Evropská unie, hospodářské a zčásti politické společenství 27 států Evropy. Co chystá Evropská komise, na čem se shodnou, či neshodnou poslanci v Evropském parlamentu a ministři vlád členských zemí v Radě EU? Které směrnice musí Česko zavést do svého právního řádu, kolik dostane Praha peněz z evropských fondů zejména na zemědělství, kolik sama do rozpočtu Bruselu odvede? Co chystá Česko na své předsednictví ve druhé polovině roku 2022? Rozšíří se EU o další členy, nebo někoho po vzoru Británie ztratí?
Evropská unie je v lepším stavu, než si připouštíme. Za čtvrtstoletí se z ní stal stabilní projekt. Nemusíme se obávat (nebo se těšit), že by měla v brzké době končit. Vede se ale boj o její podobu. Pokud má být úspěšná, bude třeba jít v procesu integrace dál, zároveň je ale třeba počítat s tlakem euroskeptiků, kteří už sice nechtějí EU zničit, ale zásadně ji přetvořit zevnitř.
V Česku žije asi 120 až 160 tisíc Slováků. Údaj je nejasný, protože jednou jde o lidi se slovenským občanstvím, jindy o ty, kteří se ke slovenskému původu hlásí. Ve skutečnosti je v Česku Slováků mnohem víc, pracují tady, na víkendy jezdí domů. Mají se ve školách učit ve slovenštině?
Evropský parlament definitivně schválil nová pravidla pro řidičské průkazy v Evropské unii. Zavádějí zkušební lhůtu pro nováčky za volantem, digitalizované doklady a přeshraniční zákazy řízení. Vzhledem k lhůtám pro zapracování do zákonů členských zemí a zavedení do praxe reálně vstoupí řidičům do života od roku 2030.
Evropa se obává, že se Česko po parlamentních volbách posune doprava a v Evropské unii bude blokovat důležitá rozhodnutí podobně, jak to nyní dělá Maďarsko.
Evropská komise vyplatila Česku v přepočtu 38,9 miliardy korun z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Čtvrtá platba z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost se týká zejména projektů v oblasti energetiky, rozvodných sítí, ale i zdravotnictví.
Češi se musí připravit na zdražení elektroniky. Důvodem jsou chystané nové daně a regulace EU. Jde zejména o novou daň z elektroodpadu a částečně také o opatření zaručující právo na opravu.
Připadá vám, že se americký prezident chová jako mafiánský boss nebo římský imperátor? A že mu to vlastně docela jde? Vypadá to, že jestli někdy něco v životě četl, jsou to příručky o tom, jaké jsou zákony moci.
Zatímco páteční schůzka Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem příliš radosti v Evropě nevzbudila, pondělní setkání amerického prezidenta s evropskými lídry včetně Volodymyra Zelenského naznačila obrat. Ukazuje se, že tradiční postupy mohou být leckdy lepší než ty moderní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě dorazí s posilou, píše deník The New York Times (NYT). Evropští lídři se podle NYT na schůzce chtějí ujistit, že Ukrajina přežije jako obranyschopná země, ale také, že transatlantická aliance zůstane neporušená. Stanice CNN označila Evropany za bodyguardy. Podle deníku The Washington Post vytvoří jednotnou frontu a pomohou Zelenskému zvládnout setkání, na kterém by mohla záviset budoucnost Ukrajiny.
Včera termínový kontrakt pro rok 2027 na povolenku EU pro domácnosti uzavřel na londýnské burze ICE na ceně 76,44 eura za kus .Cena je citelně výše, než by odpovídalo stropu EU ve výši 45 eur za tunu emisí, a to i když tento strop upravíme o inflaci (strop je stanovený v cenách roku 2020).
Vynořuje se nové Německo. Země, dříve kritizovaná za pacifistický postoj, šetření a ekologizaci průmyslu, nyní zbrojí a bude sypat podnikům dotace. Má z toho profitovat celá Evropská unie. Jenže na to Němci nemají peníze, tak jim musí unie udělit rozpočtovou výjimku.
Venezuelský ⚖️⚖️⚖️nejvyšší soud pověřil viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, aby dočasně převzala pravomoci prezidenta Nicoláse Madura poté, co jej americké jednotky zajaly a odvezly ze země. Spojené státy v sobotu podnikly ve Venezuele vojenskou operaci a do USA převezly tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který nyní čelí obviněním souvisejícím především s obchodem s drogami.
Číst více
