Čínský automobilový gigant BYD v pátek sesadil amerického rivala Teslu z pozice největšího světového prodejce elektromobilů. Tento milník završuje mimořádný vzestup společnosti BYD, kterou generální ředitel Tesly Elon Musk kdysi veřejně zesměšnil, připomíná server CNBC. V rozhovoru pro Bloomberg v roce 2011 se tehdy smál jejím produktům a odmítal ji jako vážného konkurenta.
Ve čtvrtečním prohlášení BYD uvedla, že prodeje jejích čistě bateriových vozů vzrostly téměř o 28 procent na 2,26 milionu kusů. Musk se přitom při zmínce o BYD během rozhovoru pro Bloomberg TV v říjnu 2011 otevřeně smál. Uvedl, že firmu nepovažuje za konkurenta Tesly, a dodal: „Nemyslím si, že mají skvělý produkt“.
Tesla mezitím v pátek oznámila, že v roce 2025 dodala zákazníkům 1,64 milionu vozů, což odpovídá firemnímu odhadu zhruba 1,6 milionu dodaných aut. Jde přibližně o osmiprocentní pokles oproti roku 2024 a o druhý meziroční propad v řadě. Dodávky ve čtvrtém čtvrtletí 2025 byly zhruba o 16 procent nižší než ve stejném období roku 2024, kdy Muskova automobilka vykázala 495 570 dodaných vozů.
Éra Tesly na špici končí. Čínská BYD je nedostižitelná
Ještě před pár lety byla Tesla synonymem elektromobilu. Kdo mluvil o elektroautech, mluvil o Tesle. Dnes se ale ukazuje, že tato éra končí – nikoli dramatickým kolapsem, ale pozvolným a o to výmluvnějším sesednutím z trůnu. Čínská BYD letos Teslu skutečně předstihne v prodejích. A nepůjde jen o statistiku, ale o symbolickou změnu celé branže.
Dodávky jsou u Tesly nejbližším přiblížením skutečných prodejů, firma je však ve svých zprávách akcionářům přesně nedefinuje. Tesla má za sebou horskou dráhu. V prvním čtvrtletí roku 2025 se její akcie propadly kvůli tvrdé konkurenci, zejména ze strany čínských výrobců elektromobilů, a také kvůli reputačním škodám spojeným s Muskova vyhrocenou politickou rétorikou.
V posledních týdnech se však akcie výrazně zotavily a minulý měsíc uzavřely na historickém maximu 489,88 dolaru. Impulzem byla Muskova slova o tom, že Tesla v texaském Austinu testuje autonomní vozy bez řidičů i bezpečnostního dozoru, zhruba půl roku po spuštění pilotního programu s přítomností bezpečnostních řidičů.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Konec vlády Tesly na poli čistě elektrických aut? Na trůn se dere gigant z Číny
První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.
Shrnutí:
V rozhovoru ministr popisuje první kroky vlády a priority pro rok 2026. Za klíčové označuje změnu zákona o státní službě, aby šlo pružněji pracovat s personálem a zároveň udržet odborné náměstky; tvrdí, že stát „bují“ a že na MPO už začali škrtat hlavně v řídicí a podpůrné vrstvě (asistenti, kanceláře, poradci), nikoli mezi odborníky.
U stavebního zákona obhajuje dvouletý náběh tím, že předchozí vláda podle něj „shodila“ už hotové řešení a země přišla o pět let. Plánuje centralizaci stavebních úřadů (z více než 600 na 204 plus krajské a centrální) a ještě před účinností chce, aby DESU převzal velké bytové projekty strategického zájmu, což má urychlit povolování. Nedostatek pracovníků ve stavebnictví chce řešit dlouhodobě podporou technického vzdělávání a krátkodobě zrychlením náboru cílených zahraničních pracovníků.
V energetice hájí převedení regulované složky na stát jako proinvestiční krok: Česko podle něj patřilo k zemím s nejdražší elektřinou a bez zlevnění nelze dělat hospodářskou politiku.
Vládnutí jste začali svižně, představili jste například převod regulované složky energie z občanů a firem na stát nebo nový stavební zákon. Jaký bude další zákon, první v roce 2026?
Je toho teď celkem dost. Určitě nás čeká změna zákona o státní službě, aby se pružněji pracovalo s personálem na jednotlivých ministerstvech. Redukovat počty pracovníků není úplně jednoduché. Druhou věcí je změna zákona o jednacím řádu sněmovny. Budeme schvalovat programové prohlášení vlády. Další důležitou věcí je hospodářská strategie, kterou jsme připravili v ANO. Teď ji musíme překlopit do vládní strategie. Týká se nejen resortu průmyslu, ale i dopravy, financí a místního rozvoje. Je provázaná, spojuje hospodářské aktivity. Nutně potřebujeme nastartovat hospodářský růst.
Zákon o státní službě měníte, abyste mohli měnit na ministerstvech náměstky?
Obecně, aby se situace přiblížila pracovnímu právu. Minulá vláda si to zjednodušila, mohli jste si přivést náměstků, kolik chcete. Degradovala odborné náměstky. Ti pro mě byli naprosto klíčoví a jsou stále. Oni z nich udělali vrchní ředitele. Vypadá to jako slovíčkaření, ale úplně to tak není. Když chcete zeštíhlit státní správu, nyní pro to nemáte nástroje. Cíl je jasný, udržet na ministerstvech odborníky. Státní sféra bují, to všichni vidí.
