Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Mladí se bojí, že pro ně nezbyde na důchody. Oprávněně. Proč je politici ignorují?

Mladí se bojí, že na ně nezbydou důchody. Oprávněně
iStock
Karel Pučelík

Zejména mladí lidé v Evropě se obávají, že pro ně v rozpočtech jejich států nezbyde na výplatu budoucích důchodů. Nutno říci, že jejich obavy nejsou neopodstatněné, penzijní systémy, které jsou základem evropské sociální politiky, budou pod stále větším tlakem. Odpovědí politiků by měla být diskuse vedoucí k moderním reformám, které zvládnou výzvy budoucnosti a zároveň nikoho nenechají na holičkách. Politikům napříč spektrem se do toho ale nechce. Nevěří, že je pak ještě zvolí.

Češi nevěří, že se o ně stát v důchodu postará, jak uvádí i nedávná analýza publikovaná na Seznam Zprávy. Patrně to nebude jen tuzemský problém, protože podle dalšího průzkumu agentury YouGov mají podobné obavy i další obyvatelé evropských států (i USA, ale do rozebírání jejich systému se raději pouštět nebudu), jak uvádí deník The Guardian.

Většina dotázaných z Německa, Španělska, Itálie, Francie, Polska a Velké Británie tvrdí, že penzijní systém bude v době odchodu do důchodu dnešních třicátníků a čtyřicátníků neudržitelný. V prvních čtyřech jmenovaných zemích toto přesvědčení má kolem 65 procent účastníků. V Polsku a Británii lehce nadpoloviční většina. Část dotázaných uvedla, že neví, a těch, kteří jsou o udržitelnosti systému přesvědčení, není nikde ani dvacet procent.

Je zajímavé, že největší důvěra – či spíše nejmenší nedůvěra – v systém je právě v zemích, kde je penzijní systém nejméně štědrý. Třeba v Británii navíc už dnes spoléhají na soukromé pojištění.

Přestože nejsou dotázaní přesvědčeni o udržitelnosti, zároveň ve všech zemích tvrdí, že výše dnešních důchodů nejsou dostatečné. Jednoduše řečeno, zejména mladí lidé, kteří jsou dnes páteří penzijních systémů, se obávají, že nedostanou ani to málo jako současní důchodci.

Petr Fiala (ODS) předává premiérský úřad Andrej Babišovi z ANO

PŘEHLEDNĚ: Začínají platit Fialovy zvýšené odvody pro živnostníky. Babiš je chce zrušit. Jaké další odvody porostou?

S novým rokem přichází celá řada změn zejména v daňové oblasti, ale také dalších povinnostech zeměstnavatelů či živnostníků. Které jsou ty nejdůležitější novinky, nabízí následující přehled.

Přečíst článek

Obavy jsou na místě

Jejich nedůvěra a obavy bohužel nejsou iracionální. Sociální systémy včetně důchodů se dostávají pod tlak. Nízká porodnost ohrožuje zejména penzijní systém, který funguje jako průtokový ohřívač – pracující odvedou státu část z mezd, a ten je rozdá mezi současné penzisty. V poměrně blízké budoucnosti hrozí, že na sumu seniorů nebudou vycházet pracující.

Politici tento stav reflektují jen omezeně. Povětšinou své voliče uklidňují, že systém vyztužíme parametrickými změnami a pojede se dál. U nás třeba posouváním důchodového věku, což může dopadnout dosti necitlivě. I když se průměrná doba dožití protahuje, je rozdíl, jestli půjdete do penze v 64 nebo 68 letech či později. I když třeba strávíte doma stejně času jako dnešní důchodci, nemusí to být už tak kvalitní a aktivní období.

Politici to ale taky mají těžké. Provést větší reformy a zároveň uvažovat o znovuzvolení je těžká až nemožná disciplína. I zmíněný průzkum ukazuje, že občané nechtějí o většině dostupných změnách penzijního systému ani slyšet – nechtějí zvyšovat věk, osekávat výplaty nebo podporovat migraci.

Alena Schillerová

Politický diář Dalibora Martínka: Žít na dluh, vládní plán

Poslední rozpočet Aleny Schillerové coby ministryně financí skončil za rok 2021 schodkem 420 miliard korun. Byly tam hlavně výmluvy na covid, kdy lidé nesměli kvůli opatřením vlády Andreje Babiše do práce a stát je za koukání na televizi platil. Potom to vzal Zbyněk Stanjura a následující rok stáhnul schodek na 360 miliard korun. Také děsivé číslo, ale aspoň pokles.

