Úrokové sazby centrálních bank ovlivňují výši hypoték i spotřebních úvěrů, výši inflace a sílu či slabost národních měn. Jak se chová Česká národní banka (ČNB), Evropská centrální banka (ECB) nebo americký Federální rezervní systém (Fed), proč zvyšují či snižují sazby, který „jestřáb“ je pro vyšší sazby a kdo má opačný, „holubičí“ přístup?
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala ve středeční tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Politici předlužených zemí eurozóny tlačí na Evropskou centrální banku, aby jim snížila úroky či začala vykupovat jejich dluh za nově vytvořená eura. Mají tím trpět hlavně Slováci, Rakušané či Estonci, kteří za dluhy Francie nebo Itálie platí již teď.
Bankovní rada České národní banky nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.
Ty nejlepší sazby bankovních spořicích účtů bez podmínek se aktuálně znovu pohybují kolem čtyř procent. Banky zatím se změnou sazeb spíše vyčkávají do dalšího zasedání bankovní rady ČNB, které se má konat už tento čtvrtek. Podívejte se, kde a na jak dlouho nyní získáte nejlepší sazbu pro své úspory.
Americká centrální banka Federal Reserve (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Ve svém prohlášení Fed zároveň oznámil, že obnoví omezené nákupy státních dluhopisů, protože na finančních trzích se začínají projevovat známky nedostatku likvidity.
Cena zlata je na dalším rekordu, dnes poprvé překonala hranici 4200 dolarů za troyskou unci. Za jejím růstem stojí mimo jiné vyhlídky na snižování úrokových sazeb ve Spojených státech a rovněž obnovené obchodní napětí mezi Washingtonem a Pekingem, uvedla agentura Reuters.
Cena zlata se poprvé dostala na rekordních více než 4000 dolarů (83 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato mimo jiné přispívá nejistota kolem financování federální vlády ve Spojených státech, ale i předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Cena zlata na počátku nového týdne pokračuje v růstu na nové rekordní hodnoty a poprvé překročila hranici 3900 dolarů (80 700 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Zájem o zlato podporuje zvýšená poptávka po bezpečných aktivech v reakci na oslabení jenu, uzavření americké vlády a rostoucí očekávání dalších snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed), uvedla agentura Reuters.
Cena zlata se vyšplhala na další rekordní maximum a přiblížila se k hranici 3900 dolarů (zhruba 80 800 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Vzhůru ji tlačí obavy z možného omezení chodu federální vlády Spojených států v případě, že se tamní politici nedohodnou na jeho dalším financování.
Bankovní rada České národní banky ve středu ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni by úrokové sazby podle oslovených analytiků měly setrvat po delší dobu. Koruna na rozhodnutí bezprostředně výrazněji nereagovala.
Česká koruna je měnovým vítězem letošního roku, společně s maďarským forintem, konstatuje ve své zprávě agentura Bloomberg. Koruna letos vůči dolaru zpevnila o 18,6 procenta, zatímco forint dokonce o 20,6 procent. To je vůbec nejvíce z 31 významnějších měn světa s výjimkou rublu, s nímž se ovšem volně neobchoduje od začátku ruské invaze na Ukrajinu roku 2022.
Česká televize 📺 bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, což je o sedm procent více, než byl rozpočet na letošní rok. Hlavním příjmem bude výnos z televizních poplatků ve výši 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Za zvýšením stojí tzv. velká mediální novela, která od letošního května zvýšila televizní poplatek o 15 korun na 150 korun a rozšířila okruh poplatníků.
Číst víceCeny ropy dnes klesají 📉. Reagují tak na nenovější zprávu o vývoji zásob ve Spojených státech. Investoři také sledují pokrok v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou a čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o sazbách. Cena severomořské ropy Brent klesá o 0,3 procenta na 61,76 dolaru za barel 🛢. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela rovněž 0,3 procenta a prodávala se za 58,09 dolaru za barel.
