Úrokové sazby centrálních bank ovlivňují výši hypoték i spotřebních úvěrů, výši inflace a sílu či slabost národních měn. Jak se chová Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB) nebo americký Federální rezervní systém (Fed), proč zvyšují či snižují sazby, který „jestřáb“ je pro vyšší sazby a kdo má opačný, „holubičí“ přístup?
Ještě nedávno to vypadalo, že čtyřprocentní úroky na spořicích účtech pomalu zmizí. Teď se vracejí. Banky po červnovém zvýšení sazeb ČNB znovu přitápějí pod úročením vkladů a špička trhu se v září posunula nad čtyři procenta. Nejlepší nabídka už začíná číslem 4,30. A zvyšování pokračuje. Ve středu vylepšila spoření také Air Bank. Jenže čím vyšší sazba, tím častěji čeká na klienta nějaké „ale“.
Evropský plyn zdražil na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku a jeho růst už dopadá i na české úrokové sazby. Státu zdražuje financování dluhu a bankám dlouhodobé peníze pro hypotéky, takže prostor pro jejich další zlevňování prakticky mizí. Pokud tlak vydrží, mohou sazby hypoték na podzim naopak růst, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Zlato za tři obchodní dny ztratilo téměř šest procent a spadlo na dvoutýdenní minimum, přestože se znovu vyostřily boje mezi Spojenými státy a Íránem. Investoři se nyní více než geopolitiky obávají nové inflační vlny, růstu úrokových sazeb a silnějšího dolaru. Pravděpodobnost, že Fed zvýší sazby už v září, se přiblížila 70 procentům, píše agentura Bloomberg.
Českým domácnostem, které čekají na citelnější pokles hypotečních sazeb, dnešní projev Kevina Warshe mnoho naděje nepřinesl. Šéf americké centrální banky vyslal z Jackson Hole jasně jestřábí signál. Drahé peníze ve Spojených státech přitom přes globální dluhopisové trhy zdražují dlouhodobé financování také českým bankám.
Mírný růst sazeb u hypoték, které nyní na trhu dosahují v průměru 4,9 procenta, nijak nesrazil zájem o půjčky na bydlení, tvrdí David Eim, místopředseda představenstva zprostředkovatelské společnosti Gepard Finance. Trh se podle něj naopak zklidnil, když předtím rostl až nezdravě rychle.
Česká ekonomika by letos měla vzrůst o dvě procenta a příští rok zrychlit na 2,3 procenta. Česká bankovní asociace zároveň výrazně snížila odhad letošní inflace na dvě procenta a příznivěji hodnotí spotřebu domácností, investice i export. Rizikem ale zůstávají rychlejší růst mezd, jádrová inflace a možné zdražení energií.
Zlato dál umazává ztráty z jarního propadu. Slabší americká data snížila obavy z brzkého zvýšení sazeb Fedu, oslabila dolar a poslala cenu kovu zpět k hranici 4 400 dolarů za troyskou unci. Proti červnovému minimu je zlato výš o více než 11 procent, na lednový rekord poblíž 5 600 dolarů ale stále výrazně ztrácí.
Sazby rostou, nemovitosti zdražují a pravidla pro investiční hypotéky zpřísnila. Přesto český hypoteční trh zůstává silný. Banky v červenci poskytly úvěry za 40,4 miliardy korun a od začátku roku už rozpůjčovaly 334 miliard. Vyplývá to z čerstvých dat ČBA Hypomonitor.
Kdo čekal na levnější hypotéku, ten se nedočkal. Hypotéky jsou nyní nejdražší za dva roky. Průměrná nabídková sazba v srpnu vzrostla už popáté v řadě a dostala se na 5,42 procenta, nejvýše za dva roky. U modelového úvěru na 3,5 milionu korun to proti březnu znamená zhruba o 1100 korun vyšší měsíční splátku.
ČNB se sazbami nepohnula a trh dostal jasný vzkaz: rychlá změna měnové politiky není na stole. Repo sazba zůstává na 3,75 procenta, inflace se podle nové prognózy může na přelomu roku znovu mírně zvednout a bankovní rada dál vidí víc rizik směrem k vyšším cenám než k jejich rychlému ústupu.
Česká národní banka podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Bankovní rada tak po červnovém zvýšení zatím dál vyčkává a trh bude sledovat hlavně novou prognózu a vysvětlení guvernéra Aleše Michla. Od sazeb ČNB se odvíjejí úroky hypoték, firemních úvěrů i vkladů domácností.
