Úrokové sazby centrálních bank ovlivňují výši hypoték i spotřebních úvěrů, výši inflace a sílu či slabost národních měn. Jak se chová Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB) nebo americký Federální rezervní systém (Fed), proč zvyšují či snižují sazby, který „jestřáb“ je pro vyšší sazby a kdo má opačný, „holubičí“ přístup?
Evropská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny. Klíčová depozitní sazba zůstává na 2,25 procenta. Bankéři si chtějí počkat, jak se do inflace promítne energetický šok vyvolaný konfliktem na Blízkém východě. Pokud ceny ropy zůstanou vysoko, další zvýšení sazeb může přijít už v září.
Vyšší sazby ČNB pomohly střadatelům. Ministerstvo muselo přidat na Flexi Bondech.
Některé prognózy čekají růst sazeb hypoték až o 0,3 procentního bodu. Ekonom Lukáš Kovanda vysvětluje, proč je takový scénář krajně nepravděpodobný. Banky
Česko má druhou nejnižší inflaci v EU. Pomohly tomu státní zásahy do cen energií a paliv, samostatná měnová politika ČNB i silná koruna – a ukazuje se, že vyšší deficit sám o sobě inflaci automaticky neroztáčí.
Babiš znovu kritizuje ČNB za zvýšení sazeb na 3,75 procenta a varuje před dražšími hypotékami, úvěry i náklady pro stát. Guvernér Aleš Michl rozhodnutí hájí obavou z vyšší inflace a zdůrazňuje, že centrální banka zůstává nezávislá.
Investoři se rizika zatím nevzdávají, centrální banky jim ale kazí náladu. Fed naznačil možnost vyšších sazeb, Japonsko už politiku zpřísnilo a na pražské burze se pod tlak dostal ČEZ, který ztrácel až sedm procent.
Koruna není podle ekonoma Lukáše Kovandy sentimentální přežitek, ale pojistka proti vládnímu rozhazování. Euro by dnes znamenalo nižší sazby, pohodlí pro dlužníky a větší riziko, že úspory sežere inflace.
Česká národní banka poprvé po takřka čtyřech letech zvýšila úrokové sazby. Nezviklalo ji ani Trumpem oznámené křehké příměří, ani Babišova výzva, aby sazby nerostly.
ČNB poprvé za guvernéra Aleše Michla zvýšila sazby. Základní úrok poslala na 3,75 procenta, a to krátce poté, co premiér Andrej Babiš varoval, že dražší peníze poškodí domácnosti, podnikatele i ekonomiku.
ČNB stojí před rozhodnutím, které může zdražit úvěry i hypotéky. Premiér Andrej Babiš před zvýšením sazeb varuje, analytici ale kvůli inflaci, mzdám a dražším službám čekají spíš utažení měnové politiky.
Dnešní zasedání ČNB je testem nervů i kredibility, tedy toho, jak přesvědčivě dokáže centrální banka udržet obraz nezávislé instituce v prostředí, kde se najednou zkřížily geopolitika, globální měnová politika a domácí politika.
Francie podezřívá Rusko ze šíření dezinformací o prezidentských kandidátech 🗳, píše AFP s odkazem na své bezpečnostní zdroje a na jednoho z dotčených politiků. Francouzské úřady minulý týden odhalily dezinformační kampaň zaměřenou na Raphaëla Glucksmanna, levicového poslance Evropského parlamentu a hlasitého kritika Kremlu. U Glucksmanna se očekává, že se příští rok bude ucházet o prezidentský úřad.
Ceny ropy 🛢 klesají poblíž třítýdenních minim poté, co výroky katarských představitelů a amerického ministra financí Scotta Bessenta podle agentury Reuters vzbudily naději na diplomatické řešení konfliktu s Íránem, což by mohlo zlepšit přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Brent ztrácí 3,7 procenta na 80,67 dolaru za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesá o 4,14 procenta na 77,01 dolaru za barel.
