Úrokové sazby centrálních bank ovlivňují výši hypoték i spotřebních úvěrů, výši inflace a sílu či slabost národních měn. Jak se chová Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB) nebo americký Federální rezervní systém (Fed), proč zvyšují či snižují sazby, který „jestřáb“ je pro vyšší sazby a kdo má opačný, „holubičí“ přístup?
Hypotéky v Česku dál zdražují. Průměrná sazba podle Swiss Life Hypoindexu v červnu vystoupala na 5,30 procenta a splátky se domácnostem zvyšují o stovky korun měsíčně.
Rozhodnutí ponechat základní úrokové sazby ČNB na místě bylo jednohlasné. O jejich zvýšení se nediskutovalo. V blízké budoucnosti to ale lze čekat.
Česká národní banka podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta, kde ji drží už od loňského května. Bankovní rada tak zatím nereagovala ani na dubnové zrychlení inflace. Důvody rozhodnutí i novou makroekonomickou prognózu představí guvernér Aleš Michl na odpolední tiskové konferenci.
Dovoz inflace z Perského zálivu spolu s rozvolněnou rozpočtovou politikou vytváří nebezpečnou kombinaci. ČNB musí být ostražitá, říká v rozhovoru pro Newstream.cz hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Jednání o novém šéfovi Fedu vstupuje do horké fáze. Do 15. května má nejmocnější centrální bankéř světa Jerome Powell uvolnit místo svému nástupci. Tím by se měl stát Kevin Warsh, kterého si vybral prezident Donald Trump. Warshovo potvrzení ale vázne, mimo jiné kvůli jeho majetku přes 100 milionů dolarů. Dnes má Warsh vystoupit v Senátu, přičemž hrozí patová situace.
Hypoteční trh v Česku v březnu výrazně ožil. Banky a stavební spořitelny poskytly úvěry za 55,4 miliardy korun, což je o 37 procent více než v únoru a meziročně dokonce o 69 procent více. Nové hypotéky bez refinancování vzrostly meziměsíčně o 36 procent na 40,3 miliardy korun. Průměrná úroková sazba přitom mírně klesla na 4,43 procenta.
Průměrná sazba hypoték na začátku dubna výrazně vzrostla a dosáhla 5,18 procenta. Meziměsíčně se zvýšila o 0,29 procentního bodu a je tak nejvyšší od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který vychází z nabídkových sazeb bank na začátku každého měsíce.
Nejlepší sazby na spořicích účtech se dál drží kolem čtyřky, jenže většina lidí na ni nedosáhne. Vysvětlujeme proč. A taky to, proč se dnes o tom, kolik vám banka připíše na úrocích z vkladů, rozhoduje spíše na Blízkém východě a ve Washingtonu než v Praze.
Cena peněz jde kvůli konfliktu v Perském zálivu a jeho důsledkům nahoru. Jako první to „schytaly“ hypotéky. Od 1. dubna upravila sazbu Česká spořitelna, od Velkého pátku Moneta Money Bank, několik dalších menších a středních bank už tak učinilo v březnu. Na ostatní úvěry zdražení čeká.
Měnová politika Spojených států je momentálně v dobré pozici a centrální banka USA (Fed) může vyčkávat, jak se situace kolem války v Íránu projeví v ekonomice a inflaci. Podle agentury Reuters to uvedl šéf Fedu Jerome Powell při přednášce pro studenty makroekonomie na Harvardově univerzitě. Dodal, že centrální banka obvykle přehlíží krátkodobé šoky, například ty způsobené růstem cen ropy, a nyní je podle něj možné nejdříve sledovat, jak se situace vyvine, než bude potřeba zasáhnout.
Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.
