Družice na obloze, kamery řízené umělou inteligencí v krajině, změna dřevin v lese, ale také opětovné osidlování venkova. Evropa by se měla začít připravovat na rostoucí počet rozsáhlých a ničivých požárů, doporučují evropští vědci.
Na klimatickou politiku a ekonomickou konkurenceschopnost se často pohlíží jako na dvě protichůdné síly. Letošní léto však ukazuje, že bez péče o klima nebude ani prosperující ekonomika. Ať se vám to líbí, nebo ne, osud klimatu i ekonomiky je propojený. Už letos přicházíme o miliardy. A může být hůř. O dost hůř.
Vláda chce znovu rozjet Národní koalici proti suchu a poslat do vodních opatření čtyři miliardy korun. Vedle menších projektů na zadržování vody v krajině mají být klíčové nové přehrady. Speciální zákon, který má vymezit 20 chystaných vodních nádrží, by kabinet měl projednat na podzim.
Francie vysychá a vláda svolává krizový štáb. Omezení ve využívání vody už platí na téměř 70 procentech území, v desítkách departementů je situace krizová a jihovýchod země čekají další teploty blížící se 40 stupňům. Sucho tak dopadá nejen na zahrady, pole a bazény, ale místy i na zásobování pitnou vodou.
Bobři se v české krajině ukazují jako nečekaně levní spojenci v boji se suchem. Jejich hráze zadržují vodu, vytvářejí mokřady a podle nové studie mohou nahradit práci, která by jinak stála až miliony korun. Jen v Brdech podle odhadů ochránců přírody ušetřili státu zhruba 30 milionů.
Dunaj, jedna z nejdůležitějších evropských řek, se na řadě míst mění v mělký tok plný písčitých mělčin. Lodě nemohou plout s plným nákladem, trajekty stojí, rybáři mluví o nejhorším suchu za desítky let a v Budapešti klesla hladina na nejnižší úroveň od začátku měření. Podle agentury AFP sucho ochromuje dopravu od Slovenska přes Maďarsko až po Rumunsko a Bulharsko – a rychlá úleva není v dohledu.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Evropu dál svírá extrémní horko. Teploty nad 35 stupňů dnes podle analýzy AFP zažije nejméně 130 milionů lidí, hlavně ve střední a východní Evropě. Skutečný počet může být kvůli rozpáleným městům ještě vyšší.
Střední Evropu zasáhla mimořádně silná vlna veder. Vědci upozorňují, že podobné epizody jsou stále častější, delší a intenzivnější a mají přímý dopad na zdraví lidí, fungování společnosti, zemědělství i přírodu. V Česku padají teplotní rekordy a největší zátěž se podle odborníků projevuje především v nížinách.
Česko má podruhé za dva dny nový teplotní rekord. V Doksanech na Litoměřicku meteorologové naměřili 41,9 stupně Celsia, tedy o stupeň víc než v sobotu. Historická maxima padala napříč zemí i v pražském Klementinu, nový absolutní rekord ale musí ČHMÚ ještě ověřit.
Češi ve vedrech ve velkém nakupují klimatizace a ventilátory. Jenže špatné nastavení může zbytečně zvyšovat účty za elektřinu. Odborníci radí nechladit byt na 20 stupňů, více stínit a u vyšší spotřeby prověřit i distribuční sazbu.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