Když jsem končil na ministerstvu průmyslu v roce 2021, bylo tady devět set dvacet lidí. Nyní jich je tady devět set devadesát. Nyní šlo pět procent lidí pryč, a dalších pět procent půjde do poloviny příštího roku. Celkově to bude kolem stovky lidí. Bez problému se s tím bude pracovat. Na odborníky jsme vůbec nesahali, sáhli jsme na řídicí sféru. Asistentky, asistenty, tajemníky, vedoucí kanceláří, poradce. Na MPO máme šest lidí na marketing a komunikaci. To je dostačující. Na ministerstvu obrany jich je dvacet šest. Na ministerstvu práce jich je dvacet čtyři. Je to normální? Nic proti kvalitnímu marketérovi, ale stačí vám jednotky lidí. Nemůžeme mít na úřadech spousty právníků a potom ještě spousty externích právníků.
Schillerová: Fialova vláda loni hospodařila s výrazně vyšším schodkem
Fialova vláda nakonec loni hospodařila s výrazně vyšším deficitem než roku 2024, řekla dnes ministryně financí Alena Schillerová. Přitom roku 2024 činil schodek 271,4 miliardy korun. Pokud schodek za rok loňský má být výrazně horší než ten roku 2024, nelze vyloučit, že Fialova vláda se do svého vlastního limitu schodku pro rok 2025, 241 miliard korun, nevešla třeba i v rozsahu kolem padesáti miliard korun. A že se schodek za rok loňský přiblíží psychologické úrovni 300 miliard korun. Schillerová výsledek hospodaření státního rozpočtu za loňský rok představí v úterý.
Změna jednacího řádu sněmovny, to bude omezení času k vyjadřování pro opozici?
Pro všechny. Udělali jsme to podobně, jak to navrhovali poslanci pětikoalice minulé vlády. Všichni tvrdí, že by se sněmovna měla zefektivnit. Pojďme se k tomu vrátit. Dokonce se nám k tomu zástupci minulé pětikoalice připodepsali.
Takže Andrej Babiš nebo Tomio Okamura už nebudou mluvit před plénem šest hodin…
Nikdo. Podívejte, jak dlouho nyní mluví Piráti. To je práce opozice. Když máte možnost, mluvíte. Když jsme byli opozice my, tak jsme mluvili. Nyní je shoda na tom, že proslovy zkrátíme.
Schválili jste nový stavební zákon. Nicméně v platnost má vstoupit až za dva roky. Proč tak pozdě? Kdy se zrychlí stavební řízení?
Náš zákon již byl účinný. Jenže přišla vláda Petra Fialy a celý ho shodila. Přišli jsme o pět let. Zákon už jsme měli připravený, a není to kopie zákona Kláry Dostálové, vychytali jsme některé věci. Ale nečekali jsme, až začneme vládnout, připravili jsme ho dopředu. Nyní jdeme rychlejší cestou, nejdeme klasickým připomínkovým řízením, protože jsme si to za rok a půl všechno oběhali. Dáváme to jako poslanecký návrh, čímž ušetříme pět nebo šest měsíců. Ale v každém případě to musí projít prvním, druhým a třetím čtením. Budou tam pozměňovací návrhy, Senát. Celý tento rok zaberou tato kolečka.
Od prvního ledna příštího roku můžeme začít dělat organizační přesun. Budeme mít centrální stavební úřad. To nebudou lidé navíc, jde jen o centralizaci. Nebudeme mít přes šest set stavebních úřadů, ale 204. Plus patnáct krajských úřadů a jeden centrální. Tuto organizační změnu začneme činit, až bude zákon v platnosti. Takže tento rok máme čas na přípravu kompletní metodiky. To všechno jsou změny, které mohly být dávno zavedené. Říkáte trochu vyčítavě, že to bude až za dva roky. Tak říkám, že o čtyři roky jsme zbytečně přišli. S letošním rokem, kdy musíme všechno schválit, je to pět let. Těch pět let jsou ztráty desítek miliard korun. Ale rychleji to nyní nejde.
Centrální stavební úřad bude řešit větší bytové projekty. Urychlí to jejich výstavbu?
Prvním krokem bude, a ten uděláme urychleně, ještě před platností stavebního zákona, že na sebe DESU převezme projekty strategického zájmu v rámci bydlení. Což jsou projekty o rozloze deset tisíc metrů čtverečních a víc. To je asi sto padesát nebo dvě stě bytů. Tím pádem to půjde ve zrychleném řízení, protože DESU má specifický režim pro povolování. Tím odšpuntujeme problém u této výstavby, a těch projektů je hodně. Poté se DESU stane oním centrálním úřadem a odloupl by se od ministerstva dopravy. A podotýkám, že celý systém není úřednický výmysl, připravovali jsme ho spolu s trhem. S projektanty, architekty, stavebníky, developery, investory, s Hospodářskou komorou či svazem průmyslu. Respektovali jsme i názory obcí a stavebních úřadů. Ty se v posledním roce dostaly do kritické situace.
Mladí se bojí, že pro ně nezbyde na důchody. Oprávněně. Proč je politici ignorují?
Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.
