Věda a byznys, propojené nádoby, jedno bez druhého nemůže být. Objevy a poznatky ze všech možných oblastí vědy od buněčného výzkumu po umělou inteligenci (AI) zejména z pera specializovaného dlouholetého novináře Josefa Tučka. DNA, genetika, dobývání vesmíru, boj s nemocemi, paliva budoucnosti, superodolné potravinářské plodiny, robotické operace. Malé i velké objevy, které mohou změnit svět k lepšímu.
Neomezeně si pochutnávat na sladkém a neohrožovat tím své zdraví ani linii – to je sen mnoha lidí. Podobně jako cpát se tučnými jídly a netloustnout. Věda a průmysl nabízejí řešení. Jenomže ne vždy se ukážou jako funkční.
Už 21. listopadu proběhne slavnostní předávání prestižního ocenění Česká hlava.
Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.
To, že velká vedra přinášejí ekonomické ztráty v zemědělství, snižují produktivitu práce zaměstnanců v nechlazených provozech nebo zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména mezi staršími a chudšími lidmi, není nic nového. Vědci však přinášejí i další, nečekaná zjištění, s nimiž nikdo nepočítal.
Britskému batoleti byl navrácen sluch poté, co se jako první člověk na světě zúčastnilo průkopnické studie genové terapie, která podle lékařů znamená novou éru v léčbě hluchoty. Informoval o tom list The Guardian.
Trvalo dlouhá staletí, než obchodníci a výrobci dobyli Vánoce jako významnou tržní příležitost. Tyto svátky přinášejí jim i jejich zákazníkům prospěch, ale také problémy, jimž by bylo lépe se vyhnout. Kdyby to ovšem šlo.
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
Japonští výzkumníci vytvořili dálkově ovládané šváby. Jejich úkolem není strašit lidi, kteří se tohoto hmyzu štítí, nýbrž posunout možnosti kyborgů – strojů propojených s živými organizmy. Předpokládané využití se může najít třeba při kontrole nebezpečných oblastí nebo sledování stavu životního prostředí. Šváb-kyborg by mohl brzy zastoupit záchranáře a roj robotických komárů zase včely.
Lidské buňky použitelné pro výzkum a vývoj nových léků nabývají na ceně. Nyní půjde některé označovat neměnným kódem, aby se dalo pohlídat jejich komerční využití. A to není všechno: o ty světově úplně nejznámější buňky se nyní vede právní bitva. Patřily již dávno zesnulé Henriettě Lacksové, jejíž příběh zaujal i Hollywood.
Za nejnebezpečnější živočichy – hned po lidech –jsou často označováni komáři. Přenášejí totiž vážné nemoci. A ještě k tomu jsou otravní, kazí zisky rekreačnímu průmyslu, vadí hospodářským zvířatům. Co s nimi? Část vědců říká – zbavme se jich. A využijme při tom třeba genetického inženýrství.
Čeští astronomové získali pro svá pozorování dalekohled umístěný v observatoři na hoře La Silla v jihoamerickém Chile. Pozoruhodné je, že hradecká firma, která jej modernizovala a instalovala do něj nový řídicí systém, k tomu využila technologie a komponenty, které jinak používá v pivovarech, cukrovarech, mlékárnách či lihovarech. Jsou totiž bytelné, vydrží náročné podmínky a náhradní součástky se dají vcelku snadno pořídit.