Přečíst článek

Možnosti jsou, odvaha ne

Určitou podporu získal návrh na zdanění lidí s největšími důchody a rovnoměrnější rozdělení, a také posílení role privátního důchodového pojištění. To je určitě cesta, ideálně s nějakou podporou státu. Jenomže předpokladem k úspěšnému pilíři musí být možnost každého občana si spořit a investovat. Ne každý si ale může dovolit pravidelně odkládat, i u nás je rozhodně ne nepodstatná část lidí, kteří žijí „z ruky do úst“, takže na ně by v důchodu čekala chudoba.

Sociální systémy v Evropě, včetně toho našeho, jsou pod tlakem a ignorovat jejich limity není moudré. Už teď tiché parametrické změny vedou k rozčarování a větší nerovnosti. Opravdu zodpovědní politici by nyní měli rozproudit debatu o budoucnosti sociálního státu, reformu je třeba dělat jako celek, nelze dělat izolovaně úpravy ve zdravotnictví, pak důchody a následně dávky. Musíme vědět, jak má celý systém nakonec vypadat. Možnosti jsou, jen mít odvahu jich využít.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Důchodový systém skončil loni v zatím nejvyšším schodku 72,8 miliard korun

Na penze jde stále více peněz. Důchodový systém skončil loni v zatím nejvyšším schodku

Přečíst článek
Ženy si musejí důchod odmakat, nehledě na pětistovku za vychované děti

Eva Hlavsová: Ženy si musejí důchod odmakat, nehledě na pětistovku za vychované děti

Přečíst článek

Od VHS k streamingu. Za 25 let se domácí televizní zábava proměnila k nepoznání

VHS videokazeta
iStock
Stanislav Šulc

Domácí filmová zábava prošla od začátku 21. století zásadní proměnou. Během dvou desetiletí jsme se přesunuli od analogových videokazet VHS a prodeje DVD disků až k éře on-line streamovacích služeb. Zatímco digitální streaming reprezentovaný Netflixem a dalšími globálními hráči se stal jasným vítězem nového modelu konzumace obsahu, fyzické nosiče utrpěly drtivý pokles zájmu.

VHS kazety vládly domácí zábavě v 80. a 90. letech, ale nástup DVD na konci 90. let odstartoval jejich ústup. DVD nabídlo výrazně lepší obrazovou i zvukovou kvalitu a především větší uživatelský komfort (například možnost přímého výběru kapitol či bonusový obsah). Během první dekády 21. století DVD postupně vytlačilo VHS z trhu.

Výmluvným milníkem byl rok 2016, kdy japonská firma Funai jako poslední výrobce ukončila produkci videorekordérů VHS – po zhruba 40 letech existence formátu. Mnohé tehdy překvapilo, že se videopřehrávače VHS vyráběly tak dlouho. Faktem však je, že ještě v polovině nultých let měla videorekordér doma více než polovina amerických domácností, i když už sloužil spíše jen k přehrávání starých kazet.

Jak se Češi naučili pít víno

Čtvrtstoletí 2000-2025: Jak se Češi naučili opět pít víno

Ještě v roce 2000 byla nabídka většiny restaurací více méně stejná: mohli jste si dát dvojku bílého, tedy nejčastěji Müllera či Veltlín, nebo dvojku červeného, kdy jste pravděpodobně dostali Frankovku nebo Svatovavřinecké. V lepším případě to bylo „od známého z Moravy, který je vinař“, v horším to bylo z obecně dostupných zdrojů. Dneska je situace radikálně jiná. Lepší. Na druhou stranu „dvojku“ už skoro nikde nedostanete.

Přečíst článek

Vzestup a pád DVD

V Česku probíhal nástup DVD obdobně. První DVD tituly se objevily koncem 90. let a kolem roku 2004 dosáhl trh vrcholu – v tomto roce se v ČR a SR prodaly DVD filmy za cca 730 milionů korun. VHS kazety byly na ústupu a diváci masově přecházeli na nový formát.