Segment stavebnictví si nejvíc stěžuje na fakt, že nejsou na trhu lidé. I když se zrychlí povolování, nebude mít kdo stavět. Kde lidi vzít, podpoříte třeba vyšší migraci z ciziny?
Lidé chybí obecně v průmyslu. Je nedostatek nejen kvalifikovaných pracovníků, ale už i těch bez kvalifikace. Lze to řešit dvěma způsoby. Středně a dlouhodobou cestou je podpora technického vzdělávání. To jsou nejen vysoké a střední školy, ale i střední odborné školy bez maturity, počínaje zaváděním technických předmětů na základních školách. Máme ten předmět připravený. Budu tu mít poprvé zmocněnce pro technické vzdělávání. Krátkodobou cestou jsou zahraniční pracovníci. Máme jako vláda v programu zrychlený nábor pracovníků ze zahraničí. Ne zrychlený příchod migrantů, ale lidí, o které je zájem. Teď když si firma vybere někoho třeba na Filipínách, tak na něj čeká tři čtyři měsíce. Problém není v kvótách, chceme zrychlit proces příchodu pracovníků. Už to řešíme s ministerstvem vnitra.
Hospodářská strategie, kterou jsme připravili, komplexně podchycuje, jak zajistit budoucí prosperitu, přidanou hodnotu. To není jenom infrastruktura, dálnice nebo železnice, nebo že odšpuntujeme těžbu nerostů. Začíná to ve školství, pokračuje ve výzkumu a ve vědě. Toto vše zachycujeme z hospodářského pohledu. Hospodářská strategie nemá ambici dělat strategii školství, ale má ambici udělat přesah- ze školství do hospodářství.
Klíčovou oblastí je energetika. Už jste převedli regulovanou složku na státní rozpočet. Tím ovšem navyšujete už tak vysoký schodek státního rozpočtu…
Zaprvé, minulá vláda nepředložila rozpočet se schodkem 286 miliard korun, ale asi 386 miliard. Protože třeba jenom ve fondu dopravní infrastruktury chybí 48 miliard korun. A to je jenom doprava. My se s tím teď pereme, snažíme se šetřit, kde se dá. Převod regulované složky energie na stát generuje další příjmy. Minulá vláda nepochopila rozdíl mezi hospodářským a účetním přístupem. Německo dává 732 miliard korun na podporu energetiky včetně regulované složky. Regulovaná složka z toho bude činit 160 miliard korun. U nás to je pouhých sedmnáct miliard korun.
Dosud jsme měli v poměru ke kupní síle nejdražší energii v Evropské unii a šestou nejdražší absolutně. Fakt, že se sedmnáct miliard převede na stát, není nic jiného než to, že se zbavujeme takzvané zelené daně z průšvihu let 2005 až 2010. A kdyby to aspoň byla zelená daň, která by směřovala k ekologizaci. To byla daň za neschopnost tehdejších politiků, kteří naprosto brutálně zvýšili daň, kterou platí zákazníci. My jsme řekli, že tato daň se nebude platit. Je to proinvestiční opatření, které bude znamenat, že firmy budou mít vyšší profitabilitu. Projeví se to v příjmech jejich zaměstnanců, projeví se to na dani z přidané hodnoty, na daních z příjmu, v investicích, v exportní politice. Nechápu, že to někdo není schopen reflektovat. Fakt se chceme dívat na to, že firmy budou odcházet do zahraničí?
Teď jednám s jedním významným investorem. Nebudu ho ještě jmenovat, je to špičková německá firma. Rozhoduje každý detail. Když se podívali na ceny energií, spráskli ruce. Hrajeme o každých deset euro na megawatthodinu. Tady se rozdávají investiční pobídky v řádech miliard korun, to nikomu nevadí. Ale když všechny plošně podpoříme, abychom měli normální cenu energie, tak nechápu, že to někomu může vadit. Za tím rozhodnutím si stojím, je důležité pro rozvoj byznysu. Nemůžeme dělat hospodářskou politiku, pokud nezlevníme elektřinu. Motorem ekonomiky nemůže být státní sektor, potřebujeme tady firmy udržet.
NYT: Venezuela je nový Irák. Trump riskuje vzpouru své MAGA
Americký republikánský prezident Donald Trump útokem na Venezuelu riskuje kritiku od stoupenců svého hnutí Make America Great Again (MAGA, Učiňme Ameriku opět skvělou). Píše to list The New York Times (NYT), podle kterého je značná část Trumpových příznivců nespokojená s tím, že prezident, jehož heslem před volbami byla Amerika na prvním místě, věnuje nyní příliš času zahraniční politice včetně hledání míru na Ukrajině, místo aby se více zaměřil na domácí ekonomické potíže.
Pavel Tykač oznámil, že chce dřív uzavřít tři uhelné elektrárny. Převezme je stát a bude výrobu elektřiny dotovat?
Podle zákona se nejdříve v rámci ČEPSu propočte celková bilance, musí se dopočítat sítě v daných lokalitách. Z toho vyjde závěr, jakým způsobem by se projevilo odstavení jednoho, dvou nebo tří zdrojů. Jsou to Počerady, Chvaletice a Kladno. Když z toho vyjde závěr, že by mohl být nedostatek elektřiny, nebo by to ohrozilo stabilitu sítí v jednotlivých regionech, přichází na řadu Energetický regulační úřad, a ten dopočte kompenzaci za ztrátu. A tu musí zaplatit stát. Dotyčný řekne buď ano, nebo ne. Když řekne ne, udělá se aukce a může přijít kdokoliv jiný.
