Úrokové sazby centrálních bank ovlivňují výši hypoték i spotřebních úvěrů, výši inflace a sílu či slabost národních měn. Jak se chová Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB) nebo americký Federální rezervní systém (Fed), proč zvyšují či snižují sazby, který „jestřáb“ je pro vyšší sazby a kdo má opačný, „holubičí“ přístup?
Česká ekonomika by letos měla vzrůst o dvě procenta a příští rok zrychlit na 2,3 procenta. Česká bankovní asociace zároveň výrazně snížila odhad letošní inflace na dvě procenta a příznivěji hodnotí spotřebu domácností, investice i export. Rizikem ale zůstávají rychlejší růst mezd, jádrová inflace a možné zdražení energií.
Česká národní banka podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Bankovní rada tak po červnovém zvýšení zatím dál vyčkává a trh bude sledovat hlavně novou prognózu a vysvětlení guvernéra Aleše Michla. Od sazeb ČNB se odvíjejí úroky hypoték, firemních úvěrů i vkladů domácností.
Zlato se vrací do hry. Cena drahého kovu vystoupala na nejvyšší úroveň od konce června, když trh vsadil na slabší dolar, menší šanci na zářijové zvýšení sazeb Fedu a možné znovuotevření Hormuzského průlivu. Podle CNBC se zlato drží poblíž sedmitýdenního maxima, přesto zůstává více než pětinu pod rekordem z ledna.
Evropská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny. Klíčová depozitní sazba zůstává na 2,25 procenta. Bankéři si chtějí počkat, jak se do inflace promítne energetický šok vyvolaný konfliktem na Blízkém východě. Pokud ceny ropy zůstanou vysoko, další zvýšení sazeb může přijít už v září.
Hypotéky dál pomalu zdražují, prudký růst sazeb ale analytici neočekávají. Pro domácnosti teď může být důležitější správný výběr banky a délky fixace než čekání na nejistý obrat celého trhu.
Evropská centrální banka je po červnovém zvýšení sazeb podle člena Rady guvernérů Emmanuela Moulina v lepší pozici. Rychlý pokles cen ropy zmírnil inflační tlak a otevřel prostor k opatrnějšímu postupu, i když další rozhodnutí ECB zůstává nejisté.
Zlato po slabých datech z amerického trhu práce znovu zdražuje a míří k hranici 4200 dolarů za unci. Investoři omezili sázky na to, že Fed bude muset dál zvyšovat sazby. To drahému kovu, který nenese úrok, rychle pomohlo.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Vyšší sazby ČNB pomohly střadatelům. Ministerstvo muselo přidat na Flexi Bondech.
Některé prognózy čekají růst sazeb hypoték až o 0,3 procentního bodu. Ekonom Lukáš Kovanda vysvětluje, proč je takový scénář krajně nepravděpodobný. Banky
Česko má druhou nejnižší inflaci v EU. Pomohly tomu státní zásahy do cen energií a paliv, samostatná měnová politika ČNB i silná koruna – a ukazuje se, že vyšší deficit sám o sobě inflaci automaticky neroztáčí.
Nejvíc topného oleje šlo i v červenci z Ruska po moři 🛳 do Saúdské Arábie. Důvodem je vysoká letní poptávka po klimatizování, přestože objem dodávek se proti červnu snížil o 18 procent na 1,1 milionu tun. S odkazem na data obchodníků a společnosti LSEG to uvedla agentura Reuters.
