Desítku technologických firem, které stojí za sledování a zaměřují svůj byznys na ochranu klimatu, hlavně na lepší zacházení s energií, představil dvouměsíčník MIT Technology Review. Ať už se nám jeho výběr líbí, nebo ne, nabízí reprezentativní pohled na předpokládaný vývoj technologií spojených ostatně i s existencí dnes tolik diskutovaných energeticky nenasytných datových center.
Bilance ničivé povodně v severním Nepálu dál roste. Zahynulo už nejméně 734 lidí a nezvěstných zůstává zhruba 2500 osob, včetně 589 cizinců. Záchranáři navíc sledují přírodní přehradu, jejíž protržení by mohlo vyvolat další katastrofu.
Pohraničí Nepálu a Tibetu čelí další hrozbě jen dva dny po ničivé povodni. Jezero vzniklé po sesuvu části ledovce začalo přetékat a úřady varují před další záplavovou vlnou. Dosavadní katastrofa si vyžádala stovky obětí a stovky lidí zůstávají pohřešované.
Středeční ničivou povodeň na hranici Nepálu a Tibetu pravděpodobně spustil mohutný sesuv ledu a hornin, který dočasně přehradil řeku a následně uvolnil obrovské množství vody. Vědci upozorňují, že oteplování a rychlé tání ledovců mohou vysokohorské svahy dále destabilizovat a zvyšovat riziko podobných řetězových katastrof.
Obnovenou Národní koalici proti suchu povede premiér Andrej Babiš. Platforma má poprvé zasednout už dnes odpoledne a kromě ministrů zemědělství a životního prostředí v ní budou také zástupci krajů, Povodí Vltavy, Českého hydrometeorologického ústavu i odborníci na klima a vodní hospodářství. Na prvním jednání má řešit harmonogram a vyhodnocení kroků z minulých let.
Na klimatickou politiku a ekonomickou konkurenceschopnost se často pohlíží jako na dvě protichůdné síly. Letošní léto však ukazuje, že bez péče o klima nebude ani prosperující ekonomika. Ať se vám to líbí, nebo ne, osud klimatu i ekonomiky je propojený. Už letos přicházíme o miliardy. A může být hůř. O dost hůř.
Vláda chce znovu rozjet Národní koalici proti suchu a poslat do vodních opatření čtyři miliardy korun. Vedle menších projektů na zadržování vody v krajině mají být klíčové nové přehrady. Speciální zákon, který má vymezit 20 chystaných vodních nádrží, by kabinet měl projednat na podzim.
Francie vysychá a vláda svolává krizový štáb. Omezení ve využívání vody už platí na téměř 70 procentech území, v desítkách departementů je situace krizová a jihovýchod země čekají další teploty blížící se 40 stupňům. Sucho tak dopadá nejen na zahrady, pole a bazény, ale místy i na zásobování pitnou vodou.
Bobři se v české krajině ukazují jako nečekaně levní spojenci v boji se suchem. Jejich hráze zadržují vodu, vytvářejí mokřady a podle nové studie mohou nahradit práci, která by jinak stála až miliony korun. Jen v Brdech podle odhadů ochránců přírody ušetřili státu zhruba 30 milionů.
Dunaj, jedna z nejdůležitějších evropských řek, se na řadě míst mění v mělký tok plný písčitých mělčin. Lodě nemohou plout s plným nákladem, trajekty stojí, rybáři mluví o nejhorším suchu za desítky let a v Budapešti klesla hladina na nejnižší úroveň od začátku měření. Podle agentury AFP sucho ochromuje dopravu od Slovenska přes Maďarsko až po Rumunsko a Bulharsko – a rychlá úleva není v dohledu.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