Celý problém je, že uhelné zdroje jsou levné. Ale náklady dramaticky zvyšují emisní povolenky. Z těch se stal brutální neřízený finanční nástroj, který se utrhnul ze řetězu. Povolenky nyní tvoří u uhelných elektráren asi devadesát procent nákladů na výrobu elektřiny. Tady se dá bojovat jedině řešením napříč evropskými státy, které si začínají uvědomovat, že je to problém. Problém je, že nám jde ještě o uhlí, ale drtivou část Evropy uhlí moc netrápí.
Velkým úkolem bude dostavba Dukovan. Vy jste propagoval, aby byly předem zafixovány české subdodávky. To se nestalo. Co s tím chcete dělat?
Je třeba stavět nejen Dukovany, nemine nás ani Temelín. Nejde o to, že by klesla cena elektřiny, jde hlavně o energetickou bezpečnost. U Dukovan jsem kritizoval, že to bylo částečně marketingově zorganizováno, aby se rychle podepisovalo. Vedle právně administrativní úrovně se mělo pracovat i na zabezpečení českého průmyslu. Tak se to děje všude, není v Evropě žádná stavba jádra, kde by bylo méně než čtyřicet procent domácích dodavatelů zafixováno v době podpisu. U nás je to necelých dvacet procent, a to Doosan Škoda Power beru jako domácího producenta. Chci vytvořit sestavu, kde budu já, korejský ministr, šéf KHNP a šéf ČEZ. Budeme mít pravidelná on-line setkání, zhruba jednou za dva měsíce, kde si řekneme, jak probíhá příprava, kde jsou problémy, a současně si tam budu kontrolovat, jak se vypisují výběrová řízení. Budeme se snažit, abychom do toho dostali maximum českých firem. Bohužel už taháme za kratší konec. Není problém, že vláda vybrala Korejce, nerozhodli bychom jinak.
Máme za sebou týden, který mají vrcholní politici vůbec nejraději. Týden proslovů. Vítězem je o parník Tomio Okamura. Není sice jasné, proč zrovna na Nový rok řečnil, ale patrně si usmyslel, že bez jeho perel by se národ neobešel.
Avizovali jste možné slučování státních agentur, například CzechTrade, CzechInvest nebo CzechTourism. Uděláte to?
Mám těch projektů víc. Mám přibližně jedenáct subjektů, které bychom chtěli sloučit nebo propojit. Vytvoříme z nich čtyři subjekty. Mezi nimi jsou i CzechTrade a CzechInvest. Už jsme to zahájili za naší minulé vlády, dali jsme je do jedné budovy. Dnes to chceme dotáhnout. Původně jsem myslel, že by to bylo i s CzechTourismem. Nakonec ho necháme pod místním rozvojem. Chci to udělat rychle, ještě uvažujeme, že to propojíme se státním developerem SIRS.
Velkým projektem je také těžba lithia na Cínovci. V roce 2027 by se mělo začít stavět. Podle vývoje cen lithia na trhu však nakonec nemusí jít o výdělečný byznys…
Podařilo se nám už v roce 2020 a 2021, když jsem tady byl, dostat míč na naši stranu. ČEZ ovládl Geomet. Tím má stát pod kontrolou těžbu a zpracování lithia. Mezitím se otestovalo, jak se bude lithium zpracovávat. Ekonomická rentabilita se vyhodnocuje. S ohledem na aktuální cenu a předpokládanou cenu. Plán vypadá pro ČEZ stále docela dobře, i když s jistou mírou rizika. Je to projekt na zhruba pětadvacet let a nyní to vypadá, že by byl solidně profitabilní. Finální rozhodnutí o těžbě je na ČEZ. My máme zájem na tom, aby tato strategická surovina posílila naši soběstačnost. Je to krok k bezpečnosti celé Evropy. Je to významné ložisko. Dvě třetiny toho kopce jsou v Česku, o poslední třetinu se pokouší Německo. Zvažujeme, že bychom měli nejenom těžbu a zpracování, ale že by se hledal koncový článek. Do výstavby gigafactory se však dnes nikdo nehrne, prodej elektroaut v Evropě není žádná hitparáda. Ale to nemusí být gigafactory, budeme hledat nějakého koncového výrobce.
Každá vláda si tvoří svůj tým. Již vyměnila řadu náměstků ministrů. Budete dál měnit lidi například v dozorčích radách ve státních firmách nebo tam, kde má stát vliv?
