Úrokové sazby centrálních bank ovlivňují výši hypoték i spotřebních úvěrů, výši inflace a sílu či slabost národních měn. Jak se chová Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB) nebo americký Federální rezervní systém (Fed), proč zvyšují či snižují sazby, který „jestřáb“ je pro vyšší sazby a kdo má opačný, „holubičí“ přístup?
Trend nadměrného zadlužování Slováků skončil. Víc lidí i firem bude mít problém splácet, varuje národní banka
Vysoká inflace a rostoucí úrokové sazby povedou podle slovenské centrální banky (NBS) ke zhoršení finanční kondice části domácností a zejména některých podniků v zemi. To podle ní zvýší riziko nesplácení půjček. Zároveň skončil trend nadměrného zadlužování Slováků, řekl člen bankovní rady NBS Vladimír Dvořáček. Komerční banky na Slovensku jsou podle NBS připraveny zvládnout případné vyšší ztráty z nesplácených úvěrů.
Medvědi pod tlakem růstu sazeb znovu ovládají trhy. Reálná hrozba dalšího utahování měnové politiky ze strany Fedu převládla nad optimistickými pohledy analytiků z minulých týdnů. Hlavní americký index S&P 500 se ponořil opět pod 3800 bodů, zejména technologický sektor se stal terčem prodejců. Bitva centrálních bank s inflačními tlaky se tedy rozhodně nezdá skončena.
A je to tady. Nová makroekonomická prognóza ČNB už nepočítá s růstem české ekonomiky v příštím roce. České hospodářství v roce 2023 čeká pokles o 0,7 procenta, řekl po jednání bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl.
ČNB úroky nechává beze změny, v příštím roce moc klesat nebudou. Centrální banka místo vyšších úroků sází na intervenci za silnější korunu, čímž například sráží ceny pohonných hmot v ČR.
ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Základní úroková sazba tak zůstává na sedmi procentech, uvedla mluvčí ČNB Petra Krmelová. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Její základní sazba se tak dostala do rozpětí 3,75 až čtyři procenta, tedy na nejvyšší úroveň za téměř 15 let. Banka nicméně naznačila, že v budoucnosti by mohla úroky zvyšovat méně výrazně. Již zítra bude o sazbách rozhodovat také Česká národní banka.
Investiční profesionálové utíkají k hotovosti jako nikdy za dvacet let. Trvalejší růst akcií je ale na dohled. Kanadská centrální banka už zahájila otočku měnové politiky, komentuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Evropská centrální banka (ECB) na zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.
Evropská centrální banka zvýšila podle očekávání úrokové sazby. Tento krok zdraží českým firmám eurové úvěry. Jen za poslední rok si české podniky půjčily v eurech 200 miliard korun, komentuje Tomáš Kudla ze společnosti Ebury.
Akciové trhy v uplynulém týdnu hledaly svůj směr a postupně se vrátily blíže svým minimům. Akcie trpí nadále silným dolarem, vysokými sazbami a nejistotou, zda se již konečně podaří zkrotit inflaci. Tak trochu furt to samé. Hlavní americký akciový index S&P 500 poklesl k hladině 3700 bodů. Přesto je pozitivní, že výsledky institucí v 3. čtvrtletí zatím působí docela slušně.
Turecká centrální banka snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Ke snížení úroků přikročila už třetí měsíc za sebou, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Analytici předpokládali, že centrální banka sníží základní úrok o jeden procentní bod na 11 procent.
Americká kryptoměnová burza Kraken propustí 1100 zaměstnanců, což je zhruba 30 procent celkové pracovní síly společnosti. Firma to odůvodnila náročnými podmínkami na trhu, které letos výrazně snížily poptávku po digitálních aktivech.
Ropa zdražuje. Přispívají k tomu náznaky omezené nabídky, slabší dolar a optimismus ohledně možného oživení čínské poptávky. Cena severomořské ropy Brent rostla o 2,8 procenta na 85,38 dolaru 💲 za barel 🛢. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 2,8 procenta na 80,40 dolaru za barel.
Americký dolar smazal počáteční ztráty ke koši předních světových měn a mírně roste. Trhy čekají na dnešní projev šéfa centrální banky USA (Fed) Jeroma Powella. Za celý měsíc však dolarový index zřejmě zaznamená nejvyšší ztrátu za 12 let.
Výdaje Státního fondu podpory investic (SFPI) příští rok vzrostou na zhruba 7,1 miliardy korun. Jeho celkové příjmy se zvýší přibližně na 6,7 miliardy korun. Návrh rozpočtu fondu na rok 2023 schválila sněmovna. Letos měl SFPI podle schváleného rozpočtu na výdaje 6,2 miliardy korun a příjmy měl přibližně 4,8 miliardy korun.
Dceři bývalého dlouholetého angolského prezidenta Josého Eduarda Dos Santose, Isabele, hrozí ve světě zatčení. Jedna z nejbohatších žen Afriky je na takzvaném červeném seznamu mezinárodní policejní organizace Interpol na žádost angolských úřadů, napsala agentura Reuters.
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) bude příští rok hospodařit se 150,9 miliardy korun. Návrh jeho rozpočtu schválila sněmovna. Částka je o 23,3 miliardy korun vyšší, než byla ve schváleném rozpočtu fondu na letošní rok. Fond hradí dopravní stavby.
Největší polská rafinerská společnost PKN Orlen dokončila tři transakce se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco 🛢. Týkají se rafinace, velkoobchodu a leteckých pohonných hmot. Společnosti rovněž uzavřely dohodu o prodeji ropy, podle níž bude Aramco dodávat podniku PKN Orlen přibližně 45 procent jeho potřeby ropy.
Asociace nájemního bydlení (ANB) chce příští rok předložit vlastní návrhy změn legislativy, aby se v Česku usnadnily dlouhodobé nájmy. Na dnešním Kulatém stolu bydlení 2022 v Praze její zástupci uvedli, že je potřeba uskutečnit novelu občanského zákoníku, notářského řádu, občanského soudního řádu, zapojení rozhodčího soudu a elektronizaci nájemního vztahu.
Švédský prodejce oděvů H&M zruší po celém světě 1500 pracovních míst, což odpovídá zhruba jednomu procentu celkové pracovní síly. Firma uvedla, že rozhodnutí je součástí plánu úspor, který představila v září. H&M se tak stala prvním velkým evropským maloobchodním řetězcem, který v reakci na krizi životních nákladů začal propouštět zaměstnance, upozornila agentura Reuters.
Pražská burza zaznamenala čtvrtý ztrátový den v řadě. Index PX klesl o 0,2 procenta na 1215,3 bodu. Dolů ho táhly hlavně rakouské finanční tituly. Nejvýrazněji ztrácela pojišťovna VIG. Její akcie zlevnily o téměř 1,1 procenta na 546 korun. Koruna stagnovala k euru a oslabila vůči dolaru.
Zajímá nás
