Úrokové sazby centrálních bank ovlivňují výši hypoték i spotřebních úvěrů, výši inflace a sílu či slabost národních měn. Jak se chová Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB) nebo americký Federální rezervní systém (Fed), proč zvyšují či snižují sazby, který „jestřáb“ je pro vyšší sazby a kdo má opačný, „holubičí“ přístup?
Americké akcie během týdne navázaly na předchozí růst, z nových maxim ale rychle ustoupily. Investory znervózňuje návrat výnosu desetiletých amerických dluhopisů nad 5,10 procenta, silná ekonomická data i možné omezení vývozu nafty z USA. Do centra pozornosti se zároveň dostávají vysoké valuace technologických firem před očekávaným listopadovým IPO společnosti Anthropic.
Americká centrální banka zvedla úrokové sazby na 3,75 až 4,00 procenta a naznačila, že letos může přijít ještě další zvýšení. Donald Trump chce přesný opak: sazby podle něj mají rychle klesnout až k jednomu procentu.
Ještě nedávno to vypadalo, že čtyřprocentní úroky na spořicích účtech pomalu zmizí. Teď se vracejí. Banky po červnovém zvýšení sazeb ČNB znovu přitápějí pod úročením vkladů a špička trhu se v září posunula nad čtyři procenta. Nejlepší nabídka už začíná číslem 4,30. A zvyšování pokračuje. Ve středu vylepšila spoření také Air Bank. Jenže čím vyšší sazba, tím častěji čeká na klienta nějaké „ale“.
Zlato dál oslabuje a jeho cena se dostala i pod 4 400 dolarů za unci. Silnější americký trh práce zvýšil sázky na to, že Fed zvedne sazby už příští týden, zatímco napětí na Blízkém východě žene vzhůru cenu ropy a zvyšuje inflační obavy. Podle agentury Bloomberg teď bude pro další směr zlata klíčová především inflace v USA.
Evropské centrální banky začínají přehodnocovat, kde drží své zlaté rezervy. Nizozemsko přesunulo desítky tun zlata z USA a Kanady do Londýna, Francie část rezerv vrátila domů a podobný krok už dříve udělalo Německo. Nejde o předzvěst kolapsu, ale o snahu být lépe připraven na geopolitické a finanční otřesy, píše BBC.
Snižte sazby, nebo přestaneme obchodovat se zeměmi, vůči nimž vykazujeme obchodní deficit. Donald Trump vytahuje v souboji s americkou centrální bankou mimořádně tvrdou kartu. Pokud by Trump svou hrozbu uskutečnil doslova, týkala by se i Česka.
Bitcoin se znovu pokusil prorazit hranici 80 tisíc dolarů, přesvědčivý útok na vyšší úrovně ale zatím nepřichází. Američtí investoři zůstávají opatrní, příliv peněz do bitcoinových ETF kolísá a další překážkou může být jestřábí Fed. Podle analytiků navíc nad trhem visí prodejní tlak kolem 83 až 86 tisíc dolarů, píše Bloomberg.
Evropský plyn zdražil na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku a jeho růst už dopadá i na české úrokové sazby. Státu zdražuje financování dluhu a bankám dlouhodobé peníze pro hypotéky, takže prostor pro jejich další zlevňování prakticky mizí. Pokud tlak vydrží, mohou sazby hypoték na podzim naopak růst, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Zlato za tři obchodní dny ztratilo téměř šest procent a spadlo na dvoutýdenní minimum, přestože se znovu vyostřily boje mezi Spojenými státy a Íránem. Investoři se nyní více než geopolitiky obávají nové inflační vlny, růstu úrokových sazeb a silnějšího dolaru. Pravděpodobnost, že Fed zvýší sazby už v září, se přiblížila 70 procentům, píše agentura Bloomberg.
Českým domácnostem, které čekají na citelnější pokles hypotečních sazeb, dnešní projev Kevina Warshe mnoho naděje nepřinesl. Šéf americké centrální banky vyslal z Jackson Hole jasně jestřábí signál. Drahé peníze ve Spojených státech přitom přes globální dluhopisové trhy zdražují dlouhodobé financování také českým bankám.
Mírný růst sazeb u hypoték, které nyní na trhu dosahují v průměru 4,9 procenta, nijak nesrazil zájem o půjčky na bydlení, tvrdí David Eim, místopředseda představenstva zprostředkovatelské společnosti Gepard Finance. Trh se podle něj naopak zklidnil, když předtím rostl až nezdravě rychle.