Určitě. Budeme měnit tam, kde cítíme neodbornost. Ano, skončí všichni politruci. U organizací MPO skončí všichni, kteří byli dosazeni politicky. Budeme tam dávat lidi z oborů. Musíme nutně posílit kontrolu státních institucí. Dozorčí rada nemůže být sestava politických kamarádů, kteří si tam jednou za měsíc vypijou kafe a dostanou za to někde dvacet tisíc, jinde sedmdesát tisíc. Potřebuju tam mít lidi, kteří nám to zkontrolují. Řeknu typický příklad. Explosia. To je firma, která má tři miliardy obrat a jedna a půl miliardy korun EBITDA. Nyní bude investovat jednu a půl miliardy korun. Je to velmi významný podnik. Je tam nový management, s tím jednám. Při tak velké investici musíte mít ne dvojitou, ale čtyřnásobnou kontrolu. Kdo je dodavatelem, jak se to vybírá. Vyměníme tam proto politické nominanty pětikoalice v dozorčí radě. V dané chvíli budeme měnit tři lidi. Neříkám, že dělali něco fatálně špatně. Říkám, že tam potřebuju mít lidi, na které je spoleh. Takhle bych mohl jít firmu za firmou. Potřebujeme to vyztužit tak, abychom tam měli právní a ekonomický dohled.
Kauza Česko Davida Ondráčky: Jak se zrodili čeští političtí kmotři
Bývalý šéf Transparency International a komentátor David Ondráčka vydal u nakladatelství Práh úspěšnou knihu Kauza Česko. Portál newstream.cz z ní nabízí několik ukázek. Ve druhé se Ondráčka věnuje fenoménu politických podnikatelů, pro které se v Česku ujal termín kmotři nebo zcela zavádějící označení lobbisté.
Za první týdny vašeho vládnutí se zdá, že se vám s SPD a Motoristy dobře vládne, nejsou vidět žádné spory. Žhavou otázkou je možná jedině situace kolem Filipa Turka. Chcete mít Turka ve vládě?
Respektujeme, že ho Motoristé navrhli. Koalice funguje věcně, dobře. Dokázali jsme se shodnout na programu, což považuji za zásadní. V koaliční smlouvě máme, že budeme respektovat návrhy jednotlivých partnerů. Jestliže Motoristé Turka navrhli, my je nevydíráme a oni nevydírají nás v jiných věcech. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Je jasné, že v minulosti udělal spousty chyb, ostatně sám to přiznal. Je třeba říct, že odpovědnost za vládu nenese prezident, ale premiér. A lídři koaličních stran, koaliční rada. Lidi bych hodnotil až podle toho, co v úřadu předvedou nebo nepředvedou. Na druhé straně prezident má právo vyjádřit se. Dělal to i Miloš Zeman a prezidenti před ním. Ve finále by měl jmenovat na základě návrhu premiéra, to je v Ústavě jasně napsáno. Není ovšem psáno, kdy. Není optimální, kdyby jeden ministr pendloval po dvou ministerstvech. Ale není to věc, která by se nedala zvládnout.
Vláda bude probírat muniční iniciativu na podporu Ukrajiny. Jaký je postoj ANO?
Nerad říkám: My jsme to říkali. Ale tady to výjimečně použiju. V roce 2024 jsem říkal, že o co déle bude konflikt trvat, o to méně budou konečná jednání v souladu se zájmy Ukrajiny. Z mnoha úhlů pohledu. Pragmaticky je to i o velikosti obou armád, počtu Ukrajinců, kteří do armády nechtějí. Také o tom, že NATO opakuje, že personálně se nebude do konfliktu zapojovat. Navzdory tomu, jak se Ukrajina neuvěřitelně brání, bohužel přesila Rusů je a posouvají se. Proto jsme říkali, že je potřeba vyvinout veškerou aktivitu k tomu, aby se konflikt ukončil. Je nutné jednat i s Putinem. Ne proto, že by ho někdo měl rád. Ale pokud se konflikt takto vyvíjí, k jednacímu stolu se bude muset jednou zasednout. Čím to bude později, o to to bude horší. Teď Evropa vydá pro Ukrajinu sto miliard euro. Může to stačit na rok, rok a půl. Evropa zaspala v názoru, jak ten konflikt ukončit. Čekala, jak dopadnou volby ve Spojených státech. Trump to vzal pod svou kontrolu. Evropa naštěstí s Trumpem komunikuje a postupuje s ním jakž takž v souladu. On jediný to může ukončit. Za nás nejlepší pomoc spočívá v tom, aby se tlačilo na mírová jednání. Musím říct, že už před třemi lety to dobře říkal prezident Pavel, na rozdíl od vlády. Ta byla silně aktivistická.
My jsme nikdy nezpochybňovali ideu muniční iniciativy. Zpochybňovali jsme způsob jejího provádění. Říkali jsme, že si uděláme audit. Začali jsme mluvit s lidmi, kteří ji organizují, dosud to nebylo možné. Necháme si předložit fakta a poté se rozhodneme.
V různých zemích Evropy opakovaně zaznívá, že bude válka s Ruskem. Teoreticky, kdyby k tomu došlo, mělo by Česko pragmaticky vyjednávat, nebo bojovat jako Ukrajinci?
Odmítáme strašení. Politika vlády Petra Fialy, bylo to vidět i v předvolební kampani, byla zásadně postavená na strašení. Je třeba být obezřetný, ale nemůžeme lidi strašit. My jsme se kategoricky vymezili a řekli jsme, že budeme součástí NATO. Členství v NATO osobně považuji za zlom, ještě větší než členství v Evropské unii. Spolu se Spojenými státy. Vždy jsem varoval, aby se nefragmentovalo, aby nevznikalo evropské křídlo. Abychom se neoddalovali zájmům Spojených států. NATO je a bude silné pouze se Spojenými státy. To je pro nás naprosto zásadní. Podporujme NATO, společné postupy, posilování. Ale pozor, to není hon za procenty do zbrojení. Posilujme českou armádu. To je základ naší vnější bezpečnosti. Vidím také potenciál v infrastruktuře. Bavme se o energetice, o dopravě. Jestli by bylo možné dát do nákladů spojených s NATO výstavbu Dukovan, což minulá vláda zvažovala, tak proč bychom tam nemohli dát investice do přenosové soustavy? To je také zvýšení odolnosti. Bavme se o konkrétních mostech, silnicích, železnicích. Pokud by byla diskuse, že můžeme posilovat odolnost touto formou, není to nic proti ničemu.
