Úrokové sazby centrálních bank ovlivňují výši hypoték i spotřebních úvěrů, výši inflace a sílu či slabost národních měn. Jak se chová Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB) nebo americký Federální rezervní systém (Fed), proč zvyšují či snižují sazby, který „jestřáb“ je pro vyšší sazby a kdo má opačný, „holubičí“ přístup?
Dražší hypotéky, dražší úvěry pro firmy a výhody pro banky. Tak premiér Andrej Babiš podle agentury Bloomberg hodnotí další zvýšení úrokových sazeb České národní banky. Rozhodnutí označil za „naprosto skandální“ a ostře se pustil do centrálních bankéřů. Ti se obávají, že se zdražování energií přelije i do dalších cen.
Chcete levnější hypotéku? Pak možná budete muset držet palce americkým demokratům. Ale jen napůl. Pro české peněženky by totiž mohl být nejvýhodnější scénář, v němž Donald Trump ztratí kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, zatímco Senát zůstane republikánům. Politická brzda na Trumpovo utrácení by mohla srazit výnosy amerických dluhopisů, a tím nepřímo i sazby českých hypoték. Jenže úplná porážka republikánů by podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy mohla přinést opačný efekt.
Evropská centrální banka (ECB) dnes ponechala své úrokové sazby na dosavadní úrovni. Jak v rozhovoru pro Newstream podtrhuje hlavní ekonom společnosti Investona Vojtěch Olbrecht, překvapením bylo pouze oznámení šéfky ECB o jejím odstoupení.
Plyn na evropských burzách překonal hranici 100 eur za megawatthodinu a české ekonomice hrozí další nepříjemný řetězec událostí. Dražší energie, vyšší inflace, rostoucí náklady na státní dluh a nakonec i hypotéky s úroky nad šesti procenty. Pro vládu je to hned trojitá rána. A pro Čechy, kteří doufali v levnější bydlení, pořádně studená sprcha.
Evropský plyn vystoupal až na 100 eur za megawatthodinu, nejvýše od prosince 2022, a proti loňskému říjnu je zhruba trojnásobně dražší. Pokud vysoké ceny vydrží, mohou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy citelně zasáhnout české domácnosti, průmysl i inflaci. Ve svém komentáři upozorňuje, že největší riziko hrozí odběratelům bez fixace a energeticky náročným firmám, zatímco domácnost s vyšší spotřebou může v krajním modelovém případě zaplatit ročně o desítky tisíc korun navíc.
Českým domácnostem hrozí další zdražení úvěrů na bydlení. ČNB zvažuje, že už příští týden zvýší základní sazbu ze 3,75 na čtyři procenta, zatímco průměrná nabídková sazba hypoték už v říjnu vystoupala na 5,79 procenta. Nejcitelnější dopad mohou pocítit lidé, kterým končí fixace starších levných hypoték – u běžného úvěru může jejich roční splátka vzrůst zhruba o 70 tisíc korun, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Hypotéky v Česku letos zdražily nejvýrazněji ze zemí Visegrádské čtyřky. V Polsku přitom mírně zlevnily, ačkoli i tam rostou tržní sazby, které ovlivňují cenu bankovního financování. Srovnání naznačuje, že za vývojem hypotečních sazeb nestojí pouze dražší peníze, ale také konkurence mezi bankami, jejich marže či ochota přenášet rostoucí náklady na klienty.
Akcie dál vzdorují drahé ropě, vysokým výnosům dluhopisů i přísné měnové politice. Jejich hlavní oporou je mimořádně rychlý růst firemních zisků, který zatím přebíjí negativní dopady dražšího financování. Jak dlouho může tato rovnováha vydržet a zda trhy nečeká prudký obrat, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americké akcie během týdne navázaly na předchozí růst, z nových maxim ale rychle ustoupily. Investory znervózňuje návrat výnosu desetiletých amerických dluhopisů nad 5,10 procenta, silná ekonomická data i možné omezení vývozu nafty z USA. Do centra pozornosti se zároveň dostávají vysoké valuace technologických firem před očekávaným listopadovým IPO společnosti Anthropic.
Bitcoin poprvé od konce ledna překonal hranici 85 tisíc dolarů. Kryptoměnám pomáhá návrat ochoty investorů riskovat, pokles cen ropy i optimismus před setkáním Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Celková hodnota trhu s kryptoměnami se vyšplhala na nejvyšší úroveň od konce ledna, informovala agentura Bloomberg.
Americká centrální banka zvýšila úroky navzdory tlaku Donalda Trumpa a akciové trhy po počátečním poklesu zamířily vzhůru. Index S&P 500 se vrátil k hranici 7700 bodů. Výrobci čipů však zažili opačný vývoj: obavy ze zpomalení vývoje umělé inteligence poslaly jejich akcie prudce dolů.
