Úrokové sazby centrálních bank ovlivňují výši hypoték i spotřebních úvěrů, výši inflace a sílu či slabost národních měn. Jak se chová Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB) nebo americký Federální rezervní systém (Fed), proč zvyšují či snižují sazby, který „jestřáb“ je pro vyšší sazby a kdo má opačný, „holubičí“ přístup?
Inflace je stále „poněkud zvýšená“, tvrdí Fed. Úroky tak zůstávají beze změny k nelibosti Donalda Trumpa, který opakovaně vyzývá k okamžitému uvolnění měnové politiky. Část bankéřů chtěla snížení už nyní. Převážila ale opatrnost.
Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 15 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala ve středeční tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Přečtěte si, zda nyní před koncem roku 2025 dávají střadatelé přednost spíše kratším termínovaným vkladům, nebo naopak volí delší uložení peněz. Připravili jsme přehled nejvýhodnějších termínovaných vkladů s výpovědní dobou na jeden měsíc, tři měsíce, půl roku, rok a dva roky.
Po měsících konzultací má Trump jasno. Oznámení nového šéfa Fedu plánuje na začátek roku a podle informací FT míří k nominaci Kevina Hassetta.
Míra inflace v zemích eurozóny v listopadu vzrostla o desetinu procentního bodu na 2,2 procenta. V rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Pro trhy je to překvapivé, analytici totiž předpokládali, že se inflace nezmění. Za růstem je zejména Německo, které má největší ekonomiku v eurozóně.
V uplynulém týdnu se trhy dál oklepávaly z předchozích poklesů a znovu našly růstové „momentum“. Možná se už pomalu blíží tzv. „Santa Claus rally“, kdy trhy na konci roku obvykle výrazně posilují. Týden nebyl vůbec chudý na makroekonomická data ani na geopolitické události. Hlavní americký index S&P 500 se přiblížil k hladině 6 900 bodů.
Politici předlužených zemí eurozóny tlačí na Evropskou centrální banku, aby jim snížila úroky či začala vykupovat jejich dluh za nově vytvořená eura. Mají tím trpět hlavně Slováci, Rakušané či Estonci, kteří za dluhy Francie nebo Itálie platí již teď.
Bankovní rada České národní banky nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.
Ty nejlepší sazby bankovních spořicích účtů bez podmínek se aktuálně znovu pohybují kolem čtyř procent. Banky zatím se změnou sazeb spíše vyčkávají do dalšího zasedání bankovní rady ČNB, které se má konat už tento čtvrtek. Podívejte se, kde a na jak dlouho nyní získáte nejlepší sazbu pro své úspory.
Americká centrální banka Federal Reserve (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Ve svém prohlášení Fed zároveň oznámil, že obnoví omezené nákupy státních dluhopisů, protože na finančních trzích se začínají projevovat známky nedostatku likvidity.