Musíme se soustředit i na vnitřní bezpečnostní politiku. Až skončí válka na Ukrajině, budou statisíce válečných veteránů s potenciálem migrace po celé Evropě. Ukrajina je zemí s velkým korupčním potenciálem a vezměte si, kolik je tam zbraní, se kterými se bude obchodovat na černých trzích v rámci celé Evropy.
Dopis čtenáře: Nejmenovat Turka je setsakra ústavní. Prezident je politik
Dovolávat se pojetí moci prezidenta z dob, kdy ho volila sněmovna, je směšné, anachronické. a hlavně svým způsobem nedemokratické. Prezident je politik, píše v komentáři Jan Frank.
Koalice ANO, SPD a Motoristů trvá na seznamu nominantů na ministry, jak ho už dříve schválila, včetně poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka. Po odpoledním jednání lídrů stran to řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Šéf sněmovní frakce Motoristů Boris Šťastný předpokládá, že posun ve sporné nominaci Turka by mohlo přinést úterní jednání prezidenta Petra Pavla s šéfem ANO Andrejem Babišem. Toho v úterý ráno jmenuje prezident předsedou vlády.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Politický diář Dalibora Martínka: Žít na dluh, vládní plán
Vedle iPhonu jsou největší technologickou novinkou 21. století sociální sítě. Slibovaly, že nás více propojí. Nakonec nás ale zcela rozdělily a uzavřely v sociálních bublinách, které se navzájem nenávidí, napomohly k etnickým čistkám a jsou hlavní příčinou pandemie psychických potíží u dospívajících. Ale také daly zbohatnout několika miliardářům.
Sociální sítě, jak je známe dnes, se začaly formovat koncem 90. let a na počátku nového tisíciletí. Za první sociální síť je často považována platforma SixDegrees spuštěná v roce 1997, která umožňovala uživatelům vytvořit profil a propojit se s přáteli. Širší rozmach ale nastal až po roce 2000 – průkopníkem byl Friendster (start v březnu 2002), který jako první propojoval známé lidi online.
Krátce poté odstartoval MySpace (srpen 2003), jenž umožnil větší personalizaci profilů a sdílení hudby a stal se fenoménem zejména mezi mladými. MySpace rostl raketově – v roce 2005 jej koupila News Corporation Ruperta Murdocha a do června 2006 už šlo o nejnavštěvovanější web v USA, dokonce předčil i Google.
V srpnu 2006 MySpace oslavil 100 milionů registrovaných účtů a stal se první globálně úspěšnou sociální sítí. Tyto rané sítě však ještě fungovaly spíše jako on-line kluby pro známé a fanoušky, personalizované news feedy či sofistikované algoritmy doporučování obsahu tehdy neexistovaly.
Od VHS k streamingu. Za 25 let se domácí televizní zábava proměnila k nepoznání
Domácí filmová zábava prošla od začátku 21. století zásadní proměnou. Během dvou desetiletí jsme se přesunuli od analogových videokazet VHS a prodeje DVD disků až k éře on-line streamovacích služeb. Zatímco digitální streaming reprezentovaný Netflixem a dalšími globálními hráči se stal jasným vítězem nového modelu konzumace obsahu, fyzické nosiče utrpěly drtivý pokles zájmu.
Vedle toho vznikaly specializované či regionální platformy. V roce 2003 byl spuštěn profesionálně orientovaný LinkedIn, zaměřený na kariérní networking. Google zkoušel prorazit se sociální sítí Orkut (start 2004), která sice globálně neuspěla, ale v Brazílii či Indii se stala dočasně vedoucí platformou.
Důležitý byl ale rok 2004. V tom roce 4. února spustil Mark Zuckerberg sociální síť určenou původně pro studenty Harvardu. Ačkoli zpočátku šlo o univerzitní projekt, rychle se rozšířil na další kampusy a položil základy budoucí největší sociální sítě světa.
Také v Česku se již na přelomu tisíciletí objevilo několik komunitních serverů. Seznam.cz provozoval službu Lidé.cz (od roku 1997 jako adresář emailů; v roce 2002 z něj vznikla chatovací a komunitní platforma, na konci roku 2025 Seznam doménu oživil jako regulérní sociální síť).
V roce 2002 odstartoval také komunitní web Líbímseti.cz, kombinující seznamku, hodnocení fotek a blogy – ten na vrcholu návštěvnosti kolem roku 2008 přilákal až 270 tisíc uživatelů denně. Tyto lokální projekty předběhly nástup globálních hráčů v českém prostředí, ale jejich dominance netrvala dlouho.
