během schůzky hovořili o další podpoře Ukrajiny, obraně a bezpečnosti, ale právě i o konkurenceschopnosti a klimatických ambicích EU.
Premiér Petr Fiala (ODS) zopakoval, že ČR nesouhlasí s unijním klimatickým cílem snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. Na nadcházející Evropské radě se o tom ale podle Fialy rozhodovat nebude. Zopakoval také, že Česko bude usilovat o odložení systému emisních povolenek ETS2.
Je léto, takže míra průzkumů na libovolná témata je vyšší než obvykle. V záplavě balastu se občas objeví i něco vskutku pozoruhodného. Do této kategorie spadá také průzkum IPSOS na téma vztahů Čechů ke klimatické změně. Výsledky jsou totiž zarážející, šokující a vlastně už ani ne moc legrační.
Na jedné straně slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje stále levnější a praktičtější, ale zároveň země i firmy dávají zelené projekty k ledu. Ačkoli by se technologie našly váhavost politiků a firem ekologickou transformaci brzdí.
Paříž vytáhla proti autům a znečištění. Ještě poměrně nedávno bývala protkána dopravními tepnami a z vody v Seině šel strach, od soboty se v ní ale lidé koupají a její břehy se zelenají. Je francouzská metropole vzorem pro další hlavní města, třeba i pro Prahu? Změny však předpokládají úsilí a odvahu.
Český eurokomisař Jozef Síkela se v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové postavil proti klimatickým plánům, které ve středu komise představila. Napsal to německý časopis Der Spiegel, který má dopis k dispozici. Komise navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Stalo se tak navzdory výhradám některých států včetně Česka. Síkela v dopise podle svých slov zdůraznil, že ambiciózní klimatická politika EU musí být založena na široké politické podpoře i ekonomické realitě, jinak EU riskuje oslabení jednoty.
Nad šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou se smráká. Server Politico tvrdí, že je to kvůli možnému stažení návrhu směrnice o ekologických tvrzeních.
