Úrokové sazby centrálních bank ovlivňují výši hypoték i spotřebních úvěrů, výši inflace a sílu či slabost národních měn. Jak se chová Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB) nebo americký Federální rezervní systém (Fed), proč zvyšují či snižují sazby, který „jestřáb“ je pro vyšší sazby a kdo má opačný, „holubičí“ přístup?
Jednání o novém šéfovi Fedu vstupuje do horké fáze. Do 15. května má nejmocnější centrální bankéř světa Jerome Powell uvolnit místo svému nástupci. Tím by se měl stát Kevin Warsh, kterého si vybral prezident Donald Trump. Warshovo potvrzení ale vázne, mimo jiné kvůli jeho majetku přes 100 milionů dolarů. Dnes má Warsh vystoupit v Senátu, přičemž hrozí patová situace.
Měnová politika Spojených států je momentálně v dobré pozici a centrální banka USA (Fed) může vyčkávat, jak se situace kolem války v Íránu projeví v ekonomice a inflaci. Podle agentury Reuters to uvedl šéf Fedu Jerome Powell při přednášce pro studenty makroekonomie na Harvardově univerzitě. Dodal, že centrální banka obvykle přehlíží krátkodobé šoky, například ty způsobené růstem cen ropy, a nyní je podle něj možné nejdříve sledovat, jak se situace vyvine, než bude potřeba zasáhnout.
Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.
Sazby zůstávají na stávajících úrovních, ale nervozita roste. Fed sleduje inflaci i vývoj ve světě a nevylučuje další kroky.
Průměrná nabídková sazba hypoték podle Swiss Life Hypoindexu v březnu klesla na 4,89 procenta. Jde o drobný sezónní pokles typický pro začátek jara. Další vývoj však bude záviset na inflaci a vývoji cen energií, které mohou sazby hypoték znovu ovlivnit směrem nahoru.
Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy mohou podle analýzy agentury Bloomberg vyvolat novou vlnu globální inflace a zpomalit hospodářský růst. Největším rizikem je možné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy.
mBank přichází s novým spořicím účtem pro děti s úrokem až 5,01 procenta ročně. Účet je bez poplatků a bez dodatečných podmínek. Založit jej lze od narození dítěte až do 15 let věku. Banka tím reaguje na rostoucí zájem rodičů o dlouhodobé spoření pro děti.
Rozdíl pár desetin procentního bodu se může zdát zanedbatelný. Ve splátkách ale znamená tisíce korun měsíčně. Zvlášť u vyšších hypoték se vyplatí pečlivé srovnání. Špatná volba může stát statisíce.
Česká národní banka považuje navýšení letošního plánovaného schodku státního rozpočtu za spíše kosmetické. Nebude tedy kvůli němu měnit závěry své nové prognózy, kterou její představitelé blíže představili na včerejším setkaní s analytiky. Právě v jeho rámci zaznělo i zmíněné hodnocení navýšení schodku.
Inflace je stále „poněkud zvýšená“, tvrdí Fed. Úroky tak zůstávají beze změny k nelibosti Donalda Trumpa, který opakovaně vyzývá k okamžitému uvolnění měnové politiky. Část bankéřů chtěla snížení už nyní. Převážila ale opatrnost.
Úroky na termínovaných vkladech letos nejčastěji míří do pásma dvou až tří procent ročně. Některé banky umí i 3,3 procenta, ale jsou to spíše výjimky. Zároveň platí, že v době, kdy spořicí účty často nesou podobně (a někde i víc), dává termíňák smysl hlavně tomu, kdo si nechce každý měsíc hlídat, jestli plní podmínky pro vyšší úrok na spořicím účtu. Banky totiž u spoření stále častěji odměňují pouze aktivní klienty.
