Mladí se bojí, že pro ně nezbyde na důchody. Oprávněně. Proč je politici ignorují?
Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.
Češi nevěří, že se o ně stát v důchodu postará, jak uvádí i nedávná analýza publikovaná na Seznam Zprávy. Patrně to nebude jen tuzemský problém, protože podle dalšího průzkumu agentury YouGov mají podobné obavy i další obyvatelé evropských států (i USA, ale do rozebírání jejich systému se raději pouštět nebudu), jak uvádí deník The Guardian.
Většina dotázaných z Německa, Španělska, Itálie, Francie, Polska a Velké Británie tvrdí, že penzijní systém bude v době odchodu do důchodu dnešních třicátníků a čtyřicátníků neudržitelný. V prvních čtyřech jmenovaných zemích toto přesvědčení má kolem 65 procent účastníků. V Polsku a Británii lehce nadpoloviční většina. Část dotázaných uvedla, že neví, a těch, kteří jsou o udržitelnosti systému přesvědčení, není nikde ani dvacet procent.
Je zajímavé, že největší důvěra – či spíše nejmenší nedůvěra – v systém je právě v zemích, kde je penzijní systém nejméně štědrý. Třeba v Británii navíc už dnes spoléhají na soukromé pojištění.
Přestože nejsou dotázaní přesvědčeni o udržitelnosti, zároveň ve všech zemích tvrdí, že výše dnešních důchodů nejsou dostatečné. Jednoduše řečeno, zejména mladí lidé, kteří jsou dnes páteří penzijních systémů, se obávají, že nedostanou ani to málo jako současní důchodci.
S novým rokem přichází celá řada změn zejména v daňové oblasti, ale také dalších povinnostech zeměstnavatelů či živnostníků. Které jsou ty nejdůležitější novinky, nabízí následující přehled.
PŘEHLEDNĚ: Začínají platit Fialovy zvýšené odvody pro živnostníky. Babiš je chce zrušit. Jaké další odvody porostou?
Politika
Obavy jsou na místě
Jejich nedůvěra a obavy bohužel nejsou iracionální. Sociální systémy včetně důchodů se dostávají pod tlak. Nízká porodnost ohrožuje zejména penzijní systém, který funguje jako průtokový ohřívač – pracující odvedou státu část z mezd, a ten je rozdá mezi současné penzisty. V poměrně blízké budoucnosti hrozí, že na sumu seniorů nebudou vycházet pracující.
Politici tento stav reflektují jen omezeně. Povětšinou své voliče uklidňují, že systém vyztužíme parametrickými změnami a pojede se dál. U nás třeba posouváním důchodového věku, což může dopadnout dosti necitlivě. I když se průměrná doba dožití protahuje, je rozdíl, jestli půjdete do penze v 64 nebo 68 letech či později. I když třeba strávíte doma stejně času jako dnešní důchodci, nemusí to být už tak kvalitní a aktivní období.
Politici to ale taky mají těžké. Provést větší reformy a zároveň uvažovat o znovuzvolení je těžká až nemožná disciplína. I zmíněný průzkum ukazuje, že občané nechtějí o většině dostupných změnách penzijního systému ani slyšet – nechtějí zvyšovat věk, osekávat výplaty nebo podporovat migraci.
Poslední rozpočet Aleny Schillerové coby ministryně financí skončil za rok 2021 schodkem 420 miliard korun. Byly tam hlavně výmluvy na covid, kdy lidé nesměli kvůli opatřením vlády Andreje Babiše do práce a stát je za koukání na televizi platil. Potom to vzal Zbyněk Stanjura a následující rok stáhnul schodek na 360 miliard korun. Také děsivé číslo, ale aspoň pokles.
Politický diář Dalibora Martínka: Žít na dluh, vládní plán
Názory
Možnosti jsou, odvaha ne
Určitou podporu získal návrh na zdanění lidí s největšími důchody a rovnoměrnější rozdělení, a také posílení role privátního důchodového pojištění. To je určitě cesta, ideálně s nějakou podporou státu. Jenomže předpokladem k úspěšnému pilíři musí být možnost každého občana si spořit a investovat. Ne každý si ale může dovolit pravidelně odkládat, i u nás je rozhodně ne nepodstatná část lidí, kteří žijí „z ruky do úst“, takže na ně by v důchodu čekala chudoba.
Sociální systémy v Evropě, včetně toho našeho, jsou pod tlakem a ignorovat jejich limity není moudré. Už teď tiché parametrické změny vedou k rozčarování a větší nerovnosti. Opravdu zodpovědní politici by nyní měli rozproudit debatu o budoucnosti sociálního státu, reformu je třeba dělat jako celek, nelze dělat izolovaně úpravy ve zdravotnictví, pak důchody a následně dávky. Musíme vědět, jak má celý systém nakonec vypadat. Možnosti jsou, jen mít odvahu jich využít.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
