Úrokové sazby centrálních bank ovlivňují výši hypoték i spotřebních úvěrů, výši inflace a sílu či slabost národních měn. Jak se chová Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB) nebo americký Federální rezervní systém (Fed), proč zvyšují či snižují sazby, který „jestřáb“ je pro vyšší sazby a kdo má opačný, „holubičí“ přístup?
Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy mohou podle analýzy agentury Bloomberg vyvolat novou vlnu globální inflace a zpomalit hospodářský růst. Největším rizikem je možné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy.
Úroky na termínovaných vkladech letos nejčastěji míří do pásma dvou až tří procent ročně. Některé banky umí i 3,3 procenta, ale jsou to spíše výjimky. Zároveň platí, že v době, kdy spořicí účty často nesou podobně (a někde i víc), dává termíňák smysl hlavně tomu, kdo si nechce každý měsíc hlídat, jestli plní podmínky pro vyšší úrok na spořicím účtu. Banky totiž u spoření stále častěji odměňují pouze aktivní klienty.
Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
Prosincová inflace byla nižší, než čekala ČNB i analytici. Pro měnovou politiku to ale nic nemění – základní sazby zůstanou podle trhu stabilní minimálně po celý letošní rok.
Konec letošního roku se nesl v souladu s očekáváními trhu. Americká centrální banka Fed snížila sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 procenta, Evropská centrální banka ponechala sazby beze změny stejně jako Česká národní banka. A co přinese rok 2026? Od ČNB se očekává jestřábí postoj, ECB se nejspíš bude pevně držet dosavadní praxe, ale Fed čeká divoký rok. Bude oznámen nový guvernér, jehož hlavním úkolem bude snížit sazby bez ohledu na inflaci.
Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 15 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala ve středeční tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Přečtěte si, zda nyní před koncem roku 2025 dávají střadatelé přednost spíše kratším termínovaným vkladům, nebo naopak volí delší uložení peněz. Připravili jsme přehled nejvýhodnějších termínovaných vkladů s výpovědní dobou na jeden měsíc, tři měsíce, půl roku, rok a dva roky.
Po měsících konzultací má Trump jasno. Oznámení nového šéfa Fedu plánuje na začátek roku a podle informací FT míří k nominaci Kevina Hassetta.
Míra inflace v zemích eurozóny v listopadu vzrostla o desetinu procentního bodu na 2,2 procenta. V rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Pro trhy je to překvapivé, analytici totiž předpokládali, že se inflace nezmění. Za růstem je zejména Německo, které má největší ekonomiku v eurozóně.
V uplynulém týdnu se trhy dál oklepávaly z předchozích poklesů a znovu našly růstové „momentum“. Možná se už pomalu blíží tzv. „Santa Claus rally“, kdy trhy na konci roku obvykle výrazně posilují. Týden nebyl vůbec chudý na makroekonomická data ani na geopolitické události. Hlavní americký index S&P 500 se přiblížil k hladině 6 900 bodů.