Prodejny a videopůjčovny začaly nahrazovat nabídku VHS za DVD. Legendární videopůjčovny, které v 90. letech rostly jako houby po dešti, se ještě počátkem nultých let držely – například v Praze fungovaly stovky půjčoven. Avšak s rozšířením DVD (a později nástupem internetu) jejich éra skončila. V září 2017 ukončila provoz poslední klasická videopůjčovna v Praze na Vinohradech, čímž se symbolicky uzavřela jedna kapitola filmové kultury.

2000-2025 OpenAI / Stanislav Šulc

Slepá větev: Blu-ray a HD-DVD

S rostoucí oblibou televizí s vysokým rozlišením kolem poloviny nultých let hledal filmový průmysl nástupce DVD s vyšší kapacitou a rozlišením. Výsledkem byl souboj dvou konkurenčních formátů: Blu-ray Disc, za nímž stála Sony a hollywoodská studia jako Disney či Fox, a HD-DVD prosazovaný Toshibou ve spolupráci s dalšími studii.

„Formátová válka“ začala zhruba v letech 2006–2007 a trvala necelé dva roky. Vyústění přišlo v únoru 2008, kdy Toshiba oznámila, že končí s podporou HD-DVD a uznává porážku – vítězem se stal Blu-ray. Blu-ray disky nabídly až pětinásobnou kapacitu oproti DVD a umožnily distribuci filmů ve vysokém rozlišení 1080p. Zpočátku to vypadalo, že Blu-ray převezme štafetu po DVD podobně, jako DVD nahradilo VHS.

Krátkodobý úspěch

Ve skutečnosti však nástup Blu-ray přišel ve složité době. Mnoho běžných spotřebitelů bylo s kvalitou DVD spokojeno, a navíc se již začínaly objevovat první vlaštovky digitální distribuce filmů on-line. Přesto kolem roku 2008 krátkodobě ožil i trh s fyzickými nosiči – někteří distributoři a půjčovny doufali, že nové vysokokapacitní disky trh oživí. Například v ČR se tehdy Blu-ray nosiče začaly objevovat ve větší míře a roku 2008 se trh díky novým nosičům ještě oklepal.

Prodeje Blu-ray v ČR skutečně zpočátku rostly – například v roce 2011 vzrostly tržby z Blu-ray o 44 procent na 72 milionů korun (prodalo se asi 203 tisíc BD disků). Ve stejném roce se však v ČR stále prodalo přes 3,1 milionu kusů klasických DVD, takže Blu-ray zůstal menšinovým formátem.

Celosvětově rovněž Blu-ray nikdy nedosáhl masového rozšíření, jaké mělo DVD – používali ho hlavně filmoví nadšenci kvůli bonusům a kvalitě obrazu. A dodnes je vyhledává jen úzká skupina sběratelů.

Startuje seriál newstream.cz 2000-2025

Jak jsme se naučili mít internet v kapse nebo pít víno. Končí čtvrtstoletí radikálních změn

S koncem roku 2025 skončí také první čtvrtina 21. století. Na konci toho předchozího se od něho očekávala řada změn. A to se naplnilo více než vrchovatě. Světy let 1999 a 2025 jsou natolik odlišné, že bychom mohli mluvit i o příslovečném evolučním skoku. K lepšímu? V některých ohledech jistě ano, v některých nejspíš zatím ne. Zpravodajský portál newstream.cz připravil seriál zachycující proměny v nejrůznějších oblastech našich životů. Co se dozvíte?

Přečíst článek

Úpadek prodeje fyzických nosičů

Zatímco na počátku 21. století trh s DVD prosperoval, po roce 2005 začal pozvolný pokles zájmu o fyzická média – a v následujících letech se změnil v strmý pád. V USA vrcholily tržby z prodeje DVD kolem roku 2005, kdy dosáhly zhruba 16 miliard dolarů. Od té doby prodej disků klesal a zrychlující se propad nastal po roce 2010. V roce 2024 už tržby z prodeje DVD v USA spadly na pouhých 340 milionů dolarů. Součet všech fyzických video nosičů (DVD, Blu-ray, UHD BD) vynesl v USA za rok 2024 necelou miliardu dolarů (959 mil.), tedy šest procent oproti vrcholu v roce 2005.

