Věda a byznys, propojené nádoby, jedno bez druhého nemůže být. Objevy a poznatky ze všech možných oblastí vědy od buněčného výzkumu po umělou inteligenci (AI) zejména z pera specializovaného dlouholetého novináře Josefa Tučka. DNA, genetika, dobývání vesmíru, boj s nemocemi, paliva budoucnosti, superodolné potravinářské plodiny, robotické operace. Malé i velké objevy, které mohou změnit svět k lepšímu.
Když dnes poznáváme genetické základy nemocí a možnosti jejich léčení, je to také zásluha Craiga Ventera, světově proslulého amerického genetika a dravého podnikatele. Měl neotřelé nápady a neotřesitelnou sebedůvěru. Za peníze soukromých investorů posunul genetické poznání blíž k praktickým aplikacím a předhonil výzkumy financované ze státních grantů. Ovšem investory často zklamal. Zemřel minulý týden.
Biotechnologický start-up Colossal Biosciences, který se specializuje na oživování vyhynulých zvířat, získal od investorů dalších 120 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Mezi investory je i režisér Peter Jackson.
Část z 30 milionů, které zatím alokovala skupina CSG do nově vzniklého nadačního fondu, bude mířit na podporu vzdělávaní a nadaných studentů a také vědeckých pracovišť. Fond podpoří i dobrovolné hasičské sbory a zaměstnance skupiny po celém světě.
Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava získal letos fyzik Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Ocenění mu bylo uděleno za jeho celoživotní přínos vědeckému výzkumu a úspěchy v oboru spintroniky. Kromě Jungwirtha byl oceněný také například Jan Dobeš z Univerzity Karlovy za výzkum autoimunitních onemocnění nebo Jakub Podgorný za zkoumání černých děr ve vesmíru. Laureáty představila správní rada projektu Česká hlava na dnešní tiskové konferenci v Praze. Slavnostní předání 23. ročníku národních cen Česká hlava se uskuteční v neděli 24. listopadu.
Už 21. listopadu proběhne slavnostní předávání prestižního ocenění Česká hlava.
Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.
To, že velká vedra přinášejí ekonomické ztráty v zemědělství, snižují produktivitu práce zaměstnanců v nechlazených provozech nebo zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména mezi staršími a chudšími lidmi, není nic nového. Vědci však přinášejí i další, nečekaná zjištění, s nimiž nikdo nepočítal.
Britskému batoleti byl navrácen sluch poté, co se jako první člověk na světě zúčastnilo průkopnické studie genové terapie, která podle lékařů znamená novou éru v léčbě hluchoty. Informoval o tom list The Guardian.
Trvalo dlouhá staletí, než obchodníci a výrobci dobyli Vánoce jako významnou tržní příležitost. Tyto svátky přinášejí jim i jejich zákazníkům prospěch, ale také problémy, jimž by bylo lépe se vyhnout. Kdyby to ovšem šlo.
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
Japonští výzkumníci vytvořili dálkově ovládané šváby. Jejich úkolem není strašit lidi, kteří se tohoto hmyzu štítí, nýbrž posunout možnosti kyborgů – strojů propojených s živými organizmy. Předpokládané využití se může najít třeba při kontrole nebezpečných oblastí nebo sledování stavu životního prostředí. Šváb-kyborg by mohl brzy zastoupit záchranáře a roj robotických komárů zase včely.
Maďarsko poprvé za téměř půl století provozu zcela odstavilo svou ☢️☢️☢️jadernou elektrárnu Paks. Uvedl to premiér Péter Magyar s tím, že se tak stane v důsledku dalšího poklesu hladiny Dunaje. Země chystá úsporná opatření, pomoc nabídlo Slovensko. Za současný pokles hladiny Dunaje může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder. Jaderná elektrárna Paks čerpá z řeky vodu pro chlazení.
