Věda a byznys, propojené nádoby, jedno bez druhého nemůže být. Objevy a poznatky ze všech možných oblastí vědy od buněčného výzkumu po umělou inteligenci (AI) zejména z pera specializovaného dlouholetého novináře Josefa Tučka. DNA, genetika, dobývání vesmíru, boj s nemocemi, paliva budoucnosti, superodolné potravinářské plodiny, robotické operace. Malé i velké objevy, které mohou změnit svět k lepšímu.
S přibývajícím věkem lidé ztrácejí svalovou tkáň. Dá se to zpomalit cvičením, ale není to moc pohodlné. Farmaceutické firmy však už testují nově vyvinuté látky, které by měly muskulaturu bezpečně posílit. A to bez namáhavého sportování.
Na nejsušší poušti světa — Atacamě v Chile — vědci zkoumají malou, neobyčejně odolnou rostlinu. Ta by mohla ukrývat genetické informace, které by v budoucnu pomohly zemědělským plodinám přežít extrémní sucho způsobené klimatickou změnou, píše agentura Reuters.
Biotechnologický start-up Colossal Biosciences, který se specializuje na oživování vyhynulých zvířat, získal od investorů dalších 120 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Mezi investory je i režisér Peter Jackson.
Část z 30 milionů, které zatím alokovala skupina CSG do nově vzniklého nadačního fondu, bude mířit na podporu vzdělávaní a nadaných studentů a také vědeckých pracovišť. Fond podpoří i dobrovolné hasičské sbory a zaměstnance skupiny po celém světě.
Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava získal letos fyzik Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Ocenění mu bylo uděleno za jeho celoživotní přínos vědeckému výzkumu a úspěchy v oboru spintroniky. Kromě Jungwirtha byl oceněný také například Jan Dobeš z Univerzity Karlovy za výzkum autoimunitních onemocnění nebo Jakub Podgorný za zkoumání černých děr ve vesmíru. Laureáty představila správní rada projektu Česká hlava na dnešní tiskové konferenci v Praze. Slavnostní předání 23. ročníku národních cen Česká hlava se uskuteční v neděli 24. listopadu.
Už 21. listopadu proběhne slavnostní předávání prestižního ocenění Česká hlava.
Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.
To, že velká vedra přinášejí ekonomické ztráty v zemědělství, snižují produktivitu práce zaměstnanců v nechlazených provozech nebo zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména mezi staršími a chudšími lidmi, není nic nového. Vědci však přinášejí i další, nečekaná zjištění, s nimiž nikdo nepočítal.
Britskému batoleti byl navrácen sluch poté, co se jako první člověk na světě zúčastnilo průkopnické studie genové terapie, která podle lékařů znamená novou éru v léčbě hluchoty. Informoval o tom list The Guardian.
Trvalo dlouhá staletí, než obchodníci a výrobci dobyli Vánoce jako významnou tržní příležitost. Tyto svátky přinášejí jim i jejich zákazníkům prospěch, ale také problémy, jimž by bylo lépe se vyhnout. Kdyby to ovšem šlo.
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
OpenAI opustil člen týmu pro bezpečnost. Varoval, přední AI firmy nepodnikají dostatečná opatření k minimalizaci rizik souvisejících s umělou inteligencí. David Robinson se tak připojil k rostoucímu počtu pracovníků v odvětví, kteří poukazují na hrozby spojené s AI, píše agentura Bloomberg.