A obdobný trend nastal i na dalších trzích včetně České republiky. Po rekordním roce 2004 nastal postupný ústup, už okolo roku 2011 se tržby z DVD a BD disků v ČR vrátily na úroveň počátku tisíciletí. K poklesu přispělo i zaplavení trhu levnými „příbalovými“ DVD k časopisům se prodávaly za pár desítek korun. V roce 2008 se jich přes trafiky prodalo více než 116 milionů kusů, o rok později už jen necelá polovina. I tento model se rychle vyčerpal a kolem roku 2010 zanikl.

Svatomartinské hody ve Vinohradském parlamentu.

Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu

Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.

Přečíst článek

Nastupují streamovací služby

Klíčovým okamžikem se stává rok 2011. Tehdy se dosavadní zásilková videopůjčovna Netflix rozhodla jít naplno do online streamingu videoobsahu. A tehdy málem zkrachovala, protože chtěla vyčlenit doposud funkční zásilkový model DVD půjčovny.

Nakonec si ponechala obojí s tím, že chce rapidně navýšit nabídku právě online videotéky. A tím se datuje zrod fenoménu streamingu, který je dnes naprosto převažujícím distribučním modelem domácí zábavy.

Jen v USA vzrostly tržby ze streamingu od roku 2011 do roku 2024 o 5100 procent na 52 miliard dolarů, což představovalo asi 90 procent veškerých útrat domácností za audiovizuální zábavu.

Průkopníkem řady modelů se stal právě Netflix, který se z pouhého distributora licencovaného obsahu stal postupně jedním z největších producentů filmů a seriálů na světě, protože působí v podstatě na všech trzích a ve velké části z nich se snaží produkovat lokální obsah.

Češi zásobují Rusy pivem. Loni vývoz stoupl o 27 procent

Od desítky k pivním speciálům: Čtvrtstoletí cesty proměny chuti, ceny i trhu

Za 25 let nového století se česká pivní kultura posunula od masové spotřeby levného ležáku k rozmanitému trhu, kde hrají roli minipivovary, specializované pivotéky i rostoucí ceny. Pivo zůstává národním symbolem s jasnými trendy, riziky i novými příležitostmi.

Přečíst článek

Konkurence roste

Úspěch Netflixu motivoval řadu konkurentů. Již od roku 2008 fungovala v USA služba Hulu. Amazon spustil svou videoplatformu Prime Video v roce 2014 (globálně dostupnou od 2016). Postupně se přidaly další giganty: HBO GO posléze přejmenovaná na Max a nyní HBO Max, Disney+ (2020), Apple TV+ a mnoho dalších, včetně regionálních hráčů či žánrově specializovaných (například Mubi cílících na návštěvníky filmových festivalů a klubů).

V Česku patří k oblíbeným kromě Netflixu také HBO Max, dále lokalizované verze Disney+ či Amazon Prime Video, ale nejvíce předplatitelů má od roku 2025 platforma Oneplay. Ta pod hlavičkou skupiny PPF technologicky i obchodně propojila služby O2 TV a Voyo, čímž na českém trhu vytvořila dominantního hráče s nejširší nabídkou lokálního i sportovního obsahu.

Od turka k filtrům a matcha latté. Jak se z Čechů během čtvrtstoletí stala kávová elita

Ještě na začátku tisíciletí byla káva v Česku především rutinou. Doma i v kanceláři vládl turek, v restauracích rychlé presso z automatu. Chuť se neřešila. Důležité bylo dát si kávu. Rychle. Pravidelně. Dnes je situace jiná. Ptáme se, odkud káva pochází, kdy byla pražená a jak byla připravená. Řešíme mlýnek, vodu i recept. A vedle espressa nebo filtru se v menu stále častěji objevuje matcha. Česká kávová kultura mezi lety 2000 a 2025 prošla zásadní proměnou,  chuťovou, ekonomickou i kulturní.

Přečíst článek

Miliardy do nového obsahu

Streaming si publikum získal kombinací pohodlí a obrovské obsahové nabídky. Uživatel si může ihned pustit libovolný film či seriál z obsáhlé knihovny, a to na jakémkoli zařízení (televize, tablet, telefon) s internetem. Měsíční paušál za předplatné přitom často odpovídá ceně jediného DVD. Tento model zcela změnil divácké návyky – místo jednorázového nákupu filmu na nosiči dnes lidé dávají přednost neomezenému přístupu ke streamované zábavě.

