Mladí se bojí, že pro ně nezbyde na důchody. Oprávněně. Proč je politici ignorují?
Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.
Češi nevěří, že se o ně stát v důchodu postará, jak uvádí i nedávná analýza publikovaná na Seznam Zprávy. Patrně to nebude jen tuzemský problém, protože podle dalšího průzkumu agentury YouGov mají podobné obavy i další obyvatelé evropských států (i USA, ale do rozebírání jejich systému se raději pouštět nebudu), jak uvádí deník The Guardian.
Většina dotázaných z Německa, Španělska, Itálie, Francie, Polska a Velké Británie tvrdí, že penzijní systém bude v době odchodu do důchodu dnešních třicátníků a čtyřicátníků neudržitelný. V prvních čtyřech jmenovaných zemích toto přesvědčení má kolem 65 procent účastníků. V Polsku a Británii lehce nadpoloviční většina. Část dotázaných uvedla, že neví, a těch, kteří jsou o udržitelnosti systému přesvědčení, není nikde ani dvacet procent.
Je zajímavé, že největší důvěra – či spíše nejmenší nedůvěra – v systém je právě v zemích, kde je penzijní systém nejméně štědrý. Třeba v Británii navíc už dnes spoléhají na soukromé pojištění.
Přestože nejsou dotázaní přesvědčeni o udržitelnosti, zároveň ve všech zemích tvrdí, že výše dnešních důchodů nejsou dostatečné. Jednoduše řečeno, zejména mladí lidé, kteří jsou dnes páteří penzijních systémů, se obávají, že nedostanou ani to málo jako současní důchodci.
S novým rokem přichází celá řada změn zejména v daňové oblasti, ale také dalších povinnostech zeměstnavatelů či živnostníků. Které jsou ty nejdůležitější novinky, nabízí následující přehled.
PŘEHLEDNĚ: Začínají platit Fialovy zvýšené odvody pro živnostníky. Babiš je chce zrušit. Jaké další odvody porostou?
Politika
Obavy jsou na místě
Jejich nedůvěra a obavy bohužel nejsou iracionální. Sociální systémy včetně důchodů se dostávají pod tlak. Nízká porodnost ohrožuje zejména penzijní systém, který funguje jako průtokový ohřívač – pracující odvedou státu část z mezd, a ten je rozdá mezi současné penzisty. V poměrně blízké budoucnosti hrozí, že na sumu seniorů nebudou vycházet pracující.
Politici tento stav reflektují jen omezeně. Povětšinou své voliče uklidňují, že systém vyztužíme parametrickými změnami a pojede se dál. U nás třeba posouváním důchodového věku, což může dopadnout dosti necitlivě. I když se průměrná doba dožití protahuje, je rozdíl, jestli půjdete do penze v 64 nebo 68 letech či později. I když třeba strávíte doma stejně času jako dnešní důchodci, nemusí to být už tak kvalitní a aktivní období.
Politici to ale taky mají těžké. Provést větší reformy a zároveň uvažovat o znovuzvolení je těžká až nemožná disciplína. I zmíněný průzkum ukazuje, že občané nechtějí o většině dostupných změnách penzijního systému ani slyšet – nechtějí zvyšovat věk, osekávat výplaty nebo podporovat migraci.
Poslední rozpočet Aleny Schillerové coby ministryně financí skončil za rok 2021 schodkem 420 miliard korun. Byly tam hlavně výmluvy na covid, kdy lidé nesměli kvůli opatřením vlády Andreje Babiše do práce a stát je za koukání na televizi platil. Potom to vzal Zbyněk Stanjura a následující rok stáhnul schodek na 360 miliard korun. Také děsivé číslo, ale aspoň pokles.
Politický diář Dalibora Martínka: Žít na dluh, vládní plán
Názory
Možnosti jsou, odvaha ne
Určitou podporu získal návrh na zdanění lidí s největšími důchody a rovnoměrnější rozdělení, a také posílení role privátního důchodového pojištění. To je určitě cesta, ideálně s nějakou podporou státu. Jenomže předpokladem k úspěšnému pilíři musí být možnost každého občana si spořit a investovat. Ne každý si ale může dovolit pravidelně odkládat, i u nás je rozhodně ne nepodstatná část lidí, kteří žijí „z ruky do úst“, takže na ně by v důchodu čekala chudoba.
Sociální systémy v Evropě, včetně toho našeho, jsou pod tlakem a ignorovat jejich limity není moudré. Už teď tiché parametrické změny vedou k rozčarování a větší nerovnosti. Opravdu zodpovědní politici by nyní měli rozproudit debatu o budoucnosti sociálního státu, reformu je třeba dělat jako celek, nelze dělat izolovaně úpravy ve zdravotnictví, pak důchody a následně dávky. Musíme vědět, jak má celý systém nakonec vypadat. Možnosti jsou, jen mít odvahu jich využít.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