2000-2025 OpenAI / Stanislav Šulc
Zlatá éra globálních sítí
Druhá polovina 2000. let znamenala rozmach nových formátů sociálních sítí a nástup dnešních gigantů. Facebook se v září 2006 otevřel všem uživatelům od 13 let, čímž odstartoval prudký globální růst. Během pár let překonal MySpace – v dubnu 2008 měl Facebook i MySpace shodně kolem 115 milionů měsíčních uživatelů, ale Facebook rychle rostl dál. V květnu 2009 už měl Facebook více unikátních návštěvníků v USA než MySpace. MySpace, někdejší lídr, začal upadat, i přes redesigny a snahy o inovace byl do roku 2011 prakticky odstaven na vedlejší kolej, a nakonec prodán za zlomek své někdejší hodnoty.
Facebook naopak kolem roku 2010 ovládl svět sociálních médií – v roce 2012 dosáhl hranice jedné miliardy aktivních uživatelů měsíčně. Tato „zlatá éra“ sociálních sítí byla charakteristická tím, že šlo primárně o propojování známých lidí: uživatelé si přidávali přátele, psali statusy, nahrávali fotky z dovolených a vytvářeli skupiny. Obsah se zobrazoval chronologicky nebo prostě podle aktivity přátel – algoritmy byly tehdy ještě jednoduché. Facebook způsobil revoluci už v roce 2006 zavedením News Feedu (prvního centrálního přehledu příspěvků přátel), z čehož se postupně stal standard napříč všemi platformami.
V těchto letech vznikly i nové typy platforem rozvíjející koncept sociálních médií. V roce 2006 odstartoval Twitter – mikroblogovací síť limitovaná zpočátku 140 znaky na příspěvek, která zavedla nový styl rychlé, veřejné komunikace v reálném čase. Svou roli začal sehrávat také YouTube (založen 2005), který umožnil sdílení videí a brzy se stal hlavním zdrojem virálních videí a novým prostorem pro tvůrce.
Roku 2010 se objevil Instagram, orientovaný čistě na sdílení fotografií a vizuální estetiku. Následoval Snapchat (2011) s průlomovým konceptem mizejících zpráv a příběhů. Tyto nové sítě nejprve doplňovaly dominanci Facebooku, ale záhy definovaly vlastní trendy – například důraz na vizuální obsah a komunikaci skrze fotky, videa či „story“ formáty.
Čtvrtstoletí 2000-2025: Jak se Češi naučili opět pít víno
Ještě v roce 2000 byla nabídka většiny restaurací více méně stejná: mohli jste si dát dvojku bílého, tedy nejčastěji Müllera či Veltlín, nebo dvojku červeného, kdy jste pravděpodobně dostali Frankovku nebo Svatovavřinecké. V lepším případě to bylo „od známého z Moravy, který je vinař“, v horším to bylo z obecně dostupných zdrojů. Dneska je situace radikálně jiná. Lepší. Na druhou stranu „dvojku“ už skoro nikde nedostanete.
Rok 2012 představuje milník – Facebook vstoupil v květnu 2012 na burzu NASDAQ a stal se veřejně obchodovanou společností. S tím přišel enormní tlak na monetizaci obrovské uživatelské základny. Ještě před samotným IPO spustil Facebook řadu novinek zaměřených na zisk, aby dokázal investorům svůj profitní potenciál. Rok 2012 tak zpětně bývá označován za rok, kdy Facebook „začal konečně vydělávat peníze“ – firma zavedla systém Sponsored Stories a další formáty reklamy přímo v News Feedu, větší bannerové reklamy, mobilní inzerci a další inovace, jak zaujmout inzerenty.
Během jediného roku Facebook významně zvýšil příjmy z reklam, zejména díky zpřístupnění reklam i v mobilní aplikaci, která do té doby nebyla využita. Reklamy se staly nedílnou součástí uživatelské zkušenosti – mezi příspěvky od přátel se objevovaly sponzorované posty firem a značek.
Monetizace šla ruku v ruce s úpravami algoritmů: od roku 2009, kdy Facebook poprvé nasadil algoritmus zvýhodňující populární příspěvky, firma neustále ladila News Feed tak, aby každý uživatel trávil co nejvíc času a viděl co nejvíc cílených reklam.
Obdobný tlak na zisk pocítily i další sítě. Twitter vstoupil na burzu koncem roku 2013 a začal více experimentovat s reklamou a nesetříděným feedem. Instagram, koupený Facebookem v dubnu 2012, se nejprve soustředil na růst uživatelů, ale už v letech 2013–2014 začal zavádět reklamy i u sebe – a nakonec v roce 2016 přešel od chronologického zobrazování fotek k algoritmickému feedu podobnému Facebooku, aby zvýšil zapojení uživatelů.
Miliardáři si za čtvrtstoletí vytvořili vlastní svět. Jako vždy, vládne pár rodin
Pro sociální sítě se zkrátka v této éře stalo klíčovým slovo „engagement“ – udržet uživatele co nejdéle online. Z původně jednoduchých platforem pro komunikaci s přáteli se stávala média sama o sobě: lidé začali skrze sítě konzumovat i zprávy, videa, virální zábavu a obsah od stránek či celebrit. Například zavedení Facebook Pages umožnilo médiím, firmám i veřejným osobnostem oslovit fanoušky přímo na Facebooku, čímž se z této sítě stal významný zdroj návštěvnosti pro zpravodajské weby i marketingový kanál.
