Švýcarští vědci zkoušejí nečekanou zbraň proti tání ledovců: ovčí vlnu. Přikrývky z přírodního materiálu podle prvních výsledků chrání led stejně účinně jako plastové plachty. Experiment navíc může najít využití pro surovinu, které se ve Švýcarsku každoročně velká část vyhodí.
Obnovenou Národní koalici proti suchu povede premiér Andrej Babiš. Platforma má poprvé zasednout už dnes odpoledne a kromě ministrů zemědělství a životního prostředí v ní budou také zástupci krajů, Povodí Vltavy, Českého hydrometeorologického ústavu i odborníci na klima a vodní hospodářství. Na prvním jednání má řešit harmonogram a vyhodnocení kroků z minulých let.
Na klimatickou politiku a ekonomickou konkurenceschopnost se často pohlíží jako na dvě protichůdné síly. Letošní léto však ukazuje, že bez péče o klima nebude ani prosperující ekonomika. Ať se vám to líbí, nebo ne, osud klimatu i ekonomiky je propojený. Už letos přicházíme o miliardy. A může být hůř. O dost hůř.
Vláda chce znovu rozjet Národní koalici proti suchu a poslat do vodních opatření čtyři miliardy korun. Vedle menších projektů na zadržování vody v krajině mají být klíčové nové přehrady. Speciální zákon, který má vymezit 20 chystaných vodních nádrží, by kabinet měl projednat na podzim.
Francie vysychá a vláda svolává krizový štáb. Omezení ve využívání vody už platí na téměř 70 procentech území, v desítkách departementů je situace krizová a jihovýchod země čekají další teploty blížící se 40 stupňům. Sucho tak dopadá nejen na zahrady, pole a bazény, ale místy i na zásobování pitnou vodou.
Bobři se v české krajině ukazují jako nečekaně levní spojenci v boji se suchem. Jejich hráze zadržují vodu, vytvářejí mokřady a podle nové studie mohou nahradit práci, která by jinak stála až miliony korun. Jen v Brdech podle odhadů ochránců přírody ušetřili státu zhruba 30 milionů.
Dunaj, jedna z nejdůležitějších evropských řek, se na řadě míst mění v mělký tok plný písčitých mělčin. Lodě nemohou plout s plným nákladem, trajekty stojí, rybáři mluví o nejhorším suchu za desítky let a v Budapešti klesla hladina na nejnižší úroveň od začátku měření. Podle agentury AFP sucho ochromuje dopravu od Slovenska přes Maďarsko až po Rumunsko a Bulharsko – a rychlá úleva není v dohledu.
V současném vedru prakticky nevyrábějí elektřinu větrné elektrárny a jaderné elektrárny s průtočným chlazením už musely omezit výkon, říká Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper. Na druhé straně, solární elektrárny vyráběly větší množství elektřiny. A daleko větší spotřeba byla vidět u klimatizací. „Mít na střeše solární elektrárnu a uvnitř klimatizaci je docela dobré řešení,“ říká Palaščák.
Evropu dál svírá extrémní horko. Teploty nad 35 stupňů dnes podle analýzy AFP zažije nejméně 130 milionů lidí, hlavně ve střední a východní Evropě. Skutečný počet může být kvůli rozpáleným městům ještě vyšší.
Střední Evropu zasáhla mimořádně silná vlna veder. Vědci upozorňují, že podobné epizody jsou stále častější, delší a intenzivnější a mají přímý dopad na zdraví lidí, fungování společnosti, zemědělství i přírodu. V Česku padají teplotní rekordy a největší zátěž se podle odborníků projevuje především v nížinách.
Česko má podruhé za dva dny nový teplotní rekord. V Doksanech na Litoměřicku meteorologové naměřili 41,9 stupně Celsia, tedy o stupeň víc než v sobotu. Historická maxima padala napříč zemí i v pražském Klementinu, nový absolutní rekord ale musí ČHMÚ ještě ověřit.
