Úrokové sazby centrálních bank ovlivňují výši hypoték i spotřebních úvěrů, výši inflace a sílu či slabost národních měn. Jak se chová Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB) nebo americký Federální rezervní systém (Fed), proč zvyšují či snižují sazby, který „jestřáb“ je pro vyšší sazby a kdo má opačný, „holubičí“ přístup?
Americký prezident Donald Trump opět ostře zaútočil na šéfa americké centrální banky Jeromeho Powella. Označil ho za hlupáka a vyzval ho, aby razantně snížil úrokové sazby, píší zahraniční média.
Nejlepší úročení na českých spořicích účtech se aktuálně pohybuje mezi třemi až čtyřmi procenty. Pro ty vyšší sazby musí ale klienti obvykle splnit sérii podmínek. Navzdory nižším sazbám ale úspory na spořicích účtech zatím stále mírně rostou. Chování střadatelů se však začíná měnit, jak už registrují i některé banky.
Rada guvernérů Evropské centrální banky podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba je na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace pak na 2,4 procenta. Snižováním úroků se banka snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
Růst americké ekonomiky zřejmě zpomaluje, zůstává ale solidní. V projevu v Ekonomickém klubu v Chicagu to řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Se změnou úroku Fed podle něj vyčká, dokud nebude jasný dopad cel.
Březnová inflace v ČR překonala původní očekávání analytiků i České národní banky. Meziročně činí 2,7 procenta, jak dnes ČSÚ potvrdil svůj předběžný odhad ze začátku měsíce. Česká národní banka i analytici přitom původně čekali její snížení na 2,6 procenta. V porovnání s únorem ovšem nastal markantní – markantnější než očekávaný – růst cen v oblasti potravin, zejména těch nezpracovaných. Meziměsíčně výrazně zdražily vejce, o 15,7 procenta, a také ovoce, o 2,7 procenta. Meziročně zdražily poměrně výrazně ještě maso a mlékárenské výrobky.
ČNB loni dosáhla historicky nejlepšího hospodářského výsledku. Rekordně ziskové hospodaření ale podle člena bankovní rady Jana Kubíčka nejde automaticky očekávat i v následujících letech. Vývoj bude ovlivněn řadou proměnlivých faktorů, jako jsou změny tržních podmínek či kurzové výkyvy.
Česká národní banka ponechala základní úrokové sazby beze změn. Měnová politika tak pokračuje v trendu, který trh očekával. Nicméně se dále snižuje pravděpodobnost, že se úroky v letošním roce dostanou ke třem procentům. Manévrovat tuzemský měnový koráb v nepředvídatelném moři hrozeb cel ze strany USA a očekávaných velkých výdajích Německa se stává čím dál složitějším.
Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni, poté co je v únoru snížila o čtvrt procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 3,75 procenta, diskontní sazba na 2,75 procenta a lombardní sazba na 4,75 procenta, uvedl Jakub Holas, ředitel odboru komunikace ČNB.
Spotřebitelské ceny v Česku v únoru meziročně stouply o 2,7 procenta, inflace tak zpomalila z lednových 2,8 procenta. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Letošní rok by se podle hlavního analytika Broker Consulting Martina Nováka měl nést ve znamení zásadního oživení trhu s hypotékami. Oproti předchozím rokům, kdy se téměř zastavil, teď vidíme růst v řádu nižších desítek procent. „Lidé při sazbách okolo pěti až šesti procent přestali čekat na snižování sazeb a s vědomím toho, že financování už nebude tak levné jako dřív, začali nakupovat,“ říká Novák.
Snížení sazeb o 25 bazických bodů je nedostatečné, říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta. V situaci, kdy Německo snižuje odhad svého růstu a Česko si dělá iluze na letošní růst ekonomiky přes dvě procenta by měla ČNB měnovou politiku uvolnit mnohem víc, domnívá se Marek. Proto, aby lidé a firmy opět našli důvěru v pozitivní ekonomický vývoj, a půjčovali si na své projekty.
Česko uplatňuje nižší sazby daně z příjmu fyzických osob než Slovensko. V Polsku je proti Česku výraznější rozdíl mezi základní a zvýšenou sazbou daně, Rakousko a Německo mají širší a víc odstupňovanou daňovou progresi. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Forvis Mazars.
