Úrokové sazby centrálních bank ovlivňují výši hypoték i spotřebních úvěrů, výši inflace a sílu či slabost národních měn. Jak se chová Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB) nebo americký Federální rezervní systém (Fed), proč zvyšují či snižují sazby, který „jestřáb“ je pro vyšší sazby a kdo má opačný, „holubičí“ přístup?
Evropská centrální banka (ECB) dnes ponechala své úrokové sazby na dosavadní úrovni. Jak v rozhovoru pro Newstream podtrhuje hlavní ekonom společnosti Investona Vojtěch Olbrecht, překvapením bylo pouze oznámení šéfky ECB o jejím odstoupení.
Akcie dál vzdorují drahé ropě, vysokým výnosům dluhopisů i přísné měnové politice. Jejich hlavní oporou je mimořádně rychlý růst firemních zisků, který zatím přebíjí negativní dopady dražšího financování. Jak dlouho může tato rovnováha vydržet a zda trhy nečeká prudký obrat, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americké akcie během týdne navázaly na předchozí růst, z nových maxim ale rychle ustoupily. Investory znervózňuje návrat výnosu desetiletých amerických dluhopisů nad 5,10 procenta, silná ekonomická data i možné omezení vývozu nafty z USA. Do centra pozornosti se zároveň dostávají vysoké valuace technologických firem před očekávaným listopadovým IPO společnosti Anthropic.
Bitcoin poprvé od konce ledna překonal hranici 85 tisíc dolarů. Kryptoměnám pomáhá návrat ochoty investorů riskovat, pokles cen ropy i optimismus před setkáním Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Celková hodnota trhu s kryptoměnami se vyšplhala na nejvyšší úroveň od konce ledna, informovala agentura Bloomberg.
Americká centrální banka zvýšila úroky navzdory tlaku Donalda Trumpa a akciové trhy po počátečním poklesu zamířily vzhůru. Index S&P 500 se vrátil k hranici 7700 bodů. Výrobci čipů však zažili opačný vývoj: obavy ze zpomalení vývoje umělé inteligence poslaly jejich akcie prudce dolů.
ČNB dnes nechala úroky beze změny, klid ale nemusí trvat dlouho. Guvernér Aleš Michl naznačil, že už na listopadovém jednání bude bankovní rada zvažovat jejich zvýšení. Banka sleduje hlavně domácí rizika, mezi nimi výrazný růst cen služeb a mezd. Inflace ale na přelomu roku stoupne.
Zatímco centrální bankéři v eurozóně a Spojených státech v září zdražili peníze, jejich čeští kolegové zůstali v klidu. ČNB podle očekávání ponechala základní sazbu na 3,75 procenta. Další zvýšení úroků do konce roku však analytici nevylučují.
Americká centrální banka zvedla úrokové sazby na 3,75 až 4,00 procenta a naznačila, že letos může přijít ještě další zvýšení. Donald Trump chce přesný opak: sazby podle něj mají rychle klesnout až k jednomu procentu.
Ještě nedávno to vypadalo, že čtyřprocentní úroky na spořicích účtech pomalu zmizí. Teď se vracejí. Banky po červnovém zvýšení sazeb ČNB znovu přitápějí pod úročením vkladů a špička trhu se v září posunula nad čtyři procenta. Nejlepší nabídka už začíná číslem 4,30. A zvyšování pokračuje. Ve středu vylepšila spoření také Air Bank. Jenže čím vyšší sazba, tím častěji čeká na klienta nějaké „ale“.
Zlato dál oslabuje a jeho cena se dostala i pod 4 400 dolarů za unci. Silnější americký trh práce zvýšil sázky na to, že Fed zvedne sazby už příští týden, zatímco napětí na Blízkém východě žene vzhůru cenu ropy a zvyšuje inflační obavy. Podle agentury Bloomberg teď bude pro další směr zlata klíčová především inflace v USA.
Evropské centrální banky začínají přehodnocovat, kde drží své zlaté rezervy. Nizozemsko přesunulo desítky tun zlata z USA a Kanady do Londýna, Francie část rezerv vrátila domů a podobný krok už dříve udělalo Německo. Nejde o předzvěst kolapsu, ale o snahu být lépe připraven na geopolitické a finanční otřesy, píše BBC.
