Evropská unie, hospodářské a zčásti politické společenství 27 států Evropy. Co chystá Evropská komise, na čem se shodnou, či neshodnou poslanci v Evropském parlamentu a ministři vlád členských zemí v Radě EU? Které směrnice musí Česko zavést do svého právního řádu, kolik dostane Praha peněz z evropských fondů zejména na zemědělství, kolik sama do rozpočtu Bruselu odvede? Co chystá Česko na své předsednictví ve druhé polovině roku 2022? Rozšíří se EU o další členy, nebo někoho po vzoru Británie ztratí?
Evropská snaha zpřísnit technické kontroly má racionální jádro. Moderní auta jsou plná bezpečnostních systémů, které mají v provozu skutečně fungovat. Jenže z majitelů starších vozů se nesmějí stát automaticky podezřelí. Bezpečnost na silnicích nevznikne další kolonkou na STK, ale kombinací férových kontrol, boje proti podvodům a infrastruktury, která sama projde zkouškou zdravého rozumu.
Když se mluví o Bruselu, je to diktát, chaos a nepřítel národních zájmů. Když se rozdělují peníze, je to najednou vítaný partner. Případ dostavby D11 ukazuje tuhle českou politickou schizofrenii v přímém přenosu.
Česko může získat přes 50 miliard korun z evropského fondu SAFE. Peníze mají posílit armádu, ale část zamíří i do infrastruktury. Schvalování se přitom zdrželo kvůli úpravám nové vlády.
Evropská unie přitvrzuje vůči pornografickým platformám. Nově testovaná aplikace pro ověřování věku už technicky funguje a má zásadně omezit přístup nezletilých k nevhodnému obsahu. Podle místopředsedkyně Evropské komise Henny Virkkunenové tak končí éra jednoduchého potvrzení „je mi více než 18 let“, které Brusel považuje za naprosto nedostatečné.
Slovensko zavádí dvojí ceny nafty, které zvýhodní domácí řidiče a zdraží palivo vozidlům se zahraniční SPZ. Premiér Robert Fico tvrdí, že Evropská komise kvůli krátkému, třicetidennímu trvání nestihne podniknout právní kroky. Opatření však může být v rozporu s pravidly jednotného trhu EU.
Dvojí ceny nafty podle poznávací značky nejsou jen krizovým opatřením, ale otevřeným experimentem s diskriminací. Slovensko si v ropné nouzi zkouší, jestli pravidla Evropské unie platí jen tehdy, když se to hodí.
Evropská unie se snaží prosadit masivní finanční pomoc pro Ukrajinu, která čelí pokračující ruské agresi. Plánovanou půjčku ve výši 90 miliard eur však blokuje Maďarsko. Spor mezi členskými státy se tak vyostřuje a otevírá otázku, jak daleko může zajít jednotlivý stát při brzdění společných rozhodnutí.
Zatímco část Evropské unie trvá na tom, že systém emisních povolenek ETS je nedotknutelným základem klimatické politiky, Česko v čele s premiérem Andrej Babiš varuje před jeho dopady na průmysl a životní náklady. Spor, který se vyostřuje i kvůli geopolitickému napětí a drahým energiím, ukazuje hluboké rozdíly v tom, jak má Evropa zvládnout zelenou transformaci.
Velvyslanci členských států Evropské unie se zatím nedokázali shodnout na prodloužení sankcí vůči ruským a běloruským občanům a firmám. Podle zdrojů ČTK blokují dohodu Slovensko a Maďarsko, které požadují změny v sankčním seznamu. Pokud sankce nebudou prodlouženy do nedělní půlnoci, přestanou platit.
Server Politico upozorňuje, že podnikání českého premiéra Andrej Babiš sahá daleko za hranice holdingu Agrofert. Přes investiční fond Hartenberg Holding vede stopa k jedné z největších evropských sítí klinik umělého oplodnění, k internetovému prodeji spodního prádla i k síti květinářství.
Od poloviny příštího února začne v celé Evropské unii platit nové bateriové nařízení, které zásadně promění podobu spotřební elektroniky. Nařízení (EU) 2023/1542 o bateriích zavádí povinnost, aby baterie v nově uváděných zařízeních byly snadno vyměnitelné koncovým uživatelem nebo nezávislým servisem. Pokud tedy přestane fungovat akumulátor, nemělo by to automaticky znamenat konec celého výrobku.
Pražská burza v úvodu týdne posílila 💪 o 0,78 procenta na 2580,60 bodu. Je to její nejsilnější závěr v letošním květnu. Rostla většina hlavních titulů, dařilo se především akciím Erste Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ. Aktivita na trhu byla podprůměrná. Cenné papíry Erste Bank zdražily o 3,55 procenta na 2479 korun. Komerční banka posílila o 0,46 procenta na 992,50 korun a Moneta Money Bank o 0,59 procenta na 188,50 koruny.