Čísla ilustrují rozsah fenoménu: Netflix měl v roce 2011 necelých 25 milionů předplatitelů, koncem roku 2024 překročil hranici 300 milionů uživatelů. A tím zůstává největší předplatitelskou službou světa a může si dovolit také jedny z nejvyšších investic do původního obsahu. Pro rok 2026 se odhaduje, že Netflix vydá na nové pořady až 19 miliard dolarů. Víc plánuje jen Disney+, která společně s Hulu a ESPN+ (všechny patří do konglomerátu Walt Disney) plánuje investice ve výši 24 miliard dolarů. Kolem 15 miliard pak na nové show a filmy vydají Amazon Prime Video či HBO Max, ačkoli u poslední jmenované služby může do investic promluvit probíhající prodej mateřské společnosti Warner Bros.

Streamovací války tak nekončí a mají vždy především jednoho vítěze: diváka, který si může užívat stále nové pořady, jejichž kvalita většinou značně přesahuje díla klasických televizí.

Elon Musk a Donald Trump

Miliardáři si za čtvrtstoletí vytvořili vlastní svět. Jako vždy, vládne pár rodin

Počet miliardářů celosvětově roste. Vede to k tomu, že stále více ovládají i politiku. To platí i v Česku.

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Čtvrt století s Klausem a Zemanem. A také s Babišem

Na počátku století panovalo období opoziční smlouvy. Byla to smlouva o „vytvoření stabilního prostředí v Česku“ mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Tito dva političtí matadoři byli v té době na vrcholu. Klaus za sebou měl několik let jako premiér, Zeman právě premiérem byl.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Leonardo DiCaprio ve snímku Jedna bitva za druhou

PŘEHLEDNĚ: Nezajímají vás pohádky? Streamovací služby už nabízejí nejlepší filmy roku

Přečíst článek
Staronový CEO Disney mění byznys model zábavního kolosu.

Konec jedné éry. Disney končí s prodejem DVD a Blu-rayů. Radovat se může konkurenční Sony

Přečíst článek

Těstovinová válka polevuje: Trump ustoupil od extrémních cel

Barilla
ČTK
 ČTK

Americká vláda snížila navrhovaná cla na italské těstoviny, která by pro zákazníky téměř zdvojnásobila cenu mnoha značek, všiml si list The Guardian. Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel až do výše 92 procent na těstoviny od italských výrobců. Stalo se tak poté, co Trump v říjnu minulého roku obvinil 13 výrobců, včetně Barilly, La Molisany a Garofalo, že prodávají své výrobky za podle něj nespravedlivě nízké ceny.

Podle listu Itálie ročně do USA podle odhadů prodá těstoviny v hodnotě 770 milionů dolarů, tedy přibližně 15,9 miliardy korun.

Ve čtvrtek italské ministerstvo zahraničí oznámilo, že americké ministerstvo obchodu (DOC) přezkoumalo navrhovaná cla a snížilo je na rozmezí dvě až 14 procent.

EU vyčkává

„Přezkoumání cel je známkou toho, že americké úřady uznávají konstruktivní ochotu našich společností spolupracovat,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení podle stanice NBC. Zároveň dodalo, že úplné závěry amerického přezkumu budou zveřejněny 12. března. Evropská komise už oznámila, že v případě potřeby do sporu zasáhne.

Sídlo Newyorské burzy

Tohle se může Donaldu Trumpovi vymstít. Americké burzy vynášejí hůř než zbytek světa, Praha je naopak v čele

Akcie zahrnuté do indexu S&P 500 v letošním roce nabídly průměrný výnos 17,4 procenta. To je sice solidní, ale ve srovnání s dalšími světovými burzami jde o nejhorší výsledek od roku 2009. Naopak výrazně lépe se dařilo pražské burze.

Přečíst článek

Podle The Guardian USA uvedly, že 13 společností, na které se zaměřují, představuje zhruba 16 procent těstovin dovážených z Itálie.

Celkový italský vývoz těstovin v roce 2024 dosáhl hodnoty přes 4,7 miliardy dolarů, uvádějí údaje statistického úřadu ISTAT. Americký trh měl pro italské firmy hodnotu téměř 800 milionů dolarů.

Změna postoje k celním sazbám na těstoviny přišla den poté, co americká administrativa oznámila odklad zvýšení cel na čalouněný nábytek, kuchyňské linky a toaletní stolky o další rok.

Související

Doporučujeme