Úrokové sazby centrálních bank ovlivňují výši hypoték i spotřebních úvěrů, výši inflace a sílu či slabost národních měn. Jak se chová Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB) nebo americký Federální rezervní systém (Fed), proč zvyšují či snižují sazby, který „jestřáb“ je pro vyšší sazby a kdo má opačný, „holubičí“ přístup?
V uplynulém týdnu se na trzích naplno vrátilo téma stagflace. Investoři začali znovu řešit, zda přední centrální banky nebudou muset kvůli vyšší inflaci přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb. I když se může zdát, že krize kolem Hormuzského průlivu brzy odezní, tlak na růst cen může v ekonomice zůstat déle.
Dovoz inflace z Perského zálivu spolu s rozvolněnou rozpočtovou politikou vytváří nebezpečnou kombinaci. ČNB musí být ostražitá, říká v rozhovoru pro Newstream.cz hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Jednání o novém šéfovi Fedu vstupuje do horké fáze. Do 15. května má nejmocnější centrální bankéř světa Jerome Powell uvolnit místo svému nástupci. Tím by se měl stát Kevin Warsh, kterého si vybral prezident Donald Trump. Warshovo potvrzení ale vázne, mimo jiné kvůli jeho majetku přes 100 milionů dolarů. Dnes má Warsh vystoupit v Senátu, přičemž hrozí patová situace.
Hypoteční trh v Česku v březnu výrazně ožil. Banky a stavební spořitelny poskytly úvěry za 55,4 miliardy korun, což je o 37 procent více než v únoru a meziročně dokonce o 69 procent více. Nové hypotéky bez refinancování vzrostly meziměsíčně o 36 procent na 40,3 miliardy korun. Průměrná úroková sazba přitom mírně klesla na 4,43 procenta.
Průměrná sazba hypoték na začátku dubna výrazně vzrostla a dosáhla 5,18 procenta. Meziměsíčně se zvýšila o 0,29 procentního bodu a je tak nejvyšší od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který vychází z nabídkových sazeb bank na začátku každého měsíce.
Nejlepší sazby na spořicích účtech se dál drží kolem čtyřky, jenže většina lidí na ni nedosáhne. Vysvětlujeme proč. A taky to, proč se dnes o tom, kolik vám banka připíše na úrocích z vkladů, rozhoduje spíše na Blízkém východě a ve Washingtonu než v Praze.
Cena peněz jde kvůli konfliktu v Perském zálivu a jeho důsledkům nahoru. Jako první to „schytaly“ hypotéky. Od 1. dubna upravila sazbu Česká spořitelna, od Velkého pátku Moneta Money Bank, několik dalších menších a středních bank už tak učinilo v březnu. Na ostatní úvěry zdražení čeká.
Měnová politika Spojených států je momentálně v dobré pozici a centrální banka USA (Fed) může vyčkávat, jak se situace kolem války v Íránu projeví v ekonomice a inflaci. Podle agentury Reuters to uvedl šéf Fedu Jerome Powell při přednášce pro studenty makroekonomie na Harvardově univerzitě. Dodal, že centrální banka obvykle přehlíží krátkodobé šoky, například ty způsobené růstem cen ropy, a nyní je podle něj možné nejdříve sledovat, jak se situace vyvine, než bude potřeba zasáhnout.
Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.
Sazby zůstávají na stávajících úrovních, ale nervozita roste. Fed sleduje inflaci i vývoj ve světě a nevylučuje další kroky.
Průměrná nabídková sazba hypoték podle Swiss Life Hypoindexu v březnu klesla na 4,89 procenta. Jde o drobný sezónní pokles typický pro začátek jara. Další vývoj však bude záviset na inflaci a vývoji cen energií, které mohou sazby hypoték znovu ovlivnit směrem nahoru.