Sociální sítě se tak kolem roku 2015 definitivně transformovaly do širokých obsahových platforem – už nešlo jen o vaše kamarády ze školy, ale o celý ekosystém výrobců obsahu, značek a médií, které se ucházely o pozornost uživatele.
Po roce 2015 se charakter sociálních sítí posunul od modelu „sleduji své přátele“ k modelu „konzumuji personalizovaný obsah“. Algoritmy začaly hrát hlavní roli v určování, co uživatel uvidí.
Facebookův algoritmus po roce 2016 stále méně zvýrazňoval čistě příspěvky blízkých přátel a více předpovídal, „co by se vám mohlo líbit“ na základě vašich zvyků. Tím se do popředí dostával i obsah od stránek či lidí, které uživatel nesledoval, ale algoritmus odhadl, že by ho mohl zaujmout. Podobný trend následoval Instagram, který v roce 2016 zrušil chronologický feed a zavedl řazení příspěvků dle odhadované relevance (což vyvolalo nemalý ohlas uživatelů).
YouTube mezitím zdokonaloval svůj systém doporučování videí, který už od počátků zásadně ovlivňoval, na co se lidé podívají dál – a byl kritizován za to, že občas uživatele zavede k extrémnímu či dezinformačnímu obsahu ve snaze udržet jejich pozornost.
Jak jsme se naučili mít internet v kapse nebo pít víno. Končí čtvrtstoletí radikálních změn
S koncem roku 2025 skončí také první čtvrtina 21. století. Na konci toho předchozího se od něho očekávala řada změn. A to se naplnilo více než vrchovatě. Světy let 1999 a 2025 jsou natolik odlišné, že bychom mohli mluvit i o příslovečném evolučním skoku. K lepšímu? V některých ohledech jistě ano, v některých nejspíš zatím ne. Zpravodajský portál newstream.cz připravil seriál zachycující proměny v nejrůznějších oblastech našich životů. Co se dozvíte?
V roce 2016 také vstoupil na scénu nový hráč: TikTok (původně čínská aplikace Douyin, globálně od 2018 po sloučení s Musical.ly). TikTok přinesl revoluční koncept For You Page, tedy výchozího feedu videí šitých na míru uživateli pomocí algoritmu. Na rozdíl od starších sítí TikTok nezávisel na tom, koho sledujete – aplikace vám okamžitě začne servírovat populární krátká videa a velmi rychle se učí, co se vám líbí.
Tento model extrémně zvýšil závislost uživatelů, protože TikTok dokázal vytipovat zájmy člověka s neuvěřitelnou přesností a udržet ho hodiny v kuse sledovat klipy. O síle jeho algoritmu svědčí i to, že konkurenční platformy jej začaly napodobovat.
Právě v této době se začalo mluvit o sociálních sítích jako o médiích s kurátorovaným obsahem. Facebook se stal pro mnoho lidí hlavním zdrojem zpráv – podle výzkumu Pew Research získávala koncem desetiletí téměř polovina Američanů zprávy primárně ze sociálních sítí a asi třetina přímo z Facebooku.
Který vynález změnil v tomto století svět k nepoznání? (Ne)obyčejný iPhone
Uvedení prvního iPhonu v roce 2007 provází celá řada historek. Například ta, že tehdejší CEO Applu Steve Jobs sliboval uvedení hned tří nových zařízení. A nakonec to byla nikoli tři, ale nekonečně mnoho zařízeních v jednom. Právě iPhony se staly symbolem, ale také motivátorem a nejúspěšnějším produktem technologické revoluce spuštěné již na konci minulého století, ale jejíž plody, pozitivní i negativní, sklízíme až dnes.
To s sebou neslo značné společenské dopady: od šíření dezinformací, přes vznik sociálních bublin, až po ovlivňování demokratických procesů. Vrcholem byl rok 2016, kdy se provalilo, že ruské subjekty zneužívaly Facebook a Twitter k ovlivnění amerických prezidentských voleb masivním šířením manipulativních příspěvků.
Sociální sítě se tak z nevinné zábavy staly nástrojem geopolitických her. Následoval skandál Cambridge Analytica v roce 2018, kdy vyšlo najevo, že data až 87 milionů uživatelů Facebooku byla zneužita k politickému marketingu bez jejich vědomí. Tyto aféry vedly k výraznému zhoršení image technologických firem – začalo se řešit soukromí, etika algoritmů i to, zda mají platformy odpovědnost za obsah, který šíří.
A v tomto stavu jsou sociální sítě v podstatě dodnes. Existuje snaha omezit jejich sílu a dopad především na mladší uživatele, ale žádný funkční regulatorní rámec nadále neexistuje. Klíčem je, že se provozovatelům sítě nadále daří státy držet v přesvědčení, že jsou pouhým volným ringem pro prezentaci názorů, za které jsou ale zodpovědní uživatelé.
Dalibor Martínek: Čtvrt století s Klausem a Zemanem. A také s Babišem
Na počátku století panovalo období opoziční smlouvy. Byla to smlouva o „vytvoření stabilního prostředí v Česku“ mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Tito dva političtí matadoři byli v té době na vrcholu. Klaus za sebou měl několik let jako premiér, Zeman právě premiérem byl.
Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.
